Dne 26. ledna 1902.

KATOLICKÉ LISTY

Číslo 25. Strana 3.

níti se, aby učiněno bylo takovéto rozhodnutí ještě přel ukončením výročního zasedání říšského sněmu? Řšský sněm německý bude rokovati o tomto dotazu již v příštích dnech. Dotaz budou odůvodňovati bud předseda středu posl. dr. Schädler a po případě tské dr. Spalen. Rokování bude asl díti se pod heslem: Bezohlednost proti bezohled- nostil Závěť krále Milana uveřejnil právě pařížský »Rappel«. Táž obsahuje kromě napomenutí pro krále Alexandra, aby stále nedůvěřoval svému okolí, také rady toho smyslu, aby hleděl Srbsko přimknouti k Rakousku a za to k Rusku choval se nedůvěřivě. Pokud Rakousko bude Srbsku přítelem, nebude prý Rusko mu nebezpečno. Pokud se týče vnitřní srbské politiky, dlužno prý činiti duchu času ústupky. Více než tato závěť poutá k sobě pozornost srbského ná- roda otázka, týkající se nástupnictví trůnu. Bylat sice vyvrácena zpráva, že král Alexander nepomýšlí na své odstoupení, ale zdá se, že v zákulisí srbském děje se přece jenom něco, co snadno mohlo by míti v zápětí změnu na srbském trůně. Dlužno v tom ohledu podívati se poněkud do srbských dějin, ty pak poučují nás, že nejsou ničím jiným, než-li ději- nami boje, jež vedli a vedou o srbský trůn Obreno- viči s Karaďorděviči. Tito odvozují své nároky na srbský trůn od Jiřího Petroviče, jenž zosnoval r. 1804 povstání proti Turkům, tyto pak skutečně také vy- hnal ze země. Než Srbsko upadlo znovu v područí Turkův, až konečně podařilo se Miloši Obrenoviči, je po druhé osvoboditi. Miloš nabyl tím pro sebe a svůj rod dědičné knížecí hodnosti, ale brzy zvedla se proti němu prudká opposice, jejíž duší byli Kara ďorděviči.

Miloš byl přinucen, poděkovati se, než donfal, že bude možno mu zachovati trůn rodu svému přece, a sice tím, že dosadil za vladaře svého nejstaršího syna Milana. Srbsko neslo vládu Milanovu klidně, nebot bylo všeobecně známo, že Milan jest na smrt ne- mocen. Zemřel skutečně také, sotva že přešlo 25 dnův jeho vlády, načež dosedl na srbský trůn třetí Obre- novič, kníže Michael. Ale Karaďorděvičové učinili již v prvním roce jeho vlády (1840) pokusy o jeho svržení. Více vlivných vojvodů připojilo se k nim, následkem čehož vzniklo r. 1842 povstání, jež skon- čilo útěkem třetího Obrenoviče do Zemuně. Veliká skupština sesadila pak Obrenoviče na vždy s trůnu a učínila knížecím panujícím rodem v Srbsku jejich odpůrce. První z těchto dosedl na trůn Alexandr Karaďorděvič, jenž vládl z počátku sice dosti šťastně, ale již r. 1857 odhaleno bylo spiknutí, jež sosnovall proti němu Obrenoviči. Náčelníci spiklenců byli od- souzeni na smrt. Když však Porta zapověděla vy- konání tohoto rozsudku, počínali si stoupenci Obreno- vičův tím směleji. Zvítězivše r. 1858 při volbách do skupštiny proti vládě knížete Alexandra, zvolili, sotva že sestoupila se v Bělehradě, deputaci, jež vy- zvala krále k odstoupení. Druhý den na to sesazen byl rod Karaďorděvičův s trůnu a do vlasti nazpět povolán Miloš. Týž vrátiv se r. 1859, strašlivě ztrestal své odpůrce. Od té doby protidy nastické hnutí v Srbsku utuchlo, až opětně propuklo zase za Michaela III., když vyšlo na jevo, že jeho manželství zůstane bezdětným. Michael III. byl zavražděn. — Za krále Milana nenabyla dynastická otázka v Srbsku žádného podstatného významu. Ano, Karaďorděvičl chtěli se s Obrenoviči smířit a uznati jejich panství, ale král Milan tento smír zamítl. Později chtěli ra- dikálové přiměti k němu krále Alexandra. Tento byl

Jen aby to bylo šťastné. — Má úcta, — poroučel se Drápal a hned na to za rohem zmizel. Po jeho odchodu p. Mydlinka opět se rozkašlal, avšak ne již tolik hřmotně, nýbrž jaksi stísněně, jako by se mu zarážel dech. A v tom též opět vkro- čila do pokoje jeho paní. — Co tu zase ten chlap dělal? — tázala se. — Myslíš pana Drápala? — — Z toho chlapa nekouká nic dobrého. Těm pánům před tím nechtěl jsi dáti několik zlatek a zde tomu lotru vyhazuješ tisíce. — Čemu pak ty rozumíš? — — Rozumím více než ty, já mu vidím do duše, — on nás okrade o všecko. — — Kdybys si hleděla raději své vařečky, durdil se p. Mydlinka, — a nepletla se do věcí, jimž nerozumíš. Kdo pak naše jmění vlastně vydělal — kdo? — — Vydělal jsi ho ty, ale jak vidím, ty je také zase vyhodíš na ulici a budeš pak začínat zase znova. — Po těchto slovech paní Mydlinková bouchla dveřmi a pan Mydlinka si šeptal mrzutě: — Přece jsem tomu chlapovi neměl svěřovat celé své jmění. Nu, vždyť se to musí brzy ukázati. — A ukázalo se již, když hned na to pana Drá- pala odvedli na policií. A pan Mydlinka by se byl studem do zemé propadl, když se dozvěděl, kterak hloupě nechal se skoro o všecko své jmění ošidit.

k tomu také ochoten, ale princ Petr Karaďorděvič vydal prohlášení, že svých nároků na srbský trůn se nikterak nezříká. Nyní konečně, maje za to, že ná- sledkem posledních událostí v Srbsku nadešla vhodná doba, aby jich využil pro sebe a svůj rod, vydal starý nápadník trůnu Petr Karaďorděvič, který se zdržuje v Ženevě, k srbskému národu zvláštní mani- fest, který je datován ze dne 19. t. m. a nese podpis »Kníže Petr Karaďorděvič«. Nalézá se v něm také toto místo: »Navrhuji li v tomto okamžiku pomník pro svého nesmrtelného děda a jeho spolupracovníky, jsem dalek všeliké myšlénky, abych podceňoval zá- sluhy jiných velikých synů Srbska.« Kníže vyzývá v manifestu k zbudování pomníku na památku re- voluce, již jeho děd vedl před sto lety proti Turecku, a věnoval k účelu tomu 50.000 franků. Mluva mani- festu je klidna; neobsahuje také praničcho, co by dle srbského zákona o tisku mohlo propadnouti konfiskaci, tak že manifest bude možno v Srksku veřejně roz- šiřovati. A rovněž bude také asi nemožno, zabrániti utvoření se zvláštního výboru pro zbudování navrže- ného pomníku. Kromě toho budou návrh podporovati také četní poslanci a senátoři; ne ani z demonstrace proti dynastii Obrenovičův, jako spíše z lásky k za- kladateli srbské svobody. Tím vším budou však vnitřní zmatky v Srbsku dozajista jen zvětšeny,a kdož ví, neocítí-li se Srbsko zase pojednou před novou vnitřní revolucí? Ministerská rada v Pařížl. Včera konána byla v Paříži ministerská rada, ve kteréž podepsány byly dva protokoly, jež předložil ministr Caillaux.

Jedním z nich zřizuje se komise, jež má stanovit míru náhrad, kteréž vyplaceny býti mají francouz- ským příslušníkům za přičinou čínských zmatků. Dru- hým dekretem upravuje se postup jednání v tom ohledu a uvádějí se důkazové doklady, jež komisi předloženy býti mají. President Loubet podepsal dále předlohu zákona, kterým se mění trestná ustanovení pro mužstvo obchodního loďstva. Porážka sociální demokraeie ve Fran- cit. Ve Francii ztrácí sociální demokracie půdu sice pozvolna, za to však jistě. Město Roubaix mělo po tři roky socialistickou správu a socialistického purk- mistra. Posledním skutkem této správy bylo odstra- nění daně z nápojů. Než, sněmovna neschválila tohoto usnesení, následkem čehož purkmistr s městskou radou se vzdal, doufaje, že obyvatelstvo vysloví mu při no- vých volbách opět svou důvěru. Nuž, nové volby ko- nány byly minulou neděli, ale skončily úplnou po- rážkou sócialistů. Byloť zvoleno z dosavadních 23 městských radních opětně jen sedm. Veliké město Roubaix jest následkem toho ziraceno pro socialisty. Umírněné časopisy vítají tuto změnu a zároveň jí při- pisují také všeobecný význam. Prine z Walesu odjel včera z Londýna v 8 hodin večer do Berlína, aby se súčastnil narozenin německého císaře Víléma.

Vangličké dolní sněmovně odpověděl včera Cranborne na dotaz, učiněný ohledně zamýšlené prý notífikace cizím mocnostem o zabrání Transvaal- ska, že ve Veliké Britanii není zvykem, cizím moc- nostem annexi notifikovati, a nebude-li zvláštního dů- vodu, také prý se notifikace nestane. Boland se tázal, zdali se provádí v Kapském Městě dosud starý zvyk, otevírati německé úřední listy, zasílané do ně- mecké jiho-západní Afriky a zdali učinila vláda ně- mecká v té příčině nějaké rozklady. Cranborne odpověděl, že pokud jest vládě známo, takového zvyku není, a že také německá vláda proto nečinila žádných rozkladů. Po zodpovědění dalších dotazů bylo přistou- peno k dalšímu rokování o adrese, a sněmovna za- mítla po dvoudenním rokování dodatek Johna Red- monda k adrese, ve kterém se proti dosavadní správě Irska důrazně protestuje, 237 proti 134 hlasům. Rosebery vůdcem anglických liberálů. Birminghamská »Daily Mail« oznamuje, že vůdcové liberálních imperialistů formálně vyzvali Roseberyho, aby převzal vůdcovství. Rosebery vyslovil k tomu ochotu, bude-li mu zajištěna podpora. Následkem toho byli vysláni důvěryhodní jednatelé do různých vo- lebních okresů, aby zjistili, jak by byla přijata strana, vedená Roseberym. Šetření to potrvá několik měsíců. Čínská císařovna-vdova a její rádcové za- bývají se vážně otázkou, směřující k tomu, aby za účelem reorganisace byli opatřeni tské rádcové cizo- zemští. Juanšikaj, jenž stojí v čele tohoto hnutí, doporučuje, aby do různých odvětví vládní správy po- voláno bylo osm cizinců a sice do služeb diplomati- ckých, finančních, pro vojenské a námořní otázky, pro parlamentární záležitosti a konečně do správy vnitřní.

Zprávy církevní. Pouť římská, ku které jsme přinesli nedávuo provolání, jest předmětem úvah komitétu, který se za tím účelem ustavil. Jak již praveno, jest pouť jednak oslavou pětadvacetiletého panování av. Otce Lva XIII, jednak významnou slavností kardinalátu, jímž byl primas království českého vyznamenán. Za pobytu poutníků v Římě konány budou vlastně 2 slavnosti, při nichž bude postaráno, aby poutníci čeští vždy se mohli súčastniti a slavnosti prodělati. Jeho Eminence při letošní pouti vlastně jede si pro kardinálský klo- bouk, dle starého obyčeje při propůjčování kardinalátu, nejvyšší to hodnosti církevní. Byret kardinálskýa »selideo« přiveze vždy zvláštní deputace šlechtické gardy římské a u přítomnosti Jeho Veličenstva se odevzdá byret, kdežto klobouk kardinálský odevzdává papež sám osobně za zvláštní slavnosti. Od této poutě nově jmenovaného kardinála dává se jen zřídka pro- minutí. Pokud známo, bylo prominuto světoznámému kardinálu Naromanovi, obrácenci do církve katolické, pro jeho vysoký věk a nebezpečnou cestu, že nemusil osobně přijíti do Říma, neboť zbožný Neroman nechtěl přijmouti hodnost, obávaje se daleké cesty. Odevzdá- ním klobouku kardinálského jest vlastně kardinál přijat do sboru církevních radů papeže. Právo voliti papeže má sice hned od okamžiku, kdy jest jmenován a kdy mu byl doručen byret, ale členem sboru kar- dinálů se stává teprve při pouti římské, kdy dostává kardinálský klobouk. Při této příležitostt odevzdává se též prsten kardinálský (prsten se safírem, za nějž nový kardinál dává obulus pro ústav propaganda de fide), vykáže se mu též kostel, jehož jest patronema biskupem jako ve své dlecésl a vykoná se obřad tak zvaný: »zavření a otevření úst« (právo mluviti v radě

papežské a zachovávati mlčelivost). Kde se obě slav- nosti právě popsané budou konati dnes nelze ještě s určitostí říci. Jak se sděluje, bude se slavnost ode- vzdání klobouku kardinálského konati v Sixtinské kapli a budou též poutníci naši přítomni. Skytá se tu vítaná příležitost býti při slavnosti řídké. Sbor kardi- nálský čítá celkem, kdyby byl úplný, 72 členů, však toho čísla nedosáhl než jednou. Nyní zachovává se obyčej, že vždy aspoň dvě místa kardinálů jsou ne- obsazena, takže nyní v nejlepším případě čítá 70 členů. Přítomně jest 5 míst neobsazeno, dva kardi- nálové budou asi jmenováni při konsistoři papežské, která se bude na jaře konati. Dle doby konsistoře papežské bude se též říditi naše pouť z Čech. Listy přinesly zprávu, že papežská konsistoř bude se konati koncem dubna, což by bylo proto vítáno, že Italie v tu dobu jest v plné kráse své. Papežská konsistoř, v níž se záležitosti celé církve se týkající (jmenování biskupů, kardinálů atd) vyřizují, jest výkon papežův jako nejvyššího pastýře a koná se za zvláštních slav- ností. Poněvadž trvá papežská konsistoř dosti dlouho, koná se nyní v posledních letech panování Lva XIII. toliko dvakráte do roka. Až dojde určitá zpráva, kdy se bude konati papežská konsistoř, budeme moci též určiti den, kdy bude určitě pouť se konati. Zatím doporučujeme všem, komu čas a prostředky dovolují. by konal pouť římskou a podíval se do středu katoli- ckého světa, aby národ český důstojně byl zastoupen. Lze očekávati, že z každé řehole v Čechách působící aspoň jeden zástupce se vypraví. Bratrstvo Neposkvrněného Početí nejbl. Panny Marie Lúrdské koná dnes v klášterním chrámu Páně sv. Voršily svoji pobožnost jazykem če- ským o půl 5. hod. odpol.

Zprávy denní- * Klepání. Ve stále se vyskytujících sensač- ních zprávách o výrocích nejpřednějších osob je třeba viděti systém nepřátel, kteří si přejí stálé napjetí po- zornosti a rozechvění. Sotva byla vyvrácena zpráva o výroku arcivévody Františka Ferdinanda d'Este »o státní řeči německé«, hned se zase vyskytla zpráva o výroku Jeho Veličenstva ku kardinslu Gruschovi o hesle »Pryč od Říma«. »Vaterland« přináší zprávu, že zpráva »N. W. J.«, jakoby císař odpověděl kardinálu Gruschovi, že nebylo žádné pří- činy »sáhnouti ku prostředkům mimořádným«, jest »holá smyšlénka«. Patrně chtějí sensace milovné listy tlouci na keř, jestli něco za ním nevězí. Jednou tomu účelu slouží list zahraniční, jindy list domácí, jen aby byla sensace buď pomocí hesla »Pryč od Říma«, buď pomocí jazykové nevraživosti. »N. W. J.« ohlásil svou kachnu zvláštními plakáty, jestli též zvláštními plakáty odvolá to — není žádná otázka. Nordau radí, že by se spisovatelům sensace chtivým nejlépe příšlo na kůži, když by se na jich útraty všude, kam došla lež jejich, dodala též oprava její. Zde dva- kráte zataženy osoby panující rodiny do politíckého boje, jindy jest to sv. Otec, který se těší pozornosti klepalů. Římská »Tribuna« pustila zprávu o čistění ve Vatikáně, kde se vše dává do pořádku, zpráva prošla celou řadou listů, v nichž vyčtěno, že Vatikán má 11.000 pokojů a že tam 1500 lidí poklízí atd. Účel té zprávy jest jiný než vyprávěti o Vatikáně, ona má vzbudíti domněnku o nesmírném bohatství Vatikánu a luxu, který se tam provádí. Kdyby ne- měly listy, v nichž se zpráva podobná vylíhne, neka- lých úmyslů, pak by nelhaly. Proč by psaly, že Vatikán má 11.000 pokojů, když jích nemná ani