1
masthead
14. dubna 1904.
2
masthead
Příloha „Národnich Listů
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. dubna. (Hr. Alf. Mens-
dorfi o vnitřní situaci.) Zástupce če-
ského svěřenského velkostatku na říšské radě,
hr. Alfons Mensdorff-Pouilly uveřejňuje v „Kons.
Korr.“ delší úvahu o vnitřní situaci rakouské.
Dotýkaje se předem obstrukce, hr. Mens-
durff ukazuje na rozdíl mezi obstrukcí německou
za Badena a Thuna a nynější obstrukcí českou.
Německá obstrukce děkuje ze svého úspěchu
dvěma okolnostem, které se nemají podceňovati.
Prvá je ta, že rakouský parlament zasedá ve
Vídni, tedy v městě, převahou německém, s čet-
ným a vlivuplným časopisectvem, které sloužilo
téměř vesměs německé obstrukci; druhá pak
ta, že srdce vídeňské byrokracie „bilo stále na
prsou německých obstrukčních stran.““ Na tyto
dvě okolnosti česká obstrukce dle domněn
pisatelova neobrátila pozornost a proto se do-
mýšlela, že se obstrukcí domůže téhož úspěchu,
jako obstrukce německá. Ale okolnosti ty zavi-
nily, že zápas české obstrukce byl mnohem bez
nadějnější.
Nynější vláda není sice formálně vláda ně
mecké levice, ale ve skutečnosti jest to kabine
úřadnický, vyříznutý z těla této německé levice.
Jaký tedy může míti česká obstrukce cíl, jestliže
jak pisatel vykládá, vítězství se asi nedomůže
Mensdorff
Pouilly
Baden
Thun
Praha
Hradec
Vídeň
Mensa
6
article
Poněvadž sama zvítěziti nemůže, ale za nyněj
šího jednacího řádu také nemůže býti zmožena
může dosíci jen toho, že jí budou spoutány ruce
ale zároveň bude spoután také celý parlament
A následek toho bezparlamentní byrokratické
intermezzo nedozirné délky, řízené nad to byro-
kracií vídeňskou. Aby se odpomohlo takovým
koncům, pisatel shledává nutným poskytnout
české delegaci možnost, aby se cti vzdala se ob-
strukce; možnost ta má jí býti poskytnuta z dů-
vodů státních, a mají se o to přičiriti i německé
strany, protože nynější situace může se státi ve-
lice kritickou i pro ně. Vláda i německé strany
jeví sice stejný odpor proti změně jednacího
řádu sněmovního, ale z důvodů různých. Pro
vládu Körbrovu jest Damoklovým mečem uher.
ské vyrovnání. Bez velikých ústupků jednotlivým
politickým stranám a zvláště bez velikých ústup-
ků právě té straně, která jest dru. Körbrovi nyní
nejbližší, totiž německo-nacionální, není ani po-
myšlení na parlamentní vyřízení uherského vy-
rovnání. Dr. Körber přeje si proto vyrovnání
provésti pomocí § 14., a proto musí si přáti
aby obstrukce a tedy i nedělnost parlamentu po-
trvala tak dlouho, až se mu podaří vyrovnán
s Uhrami provésti. A právě v tom dle slov pisate-
lových spočívá největší nebezpečí pro strany
německé. Ani jim by se nedostalo těch výhod,
jichž se nadějí do nynější vlády. Zejmena dou-
fají-li, že nynější vláda uzákoní státní němčinu
neb zajistí na vždy německou nadvládu v tomto
státě, jsou prý Němci velice na omylu. Něco tako-
vého nemohl by prý Němcům poskytnouti žádný
rakouský premier, byť byl přesvědčením Vše-
němec, poněvadž ultra posse nemo tenotur. To
pak by mělo býti pro Němce pokynem, aby za-
sodli co nejdříve s Čechy ke stolu konferenčnímu
Körbrův
Damoklův
doktor
Körber
Němec
Uhry
Čechy
7
article
A pak by také soudili střízlivěji o změně jedna-
cího řádu.
Pisatel upokojuje pak Němce, děsící se
„železného kruhu pravice“ pro případ, kdyb
se změnil jednací řád. Naopak „železný kruh“
mohl by prý se sevřiti právě následkem něme-
ckého odporu proti změně jednacího řádu. Jinak
na pravici prý se už nepomýšli na znovuzřízení
staré většiny. Změní-li se jednací řád, celá sně-
movna rozpadne se ve tři veliké skupiny; v jedné
budou umírnění živlové z pravice, v druhé umír-
nění živlové z levice a v třeti všichni ostatní.
Němec
8
article
„Bylo by pak věcí obratně a třebas i „úřadnické“
vlády — končí pisatel — aby s těmito živly
správně manipulovala a jazýček váhy vyhledala
si dle okolností tam, kde by ho potřebovala.“
Zaznamenáváme i tento hlas konservativ-
ního šlechtice, jako jsme zaznamenali mínění
i jiných konservativních poslanců.
V Praze, 11. dubna. (Nářky posl
Bendla.) Ve »Volks Zigu«, orgánu něme
ekých nacionálů, vystupuje tentokrát pohostin-
sky německý pokrokovec prof. Bendel, zvolený
do říšské rady na Znojemsku. Vystupuje proto,
aby znova zapřisáhl Němce, by nepovoloval
známých českých požadavků, poněvadž běž
v prvé řadě o počeštění Moravy (
Vždyť prý jen nejhrubší národní egoismus vede
Čechy, když ze svých požadavků úřadní češtiny
a české university v Brně neb Olomouci činí
těžiště veškeré vnitřní politiky. »Prvým eílem
české politiky — vykládá prof. Bendel — jes
úplné počeštění Moravy. Postavení Němců utvá-
řilo se v poslední době právě v této korunní
zemi nejnebezpečněji. Dokazuje to zběžné
srovnání poměrů r. 1900 s poměry r. 1890.
Bendl
Volks Ziga
profesor
Bendel
Němec
Praha
Znojemsko
Morava
Čechy
Olomouc
český univerzita v Brno
9
article
Ze šesti měst, jež mají svůj vlastní statut,
zvýšil se počet domácích Němců u porovnání
s Čechy o něco málo jen ve Znojmě a v Olo-
mouci; v Brně Němci sklesli s 68 74% na 63 99
v Jihlavě s 82 4% na 81 8%, v Kroměřiži s 12.9
na 10.6, v Uherském Hradišti s 28.4% na
18.4. Co se týče okresních soudů, zlepšil se
poměr Němců jen v okresích hodonínském, zno-
jemském, místeckém, moravsko ostravském, olo-
mouckém, svitavském, brněnském a v hejtman-
ství šumperském, kdežto v 58 okresích poměrný
jich počet klesl, místy velmi značně, takže
v celé zemi tvoří dle j azyka obcovaclho
již jen 27 9% proti 29 4 r. 1890.« Ve sku-
tečnosti jest pravých Němců na Moravě ještě
méně, a sebe úpěnlivější nářky posl. Bendl
nezdrží proces »počeštění« Moravy, která jest
a vždy byla jen česká.
V Praze, 12. dubna. (Vláda a smiřo-
vací akce.) Všemožné úsilí hlavního orgánu
nynější úřadnické vlády, »N. Fr. Presse«, aby
se polská smiřovací akce zmařila za každou
cenu, dochází správného ocenění i mezi Poláky
»Sl. pol.« zaslavuje se u známé tendenční
zprávy vídeňského listu, že polští prostředníci
vyžádali si na českých poslancíeh: 1. že dele
gační volby se odbudou hladce; 2. že vyjedná-
vání česko-německé bude se týkati výhradně jen
krajského zřízení v Čechách; 3. že požadavel
vnitřní úřadní češtiny a druhé české university
se odloží až do dalšího vyjednávání a 4. že po
čas vyjednávání s Němci česká delegace se vzdá
obstrukce. »Čehož jiného« — ptá se »Sl. pol.«
— »může si úřadnický kabinet více přáti, než
hladkých delegačních voleb a odslavení ob
strukce? To by bylo vládní vitězství nad Čechy
na celé čáře. Proto sluší pochybovati, že Če-
chové budou tak naivní, aby centralistické by-
rokracii umožníli tak laciné vítězství. Současně
Němec
Bendl
Polák
Čechy
Znojmo
Ola
Brno
Jihlava
uherský Hradiště
moravský
Morava
Praha
10
article
však nutno pochybovati, že by řídící politikové
polští byli vskutku autory onoho konceptu.
Autory nutno hledati jinde, a sice pobliže mini-
sterského presidia ve Vídni. Polské firmy a pol-
ského jmena užito zde jen za tím účelem, aby
se v českých řadách vzbudila nedůvěra k Po-
lákům a tím se zmařila hned v zárodku celá
smiřovací akce. Byrokracie jako čert svěcené
vody ničeho se tak neboji, jako národnostního
smíru v parlamentě, aneb aspoň parlamentn
vělšiny, z níž by se mohl zroditi kabinet parla-
mentní. Neboť Čechové k vůli parlamentnímu
kabinetu, v němž by také měli své zástupce,
mohli by odstaviti obstrukci i bez zvláštníeh
ústupků. Polská akce může se minouti cíle
totiž dorozumění česko německého, ale snad se
jí podaří aspoň skonsolidovati většinu. A to
právě mají zmařiti intriky vládou inapirovaného
tisku, který zavčas rozsévá nedůvěru mezi Čechy
a Poláky . . «
Čecho
Polák
Vídeň
Čechy
11
article
Ze Záhřeba, 9. dubna. (Investice
Chorvatsku.) Zpráva, že v investiční před-
loze uherského sněmu pamatováno po letech opě
jednou Chorvatska, vzbudila v Záhřebě pochopi-
telnou zvědavost, kterou však v brzku zaměnilo
rozčarování, když se shledalo, že navržených
deset millionů korun jest určeno na stavbu úzko-
kolejné dráhy z Ogulína do Bihače, v tak zvané
Herní Hranici vojenské. Tato část Chorvatska,
stolice liko-krbavská, jest nejzanedbanější a
proto nejchudší čásť země. Ačkoli jest přírodeu
bohatě nadaná, má mořské pobřeží s několika
výhodnými přístavy, obyvatelstva tam přece
ubývá, poněvadž se valem stěhuje do ciziny, ne-
nacházejíc doma potřebné výživy. Mnoho by se
změnilo k lepšímu, kdyby se vnitrozemí spojilo
železnými dráhami s přístavy přímořskými, ale
všechny snahy toho druhu rozbily se dosud o ne-
ústupnost peštské vlády. Konečně má býti po-
volen úvěr na stavbu prvé železnice v tom kraji,
ale ani tato dráha nemá sloužiti kraji, nýbrž jen
uherskému přístavu v Rěce, poněvadž navržená
dráha má spojiti Bosnu nejkratší cestou s Rěkou.
Záhřeb
Chorvatsko
Bihač
12
article
O Velikonocích sešli se tajemníci chorvatských
obchodních komor v Rěce, aby vzali v úvahu
nově navrženou dráhu, ale po delší debatě mohli
jen konstatovati, že nová trať nevyhovuje ani
hospodářským, ani komunikačním potřebám
kraje, naopak, že nová dráha zmaří na dlouhá
leta stavbu tratí, jichž liko-krbavská župa po-
třebuje, hlavně tratí, vedoucí ku přístavu seň-
skému, a jiné trati, jež by horní Chorvalsko spo-
jila se severní Dalmacií. Bylo ustanoveno, aby
chorvatské obchodní komory podaly v té věei
uherskému ministerstvu obchodu memorandum.
Stejně nepříznivě vyslovuje se o navržené trati
„Obzor“, jenž dovozuje, že z nové dráhy bude
míti zisk jen Rěka a správa státních lesů, lid
chorvatský v stolici liko krbavské bude však i na-
dále buď doma hladověti, neb se stěhovati do
Ameriky.
Dalmacie
Amerika
13
article
Záležitosti makedonské.
V Bělehradě, v dubnu.
(Pův. dopis »N L.-)
Pašič jest bez odporu nejen nejznameni
tější člen srbského ministerstva, ale též nej
čelnější státník srbský. Vynikající srbský žurna-
lista před nedávnem vyptával se po řadě srbských
politiků na záležitosti makedonské a po účincích
války rusko-japonské na Balkáně. Nikdo neměl
určitého názoru o této otázce vyjma Pašiče.
„Možno jej schvalovat,“ pravil mi žurnalista, „či
neschvalovat. Ale aspoň je hned vidět, že má
svůj určitý názor, a že jej nezmění následkem
hovoru. Jiní mluvili, ale bez valného přesvědčení.
fráse, aby mnoho neřekli. Nejžalostnější byl
Ljuba Živkovič, vzbuzoval soucit, kdybyste ho
byli viděli, byli byste řekli, že mu rvou útroby
z těla. Nikdy mu nenapadlo, že by politik měl mí
nějaké přesvědčení.“
Odebral jsem se tedy ku Pašičovi, abych
s ním promluvil o záležitostech makedonských.
„Je konec,“ pravil mi. „Turecko svolil
ku požadavkům velmocí a teď brzy dílo započne.
Otázka o počtu důstojníků, jichž má býti po-
užito k reorganisaci četnictva, není valně důle-
žita, neboť byla docílena v zásadě shoda o počtu
60 důstojníků, jak žádají velmoci, ale v prax
bude z počátku použito toliko 25, jak žádá Tu-
recko. Rozdělení pásem působnosti pro důstoj-
níky různých zemí jest rovněž již definitivně sta-
noveno. Rakousko-Uhersku dostane se vilajet ko-
sovský, Italii bitoljský a Rusko, Francie a Anglie
podělí se o vilajet soluňský. Rakousko počne re
organisovati četnictvo ve Skoplji a Prištině a po-
zději v Prizrenu, Peči a Mitrovici.
Pašič
Živkovič
Mitrovic
Bělehrad
Balkán
Turecko
Rakousko
Uhersko
Rusko
Francie
Anglie
Skoplja
Priština
Prizren
Peč
14
article
„A sandžak novopazarský?“
„Co se týče sandžaku novopazarského, byl
rozhodnuto, aby byl odloučen od celku Make-
donie, pokud se týče reorganisace četnictva. Tato
reorganisace bude ponechána pozdější dohodě
mezi Rakousko-Uherskem a Tureckem.
(Dověděl jsem se později od jakéhos ci-
zího diplomata, že Turecko tam zreorganisuje
četnictvo pod kontrolou rakousko-uherskou, ale
jest pravdě podobnější, že se stane opak.)
„Je to tedy potvrzení článku 25. berlínské
smlouvy?
„Snad. Přece však vám musím povědět, že
Rakousko-Uhersko o své újmě prohlásílo všude,
i zde, že nezamýšlí rozšířiti svoji okupaci v ze-
mích balkánských. Myslíme, že by se chopilo
horlivě příležitosti, jež se naskytuje v sandžaku
novopazarském, aby dokázalo, že dovede uži
práv, jež mu poskytuje článek 25. smlouvy ber-
línské.
„Jiná věc, na níž nám rovněž záleží, jes
zachovati pojmenování tři vilajetů: Kosovo, Bi-
tolja a Soluň, na místě všeobecného názvu Ma-
kedonie. Nechať každý se vyvíjí samostatně pod
ochranou oprav, provedených velmocemi. Chvíle
seskupení nastane později. Kdyby se přece v
ohledu správním použilo názvu Makedonie, bu-
deme rovněž žádat, aby se užívalo názvu Star
Srbsko, tak aby tento název se týkal celého vila-
jetu kosovského a okresů Ditra, Poreč a Kičevo
vilajetu bitoljského.
„Jednajíce takto, myslíme, že nepodníkáme
nic revolučního, neboť již roku 1880 evropská
komise pro provedení článku 23. smlouvy ber
línské učinila podobné rozdělení, jakož to do-
svědčuje modrá kniha anglická z oné doby.
Rakousko
Uhersko
Turecko
RakouskoUhersko
Kosovo
Soluň
Makedonie
Poreč
Bi
Makedonie
star Srbsko
15
article
Vskutku vidíme, kterak komise, ve které zasedal
zástupci všech velmocí, vypracovaly dvě různé
statistiky, jednu pro kraje, ohraničené Starým
Srbskem, výše zmíněným. Komise měla zcela
zvláštní zřetel k otázce jazykové u slovanských
národů v Turecku a rozhodla se po zralé úvaze
pojmenovati slovanské obyvatelstvo první část
„slovansko-srbským“, poněvadž jeho řeč jest to-
tožna se srbštinou. Naproti tomu pojmenovala
Slovany ve druhé části „bulgarofonní“, poněvadž
jejich jazyk se blíží bulharštině. Jak známo, nej-
nesnadněji se mění u lidu řeč, kterou mluví. Dů-
vody, vyložené ve pracích komise r. 1880, maji
tudíž platnost podnes. A mluvilo-li se o tom, dát
těmto zemím za účelem, aby se zlepšilo ústrojí
správní, poloúřadní jazyk domorodý vedle úřad-
ního jazyka tureckého, myslím, že by bylo nej-
spravedlivější, ustanoviti srbštinu pro Staré Srb
sko výše zminěné a bulharštinu pro vlastní Ma-
kedonii.“
„A otázka četnicťva jest upravena? Byl
mi praveno, že Turecko konečně přiřklo evrop-
ským důstojníkům velení, ba i právo jmenován
a sesazování podřízených, ale nikoliv přímo
nýbrž prostřednictvím Hilmi paše.
Srb
Hilmi paš
Srbsko
Turecko
Ma
Slovan
16
article
„Turecko přiznalo důstojníkům přímé vy
konávání práva jmenovati a sesazovati.
Zde byl náš hovor přerušen, neboť byl ohlá
šen diplomatický zástupce bulharský.
Mluvil jsem též s tureckým diplomatem.
jenž přibyl z Cařihradu; byl velmi nespokojen
přiřknutím vilajetu kosovského Rakousko-
Uhersku.
„Naše vláda,“ pravil mi, „učinila velkou
chybu, že se ze všech sil neopřela tomuto při-
dělení. Toť mnohem důležitější než otázka práv
a privilejí důstojníků četnictva. Kdyby naše vláda
byla vytrvala neústupně v otázee přidělení vila-
jetu kosovského, jest jisto, že velmoci, ježto
rády neviděly, nebyly by k tomu svolily.
Na otázku o návrhu změny ve správě s po-
užitím názvů „Makedonie“ a „Staré Srbsko“
protestoval turecký diplomat, řka: „Není ani Ma
kedonie, ani Starého Srbska. To „Staré Srbsko“
už mne konečně rozčiluje. Bylo by na čase, aby
chom také my nazývali okresy nišský a vranjský
„Starým Tureckem“.
V Makedonii není vše skončeno
ma
Turecko
Cařihrad
RakouskoUhersko
Makedonie
Srbsko
17
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
O vývoji živnostenského zákonodárstv
v Rakousku a cílech reformy živnostenské
Napsal dr. Josef G ruber,
sekret, náměstek obchodní a živnostenské komory.
Sbírka živnostenských přednášek.
Vydává obch. a živn. komora v Praze, II.
Co na této obsažné a cenné práci se mi zdá nejcen
nějším, jest její olevřenost, přímost a poctivost. Živ-
nostnictvu se dnes z jistých stran hodně lichotí. Na
úkor pravdy a na úkor pokroku stavu živnostenského
Motivy stavovskopolitické stávají se tu heslem
k hluboké škodě živnostnictva sama. Již proto, po-
něvadž nevychovává se takto k opravným snahám
přiměřeným daněmu stavu hospodářskému a potře-
bám doby a poněvadž se jeho energie a práce svádí
v koleje často protichůdné s pokrokem. Každá sociálně-
hospodářská práce reformní — má-li býti účelnou —
musí nezbytně počítati s celým hospodářským rám-
cem, v němž se děje Sen, jak z nutného rozvralu
daného řádu hospodářského vyrůstá nová společnos
budoucna, opouští dnes i čásť sociální demokracie
zdůrazňující stále více radikální sociální reformu.
doktor
Živa
Sen
Rakousko
Praha
živnostenský komora
18
article
Tento vývoj jest tím pozoruhodnější, prolože příšt
nového státu hlásáno bylo socialismem jako závěr
kapitalistického vývoje, jak logický důsledek soustře-
dování kapitálu. Učení toto budovala stedy na daněm
řádu, vyslovujíc — ovšem klamně — jen jeho krajní
důsledky. V tomto kritickém přimknutí theorie socia-
lismu k daněmu pořádku byla síla a modernost jeho
jako jest jí — proč to nepřiznati? — silná tendence
části jeho k sociální reformě dnes. Této výmluvné
poučky zpravidla nedbají mnozí z těch, kdož stavi se
v čelo stavovských proudů živnostenských. I jin
ovšem jedná se o zvrat řádu daného, ale směrem zpět.
k formám dávno překonaným a k formám dnes již
nemožným. I mocensky i hospodářsky. Cechovní zří-
zení souviselo úzce s městským právem středověku
a jeho dopravní, peněžní atd. nevyvinutostí. Pronikavě
vítězství kapitalismu se svými převraly dopravními
peněžními, ústavními, učinilo návrat nemožným. Jde
tedy dnes o to, jak založiti silný vývoj řemeslné
práci v daném pořádku, jde o vytčení moderní čin-
nesti opravné, pokrokové v plném slova smyslu.
19
article
Učiniti z živnostníka moderního hospodářského člo-
věka — toť osou otázky. Kdo tak na věc nazírá, komu
není vývoj živnostenského stavu, význačného pro nás
tím více, protože jsme v počátcích dráhy průmyslové,
lhostejným, tomu bude kniha p. dra. Grubra vílána.
Historický úvod ji zahajuje. Líčí vývoj řemesla ve
středověku, ruší svou střízlivostí a pravdou mnohý
sen o středověkém blahobytu, obírá se zajímavě vý-
vojem otázky živnostenské a stavem řemeslnictva
v Čechách v nové době, zkoumá kritický vliv nového
zákonného uspořádání živnostenského (uvedení tak
zv. živnostenské svobody) a přistupuje na to k snahám
o opravu platného živnostenského řádu. Je to část
kterou zde nelze nám reprodukovati, kterou ale do-
poručujeme studiu a úvaze. Stručný rozhled po úpravě
živnostenského práva jinde uzavírá tento oddil. Druhá
její čásť — přísně kritická a přímá — věnována roz-
boru krise řemesla. Autor věnuje zření vlivu továmy
na vývoj řemesel jako celku v nové době, konstatuje
Čechy
živnostenský svoboda
20
article
pokud důvod krise spočívá v pronikání velkovýroby
a pokud krise plyne ze živnostnictva sama. V této
krisi volá se po zakročení státu, kterým se má ten-
dence průmyslu k velkovýrobě zadržeti a všeliká
soutěž neřemeslnická od výrobků, do starodávného
oboru řemeslnického spadající, odvrátiti. Spisovatel
obírá se podrobně hlavními z nich. Průkaz způsobi-
losti stojí tu na místě prvém. Čelí hlavně k ohrani-
čení živnostenských práv — ale právě toto ohraničení
jest čím dále tím nesnadnější. Pokud tedy má způ-
sobiti průkaz způsobilosti tento elfekt, selhává
dnešní době rychlé dopravy, reklamy ceslování a po-
protože přestala souvislost mezi místní spotřeboua
místní výrobou. Proto také u nás dost málo prospěl
a proto také jinde živnostníci sami požadavek tento
opouštějí. A také to nutno míti na zřeteli, že stesky
na špatný výcvik dorostu jsou snad nyní ještě ča-
stější než diíve, že tedy ani po stránce výcvikové
ná pravy nepřinesl. Přecházeje k požadavku veřejno-
právních korporací, ke správě zájmů řemeslnických.
21
article
ukazuje autor k tomu, že teprve tehdy, když se zda-
řilo provésti reorganisaci jich, když usnadněna účast
jich v podnicích svépomocných a humanitních, když
se pracuje na rozšíření, zodbornění a prohloubení jieh
zvláštními funkcionáři, podařilo se je vzkřísiti k ži-
votu. Bylo tedy nutno je především modernisovati
přizpůsobili nové době. Vřele doporučuje autor poj-
šťování živnostnictva, jako odsuzuje vzájemný bo
živnostnictva. „Místo toho, aby každý se snažil vy-
ráběti co nejdokonaleji a nejlevněji, hledí každý, aby
jeho konkurent vydělal co nejméně a místo bývalého
osobního poddanství polilického touží se po zavedení
peddanství hospodářského na prospěch určitého
stavu. Zároveň odsuzuje tu autor příkře přemrštěné
22
article
a nemožné akitační požadavky jistými kruhy z ne-
valně kalých momentů vyslovované. Právem — jako
stejně právem tepe uměle pěstěnou nenávist prot
„intelligenci“. „Je věru podivno, že nikde nen
tolik touhy v řemeslnictvu, rolnictvu, obchodnictvu.
aby synově jejich studovali na tyto theoretiky a tak
dosáhli intelligenčních postavení služebních, neprávem
často tak vychvalovaných, a snad nikde není u samo-
slatných stavů výrobních tolik podceňování a veřejné
antipatie k té intelligenci třídní, jako u nás, kde
bezmála se stává vyšší vzdělání hanou, vadou a pře-
kážkou veřejného působení a vyžaduje omluvy.“ In-
telligence není tu ovšem bez viny. Když se byl autor
vyslovil pro jednotně zákonodárství živnostenské pro
celou říši, dokud trvá celní jednota, vyhražuje ovšem
v určilých směrech ingerenci zemím, a pro decen-
tralisaci správy a pomocné akce živnostenské, pře-
chází k otázce výchovy dorostu a ke snahám o zved-
nutí technícké i obchodní úrovně, jež vřele vítá. Stručný
závěr končí knihu. „Snažili jsme se dovoditi, že pří-
činami úpadku řemesla není ani tak živnostenská svo-
boda, jako změna techniky, vymizení nebo změna
potřeb, názorů a zvyků obecnstva, přesunutí odbytu.
Ina
23
article
seustředění poptávky, nedostatek kapitálu, nedosta-
tečná výchova technická a obchodnická a pod. a že
tudíž nelze ani nějakým činem zákonodárným zpět
přivoditi doby bývalého kdysi blahobytu. I onen že-
laný cechovní blahobyt středověku trval nepříliš
dlcuho, byl doprovodem uzavřeného hospodářstvi
měststkého. Bylo by zvráceno chtít stavěti hráze po-
kroku technickému a hospodářskému na pochybný
prospěch řemeslnictva a nepochybný neprospěch všeho
ostatního obyvatelstva. Máme za úplně vyloučeno, že
by se jakýmikoliv zákonnými opatřeními vrátily ře-
meslu „skvělé doby minulosti“, ale stejně také ne-
pochybujeme, že nebezpečí, které mu hrozí, se pře-
ceňuje, že řemeslo jakožto forma výrobní se udrží
v budoucnosti, ač snad hranice jeho rozsahu určiti
nelze. Má i v moderním hospodářství národním své
určité místo a nemůže býti postrádáno. V těchto me-
zích poklá dáme otázku trvání a prospívání řemesla
za otázku technické, obchodnické a mravní výchovy
řemesiníků a jich sdružování, které arci samo zase
předpokládá lepší vzdělání. Jeho blahobyt pak stejně
jako u ostatních povolání závisí na povznesení blaho-
bytu celého národa, které jest výsledkem úspěšného
24
article
spolupůsobení všech výrobních sil národa, zejmenan
prospívání a zvyšování spotřební a kupní síly jak
jak rolnictva, tak i dělnictva, jakožto ostatních dvou
vedle řemeslnictva nejčetněji zastoupených tříd ná-
roda, a tato vyhlidka na výnosnou práci nedá se arci
žádným živnostenským řádem zabezpečiti. Krise ře-
mesla nemusí pak vždy býti krisí řemeslníků. I dnes
vídáme, jak v místech a krajích, jen poněkud blaho-
bytu se těšících, intelligentní a spořiví řemeslníci do-
cházejí zámožnosti i bohatství. Jsou konečně šíré
kraje, zejmena v jihozápadním Německu, kde přes
všechnu svobodu živností o obecném úpadku řemesel
málo nebo nic není pozorovali, jsou města, v nichž
mezi majiteli domů zabírají živnostníci pořád ještě
značné a časem vždy značnější procento. Na řemesl-
nicívu bylo mnoho hřešeno. Tím naléhavější tedy
jest povinnost přispivali ke správněmu poznávání
posuzování krise maloživnostenské v rámci histori-
ckého vývoje a moderních poměrů národohospodář-
ských a k vyhledávání pravých cest a prostřodků po
mocných, a vysloviti je s tou přátelskou přímostí.
Německo
25
article
s jakou vyslovovali se o poměrech, přednostech
vadách našeho řemeslnictva naši spisovatelé let pade
sálých a šedesátých! At již se poměry maloživnosten-
ské výroby jakožto zvláštního tvaru průmyslu vytvá
řejí průběhem dalšího vývoje hospodářského jakkoli
pro jednotlivé živnostníky, pro příslušníky této vý-
roby, nekyne — jako pro všechny jiné stavy, výrobní
či nevýrobní — spása ani blahobyt jinde nežli nat
dráze, na jejímž ukazovatoli třpytí se stará sice, ale
jedině správná a jedině trvalý úspěch zaručující hesl:
vzdělání, přičinlivost a poctivostr
Již dávno nebylo promluveno tak upřímně a ote-
vřeně. Sluší to tím více vítali, čím více stále jest
jasno, že otázka hospodářského našeho posílení jes
otázkou povahovosti, otázkou povahového obrození
A závěrem malou poznámku: Ke knize připojen pěkný
přehled literatury. Z něho patrno — kdo sledoval práci
pana dra. Grubra v posledních deseti létech věděl
tom — jak jest rozsáhlá literární působnost pana
dra. Grubra v olázce živnostenské. Neshrnul by
pan autor své práce v jednu publikaci? Bylo by to
záslužné dílo, kdyby p. dr. Gruber tyto po časopi-
zech a revuiích roztříštěné práce společně vydal.
doktor
Gruber
27
article
Manifeslační schůze pro regulaci řeky Moravy
v Kroměříži. (Pův. zpráva „Nár. Listů“.) V Kroměříži.
10. dubna. Střední a jižní Morava pociťovala ode dávna
nejvíce ony známě povodně hlavního toku zemského
a nebezpečí, které značně poslední dobou se zvýšilo,
když na škodu Hané počalo se s regulací přítoků Mo
ravy (Moštěnky a Bečvy) dalo podnět k častým schů-
zím, které v neděli 10. dubna vyzněly v mohutnou
manifestaci konečnou v Kroměříži. Schůzi svolaly
městské rady našich hanáckých měst: Kroměříže, Ko-
jetína, Tlumačova, Hulína, Napajedel a Tovačova
Schůzi navštívenou účastníky z celé skoro střední
a jižní Moravy zahájil městský rada kroměřížský, pan
Povondra, jenž navrhl za předsedu schůze starostu
kroměřížského p. dra. Pištěckého. Zvolený vítá pře-
četné shromáždění a přítomné pp. poslance: Kulpa
Přikryla, Samohýla a Vychodila, Inž. p. Ešner mluvi
o regulaci, prokazuje její nutnost vzhledem k rostou-
címu nebezpečí. Je třeba regulovati od jihu morav-
ského, předem hlavní tok a potom přítoky. (Výborně!)
Poslanec Kulp uvádí, že Haná dávno potřebovala re-
guluce a připomíná regulační schůzi v Kroměříži z
1874. Ale vláda poslance české vodila za nos a sám
úřadník vídeňský, otázkou regulační se zabývajíeí
pravil, že sliby jim „háže jenom písek do očí“. O prů-
plavu dunajsko-oderském po stránce národohospodář-
ské promluvil p. J. Koloušek, professor české tech-
niky brněnské. Rečník praví, že vzhledem na práce.
které vláda ve věcech průplavních vykonala, můžeme
považovati otázku průplavu dunajsko-oderského z
novou, vzniklou teprve dnes. Vláda vede sobě k našim
zemím přímo macešsky. Od r. 1891—1898 věnovala
na vodní stavby 55 mill. korun, z čehož připadlo na
Povondra
Pištěcký
Přikryl
Samohýl
Vychodil
Ing
Ešner
Kulpa
Haná
J Koloušek
Morava
Kroměříž
Haná
Moštěnka
Bečva
ko
Tlumačov
Hulín
Napajedla
Tovačov
28
article
Moravu 138.000 K, čili ze 100 K dostala 25 haléřův
Když však přirozeně za tento pakatel se nedalo nie
dělati, v létech následujících tuto dávku ještě snížila
takže od r. 1898 dostává Morava ze 100 K jenon
18 haléřů, z čehož ovšem nemožno zregulovati an
potůček! Řečník staví naproti tomu náklad, který
vláda vynakládá na řeku Rýn, jenž pouze malink
se naší říše u Voralberku dotýká. Za 12 let obětovala
na Rýn přes 7 mill., na přítoky přes 3 mill. a ročně
dává naň osmkrát tolik, kolik věnovala na Moravu
za posledních 6 let! Vysvětliv předlohu a projekt re-
gulační i vodních staveb, praví, že Morava nesmní se
spokojiti jenom kanálem dunajsko-oderským. Ten slou-
žil by toliko Vídni. Dále jest Odra nedostatečně re-
gulována a nelze očekávati, že by Prusko nám udělalo
něco po vůli. Morava musí žádati doplnění kanálu
k Labí, čímž spojí se s Čechami, s nimiž připojí se
k mezinárodní cestě světového obchodu v Hamburku.
Jestliže této cesty k Čechám schůze manifestační, de-
legace zemská i říšská nebudou žádati důrazně a dů-
tklivě, jest jisto, že vláda se spokojí s kanálem du-
najsko- oderským, jenž nám nepřinese zázraků. Par
dr. Pištěcký žádá poslance, aby vzhledem k nebezpeč
u příslušných kruhův učinili patřičné kroky a hleděl
regulaci zrychliti. Pan posl. Vychodil slibuje, že věc
přednese svým kollegům. Zemský posl. p.. Samohý
přečetl pak jednohlasně přijatou resoluci, klerou shro
Pištěcký
Vychodil
Morava
Rýn
Vídeň
Prusko
Čechy
Hamburk
Morava 138.000 K
29
article
máždění žádá předně úpravu hlavního toku morav
ského a pak regulaci přítokův a to vždy ze spodu,
dále za zřízení kanálu k Odře i k Labí a odbočku od
něho ke Kroměříži.
Kartsl kyseliny sírové. Píše se nám z Vídně: Před
nedávnem kolovala v listech zpráva, že kartel kyseliny
sírové zvýšil ceny. Jak se dovídáme z kompetentního
místa, neplatí to o předlitavských továrnách. Pravdou
jest jen, že v Uhrách, kde před založením kartelu ceny
klesly následkem prudké soutěže téměř až na úroveň
nákladů výrobních, ceny byly upraveny a to tak, že
jsou dnes ceny tamní dokonce o něco vyšší než v Če-
chách a Dolních Rakousích. Kartel kyseliny sírové
má nyní tím méně příčiny ke zvýšení cen, protože
se ohlašují četné projekty, založiti nové továrny ky-
seliny sírové, jež jsou alespoň z části vážny. Pardu-
bícká petrolejka, která ohlásila před nedávnem,
že si zřídí vlastní továrnu na kyselinu sírovou, opustila
asi svůj projekt. Jak se totiž dovídáme, sjednala tato
rafinerie větší smlouvu dodavací s kartelem kyseliny
sirově. Naproti tomu má se za jisto, že bude zřízena
nová továrna v Klatovech na výrobu kyseliny
sírové. Stejně vážným jest projekt podobné továrny
ve sv. Hypolitu. Mimo to má býti vybudována nová
továrna kyseliny sírové v Haliči, v odborných kru-
zích pokládá se však projekt tento za nejméně vážný.
svatý . Hypolit
Kroměříž
Vídeň
Uhry
Dolní Rakousy
Klatovy
Halič
30
article
Chod obchodů průmyslu tohoto je přízniv. Továrny
mohou svoji výrobu snadno prodati, resp. mohou kdy-
koli přizpůsobiti výrobu spotřebě. Stoupající spotřebu
možno odhadovati na 7000 vagonů ročně. Pozornosti
zasluhuje, že interessenti, kteří se před nějakou dobou
již smířili se clem na kyz železný (navrženo 30 hal.
ze 100 kg), nyní jsou názoru, že elo toto platnosti
nenabude. Bylo toliž na základě kalkulace zjištěno,
že budou továrny nuceny jako dříve odbírati železný
kyz španělský a že jen dopravně nepříznivě položené
továrny uherské budou odkázány na uherskou suro-
vinu. Tím by ovšem cíle dosaženo nebylo a proto asi
Uhry tento svůj požadavek opustí.
Uher
kg
31
article
Mezinárodní zemědělské sdružení pro stanovení
obilních cen má letošní schůzi od 15. do 18. dubna
t. r. v Praze. Schůze zúčastní se presidení sdružení
princ Schönaich-Carolath (z Pruského Slezska), hr.
F. Buquoy, president rakouské ústředny, president
zemědělského spolku zemského v Pešt. hr. Des. Des-
sevíly a tajemník spolku tohoto R. Arködy, prof. Ruh-
land z Berlína, dr. Rösicke a v. Kiesewetter z Berlína.
Zemědělská rada (ústřední sbor) bude zastoupena prin-
cem F. Lobkovicem a cís. r. Hillerem, český odbor
presidentem Práškem, vicepresidentem Plevou a l-
jemníkem drem. K. Viškovským. Schůze konati se
budou 16.—18. dubna; 16. dopoledne bude prohlédnula
mlékárna, 17. bude vykonána plavba po kanalisované
Vltavě do Libšic a 18. dubna prohlédnuty meliorační
práce v Chlumci n. Cidl.
Buštěhradská dráha. Ve včerejší schůzi správní
rady buštěhradské dráhy stanovena divídenda akcií
lit A. 110 K (proti 991/2 K loni) a akcií lit. B. 45 K
(loni 44 K). Čistý zisk trati A. činí 2.106. 234 (-
309788) K a trati B. 4 563.590 (+ 218 805) K. —
Vývoj kursový a divídendový akcií těchto znázorněn
následující tabulkou
lit. A.
lit B.
div. K kurs div. K kurs
31. pros.
31. pros.
F Buquoy
Arköda
profesor
Ruh
doktor
Rösicke
Kiesewetter
F Lobkovic
Hiller
Prášek
Pleva
K Viškovský
A K
B K
Praha
Slezsko
Berlín
Vltava
Chlumec
Cidlina
mezinárodní zemědělský sdružený
sdružený princ Schönaich
Sabbath
32
article
1894
117.— 2740 43.— 1084
1895
126.— 2730 45— 1010
1896
137.— 2990 48.— 1088
1897
153.— 3130 52.— 1142
1898
153.— 3680 52.— 1334
153.- 3255 52.— 1204
1899
1900
127. 50
3120 47.— 1122
1901
120 —
2670 45.50 977
1902
99.50 2445 44.—
1903
110.— 2448 45.— 1025
Různé zprávy. Hornoslezský svaz vál-
covaného železa zvýší ceny svého zbožío
21/2 mk. — Dle úřadního výkazu celního ředitelství
činil dovoz Francie v prvém čtvrtletí 1904-
1183.058.000 fr. proti 1208,082.000 fr. v tomže ob-
dobí loňském. Cena vývozu dosahuje 1073,193.000 fr.
proti 1036,839 000 fr. — Cukerní zásoby ame-
rické činily v předchozím témdni 145.000 proti
211.000 t., dovoz 30.000 proti 18.000 t. téhož období
loňského.
Zmšny v komisích pre osobní daň B přfjma v Ka-
líně. Ministrem financí byli jmenováni členy odhadní
komise pro osobní daň z příjmu v odhadním okresu
„Karlín město“: Jaroslav Starý, c. k. fin. koncipista,
Josef Gebler st., obchodník s dřívím a Jan Kulíř, c. k.
fin. koncipista a zástupci členů komise v témže odhad-
ním okresu: pp. Adolf Lokay, maj. domu a obchodník,
Rudolí Nolhduríl, obchodník s uhlím a František
Knapp, c. k. berní ofliciál. Dále pro odhadní okrem
„Karlín venkov“ jmenováni byli členy komise: pp
Josef Späth, obchodník v Brandýse n. L., Čeněk Hof-
man, obchodník v Kostelci n. L., Antonín LIman,
majitel parní pily ve St. Boleslavi, Karel Brandmayer.
továrník ve Vysočanech, Josef Stejskal, statkář v Dá-
blicích, a zástupci členů komise v témže odhadním
okresu: pp. Vilém Jermář, správce cukrovaru v Ko-
stelci n. L., Ladislav Jandík, c. k. berní officiál, Fer-
dinand Wender, obchodník v Libeznicích, Josef Pu-
čelík, majitel domu ve Vel. Jirnech, Josef Chvoj, ma-
jitel realit v Kobylisích a Josef Vodvářka, c. k. berní.
Stará
Gebler
Kulíř
Lokay
Knapp
Späth
Hof
Liman
Brandmayer
Stejskal
Jermář
Jandík
Josef Pu
Chvoj
Vodvářka
Ka
Karlín
Brandýs
Kostelec
St . Boleslav
Vysočany
ko
Fery
Libeznice
Vela
Jirny
Kobylisy
Rudolit Nolhduríl
33
article
Průmyslový hospodářský spolek v Jilemnici po-
řádá dne 24. dubna 1904 o 1/210. hod. dopol. v míst-
nostech hostince „Radnice“ v Jilemnici valnou hro-
madu, při které promluví p. Josef Slabý, ředitel „rol-
nicko-lnářské školy v Hlumpolci“, „o utvoření družstva
ke zřízení třelny na len v okr. jilemnickém“-
Rolnicko- hospodářský spolek ve Ždánicích po-
řádá v neděli dne 17. dubna 1904 o 3. hodině odpol.
v hostinci pana Ondráčka svoji výroční valnou hro-
madu s tímto pořadem: Čtení protokolu poslední valné
hromady. Zpráva jednatele, pokladníka a revisorů
účtů. Volba předsedy, místopředsedy, jednatele, poklad-
níka a výboru. Přednáška pana Jos. Březiny, nadučitel
z Archlebova, „o pěstování stromoví“. Na to koná
se valná hromada dobytkářského odboru pojišťovacího.
Při valné hromadě přiděleny budou obcím povolené
subvence.
Družstvo ke zvelebení chovu dobylka okresu opo-
čenského koná valnou hromadu 17. dubna o 1/42. hod.
odpol. v obecním hostinci v Pohoří. Pořad: Jednatelská
zpráva za rok 1903. Zpráva pokladníka a revisorů
účtů za rok 1903. Přednáška okresního zvěrolékaře
p. Emanueia Hofhansla z Opočna: „O vychovávání
mladého dobytka hovězího“. Pojednání o pořádání
výstavy plemenného skotu. Volba nového výboru, ná-
hradníků, členů dohlédací komise a revisorů účtů.
Slabá
Ondráček
Jos
Hofhansl
Jilemnice
Březina
Archlebov
Opočno
hospodářský spolek v Ždánice
34
article
Banky, záložny a spořitelny,
Okresní hospodářská záložna ve Zbraslavi konati
bude v neděli dne 24. dubna o 9. hod. dopol. v zase-
dací sini okresního zástupitelstva řádnou valnou hro-
madu delegátů. Rozvaha za r. 1903 vykazuje a ktiva:
Hotovost 7064 K 41 h, půjčky 558.505 K 40 h, uložené
přebytky 19.683 K 87 h, cenné papíry 200.802 K 85 h,
nemovitost: dům čp. 30 ve Zbraslavi 16..200 K, kauce
úřadnické 3032 K, úroky 10.095 K 85 h, kauce úvěrní
u Živnostenské banky v Praze 1500 K, inventář
1000 K, různí dlužníci 313 K 26 h: úhrnem 818.197 k
64 h. Passiva: Kmenové jmění 110.779 K 58 h, fond
reservní 15.090 K 98 h, fond pensijní 2464 K 30 h.
vklady 678.819 K 29 h, úroky 2515 K 83 h, kauce
služební 3032 K, různí věřitelé 226 K 53 h. Čistý
zisk 5269 K 13 h.
Zbraslav
Praha
okresní hospodářský záložna
živnostenský banka
35
article
Občanská záložna ve Volyni konati bude v neděl
dne 1. května o 1. hod. odpol. v malém sále hostince
„U nádraží“ řádnou valnou hromadu. Rozvaha za
r. 1903 vykazuje akliva: Hotovost 31. prosince 1903
63.588 K 92 h, půjčky 4,790.164 K 30 h, uložené
přebytky 349.344 K 57 h, cenné papíry 649.172 K 70 h.
nemovitosti 27.730 K 86 h, dům 14.454 K, nedoplacené
úroky 158.282 K 41 h, přeplacené úroky reeskomptu
424 K 83 h, nenahrazené soudní útraty 1968 K 94 h,
zbytek přímých soudních útrat 72 K 96 h, tiskopisy
1580 K, poštovné 55 K 67 h, nábytek 1200 K; úhrnem
6,058.040 K 16 h. Passiva: Závodní podíly 73.100
K, vklady 5,465.052 K 43 h, přeplacené úroky 13.695
K 53 h, reescompt 87.587 K 68 h, nemovitosti 7975 k
63 h, výměnky 4484 K 59 h, nevyplacené dividendy
2088 K 54 h, fondy 372.288 K 18 h, čistý zisk za
rok 1903 31.767 K 58 h; úhrnem 6,058.040 K 16 h.
Hospodářské družstvo Západu království českého
v Plzni koná v nedělí dne 17. dubna o 9. hod. dopol.
v Měšťanské besedě (v Kopeckého sadech) řádnou
valnou hromadu. Účet rozvážný za r. 1903 vykazuje
aktiva: Holovost pokladniční 8334 K 48 h, směnky
v zásobě 16.604 K 9 h, dlužníci v běžném účtu
203.719 K 10 h, dlužníci na účtu pojistného 313 K
41 h, dům čp. 16 n. na Palackého náměstí 130.384 k
80 h, zásoba zboží dle inventury 34.730 K 60 h,
Kopeckij
Volyň
U nádraží
západ
Plzeň
Palacký náměstí
dům 14.454 K