ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ebd57390-7127-11dc-975b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 54, person 118, work 4, org 8
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 12. dubna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 102.
4 article
Na ranní a odpol. 1ist, předplácí n - v Fraze v sdmini měsle B štvrk let s dvojí denázto nbt nank le vo sllalkáel sa něske .
Fraga
5 article
ei ax o keh
6 article
nčsle . Poštou nrkii dvojí zini
7 article
Německé vyzvánění hrany všemu dohodnutí národnímu. V několika již dnech zazní opět páně Vetlrův zvonek a zvedne se opona »nádherného« divadla cislajtánského parlamentu, aby se pokra- čovalo v Körbrově duchaprázdné stínohře ... Ti, kdož se domnívali, že v meziaktí Veliko- nočním předešlá zimní scéna snad se přece po- někud »jarně« promění a na pustém úhoru že objeví se aspoň nádech zelenavý — jsou dnes o jedno rakouské zklamání bohatší: S německé »hory Aelovy« fičí ostrý mrazivý severák, spa- lující šmahem všelikou naděj na možnost ně- jaké dohody o slušné podmínky dočasného po- litického příměři mezi národem naším a něme- meckými jeho protivníky po vlastech našich. Zástupci národa českého svým pospolitým prohlášením ze dne 22. března t. r. osvědčili, jak známo, přes vše přestálé příkoří znovu svou ochotu vyjednávati s našimi Němci o celé řadě předůležitých otázek politických a národních. jiehž šťastným rozřešením bezpečně by ubylo mnoho příčin hořkosti a nevůle mezi oběma národy ve vlastech našich a tím všechen život veřejný v této říši znamenitě se ozdravil.
Vetlrův Aelův Němec Veliko
8 article
Toliko jedinou podmínku jsme kladli: aby se Němci levičáci ne m í ch al sočivě a vzdorně do našeho tuhéh sporu s vládou vídeňskou, konečné splnění našeho práva národního základ- ními zákony státními jako zemskými dávno nám zaručeného, poněvadž ani provedením rov- noprávnosti češtiny s němčinou v úřadech stát- nich našich vlastí, ani zřízením české university pro naši Moravu vedle pěti německých v Ci- lajtanii Němcům v jejich národním právu naprosto žádná ujma se ne- stane a tudíž ničeho jim po tom není. když vláda rakouská konečně vůči nám platné zákony státní a zemské dle povinno st své úřadní plniti počne, aby usmířila šest- millionový vzdělaný národ, jenž dopil kalich hořkosti v této říši věru již do dna Leč, jaké odpovědi dostává se nám o vůdců Němectva zdejšího na toto naše poctivé nabídnutí? Této neděle sešli se jejich pohlaváři n sjezdu strany své v Brně. Mluvili tam: Schücker, Gross, d'Elvert, Menge a Rud. Rohrer. Upozorňujeme, že nebylto žádný tábor lidu, žádná schůze voličů, nýb sjezd strany, kde pánové byli mezi sebou a k se mohlo za to míti, že se vynasnaží povznést slova svá a myšlenky své nad vulgární úroven tónem i obsahem. Avšak co zatím uslyšel. včer od této »stát udržující strany« (jak se chlubně zovou) ten mílý rakouský stát v nejtěžší své hodiné? — Ani jediné politické myšlenky, ani jediného státnického slova, ani jediného tónu smířlivosti a spravedlivějšího citu vůči národu našemu. Naopak pánové se vespolek zrovna pře- konávali v urputné nevraživosti proti veškerým tužbám, stížnostem a požadavkům na- šeho národa, odmitajíce je šmahem jako prý holé křiklounství a politické vyděračství ! — Zejmena oba korvfeové moravské německé »vedlejší« vlády pp. Gross a d' Elvert v šlvavém tom koncertu zápasili o palmu. Dr.
Němec Schücker Gross Menge Zejmen Brno d ' Elvert
9 article
Gross huboval na všechny vlády rakousk v posledním čtvrtstoletí, že prý na útraty Němcův i státu stále nám povolovaly ! »Aby unikly okamžitým nesnázím« — horlil do slov — »aby uepaly pro okamžik ústa několi ka křiklounům (rozuměj: českému národu) neostýchaly se obětovat nejdůle- žitější práva státu a lidu ně- meckého«. Tážete se, která to práva Němeů či státu? Pan Gross odpovídá: »S mutn pověstná jazyková nařízení (Stre- mayrova, Pražákova, Badenova a Gautschova) jsou mezníky jednotlivých období tohoto ne- blahého procesu.« Nuže všemi těmi jazykovými nařízeními dohromady bylo nám pouze č ástečně a to jen v Čechách a na Moravě, nikoliv ve Slezsku vráceno rovné právo našeho jazyka zemského s němčinou ve státních úřadech našich vlasti, které nám samým vítězem bělohorským bylo v zemském zřízení zajištěno, o něž nás jen hole násilí absolutismu germanisujicího po 200 le olupovalo, které však majestátem posledníh korunovaného krále českého ze dne 8. dubn 1848 bylo nám znovu zákonně přiřknut a potom státním základním zákonem cislajtán- ským z r. 1867 opět slavně stvrzeno. Ejhle to opovažuje se takový dr. Gross v hlavním městě naší Moravy prohlašovat drze za útok n nejdůležitější práva státu i Němců. Podle něho je tedy nejdůležitějším právem Ném- cův, aby jazyk tří čtvrtin obyvatelstva země moravské byl v úřadech země té šlapán jako bezprávný psanec! To je ethická výše něme- ckého pokroku.
Gross Němcův Pražákův Badenův Gautschův Morava Němec Čechy Morava Slezsko Nýcův
10 article
Potomi není divu, že má z toho pekelnou radost, jak Němci svou čtyřletou obstrukei nám toto právo naše opět roku 1897 brutál ním násilím vyrvali. Honosí se tím skalpem jako indiánský vítěz: »My německo-pokrokov to byli, kteří jsme v první řad vedli obstrukci.« Budiž mu přán ten vavřín nesmrtelných německých — surovost a skandálů evropských! Zaradovav se ještě jednou z tučné, ulovené tehda kořisti, doufá pan Gross, že ona spanilá obstrukce německá »dosáhla i toho trvalého úspěchu, že bohd budoucně neosmělí se asi žádná již vláda rakouská, aby Čechům chtěla učiniti jednostranných k on- cesí proti vůli Němců.« Tedy německé absolutní veto »Grossův a Comp.« má býti odtud věčným svrchovaným základním zákonem pro všechny vlády rakouské. Gratulujem Rakousku! »Ale prozlukli Čechové nechtěií pořád ještě nahléd- nout, že jejich vyděračská politika došla svého konce« — bruči nevrlý gentleman dále — a vláda pohříchu nechce, ba snad nemůže jim pořád vyjasnit stanovisko, aby zvěděli, že sedm tučných let pro ně bez návratu minulo«. A z této netroufalosti vlády Kör- brovy proti nám vzešel dle moudrosti Gros- sovy »všechen ten nynější hrozný chaos, který ochromuje jak činnost parlamentu, tak i činnos vlády. A nyní přijde morálka : Dějí se sice opět pokusy o nějaké vyrovnání smírné Němců s Čechy. Avšak rozbijou se jako všechny předešlé »Neboť my Němci nemůžeme přece souhlasit, aby prostě byly splněny diktáty Čechův kteréž nás v našich nejdůležitěj- šlch živolních podminkách co nej- citelněji poškozují, aby byl pro několik neděl vykoupen v parlamentě klid.
Němec Gross Čecho Grossův Gros Čechův Rakousko Čechy
11 article
Svolení německých stran ku o pět- ným, jednostranným koncessím Čechům znamenalo by po na šem pevném přesvědčení politickou sa- movraždu německéhoslidu v Rakou- sku!« — Tedy japonské harakir i na německých vlastencích žádáme, když chceme rovné právo jazyka svého s jejich ve správě vlasti našich a universitu svého jazyka pro své studenty. — Stejně vyznívala řeč p. Elverta, jenž opět speciálním moravským smiřovač- kám vyzváněl chutě hrany. Ani slyšeto tom, aby vláda napřed vyhověla našemu poža- davku po české universitě moravské. O tom jsou prý již u Němcův »akta za- vřena«. — »Nikdy nemůžeme my Němci ani jen rokovati o podobné předchozí splátce Čechům, jichž výbojnou politiku národní dávno známe a denně na svém těle zakoušíme.« — Tody žůdné vy- jednávání, žádné dohodnutí. A co tedy potom? Celá moudrost výtečníků německých záležív hesle: lámat českou obstrukci vytr- vale v parlamentě i mimo parlament. Jen že prý Němci sami o sobě jsou k tomu trochu krátcí; ale kdyby prý vláda měla mimo parla- ment proti nám kuráž a dovedla nás vyhla- dovět! — Leč p. Gross nemá důvěry, že by vláda Körbrova toho s patřičnou ráznosti do- vedla. A tak prý asi konec písně bude — byrokratický absolutism, který by se starým německým liberálům dosti zamlouval, jen kdyby tu ještě měli té staré slavně něme- eké byrokracie z dob Bachův a Lasserův. Než pohříchu i ta již jest »prolezlá Čechy« a mohla by tedy svůj absolulistický osten také dát někde pocitit Němcům ! A tak je šlechelný Solon Němců moravských se svou moudrostí v koncích.
Čecho Elvert Němcův Němec Gross Körbrův Bachův Lasserův Raka Čechy
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. dubna. (Prostřed ko v ae akce polského kola) dotýká se v posled- ním čísle „Pester Lloyduv stálý vídeňský zpravodaj tohoto listu s prohlašuje ji za nejdůle- žitější programní bod příštího zasedání říšské rady. Zpravodaj obdržel, jak tvrdí, zprávy ze Lvova (?), z nichž soudí, že polské kolo v no- vém zasedání neomezí se pouhým doručováním návrhů a odpovědí sporným stranám, nýbrž učiní pokus, aby sporné strany vstoupily v přímý styk mezi sebou a dohodly se o krajské zřízení v Čechách a souvisící s ním jazykove rozhraničení (!). Zdaří-li se tento polský pokus — dovozuje pisatel dále — vzejde z toho dvojí úspěch: jednak odpadne (!) aneb se zatím odloží (?) český požadavek, týkající se úřadní češtiny a moravské university jako praecipua, s druhé strany pak vzdali by se Němci svého požadavku, aby se projednal současně celý kom- plex sporných otázek. Pak by byla rozřešena také otázka dělnosti parlamentu, který by se pře- sunul konečně přes mrtvý bod, na němž uvázl. Pisatel dodává, že souhlas obou sporných stran s domnělým návrhem polského kola pokládá z pravděpodobný, poněvadž vážné otázky hospo- dářské, o nichž parlament má v nejbližší době rozhodnouti, působí oběma stranám starostia proto učiní prý vše možné, aby se rakouský par- lament nevyloučil sám z řady činitelů, kteřío těchto otázkách rozhodnou definitivně.
Lloydův Němec Praha Lvov Čechy
13 article
Zaznamenali jsme před týdnem návrh téhož druhu, otištěný ve velkonočním čísle „N. Fr- Presse“, o niž jest známo, že jest největším od- půrcem jakéhokoli smíru mezi Čechy a Němci. Z toho lze souditi, nakolik jest oprávněna naděj zpravodaje „Pester Lloydu“, že oběe stra ny přijmou ochotně domnělý návrh polského kola. o němž lze s určitostí říci, že nevznikl ve Lvově. nýbrž mnohem blíže ministerských paláců. V Praze, 10. dubna. (Hr. Jan Ha rach o dorozumění česko-něme ckém.) Člen panské sněmovny hr. Jan Har- rach vykládá v »Kons. Korr.« své mínění možnosti dohody českoněmecké. Dle jeho soudu, nemá-li se přerušiti právní kontinuita a přec se má dospěti k vybudování a konečné reform ústavných poměrů, musila by se bohužel vzíti za podklad ústava nynější. Poněvadž však, jak zkušenost učí, obstrukce na tomto podkladě může zmařiti všechno, zbývá jen jediná možná cesta, že se totiž vláda rozhodne, provádět přesně ústavu, nelekajíc se zmatku, jenž může nastati, jestliže zastupitelské sbory zastrajkují, neboť státní stroj musí působiti dále. Vláda u vědomí své oprávněnosti, kdykoliv souhlasu zákonodárných sborů není dle zákona potřeba, může mnohého dosici, čeho dosud neprovedla z ohledů na jednotlivé strany. To, co vláda je s to vykonati, aniž by k tomu potřebovala svo- lení zastupitelského sboru (jako stanovení úřad- ního jazyka, jmenování úřadníků atd.), může se provésti na základě čl. XIX. zákl. zák. st. Již tím rozřešila by se veliká část vyrovnacích otázek. Neboť oč běží vlastně při vyrovnání Přece jen o to, aby rovnocennost a rovno- právnost různých národních kmenů byla ve všem
Němec Lloyd Jan ha Jan Haro FranciePresse Čechy Lvov Praha Hradec panská sněmovna
14 article
patrná. Žádný národ nesmí býti zkracován- Němcům zbude při tom vždy praerogativa, že německému jazyku jako jazyku světovému při- padne v Rakousku, jako bylo dosud, úloha ja- zyka prostředkovacího, poněvadž Slované ne- mají společného jazyka. Příčina toho, že vyrov- nání dosud se nikdy nezdařilo, spočívá v tom, že svárí-li se dva, jest třeba vždy někoho tře- tiho, jenž by prostředkoval a při tom stál nad oběma stranami. Tento prostředkující činitel musí býti vyhledán. Bude li vláda jednati beze strachu a bude podporovati patriotické elementy. jež se snaží Rakousko zachovati, pak se na- lezne také klič vyrovnání, jejž hledali doposud váude jinde, jen ne tam, kde bylo možno jei nalézti
Němec Slovan Rakousko
15 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 11. dubna.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 11. dubna. Rusko a čoská otázka. Můj článek, pod tímto názvem minul u středu uveřejněný, velmi pohoršil mnohé něme- cké listy, zvláště pražské. Podle svého obvyklého způsobu tyto listy ihned opouštějí věcnou půdu a dávají se nenávistí k českému národu unášeti v říši báji. Nepiší o tom, co jsem napsal, nýbrž to, co jim jest libo; při tom ale znova vystupuje v popředí jejich tendence, zastrašiti český národ, že v případě konfliktu, ve kterém by se hrálo o jeho hlavu, bude od Ruska opuštěn. Rusko prý má tolik knížat, co je všech Čechů, praví „Prager Tagblati“, co prý by mu záleželo na pěti, šesti millionech Čechů. Ne v počtu tkví ne- smírná důležitosť českého národa v mezinárodní politice, nýbrž v zeměpisném jeho položení. Mohu znova a třeba stokrát opakovati, že za svého nedávného pobytu v Petrohradě nabyl jsem úplného a uspokojivého přesvědčení, že Rusko nedopustí, aby Německo země království českého pohltilo. Jestliže český národ vyšším povzletem slovanského uvědomění sesílí také své položení uvnitř a unikne nástrahám, které mu strojí vídeňští nadháněči pangermánské po- litiky, nebude mu báti se ani v blizké, ani vzdá- lené budoucností, že se za ním zavře historický „nenasytný jícen Německa“. To se týká, opa- kuji, zeměpisných a nikolí národopisných Čech Jos. Holeček.
Čecho Holeček Praha Rusko Petrohrad Německo Čechy Jos Tagblat
16 article
Demisse Delcasséova. V politiekých kruzích pařížských tvrdí s že v nejbližší budoucnosti lze očekávati demissi Delcasséovu. Ministr dlouho prý již na tuto po- mýšlel, a rozpor, ve kterém se octl s ministr- presidentem Combesem k vůli cestě Loubetově do Říma a jejím okolnostem, prý ho v úmyslu jeho posílil. Soudí se, že Delcasséovi dostane se po jeho demissi důležitého místa vyslaneckého
Combes Řím
17 article
O výsledku schůzky opatijské. Výsledek tohoto setkání státníků rakouskéh a italského, hleděl zvěděti dopisovatel terstského »Piecola« přímými otázkami u ministra Tiltona. Navštívil jej na palubě »Dogola«, ale zvěděl — pramálo. Tiltoni odvětil, že nelze jemu o vy sledcích již teď mluviti, ale že o tom, proč a jak došlo k nynějším dohovorům, podá zprávu v kvělnu ve sněmovně italské, do které doby dohoda »mezi obéma státy zatím uzraje.« Dle slov těch je zře jmo, že schůzka opatijská nepřinesla dosud hoto- vých úmluv, nýbrž že tyto vyžadují ještě dalšího vyjednávání. Tittoni dále doznal, že v Opatiji se jednalo o politických i obchodních otázkách a to o celém souboru otázek mezi oběma státy existujících, jelikož dohodnuti o jedné otázce musí býti podporováno shodou také v otázkách ostatních. Ke schůzce a sblížení opatijskému ovšem nebylo by ale mohlo dojíti, kdyby prý nebylo bývalo zřejmo už před tím, že jest ve. Vídni i v Římě ochota k dohodě takové. Okoli obou ministrův omezilo se vůči dopisovateli dokonce jen na tvrzení, že při schůzce opatijské nebě želo vůbec o nějaký výsledek, nýbrž o to jen, osvědčiti sblížení také na venek. »Giornale d'Italia« očekává o schůzky, že uklidí různé neshody, jež mezi oběma státy skutečně existovaly; lituje, že ne- shody takové vůbec vzniknouti mohly, poněvadz třeba že nebyly s to roztrhnouti poměr spoje- necký, přece mohl by poměr mezi oběma státy na dlouho zkaliti.
Tilton Tittoni Vídeň Řím Giornale d ' Italia
18 article
Oproti tomu milánský radikální »Secolo netěší se nijak z vyjasnění, jež mezi oběma státy má ze schůzky opatijské vzejíti, naopak odsuzuje, že Tittoni vůbec do Opatije jel. Italie nemá prý vůbec žádné stálé důsledné otázky zahraničné, dnes se staví po bok Anglii, zejtra po bok Německu. Kdykoliv ale prý již má si zjednati smýšlení národa ital ského výrazu i v zahraničné politice státua kdykoliv tato má již nabýti neodvislosti, vždy objeví se Vilém II. na jevišti a zvrátí zase po- litiku tu ve staré koleje. Nyní uznal za vhodno i císař František Josef vystoupiti z reservy zavolat si Tittona do Opatie. A tento jsa bez- toho jen hříčkou Luzzattiovou ochotně poslechl. Ale mýli prý se vládcové italští, doufají-li, že zpáčí národ italský ve staré cesty, tento půjde dál za původním cílem svým. Možno říci, že tento hlas radikálního listu jest ozvukem dobré polovice ne-li většiny lidu vlašského. Neapolský »Mattino« očekává od obou stát- níků, že při nejmenším zjednají dobrou obchodní smlouvu. Říšský poslanec prof. Josef Čipera před svými voliči. V Plzni, dne 9. dubna. (Původní zpráva.) V kandidátní řeči před svým zvolením slíbil nynější říšský poslanec za město Plzeň, p. prot. Joset Čipe r a. jenž byl zvolen za odstoupivšího poslance p. Frant. Schwarze, ž bude pěstovati stálé a úzké styky se svým vo- ličstvem. Věren tomuto slibu dostavil se dnes po první své parlamentní kampaní před své voliče na schůzi, svolanou plzeňským Českým klubem národním do lidové dvorany Měšťanské besedy, vyložit politickou situaci. Schůzi zahájil předseda »Českého národ- ního klubu« plzeňského pan JUDr. V ác l a Peták, purkmistr plzeňský, který velice četně shromážděné voliče velmi vřele uvilal.
Tittoni Vilém II František Josef Mattin profesor Čipera František Schwarz JUDr Peták Opatije Anglie Německo Plzeň Český národ
19 article
Pan prof. Jos. Čipera podotkl předem, ž poprvé po svém zvolení předstupuje před své voliče a děkuje jim za důvěru prokázanou mu volbou. Zasedání říšské rady bylo krátké a si- tuace nám nebyla valně příznivá. Dne 12. prosince byla uzavřena rada říšská proto, že česká obstrukce na ní znemožnil jednání. Vláda Körbrova neučinila ničeho k od- stranění obstrukce, ba naopak celý řetěz skutků nasvědčoval, že vláda stále více upadá do vleku německých stran na škodu české věci. Při jmenování úřadnietva bylo vyhovováno žádostem Němců po »vyčištění« t. zv. uzavřeného území od českých úřadníků. Vedle toho postavila s vláda na stanovisko vyhladovění českého ven- kova, živelními pohromami těžce stiženého, chtějíc tím přiměti český lid, aby nutil své poslance k zanechání obstrukce. Když muto bylo vytýkáno, odpověděl cynicky, což si český národ dobře zapamatuje. Je nad veškeru pochyb- nost jasno, že německou obstrukci na českém sněmu objednala si vláda sama, spekulujíe, ž agrárníci vyvstanou proti české obstrukci na radě říšské. Zákon o rekrutech usnesli se čeští poslanci tentokráte obstruovati, by tím odpor svůj zdůraznili. Řečník vylíčil zahájení a činnost minuléh zasedání parlamentního a jak byla obstrukc česká prováděna, jak nabyla intensivnosti, když se k ní později přidali všicci Slovinci, Rustni později i Vlaši. Ministerskému předsedovi Körbrovi nešlo ani tak o zákon o rekrutech — vědělť, že může si jej dát povoliti prostředkem § 14. — al potřeboval volbu do delegace, která pomo § 14. se nedá prověsti. Česká obstrukce však tuto volbu nepřipustila.
profesor Jos Čipera Němec Vlach Körbr
20 article
Zahájeno pak vyjednávání, aby se objasnily různé politické požadavky a názory. Poláci jali se spaostředkovati mezi Čechy a Němci, aby říšská rada mohla se státi dělnou. Vláda konečně viděla, že ničeho nepoříd a odročila říšskou radu. Utrpěl. tedy Körber v této parlamentní kampaní nepopíratelnou po- rážku. Má však tvrdou kůži a velkou moc, zejmena následkem svého vlivu na korunu a proto vládne dále, až do svolání nového z- sedání. Nastává otázka: Jak bude dále? Řeční konstatuje, že v klubu nebylo dále ničeho v příčině té usneseno, než co bylo dáno Polákům v odpověď. Vše ostatní jsou jen pouhé kombi- nace. Poslanec Chiari přeje si smír za cenu tvoření geografických i národopisných nestvůr obětování našich menšin, ale k tomu čeští po- slanci nemohou přistoupiti. Tvrzení, že čeští poslanci napřed se pustí do jednání o krajském zřízení a že (otázku vnitřní řeči odročí, je směšným. Nebude-li če- ským požadavkům vyhověno, bude se musi v obstrukci pokračovat. Podrobnosti budoucí taktiky spojené obstrukce závisí na situaci také nemožno je napřed prozrazovati. Řečník zmiňuje se mezi jiným také o k- mické interpellaci Schönererově o počešťován plzeňského ředitelství státních drah a praví, že pravý opak je pravdou. (Výborně !) Interpellace ta je svědectvím, že ani naprosto nám nepří- znivé poměry u ředitelství státních drah v Plzn německému panstvu nestači a že si přejí úplne germanisování. Jedním z úspěchů pro nás v posledním zasedání bylo, že tentokráte všichni čeští po- slanci sloučili se v jeden celek a postupovali svorně. (Výborně!) Řečník doufá, že podaří se snad i do bu- doucnosti tuto shodnou součinnost udržeti.
Polák Němec Körber Chiari Čechy
21 article
Rovněž připomíná, že právě Čechové to byli kteří způsobili, že mezi Slovinci a Vlachy jedná se o jakési dohodě. Passivně k nám chovají se než češt velkostatkáři a v příčině vnitřní řeči a morav ské university jdou s námi. Jen jedna věc podlamuje naše prestige. J to rozháranost našich poměrů v Čechách Žádný neví co chce, strany pak rostou jak houby po dešti. Musíme se starati o to, aby politické vzdělání našeho lidu bylo povzneseno a aby byla odstraněna hesla a fráse z našich veřej- ných diskusí. Každý národ je tvůrcem svéh vlastního osudu. Otázka česká musí se konečně rozřešiti, ale bychom toho docilili, musíme se sjednotiti. (Výborně.) Předseda pan JUDr. Peták děkuje panu prof. Čiperovi za jeho výklad a navrhuje resoluci: Voličové král. města Plzne. shromáždění na schůzi »Českého národníh klubu« dne 9. dubna 1904, vyslovují po vy- slechnutí poslance svého na radě říšské, pana prof. Josefa Čipery, úplný svůj s o hlas s postupem poslanců strany svobodomyslné v právě minulém za- sedání rady říšské, pozdravují radostně sdru- žení všech poslanců českých i mnohoslibnou součinnost skoro všech slovanských a vlaš- ských poslanců v boji proti německé nadvládě a ponechávají v plné důvěře poslancům ná- rodní strany svobodomyslné rozhodnutí o tom, jakým způsobem v budoucím zasedání říšské rady má se postupovati, jsouce přesvědčeni že rozhodnutí to stane se po zralém uvázen v arebném prodejii ranni čelo o sob5 . . . za eh odgela tní .. nr 2 h ve slialkich as veskoě ranní, čnlo odpoledn r„será t platí se kotově vppte Přeěplaeetí a jnserty přijíná črnlsl- strace v Mariannsé ulici č.a Tam nacházejí se ták rrdalee tiskárna a expedike , Národnich Lita- Bekopiy se srrnae
Slovinec Vlach JUDr Peták profesor Čipera Čechy Plzne Mariannsé ulice
22 article
všech poměrů jenom ve prospěch našeho národa. Resoluce byla za pochvaly přijata jedno- myslně. Poslanec prof. Čipera prohlásil, že bude vždy dbáti nejbedlivěji všech přánía tužeb svých voličů. Schůze pak skončena.
profesor Čipera
23 title
Sbor obecních starších král. hlav.
24 article
města Prahy
Praha
25 article
konal včera odpoledne 4. letošní řádnou schůzi. její jednaci pořad vykazoval 45 odstavců. Program ten v informačních poradách probraly v minulých dnech obě velké strany politické na radnici staroměstské. Do klubu obecních starších národní strany svobodo- myslné (předseda p. inž. Neubert) poprvé do této in- formační schůze dostavili se svobodomyslní obecní slarší, nenáležející k žádnému sdružení na radnici. Vyslovena naděje, že toto účastenství při poradě je zárodkem kýženého sdružení všech členů svobodo- myslných obecních starších v jediný mohutný klub. Ve sdružení strany staročeské vykonána byla volba předsedy na místě zemřelého p. dra. Kühna. Zvolen byl p. dr. Vlček, místopředsedy zvoleni pp. Voitl a stav rada K. Vlček. Schůzi zahájil o 145. hod. odpol. úřadující ná- městek p. dr. K. Groš. Lože a galerie velmi slabě navštiveny. K dolazům přihlásil se ob. starší p. Prášek.
Ing Neubert Kühn doktor Vlček Voitl K Vlček K Groš Prášek Zvolen obecní starý národní strana svoboda
26 article
Uvedl, že ve dnech 16. a 17. března dlel v Karlových Varech, kde stal se obětí neslýchaného německého sprostáctví. Na ulicích Němci před ním plivali av kavárně Trautweina mu zakazovali mluvit česky. Ta- kovým způsobem počíná si štváčský prušácký živel v království českém. Uváží-li se vše to, co se dělo ve Vídni proti Čechům, v Linci a v Litoměřicích, je zřejmo, že nejlepší odvetou na to všechno nezřízené sprostáctví jest důkladný karabáč. (Souhlas.) V mi- nulé schůzi toholo sboru ohradil jsem se proti tomu, aby zde byl citován štváčský německý list a za to se na mne vrhla celá německá žurnalistika zde i na venkově. Proti takovému překrucování pravdy v no- vinách německých ohražuji se co nejdůrázněji a zá- dám presidium, aby učinilo náležité opatření, aby ně- mecká žurnalistika (Pan Březnovský volá: Židovská!) o schůzích sboru referovala správně. (Souhlas.) Náměstek p. dr. Groš odpovídá, že schůz sboru obecních starších jsou veřejné a že není možno obmeziti přístup zástupcům německé žurnalistiky (Pan Březnovský volá: Já navrhoval klec pro něl Na způsob referování v německých listech presidium nemá žádného vlivu a nespadá to do kompetence jeho činnosti.
Němec Čecho Březnovská doktor Groš Karlová Vary Vídeň Linec Litoměřice
27 article
Obecní starší p. Šindelář stěžuje si, že do ko- mise hostinské nebyl zvolen žádný člen z stavu hostinských, ač o to žádali. Toto opomíjení hostin- ských je úplně bezdůvodné a já se proti tomu ohra- žuji. Nám hostinským nikdy nebylo dokázá no, že jsme někomu naddržovali, neb stranili, či že jsm. nějaký nepotismus provozovali. O správnosti na zírání čieno sboru na věci hostinské nemůže nýti žádné pochyb- nosti a proto soustavné vylučování hostinských o práce v komisích není správné a odůvodněné. My v tomto opomijení vidíme urážku a ponížení, po- něvadž my, jako znalí poměrů hostinských, jsme právě z otázek odborných vylučováni. Tážu se pre- sidia, zda míní odčiniti tuto křivdu, na hostinských provozovanou. Dotaz tento, dostatečně podporovaný, odkázán byl radě městská. Ob starší p. Březnovský poukazuje na zdlou- havost přípravných prací ke stavbě representačního domu u Prašné brány a uvádí, že prodléváním se za- početním stavby mnoho obec ztráci na úrocích. Dále upozorňuje řečník, aby obchodníkům v krámcíchu Prašné brány byla dána výpověď z nájmu teprve v po- slední chvíli před započetím stavby, aby obec na nájmu velkých ztrát neujrpěla.
Březnovská
28 article
Na dotaz prvý náměstek p. dr. Groš odpověděl, že lhůta k odevzdání podrobných plánů na stavbu re- presentačního domu končí 30. dubnem t. r. a že pak budou ihned projednány v příslušných komisích. Ve příčině druhé otázky stane se po přání p. Březnov- Přistupuje se k vyřízení jednacího pořadu Po návrhu referenta p. dra. J. S. Nováka usneseno jednomyslně a bez debaty, aby p. Jindřichu M oš- novi u příležilosti 40letého jubilea činnosti jehou Národního divadla v Praze udělena byla stříbrná zá- služná medaille král. hlav. města Prahy. Panu Ant. Sukovi, říd. učiteli v. v. a olci chu- dých udělena bronzová medaille záslužní král. hlav. města Prahy. Při doplňovací volbě 5 členů výboru městské spořitelny pražské na dobu 3 let zvoleni pp. dr. Ant. Holubovský, Ferd. Mellan, dr. Jan Podlipný, Ad. B Stýblo a dr. Ant. Štych; za náhradníky pp. Václav Brož na 2 léta, R. Jahn a inž. Fr. Zvěřina na 3 léta. Do městské zdravotní komise zvolen p. Václav Kasalický.
doktor Groš Novák Antonín Sukův Mellan Podlipná Ada Stýblo Brož R Jahn Ing František Zvěřina Václav kasalický Praha Holubovský národní divadlo v Praga městský spořitelna
29 article
Povolen byl náklad 1330 K na prozatímné pro- dloužení vodovodu v ulici Palackého od ulic Jeroný- movy až k domu čp. 154—7. — Dále povolen nákla v obnosu 1933 K na spojení dosavadních vodovodů v ulici Nádražní a v ulici u Papírny v Holešovicíeh potrubím v ulici u Král. Obory Referent m. 1. p. Hubáček odůvodnil návrh na rozmnožení počtu členů správní rady vodárny král. hlav. města Prahy ze 7 na 10. — Ob. starší p. Břez- novský tázal se, proč se má počet ten rozmnožiti Zda proto, aby schůze komise byly kompelentnír Doporučuje urychlení otázky opatření pitné vody Kdyby byly ty náklady sečteny, co Prahu stála pitn voda, už jsme zde mohli pit samé plzeňské a ne vodul — M. r. p. Kasalický uváděl, že se za rozmnožení počtu členů správní rady přimlouval proto, že bude nutno rozšířiti dozorství na vodárny. Po vysvětlen p. Hubáčka byl návrh na rozmnožení počtu členu správní rady schválen.
Hubáček Jeroný nádražní u Královský Praha Ob Palacký
30 article
Zamíinuty byly stížnosti: A. a J. Tichých do- nařízeného nahražení trubek z nádržky v domě čp. 149—VIII.; A. Pechláta proti parcelaci pozemků čí- kat. 567 a 657 v Holešovicích; dra. E. Kersche proti nařízenému sbourání domu čp. X. v Židovském měst v Libni. Vyho věno bylo stížnosti p. Arn. Jenšovského proli nepovoleným stavebním změnám ve slavbě n nároží Podskalské a Resslovy ulice; Ludv, Hartvika proti odepření povolení k obývání sklepní místnosti v domě čp. 136—Vl. K novému vyšetřování postoupena stížnost A. Levintra proti odepřenému probourání dvou okenních olvorů ve schodišti domu čp. 113—II.; Ot. Hanuše proti nařízenému kanalisování konfrny v čís. 207-VIII. dra. A. Mayera proti upravení záchodů v č. 1026—1. Schválen byl náklad 1900 K na vyvedení vody ze studny v české technice, aby byla odstraněna kalamita pitné vody ve čtvrti sv.-vojtěšské. Po referátu mag. rady p. dra. Růzičky povolen byl další náklad 53.500 K na zřízení čisticí stanice kanalisační v Bubenči. Schváleny byly tyto návrhy: aby staveništ 1 parcelovaných pozemků na Morání a pod Slovany ve výměře 94 čtver. sáhů prodáno bylo po 300 k za 1 sáh p. Lad. Foltýnovi; aby manželům J. a K. Svobodovým prodáno bylo staveniště v Dlouhé třídě ve výměře 139 čtver. sáhů po 680 K; aby k účelu rozšíření ulice Libušiny zakoupen byl od pl. J. Pod- holové dům čp. 36—VI. za 28.000 K; návrh, aby k účelům regulačním v Podskalí zakoupena byla o slč. Zdeňky Dittrichovy realita čp. 383—II. s ohra- dami za 113.000 K; návrh na pronájem krámu v na- dačním domě čp. 957—I. firmě J. L. Hermnann za roční nájemné 8000 K na dobu 3 let; návrh na odepsání ského.
J Tichá A Pechlát E Kersch Jenšovský Podskalský Ludv A Levintra Otakar Hanuš A Mayer Foltýn K Svobodův Libušin Dittrichův Hermnann Holešovice Libeň Resslův ulice Hartvik Bubeneč Podskalí Slovan dační dům