ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 ec28c3b0-7127-11dc-8614-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 35 celkem · entity: person 79, place 110, org 14, work 4
1 masthead
14. dubna 1904.
2 masthead
Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k číslu 104.
4 masthead
Strana 9.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. dubna. (Hr. Alf. Mens- dorfi o vnitřní situaci.) Zástupce če- ského svěřenského velkostatku na říšské radě, hr. Alfons Mensdorff-Pouilly uveřejňuje v „Kons. Korr.“ delší úvahu o vnitřní situaci rakouské. Dotýkaje se předem obstrukce, hr. Mens- durff ukazuje na rozdíl mezi obstrukcí německou za Badena a Thuna a nynější obstrukcí českou. Německá obstrukce děkuje ze svého úspěchu dvěma okolnostem, které se nemají podceňovati. Prvá je ta, že rakouský parlament zasedá ve Vídni, tedy v městě, převahou německém, s čet- ným a vlivuplným časopisectvem, které sloužilo téměř vesměs německé obstrukci; druhá pak ta, že srdce vídeňské byrokracie „bilo stále na prsou německých obstrukčních stran.““ Na tyto dvě okolnosti česká obstrukce dle domněn pisatelova neobrátila pozornost a proto se do- mýšlela, že se obstrukcí domůže téhož úspěchu, jako obstrukce německá. Ale okolnosti ty zavi- nily, že zápas české obstrukce byl mnohem bez nadějnější. Nynější vláda není sice formálně vláda ně mecké levice, ale ve skutečnosti jest to kabine úřadnický, vyříznutý z těla této německé levice. Jaký tedy může míti česká obstrukce cíl, jestliže jak pisatel vykládá, vítězství se asi nedomůže
Mensdorff Pouilly Baden Thun Praha Hradec Vídeň Mensa
6 article
Poněvadž sama zvítěziti nemůže, ale za nyněj šího jednacího řádu také nemůže býti zmožena může dosíci jen toho, že jí budou spoutány ruce ale zároveň bude spoután také celý parlament A následek toho bezparlamentní byrokratické intermezzo nedozirné délky, řízené nad to byro- kracií vídeňskou. Aby se odpomohlo takovým koncům, pisatel shledává nutným poskytnout české delegaci možnost, aby se cti vzdala se ob- strukce; možnost ta má jí býti poskytnuta z dů- vodů státních, a mají se o to přičiriti i německé strany, protože nynější situace může se státi ve- lice kritickou i pro ně. Vláda i německé strany jeví sice stejný odpor proti změně jednacího řádu sněmovního, ale z důvodů různých. Pro vládu Körbrovu jest Damoklovým mečem uher. ské vyrovnání. Bez velikých ústupků jednotlivým politickým stranám a zvláště bez velikých ústup- ků právě té straně, která jest dru. Körbrovi nyní nejbližší, totiž německo-nacionální, není ani po- myšlení na parlamentní vyřízení uherského vy- rovnání. Dr. Körber přeje si proto vyrovnání provésti pomocí § 14., a proto musí si přáti aby obstrukce a tedy i nedělnost parlamentu po- trvala tak dlouho, až se mu podaří vyrovnán s Uhrami provésti. A právě v tom dle slov pisate- lových spočívá největší nebezpečí pro strany německé. Ani jim by se nedostalo těch výhod, jichž se nadějí do nynější vlády. Zejmena dou- fají-li, že nynější vláda uzákoní státní němčinu neb zajistí na vždy německou nadvládu v tomto státě, jsou prý Němci velice na omylu. Něco tako- vého nemohl by prý Němcům poskytnouti žádný rakouský premier, byť byl přesvědčením Vše- němec, poněvadž ultra posse nemo tenotur. To pak by mělo býti pro Němce pokynem, aby za- sodli co nejdříve s Čechy ke stolu konferenčnímu
Körbrův Damoklův doktor Körber Němec Uhry Čechy
7 article
A pak by také soudili střízlivěji o změně jedna- cího řádu. Pisatel upokojuje pak Němce, děsící se „železného kruhu pravice“ pro případ, kdyb se změnil jednací řád. Naopak „železný kruh“ mohl by prý se sevřiti právě následkem něme- ckého odporu proti změně jednacího řádu. Jinak na pravici prý se už nepomýšli na znovuzřízení staré většiny. Změní-li se jednací řád, celá sně- movna rozpadne se ve tři veliké skupiny; v jedné budou umírnění živlové z pravice, v druhé umír- nění živlové z levice a v třeti všichni ostatní.
Němec
8 article
„Bylo by pak věcí obratně a třebas i „úřadnické“ vlády — končí pisatel — aby s těmito živly správně manipulovala a jazýček váhy vyhledala si dle okolností tam, kde by ho potřebovala.“ Zaznamenáváme i tento hlas konservativ- ního šlechtice, jako jsme zaznamenali mínění i jiných konservativních poslanců. V Praze, 11. dubna. (Nářky posl Bendla.) Ve »Volks Zigu«, orgánu něme ekých nacionálů, vystupuje tentokrát pohostin- sky německý pokrokovec prof. Bendel, zvolený do říšské rady na Znojemsku. Vystupuje proto, aby znova zapřisáhl Němce, by nepovoloval známých českých požadavků, poněvadž běž v prvé řadě o počeštění Moravy ( Vždyť prý jen nejhrubší národní egoismus vede Čechy, když ze svých požadavků úřadní češtiny a české university v Brně neb Olomouci činí těžiště veškeré vnitřní politiky. »Prvým eílem české politiky — vykládá prof. Bendel — jes úplné počeštění Moravy. Postavení Němců utvá- řilo se v poslední době právě v této korunní zemi nejnebezpečněji. Dokazuje to zběžné srovnání poměrů r. 1900 s poměry r. 1890.
Bendl Volks Ziga profesor Bendel Němec Praha Znojemsko Morava Čechy Olomouc český univerzita v Brno
9 article
Ze šesti měst, jež mají svůj vlastní statut, zvýšil se počet domácích Němců u porovnání s Čechy o něco málo jen ve Znojmě a v Olo- mouci; v Brně Němci sklesli s 68 74% na 63 99 v Jihlavě s 82 4% na 81 8%, v Kroměřiži s 12.9 na 10.6, v Uherském Hradišti s 28.4% na 18.4. Co se týče okresních soudů, zlepšil se poměr Němců jen v okresích hodonínském, zno- jemském, místeckém, moravsko ostravském, olo- mouckém, svitavském, brněnském a v hejtman- ství šumperském, kdežto v 58 okresích poměrný jich počet klesl, místy velmi značně, takže v celé zemi tvoří dle j azyka obcovaclho již jen 27 9% proti 29 4 r. 1890.« Ve sku- tečnosti jest pravých Němců na Moravě ještě méně, a sebe úpěnlivější nářky posl. Bendl nezdrží proces »počeštění« Moravy, která jest a vždy byla jen česká. V Praze, 12. dubna. (Vláda a smiřo- vací akce.) Všemožné úsilí hlavního orgánu nynější úřadnické vlády, »N. Fr. Presse«, aby se polská smiřovací akce zmařila za každou cenu, dochází správného ocenění i mezi Poláky »Sl. pol.« zaslavuje se u známé tendenční zprávy vídeňského listu, že polští prostředníci vyžádali si na českých poslancíeh: 1. že dele gační volby se odbudou hladce; 2. že vyjedná- vání česko-německé bude se týkati výhradně jen krajského zřízení v Čechách; 3. že požadavel vnitřní úřadní češtiny a druhé české university se odloží až do dalšího vyjednávání a 4. že po čas vyjednávání s Němci česká delegace se vzdá obstrukce. »Čehož jiného« — ptá se »Sl. pol.« — »může si úřadnický kabinet více přáti, než hladkých delegačních voleb a odslavení ob strukce? To by bylo vládní vitězství nad Čechy na celé čáře. Proto sluší pochybovati, že Če- chové budou tak naivní, aby centralistické by- rokracii umožníli tak laciné vítězství. Současně
Němec Bendl Polák Čechy Znojmo Ola Brno Jihlava uherský Hradiště moravský Morava Praha
10 article
však nutno pochybovati, že by řídící politikové polští byli vskutku autory onoho konceptu. Autory nutno hledati jinde, a sice pobliže mini- sterského presidia ve Vídni. Polské firmy a pol- ského jmena užito zde jen za tím účelem, aby se v českých řadách vzbudila nedůvěra k Po- lákům a tím se zmařila hned v zárodku celá smiřovací akce. Byrokracie jako čert svěcené vody ničeho se tak neboji, jako národnostního smíru v parlamentě, aneb aspoň parlamentn vělšiny, z níž by se mohl zroditi kabinet parla- mentní. Neboť Čechové k vůli parlamentnímu kabinetu, v němž by také měli své zástupce, mohli by odstaviti obstrukci i bez zvláštníeh ústupků. Polská akce může se minouti cíle totiž dorozumění česko německého, ale snad se jí podaří aspoň skonsolidovati většinu. A to právě mají zmařiti intriky vládou inapirovaného tisku, který zavčas rozsévá nedůvěru mezi Čechy a Poláky . . «
Čecho Polák Vídeň Čechy
11 article
Ze Záhřeba, 9. dubna. (Investice Chorvatsku.) Zpráva, že v investiční před- loze uherského sněmu pamatováno po letech opě jednou Chorvatska, vzbudila v Záhřebě pochopi- telnou zvědavost, kterou však v brzku zaměnilo rozčarování, když se shledalo, že navržených deset millionů korun jest určeno na stavbu úzko- kolejné dráhy z Ogulína do Bihače, v tak zvané Herní Hranici vojenské. Tato část Chorvatska, stolice liko-krbavská, jest nejzanedbanější a proto nejchudší čásť země. Ačkoli jest přírodeu bohatě nadaná, má mořské pobřeží s několika výhodnými přístavy, obyvatelstva tam přece ubývá, poněvadž se valem stěhuje do ciziny, ne- nacházejíc doma potřebné výživy. Mnoho by se změnilo k lepšímu, kdyby se vnitrozemí spojilo železnými dráhami s přístavy přímořskými, ale všechny snahy toho druhu rozbily se dosud o ne- ústupnost peštské vlády. Konečně má býti po- volen úvěr na stavbu prvé železnice v tom kraji, ale ani tato dráha nemá sloužiti kraji, nýbrž jen uherskému přístavu v Rěce, poněvadž navržená dráha má spojiti Bosnu nejkratší cestou s Rěkou.
Záhřeb Chorvatsko Bihač
12 article
O Velikonocích sešli se tajemníci chorvatských obchodních komor v Rěce, aby vzali v úvahu nově navrženou dráhu, ale po delší debatě mohli jen konstatovati, že nová trať nevyhovuje ani hospodářským, ani komunikačním potřebám kraje, naopak, že nová dráha zmaří na dlouhá leta stavbu tratí, jichž liko-krbavská župa po- třebuje, hlavně tratí, vedoucí ku přístavu seň- skému, a jiné trati, jež by horní Chorvalsko spo- jila se severní Dalmacií. Bylo ustanoveno, aby chorvatské obchodní komory podaly v té věei uherskému ministerstvu obchodu memorandum. Stejně nepříznivě vyslovuje se o navržené trati „Obzor“, jenž dovozuje, že z nové dráhy bude míti zisk jen Rěka a správa státních lesů, lid chorvatský v stolici liko krbavské bude však i na- dále buď doma hladověti, neb se stěhovati do Ameriky.
Dalmacie Amerika
13 article
Záležitosti makedonské. V Bělehradě, v dubnu. (Pův. dopis »N L.-) Pašič jest bez odporu nejen nejznameni tější člen srbského ministerstva, ale též nej čelnější státník srbský. Vynikající srbský žurna- lista před nedávnem vyptával se po řadě srbských politiků na záležitosti makedonské a po účincích války rusko-japonské na Balkáně. Nikdo neměl určitého názoru o této otázce vyjma Pašiče. „Možno jej schvalovat,“ pravil mi žurnalista, „či neschvalovat. Ale aspoň je hned vidět, že má svůj určitý názor, a že jej nezmění následkem hovoru. Jiní mluvili, ale bez valného přesvědčení. fráse, aby mnoho neřekli. Nejžalostnější byl Ljuba Živkovič, vzbuzoval soucit, kdybyste ho byli viděli, byli byste řekli, že mu rvou útroby z těla. Nikdy mu nenapadlo, že by politik měl mí nějaké přesvědčení.“ Odebral jsem se tedy ku Pašičovi, abych s ním promluvil o záležitostech makedonských. „Je konec,“ pravil mi. „Turecko svolil ku požadavkům velmocí a teď brzy dílo započne. Otázka o počtu důstojníků, jichž má býti po- užito k reorganisaci četnictva, není valně důle- žita, neboť byla docílena v zásadě shoda o počtu 60 důstojníků, jak žádají velmoci, ale v prax bude z počátku použito toliko 25, jak žádá Tu- recko. Rozdělení pásem působnosti pro důstoj- níky různých zemí jest rovněž již definitivně sta- noveno. Rakousko-Uhersku dostane se vilajet ko- sovský, Italii bitoljský a Rusko, Francie a Anglie podělí se o vilajet soluňský. Rakousko počne re organisovati četnictvo ve Skoplji a Prištině a po- zději v Prizrenu, Peči a Mitrovici.
Pašič Živkovič Mitrovic Bělehrad Balkán Turecko Rakousko Uhersko Rusko Francie Anglie Skoplja Priština Prizren Peč
14 article
„A sandžak novopazarský?“ „Co se týče sandžaku novopazarského, byl rozhodnuto, aby byl odloučen od celku Make- donie, pokud se týče reorganisace četnictva. Tato reorganisace bude ponechána pozdější dohodě mezi Rakousko-Uherskem a Tureckem. (Dověděl jsem se později od jakéhos ci- zího diplomata, že Turecko tam zreorganisuje četnictvo pod kontrolou rakousko-uherskou, ale jest pravdě podobnější, že se stane opak.) „Je to tedy potvrzení článku 25. berlínské smlouvy? „Snad. Přece však vám musím povědět, že Rakousko-Uhersko o své újmě prohlásílo všude, i zde, že nezamýšlí rozšířiti svoji okupaci v ze- mích balkánských. Myslíme, že by se chopilo horlivě příležitosti, jež se naskytuje v sandžaku novopazarském, aby dokázalo, že dovede uži práv, jež mu poskytuje článek 25. smlouvy ber- línské. „Jiná věc, na níž nám rovněž záleží, jes zachovati pojmenování tři vilajetů: Kosovo, Bi- tolja a Soluň, na místě všeobecného názvu Ma- kedonie. Nechať každý se vyvíjí samostatně pod ochranou oprav, provedených velmocemi. Chvíle seskupení nastane později. Kdyby se přece v ohledu správním použilo názvu Makedonie, bu- deme rovněž žádat, aby se užívalo názvu Star Srbsko, tak aby tento název se týkal celého vila- jetu kosovského a okresů Ditra, Poreč a Kičevo vilajetu bitoljského. „Jednajíce takto, myslíme, že nepodníkáme nic revolučního, neboť již roku 1880 evropská komise pro provedení článku 23. smlouvy ber línské učinila podobné rozdělení, jakož to do- svědčuje modrá kniha anglická z oné doby.
Rakousko Uhersko Turecko RakouskoUhersko Kosovo Soluň Makedonie Poreč Bi Makedonie star Srbsko
15 article
Vskutku vidíme, kterak komise, ve které zasedal zástupci všech velmocí, vypracovaly dvě různé statistiky, jednu pro kraje, ohraničené Starým Srbskem, výše zmíněným. Komise měla zcela zvláštní zřetel k otázce jazykové u slovanských národů v Turecku a rozhodla se po zralé úvaze pojmenovati slovanské obyvatelstvo první část „slovansko-srbským“, poněvadž jeho řeč jest to- tožna se srbštinou. Naproti tomu pojmenovala Slovany ve druhé části „bulgarofonní“, poněvadž jejich jazyk se blíží bulharštině. Jak známo, nej- nesnadněji se mění u lidu řeč, kterou mluví. Dů- vody, vyložené ve pracích komise r. 1880, maji tudíž platnost podnes. A mluvilo-li se o tom, dát těmto zemím za účelem, aby se zlepšilo ústrojí správní, poloúřadní jazyk domorodý vedle úřad- ního jazyka tureckého, myslím, že by bylo nej- spravedlivější, ustanoviti srbštinu pro Staré Srb sko výše zminěné a bulharštinu pro vlastní Ma- kedonii.“ „A otázka četnicťva jest upravena? Byl mi praveno, že Turecko konečně přiřklo evrop- ským důstojníkům velení, ba i právo jmenován a sesazování podřízených, ale nikoliv přímo nýbrž prostřednictvím Hilmi paše.
Srb Hilmi paš Srbsko Turecko Ma Slovan
16 article
„Turecko přiznalo důstojníkům přímé vy konávání práva jmenovati a sesazovati. Zde byl náš hovor přerušen, neboť byl ohlá šen diplomatický zástupce bulharský. Mluvil jsem též s tureckým diplomatem. jenž přibyl z Cařihradu; byl velmi nespokojen přiřknutím vilajetu kosovského Rakousko- Uhersku. „Naše vláda,“ pravil mi, „učinila velkou chybu, že se ze všech sil neopřela tomuto při- dělení. Toť mnohem důležitější než otázka práv a privilejí důstojníků četnictva. Kdyby naše vláda byla vytrvala neústupně v otázee přidělení vila- jetu kosovského, jest jisto, že velmoci, ježto rády neviděly, nebyly by k tomu svolily. Na otázku o návrhu změny ve správě s po- užitím názvů „Makedonie“ a „Staré Srbsko“ protestoval turecký diplomat, řka: „Není ani Ma kedonie, ani Starého Srbska. To „Staré Srbsko“ už mne konečně rozčiluje. Bylo by na čase, aby chom také my nazývali okresy nišský a vranjský „Starým Tureckem“. V Makedonii není vše skončeno
ma Turecko Cařihrad RakouskoUhersko Makedonie Srbsko
17 article Národní hospodář.
Národní hospodář. O vývoji živnostenského zákonodárstv v Rakousku a cílech reformy živnostenské Napsal dr. Josef G ruber, sekret, náměstek obchodní a živnostenské komory. Sbírka živnostenských přednášek. Vydává obch. a živn. komora v Praze, II. Co na této obsažné a cenné práci se mi zdá nejcen nějším, jest její olevřenost, přímost a poctivost. Živ- nostnictvu se dnes z jistých stran hodně lichotí. Na úkor pravdy a na úkor pokroku stavu živnostenského Motivy stavovskopolitické stávají se tu heslem k hluboké škodě živnostnictva sama. Již proto, po- něvadž nevychovává se takto k opravným snahám přiměřeným daněmu stavu hospodářskému a potře- bám doby a poněvadž se jeho energie a práce svádí v koleje často protichůdné s pokrokem. Každá sociálně- hospodářská práce reformní — má-li býti účelnou — musí nezbytně počítati s celým hospodářským rám- cem, v němž se děje Sen, jak z nutného rozvralu daného řádu hospodářského vyrůstá nová společnos budoucna, opouští dnes i čásť sociální demokracie zdůrazňující stále více radikální sociální reformu.
doktor Živa Sen Rakousko Praha živnostenský komora
18 article
Tento vývoj jest tím pozoruhodnější, prolože příšt nového státu hlásáno bylo socialismem jako závěr kapitalistického vývoje, jak logický důsledek soustře- dování kapitálu. Učení toto budovala stedy na daněm řádu, vyslovujíc — ovšem klamně — jen jeho krajní důsledky. V tomto kritickém přimknutí theorie socia- lismu k daněmu pořádku byla síla a modernost jeho jako jest jí — proč to nepřiznati? — silná tendence části jeho k sociální reformě dnes. Této výmluvné poučky zpravidla nedbají mnozí z těch, kdož stavi se v čelo stavovských proudů živnostenských. I jin ovšem jedná se o zvrat řádu daného, ale směrem zpět. k formám dávno překonaným a k formám dnes již nemožným. I mocensky i hospodářsky. Cechovní zří- zení souviselo úzce s městským právem středověku a jeho dopravní, peněžní atd. nevyvinutostí. Pronikavě vítězství kapitalismu se svými převraly dopravními peněžními, ústavními, učinilo návrat nemožným. Jde tedy dnes o to, jak založiti silný vývoj řemeslné práci v daném pořádku, jde o vytčení moderní čin- nesti opravné, pokrokové v plném slova smyslu.
19 article
Učiniti z živnostníka moderního hospodářského člo- věka — toť osou otázky. Kdo tak na věc nazírá, komu není vývoj živnostenského stavu, význačného pro nás tím více, protože jsme v počátcích dráhy průmyslové, lhostejným, tomu bude kniha p. dra. Grubra vílána. Historický úvod ji zahajuje. Líčí vývoj řemesla ve středověku, ruší svou střízlivostí a pravdou mnohý sen o středověkém blahobytu, obírá se zajímavě vý- vojem otázky živnostenské a stavem řemeslnictva v Čechách v nové době, zkoumá kritický vliv nového zákonného uspořádání živnostenského (uvedení tak zv. živnostenské svobody) a přistupuje na to k snahám o opravu platného živnostenského řádu. Je to část kterou zde nelze nám reprodukovati, kterou ale do- poručujeme studiu a úvaze. Stručný rozhled po úpravě živnostenského práva jinde uzavírá tento oddil. Druhá její čásť — přísně kritická a přímá — věnována roz- boru krise řemesla. Autor věnuje zření vlivu továmy na vývoj řemesel jako celku v nové době, konstatuje
Čechy živnostenský svoboda
20 article
pokud důvod krise spočívá v pronikání velkovýroby a pokud krise plyne ze živnostnictva sama. V této krisi volá se po zakročení státu, kterým se má ten- dence průmyslu k velkovýrobě zadržeti a všeliká soutěž neřemeslnická od výrobků, do starodávného oboru řemeslnického spadající, odvrátiti. Spisovatel obírá se podrobně hlavními z nich. Průkaz způsobi- losti stojí tu na místě prvém. Čelí hlavně k ohrani- čení živnostenských práv — ale právě toto ohraničení jest čím dále tím nesnadnější. Pokud tedy má způ- sobiti průkaz způsobilosti tento elfekt, selhává dnešní době rychlé dopravy, reklamy ceslování a po- protože přestala souvislost mezi místní spotřeboua místní výrobou. Proto také u nás dost málo prospěl a proto také jinde živnostníci sami požadavek tento opouštějí. A také to nutno míti na zřeteli, že stesky na špatný výcvik dorostu jsou snad nyní ještě ča- stější než diíve, že tedy ani po stránce výcvikové ná pravy nepřinesl. Přecházeje k požadavku veřejno- právních korporací, ke správě zájmů řemeslnických.
21 article
ukazuje autor k tomu, že teprve tehdy, když se zda- řilo provésti reorganisaci jich, když usnadněna účast jich v podnicích svépomocných a humanitních, když se pracuje na rozšíření, zodbornění a prohloubení jieh zvláštními funkcionáři, podařilo se je vzkřísiti k ži- votu. Bylo tedy nutno je především modernisovati přizpůsobili nové době. Vřele doporučuje autor poj- šťování živnostnictva, jako odsuzuje vzájemný bo živnostnictva. „Místo toho, aby každý se snažil vy- ráběti co nejdokonaleji a nejlevněji, hledí každý, aby jeho konkurent vydělal co nejméně a místo bývalého osobního poddanství polilického touží se po zavedení peddanství hospodářského na prospěch určitého stavu. Zároveň odsuzuje tu autor příkře přemrštěné
22 article
a nemožné akitační požadavky jistými kruhy z ne- valně kalých momentů vyslovované. Právem — jako stejně právem tepe uměle pěstěnou nenávist prot „intelligenci“. „Je věru podivno, že nikde nen tolik touhy v řemeslnictvu, rolnictvu, obchodnictvu. aby synově jejich studovali na tyto theoretiky a tak dosáhli intelligenčních postavení služebních, neprávem často tak vychvalovaných, a snad nikde není u samo- slatných stavů výrobních tolik podceňování a veřejné antipatie k té intelligenci třídní, jako u nás, kde bezmála se stává vyšší vzdělání hanou, vadou a pře- kážkou veřejného působení a vyžaduje omluvy.“ In- telligence není tu ovšem bez viny. Když se byl autor vyslovil pro jednotně zákonodárství živnostenské pro celou říši, dokud trvá celní jednota, vyhražuje ovšem v určilých směrech ingerenci zemím, a pro decen- tralisaci správy a pomocné akce živnostenské, pře- chází k otázce výchovy dorostu a ke snahám o zved- nutí technícké i obchodní úrovně, jež vřele vítá. Stručný závěr končí knihu. „Snažili jsme se dovoditi, že pří- činami úpadku řemesla není ani tak živnostenská svo- boda, jako změna techniky, vymizení nebo změna potřeb, názorů a zvyků obecnstva, přesunutí odbytu.
Ina
23 article
seustředění poptávky, nedostatek kapitálu, nedosta- tečná výchova technická a obchodnická a pod. a že tudíž nelze ani nějakým činem zákonodárným zpět přivoditi doby bývalého kdysi blahobytu. I onen že- laný cechovní blahobyt středověku trval nepříliš dlcuho, byl doprovodem uzavřeného hospodářstvi měststkého. Bylo by zvráceno chtít stavěti hráze po- kroku technickému a hospodářskému na pochybný prospěch řemeslnictva a nepochybný neprospěch všeho ostatního obyvatelstva. Máme za úplně vyloučeno, že by se jakýmikoliv zákonnými opatřeními vrátily ře- meslu „skvělé doby minulosti“, ale stejně také ne- pochybujeme, že nebezpečí, které mu hrozí, se pře- ceňuje, že řemeslo jakožto forma výrobní se udrží v budoucnosti, ač snad hranice jeho rozsahu určiti nelze. Má i v moderním hospodářství národním své určité místo a nemůže býti postrádáno. V těchto me- zích poklá dáme otázku trvání a prospívání řemesla za otázku technické, obchodnické a mravní výchovy řemesiníků a jich sdružování, které arci samo zase předpokládá lepší vzdělání. Jeho blahobyt pak stejně jako u ostatních povolání závisí na povznesení blaho- bytu celého národa, které jest výsledkem úspěšného
24 article
spolupůsobení všech výrobních sil národa, zejmenan prospívání a zvyšování spotřební a kupní síly jak jak rolnictva, tak i dělnictva, jakožto ostatních dvou vedle řemeslnictva nejčetněji zastoupených tříd ná- roda, a tato vyhlidka na výnosnou práci nedá se arci žádným živnostenským řádem zabezpečiti. Krise ře- mesla nemusí pak vždy býti krisí řemeslníků. I dnes vídáme, jak v místech a krajích, jen poněkud blaho- bytu se těšících, intelligentní a spořiví řemeslníci do- cházejí zámožnosti i bohatství. Jsou konečně šíré kraje, zejmena v jihozápadním Německu, kde přes všechnu svobodu živností o obecném úpadku řemesel málo nebo nic není pozorovali, jsou města, v nichž mezi majiteli domů zabírají živnostníci pořád ještě značné a časem vždy značnější procento. Na řemesl- nicívu bylo mnoho hřešeno. Tím naléhavější tedy jest povinnost přispivali ke správněmu poznávání posuzování krise maloživnostenské v rámci histori- ckého vývoje a moderních poměrů národohospodář- ských a k vyhledávání pravých cest a prostřodků po mocných, a vysloviti je s tou přátelskou přímostí.
Německo
25 article
s jakou vyslovovali se o poměrech, přednostech vadách našeho řemeslnictva naši spisovatelé let pade sálých a šedesátých! At již se poměry maloživnosten- ské výroby jakožto zvláštního tvaru průmyslu vytvá řejí průběhem dalšího vývoje hospodářského jakkoli pro jednotlivé živnostníky, pro příslušníky této vý- roby, nekyne — jako pro všechny jiné stavy, výrobní či nevýrobní — spása ani blahobyt jinde nežli nat dráze, na jejímž ukazovatoli třpytí se stará sice, ale jedině správná a jedině trvalý úspěch zaručující hesl: vzdělání, přičinlivost a poctivostr Již dávno nebylo promluveno tak upřímně a ote- vřeně. Sluší to tím více vítali, čím více stále jest jasno, že otázka hospodářského našeho posílení jes otázkou povahovosti, otázkou povahového obrození A závěrem malou poznámku: Ke knize připojen pěkný přehled literatury. Z něho patrno — kdo sledoval práci pana dra. Grubra v posledních deseti létech věděl tom — jak jest rozsáhlá literární působnost pana dra. Grubra v olázce živnostenské. Neshrnul by pan autor své práce v jednu publikaci? Bylo by to záslužné dílo, kdyby p. dr. Gruber tyto po časopi- zech a revuiích roztříštěné práce společně vydal.
doktor Gruber
27 article
Manifeslační schůze pro regulaci řeky Moravy v Kroměříži. (Pův. zpráva „Nár. Listů“.) V Kroměříži. 10. dubna. Střední a jižní Morava pociťovala ode dávna nejvíce ony známě povodně hlavního toku zemského a nebezpečí, které značně poslední dobou se zvýšilo, když na škodu Hané počalo se s regulací přítoků Mo ravy (Moštěnky a Bečvy) dalo podnět k častým schů- zím, které v neděli 10. dubna vyzněly v mohutnou manifestaci konečnou v Kroměříži. Schůzi svolaly městské rady našich hanáckých měst: Kroměříže, Ko- jetína, Tlumačova, Hulína, Napajedel a Tovačova Schůzi navštívenou účastníky z celé skoro střední a jižní Moravy zahájil městský rada kroměřížský, pan Povondra, jenž navrhl za předsedu schůze starostu kroměřížského p. dra. Pištěckého. Zvolený vítá pře- četné shromáždění a přítomné pp. poslance: Kulpa Přikryla, Samohýla a Vychodila, Inž. p. Ešner mluvi o regulaci, prokazuje její nutnost vzhledem k rostou- címu nebezpečí. Je třeba regulovati od jihu morav- ského, předem hlavní tok a potom přítoky. (Výborně!) Poslanec Kulp uvádí, že Haná dávno potřebovala re- guluce a připomíná regulační schůzi v Kroměříži z 1874. Ale vláda poslance české vodila za nos a sám úřadník vídeňský, otázkou regulační se zabývajíeí pravil, že sliby jim „háže jenom písek do očí“. O prů- plavu dunajsko-oderském po stránce národohospodář- ské promluvil p. J. Koloušek, professor české tech- niky brněnské. Rečník praví, že vzhledem na práce. které vláda ve věcech průplavních vykonala, můžeme považovati otázku průplavu dunajsko-oderského z novou, vzniklou teprve dnes. Vláda vede sobě k našim zemím přímo macešsky. Od r. 1891—1898 věnovala na vodní stavby 55 mill. korun, z čehož připadlo na
Povondra Pištěcký Přikryl Samohýl Vychodil Ing Ešner Kulpa Haná J Koloušek Morava Kroměříž Haná Moštěnka Bečva ko Tlumačov Hulín Napajedla Tovačov
28 article
Moravu 138.000 K, čili ze 100 K dostala 25 haléřův Když však přirozeně za tento pakatel se nedalo nie dělati, v létech následujících tuto dávku ještě snížila takže od r. 1898 dostává Morava ze 100 K jenon 18 haléřů, z čehož ovšem nemožno zregulovati an potůček! Řečník staví naproti tomu náklad, který vláda vynakládá na řeku Rýn, jenž pouze malink se naší říše u Voralberku dotýká. Za 12 let obětovala na Rýn přes 7 mill., na přítoky přes 3 mill. a ročně dává naň osmkrát tolik, kolik věnovala na Moravu za posledních 6 let! Vysvětliv předlohu a projekt re- gulační i vodních staveb, praví, že Morava nesmní se spokojiti jenom kanálem dunajsko-oderským. Ten slou- žil by toliko Vídni. Dále jest Odra nedostatečně re- gulována a nelze očekávati, že by Prusko nám udělalo něco po vůli. Morava musí žádati doplnění kanálu k Labí, čímž spojí se s Čechami, s nimiž připojí se k mezinárodní cestě světového obchodu v Hamburku. Jestliže této cesty k Čechám schůze manifestační, de- legace zemská i říšská nebudou žádati důrazně a dů- tklivě, jest jisto, že vláda se spokojí s kanálem du- najsko- oderským, jenž nám nepřinese zázraků. Par dr. Pištěcký žádá poslance, aby vzhledem k nebezpeč u příslušných kruhův učinili patřičné kroky a hleděl regulaci zrychliti. Pan posl. Vychodil slibuje, že věc přednese svým kollegům. Zemský posl. p.. Samohý přečetl pak jednohlasně přijatou resoluci, klerou shro
Pištěcký Vychodil Morava Rýn Vídeň Prusko Čechy Hamburk Morava 138.000 K
29 article
máždění žádá předně úpravu hlavního toku morav ského a pak regulaci přítokův a to vždy ze spodu, dále za zřízení kanálu k Odře i k Labí a odbočku od něho ke Kroměříži. Kartsl kyseliny sírové. Píše se nám z Vídně: Před nedávnem kolovala v listech zpráva, že kartel kyseliny sírové zvýšil ceny. Jak se dovídáme z kompetentního místa, neplatí to o předlitavských továrnách. Pravdou jest jen, že v Uhrách, kde před založením kartelu ceny klesly následkem prudké soutěže téměř až na úroveň nákladů výrobních, ceny byly upraveny a to tak, že jsou dnes ceny tamní dokonce o něco vyšší než v Če- chách a Dolních Rakousích. Kartel kyseliny sírové má nyní tím méně příčiny ke zvýšení cen, protože se ohlašují četné projekty, založiti nové továrny ky- seliny sírové, jež jsou alespoň z části vážny. Pardu- bícká petrolejka, která ohlásila před nedávnem, že si zřídí vlastní továrnu na kyselinu sírovou, opustila asi svůj projekt. Jak se totiž dovídáme, sjednala tato rafinerie větší smlouvu dodavací s kartelem kyseliny sirově. Naproti tomu má se za jisto, že bude zřízena nová továrna v Klatovech na výrobu kyseliny sírové. Stejně vážným jest projekt podobné továrny ve sv. Hypolitu. Mimo to má býti vybudována nová továrna kyseliny sírové v Haliči, v odborných kru- zích pokládá se však projekt tento za nejméně vážný.
svatý . Hypolit Kroměříž Vídeň Uhry Dolní Rakousy Klatovy Halič
30 article
Chod obchodů průmyslu tohoto je přízniv. Továrny mohou svoji výrobu snadno prodati, resp. mohou kdy- koli přizpůsobiti výrobu spotřebě. Stoupající spotřebu možno odhadovati na 7000 vagonů ročně. Pozornosti zasluhuje, že interessenti, kteří se před nějakou dobou již smířili se clem na kyz železný (navrženo 30 hal. ze 100 kg), nyní jsou názoru, že elo toto platnosti nenabude. Bylo toliž na základě kalkulace zjištěno, že budou továrny nuceny jako dříve odbírati železný kyz španělský a že jen dopravně nepříznivě položené továrny uherské budou odkázány na uherskou suro- vinu. Tím by ovšem cíle dosaženo nebylo a proto asi Uhry tento svůj požadavek opustí.
Uher kg
31 article
Mezinárodní zemědělské sdružení pro stanovení obilních cen má letošní schůzi od 15. do 18. dubna t. r. v Praze. Schůze zúčastní se presidení sdružení princ Schönaich-Carolath (z Pruského Slezska), hr. F. Buquoy, president rakouské ústředny, president zemědělského spolku zemského v Pešt. hr. Des. Des- sevíly a tajemník spolku tohoto R. Arködy, prof. Ruh- land z Berlína, dr. Rösicke a v. Kiesewetter z Berlína. Zemědělská rada (ústřední sbor) bude zastoupena prin- cem F. Lobkovicem a cís. r. Hillerem, český odbor presidentem Práškem, vicepresidentem Plevou a l- jemníkem drem. K. Viškovským. Schůze konati se budou 16.—18. dubna; 16. dopoledne bude prohlédnula mlékárna, 17. bude vykonána plavba po kanalisované Vltavě do Libšic a 18. dubna prohlédnuty meliorační práce v Chlumci n. Cidl. Buštěhradská dráha. Ve včerejší schůzi správní rady buštěhradské dráhy stanovena divídenda akcií lit A. 110 K (proti 991/2 K loni) a akcií lit. B. 45 K (loni 44 K). Čistý zisk trati A. činí 2.106. 234 (- 309788) K a trati B. 4 563.590 (+ 218 805) K. — Vývoj kursový a divídendový akcií těchto znázorněn následující tabulkou lit. A. lit B. div. K kurs div. K kurs 31. pros. 31. pros.
F Buquoy Arköda profesor Ruh doktor Rösicke Kiesewetter F Lobkovic Hiller Prášek Pleva K Viškovský A K B K Praha Slezsko Berlín Vltava Chlumec Cidlina mezinárodní zemědělský sdružený sdružený princ Schönaich Sabbath
32 article
1894 117.— 2740 43.— 1084 1895 126.— 2730 45— 1010 1896 137.— 2990 48.— 1088 1897 153.— 3130 52.— 1142 1898 153.— 3680 52.— 1334 153.- 3255 52.— 1204 1899 1900 127. 50 3120 47.— 1122 1901 120 — 2670 45.50 977 1902 99.50 2445 44.— 1903 110.— 2448 45.— 1025 Různé zprávy. Hornoslezský svaz vál- covaného železa zvýší ceny svého zbožío 21/2 mk. — Dle úřadního výkazu celního ředitelství činil dovoz Francie v prvém čtvrtletí 1904- 1183.058.000 fr. proti 1208,082.000 fr. v tomže ob- dobí loňském. Cena vývozu dosahuje 1073,193.000 fr. proti 1036,839 000 fr. — Cukerní zásoby ame- rické činily v předchozím témdni 145.000 proti 211.000 t., dovoz 30.000 proti 18.000 t. téhož období loňského. Zmšny v komisích pre osobní daň B přfjma v Ka- líně. Ministrem financí byli jmenováni členy odhadní komise pro osobní daň z příjmu v odhadním okresu „Karlín město“: Jaroslav Starý, c. k. fin. koncipista, Josef Gebler st., obchodník s dřívím a Jan Kulíř, c. k. fin. koncipista a zástupci členů komise v témže odhad- ním okresu: pp. Adolf Lokay, maj. domu a obchodník, Rudolí Nolhduríl, obchodník s uhlím a František Knapp, c. k. berní ofliciál. Dále pro odhadní okrem „Karlín venkov“ jmenováni byli členy komise: pp Josef Späth, obchodník v Brandýse n. L., Čeněk Hof- man, obchodník v Kostelci n. L., Antonín LIman, majitel parní pily ve St. Boleslavi, Karel Brandmayer. továrník ve Vysočanech, Josef Stejskal, statkář v Dá- blicích, a zástupci členů komise v témže odhadním okresu: pp. Vilém Jermář, správce cukrovaru v Ko- stelci n. L., Ladislav Jandík, c. k. berní officiál, Fer- dinand Wender, obchodník v Libeznicích, Josef Pu- čelík, majitel domu ve Vel. Jirnech, Josef Chvoj, ma- jitel realit v Kobylisích a Josef Vodvářka, c. k. berní.
Stará Gebler Kulíř Lokay Knapp Späth Hof Liman Brandmayer Stejskal Jermář Jandík Josef Pu Chvoj Vodvářka Ka Karlín Brandýs Kostelec St . Boleslav Vysočany ko Fery Libeznice Vela Jirny Kobylisy Rudolit Nolhduríl
33 article
Průmyslový hospodářský spolek v Jilemnici po- řádá dne 24. dubna 1904 o 1/210. hod. dopol. v míst- nostech hostince „Radnice“ v Jilemnici valnou hro- madu, při které promluví p. Josef Slabý, ředitel „rol- nicko-lnářské školy v Hlumpolci“, „o utvoření družstva ke zřízení třelny na len v okr. jilemnickém“- Rolnicko- hospodářský spolek ve Ždánicích po- řádá v neděli dne 17. dubna 1904 o 3. hodině odpol. v hostinci pana Ondráčka svoji výroční valnou hro- madu s tímto pořadem: Čtení protokolu poslední valné hromady. Zpráva jednatele, pokladníka a revisorů účtů. Volba předsedy, místopředsedy, jednatele, poklad- níka a výboru. Přednáška pana Jos. Březiny, nadučitel z Archlebova, „o pěstování stromoví“. Na to koná se valná hromada dobytkářského odboru pojišťovacího. Při valné hromadě přiděleny budou obcím povolené subvence. Družstvo ke zvelebení chovu dobylka okresu opo- čenského koná valnou hromadu 17. dubna o 1/42. hod. odpol. v obecním hostinci v Pohoří. Pořad: Jednatelská zpráva za rok 1903. Zpráva pokladníka a revisorů účtů za rok 1903. Přednáška okresního zvěrolékaře p. Emanueia Hofhansla z Opočna: „O vychovávání mladého dobytka hovězího“. Pojednání o pořádání výstavy plemenného skotu. Volba nového výboru, ná- hradníků, členů dohlédací komise a revisorů účtů.
Slabá Ondráček Jos Hofhansl Jilemnice Březina Archlebov Opočno hospodářský spolek v Ždánice
34 article
Banky, záložny a spořitelny, Okresní hospodářská záložna ve Zbraslavi konati bude v neděli dne 24. dubna o 9. hod. dopol. v zase- dací sini okresního zástupitelstva řádnou valnou hro- madu delegátů. Rozvaha za r. 1903 vykazuje a ktiva: Hotovost 7064 K 41 h, půjčky 558.505 K 40 h, uložené přebytky 19.683 K 87 h, cenné papíry 200.802 K 85 h, nemovitost: dům čp. 30 ve Zbraslavi 16..200 K, kauce úřadnické 3032 K, úroky 10.095 K 85 h, kauce úvěrní u Živnostenské banky v Praze 1500 K, inventář 1000 K, různí dlužníci 313 K 26 h: úhrnem 818.197 k 64 h. Passiva: Kmenové jmění 110.779 K 58 h, fond reservní 15.090 K 98 h, fond pensijní 2464 K 30 h. vklady 678.819 K 29 h, úroky 2515 K 83 h, kauce služební 3032 K, různí věřitelé 226 K 53 h. Čistý zisk 5269 K 13 h.
Zbraslav Praha okresní hospodářský záložna živnostenský banka
35 article
Občanská záložna ve Volyni konati bude v neděl dne 1. května o 1. hod. odpol. v malém sále hostince „U nádraží“ řádnou valnou hromadu. Rozvaha za r. 1903 vykazuje akliva: Hotovost 31. prosince 1903 63.588 K 92 h, půjčky 4,790.164 K 30 h, uložené přebytky 349.344 K 57 h, cenné papíry 649.172 K 70 h. nemovitosti 27.730 K 86 h, dům 14.454 K, nedoplacené úroky 158.282 K 41 h, přeplacené úroky reeskomptu 424 K 83 h, nenahrazené soudní útraty 1968 K 94 h, zbytek přímých soudních útrat 72 K 96 h, tiskopisy 1580 K, poštovné 55 K 67 h, nábytek 1200 K; úhrnem 6,058.040 K 16 h. Passiva: Závodní podíly 73.100 K, vklady 5,465.052 K 43 h, přeplacené úroky 13.695 K 53 h, reescompt 87.587 K 68 h, nemovitosti 7975 k 63 h, výměnky 4484 K 59 h, nevyplacené dividendy 2088 K 54 h, fondy 372.288 K 18 h, čistý zisk za rok 1903 31.767 K 58 h; úhrnem 6,058.040 K 16 h. Hospodářské družstvo Západu království českého v Plzni koná v nedělí dne 17. dubna o 9. hod. dopol. v Měšťanské besedě (v Kopeckého sadech) řádnou valnou hromadu. Účet rozvážný za r. 1903 vykazuje aktiva: Holovost pokladniční 8334 K 48 h, směnky v zásobě 16.604 K 9 h, dlužníci v běžném účtu 203.719 K 10 h, dlužníci na účtu pojistného 313 K 41 h, dům čp. 16 n. na Palackého náměstí 130.384 k 80 h, zásoba zboží dle inventury 34.730 K 60 h,
Kopeckij Volyň U nádraží západ Plzeň Palacký náměstí dům 14.454 K