ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 ec5699c0-7190-11dc-aced-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 40, org 8, place 13, work 9
1 masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 194. ze dne 18. července 1903.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Papežovo jmění není prý veliké a dá ses dosti velkou pravděpodobností vypočítati. Zdědil do- životní důchod roční v obnosu 3000 franků, jenž se mu vyplácel z olivových zahrad v Maěnze. Byl to jeho dědický podíl po rodičích, který mu připadl když byl ještě biskupem. Hrabě Ludvík Peccí přiná- šel každoročně papeži tuto sumu. Tento vypravuje následující historku: »Když jsem přinesl papeži jeho rentu, která připadla na jubilejní rok, přijal mne ve své pracovně. Na stole leželo mnoho bankovek. Při po- hledu na ně napadlo mi, že papež mé mizerné tři- tisícové bankovky mi ponechá, ježto jsem v paláci Pecciů v Karpinetu, jež spravují, chtěl zaříditi nějaké okrasy. Ale on vzal klidně předložené papírya srovnal k ostatním. Byl jsem skutečně trochu zma- ten . . .« Dle toho obnášel roční příjem papežův 3000 franků (1 fr. = 95 hal.). Počítá-li se, že od r. 1878 (do té doby neměl žádného jmění) celý tento důchod z olivových zahrad ukládal, mohl by ted míti i s úroky na 100.000 fr. = 95.000 kor. K tomu obdržel četné osobní dary, jako drahokamy, prsteny, kříže. Ty poslal do rodinného paláce v Karpinetua mají okrouhlou cenu 100.000 fr. To jest jeho osobní jmění, nyní tedy pozůstalost. O jmění, které získal z úřadu papežského, nemůže zde býti řeči, poněvadž toto přechází jako jakýsi státní poklad s papeže jed- noho na druhého a jest z jeho volné pozůstalost vyloučeno. Toto jmění obnášelo prý při smrti stát- ního sekretáře Antonella 30 mil. fr. Ale kleslo ná- sledkem nezdařených peněžních operací. Teprve v ju- bilejním roce se zmohlo.
Ludvík Pecce Peccia Karpinet
3 article
= Z horlivé činnosti pařížské policie. Na lavici obžalovaných octli se těchto dnů před pařížským soudem dva policejní agenti, kteří před nějakou do- bou dopustili se na paní a slečně Forisierových dů- kladného policejního přehmatu. Obě dámy před ně- jakým časem pozdě na večer ubíraly se ulicí, rozlou čivše se právě s panem Forisierem, redaktorem ča- sopisu »Lanterne«, jenž pospíchal do klubu. Agenti Jon a Goblet obě dámy napadli, vyřkli o nich celou řadu hanlivých slov a prohlásili je za zatčené jakožto poběhlice. Jednáno bylo s nimi cestou i na policii hanebně. Teprve, když bylo konstatováno, kdo jsou, odprosil je policejní prefekt Lepine osobně, ale pan Forisier neshledával v této omluvě patřičného za- dostiučinění a podal na oba policejní agenty žalobu. Při přelíčení, které konalo se předevčírem, právní přítel obou dam, advokát a poslanec Renault, dů kladně posvítil na brutální jednání obou agentů. Rozsudek na to po dvouhodinném jednání vynesen Agenti odsouzeni k ohromnému odškodnění, jež kdyby zaplatiti nemohli, zaplatí za ně policejní úřad, jehož jsou zřízenci. Proti rozsudku tomu není odvo- lání. Snad dá si nyní pařížská policie bedlivější po- zor, aby se podobné, velmi drahé přehmaty neopa- kovaly. = Million růží umístěno bude na světové vý- stavě v St. Louisu v roce 1904 na jediném místě. Právě v dubnu bylo na pozemku v rozměrech čtyi akrů vysázeno 50.000 keřů růžových; na čtyřicet
Forisierový Forisier Jon Lepine St . Louis Renault
4 article
největších amerických firem dopravuje již nyní celé ohromné expedice keřů růžových na výstaviště Američané nazvali již nyní exposici onu mořem růž a chtějí prý ji na příští časy zachovati jako jeden z divů světa. = Klub »nešťastných lásek« jest nejnovějším klubem ženským, jaký se utvořil v Sasku. Skládá se vesměs z dívek a paní, jež nebyly ve své lásce šťastnými a zanevřely od té doby na celý mužský svět. Clenek klubu přibývá prý úžasně mnoho. Ni- kdo by nevěřil, jací jsou muži falešníci. Zajímavé jsou stanovy klubu, jež pro svobodnou dívku k pří- jetí do klubu vyžadují, aby podala průkaz dopisy atd., že ve svém životě nejméně třikráte byla muži podvedena. Pro vdané stačí úplně jen listina roz- vodu. Ale účel klubu není jen tak nevinným, jakoby se zdálo. Na jeho schůzích vedle rozhovoru o vzá- jemném neštěstí a vedle vyprávění někdy dost inte- ressantních událostí, zejmena ze zkušeností rozvede- ných žen, bedlivě se sepisují jména a k nim hned ve zvláštní knize se vedou charakteristiky dotýčných mužů věrolomných a nevěrných, jež až docílena bude větší účast členek klubu a kronika tudíž bude bohatší na popisy falešníků, vyložena bude k volné disposici a pro informaci dívek ostatních, jež budou míti příležitost, zapředou-li známost s nějakým mu žem, pátrati, nemá-li za sebou již nějaký škraloup Očekává prý se však, že takovouto černou knihu ne- věry a falešnosti mužské nikdo neuzří, poněvadž bude zkonfiskována policií, až totiž bude nejúplnější A kdyby se tak nestalo, je ještě jiná pomoc po ruce pro ochranu mužů. Založí si podobný klub.
Američan Sasko
5 article
= Pověra o vtělování se duchů zemřelých pa- nuje dle »Daily Mail« v Birmě, v anglické državě v Žadní Indii. Jako doklad se udává: Birmenští se domnívají, že poznali v jistém chlapci vtěleného ducha distriktního inspektora policie, jmenem Tuckera, který byl r. 1894 zavražděn. Vodili chlapce na různá místa, kde Tucker dříve žil a tvrdí zcela určitě, že se hoch na události svého dřívějšího života v těle Tuckerově vždy rozpomene. Jmenovitě, když byl při- veden na místo, kde Tucker byl zavražděn, chvěl se na celém těle a líčil podrobnosti oné scény. = Román obrazu. V Manchestru již po delší čas pečlivě střeží jistý obraz, představující obětování Isáka, o němž přemnozí znalci tvrdí, že jest dílem Van Dyckovým. Obraz sám má zajímavou historii. Po dlouhá léta visel nepovšimnut v domě jistého ob- chodníka v Londýně, až syn této rodiny vyměnil jej s přítelem svým za brillantovou jehlici. Ten zas da roval obraz své zbožňované, která přivedena byvši do úzkých, prodala jej vetešníku s obrazy. Od veteš- níka zakoupen byl pro jistou nemocnici. Jeden z pa- cientů, malíř, při procházce spatřil obraz, vyžádal si dovolení, aby jej směl vycíditi a konečně vyžádal si. aby mu byl za jiný jím malovaný obraz dán výmě- nou. Malíř pak ukázal obětování Isákovo znalci Spu- rovi, jenž prohlásil malbu za dílo Van Dyckovoa koupil jej od malíře za 100.000 korun.
Tucker Tuckerův Isák Van Dyckův Isákův birma Indie Londýn
6 article
Zemřelí v Praze- Dne 13. července 1903: Mikulanda Josef, řemenář, 53 roky, 205—I. Kopecký Václav, krejčí, 42 roky, 564—II. Škraboutova Augusta, dcera šva- dleny, 22 roky, 83—VI. Stavinohova Terezie, dcera slévače, 1/2 hodiny, 602—VII. — Ve všeobecn nemocnici: Křížkova Růžena, dcera zedníka, 9r. Počtova Marie, dělnice, 18 roků. — U Milosrd- ných sester: Vlasáková Kateřina, vdova po ná- denníku, 57 roků. — V měst. chudobinci: Ora- ský Karel, soukromý úřadník, 69 roků. Dne 14. července 1903: Vojtíšková Antonie, manželka lakýrníka, 46 roků, 906—I. Koudelova Mi- lada, dcera kováře, 3 dni, 375—VII. Parýzek Jan, syn pilníkáře, 11/2 roku, 1831—II. Maleček Josef, damský krejčí, 75 roků, 152—III. Držka Václav, syn vzorkáře, 7 týdnů, 521—VIII. — Ve všeobecné nemoc- nici: Bulíčková Justina, manželka soukromého úřad- níka, 31 rok. Vondráčkova Marie, aspirantka na poště, 19 roků. — U Milosrdných sester: Glückselig Karel, podnikatel staveb, 69 roků. Humlová Veronika, žebračka, 75 roků.
Josef I Kopecká Václav Stavinohův Počtův Marie Koudelův Parýzek Jan Maleček Vondráčkův Humlová Praha Oroský Karel Škraboutův August Terezia Křížkův Růžena U Milosrd Vlasáková Kateřina Vojtíšková Antonia Bulíčková Justin Glückselig Karel
7 article Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Ode dne 18. července až do dne 13. srpna se v král. českém zemském a Národním dí- vadle nehraje. Představení počnou opět dnem 14. srpna t.r Ředitelstv král. česk. zemského a Národního divadla.
Král Praha národní divadlo
8 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy, V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V sobotu 18. července. Začátek o 3/48. hod. Ve prospěch podpůrného fondu spolku železničních zřízenců buštěhradské dráhy, Praha II. Poprvé: V líbánkách. Veselohra o 4 jednáních. Napsal H. Perserhofer Přeložil B. Lachman. Režisér B. Kovář
H Perserhofer B Lachman Praha lidový divadlo Praha II
9 title
Aréna na Smíchově
Smíchov
10 article Pištěkovo lidové divadlo vnohrsteon
Pištěkovo lidové divadlo vnohrsteon na Král. V sobotu 18. července. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Po 17.: Zelené mládí. Velká burleskní fraška se zpěvy o 4 jednáních od O. Fastra. 16485 (blíže Palackého mostu). Začátek o 7. hod. Boccacio. 16500 Komická operetta o 3 jednáních. Napsali F. Zell a R. Genne. Přeložil E. Züngel. Hudbu složil Fr. šl. Supě. Režisér Josef Kubík. Dirigent Jar. Hes. Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka v Praze a Kotka na Smíchově, Kinského tř., čís. 26.
Král O Fastr Palacký Boccacio Zell R Genne E Züngel Kubík Hes Urbánek Francie Praha Smíchov Pištěkův lidový divadlo
11 article
V sobotu 18. července.
12 article
S duší rozdírajícím křikem přitiskla Asnat ke svým prsoum a pokryla ji polibky; potom hrubě ji odstrčivši, začala běhati po pokoji, trhajíc šat na sobě, bijíc se do prsou a bušíc s křikem a vzlykotem hlavou do zdi. Ra- nofrit, vzpamatovavši se, následovala jejího příkladu; za vzlykotu, jenž dusil její slova, mladá dívka mohla pouze rozeznat: »Nešťastná Asnat, pouhý pohled na tebe rozdírá mně srdce!« Jsouc úplně zmámená a bledá zděšením, Asnat ko- nečně zvolala: »Mluvte přece! Stalo se snad otci nějaké neštěstí? Jest nemocen neb upadl v nemilost ?« »Ne,« odpověděla konečně skrze slzy Majja, »ote jest zdráv, o nemilosti není ani řeči a přece hrozný zá- rmutek zničil nás a zejmena tebe, nešťastné díté !« A zase prudce přítiskla ji ke svým prsoum. »Zemřel snad Hor nebo byl propuštěn ze služby ?« zvolala zděšeně Asnat. »Ne, Horovi nic se nestalo, připrav se však se vši statečností k těžkému okamžiku, který tebe očekává.« »Mluvte přece, co se stalo a nemučte mne nejisto- tou,« přavila Asnat, celá se třesouc. »Ne, ne,« ozvaly se obě ženy, »ať otec sám odhali ti pravdu; možná, že podaří se mu ještě nalézti prostře- dek k zachránění tebe. Budeme raději prositi o pomoe ne- smrtelné.« Potácejíc se jako opilá Asnat přistoupila k oltáři, na němž stály sochy Pta, Isidy a jiných bohů a mlčky klesla na kolena. Zač měla se modliti, oč měla prositi ne- smrtelné — sama nevěděla; neviditelné a neznámé ne- bezpečí, vznášející se nad ní, naplnovaio ji zděšením;
Asnat Hora Isis pt
13 article
stupci moci — světské a duchovní. Každý z nich mohl druhému zasaditi smrtelné rány; otázkou jen bylo, kdo ukáže se býti silnějším. Potifera byl si toho vědom, jaká hrozná zodpověd- nost spočívá na něm v tomto okamžiku, jestliže ze so- bectví vyvolá předčasně rozhodný boj, zvláště nyní, kdy síly daleko nejsou rovné, čímž zničí tajné přípravy a po- boří s nebezpečím života stavěnou budovu, která pod svými troskami pohřbí tisíce hlav — živé články toho politického řetězu, jenž jako had měl otočiti trůn usurpátorův, jenž bavil se tím, že činil žrecům jednu krvavou urážku za druhou ... Potifera dýchal těžce; srdce jeho se svíralo jako při doteku kaleného železa, avšak rozum mu našeptával, že v tomto okamžiku třeba spíše obětovati dceru, nezli vy- dati v nebezpečí celou budoucnost Egypta. Apopi pozorně sledoval mravní muka, jež zračila se na bledě tváři poraženého jím Potifery a skloniv se k němu, pravil: »Vidím, že jsi mně porozuměl; jestliže bys nelitoval své hlavy, nyní chvěješ se o hlavy svých spojenců. Jdi, žreci heliopolský a řekni své dceři, kdo jest jí ustanoven za manžela. Můj úkaz oznámí radostnou zprávu, že adon a kněži uzavírají spolek a do domu tvého pošlu ustano- vené tobě královské dary !« Aniž by odpověděl jediným slovem, bez všelikých, etiketou stanovených poklon odešel Potifera, potáceje se jako opilý z královských pokojů a klesl do nosítek. Když nosiči odnesli Potiferu do dvora domu jeho švakra, tento stál před domem a chystal se k odjezdu: při prvním pohledu na bledou, křečovitě sebou škubající tvář nejvyššího kněze nedobrá předtucha sevřela jeho Železný kanclář.
Potifer Egypt