1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v úterý dne 12. dubna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. 1ist,
předplácí n -
v Fraze v sdmini
měsle
B štvrk let
s dvojí denázto
nbt
nank le
vo sllalkáel
sa něske .
Fraga
6
article
nčsle . Poštou
nrkii
dvojí zini
7
article
Německé vyzvánění hrany
všemu dohodnutí národnímu.
V několika již dnech zazní opět páně
Vetlrův zvonek a zvedne se opona »nádherného«
divadla cislajtánského parlamentu, aby se pokra-
čovalo v Körbrově duchaprázdné stínohře ...
Ti, kdož se domnívali, že v meziaktí Veliko-
nočním předešlá zimní scéna snad se přece po-
někud »jarně« promění a na pustém úhoru že
objeví se aspoň nádech zelenavý — jsou dnes
o jedno rakouské zklamání bohatší: S německé
»hory Aelovy« fičí ostrý mrazivý severák, spa-
lující šmahem všelikou naděj na možnost ně-
jaké dohody o slušné podmínky dočasného po-
litického příměři mezi národem naším a něme-
meckými jeho protivníky po vlastech našich.
Zástupci národa českého svým pospolitým
prohlášením ze dne 22. března t. r. osvědčili,
jak známo, přes vše přestálé příkoří znovu svou
ochotu vyjednávati s našimi Němci o celé řadě
předůležitých otázek politických a národních.
jiehž šťastným rozřešením bezpečně by
ubylo mnoho příčin hořkosti a nevůle mezi
oběma národy ve vlastech našich a tím všechen
život veřejný v této říši znamenitě se ozdravil.
Vetlrův
Aelův
Němec
Veliko
8
article
Toliko jedinou podmínku jsme
kladli: aby se Němci levičáci ne m í ch al
sočivě a vzdorně do našeho tuhéh
sporu s vládou vídeňskou, konečné
splnění našeho práva národního základ-
ními zákony státními jako zemskými dávno
nám zaručeného, poněvadž ani provedením rov-
noprávnosti češtiny s němčinou v úřadech stát-
nich našich vlastí, ani zřízením české university
pro naši Moravu vedle pěti německých v Ci-
lajtanii Němcům v jejich národním
právu naprosto žádná ujma se ne-
stane a tudíž ničeho jim po tom není.
když vláda rakouská konečně vůči nám platné
zákony státní a zemské dle povinno st
své úřadní plniti počne, aby usmířila šest-
millionový vzdělaný národ, jenž dopil kalich
hořkosti v této říši věru již do dna
Leč, jaké odpovědi dostává se nám o
vůdců Němectva zdejšího na toto naše poctivé
nabídnutí?
Této neděle sešli se jejich pohlaváři n
sjezdu strany své v Brně. Mluvili tam:
Schücker, Gross, d'Elvert, Menge
a Rud. Rohrer. Upozorňujeme, že nebylto
žádný tábor lidu, žádná schůze voličů, nýb
sjezd strany, kde pánové byli mezi sebou a k
se mohlo za to míti, že se vynasnaží povznést
slova svá a myšlenky své nad vulgární úroven
tónem i obsahem. Avšak co zatím uslyšel. včer
od této »stát udržující strany« (jak se chlubně
zovou) ten mílý rakouský stát v nejtěžší své
hodiné? — Ani jediné politické myšlenky, ani
jediného státnického slova, ani jediného tónu
smířlivosti a spravedlivějšího citu vůči národu
našemu. Naopak pánové se vespolek zrovna pře-
konávali v urputné nevraživosti proti
veškerým tužbám, stížnostem a požadavkům na-
šeho národa, odmitajíce je šmahem jako prý
holé křiklounství a politické vyděračství ! —
Zejmena oba korvfeové moravské německé
»vedlejší« vlády pp. Gross a d' Elvert v
šlvavém tom koncertu zápasili o palmu. Dr.
Němec
Schücker
Gross
Menge
Zejmen
Brno
d ' Elvert
9
article
Gross huboval na všechny vlády rakousk
v posledním čtvrtstoletí, že prý na útraty
Němcův i státu stále nám povolovaly ! »Aby
unikly okamžitým nesnázím« — horlil do slov
— »aby uepaly pro okamžik ústa několi ka
křiklounům (rozuměj: českému národu)
neostýchaly se obětovat nejdůle-
žitější práva státu a lidu ně-
meckého«. Tážete se, která to práva Němeů
či státu? Pan Gross odpovídá: »S mutn
pověstná jazyková nařízení (Stre-
mayrova, Pražákova, Badenova a Gautschova)
jsou mezníky jednotlivých období tohoto ne-
blahého procesu.«
Nuže všemi těmi jazykovými nařízeními
dohromady bylo nám pouze č ástečně a to jen
v Čechách a na Moravě, nikoliv ve Slezsku
vráceno rovné právo našeho jazyka zemského
s němčinou ve státních úřadech našich vlasti,
které nám samým vítězem bělohorským bylo
v zemském zřízení zajištěno, o něž nás jen hole
násilí absolutismu germanisujicího po 200 le
olupovalo, které však majestátem posledníh
korunovaného krále českého ze dne 8. dubn
1848 bylo nám znovu zákonně přiřknut
a potom státním základním zákonem cislajtán-
ským z r. 1867 opět slavně stvrzeno. Ejhle
to opovažuje se takový dr. Gross v hlavním
městě naší Moravy prohlašovat drze za útok n
nejdůležitější práva státu i Němců.
Podle něho je tedy nejdůležitějším právem Ném-
cův, aby jazyk tří čtvrtin obyvatelstva země
moravské byl v úřadech země té šlapán jako
bezprávný psanec! To je ethická výše něme-
ckého pokroku.
Gross
Němcův
Pražákův
Badenův
Gautschův
Morava
Němec
Čechy
Morava
Slezsko
Nýcův
10
article
Potomi není divu, že má z toho pekelnou
radost, jak Němci svou čtyřletou obstrukei nám
toto právo naše opět roku 1897 brutál ním
násilím vyrvali. Honosí se tím skalpem jako
indiánský vítěz: »My německo-pokrokov
to byli, kteří jsme v první řad
vedli obstrukci.« Budiž mu přán ten
vavřín nesmrtelných německých — surovost
a skandálů evropských! Zaradovav se ještě jednou
z tučné, ulovené tehda kořisti, doufá pan Gross,
že ona spanilá obstrukce německá »dosáhla
i toho trvalého úspěchu, že bohd
budoucně neosmělí se asi žádná
již vláda rakouská, aby Čechům
chtěla učiniti jednostranných k on-
cesí proti vůli Němců.«
Tedy německé absolutní veto
»Grossův a Comp.« má býti odtud věčným
svrchovaným základním zákonem pro všechny
vlády rakouské. Gratulujem Rakousku! »Ale
prozlukli Čechové nechtěií pořád ještě nahléd-
nout, že jejich vyděračská politika došla svého
konce« — bruči nevrlý gentleman dále — a
vláda pohříchu nechce, ba snad nemůže
jim pořád vyjasnit stanovisko, aby zvěděli, že
sedm tučných let pro ně bez návratu minulo«.
A z této netroufalosti vlády Kör-
brovy proti nám vzešel dle moudrosti Gros-
sovy »všechen ten nynější hrozný chaos, který
ochromuje jak činnost parlamentu, tak i činnos
vlády. A nyní přijde morálka : Dějí se sice opět
pokusy o nějaké vyrovnání smírné Němců s Čechy.
Avšak rozbijou se jako všechny předešlé
»Neboť my Němci nemůžeme přece souhlasit,
aby prostě byly splněny diktáty Čechův
kteréž nás v našich nejdůležitěj-
šlch živolních podminkách co nej-
citelněji poškozují, aby byl pro
několik neděl vykoupen v parlamentě klid.
Němec
Gross
Čecho
Grossův
Gros
Čechův
Rakousko
Čechy
11
article
Svolení německých stran ku o pět-
ným, jednostranným koncessím
Čechům znamenalo by po na šem
pevném přesvědčení politickou sa-
movraždu německéhoslidu v Rakou-
sku!« — Tedy japonské harakir i na
německých vlastencích žádáme, když chceme
rovné právo jazyka svého s jejich ve správě
vlasti našich a universitu svého jazyka pro své
studenty. —
Stejně vyznívala řeč p. Elverta, jenž
opět speciálním moravským smiřovač-
kám vyzváněl chutě hrany. Ani slyšeto
tom, aby vláda napřed vyhověla našemu poža-
davku po české universitě moravské.
O tom jsou prý již u Němcův »akta za-
vřena«. — »Nikdy nemůžeme my Němci ani
jen rokovati o podobné předchozí
splátce Čechům, jichž výbojnou
politiku národní dávno známe a denně
na svém těle zakoušíme.« — Tody žůdné vy-
jednávání, žádné dohodnutí. A co tedy potom?
Celá moudrost výtečníků německých záležív
hesle: lámat českou obstrukci vytr-
vale v parlamentě i mimo parlament. Jen že
prý Němci sami o sobě jsou k tomu trochu
krátcí; ale kdyby prý vláda měla mimo parla-
ment proti nám kuráž a dovedla nás vyhla-
dovět! — Leč p. Gross nemá důvěry, že by
vláda Körbrova toho s patřičnou ráznosti do-
vedla. A tak prý asi konec písně bude —
byrokratický absolutism, který by
se starým německým liberálům dosti zamlouval,
jen kdyby tu ještě měli té staré slavně něme-
eké byrokracie z dob Bachův a Lasserův. Než
pohříchu i ta již jest »prolezlá Čechy«
a mohla by tedy svůj absolulistický osten také
dát někde pocitit Němcům ! A tak je šlechelný
Solon Němců moravských se svou moudrostí
v koncích.
Čecho
Elvert
Němcův
Němec
Gross
Körbrův
Bachův
Lasserův
Raka
Čechy
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. dubna. (Prostřed ko v ae
akce polského kola) dotýká se v posled-
ním čísle „Pester Lloyduv stálý vídeňský
zpravodaj tohoto listu s prohlašuje ji za nejdůle-
žitější programní bod příštího zasedání říšské
rady. Zpravodaj obdržel, jak tvrdí, zprávy ze
Lvova (?), z nichž soudí, že polské kolo v no-
vém zasedání neomezí se pouhým doručováním
návrhů a odpovědí sporným stranám, nýbrž
učiní pokus, aby sporné strany vstoupily v přímý
styk mezi sebou a dohodly se o krajské zřízení
v Čechách a souvisící s ním jazykove
rozhraničení (!). Zdaří-li se tento polský
pokus — dovozuje pisatel dále — vzejde z toho
dvojí úspěch: jednak odpadne (!) aneb se zatím
odloží (?) český požadavek, týkající se úřadní
češtiny a moravské university jako praecipua,
s druhé strany pak vzdali by se Němci svého
požadavku, aby se projednal současně celý kom-
plex sporných otázek. Pak by byla rozřešena
také otázka dělnosti parlamentu, který by se pře-
sunul konečně přes mrtvý bod, na němž uvázl.
Pisatel dodává, že souhlas obou sporných stran
s domnělým návrhem polského kola pokládá z
pravděpodobný, poněvadž vážné otázky hospo-
dářské, o nichž parlament má v nejbližší době
rozhodnouti, působí oběma stranám starostia
proto učiní prý vše možné, aby se rakouský par-
lament nevyloučil sám z řady činitelů, kteřío
těchto otázkách rozhodnou definitivně.
Lloydův
Němec
Praha
Lvov
Čechy
13
article
Zaznamenali jsme před týdnem návrh téhož
druhu, otištěný ve velkonočním čísle „N. Fr-
Presse“, o niž jest známo, že jest největším od-
půrcem jakéhokoli smíru mezi Čechy a Němci.
Z toho lze souditi, nakolik jest oprávněna naděj
zpravodaje „Pester Lloydu“, že oběe stra ny
přijmou ochotně domnělý návrh polského kola.
o němž lze s určitostí říci, že nevznikl ve Lvově.
nýbrž mnohem blíže ministerských paláců.
V Praze, 10. dubna. (Hr. Jan Ha
rach o dorozumění česko-něme
ckém.) Člen panské sněmovny hr. Jan Har-
rach vykládá v »Kons. Korr.« své mínění
možnosti dohody českoněmecké. Dle jeho soudu,
nemá-li se přerušiti právní kontinuita a přec
se má dospěti k vybudování a konečné reform
ústavných poměrů, musila by se bohužel vzíti
za podklad ústava nynější. Poněvadž však, jak
zkušenost učí, obstrukce na tomto podkladě
může zmařiti všechno, zbývá jen jediná možná
cesta, že se totiž vláda rozhodne, provádět
přesně ústavu, nelekajíc se zmatku, jenž může
nastati, jestliže zastupitelské sbory zastrajkují,
neboť státní stroj musí působiti dále. Vláda u
vědomí své oprávněnosti, kdykoliv souhlasu
zákonodárných sborů není dle zákona potřeba,
může mnohého dosici, čeho dosud neprovedla
z ohledů na jednotlivé strany. To, co vláda je
s to vykonati, aniž by k tomu potřebovala svo-
lení zastupitelského sboru (jako stanovení úřad-
ního jazyka, jmenování úřadníků atd.), může
se provésti na základě čl. XIX. zákl. zák. st.
Již tím rozřešila by se veliká část vyrovnacích
otázek. Neboť oč běží vlastně při vyrovnání
Přece jen o to, aby rovnocennost a rovno-
právnost různých národních kmenů byla ve všem
Němec
Lloyd
Jan
ha
Jan Haro
FranciePresse
Čechy
Lvov
Praha
Hradec
panská sněmovna
14
article
patrná. Žádný národ nesmí býti zkracován-
Němcům zbude při tom vždy praerogativa, že
německému jazyku jako jazyku světovému při-
padne v Rakousku, jako bylo dosud, úloha ja-
zyka prostředkovacího, poněvadž Slované ne-
mají společného jazyka. Příčina toho, že vyrov-
nání dosud se nikdy nezdařilo, spočívá v tom,
že svárí-li se dva, jest třeba vždy někoho tře-
tiho, jenž by prostředkoval a při tom stál nad
oběma stranami. Tento prostředkující činitel
musí býti vyhledán. Bude li vláda jednati beze
strachu a bude podporovati patriotické elementy.
jež se snaží Rakousko zachovati, pak se na-
lezne také klič vyrovnání, jejž hledali doposud
váude jinde, jen ne tam, kde bylo možno jei
nalézti
Němec
Slovan
Rakousko
15
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. dubna.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. dubna.
Rusko a čoská otázka.
Můj článek, pod tímto názvem minul u
středu uveřejněný, velmi pohoršil mnohé něme-
cké listy, zvláště pražské. Podle svého obvyklého
způsobu tyto listy ihned opouštějí věcnou půdu
a dávají se nenávistí k českému národu unášeti
v říši báji. Nepiší o tom, co jsem napsal, nýbrž
to, co jim jest libo; při tom ale znova vystupuje
v popředí jejich tendence, zastrašiti český národ,
že v případě konfliktu, ve kterém by se hrálo
o jeho hlavu, bude od Ruska opuštěn. Rusko
prý má tolik knížat, co je všech Čechů, praví
„Prager Tagblati“, co prý by mu záleželo na
pěti, šesti millionech Čechů. Ne v počtu tkví ne-
smírná důležitosť českého národa v mezinárodní
politice, nýbrž v zeměpisném jeho položení.
Mohu znova a třeba stokrát opakovati, že za
svého nedávného pobytu v Petrohradě nabyl
jsem úplného a uspokojivého přesvědčení, že
Rusko nedopustí, aby Německo země království
českého pohltilo. Jestliže český národ vyšším
povzletem slovanského uvědomění sesílí také
své položení uvnitř a unikne nástrahám, které
mu strojí vídeňští nadháněči pangermánské po-
litiky, nebude mu báti se ani v blizké, ani vzdá-
lené budoucností, že se za ním zavře historický
„nenasytný jícen Německa“. To se týká, opa-
kuji, zeměpisných a nikolí národopisných Čech
Jos. Holeček.
Čecho
Holeček
Praha
Rusko
Petrohrad
Německo
Čechy Jos
Tagblat
16
article
Demisse Delcasséova.
V politiekých kruzích pařížských tvrdí s
že v nejbližší budoucnosti lze očekávati demissi
Delcasséovu. Ministr dlouho prý již na tuto po-
mýšlel, a rozpor, ve kterém se octl s ministr-
presidentem Combesem k vůli cestě Loubetově
do Říma a jejím okolnostem, prý ho v úmyslu
jeho posílil. Soudí se, že Delcasséovi dostane se
po jeho demissi důležitého místa vyslaneckého
Combes
Řím
17
article
O výsledku schůzky opatijské.
Výsledek tohoto setkání státníků rakouskéh
a italského, hleděl zvěděti dopisovatel terstského
»Piecola« přímými otázkami u ministra Tiltona.
Navštívil jej na palubě »Dogola«, ale zvěděl —
pramálo. Tiltoni odvětil, že nelze jemu o vy
sledcích již teď mluviti, ale že o tom, proč a jak
došlo k nynějším dohovorům, podá zprávu v kvělnu
ve sněmovně italské, do které doby dohoda »mezi
obéma státy zatím uzraje.« Dle slov těch je zře
jmo, že schůzka opatijská nepřinesla dosud hoto-
vých úmluv, nýbrž že tyto vyžadují ještě dalšího
vyjednávání. Tittoni dále doznal, že v Opatiji se
jednalo o politických i obchodních otázkách a to
o celém souboru otázek mezi oběma státy
existujících, jelikož dohodnuti o jedné otázce
musí býti podporováno shodou také v otázkách
ostatních.
Ke schůzce a sblížení opatijskému ovšem
nebylo by ale mohlo dojíti, kdyby prý nebylo
bývalo zřejmo už před tím, že jest ve. Vídni
i v Římě ochota k dohodě takové. Okoli obou
ministrův omezilo se vůči dopisovateli dokonce
jen na tvrzení, že při schůzce opatijské nebě
želo vůbec o nějaký výsledek, nýbrž o to jen,
osvědčiti sblížení také na venek.
»Giornale d'Italia« očekává o
schůzky, že uklidí různé neshody, jež mezi
oběma státy skutečně existovaly; lituje, že ne-
shody takové vůbec vzniknouti mohly, poněvadz
třeba že nebyly s to roztrhnouti poměr spoje-
necký, přece mohl by poměr mezi oběma státy
na dlouho zkaliti.
Tilton
Tittoni
Vídeň
Řím
Giornale d ' Italia
18
article
Oproti tomu milánský radikální »Secolo
netěší se nijak z vyjasnění, jež mezi oběma
státy má ze schůzky opatijské vzejíti, naopak
odsuzuje, že Tittoni vůbec do Opatije jel.
Italie nemá prý vůbec žádné stálé
důsledné otázky zahraničné, dnes se staví po
bok Anglii, zejtra po bok Německu. Kdykoliv
ale prý již má si zjednati smýšlení národa ital
ského výrazu i v zahraničné politice státua
kdykoliv tato má již nabýti neodvislosti, vždy
objeví se Vilém II. na jevišti a zvrátí zase po-
litiku tu ve staré koleje. Nyní uznal za vhodno
i císař František Josef vystoupiti z reservy
zavolat si Tittona do Opatie. A tento jsa bez-
toho jen hříčkou Luzzattiovou ochotně poslechl.
Ale mýli prý se vládcové italští, doufají-li, že
zpáčí národ italský ve staré cesty, tento půjde
dál za původním cílem svým. Možno říci, že
tento hlas radikálního listu jest ozvukem dobré
polovice ne-li většiny lidu vlašského.
Neapolský »Mattino« očekává od obou stát-
níků, že při nejmenším zjednají dobrou obchodní
smlouvu.
Říšský poslanec prof. Josef Čipera
před svými voliči.
V Plzni, dne 9. dubna.
(Původní zpráva.)
V kandidátní řeči před svým zvolením
slíbil nynější říšský poslanec za město Plzeň,
p. prot. Joset Čipe r a. jenž byl zvolen za
odstoupivšího poslance p. Frant. Schwarze, ž
bude pěstovati stálé a úzké styky se svým vo-
ličstvem. Věren tomuto slibu dostavil se dnes
po první své parlamentní kampaní před své
voliče na schůzi, svolanou plzeňským Českým
klubem národním do lidové dvorany Měšťanské
besedy, vyložit politickou situaci.
Schůzi zahájil předseda »Českého národ-
ního klubu« plzeňského pan JUDr. V ác l a
Peták, purkmistr plzeňský, který velice četně
shromážděné voliče velmi vřele uvilal.
Tittoni
Vilém II
František Josef
Mattin
profesor
Čipera
František
Schwarz
JUDr
Peták
Opatije
Anglie
Německo
Plzeň
Český národ
19
article
Pan prof. Jos. Čipera podotkl předem, ž
poprvé po svém zvolení předstupuje před své
voliče a děkuje jim za důvěru prokázanou mu
volbou. Zasedání říšské rady bylo krátké a si-
tuace nám nebyla valně příznivá.
Dne 12. prosince byla uzavřena rada říšská
proto, že česká obstrukce na ní znemožnil
jednání. Vláda Körbrova neučinila ničeho k od-
stranění obstrukce, ba naopak celý řetěz skutků
nasvědčoval, že vláda stále více upadá do vleku
německých stran na škodu české věci. Při
jmenování úřadnietva bylo vyhovováno žádostem
Němců po »vyčištění« t. zv. uzavřeného území
od českých úřadníků. Vedle toho postavila s
vláda na stanovisko vyhladovění českého ven-
kova, živelními pohromami těžce stiženého,
chtějíc tím přiměti český lid, aby nutil své
poslance k zanechání obstrukce. Když muto
bylo vytýkáno, odpověděl cynicky, což si český
národ dobře zapamatuje. Je nad veškeru pochyb-
nost jasno, že německou obstrukci na českém
sněmu objednala si vláda sama, spekulujíe, ž
agrárníci vyvstanou proti české obstrukci na
radě říšské.
Zákon o rekrutech usnesli se čeští poslanci
tentokráte obstruovati, by tím odpor svůj
zdůraznili.
Řečník vylíčil zahájení a činnost minuléh
zasedání parlamentního a jak byla obstrukc
česká prováděna, jak nabyla intensivnosti, když
se k ní později přidali všicci Slovinci, Rustni
později i Vlaši.
Ministerskému předsedovi Körbrovi nešlo
ani tak o zákon o rekrutech — vědělť, že může
si jej dát povoliti prostředkem § 14. — al
potřeboval volbu do delegace, která pomo
§ 14. se nedá prověsti. Česká obstrukce však
tuto volbu nepřipustila.
profesor
Jos
Čipera
Němec
Vlach
Körbr
20
article
Zahájeno pak vyjednávání, aby se objasnily
různé politické požadavky a názory. Poláci jali
se spaostředkovati mezi Čechy a Němci, aby
říšská rada mohla se státi dělnou.
Vláda konečně viděla, že ničeho nepoříd
a odročila říšskou radu. Utrpěl. tedy Körber
v této parlamentní kampaní nepopíratelnou po-
rážku. Má však tvrdou kůži a velkou moc,
zejmena následkem svého vlivu na korunu a
proto vládne dále, až do svolání nového z-
sedání.
Nastává otázka: Jak bude dále? Řeční
konstatuje, že v klubu nebylo dále ničeho v
příčině té usneseno, než co bylo dáno Polákům
v odpověď. Vše ostatní jsou jen pouhé kombi-
nace. Poslanec Chiari přeje si smír za cenu
tvoření geografických i národopisných nestvůr
obětování našich menšin, ale k tomu čeští po-
slanci nemohou přistoupiti.
Tvrzení, že čeští poslanci napřed se pustí
do jednání o krajském zřízení a že (otázku
vnitřní řeči odročí, je směšným. Nebude-li če-
ským požadavkům vyhověno, bude se musi
v obstrukci pokračovat. Podrobnosti budoucí
taktiky spojené obstrukce závisí na situaci
také nemožno je napřed prozrazovati.
Řečník zmiňuje se mezi jiným také o k-
mické interpellaci Schönererově o počešťován
plzeňského ředitelství státních drah a praví, že
pravý opak je pravdou. (Výborně !) Interpellace
ta je svědectvím, že ani naprosto nám nepří-
znivé poměry u ředitelství státních drah v Plzn
německému panstvu nestači a že si přejí úplne
germanisování.
Jedním z úspěchů pro nás v posledním
zasedání bylo, že tentokráte všichni čeští po-
slanci sloučili se v jeden celek a postupovali
svorně. (Výborně!)
Řečník doufá, že podaří se snad i do bu-
doucnosti tuto shodnou součinnost udržeti.
Polák
Němec
Körber
Chiari
Čechy
21
article
Rovněž připomíná, že právě Čechové to byli
kteří způsobili, že mezi Slovinci a Vlachy jedná
se o jakési dohodě.
Passivně k nám chovají se než češt
velkostatkáři a v příčině vnitřní řeči a morav
ské university jdou s námi.
Jen jedna věc podlamuje naše prestige. J
to rozháranost našich poměrů v Čechách
Žádný neví co chce, strany pak rostou jak
houby po dešti.
Musíme se starati o to, aby politické
vzdělání našeho lidu bylo povzneseno a aby
byla odstraněna hesla a fráse z našich veřej-
ných diskusí. Každý národ je tvůrcem svéh
vlastního osudu. Otázka česká musí se konečně
rozřešiti, ale bychom toho docilili, musíme se
sjednotiti. (Výborně.)
Předseda pan JUDr. Peták děkuje panu
prof. Čiperovi za jeho výklad a navrhuje
resoluci:
Voličové král. města Plzne.
shromáždění na schůzi »Českého národníh
klubu« dne 9. dubna 1904, vyslovují po vy-
slechnutí poslance svého na radě říšské, pana
prof. Josefa Čipery, úplný svůj s o
hlas s postupem poslanců strany
svobodomyslné v právě minulém za-
sedání rady říšské, pozdravují radostně sdru-
žení všech poslanců českých i mnohoslibnou
součinnost skoro všech slovanských a vlaš-
ských poslanců v boji proti německé nadvládě
a ponechávají v plné důvěře poslancům ná-
rodní strany svobodomyslné rozhodnutí o tom,
jakým způsobem v budoucím zasedání říšské
rady má se postupovati, jsouce přesvědčeni
že rozhodnutí to stane se po zralém uvázen
v arebném prodejii
ranni čelo o sob5 . . . za eh
odgela tní ..
nr 2 h
ve slialkich as veskoě
ranní, čnlo
odpoledn
r„será t
platí se kotově vppte
Přeěplaeetí a jnserty přijíná črnlsl-
strace v Mariannsé ulici č.a
Tam nacházejí se ták rrdalee
tiskárna a expedike , Národnich Lita-
Bekopiy se srrnae
Slovinec
Vlach
JUDr
Peták
profesor
Čipera
Čechy
Plzne
Mariannsé ulice
22
article
všech poměrů jenom ve prospěch našeho
národa.
Resoluce byla za pochvaly přijata jedno-
myslně. Poslanec prof. Čipera prohlásil,
že bude vždy dbáti nejbedlivěji všech přánía
tužeb svých voličů. Schůze pak skončena.
profesor
Čipera
23
title
Sbor obecních starších král. hlav.
24
article
města Prahy
Praha
25
article
konal včera odpoledne 4. letošní řádnou schůzi. její
jednaci pořad vykazoval 45 odstavců. Program ten
v informačních poradách probraly v minulých dnech
obě velké strany politické na radnici staroměstské.
Do klubu obecních starších národní strany svobodo-
myslné (předseda p. inž. Neubert) poprvé do této in-
formační schůze dostavili se svobodomyslní obecní
slarší, nenáležející k žádnému sdružení na radnici.
Vyslovena naděje, že toto účastenství při poradě je
zárodkem kýženého sdružení všech členů svobodo-
myslných obecních starších v jediný mohutný klub.
Ve sdružení strany staročeské vykonána byla
volba předsedy na místě zemřelého p. dra. Kühna.
Zvolen byl p. dr. Vlček, místopředsedy zvoleni pp.
Voitl a stav rada K. Vlček.
Schůzi zahájil o 145. hod. odpol. úřadující ná-
městek p. dr. K. Groš. Lože a galerie velmi slabě
navštiveny.
K dolazům přihlásil se ob. starší p. Prášek.
Ing
Neubert
Kühn
doktor
Vlček
Voitl
K Vlček
K Groš
Prášek
Zvolen
obecní starý národní strana svoboda
26
article
Uvedl, že ve dnech 16. a 17. března dlel v Karlových
Varech, kde stal se obětí neslýchaného německého
sprostáctví. Na ulicích Němci před ním plivali av
kavárně Trautweina mu zakazovali mluvit česky. Ta-
kovým způsobem počíná si štváčský prušácký živel
v království českém. Uváží-li se vše to, co se dělo ve
Vídni proti Čechům, v Linci a v Litoměřicích, je
zřejmo, že nejlepší odvetou na to všechno nezřízené
sprostáctví jest důkladný karabáč. (Souhlas.) V mi-
nulé schůzi toholo sboru ohradil jsem se proti tomu,
aby zde byl citován štváčský německý list a za to se
na mne vrhla celá německá žurnalistika zde i na
venkově. Proti takovému překrucování pravdy v no-
vinách německých ohražuji se co nejdůrázněji a zá-
dám presidium, aby učinilo náležité opatření, aby ně-
mecká žurnalistika (Pan Březnovský volá: Židovská!)
o schůzích sboru referovala správně. (Souhlas.)
Náměstek p. dr. Groš odpovídá, že schůz
sboru obecních starších jsou veřejné a že není možno
obmeziti přístup zástupcům německé žurnalistiky
(Pan Březnovský volá: Já navrhoval klec pro něl
Na způsob referování v německých listech presidium
nemá žádného vlivu a nespadá to do kompetence jeho
činnosti.
Němec
Čecho
Březnovská
doktor
Groš
Karlová Vary
Vídeň
Linec
Litoměřice
27
article
Obecní starší p. Šindelář stěžuje si, že do ko-
mise hostinské nebyl zvolen žádný člen z stavu
hostinských, ač o to žádali. Toto opomíjení hostin-
ských je úplně bezdůvodné a já se proti tomu ohra-
žuji. Nám hostinským nikdy nebylo dokázá no, že jsme
někomu naddržovali, neb stranili, či že jsm. nějaký
nepotismus provozovali. O správnosti na zírání čieno
sboru na věci hostinské nemůže nýti žádné pochyb-
nosti a proto soustavné vylučování hostinských o
práce v komisích není správné a odůvodněné. My
v tomto opomijení vidíme urážku a ponížení, po-
něvadž my, jako znalí poměrů hostinských, jsme
právě z otázek odborných vylučováni. Tážu se pre-
sidia, zda míní odčiniti tuto křivdu, na hostinských
provozovanou.
Dotaz tento, dostatečně podporovaný, odkázán
byl radě městská.
Ob starší p. Březnovský poukazuje na zdlou-
havost přípravných prací ke stavbě representačního
domu u Prašné brány a uvádí, že prodléváním se za-
početním stavby mnoho obec ztráci na úrocích. Dále
upozorňuje řečník, aby obchodníkům v krámcíchu
Prašné brány byla dána výpověď z nájmu teprve v po-
slední chvíli před započetím stavby, aby obec na
nájmu velkých ztrát neujrpěla.
Březnovská
28
article
Na dotaz prvý náměstek p. dr. Groš odpověděl,
že lhůta k odevzdání podrobných plánů na stavbu re-
presentačního domu končí 30. dubnem t. r. a že pak
budou ihned projednány v příslušných komisích. Ve
příčině druhé otázky stane se po přání p. Březnov-
Přistupuje se k vyřízení jednacího pořadu
Po návrhu referenta p. dra. J. S. Nováka usneseno
jednomyslně a bez debaty, aby p. Jindřichu M oš-
novi u příležilosti 40letého jubilea činnosti jehou
Národního divadla v Praze udělena byla stříbrná zá-
služná medaille král. hlav. města Prahy.
Panu Ant. Sukovi, říd. učiteli v. v. a olci chu-
dých udělena bronzová medaille záslužní král. hlav.
města Prahy.
Při doplňovací volbě 5 členů výboru městské
spořitelny pražské na dobu 3 let zvoleni pp. dr. Ant.
Holubovský, Ferd. Mellan, dr. Jan Podlipný, Ad. B
Stýblo a dr. Ant. Štych; za náhradníky pp. Václav
Brož na 2 léta, R. Jahn a inž. Fr. Zvěřina na 3 léta.
Do městské zdravotní komise zvolen p. Václav
Kasalický.
doktor
Groš
Novák
Antonín
Sukův
Mellan
Podlipná
Ada
Stýblo
Brož
R Jahn
Ing
František
Zvěřina
Václav kasalický
Praha
Holubovský
národní divadlo v Praga
městský spořitelna
29
article
Povolen byl náklad 1330 K na prozatímné pro-
dloužení vodovodu v ulici Palackého od ulic Jeroný-
movy až k domu čp. 154—7. — Dále povolen nákla
v obnosu 1933 K na spojení dosavadních vodovodů
v ulici Nádražní a v ulici u Papírny v Holešovicíeh
potrubím v ulici u Král. Obory
Referent m. 1. p. Hubáček odůvodnil návrh
na rozmnožení počtu členů správní rady vodárny král.
hlav. města Prahy ze 7 na 10. — Ob. starší p. Břez-
novský tázal se, proč se má počet ten rozmnožiti
Zda proto, aby schůze komise byly kompelentnír
Doporučuje urychlení otázky opatření pitné vody
Kdyby byly ty náklady sečteny, co Prahu stála pitn
voda, už jsme zde mohli pit samé plzeňské a ne vodul
— M. r. p. Kasalický uváděl, že se za rozmnožení
počtu členů správní rady přimlouval proto, že bude
nutno rozšířiti dozorství na vodárny. Po vysvětlen
p. Hubáčka byl návrh na rozmnožení počtu členu
správní rady schválen.
Hubáček
Jeroný
nádražní
u Královský
Praha
Ob
Palacký
30
article
Zamíinuty byly stížnosti: A. a J. Tichých do-
nařízeného nahražení trubek z nádržky v domě čp.
149—VIII.; A. Pechláta proti parcelaci pozemků čí-
kat. 567 a 657 v Holešovicích; dra. E. Kersche proti
nařízenému sbourání domu čp. X. v Židovském měst
v Libni.
Vyho věno bylo stížnosti p. Arn. Jenšovského
proli nepovoleným stavebním změnám ve slavbě n
nároží Podskalské a Resslovy ulice; Ludv, Hartvika
proti odepření povolení k obývání sklepní místnosti
v domě čp. 136—Vl.
K novému vyšetřování postoupena stížnost A.
Levintra proti odepřenému probourání dvou okenních
olvorů ve schodišti domu čp. 113—II.; Ot. Hanuše
proti nařízenému kanalisování konfrny v čís. 207-VIII.
dra. A. Mayera proti upravení záchodů v č. 1026—1.
Schválen byl náklad 1900 K na vyvedení vody ze
studny v české technice, aby byla odstraněna kalamita
pitné vody ve čtvrti sv.-vojtěšské.
Po referátu mag. rady p. dra. Růzičky povolen
byl další náklad 53.500 K na zřízení čisticí stanice
kanalisační v Bubenči.
Schváleny byly tyto návrhy: aby staveništ
1 parcelovaných pozemků na Morání a pod Slovany
ve výměře 94 čtver. sáhů prodáno bylo po 300 k
za 1 sáh p. Lad. Foltýnovi; aby manželům J. a K.
Svobodovým prodáno bylo staveniště v Dlouhé třídě
ve výměře 139 čtver. sáhů po 680 K; aby k účelu
rozšíření ulice Libušiny zakoupen byl od pl. J. Pod-
holové dům čp. 36—VI. za 28.000 K; návrh, aby
k účelům regulačním v Podskalí zakoupena byla o
slč. Zdeňky Dittrichovy realita čp. 383—II. s ohra-
dami za 113.000 K; návrh na pronájem krámu v na-
dačním domě čp. 957—I. firmě J. L. Hermnann za roční
nájemné 8000 K na dobu 3 let; návrh na odepsání
ského.
J Tichá
A Pechlát
E Kersch
Jenšovský
Podskalský
Ludv
A Levintra
Otakar
Hanuš
A Mayer
Foltýn
K Svobodův
Libušin
Dittrichův
Hermnann
Holešovice
Libeň
Resslův ulice
Hartvik
Bubeneč
Podskalí
Slovan
dační dům