2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
12. dubna 1904. Číslo 102.
4
article
vati. Výborně soudcoval p. Horáček, který nedal se
ani zbytečným křikem obecenstva z klidu svého vy-
rušiti. Tentokráte obecenstvo úlobu jeho mu značně
stěžovalo a nebralo ohled na to, že soudce odpíská
jen ty chyby, které vidí a to okamžitě. Aby pak
pískal to, co nevídí a po chvíli a snad jen následkem
křiku obecenstva, to od soudce žádati se nesmí.
** Nedělní zápas o »Challenge Cup« mezi
»A. C. Sparta« a »Č. A. a F. C. Král. Vinohrady
skončil nerozhodně v poměru 4: 4. Musí být tudíž
zápas opakován, což stane se snad již nejbližší
neděli. Bylo by ale žádoucno, aby zápas byl vybo-
jován na břišti Sparty, které daleko lepší je hřišt
vinohradského. Zápas včerejší nebyl zrovna pěkný.
neb vinohradští udali surovou hru, takže zápas byl
docela ne »fair«. Přísnější soudce byl by jistě ně-
kolik hráčů vyloučil ze hry. A. C. Sparta podnikl
svůj první těžší zápas a držel se velmi dobře, neb
v první půli (po větru) vedl v poměru 3:2. Druhé
utkání těchto českých klubů, po prvém mužstvu
Slavie rozhodně nejlepších, bude tudíž opět velmi
zajímavé a vílěz ze zápasu bude míti ve Vídni pří-
ležitost svoji »třídu« osvědčiti.
»Český svaz athlelický« pořádal dne 9. dubna
na Žofině akademii, při které pěkné ukázky těžké
atbletiky a zápasu předvedli členové klubů ve svazu
sdružených. Zajímavé byly též produkce střelcep.
Matouška. Ostatní program doplněn přednesem písní
slč. Dvořákovy, výstupy p. Tittelbacha a koncertem
orchestru p. Pehela. Po akademii tančeno.
Horáček
A C
Král
Matoušek
Dvořákův
Tittelbach
Vídeň
Český svaz
Challenge Cup
Sparta
Slavia
Žofina akademie
5
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
ZNárodní jednoty pošumavské
Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý
12. dubna, o 1/27. hod večerní v místnostech jednoty
ve Vodičkově ulici čís. 36 v domě Národní kavárn.
Z Národní jednoty severočeské
Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý
12. dubna přesně o 6. hod. več. v místnostech jed-
noty ve Ferdinandově třídě čís. 33.
Vodičkův ulice
Ferdinandov třída
6
title
Věstník spolkový.
7
article
Schůze.
Schůze.
Dne 12. dubna. »Ruský kružok« v Praz
má dnes obvyklou členskou schůzi v místnostech v
svatováclavské záložně. Cvičení v ruské řeči konati
se budou od 7—8 hodin večer. Po vyučování před-
nese pí. Oličová ukázku z ruské literatury a sl. Milk
Píeiferová přednese některé písně s doprovodemsl
Míly Suchánkové. Pan Tomáš reprodukovati bude na
svém fonografu některé písně pí. Gorlenko-Doliné
a pí. Michajlové. — Spolek »Ochrana« pr
ošacení chudých dětí českých má mimo-
řádnou schůzi v Konviktě.
Oličová
Míl Suchánek
Tomáš
Michajl
Konvikt
8
article
Zábavy.
Filantropická družina býv. žákyn
vyšší dívčí školy pořádá ve středu 4. května
o 7. hodině večerní v malé dvoraně na Žofíně večírek
s pořadem umělecko-zábavným ve prospěch dětí ben
domova. Pořad obsahovati bude živé obrazy, čísla
zpěvu, hudby a recitace; po vyčerpání pořadu ná-
sledovati bude volná zábava a tanec. Vstupné za
osobu 2 K, rodinný lístek (tři osoby) 4 K, studentský
lístek 50 baléřů. Pozvání reklamovati lze ve středu
dne 13. dubna v Měšťanské besedě před i po před-
nášce sl. Terézy Hajsingrové, která promluví večer
o 6. hodině o otázce »Žit — a k čemu?« — Dam-
ský odbor Husova domu v Praze pořádá
dne 14. dubna o půl 8. hodině společenský večer
v menším sále ostrova Žofínského. — Husův fond
na král. Vyšehradě pořádá v sobotu 16. dubna
o 8. hodině večer na jevišti řemeslnicko-živnostensk
besedy v Praze (» Bellevue«) divadelní večer, při němž
sehrají členové odboru veselohru Lad. Stroupežni-
ckého »Pan Měsíček, obchodník«, Hudební čísla v mezi-
aktí obstará domácí orchestr. Po divadle volná zá-
bava. Vstupné za osobu 40 haléřů. — K rou žek
tamburašů staroměstských pořádá ve pro-
spěch družstva Národního divadla v Brně humoristi-
cký večírek ve dvoraně svatováclavské záložny dne
24. dubna o 7. hodině. Vslupné za osobu 40 haléřů.
u pokladny 50 haléřů. — »U Holubů« na S mi-
chově koná se dnes koncert kapely Kovaříkovy
Začátek o 7. hodině večer Vstup volný
Teréza Hajsingrová
Dam
Měsíček
Kovaříkův
Praha
Žofínský
Brno
Husův dom
Husův fond
Bellevue
národní divadlo
lada
9
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Na zelu.
Minuly Velikonoce pravoslavných. Očeká-
valo se, že Japonci podniknou tyto dni mocné
útoky na Rusy, počítajíce, že se oddají sváteční
pohově a nebudou dosti bděli. Nestalo se tak.
Telegram podal zprávu pouze o dvou bilkách
mezi předními strážemi na Koreji, z nichž jedna
dle něho skončila porážkou Japonců. Kdyby
druhá byla skončila porážkou Rusů, není po-
chyby, že by ji byli angličtí zpravodajové roz-
duli do široka a velika. Z toho, že o jejím vý-
sledku chytře mlčí, po nabytých zkušenostech
logicky možno usouditi, že i druhá bitka skončila
pro Japonce nešťastně.
Ruské přední stráže mezitím ustoupily z
Jalu, tak že nyní na levém břehu této řeky žád-
ných Rusů není. Na pravém. břehu, vyšším a ne-
snadno dobytném, Rusové se po celém toku řeky
opevnili. Japonci mají nyní na vybranou jedno
z dvojího: buď se pokusiti o přechod přes Jalu
a vydati se v nebezpečí veliké porážky, aneb
čekati na břehu levém, až by Rusové samis
rozhodli přechod si vynutit.
Překročiti Jalu bude Rusům nutnosti. Na-
staneť jim úloha Japonce z Korey vytlačovati,
což bude práce ani ne tak těžká, jako páravá.
Podobá se, že k tomu Rusové nepřikročí dříve.
dokud Japonci nebudou válkou unaveni a f-
nančně vyčerpáni.
Japonec
Rus
Korea
Jal
10
article
Nový útok na Port Artur.
Dnešní telegrafická zpráva oznámila, že
Japonci podnikli nový útok na Port Artur a jak
už se stalo obyčejem, byli odraženi. Bližších
udání není, ale i to postačuje. Jižtě vidno, že
Japonci ani na moři ničeho proti Rusům nedo-
kážou. Před válkou a na počátku války pano-
valo všeobecně přesvědčení, že Japonci zvitězi
na moři a Rusové na souši. Na to také spekulo-
vali Angličané i Němci, když Japonce do války
štvali. Předpokládaliť, že žádný z obou protiv-
níků nedosáhne vítězství úplného, že válka
skončí oslabením jich obou, a jich oslabení že
bude zmohutněním jejich „věrných“ spojenců.
Japonei tyto naděje zklamali, neboť jestliže do-
sud neměli na moři čestného úspěchu, již se
na něj nezmohou.
Japonec
Artur
Jižta
Rus
Angličan
Němec
Port Artur
11
article
Hnuti mezi Kirgizy.
Ruský cestovatel Nosilov, jenž celý svůj
život věnuje očitému poznávání pronárodů ru-
ského severu a sibiřských, dopsal „Novému Vre-
meni“ o tom, jak se japonská válka odrazila n
kočovných obyvatelích sibiřských stepí, na Ki-
gizech. Pozoruje se mezi nimi hnutí, nikdy ne-
bývalé. Tajně dojíždějí z aulu do aulu a konaj
porady. Příčinou hnutí je, že tajní agitátoři roz-
šířili mezi nimi pověsti o velikých porážkácl
ruského vojska.
Kirgizové jsou lid nebojovný, není se tedy
báti, že se dají strhnouti k činům proti ruskému
státu a vládě. Hnutí, mezi nimi pozorované, je
zajímavé pouze jako stopa, vedoucí do podzem-
ních podkopů, tajně pořízených umělou agitae
ještě před válkou. Japonskými zvědy a agitátory
je prolezlá celá Sibiř od Urálu. Jim pomáhaj
rušti nihilisté, přečasto mojžíšského vyznání
kleři se v Sibiři pohybují na svobodě.
Objevená agitace byla zajisté velmi chytře
nastrojena, ale selže proto, že se jí nedostává
věcného podkladu: nějakého skutečného japon-
ského vítězství. Pro Rusy vyplývá z ní naučení;
že musejí své dílo ve východní Asii pevnou ru-
kou dokončiti tak, aby všichni zjevní i tajní
jejich nepřátelé byli ohromeni velikostí jejieh
vítězství.
Korejci proti Japoncům.
V Koreji na rozličných místech vznikají
povstání domorodců proti Japoncům. Následkem
toho Japonci jsou vázáni ve svých pohybech
musili také sesíliti vojenskou ochranu dráhy
Seul-Fuzan. Za jisté se považuje, že brzy vy-
pukne povstání v Peňanu.
Kirgiza
Nosilov
Nový
Jim
Rus
Korejec
Japonec
Sibiř
Asie
Korea
Seul
12
article
Japonci v Číně.
Ruský vyslanec v Pekině důrazně prote-
stoval proti tomu, aby japonšti důstojníci byli
déle instruktory čínské armády. Tvrdí se, že
japonští instruktoři jsou i v armádě čínského
generála Ma, rozložené při mandžurské hranici.
Nevyhoví-li Čína protestu, Rusko to bude pova-
žovati za porušení neutrality.
Jediný Rus v Japonsku.
V Japonsku zbyl jediný Rus: biskup Mi-
kuláš, zakladatel a hlava tamní pravoslavné
církve. Mezi Japonci prožil 40 let a rozhodl se,
že zůstane v Japonsku do samě smrti. — V po-
slední době není o něm žádných zpráv.
Telesram y.
Velíká srážka na Jalu?
Z Londýna, 11. dubna. Dle zpráv činských.
jež netěší se právě největší věrohodnosti,
došlo prý včera k vétší bitvě na
řece Jalu. Dva vagony s raněnými Rus
projely prý právě Mukden a jedou směrem n
Charbin.
Zprávy z Port Arturu.
Z Londýna, 11. dubna. Na moři řádí děsný
vichor, takže veškeré operace jsou úplně zne-
možněny. Východní okolí Njučvanu, kde čekalo
se, že přistane čtvrtý armádní sbor, jest na
několik mil úplně pod vodou. Veškerý pohyb
vojsk na souši je úplně znemožněn.
Njučvan uzavřen.
Z Čífu, 11. dubna. (Reuter.) Čínský parník,
vrátiv se z Njučvanu oznamuje, že se nedbalo
jeho signálů, aby mu poslali lodivodu. Podobně
vedlo se dvěma lodím anglickým. Njněvan je
teď i obchodu skutečně uzavřen.
Japonec
ma
Rus
Artur
Njněvan
Čína
Rusko
Japonsko
Jal
Londýn
Charbin
Njučvan
Reuter
Port
13
article
Koncentrace ruského vojska.
Z Londýna, 10. dubna. »Daily Telegraph«
dovídá se z Petrohradu: Dle zpráv došlých
z bojiště koncentruje se veškerá síla r uského
vojska u Mukdenu, ale k offensivnímu
útoku se strany ruské dle všeho nedojde.
Tyfová epidemie na Koreji.
Z Londýna, 11. dubna. Londýnské listy s
dovídají, že jak mezí ruským, tak japonským
vojskem objevily se četné případy tyfu, tak že
možno mluviti o epidemii.
Postup Japonců k severu.
Z Londýna, 11. dubna. Tři japonské divise
pod velením generála Kenoki postupují neustále
k severu. Mají sloužiti k okupaci Koreje a ke
krytí následujících velkých oddílů japonského
vojska, jež má v Nagasaki vstoupiti do lodí
býti vyloděno v zálivu liaotunském.
Japonci proti admirálu Togovi.
Z Londýna, 11. dubna. (Zvl. zpráva.)
Anglické listy sdělují z Tokia, že mezi Japonci
vzrůstá značně nespokojenost a odpor proli
válce a zejmena proti admirálu Togovi. Z po-
čátku vše bylo proň nadšeno, když denně do-
cházely nové a nové zprávy o vítězstvích na
moři. Nyní však již delší čas nedošla ani nej-
menší zpráva a kromě toho začalo se Togovi
vyčíltati, že planými útoky zničil mnoho loďstva
a zavinil požadováním nových a nových výdajů
finanční mizerii a výpis nových daní.
Japonec
Kenoki
Tog
Londýn
Petrohrad
Mukden
Korea
Nagasaki
Tokio
Daily Telegraph
15
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Cařihradu, 11. dubna. (C.-B.) Rakouský
a ruský vyslanec zakročili včera zas u ministra
zahraničních věcí, by generálu de Georgi-
sovi, jenž dosud nedostal rozkazu k odjezdu,
bylo nařízeno, aby odcestoval s odjíždějíeími
adjunkty do Soluna. Vojenští zmocněnci rakou-
ský a ruský bar. Giesl a g.-m. Kalnin odeberou
se tam také jako zástupci svých vlád.
Z Cařihradu, 11. dubna. (C.-B.) Diploma-
tický jednatel bulharský Načevič vyrozumě
všech pět obchodních jednatelů bulharských
Turecku o uzavření smlouvy s Portou a ozná-
mil jim, že dána amnestic politickým provi-
nilcům.
R. Ze Sofije, 11. dubna. Bulharská vlád
v okružníku zaslaném svým zástupcům zahra-
ničným oznámila uzavření dohody s Tureckem.
V příčině pohraničních styků a k za-
mezení přestupu komitů přes hranice bude
dosazena komise, složená z občanských
i vojenských úřadníků obou států, jež dotyčné
poměry má prozkoumati. Mürzstegský program
proveden bude ve všech Bulhary obývaných vila-
jetech. Porta poskytne úplnou amnestii i všem
osobám politicky kompromitovaným, mimo dyna-
mitáře. V příčině vydávání zločincův učiněny
budou zvláštní úmluvy. Uprchlíci budou uvedeni
do svých domů a statků a dostane se jim státem
výpomoci a to i těm sousedům jich, kteří hmotnou
škodu utrpěli. Celní opatření proti bulharským
a východorumelským výrobkům se zruší a za-
ručí se volná železniční doprava. O církevních
a školských otázkách se v úmluvě nemluví.
Z Cařihradu, 11. dubna. (C.-B.) Vojenšu
zmocněnci rakousko uherský šl. Giesl a ruský
K alnin a ostatní cizí přidělenci dnes od-
cestovali
jít George
Bulhar
Port
zmocněnec
Cařihrad
Turecko
Sofijá
Giesl
Soluna
16
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Říšská rada.
Z Vídně, 11. dubna. Řišská rada je svo-
lána. Zejtra »Wiener Zeitung« uveřejní tento
vlastnoruční list císařův ministerskému předse-
dovi, daný dnes ve Vídni: »Milý dre. Körbře
Vidí se mi svolat říšskou radu k pokračování
v její činnosti na 19. duben 1904. Zárove
ukládám, abyste učinil, čeho třeba. František
Josef m. p.
Zároveň rozeslalo dnes předsednictvo po-
slanecké sněmovny její členům jednací půla
1. sehůze povelikonoční kampaně. Nalezá se
na něm jako jediný předmět: 1. čtení řádného
rozpočtu a finančního zákona na rok 1904.
Ministerský předseda dr. K örber měl dne
odpoledne dlouhou poradu s drem. L uegre m,
který je tou dobou vůdcem veškerých něme-
ckých stran.
Ministři, kteří se zúčastní společných porad,
odjedou ve čtvrtek do Pešti, kde v pátek za-
hájeny budou konference jak o rozpočtu
delegačním na rok 1905, tak o společných zále-
žitostech obchodních.
Společné porady.
d. Z Pešti, 11. dubna. Společné porady
příčině předloh delegačních počnou zde 15. t. m.
Přibude k nim za vládu rakouskou kromě mi-
nisterského předsedy dra. Körbra také ministn
financí dr. Böhm Bawerek.
Proti Hartlovu výnosu.
Z Vídně, 11. dubna. Parlamentní jedn
korrespondence sděluje: »Spojené německé strany
hodlají po sestoupení říšské rady podniknouti
společnou skci na prospěch svobody učení
vyučování vzhledem na výnos ministra vyučo-
vání, kterým zapovídá se studentům státním
úřadníkům skládání zkoušek a doktorátu bez
předehozího svolení představených úřadů. Pr-
tože Čechové a sociální demokraté snad v této
věci podají pilný návrh, Němci ad hoc zruší
své usnesení, dle kterého německé strany ne-
zúčastní se rokování o pilných návrzích«.
František Josef
doktor
Böhm
Bawerek
Hartlův
Čecho
Němec
Vídeň
Zárov
Pešť
Wiener Zeitung
17
article
Bauer nástupcem Kohnovým?
G. Z Vídně, 11. dubna. (»N. Fr. Pr.«)
V informovaných kruzích považuje se jmeno-
vání biskupa Bauera v Brně nástupcem arci-
biskupa dra. Kohna za jisté, jakkoliv průpravné
jednání není ještě skončeno.
Z Olomouce, 11. dubna. Zdejší obecní za-
stupitelstvo usneslo se na resoluci, ve kterése
praví, že jmenování brněnského biskupa dra.
Bauera olomouckým arcibiskupem, který
opětně (?) způsobem zcela nepokrytým osvědči
se českým stranníkem a vůdcem (? ?), mělo by
na zachování náboženského a církevního mí
v arcidiécesi následky nejškodlivější a způsobiti
by mohlo přestupování k jiné víře. Obecní radě
bylo uloženo, aby neprodleně tlumočila vládě
vídeňské i papežské nunciatuře vídeňské prosbu,
aby město Olomouc a němečtí katolíci v arci-
diécesi chráněni byli před »novou zkouškou po
stránce církevně-právní« a tak zabráněno bylo
»porušení náboženského míru«.
Tento projev jest patrně plodem agitace,
která má původ svůj v židovských kruzíeh
brněnských.
Bauer
Kohnův
Kohn
Vídeň
Francie
Brno
Olomouc
18
article
Vojenské jmenování.
d. Z Pešti, 11. dubna. »Pester Lloyde
oznamuje, že při vojenském postupu květnověm
jmenováni budou 4 polní zbrojmistři: nynější
ministr vojenství Pitreich, velitel VI. armád-
ního sboru v Košici Merten s, sborový velitel
Zadru Horzecky, velitel josefovský
Sehoenheim. Zároveň jmenován bude nej-
vyšší hofmistr kn. Liechtenstein polním
zbrojmistrem; jmenováno bude i 12—14 polníeh
podmaršálků a 22—26 generálmajorů.
Z Vídně, 11. dubna. Ve vojenských kruzích
se ujišťuje, že je úmyslem jmenovat arciknížete
Ottona společným generálním inspektorem
jízdy zemské obrany v obou polovinách říše.
Inspektorem jizdy ve vojsku řadovém stal by se
podmaršálek hr. Karel A uersperg. Hrabě
Paar má se státi místo náměstka barona
Perchtholsheima kapitánem gardy. Polní
zbrojmistr princ Lobkovic stane se generál.
inspektorem pěchoty se sídlem v Pešti, pod-
maršálek Klobučar velícím generálem
v Pešti.
Lloyd
Pitreich
Liechtenstein
Karel
Paar
Lobkovic
Pešť
Košik Merten
Vídeň
19
article
Parlamentní kampaň v Uhrách.
ch. Z Pešti, 11. dubna. Dneškem konči
parlamentní prázdeň povelikonoční. Zejtra sejde
se říšský sněm ke schůzi formální. Hr. Tisza
vrátil se dnes do Pešti. V zejtřejší ministerské
radě bude stanoven pracovní program, jejž snad
vyhlásí ministerský předseda ve středové schůzi
poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek ministr finanet
dr. Lukács podá svůj finanční výklad na leto-
šek. Strana neodvislosti koná dnes konferenci,
která se bude zabývat pracovním programem
vládním, a zaujme stanovisko proti zákonu
z r. 1899 (vyrovnávací provisorium) a proli
vyrovnacím předlohám vůbec. František Košut,
který je těžce nemocen, prohlásil, že stra na
ohlásí krajní odpor, kdyby vyrov-
nání aktivováno bylo v Cislajtánii
Sem 14. Známý poslanec Pap ujme se hned
počátkem schůze slova, aby odsoudil provolání
ministra honvédů, jímž se maďarská mládež vy-
zývá, aby vstupovala do kadetních škol.
Bánřfův výkonný výbor.
ch. Z Pešti, 11. dubna. Nová strana, která
se ustavila za předsednictví bývalého minister-
ského předsedy Bánffa zvolila dnes výkonný
výbor. Nalézají se v něm poslanci: hr. Eöteös,
hr. Hock, Ovary, Degenfeld, Vesselényi a býv.
posl. Szemere.
Tisza
doktor
Lukács
Košut
Bánřfův
Bánff
Eöteös
Hock
Degenfeld
Vesselényi
Uhry
Pešť
Hradec
Cislajtánie Sema
Pap
poslanecký sněmovna
20
article
Srbsko a domnělá mobilisace rakouská.
č. Z Bělehradu, 11. dubna. Zpráva ně-
kterých uherských listů a především » Budapesti
Hirlapu«, že ve Vídni v ministerstvu vojenství
konala se porada ředitelů rakouských železni
o případně mobilisaci vojenské, učinilo zde ve
vážných politických kruzích silný dojem. Zpráva
ta souhlasí s tvrzením srbských listův jihouher-
ských, které stále vyhlašují mobilisaci rakousko-
uherského vojska. Novosadská »Zastava« při-
nesla včera seznam různých opatření, učiněných
prý k účelům mobilisačním. Zdejší, zvláště ale
opposiční listy, otiskují zprávy ty nápadným
pismem a žádají od vlády objasnění. (Že by s
byla konala v ministerstvu vojenství zmíněná
konference, bylo již z Vídné dementováno.
Pozn. red.)
Srbsko
Bělehrad
Vídeň
Budapest Hirlap
Zastava
21
article
Mezi spojenci.
Mezi spojenci.
a. Z Říma, 11. dubna. »Patria« a »Tri-
buna« sdělují soudobně, že byl kapitán italského
obchodního parníku »Malfetla« v Kotoru rakou-
skými četníky vyzván, aby nechal parník pro-
hledati, není-li na něm jistý sběh a jistý an-
archista. Kapitán přivolil s podminkou, aby čet-
níci přišli na lod neozbrojeni. Rakouský důsto
ník ale velel mužstvu svému, by přiložilo pušky
k líci a hrozil, že dá vystřeliti, neodstraní-l
kapitán vlajku, již tento byl na znamení svého
prolestu rozvinul
Dle konsulátní smlouvy měli čelníci sku-
tečně na loď přijíti jenom neozbrojení. »Patria«
projevuje očekávání, že přihoda ta vznikla prý
asi jen z nedorozumění a bude italskou vládou
řádně vysvětlena.
Řím
Kotor
Patria
Tri
22
article
Francie a Vatikán.
R. Z Paříže, 11. dubna. Ve »Figaru
tvrdí Denis Cochin, jenž právě vrátil se
z Říma, kdež měl rozmluvu i s Mery del Va-
lem, že jest klamné tvrzení vládních kruhů
francouzských, že Loubet nehodlal navštíviti Va-
tikán, jelikož se to příčí jeho postavení jakožto
hlavy interkonfessionálního státu, naopuk že jest
pravdou, že kdyby Loubet byl býval i ve Vati-
kánu svou návštěvu ohlásil, že by nepochybně
nebyl býval papežem přijat.
Cochin viní francouzské politiky z ne
moudrostí, že chtějí učiniti z návštěvy Loube-
tovy v Římě protivatikánský projev v téže době,
kdy Italie hledí s papežskou stolicí uzavřiti
smír. Oficiální Italie byla by prý bývala Francii
vděčnou, kdyby prosadila přijmutí Loubeta pa-
pežem, neboť dvéře, jež by se byly otevřely pro
hosta Vatikánu, byly by bývaly pak i pro krále
italského aspoň »zpola otevřeny“.
»To ví také pan Delcassé«, končí Cochin,
jenž ale popírá, že byl by býval vatikánské
osobnosti navštívil jakožto důvěrník Delcassův.
Jinak vychází ale zřejměji na jevo, že Delcassé
měl opravdu úmysl, aspoň státního tajemnika
papežského navštiviti, že ale Combes, zvěděv
o tom, položil proti tomu veto své.
Ednard VII. v Čechách.
Z Vídně, 11. dubna. Všeněmecká korrespon-
dence oznamuje z Marianských Lázní: Je roz-
hodnuto, že král Eduard anglický také letos
opětně sem přibude. Včera sem přijelo několik
čelných dvorských úřadníků anglických, aby vy-
konali pro pobyt králův potřebné přípravy. Král
přijede již v červnu.
Figar
Denis
Loubet
Delcassé
Cochin
Combes
VII
Eduard
Francie
Vatikán
Paříž
Řím
Virginie
Cochin
Loub
Čechy
Vídeň
Italia
23
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Velká výtržnost v Samoboru.
Ze Záhřeba, 11. dubna. (C.-B.) Na včerejši
lidové schůzi v Samoboru poslanec Mil an
Kiepach vyslovil se nepříznivě o zesnulém
Starčevičovi. Farář Mileti č podnítil proto lid
proti řečníkovi. Sedláci obořili se na Kiepacha,
porazili ho na zem a ztýrali, načež on utekl do
obecního domu a odtud do svého bytu. Dav vy-
mstil se potom na obecním pokladníkovi, jenž
dostal 62, z většího dílu lehkých ran. Dav táh
dále před okresní úřad, kde spáleny všecky spisy,
rozbit nábytek a okna a vše zapáleno. Oddělení
dělostřelců poslané na pomoc, bylo kamenováno.
Velicí setník velel nabíjeti, při čemž jeden dělo-
střelec z neopatrnosti byl střelen do hlavy a za-
bit. Po zkáze okresního úřadu převrhl se dav
před obecní dům, kde roztrhal všechny spisy
a vypáčil pokladnu ohecního úřadu, z níž ulou-
peno 800 K úřadních a 6000 K soukromých
peněz starostových. Večer přibyla do Samoboru
setnina pěchoty a obnovila pořádek. Dnes tam
odjel hlavní župan s vyšetřující komisl.
Národní svátek v Uhrách.
Z Pešti, 11. dubna. (C.-B.) Za příčinou
národního svátku, výročního dne schválení zá-
konů z r. 1848, veřejné budovy jsou ozdobeny
prapory a ve školách konají se slavnosti.
Mileť
Sedlák
Kiepach
Samobor
Záhřeb
Uhry
Pešť
obecní dům
24
article
Ke schůzce opatijské.
Z Říma, 11. dubna. (C.-B.) Promlouvaje
o schůzi ministrů zahraničných záležitostí hra-
běte Goluchowského s Tittonem v Opatiji,
praví »Matino«: Schůze v předvečer návštěvy
presidenta Loubeta v Římě osvědčila slavně zi-
votní sílu trojspolku. Doba politických nesnází
a nebezpečí minula. Politický obzor jest úplně
jasný. »Tribuna« konstatuje, že časopisy uznaly
jednomyslně účelnost ministerské schůze v Opa-
tiji zvláště v okamžiku, kdy nastala nová vyjed-
návání mezi jednotlivými stály a dokládá, že
italská vláda snažila se vždy loyálně a s nej-
lepší vůlí uvésti zájmy Rakousko-Uherskaa
Italie v soulad. Hrabě Goluchowski dostal nyní
od Tiltona sama potvrzení toho a na tolo uji-
štění odvětil spontanně a s touže upřímnou
srdečností. Proto mohou se těšiti všichni z
schůze opatijské.
a. Z Říma, 10. dubna. »Capita n F ra-
cassa« a »Tribuna« popírají, že by
schůzka opatijská měla za účel snížiti význam
návštěvy Loubetovy v Římě. Schůzka opatijská.
di list, prý dokazuje, že styky rakousko italské
zůstaly, jak bývaly; s návštévou Loubetovou
schůzka ta nemá nic co činiti.
»Tribuna« praví mimo vývody už cito-
vané ještě, že otázky balkánské vyvolaly pro-
tivy, jež státy trojspolkové i dvojspolkové po-
hnuly k odvozování následkův, jež by z otázek
těch mohly vyplynouti a to tím více, kdyžtě
obě spojenecké smlouvy pro novou situaci jiz
nestačí. Sblížení Italie s Francií i Francie
s Anglií dokazují, že dvojspolek a trojspolek
nevylučují takováto nová sdružení.
Tím horlivěji musí ale spojenci hověti po-
vinnostem svým a to zvláště Italie a Rakousko.
Rakousko italský spolek je věc tak apartní, že
potřebuje zcela zvláštní péče. Italská vláda s
věnovala úkolu tomu ze všech sil a v tomto
smyslu byla také schůzka opatijská uspořádána.
Goluchowský
Titton
Loubet
Tilton
Řím
Opatiji
Matina
Rakousko
Francie
Anglie
25
article
Král Alfons v Katalonii.
Z Barcelony, 10. dubna. (C. B.) Král
přehlížel v Montserratu posádky. Když vracel se
do města a jel vítěznou branou, několik osob
pískalo. Policie zatka 13 osob.
Combesův projev.
Z Laonu, 11. dubna. (C. B.) Za hostiny.
pořádané socialisticko-radikálním sdružením, před-
seda ministersiva Combes pronesl řeč, v niž
protestoval proti snahám různých stran menšiny,
jež přijala vždycky všeliké spojence, jen aby
otřásla spojením různých skupin vládní většiny.
Co nás musí znepokojiti ve příčině budoucnosti
demokratických zřízení, jest, že klerikální ne-
bezpečí spojuje se nyní opět s nebezpečím ře-
holním. Země chce tomu učiniti konec a od-
straniti tak zdroj vnitřních rozbrojů. Přes to
přece všechno progressisté obnovili nesmiřitelnou
opposici proti nynějšímu ministerstvu. Jest t
starý boj mezi duchem klerikálním a světským,
mezi duchovenstvem a šlechtou s jedné, mini-
sterstvem a demokraty s druhé strany. (Po-
chvala.) Předseda ministerstva vzpomíná pak
na domnělá proroctví o pádu ministerstva
praví, že není to ctižádost, hledi-li se nynějš
ministezstvo udržeti.a má to jen ten účel, aby
Alfons
Combesův
Katalonie
Barcelona
Montserrat
Laon
26
article
podporovalo započaté dílo. Padne li, pak padne
s ním také republikánská armáda. (l)
Předseda ministerstva jest přesvědčen, že
progressistům se nepodaři dokázati své tvrzení,
že socialistická skupina tyranisuje vládu a vět-
šinu. Není lépe odůvodněno obvinění naciona-
listů, že ministerstvo jest kabinetem ciziny.
Francie těší se úctě jiných národů, ano vše-
obecným sympatiím. Všichni si přejí udržovati
s Francií nejsrdečnější styky. Všude jest sly-
šena, poněvadž ví, že je Francie pevně odho-
dlána sloučiti za všech poměrů své zájmy s le-
gitimními zájmy jiných národů. Není nikoho na
světě, jenž by mohl urážeti Francii tak, aby
se tvrdilo, že opustí svůj spolek s Ruskem
nebo že zapře přátelské styky své s jinými
státy. Nikdo také nepochybuje o tom, že užívá
Francie svého spolku a přátelství jen v zájmu
míru. Tato její mírumilovnost jest do té míry
cílem francouzské diplomacie, že uzavírá stále
nové smlouvy o smírčích soudech, že činí vše,
aby zabránila příští válce a aby omezila nynější
válku na válčící strany. (Pochvala.)
Francie
Rusko
27
article
Předseda ministerstva zmiňuje se potom
znovu o otázce řeholí a vykládá, že potřebno
bylo opříti se mocnému vzrůstu řeholi. Combes
zabýval se pak vojenskou reformou a reformou
finančni, jež má býti provedena zavedením
všeobecné daně z přijmů. O obou těchto refor-
mách má se jednati v příštím zasedání sně-
movním. Také na otázku pensí dělnických
dojde svým časem řada. Předseda ministerstva
vyzval všecky republikány, aby k nastáva jícím
městským volbám se sdružili. (Hlučná pochvala.)
Večer předseda ministerstva Combes a ministr
spravedlnosti Vallé odjeli, aklamováni obyvatel-
stvem, opět do Paříže.
Vall
Paříž
ministerstvo Combes
28
article
Generální rady francsuzské.
Z Paříže, 11. dubna. (C.-B.) Generální rady
byly dnes zahájeny. Některé přijaly adresu,
v níž gratuluje se presidentu Loubetovi k jeho
cestě do Italie a k uzavření anglo-francouzské
smlouvy; některé osvědčily vládě své sym patie,
jiné protestovaly proti odstranění krucifixů ze
soudních síní.
K anglo-francouzské dohodě.
Z Paříže, 11. dubna. (C. B.) »Agence Ha-
vas« uveřejnila včera text smlouvy, uzavřené
Anglií a Francií i text deklarací a znění výnosu
místokrále egyptského o dluhu egyptském. Z de-
klarací Marokka a Egypta se týkajlcích dlužno
uvésti především 5. čl., dle něhož se Anglie
zavazuje, užiti vlivu svého, aby nynějším fran-
couzským úřadníkům v Egyptě zabezpečily se
tytéž výhodné podmínky, jako anglickým. Stejný
závazek přejímá Francie v Marokku v příčiné
anglických úřadníkův, kteří jsou nyní v Marokku
ve službách. V 7. článku deklarací těch sta-
noví se, že na marockém pobřeží mezi Melillou
a pravým břehem řeky Zebu nesmí zřizovati se.
zádná opevnění. Ustanovení ta netýkají se ale
míst, jež Španělové nyní na středomořském po-
břeží Marokka mají obsazeny. V 8. čl. se
praví: Prodchnuty přátelstvím ke Španělsku obě
vlády uvažují o zvláštních zájmech, jež Špa-
nělsko má díky zeměpisné své poloze a svým
territoriálním državám na marockém pobřeží
středomořském. Francouzská vláda dohodne se
o tom se španělskou. Smlouva, jež by v pří-
padě tom byla uzavřena mezi oběma vláďanii,
bude sdělena s vládou anglickou.
Loubet
Španěl
Paříž
Italia
Anglie
Francie
Maroko
Egypt
Melilla
Zeba
Španělsko
29
article
Z Pařiže, 11. dubna. (C.-B.) Ruský vy-
slanec Nelidov vyjádřil se před redaktoremn
»Tempsu«, že franko-anglická smlouva uspokojí
v Petrohradě ze dvou příčin. Jako přítel Francie
těší se Rusko každou šťastnou událostí, jež týká
se Francie. Jako spojenec Francie raduje se
Rusko z nové záruky síly a bezpečnosti, již se
Francii onou smlouvou dostává. Je patrno, že
shodou s Anglil zbavuje se Francie mnohých
starosti a jistých závad a to prospěje také Rusku.
Možná, že osvědčí se také zde přísloví: »Prá-
telé našich přátel jsou našimi přáteli.« Takové
— končil Nelidov — je smýšlení v Petrohradě.
Hr. Lamzdorf mi uložil, abych tyto city sdělil
Delcasséovi. Vykonal jsem ochotně tento
příkaz a jsem rád, moha opakovati veřejně toto
prohlášení.
Z Madridu, 11. dubna. (C.-B.) Vétšina
novin projevuje ostrými slovy svou novoli nad
anglo-francouzskou shodou. »Heral do« soudí,
že nemůže býti pro Španělsko smutnější situace.
»Imparcial« a j. noviny prohlašují smlouvu
za ponížení a poškození Španělska. Pouze
»Espaňa« prohlašuje za domnělé nebezpeči,
jež shledávají ve Španělsku v podmanění Ma-
rokka Francif. Status quo v Marokku bude trvati
dále, neboť jedná se spíše o theoretický než
praktický vliv.
Delcassé
Heral
Petrohrad
Francie
Rusko
Hradec
Madrid
Španělsko
Ma
Maroko
30
article
Plukovník Marchand.
Z Paříže, 11. března. (C.-B.) Plukovník
Marchand zadal prý za propuštěnou, protože
ministr vojenství nedovolil mu odebrati se na
východo-asijské bojiště, kde na zvláštní carovo
pozvání chtěl sledovati válečné operace.
Povstání Hererů proti Němcům.
Z Berlína, 14. dubna. (C.-B.) Major Leut-
wein oznamuje dnes z Okahandje: Dne 9. t. m.
napadl jsem hlavní voj nepřítele asi 3000 pu-
škami u Ongantivy se sdruženým hlavním
(Duerrovým) a západním (Estorffovým) odděle-
ním. Hererové měli silně hražená postavení na
návrších, čelem k severozápadu. Nejprv ob-
stoupeno nepřátelské levé křídlo a odraženo,
potom podniknut útok na střed a pravé křídlo.
Dva prudké útoky této části nepřátelského vojska
na naše levé křídlo byly odraženy. Za sou-
mraku po Shodinném boji bylo nepřátelské po-
stavení prolomeno. Hererové ustupovali na všech
stranách severo-východním a východním smě-
rem. Naše ztráty jsou: nadporučik Estorff, po-
ručík Erffa a dva jezdci padli; těžce raněni
byli poručik Rosenberg a pět jezdců, lehce pět
jezdců. Ztráty nepřítele nejsou ještě zjištěny,
ale jsou těžké, protože dělostřelba dobře pů-
sobila. Od východního (Glasenappova) oddělení
nedošlo nic nového.
Sesazený guvernér.
Z Tiflisu, 11. dubna. (Rus. Tel. Ag.)
Z Perska oznamuji, že hlavní guvernér farsi-
stanský Ala Edda Uleh byl sesazen,
protože nedávno za tamního pobytu indického
místokrále lorda Curzona nešel s poklonou
na jeho loď. Anglická vláda usilovala proto, aby
guvernér byl sesazen. Ala Edda Ulah je dle
oné zprávy zkušený správní úřadník, jenž získal
si zásluh zavedením čajovníku do Perska.
Marchand
Herero
Němec
Rosenberg
Glasenappův
Al Edda
Curzon
Al
Edda
Ulah
Paříž
Berlín
Tiflis
Rus
Leuty