ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 eaf83330-66c4-11dc-9f99-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 14 celkem · entity: person 63, place 19, work 6, org 4
1 masthead
—Románová přiloha „Národnich Listů“ k číslu 45. ze dne 14. února 190.
2 title
Různé zprávy.
3 article
= Moudré rozhodnutí. Mezi kandidáty pro francouzskou akademii uveden těchto dnů též známý spisovatel Jules Verne, avšak autor »Cesty kolem světa« zaslal těchto dnů panu Pierru Giffardovi, jenž jej v časopise »Vélo« vřele doporučoval, následující dopis: »V Amiensu, 5. února. Rád bych Vám bez meškání poděkoval za článeký jejž Jste uveřejnil v časopise »Vělo« a jejž otiskl »Matin«. Dokončím záhy svůj 73.s rok a v takovémto stáří nemám opravdu již ctižádosti státi se členem akademie. Před 28 roky Alexandr Dumas syn a někteří přátelé prohlásili moji kandidaturu, avšak pochopil jsem záhy, že to byla neprozřetelná odvážlivost a uchylil jsem se do své »poustevny v »Amiensu«, jak pra- víte, abych nikdy více odtud nevyšel. Od oné doby odebralo se 59 akademiků na onen svět. kdež zajisté nenaleznou nijaké kopule Institutu, jež by jim po- skytla věčný útulek. To znamená, že jestlíže akademie udílí nesmrtelnost, přece nečiní nesmrtelným. Jsem velmi dojat účastenstvím, jež Jste mi, ctěný pane. osvědčil a děkuje Vám z celého srdce, prosím Vás. abyste přijal stisknutí ruky starého povídkáře. Jule Verne!« — Rezhodnutí toto jest zcela rozšafné. Pravda, členem akademie stal se leckdo, kdo měl na tuto poctu méně nároků nežli autor »Carova kurýrae a obmezuje-li Verne svoji ctižádost, jeví v tom dost značnou míru sebevědomí.
Jules Verne Pierre Giffard Véla Dumas Verne Carův Amiens
4 article
= Sebevražda v kathedrále sv. Pavla. Z Londýna se oznamuje: Onehdy ráno při ranní mši pokusil se italský dělník Antonio Bartolomica v kathedrále sv. Pavla o sebevraždu výstřelem z re- volveru. Právě když zpíváno »Benedictus« zatřeskl výstřel a po několik minút panovala ve chrámě ho- tová panika, zejmena proto, že nebylo lze okamžitě zjistit, čím třesk byl způsoben. Konečně nalezl jeden z kostelníků v tak zvané kapli Wellingtonově Itala ležícího beze smyslů se silně krvácejíčí ranou ve pravém spánku. Sebevrah odnesen rychle z kathe- drály a dopraven do nemocnice, kdež záhy potom ze- mřel, aniž bylo lze zvědět, proč podnik! sebevraždu právě ve chrámě. = Srážka vlaků. Na trati dráhy West Shor u Weehawkenu srazily se onehdy ráno dva vlaky, při čemž byli dva muži usmrcení a sedm poraněno.
Pavel Bartolomica Benedictus Wellingtonův Italos Londýn West Shor
5 article
Tři z raněných bezpochyby zemrou. Toto neštěstí přihodilo se k osmé hodině. Nákladní vlak, ke kte- rému byl připojen osobní vůz, v němž sedělo ně- kolik dělníků, jel po severní koleji a když zajížděl k tunelu, vyjel odtamtud osobní vlak, známý jako Haverstraw Express, který se nalezal na jižní koleji. Nedopatřením zůstala výhybka otevřena a následkem toho zajel osobní vlak na severní kolej. Lokomotiva vrazila na to do vozu s dělníky u nákladního vlaku a při tom byli dva z nich usmrceni a sedm pora- něno. Cestující osobního vlaku vyvázli bez úrazu. Ranění dělníci byli dopraveni do hospitálu v Hobo- kenu. Kdo toto neštěstí zavinil, nemohlo býti dosuo zjištěno. = Koláč. Jakýs časopis v Christianii vypra- vuje následující pěknou anekdotku: Šest malých ho- šíků hluboce zadumaných sedělo kolem znamenitého koláče. Pastor jdoucí mimo zastavil se a tázal se, »Co tu děláte?« Hoši navzájem na sebe pohledlia z počátku nechtěli s barvou ven. Konečně pravil nejmenší a nejupřímnější z nichu »Kdo poví největší
Pastor HOSPITÁLU Hobo Christiania Haverstraw Express
6 article
lež, má dostat koláč.« — »Milé dítky,« napomenu je pastor přísně, »nevpouštějte takto dábla do svých srdcí. Když jsem byl ve vašem stáří, nepromluvil jsem jediného nepravdivého slova.« Hoši neodpově děli, jen mlčky na sebe hleděli. Ale po chvíli pravi nejmladší a nejupřímnější: »Hola, dejte mu ten koláč l«i- = Skandální aféra. Brusselské časopisy za- bývají se soudní aférou, jež podle jejich líčení jest znaným skandálem v belgickém soudnictví. Před rokem odsoudil trestní soud v Brusselu jednoho z nejpověstnějších tamních bursiánů, jakéhos Bonheura, provelké podvody a zakladatelská šejdířství na dvě léta do vězení. Bonheur svěřil svoje hájení půl tuctu advokátů, kteří jako právníci i jako politikové za- ujímají vynikající postavení v Brusselu. Přes to od- souzen byl ve všech instancích. Pod zárukou 50.000 franků byl Bonheur, jenž jest několikanásobným millionářem ponechán na svobodě. Poněvadž mimo to jest majitelem nejčelnějšího finančního listu brus- selského »Messager de Bruxelles«, jemuž před půl druhým rokem zároveň dal ráz politický po způsobu pařížského »Matinu« a u něhož poslanci všech stran jsou spolupracovníky jako článkáři, měl po ruce do- statečné vlivy, aby jeho žádost o milost sétkala se s příznivým výsledkem. Dvě léta vězení snížena mu na jeden rok. Když pak státní zastupitelství vyzvalo Bonheura, jenž na svém zámku v Boitsfortu blíže Brugselu žije v obvýklém přepychu, aby trest na- stoupil, dal si potvrdit svým domácím lékařem, že jest churav a že prozatím nemůže trest nastoupit.
Hol Bonheur Matin Bonheura Brusel Messager jít Brusel
7 article
Po několikaměsíčním čekání vyslalo státní zastupi- telstvo soudního lékaře a vrchního lékaře vězenského na zámek Bonheurův, a ti shledali, že jest úplně zdráv. Po dlouhém dopisování odhodla! se konečně Bonheur počátkem října odebral se do vězení. Zde zařízen byl pro něho se vším pohodlím opatřený krásný pokoj, byl ošetřován jako nemocný a poskytnuto mu množství neobyčejných výhod. Směl z vězení přímo říditi svoje obchody, k tomuto cíli podle libosti korrespondovati, odbírati časopisy přijímati denně návštěvy svého bratra a společníka několikráte v týdnu návštěvy své manželky ve svém pokoji pro nemocné atd. Jedva si takto odpykal tříměsíční trest. byl počátkem ledna následkem nové žádosti o milost propuštěn na svobodu a od té doby opět se podepi- suje jako ředitel časopisu »Messager de Bruxelles.« Když byla »Étoile Belge« tuto skandální záležitosts udělením milosti vynesla na světlo a podala veřej- nosti přesná data, žádal nyní časopis »Le XX. Siěcle- jenž jest majetkem předsedy senátu vévody d' Ursel a poslance Hellapitte, aby sněmovna ujala se tohoto skandálu a žádala na ministru spravedlnosti vysvě- tlení o konání spravedlnosti vůči pověstnému šejdíři ze řemesla. Časopis doufá, že pravice neponechá čest této nezbytné interpellace socialistům. Záležifost tato zasluhuje pozornosti tím spíše, jelikož úřady také odsouzence z procesu dráhy transvaalské nechal uniknouti přes hranici, ačkoliv podle výše trestu vě- žení a skvělého stavu jmění těchto — šlo tu rovněž o samé millionáře— bylo lze najisto předpokládat, že uprchnou = Utužoval se na cestu k severu. z Washingtonu se oznamuje: William J. Peters, vý- zkůmný cestoval a topografický znalec vlády spol- kové, chystal se k nebezpečné cestě podél pobřeží Arktického oceanu a otužoval se za tou příčinou tím
Bonheur Belge Ursel Hellapitte William Peters Washington Messager jít Brusel
8 article
spůsobem, že každý den skočil do ledové vody, nosil lehký oblek, žil v nevytápěném bytě při oknech do kořán otevřených. Výprava Petersova, čítající celkem šest osob, mezi nimiž je též zeměpisec F. S. Schra- der, vydala se v sobotu na cestu. Hodlají uraziti a 2000 mil ledovými krajinami dosud úplně nezná- mými za tím účelem, aby změřeno bylo severní po- břeží Aljašky. = Unos mladé dívky. Z Eastonu Pa., se oznamuje: Čtrnáctiletá Mamie Volkertova zmizelaz domu rodičů a policie předpokládá, že ji unesl jakýs Th. Flinn, který dříve bydlel v Eastonu, nyní s však zdržuje v New Yorku. Bylo zjištěno, že Flinn nalézal se ve čtvrtek v Eastonu, a poněvadž se s Mamií znal, zdá se býti domněnka policie správna. Jakýs mladík prý dívce sdělil, že si přeje s ní miu- viti. Není pochybnosti, že se s ním Mamie někde sešla, neboť ještě týž den odpoledne vyházela lepší svůj oblek z okna, a vzdálila se pod záminkou, že navštíví přítelkyni, více se však nevrátila.
Petersův S Schr Volkertův Flinné Mamie Aljaška Easton New York
9 article
Zemřelí v Praze.
Praha
10 article
Dne 9. února 1901: Stočes Severin, syn ho- liče, 3 roky, 662—I. Linnová Josefa, vdova po zá- mečníku, 65 roků, 1334—II. Ullrich Karel, býv. ře- ditel velkostatku, 87 roků, 260—III. Klimentová Lud- mila, dcera sluhy, 1 rok 5 měsíců, 888—I. Paník Jan, řeznický pomocník, 29 roků, 248— V. Linhart Otto, syn mlynáře, 11/2 roku, 185—V. Černý Josef, advo- kátní úřadník, 46 roků, 459—II. Rybičkova Josefa, dcera dělnice. 1 den, 440—II. Vošoustová Kateřina, vdova po oficiálu, 79 roků. 13—VI. — Ve vše- obecné nemocnici: Hodysová Marie, vdova po professoru, 56 roků. Křížová Marie, manželka rol- níka, 47 roků. Straková Marie, manželka košikáře, 54 roky. Klímova Barbora, soukromnice, 72 roky. Šebek Jan, nádenník, 40 roků. Bergmannová Karo- lina, manželka obchodníka, 51 rok. — U milosrd- ných bratří: Pomp Jan, býv. správce, 78 roků. — U milosrdných sester: Kozel Karel, zá- mečník, 22 roky. — U Alžblětinek: Citeráková Aloisie, vdova po radovi zem. soudu, 56 roků. Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 132. hra v předpl. 4. čtvrtka. plido Mořská panna. Žert o třech dějstvích. Napsal Josef Štolba. Režisér Josef Šmaha. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod.
Ullrich Karel I Paník Jan V Linhart Otta Josef Rybičkův Vošoustová Kateřina Marie Klímův Barbora Šebek Král Žert Štolba Šmaha Bergmannová Karalino Praha Stočes Severin národní divadlo . 132 Klimentová Lud Hodysová Marie U Alžblětinek Citeráková Aloisie
11 article
Ve čtvrtek 14. února. Konec o 1/210. hod.
12 article Svandovo divadlo na Smíchové.
Svandovo divadlo na Smíchové. Ve čtvrtek 14. února. Začátek o. 7. hod. Ve prospěch pana Ant. Jiřikovské ho. Moderní mládež. Veselohra o čtyřech aktech a proměně. Napsal Otto Ernst. Přeložily Glaire a Marion Filipovy. Režisér pan Jan Kubík. Denní předprodej lístků v knihkupectví pp. Urbánka, 7338 Kapra a Kotka na Smíchově. — 124
Antonín Ernst Glaire Filipov Kubík Urbánek Kapr Kotek Smíchov Svandovo divadlo
13 article
vzbudilo někdy úsměv Vasův i samého nemocného. Saveli byl povahy právě tak veselé jako náš Maksimič mrzuté, a jak mně potom vypravoval Vasa, dovedl svým neunav- ným, veselým duchem dodati odvahu a těšiti všechny v nejtěžších okamžicích nemoci Erazima Ivanoviče. Bylo to podivné, jak docela jinak se choval k otci a k synovi: s prvním zacházel jako s něžně milujícím děckem, kte- rému bývá někdy k prospěchu trochu je vyhubovati k Vasovi byl plný uctivosti, nikdy s ním nežertoval a hleděl mu vyčísti z očí všechna jeho přání. Po obědě nadešla obyčejná hodina procházky Era- zima Ivanoviče. Saveli se svým pomocníkem snesli ne- mocného na nosítkách po schodech; dole byl, jeho ko- čárek, v kterém ho vozili zahradními alejemi. Šli jsme s Vasou za ním. V zahradě nebylo dosud nikoho, všichni dosud obědvali. Vítr šelestil slabě v korunách topolů a někdy proběhl křovinami jako poplašená veverka. V temných stromořadích byl příjemný chládek, vzduch vonný, plný svěží vůně z blízkých stohů sena. Kočárek nemocného se zastavil u záhonu a Saveli počal opět trhati květiny pro pána a my jsme zašli s Vasou daleko až na konec zahrady, kde začíná vrboví, akacie a vysoké rákosí, vystupující z tiché hladiny, jezerní — útulek to divokých kachen a veškeré vodní, pernaté zvěře, která vyletěla celými hejny, když jsme se blížili. Procházeli jsme se dlouho touto zelenou samotou, která se zdála bůh sám ví jak vzdálená od ostatního světa. — Nale- záme se skoro na ostrově Robinsona, pravil jsem Vasovi a smáli jsme se a žertovali. On mne zlobil, ubezpečuje mne, že bych tam zemřel hladem, poněvadž bych nedo- vedl ani rozbíti kokosový ořech; abych z něho dostal mléko, jsem prý »rozmazlený matinčin synáček« ; já jsem
Vasův Erazim Vasa Kočárek Nal Erazima Ivanovič
14 article
nebyla-li, poručil, abychom vylili lék oknem. Konečně jsme ve Vídni měli starého lékaře, byl to velmi dobrý člověk, který si tatínka i mne skutečně oblíbil. Ten řekl otevřeně, že není žádných léků potřebí, uzdraviti že ho mohou pouze tři věci, které ukládá matince a prosi, by jich nezapomněla — vzal péro a napsal německy velkými písmenami: čas, čistý vzduch a klid. Odhodlala se tedy k návratu do jižního Ruska a jeli jsme rovně z Vídně do K., poraditi se ještě s tamějšími lékaří. Řekli matince, že souhlasí úplně s předpisem svého vídeňského kollegy. V K. jsme zastali strýcen Ryndina a přijeli jsme zároven s ním sem. sroonon — Aeskutečně, jak se tvůj otec zde zotavil! Jsou tomu tři týdny a jeststo k poznání. Tvář Vasova byla ihned veselejší, a on se mnou sdělil, žebnedávno navštívil nemocného plukovní lékař od pluku, u kterého slouží generál Ryndin, který, ho viděl. v Va že byl velice překvapen značnou změnou k lep- šímu a že dává Vasovi tu největší naději na uzdravení- — Vidím to sám, pravil. — Ach! řekl pojednou, jen kdyby papa nechtěl věčně seděli u toho okna.t — Což není stejné, kde sedí, má-li jen hodně vzduchu? Vasa neodpověděl a teprve potom mně napadlo, že okno, o kterém mluvil, nalezalo se právě naproti pa- vilonu, který obývala Ljubov Petrovna. — Ty's asi pokračoval ve svém učení za hrani- cemi, Vaso? ptal jsem se ho: — Ale kdo tě tam učil rusky? — Nikdo. Dbal jsem sám o to, abych nezapomněl, četl jsem mnoho, matinka mně objednávala knihy z Ru- ska. Ostatnímu mne učil gymnasialní učitel, kterého mně Zapomenutá otázka. — 121 -
Vasův Ryndin Vasa Ljubov Vídeň Rusko Virginie