1
masthead
12. března 1903.
2
masthead
Přiloha „Národních Listů
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. března. (Proti uherské
obstrukci.) Nedělní pouliční demonstrace v
Pešti proti branné předloze nezdařily se tak, jak
by si byla přáta jich aranžerka, sněmovní oppo-
sice. Úspěch demonstrací zmařili z velké části
soeiální demokraté, kteří — snad ne bez při-
činění vládních kruhů — vystoupili proti košu-
tovcům. Okolnosti té užívají vládní listy za do-
klad, že uherský lid nejde s opposicí, nýbrž
stojí spíše na straně vlády, ač pochybujeme, že
by tytéž vládní listy stotožňovaly jindy uherský
lid se stranou sociálně demokratickou. Ale tento-
krát se jim věc hodila do krámu, už proto, aby
mohly prorokovati brzký, smutný konec ob-
strukce, nevzpamatuje-li se v čas a nepodvol
se vůli sněmovní většiny. Jeden z vládních listů
»N. P. Journal« vytýká opposici, že se o himotné
potřeby lidu vůbec nestará, parlamentní práce
v tom směru se neúčastní a chápe se slova jen
tehdy, běží li o věci osobní neb o lomození.
A proto jest prý přírozeno, že také lid se ne-
stará o oposici. Tato může ještě celé měsíce
obstruovat, může i demonstrovat, způsobí tím
snad i vládě nepřijemnosti, ale své vlastní le-
thargie tím neodstraní. Krajní levice jest prý
překonané stanovisko, pro zemi nemá už nyní
ceny a v parlamentě se slove »quantité negli-
geable«, neprovede-li v brzku na sobě reformu
v hiavě i v údech. Ještě několik takých dnů,
jako nedělní — konči »N. P. J. « — a bude
možno o opposici říci, že — byla.
Praha
Pešť
6
article
List Apponyův nesoudí tak lehce o oppo-
sici, avšak i ten se domnívá, že voličstvo jest
z veliké větsiny na straně vlády; proto pože-
neli krajní levice věci do krajnosti a vláda se
odvolá k voličům, že výsledek nových voleb
bude drtivým rozsudkem nad opposicí. List radí
opposici, aby nemluvila zbytečně o rozpuštění
sněmovny. »Může se to státi dříve, než sama
očekává — praví. — A má-li kdo příčinu bát
se této eventuality, jest to jen opposice, pro níž
nové volby budou dnem soudu, na kterém ne
bude moci s dobrým svědomím převzíti zodp
vědnost za to, co svým osudným jednáním způ
sobila a ješté více, co zameškala.«
V Praze, 11. března. (Nové houfnic e.)
Seslavení nových houfnicových divisí, které se
dle schválení lonských delegací mělo prověsti
do 1. října 1902, uskuteční se dle » Pesten
Lloydu« teprve asi k 1. říjnu 1903, tedy o celý
rok později. Dnes nedostává se k provedení
úmyslu vojenského ministerstva ještě všeho
důležitého: není ani houfnic ani muž-
stva, potřebného k jich obsluze. Hlavně
houfnicové hotoví se ve Vídni a budou prý
hotovy za několik neděl; scházejí však lafety
vozy pro náboje, jakož i jíné potřebné před-
měty, jichž dodávka svěřena soukromému prů-
myslu. Dodavatelé totiž byli povinni představiti
vojenské správě dříve vzorky svých výrobků
přisné zkoušky těchto vzorků potrvaly delší
dobu, takže dodávky nemohly býti provedeny
v určený původně čas. Nieméně vojenská správa
prý doufá, že do poloviny září t. r. všechny
dodávky budou odvedeny, takže pak zbude jen
starost o mužstvo, potřebné k obsluze houfnie.
Apponyův
Lloyd
Praha
Vídeň
7
article
Rakouský parlament vyřídil již novou brannou
předlohu a 1. října bylo by možno novobranc
zařaditi k houfnicovým bateriím, bude-li do té
doby branný zákon vyřízen také sněmovnou
uherskou. Ale poněvadž tu jde o věc, »která
se — jak píše »P. L.« — jeví kategorickým
imperativem v zájmu obranné síly, celistvostia
spojeneckého významu celé říše,
tedy nejen Rakouska, nýbrž i Uher, zdá se
zhola nemyslítelným, aby předloha nebyla pří-
znivě vyřízena také v Uhrách.«
V Praze, 11. března. (Trhání. Mo-
ravy.) V pověstných Körbrových návrzích na
úpravu jazykové otázky v Čechách a na Moravě
prohilášena celá Morava jazy kově za smíšenou
ale dr. Körber neopominul dodati ve svých pro-
posieích, že i na Moravě by si přál lepšího
ohraničení soudních a politických okresů dle
jazyka. Dnes mu přichází na pomoc brněnský
»Deutsch. Blatt«, jenž upozorňuje na smíšené
jihomoravské soudní okresy dačický a jemnický,
V nejjižnějším území těchto dvou okresů na
hranicích dolnorakouských táhne se řada něme-
ckých vesnic od hranic vránovského okresu až
ke hranicím českým. V dačickém okresu jest
prý okolo 6000 Němců, v jemnickém okol
8700. Ponévadž okresy dačický a jemnický
jsou většínou české a mají jen české notáře a
advokáty, radí zmíněný list, aby se německé
obce vyloučily z dosavadních okresů a zřídil
pro ně nový soudní okres ve Slavonicích, které
jsou skoro čistě německé. List vyzývá na kone
německé poslance, německou národní radu i za
stupitelstva německých obcí v obou okresích,
aby se energicky domáhali zřízení okresního
soudu ve Slavonicích.
P L
Körber
Deutsch
Blatt
Rakousko
Uhry
Praha
Čechy
Morava
Slavonice
Němec
8
article
Z Pešti, 10. března. (K afléře po-
slance Lubom. Pavloviče.) Dle zprávy,
došlé z Velké Kikindy, senát král, soudní stolice
projednal výrok okresního soudu, jenž odsoudil
srbského národního poslance dra. Lubomíra
Pavtoviče k pokutě 2000 korun, protože na
nádraží pokáral dva chlapce pro zpívání maďar-
ských písní a snížil dru. Pavloviči pokutu n
tisíc korun.
Z Turč. sv. Martina, 11. března. (No ve
tiskové pře Svetoz. Hurbana-Va-
janského.) Dne 3. t. m. dodána spolu-
pracovníku »Nár. Novin«. Svetoz. Hurbanu-
Vajanskému obžaloba pro stať »Neustávejme !«,
otišténou v »Nár. Novinách« v listopadu loň-
ského roku. Ve stati té kritisoval se výnos
uherského ministra osvěty Vlašiče, jímž se
okresním školním dozorcům nařizovalo, aby na
nemaďarských školách dbali pěstování maďar-
ského jazyka v takých rozměrech, že by po
splnění ministrova přání na všechny ostatní vy-
učovací předměty nezbylo týdně více než 5 až
2 hodiny. Proti tomuto výnosu pisatel dopo-
ručuje, aby se tím pevněji spojili k hájení své
národnosti. Zuření šovinismu má jim býti zá-
konem, že nesměji ustoupiti ani na píď. Nynl
pak jde o národnost, o drahý jazyk slovenský,
jde o čest jmena slovenského, jde však takéo
chléb, o dům, o budoucnost dětí. V celém
článku nebylo ani slova o národě maďarském,
ale státní zastupitelstvo shledalo v něm přece
přečin štvaní proti maďarstvu a bouření k většt
nenávisti Maďarů. Přeličení bude se konati dne
21 března. Hlájení obžalovanéhio převzal Pave
Pavlovič
Pavtovič
Martino
Hurban
Vajanský
Maďar
Pešť
Velká Kikinda
Virginie
Vlašič
9
article
Mudroů.
Mudroů.
Z Ostravska.
(Nová německá tvrz na obzoru.)
V Mor. Ostravě, 10. března 1903.
Slezští poslanci Demel, Herzmanský, Hirseh
Hofmann, Lindner a Spens 4. t. m. obcházeli
ve Vídni kanceláře v záležitosti nového okres
ního hejtmanství na Těšinsku, jež zřízeno být
má vyloučením soudních okresů bohuminského
a přištího polsko-ostravského z obvodu posavad-
ního okr. hejtmanství frýštátského. Jak jsme se
dočetli, pověstný nenávistník Čechů, těšínský
starosta dr. Leonard šl. Demel v čele jmeno-
vané deputace dokazoval presidentu dru. Kor-
brovi nezbytnost, zříditi nové okr. hejtmanstvi
v Bohumíně. Sluší litovati, že slezské veřejnost
zůstanou skryty důvody, jež pro Bohumín uvá-
dél dr. Demel.
Na počestnost úmyslů za důvody skrytých
vrhá temný stín sama pouhá okolnosl, že v de
putaci sešli se poslanci, jichž olázka zřízení
nebo nezřízení nového politického úřadu, tím
méně pak otázka budoucího jeho domičilu v
nejmenším se nedotýká. Herzmanský poslancuje
za venkov opavský, Hirsch a Spens jsou velko-
statkáři, Lindner je za Krňov, Hoťmann za
Opavu, jediný Demel má na věci zájem, an za-
stupuje skupinu měst, v níž zahirnut i Bohiumín.
Povinnost poslanecká vede Demla, aby učinil.
seč jest, pro Bohumín. K tomu stačilo by za-
jisté, aby sám obcházel a cídil kliky, jak za
dobré uzná. Jakmile však na prospěch Bohu-
mína vydal se na pouť ministerskými kancelá-
řemi v průvodu pětičlenného komonstva, stává
se i nezasvěceným ztejmo, že záležitost rázu
místního, připadně okresního, se tu povyšuje na
důležitost výššího řádu.
Jinde nikde nevzbudila tato Demlova robin
sonada pozoru a zapadla, jako mnoho jiných
Slezska se týkajících, v mlžinách nezajímavosti
Na slezském i moravském Ostravsku působila
naproti tomu dojmem výbušným zvést, že dr.
Demel
Herzmanský
Hirseh Hofmann
Lindner
Spens
Čecho
doktor
Leonard šl
Hirsch
Deml
bůh
Demlův
Ostravsko
Ostrava
Vídeň
Bohumín
Opava
10
article
Körber deputaci, vedené drem. Demlem, dal
připověď, z jejíhož žhavého železa má být
ukována nová německá tvr z va Slezsku
těšínském, nehledě ani k zvrácenosti ekonomické
raisony, kdyby Polská Ostrava s mnohotisicovým-
sousedními obcemi měla býti snížena a pod
řizena Bohumínu s obyvatelstvem celkem 1888
duší čítajícím.
Polská Ostrava má 18.805, Michálkovice
6181, Petřvald 5727, Radvanice 4885, Kun
čičky 3380, Heřmanice 2514, Muglinov 1901
Hrušov 4517 obyvatel. Z téchto obcí jediný
Hrušov má zastupitelstvo německé a ve všech
dohromady i v každé zvlášť jest obyvatelstvo
české v ohromné převaze, jak proti Polákům,
tak zvláště proti Němcům a opět proti oběma
dohromady.
Tato převaha českého živlu nutně by musila
dáti ráz okr. hejtmanství v Pol. Ostravě. Viděti
to ve Frýdku, kde přes všecku houževnatost
úpornost germanisační byrokratického apparátu
čeština u okr. hejtmanství krok za krokem na
bývá půdy, takže dřív nebo později německý
krunýř politické správy ve Slezsku bude pro-
ražen. V tom směru jsme proti Opavě a Bilovei
na českém Těšínsku ve výhodě, že není zde
kompaktního německého území a vše německé
že je uměle německým velkokapitálem na po-
vrchu jen zachycené.
Polská Ostrava, jejíž veškeré sily česk
pohlcovala posud Mor. Ostrava, zřízením okr
soudu od 1. ledna 1904 a možným i očeká-
vaným z naší strany zřízením politického úřadu
pozbyla by karakteru venkovské obce, vřadila
by se, byť i ne co do práva volebního, mezi
města, uvědomila, soustředila by se, a to vše
by posililo český živel jak v místě samém, tak
v celém politickém okresu.
Deml
Polák
Němec
Mor
Slezsko
Ostrava
Bohumín
Michálkovice
Petřvald
Radvanice
Heřmanice
Muglinov
Hrušov
Pola . Ostrava
Frýdek
Opava
Těšínsko
11
article
Naproti tomu Bohumín zasáhnutím severní
dráhy císaře Ferdinanda jest městem se správou
německou. Na jedné straně mostem přes Odru
valí se do něho prušáctví, se strany východní
má prušáckou baštu v nádraží a v továrnách.
pruským kapitálem provozovaných (na příklad
známá Hahnova rourovna), tak že i politický
úřad v Bohumíně octl by se jako v zajetí pru
šáckém, podobně jako jiné tamní úřady.
Bohumin není posud německým, ale má
k tomu všecky možnosti dány. Aby se tak
stalo, proto má tam býti zaeskamotováno okresní
hejtmanství. V Bohumíně bylo by vysazeno
mimo kruh českého dozoru a mohlo by prová-
děti politiku, jako ji provádí tamní okresní soud
proti Čechům.
Ferdinand
Hahnův
Čecho
Bohumín
Odra
12
article
Výmluvnosti číslic o populaci Polské Ostravý
a nejbližších obcí čtenář zajisté porozuměl
V Polské Ostravé a okolí jest soustředén prů
mysl uhelný. Zde nový politický úřad nejvíce
bude míti činiti. To dojíždění drahých komisí,
posud z Fryštátu, po libovůli Němců má býti
přeloženo do Bohumína, spojeného se železniční
sítí jednokoňskou filigránskou framwayí. Rozum
se zastavuje nad úsilím Němců zajistit okresní
hejtmanství Bohumínu
Nikoli potřeba, nikoli výhodnost, nýbrž na
cionálně politická panovačnost řídí kroky Němeů
pro Bohumin a proti Polské Ostravě.
Pro nás Čechy bylo by pohromou, kdyby
vláda zvůli německé vyhověla. Netajíme toho.
Naopak, tato okolnost měla by býti pobídkou
vládě, která se holedbá distribucí stejného práva
všem, aby okresní hejtmanství zřídila v Polské
Ostravě, když také všecky jiné důvody mluví
jenom pro Polskou Ostravu a proti Bohuminu.
Jsou to právě tytéž důvody, pro které obvod
okresního soudu bohuminského rozdělen a pro
které zřízen okresní soud v Polské Ostravě.
Němci, jak zpředu ukázáno, pozdvihli zále
žitost nového okresního hejtmanství na Téšinsku
na otázku zemskou, nuž my tedy vyzdvihujeme
ji ješté výš a voláme strážce českého obozu
Bděte a neleňtel
Němec
Čecho
Fryštát
Bohumín
Ostrava
13
title
Politické zprávy zahraničně.
14
article
V Prazs, 11. března.
Anglické zbrojení.
V dolní anglické sněmovně dostala se včera
na přetřes otázka indická a perská
s ní i obavy před postupem Ruska v Asií.
Poslanec Gibson Bowles pravil, že návrh
Brodrickův obhajuje se poukazem na vpád Ru
ska do Indie a dodal, že prohlášení Balfourovo
ve věci této nepovažuje moudrým. Bylo-li ře-
čeno, že Anglie potřebuje 3 armádní sbory, aby
Indii uhájila, nabývají důležitosti dvě nové udá
losti, a sice průjezd ruských torpedových člano
Dardanelami a zakoupení dvou chilských vá-
lečných lod! Ruskem. Když řečník prohlásil:
»Řekl-li Balfour pravdu, když tvrdil, že jest
vážné nebezpečí vpádu do Indie,« přerušil jej
Balfour slovy: »Zdá se, že se Bowles do-
mnívá, že měl jsem na mysli hrozící okamžitý
vpád Ruska do Indie. To jest však poslední
možnost, na kterou pomýšlím«; Balfour pravii
dále, že chtěl jenom říci, že pak Francie počt-
tati musí se vpádem Německa, v nějž řečník
nevěří a k němuž nemá Německo nejmenší
chuti, a jako Německo musí míti na zřeteli
vpád Ruska, ačkoli řečník v tuto možnost ani
v nejmenším nevěří, právě tak také Anglie mus
jako jiní národové míti zřetel na všec ky
strategické možnosti. Bowles pak po
kračoval: Po prohlášení Balfourově sděli
Cranborne, že mezi Anglii a Ruskem vy
jednává se, aby v příčině vzájemných zájmů v
Persii a Afganistanu docilila se přátelská dohoda.
V tom vězí jádro celé věci: Jestli se takováto
dohoda docíli, pak potřeba ochranných opatření
jest zbytečnou.
Gibson Bowles
Brodrickův
Balfour
Bowles
Balfourův
Rusko
Asie
Indie
Anglie
Dardanely
Francie
Německo
Persie
Afghánistán
anglický sněmovna
Balfourův
15
article
Cesta císaře Viléma do Kodaně.
Po čtyřicet let, od počátku války šlesvicko
bolštýnské, nebyly mezi dvorem dánským a ber
línským nikdy přátelské styky. Ziráta jižní část
Dánska, ŠlesvikHolštýna a naděje na opětné je
jich získání je znemožňovaly. Než dlouhá doba
a změněné poméry naděje tyto, jak se zdá, se-
slabily tak, že aspoň dánské dvorní kruhy se
jich již vzdávají. Nasvědčuje tomu aspoň změna
v poměrech mezi oběma tak dlouhá léta zne-
přátelenými panovnickými dvory, která nade vši
pochybnost nabyla zjevného rázu a neklamného
projevu loňskou podzimní návštěvou dánského
korunního prince u dvora berlinského a dotvr
zena bude ohlášenou již návštěvou císaře Viléma
u 85letého krále dánského v Kodani.
Aby bylo jasnějším a zřejmějším, jak veliký
význam návštěva tato bude míti, nebo lépe ře-
čeno, co od ní v Némecku vše očekáví jí, třeba
připomenouti následující: Hlavní město Dánska,
v němž od počatku let šedesátých nebylo přitele
Německa, jest již po dlouhou dobu také středi-
skem evropského politického života, o kterém
Němci nemohou věru říci, že by byl býval v je-
jich vleku. Vliv Německu nepřátelského dvora
dánského byl zejména mocný od doby, kdy dcera
krále dánského stala se ruskou carevnou a když
druhá provdala se za prince Walesského, nyněj-
šího krále angliekého. Později byly poměry tyto
ještě přiostřeny sňatkem dánské princezny Thyry
s věvodou Cumberlandským, nápadníkem trůnu
hanoverského, klerý se svých nároků do dnešního
dne na něj nevzdal.
Vilém
Němec
Walesský
Kodaň
Dánsko
Německo
16
article
Dochází-li nyní k návštěvě císaře Vilému
v Kodani, jest to neklamným znamením, ž
nitky evropské diplomacie, sbíhající se v sídel-
ním tomto městě, ve svých protiněmeckých bar-
vách již značně vyblediy a že podnikavý císal
Vilém chce se přičiniti, by vliv jejich pro příšte
dobu ješté zmenšil.
Aby se mu tento plán podařil, ochoten jest
jak se z Berlina napovidá, i ke kompensaci.
U královských manželů dánských dli nyní vé-
voda Cumberlandský se svou rodinou
pobude tam i přes návštěvu německého císaře,
s nimž se tudíž také sejde. A tu se nyní z Ber-
lína hlásá, že »říšská pontika německa nikdy
by nebyla činila námitek proti nastoupení ve-
vody Cumberlandského na dědičný trůn brun-
švický, kdyby bývalý korunní prine hanoverský
vyhověl historickému vývinu německé říše a tak
jako jiná říšská knížata se mu byl podrobil.
Zdá se, že vévodovi zabraňuje v takovémto for-
málním uznání slovo, dané otci, poslednímu
králi hanoverskému, ale na druhé straně se po-
dobá, že ke starému welfské mu
trůnu v Brunšvicku urovnávají s
cesty nejstaršimu vévodovu synu.
Snad stane se nyní krok v tomto směru.«
Pojede-li císař Vilém dne 2. dubna do Ko-
daně k návštěvě stařičkého krále Kristiana s ta-
kovýmito úmysly, pak ovšem správny jsou hlasy
německých časopisů, sdělující, že cesta jeho
vymyká se rázu návštěvy ze slušnosti — po
lonské návštěvě korunního prince dánského —
a že jejího významu pro některé politické po-
měry mezi Německem a Dánskem nelze pod-
ceňovati; jest prý za všech poměrů zřejmým
důkazem utěšené změny v poměrech mezí evrop-
skými státy
Německé listy však přehližejí, že vévoda
Cumberlandský činí nároky na trůn hano-
verský; že by místo něho spokojil se s trů-
nem brunšvickým, nevysvítá z ničehoa
třeba také vyčkati, zda přivoli, aby na proměnu
tuto přistoupil jeho nejstarší syn.
Vilém
Cumberlandský
Kristian
Kodaň
Berlín
Brunšvicko
ko
Německo
Dánsko
17
article
Poměrné volební právo.
Z Brusselu se oznamuje, že v noci na
sobotu přijelo tam 22 francouzských poslanců,
senátorův a žurnalistů s předsedou francouzské
ligy pro zavedení poměrného volebního práva
Yvesem Guyotem. Úkolem jejich brusselské cesty
jest, aby prostudovali syštém poměrného volebního
práva, v Belgii již před 4 roky zavedeného,
porovnali jej s odchylným systémem Guyotovým.
V sobotu 7. t. m. konala se v brusselské rad-
nici prvá schůze, ve které belgičtí politikové vy-
ložili francouzským hostům podstatu a důsledky
belgického volebního řádu, načež provedli před
nimi volbu na zkoušku. Sděluje se, že dle zku-
šeností v Belgii s poměrným hlasovacím právem
dosud nabytých strany vělšiny utrpěly sice ztrály
ve prospěch opposice, ale postavení většiny že
se za to upevnílo, jelikož při nynějších volbách
změny ve veřejném mínění a jejich důsledky ne-
mají takového vlivu, jako při volbách s rovným
právem hlasovacím. Tak na přiklad kdyby kle-
rikálově ztratili v Brusselu i 12.000 hlasů, po
zbyli by teprve jednoho mandátu. Že takovýmto
zajišťováním šlape se po liberálnosti, na tom
belgickým klerikálům ovšem nezáleží.
Yves
Brusel
Belgie
Guyotův
18
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Dopravné a přeplatky.
Dopravní řád stanoví v § 61. odst. (4.).
„Bylo-li tarifu nesprávně užito, nebo učiněna-
při vypočtení dopravného a vedlejších poplatků
chyba, budiž nedoplatek doplacen, přeplatek vrá-
cen a za tím účelem oprávněný o tom co nej
dříve zpraven.“ Dle toho mají přeplatky i ne
doplatky původ dvojí, vznikají bud početním
chybami a omyly, buď nesprávným užitím tarifů
a sice nesprávným užitím vyšší nebo nižší třídy
sazbové, nevýhodným nebo nesprávným užitin
kombinace sazbové a neodůvodněným započte-
ním nebo opomenutím započtení vedlejších po-
platků.
Při ohromném apparátu, s jakým dráhy pra-
cují, nemohou býti chyby a jimi vzniklé pře-
platky a nedoplatky i za pravidelných poměro
* při uspokojivé službě úřadnictva žádnou
vzácností. Zkušenost však, že chyby ty, zejmena
pak přeplatky, které dráhy do roka obecenstvu
vraceti musí, dostupují nepoměrné výše, nuti
hledati příčiny jíeh ještě jinde než v ohromnost-
agendy. Přičina ta leží především v komplikova-
nesti, nesoustavnosti a nepřehlednosti našich ta-
rifů. Působiť u nás při sestavování tarifů a tvo-
ření sazeb tolik různorodých činitelů, vliv je-
jich na jednotlivé relace a kombinace je tak roz
dílný a nestejný, že o nějaké jednolitosti, o ně
jakém jednotném systému v nich nemůže býti ani
řeči. Uvážime-li pak, v jakém množství vycházeji
tyto různorodé tarify, stanovící pro každou re-
laci a kombinaci jiné podmínky a i ve formě
a sestavení co nejvíce se různící, pochopíme
snadno, že správné užívání jich vyžadůje nejen
veliké pozornosti, ale i především řádného vyško-
lení, porozumění, přehledu a značné sběhlosti
19
article
A bohužel, jak zkašenost učí, komerční úřadni-
ctvo železniční celkem nemá těchto žádoucích
podmínek. Beze své viny. Výchova úřadnictva
železničního, ležici výhradně v rukou dráh, jest
zcela nedostatečná. Dorostu úřadnickému, poku
se nerekrutuje z absolventů obchodních škol.
jsou neznámy nejjednodušší základní pojmy ná
rodohospodářské, neposkytnuta mu ta nejmenš
možnost, poučiti se o povaze, duchu, úloze ta
rifů, nepostaráno, by měl porozumění pro svoji
práci — mladý úřadnik postaven zkrátka beze
všeho úvodu před sbírku tarifů, mnohdy v ne-
valném pořádku chovanou — a nyní pracuj! Jak
to pak s prací takovou dopadá, snadno si před-
staviti.
Dráhy samy hledí nedostatky tohoto systému
aspoň dodatečně napraviti, ovšem, že především
jen ve svém zájmu. Účetní oddělení ředitelstv
dráh přepočitávají zůčtování každičké zásilky
jsouce povinna dle citovaného ustanovení do
pravního řádu shledané přeplatky oprávněným
vrátiti, a naopak oprávněna, nedoplatky od za-
sílatelů vymáhati. Uvážíme-li však, kolik zásilek
denně v obvodu jedné dráhy ve všech její stani
cích bývá k dopravě přijato, shledáme, že kon
trolní práce ta jest přímo obrovská a není divu
že při tomto množství práce na jedné straně a př
známé spořivosti dráh na straně druhé (revise
provádl se velikou částí v akordu), nemůže za-
řízení to skýtati nijaké záruky, že by všechny
chyby byly odkryty a hlavně všechny přeplatky
oprávněným vráceny. Mimo to nese účetní sy
stém dráh s sebou, že kontrolní oddělení mohou
kontrolovati jen chyby početní a nesprávné užit
vyšší nebo nižší třídy sazbové, v některých při
padech pak též opomenuté započtení vedlejších
poplatků, téměř nikdy však difference, vzniklé
nesprávnou nebo nevýhodnou kombinaci sazbo
vou nebo nesprávným započtením vedlejších po-
platků.
20
article
Co zbývá tu dopravujícímu obecenstvu či
niti k ochraně svých zájmů? Jediné užití své-
pomoci: Obchodnictvo musí samo revidovati své
náklednílisty. přepočítati—jednottfvě položky
zkoumati, zda užito správné sazby, správně kom-
binace a zda všechny započtené vedlejší po-
platky jsou též odůvodněny. Ovšem, že revise
tato není pro jednotlivce věcí snadnou. Zápasí-l
samo úřadnictvo železniční s obtížemi, tím méně
můžeme čekati od širokého obecenstva žádouei
přehled a všestrannou sběhlost v užívání tarifů.
nehledě ani k tomu, že úplná sbírka tarifů a
řádné vedení její vyžaduje do roka poměrně
značného nákladu. Jen veliké obchodní domy
mohou si tudíž obstarávati revlsi svých náklad-
ních listů samy, vydržujíce si za tím účelem vy-
školené úřadníky. Vlastně vydržují firmám úřad-
níky ty dráhy samy, neboť přeplatky, revisí ta-
kovou odkryté a od dráh reklamované nejen že
dostatečně kryjí výdaje, s vydrževáním revidují-
cích úřadníků spojené, nýbrž vykazují i ročne
zcela slušný přebytek.
Všeobecně však cílěná potřeba, revidovatt
poležky nákladních listů a obtíže, jednotlivcům
v tom v cestu se stavicí, vzbudily v život zcela
novou instituci, revisní či reklama čn
kanceláře. Kanceláře ty zabývají se po živ-
nostensku revisí nákladních listů a vymáhánin
přeplatků, reklamace podávají jako cessionáře
oprávněných, dávajíce si postoupiti veškerá
prava, ze smlouvy dopravní plynouci a jako od-
platu za svou práci vymiňují si obyčejně určitý
díl z přeplatků, od dráh vymožených. U dráh ne-
těší se zajisté nijaké oblíbě. Reklamujíce každý
sebe menší přeplatek, způsobují tím dráhán
21
article
mnoho práce, přečasto v nijakém poměru nesto-
jící k obnosu vymáhanému. Odvozujíce dále po-
hledávky své jedině z nákladního listu, neuzná-
vají žádného zvláštního smluvního poměru ode
sílatele nebo příjemce ke dráze, pokud není
dopravním řádu nebo v tarifech odůvodněn,a
reklamují často poplatky věcně oprávněné, ale
předpisům tarifním neodpovídající nebo z pod-
mínek, v nákladním listu obsažených nevyplýva
jicí. Každá mezera v tarifech, každé opomenut
v zápisech nákladního listu nalézá u nich po
všimnutí, po připadě využitkování. Národohospo
dářský význam této instituce je však nepopíra-
telný. Obnosy na přeplatcích, které do roka od
dráh vymohou a které by jinak zcela neopráv-
něně zmizely v hlubokých kapsách železničních
společností, dosahují výše neuvěřitelné. Přečetné
reklamace kanceláří těchto nutí dráhy činiti opa-
tření, aby stanice při vypočítávání poplatků po-
zorněji si počínaly, chyb a omylů se vystříhaly
a předpisů tarifních ve všem šetřily. Pokud pak
reklamace kanceláří revisních odhalují nedo-
statky a mezery v tarifních ustanoveních, přispí-
vají měrou nemalou k tomu, že dráhy snaží se
nedostatky ty odstraniti a tarify své zdokonaliti
doplniti. Na vytříbení práva dopravního, na ob-
jasnění různých pojmů jeho, na správnou inter
pretaci četných ustanovení zákonných i tarifnieh
mají revisní kanceláře veliký vliv a mnohá ne
správná praxe odstraněna jen následkem zakro
čení těchto ústavů.
Vzhledem k této činnosti reklamačních kan
celáří, jmenovitě pak u vědomí fakta, jak veliko
sumy peněz kanceláře ty dopravujícímu obecen
stvu zachraňují, lze snadno pochopiti, že klien-
lela jich každým rokem se rozšiřuje a počet jieh
se množí. Přes to vše však zůstává nesčíslné
množství nákladnich listů nerevidováno, ne
22
article
přepočítáno. Zejmena naše venkovské obchod-
nictvo, firmy, mnohdy se značnou dopravoua
jinak pokročilé, hřeší tu velice na sobě, spoleha-
jíce slepě na správnost položek v nákladních li-
stech, platíce důvěřivě vše, co dráha od nich
požaduje. Méně důvěřivosti ve správnost výpočt
staničního úřadníka a větší uvědomělost, hlavné
pak péče o přepočtení obnosů, které byly zapla-
ceny, byla by více na místě. Neboť chyby z účta
při dopravě zboží nevymizí nikdy úplné, ani
tehdy, kdyby zmizely obě příčiny, které posud
na nesprávném nebo nevýhodném účtování ne-
sou největší vinu — nedostatečná výchova ko-
merčního úřadnictva železničního a složitosta
nepřehlednost tarifů.
Nové vyjednávání rafinerií petrolajových. Pristí
týden sejdou se ve Vídni zástupci největších cafineruí
petrolejevých. aby porokovali o nynější situaci. Má se
za to, že na schůzi té bude navázáno opětné vyjedna-
vání o kartel.
Vídeň
23
article
Jednola záložen v Čechách, na Moravě a ve Bles-
sku ukončila devatenáctý rok své činnosti. Minuiý
rok způsobil záložnám nemálo starostí. Nízká, míra
úroková, jinde placená, měla za následek značnějí
přítok vkladů zejmena u těch záložen, které se
posud neodhodlaly k přiměřenému snížení laké své
sazby při vkladech, jsouce toho klamného domnění.
že síla záložen spočívá v množství vkladů a dle je-
jich přibývání prospívání záložny posuzují. Ježto
pak pro všechny vklady ve vlaslním obchodě záložen-
ském nemají upolřebení a nemohou pro ně nalézti
výhodného uložení v hodnotách neb v Ústavech pro
vkládání přebytků se hodících, snadno vznikne ne-
bezpečenství, že záložna ohliži se po ústavech pla-
Ucích vyšší úrok aneb pouští se do obchodů, jichž
by se jinak jako měně jistých vystříhala, Mnohen
větší část ovšem tomu se vyhýbá. Větší starost na-
stala, když v několika záložnách, ano i ve svato-
václavské záložně v Praze, kde přece o ná-
ležitou kontrolu a revisi snadno mohlo býti postaráno,
na jevo vyšly velké nepořádky, zpronevěry a neslý-
chané schodky a následkem toho nastalo velké vzru-
šení mezi vkladateli, neboť bylo třeba starati se o pro-
středky, aby vklady mohly ihned vypláceti se tém,
kdo jati nedůvěrou, peníze své by zpět požadovali.
Čechy
Morava
Praha
24
article
poněvadž jen tak poplach mezi vkladateli zameziti
lze. Ústavům, které s možností poplachu vkladabelů
vždy počítají a hospodářství své dle toto zalizují, ne-
bylo za téžko potfepnou hotovos! si opatřiti, hůře bylo
těm, které na to nepamatovaly. Nebylo jich sice mno-
ho, přílel záložen však musí si přáti, aby nebyla ani
jedna. Lze se proto nadíti, že smutné události po-
slední doby aspoň ten dobrý následek miti budou, že
ty záložny, které oddávaly se přilišné rozpinavosti
a pachtily se po obchodech výnosných, nyní hospo-
dářství své zařídí přiměřeně svým prostiedkům a svě-
mu jmění vlastnímu, ty pak, které dosud nutnost zna-
lecké revise neuznávaly, že nyní o ni se postarají.
Revise ta ovšem nemůže odčiniti co již se stalo, ale
zamezí, aby se nesprávnosti neděly nadále. Jednotou
vykonáno bylo v roce loňském revisí 186 a to 159
v záložnách cbčanských a 27 v záložnách okresních.
25
article
Ze 159 revisí v občanských záložnách bylo 141 po-
vinných a 18 mimořádných buď od záložen samých
vyřádaných aneb Jednotou nařizených. Jak záložnám
znalecké revise treba je, to dokazují případy, že při-
šlo se při revisích na záložny, ve kterých bilance
desud nikdy nesestavila se způsobem lakovým, aby
seuhlas její s knihami úplně »polehlivě byl prokázán.
poněvadž v záložně buď nikdo nevěděl, jak se lo diti
má, aneb když to věděli, neměli sil způsobilých, které
by potřebné práce vykonaly a prolo spokojily se s po-
hodlným a mnohem méně práce vyžadujícím sesta-
vením bilance dle účtu pokladního, který způsob však
naprosto je nedostatečným a správnost bilance nikte-
rak nedokazuje. Kocem r. 1901 čítala Jednota 320 čle-
nů a sice 254 záložny s povinnou revisí a 66 okresních
záložen hospodářských povinné revisi Jednoty nepod-
léhajících. Koncem r. 1902 bylo členů 343 a to 278
záložen s revisí povinnou (194 z Čech, 79 z Moravya
5 ze Slezska) a 65 okresních záložen hospodářských.
Pro rok 1903 pak již přihlásilo se k povinné tevis
dalšich 58záložen (12 z Čech, 15 z Moravy a 1 ze
Slezska). Příjmy Jednoty obnášely v r. 1902 korun
36.532.20, vydání K 30.493.84, na nový účet zbylo
K 6.038.36, k tomu přebytky z let dřívějších korua
29.690.98, zbývá K 35.729.34 uložených v Živnosten-
ské bance na běžný účet,
Rumunská daň z piva a rakouský vývoz sladn.
Koc
Čechy
Slezsko
Morava
26
article
Rumunské pivovary podaly sněmovně poslanecké pa-
mětní spis, ve kterém žádají, aby následkem schvá-
lení zákona o reformě akcisů byla snížena daň
piva, jež rozvoj průmyslu pivovarnického velmi znač-
nou měrou stěžuje. Z piva platí se nyní v Rumun-
sku z 1 hl. 15 lejů státu a 24 lejů obci, celkem 33
lejů (franků), tedy skoro osmkráte tolik jako ve stá-
tech sousedních. Pivovary žádají, aby v novém zá-
koně o zrušení obecních akcisů byla vyměřována
nová di pivní buI dle stupňů jako v Rakousku
anebo ze 100 kik gr. sladu jako v Řěmecku. Kdyby
však tato reforma nebyla možná, budiž obecní dávka
z piva snižena nanejvýše na 5 lejů z hektolitru, tk
že by daň z piva s 15 leji pro stát činila nejvýše
20 lejů z 1 hektol. Rakousko-Uhersko má na snížení
těchto tax zájem potud, že by pak s rostoucí spo-
třebou piva stoupal náš vývoz sladu a chmete do
Rumunska.
Rumun
Rakousko
Uhersko
Rumunsko
27
article
Úvěrní spolek záložen při centrála Živnostenské
banky pro Čechy a Moravu v Praze čítal na po-
čátku loňského roku 213 záložen s úvěrem vyměře-
ným K 10,063.400, během roku podáno bylo 18 zi-
dostí za úvěr K 687.600, přijato však pouze K 385.100.
vystoupením 5 záložen odpadlo úvěru K 102.000, při-
bylo tedy úvěru o K 283.100 a obnáší v celku K
10.346.500, rozdělený na 212 účastníků, z nichž jes
102 společenstev s ručením obmezeným, 80 s neobme-
zeným, 27 okresních záložen hospodářských, 1 spo-
řitelna a 2 záložny spočívající na základě zákona sprl-
kového z r. 1852. Průměrně připadá na jednu za-
ložnu úvěru K 48.804.24. Fond pojistný obnášel na
počátku roku 1902 K 503.170, na konci roku 1902 k
517 325. Průměrně má každá záložna vkladu K
Čechy
Morava
Praha
živnostenský banka
28
article
2.440.21. Kromě toho pak obnášel fond reservní na
počátku roku K 136.709.76 a na konci K 142.099.30,
takže připadá průměrně fondu reservního na jednu
záložnu K 670.28 a na každý K 1000 úvěru K 13.73,
neboli na každých 100 K složeného fondu pojistného
K 27.47. Záložny podaly během loňského roku k es-
kontování směnek v částce K 6,.215.393.21, z nichz
bylo vráceno 745 směnek v částce K 843.383.42 a
eskontováno 6005 směnek v částce K 5.371.509.79
přičtením závaznosti z 1901 přenesené K 1.706.187.53
činí dohromady K 7,077.697.32, z toho bylo běhemr.
1902 splaceno K 5,219.166.14 a zbývá koncem roku
závaznost K 1,858.531.18. Průměr jedné eskontované
směnky jest K 894 50
Permanentní mezinárodní komise eukerní v Brus-
selu. Z kruhů zahraničnému ministerstvu blízkých se
oznamuje, že se strany Rakousko Uberska, jaks
toho kruhy cukrovarnické přejí, nebude nic pod-
niknuto na urychlení svolání mezinárodní ko-
mise pro provedení brusselské konvence cukerní. Ka
kroku takovému není prý žádné příčiny a dlužno prý
vyčkati, co učiní ve směru tom vláda francouzská.
Uberska
Rakousko
29
article
Ani zahraniční úřad rakouský, ani vídeňské velevy-
slanectví anglické ani vyslanectví belgické nedo-
staly od vlády belgické dosud žádného vyrozuměul
o svolání permanentní komise do Brusselu
Manifestační schůze rakonských cukrovarů za
účelem porady o osnově zákona proti řep-
nímu rayonování konati se bude v neděli dne
15. března o 10, hodině dopolední v sále hotelu
»Centrale
Jednota prolessorů a něitelů škol zemědělských
v království čuském konati bude svou výroční valnou
hromadu v Praze »u Brujšky« ve čtvrtek dne 9.
dubna o 10. hodině dopolední. Na jednacím pořadu
vedle voleb a obvyklých zpráv rokování o stanovisku
Jednoty k německé organisaci konferenci cestovných
učitelů lidových, zpráva o společné ceslě Jednot na
Rus a o obeslání výslavy v Petrohradě a informacní
přednáška ředitele p. H. V. Buriana »O hospo-
dářských poměrech na Rusi.«
Různé zprávy. Včera konala se ve Vídni valná
schůze Všeobecné depositaí banky Schivá-
lila zprávu výroční, udelila správní radě absoiutoraum
a schvalila návthy na rozdělení čistého zisku, dle nichž
bude vyplicena 514% dividen d a, což se rovna a
H V Burian
Brusel
Praha
Rus
Petrohrad
Vídeň
všeobecný depositaí banka
Schivá