1
masthead
V Praze, v sobotu dne 18. července.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Dr. Gessmann o německém sou-
ručenství.
Z Vídně, 18. července. Včera mluvil
poslanec dr. Gessmann na voličské schůzi
ve Feldkirchenu. Mezi jiným zabýval se též
sdružením všech německých stran a pravil,
že toto nejnovější německé souručenstvo
bylo umožněno teprve po pronikavých úspě-
ších křesťanských sociálů při posledních
zemských volbách v Dol. Rakousích, když
bylo právě německou stranou dřívější něme-
cké souručenstvo za příčinou nastávajících
zemských voleb rozbito. Proto též křesťan-
sko-sociální strana musí si vyhraditi ve
všech politických, náboženských jakož
hospodářských otázkách nejširší volnost,
kdežto v otázkách národních, pokud běžío
zájmy všeho německého lidu, jest ochotna
býti solidární s ostatními německými stra-
nami.
Nové volby v Uhrách?
Z Pešti, 18. července. Jak se zdá, ma
ministerský předseda hr. Khuen úmysl říšský
sněm rozpustiti, dosud však není rozhodnut,
zdali má k tomuto prostředku vzíti útočiště.
Ministerskému předsedovi záleží při otázce
té méně na tom, byly-li by nové volby ústavní,
nýbrž na tom, jaký výsledek by mohl od nich
očekávati. Dosud byly prý mu dány po této
stránce informace málo nadějné. Nehledě k
nebezpečenství, že několik municipií by mohlo
vůbec odepříti volby ve stavu ex lex, pro-
hlásilo několik poslanců, přicházejících z ven-
kova, že nové volby by opposici značně se
sílily a že by tudíž vláda použitím tohoto
prostředku snadno mohla dosíci pravý opak
toho, co očekávala. Pokládá se tedy méně
pravděpodobným, že se vláda odhodlá k no-
vým volbám a zároveň vystupuje do popředí
eventualita, že bude změněno ministerstvo
doktor
Gessmann
Vídeň
Feldkirchen
Dolo
Rakousy
Uhry
Pešť
6
article
Čeho se domáhá uherská opposíce?
Z Pešti, 18. července. Poslanec Ba-
rabáš vyslovil se k redaktoru jistého
listu, že hr. Khuenovi za všech okolností
nepovolí předlohy, nutné k odstranění stavu
ex lex. Že by sněmovna byla ve stavu ex
lex rozpuštěna, Barabáš nemyslí. Kdyby
přece, pak by opposice hned při čtení krá-
lovského reskriptu, kterým se říšský sněm
prohlašuje zahájeným, přešla v obstrukci.
Kdyby hr. Khuen podal demissi a předsedou
ministerstva byl jmenován uherský parla-
mentárník, opposice by nečinila překážek
k vyřízení státních nezbytností. Barabáš
dále ohlásil, že opposice od neděle pokračo-
vati bude v zahájení akce proti branným
předlohám a že v celé zemi zase budou po-
řádány lidové schůze jako za Kol. Szella.
Císař na cvičeních.
Z Vídně, 18. července. Dle polských
listů přibude císař. dne 14. září na velká
cvičení jízdy, do Rudky, kdež bude bydleti
na zámku člena panské sněmovny hrab.
Lanskoronského v Chlopech. Císař zůstane
v Haliči až do 16. září a odjede pak do
Vídně uvítati německého císaře Viléma.
Srážka bulharských čet s tureckým
vojskem.
Z Bělehradu, 18. července. Z Mo-
nastýru se sděluje, že v obci Čaraliji se
udála tuhá srážka bulharských čet s tu-
reckým vojskem. Na obou stranách bylo ně
kolik raněných. Bulhaři vrhali prý mezi vo
jáky dynamitové pumy.
Ruskoněmecké obchodní smlouvy
Z Berlína, 18. července. »Magdebur
ger Zeitung« sděluje, že Rusko ještě před
1. zářím přistoupí k brusselským smlouvám
cukerním, čímž by bylo odstraněno trestn
clo a tím též překážka obnovy smluv ob
chodních.
Číslo v Praze za 2 n
a na venkově za 3h
Khuen
Barabáš
Vilém
Bulhar
Pešť
Vídeň
Halič
Bělehrad
Berlín
Rusko
Praha
panská sněmovna
Magdebur ger Zeitung
7
article
SIí
SIí
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 18. července. (C.-B.) Císař pro-
půjčil řádnému professorovi politického hospo-
dářství na universitě vídeňské, dvornímu radovi
dru. Karlovi Mengrovi, odcházejícímu na
vyžádaný trvalý odpočinek, komturní kříž řádu
Františka Josefa s hvězdou.
Císař propůjčil řádnému professorovi lé-
kařské lučby na německé universitě pražské
dvornímu radovi dru. Hugonovi Hupperto vi,
odcházejícímu na trvalý odpočinek, rytířský kříž
řádu Leopoldova s prominutím tax.
Císař propůjčil vicepresidentovi krajského
soudu v Král. Hradci Karlu Kvěchov i, od-
cházejícímu na vyžádaný trvalý odpočinek, titul
dvorního rady s prominutím tax.
Císař jmenoval mimořádného professora
university vídeňské dra. Rich. ryt. Zeynka
řádným professorem lékařské lučby na německé
universitě pražské.
Císař jmenoval vrchního cejchovního in-
spektora 2. třídy Čeňka Smolila v Praze
vrchním cejchovním inspektorem 1. třídys
příjmy 6. služební třídy státních úřadníků.
Ministr kultu a vyučování jmenoval suplenta
na státní průmyslové škole v Praze Josefa
Nováka učitelem v 9. služební třídě na této
státní průmyslové škole.
Předseda ministerstva jako správce mini-
sterstva spravedlnosti přeložil notáře Jana P or-
tycha z Veselí do Soběslavi.
Z Pešti, 17. července. (C.-B.). Liberální
strana konala dnes večer konferenci, na které
bylo jednáno o obsazení místa zapisovatele po-
slanecké sněmovny, jež jest uprázdněno demissí
posl. Ratkaye. President sdělil, že strana
neodvislosti konala konferenci, na níž byl kan-
didován na místo zapisovatele opětně posl. R at-
kay, který jest rozhodným přívržencem ob-
strukce. Po delší debatě byla kandidatura R at-
kayov a akceptována.
Císař
František Josef
Král
Kvěchov
Rich
Zeynek
Čeněk
Novák
P or
Vídeň
Karel Mengr
Leopoldov
Hradec
Praha
Veselí
Soběslav
Pešť
státní průmyslový škola v Praga
slanecký sněmovna
9
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Spořeni.
10
article
Črta z mladé domácnosti od Julie Vla sá kové.
„Ruku líbám, milostpaní! Tuhle prosím
mám tří kusy — ruku líbám“ a listonoš salutuje,
odstupoval od mladé paní professorové, která ho
na ulici potkala a se ptala, nemá-li pro ni dopisů.
Přijala dopisy a kráčela dále, prohlížejíc je
„Hm — tohle je od švadleny — tohle o
modistky — to už znám! A tohle? To třetí?
Podíváme se!
„Velectěná paní! Laskavě Vás žádám o vy
rovnání účtu za minulé čtvrtletí...“ četla paní
professorová.
„Eh —! Řezník! Protiva! Až budu mít, za-
platím všem!“ pravila si nevrle a šla rozladěna
po chodníku.
„Ví Bůh, jak to jiné paničky dělají, co maj
děti, aby s tím mužovým platem vycházely! Já
to nejsem s to dokázat a jsme sami! A při tom
nic — pranic neužiju! Ani na plesu, ba ani na
žádném věnečku jsme v masopustě nebyli, jenom
aby to nic nestálo — a za svobodna co jsem se
natančila! Ach, bože, já nic neužiju! — Kdybych
byla věděla, že ani na led nebudu smět, ani
tenis hrát — ani bych se byla nevdávala,“ my-
slila si mladá panička a povzdechnuvši si, za-
stavila se u výkladní skříně. Obchodník navěsil
tu tak krásných drobotin — radost se podívat!
Závoje jako pavučinky, rukavičky, hřebínky.
„Hle, ten pás! Ten by se výborně hodil k mě
bluze — mnoho-li asi stojí? Zeptáme se,“ řekla
si paní professorová a vešla do krámu.
Nechtěla nic koupit, jenom se optat — také
nic nepotřebovala, ale jenom si tak dopolední
vycházku ukrátí. Zdržela se tam dosti dlouho.
Pás stál pouze 3 koruny! Paní professorová jich
Vl
Protiva
bůh
11
article
měla sice doma už jistě půl tuctu, ale tento by
skutečně roztomilý a proto si jej koupila.
„Vždyť nic jiného neužiju,“ omlouvala sama
sebe. „Ty rukavičky? Nu — dvě koruny mne
také nespasí,“ závoj také potřebovala — stál
jen 60 haléřů a tyto dva hřebínky po koruně
„Když nic jiného neužiju — aspoň se hezky
obléknu,“ myslila si kráčejíc ven s balíčkem.
Byl tak malinký — stál skoro osm korun!
Paní professorová šla kolem cukráře.
Ten si také výklad tak vábně upravil, že
nemohla odolat, aby si nesmisla. Skoro se roz-
mrzela, že musila za těch pár drobtů tolik
peněz platit — ale konečně — „vždyť nic jiného
neužiju!“ — ani by si trochu té sladkosti ne-
dopřála?
Blizko domova hodila se k výprodeji střiž-
ného zboží. Tolik lidí se tam cpalo — tolik toho
nosili až paní profesorová ze zvědavosti tam také
vešla. Nic nehodlala koupit, ale nabízelo se tam
hezké sukénko na zimní šaty a velmi lacino. Bylo
sice ještě parné léto, ale zima také přijde a pan
professorová si několik metrů koupila na šatya
odcházela spokojena, že na zimních šatech mno-
ho uspořila.
Doma hodila tobolku do zásuvky, balík
sukna zastrčila do skříně a nové drobnosti hned
oslušela. Večer, když dávala služce Barušce n
pivo, zahleděla se do tobolky plna udívení. Ráno
tam měla skoro 30 korun a nyní už sotva na
pivo sehnala.
„Baruško! Nenašla's nějaké peníze při
uklidu? Snad jsem je ztratila!“ ptala se Barušky,
starší to již a rozumné osoby, kterou jí maminka
dala do mladé domácnosti, aby se naučila odní
vařit.
„Nenašla, milostpaní. Ale ráno přinesly
přece náruč věcí,“ připomínala Baruška.
„Co pak — to nic nebylo!“ namítala paní,
ale spočítavši v duchu položky, shledala k svému
podivení, že to skutečně činí skoro 30 korun.
Baruška
Baruška můj pivo
12
article
„Mají si to psát! Stará milostpaní jim to dost
nakazovala,“ kárala Baruška svou bývalou sle-
činku.
„Eh mlě! Co se dát musí, to se dát must
— jaké pak psaní!“ durdila se panička.
„To neříkají, milostpaní! Řezníkovi, pekaři
a takovým se musí dát, protože se potřebujou
každý den, ale takové výdaje, jako se támhle
válí, to nemusí být!“ odmlouvala Baruška právem
starší služebné.
Mrzelo ji, že se béře všude na knížky a že
se málo splácí.
Pan professor odevzdal služné paničce, jsa
rád, že si nemusí rozpočty hlavu trmácet a myslil,
že se jeho rozmilá polovice naučila od maminky
s penězi lépe hospodařit, než on uměl. Nestaral
se více o nic — a panička hospodařila. Kolem
desátého neměla již ničeho. Vytloukala klín klí-
nem, dělala dluhy, plakala pak zahanbením, upo-
mínal-li ji někdo a bývala nevrlá, mrzutá, sta-
rostmi nevěděla kudy kam. Když jí bylo nejhůře,
psala si mamince o výpomoc. Pan professor si
nemohl vysvětliti, proč z jeho roztomilé nevěsty
se stala taková nevrlá, nespokojená panička, bý-
val také mrzut, odcházel z domu — a tak od-
cizoval se druh druhu.
Minulo léto a na podzim hledala paní pro-
fessorová sukno na šaty. Však hodila jím zlostně.
„Vypadala bych jako strašák. Bůh ví, co mne
tehda napadlo to koupit! Kdypak to už bylo
v módě, snad loni,“ a sukno, při kterém tolik
ušetřila, putovalo zase do skříně a na zimní
oblek musila přispěti maminka.
„Musíte více spořit, milé děti,“ psala ma-
minka a večer pravila mladá paní Barušce.
„Dnes v pokoji netop — budeme sedět v ku-
chyni. Musíme více spořit, Baruško!“
Tak se také stalo. Ale s tím pan professo
nebyl rozhodně spokojen. Neřekl sice nic, ale
odešel ihned po večeři a ani ženušce hubičku
nedal.
Baruška