1
article
kníže černohorský a kníže bulharský. — Byl
nařízen šestiměsíční dvorní smutek.
Z Vídně, 14. února. (C.-B.) Úřadní
list uveřejňuje ceremonial pro převezení a
pochování mrtvoly Milanovy. Podrobnosti
souhlasí s těmi, jak včera byly oznámeny.
Z Říma, 13. února. (Č.-B.) »Tribu-
na« sděluje, že nejkrajnější levice se asi
nezúčastní sestavení nového kabinetu, ale že
jej bude později podporovati. Russi, Ru-
dini a Luzzatti jsou prý odhodláni ka-
binet Zanardellův co nejúčinněji pod-
porovati,
Z Říma, 13. února. (C.-B.) Jednání ve
příčině sestavení nového kabinetu příznivě
pokračuje. Má se za jisté, že Zanardelli,
Giolitti, Prinetti, Nasi, Galim
berti, Cocco-Ortu, Ponza, di San
Martino a Morin vstoupí do nového
kabinetu. Vyjednává se ještě s Bazanel-
lim, Luzzattim, Marcovou, Sac-
chim, Wollemborgem a Giussem.
Milanův
Russ
Zanardelli
Giolitti
Prinetti
Cocco Ort
San Martino
Morin
Luzzatti
Marcův
Mac
Wollemborg
Vídeň
Řím
Trib
Ponza
2
article
Pokud se týče rozdělení portefeuillů, jest
dosud jen ujednáno, že Zanardelli pře-
vezme presidium, Giolitti vnitro a Pri-
netti zahraniční záležitosti. Zejtra se zde
očekávají Giusso a Marcova.
Z Brusselu, 13. února. (C-B.) Sně-
movna z amítla 97 hlasy proti 16 senátem
přijatý § 7. osnovy zákona o hernách,
jímž se uznávala privilej heren v Ostende
ve Spaa.
Z Paříže, 13. února. (C.-B.) »Tempse
oznamuje z Alžíru, že generál Serviere,
který nedávno podnikl výpravu do o a zy
tuatské, podmanil tam bez odporu tři
vzbouřené kmeny.
Z Madridu, 13. února. (C.-B.) Za po-
hřbu básníka Campoamora došlo k de-
monstracím. Na chrám jeptišek bylo
házeno kamením. Policie zahnala manife-
stanty střelbou. Na různých místech města
došlo k demonstracím. Četnictvo tasilo zbraň.
Demonstranti házeli na ně kamením. Četné
osoby byly zatčeny, mezi nimi také jeden
důstojník.
Madrid ve stavu obležení.
Z Madridu, 14. února. (C.-B.) Nad
Madridem vyhlášen byl stav obležení. Vo-
jenské úřady převzaly správu města.
Giusso
Marcův
Temps
Serviere
Campoamora
Brusel
Ostende
Spaa
Paříž
Alžír
Madrid
3
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Durbanu, 13. února. (C.-B.) Mez
Standertonem a Greylingstadem
zdržuje se skrovný počet Burů, kteří při příle-
žitosti způsobují škody na železniční trati, ale
do boje se nepouštějí. Generál French na-
padl minulý týden s úspěchem tábor burskýu
Ermola. 40 Burů prý padlo a 200
prý bylo zajato. Bylo ukořistěno velk
množství dobytka.
zách« a takových děsech, jichž jevištěm byl
orkestr a jichž původcem byl prý jeho chef,
že všechna práce umělecká byla v něm ne-
možna, a obraznost obecenstva takovým způso-
bem napínaná počíná v p. K. Kovařovici vě-
třiti vzdor jeho umírněnému vzezření tyrana,
o němž dovoleno jest mysleti si věci nejhorší.
Zvlášť o jeho očich. Oči, kteréž obrací k obe-
censtvu, zdají se ovšem »hledisky« co nejne-
vinnějšími a zhola bezúhonná a neurčitá jich
modř ani z daleka nevěstí neblahé blesky, ja-
kými dovede nastrojiti takové pohromy, jakými
se dnes zachvívá zlatý dům na břehu Vltavy,
ale i dosti značný kus pražské, ano i české
půdy. Neboť o jiných způsobech trýzně než
očima chefa opery provozované veřejnost se do-
sud nedověděla ... Náhlé propuštění houslisty.
zaviněné nikoli očima kapelníka, nýbrž známým
solovým extempore osvědčeného jindy umělce,
nenáleží k těmto torturám, provozovaným ka-
pelníkem, neboť rádi bychom znali nějaký kom-
petentní hudební tribunál, který by na takové
počínání nevynesl rozsudek krajně možný.
French
K Kovařovic
Durban
Standerton
Vltava
4
article
Nechť pozorujeme záležitost orkestru na-
šeho Nár. divadla, právě probíhající, s jakékoli
stránky, jednou věc musí uznati každý soudný,
chladně soudný člověk, že strůjcům jejím
nešlo o jedině možný cíl, k němuž pracovati
má zvláště orkestr Národního di-
vadla. O onen cíl, k jehož dosažení bylo
spojenství sil dirigenta Kovařovice se silami
orkestru tak výtečného, jakým vládne — či
právě nevládne — jediná naše opera — vítáno
opravdovým vytržením radosti všech skutečných
přátel české, světem proslavené hudby! Pocit
a dojem opravdové pohromy, který tyto kruhy
nadšených ctitelů nejpokročilejšího našeho umění
tísní, jest zajisté hlubší a doufáme také vše-
obecnější než škodolibost a sladká pachuť da-
řící se msty, ovládající v této chvíli titany,
kteří druhdy Olympu Národního divadla vládli,
pohlížejíce tenkráte ovšem jaksi po »offenba-
chovsku« na různé »sféry své správy«.
Zdá se, že je na čase, aby se přestalo po-
hlížeti na události tyto jako na pouhý interes-
santní divadelní skandál, z jehož pletek a pletich
vyzírá tu a tam zajímavá hlavinka některé prima-
donny aneb donny, kteráž by se jí ráda stala
Vždyť běží o Národní divadlo a tu nemůže býti
ani spravedlivějšího požadavku, než jaký na
místě tomto tlumočíme, požadavku nejstručnější
cesty k odstranění tohoto rozkolu a to pro-
středky obětavého samočinného potlačení zájmů
osob a osůbek a odložení jich na doby pozděj-
šího chladnějšího uvažování, řešení a urovnání.
Jest na čase nejbližším, aby tato kapitola
o »nejneblažším vlivu činohry na operu« byla
už skončena, neboť závěrečné účty neomylně
zaplatí ten, kdo způsobí úhonu českému umění
zcela zřetelně hrozící.
Kovařovic
národní di
Olymp národní divadlo
národní divadlo
5
article
Tři léta téměř řádili Němci v parlamentě jako
vzteklí Zulukafři, ve prach šlapali státní auto-
ritu a bylo by se jim podařilo zastaviti státní
stroj, kdyby nebyla ochotná vláda se jim opřela
a nebyla existenci tohoto státu zachránila a té
vládě kdyby nebyli poskytovali oporu důvěřiví
národové. Za to vláda, jež obětovala sama sebe,
odkopnuta, národové, kteří při ní stáli, do nej-
hluší duše uraženi. Vítězi ale stali se ti, již
s lehkou myslí byli by uvrhli stát tento v zá-
hubu a dnes děje se v tomto státě všechno dle
vůle těch, kteří ze sněmovny prchají, když cítí,
že dojde k nějakému loyalnímu osvědčení. Po
těchto zkušenostech nedají se zástupci národa
českého znovu zmýlit, nýbrž na tom trvati bu-
dou, aby dřív urovnány byly ve smyslu spra-
vedlnosti a práva spory jazykové. Dělnost parla-
mentu dostaví se potom sama sebou.
— Brněnští Němci se zajišťují. Obecní
zastupitelstvo brněnské mělo v úterý schůzi,
ve které rozhodovalo také o žádosti německého
ženského spolku výrobního, aby obec přenechala
mu pozemek ve Schmerlingově ulici ve výměře
asi 290 čtverečních metrů, který nalezá se mezi
jeho spolkovou budovou a obecní školou. K ná-
vrhu komise byl zmíněnému spolku žádaný po-
zemek zastupitelstvem přenechán, ale stalo se
tak s podmínkou, že se ženský výrobní spolek
zaváže a závazek svůj vtělí do poze m-
kové knihy, že zaplatí obci obnos 3000 K,
pakliže by němčilna přestala býti
v jeho ústavu řečí vyučovaeí, nebo
kdyby spolek se rozešel. — Usurpátoři obecní
správy v Brně jsou si tedy vědomi pomíjitel-
nosti své moci, ale neradi se s ní loučí a za-
bezpečují své panství, jak jen mohou. Zajistí-l
jim je — knihovní záznamy, k nimž
nyní sahají, třeba věru teprve vyčkati.
Němec
Schmerlingův ulice
Brno
6
article
— Nádraží státní dráhy. Není snad
v městě tak velkém mizernějšího nádraží na
pevnině, než je nádraži Františka Josefav
Praze. Je věru zvláštním štěstím a při tom
zvláštní zásluhou úřadnictva a zřízenců, že na
tomto nádraží, odkud každý okamžik vlak vy-
jíždí neb přijíždí a jehož perron stále plný
lokomotiv, vozů a lidí, dosud nestalo se ne-
štěstí. Vlaky stojí zpravidla vedle sebe, tak že
jeden kryje druhý, obecenstvo pak nuceno
hopkovati mezi kolejemi, na nichž kolem fiči
vlaky. V některou hodinu má rendezvous na
tomto nádraží až i šest vlaků, jež všechny
v několika minutách musejí býti buď naplněny
neb vyprázdněny. Je to neslýchaný shona
zodpovědnost železničních orgánů na tomto ná-
draží, které v moderním železnictví je paškvi-
lem, je ohromná. Stalo se již před lety usne-
sení, že má býti nádraží Františka Josefa roz-
šířeno a moderně upraveno. Zatím odkopáno
kus vrchu směrem k Žižkovu a postavena
tam za několik tisíc skladiště. To bylo
všechno. Vymlouvali se na nedostatek peněz.
František Josef
Žižkov
František Josefav Praga
7
article
Zatím ale byla spojovací dráha ve Vídni, jejíž
projekt schválen mnohem později — model na-
šeho upraveného nádraží Františka Josefa byl,
jak známo, vystaven již na jubilejní výstavěv
roce 1891 — nejen úplně dohotovena, nýbrž
je aspoň pokud se týče zevního kruhu dvě léta
dopravě odevždána. Na tu bylo peněz dost, jak-
koli vozy její jezdí prázdny a tento frivolně
z potu obyvatelstva zbytečně zřízený podnik ne-
nese ani tolik, co stojí jeho režie. Do letošního
rozpočtu vloženo na úpravu nádraží tohoto a na
jiné ještě 24,000.000 korun. Snad se tedy
s věcí konečně hne. Aneb skutečně se na to
čeká, až na nádraží tom se několik lidí zabije?
— Rodinné zprávy. Pan Antonín Dole ž al,
učitel měšťanské školy v Žižkově a paní Marie D o-
ležalová roz. Dražilova, dcera říd. učitele v Py-
šelích, oznamují, že slavili dne 9. února 1901 svůj
sňatek manželský.
František Josef
Dole
Marie
Dražilův
Vídeň
Žižkov
pa
měšťanský škola
8
article
Prohraná sázka. Počátek této historky
vznikl v Praze, její pokračování odehrálo sev
Plzni a v Berouně a skončilo opět v Praze, kde je
nyní předmětem úvah a rozhovoru v denních spo-
lečnostech hostinských. Pět dobře situovaných ob-
čanů rozhodlo se podniknouti výlet do Plzně, ku
pramenům a zdroji výtečného moku, jejž nevýslovně
milují. A když se do Plzně dostali, neznalo potěšení
jejich ani míry. Zejmena pan F., jenž o sobě rád
tvrdíval, že má tak znamenitě vyvinutý smysl pro
chuť, že dovede rozeznat do nejmenších odstínů
všechny dobré i méně chvalitebné stránky nápojů.
Hladil sklenici, postavil ji proti světlu a liboval si,
že tak dobré a tak laciné už dlouho nepil. A v ná-
ladě nejrůžovější opouštěli průmyslové město. Než
dojeli do Hořovic, už měli nové plány: zastavit se
u přítele v Berouně. Uskutečnili úmysl, vystoupiliz
vlaku a odjeli do domácnosti přítele, u něhož byli
s velikou okázalostí poctěni. Také pěnivý mok byl
obstarán a ku podivu, panu F., výtečnému znalci
chmeloviny, chutnal zde ještě výborněji než v Plzni.
Dal překvapení svému náležitý výraz prohlášením,
že takové plzeň ké ani v Plzni nepil. A teprve když
už byla společnost na odchodu, byl pan F. usvědčen
Hladil
Praha
Beroun
Plzeň
Hořovice
9
article
Spor v orkestru Národního divadla.
Spor v orkestru Národního divadla.
Jako všechny předměty české veřejnosti
má pro nás i dnešní, již čtyřdenní horečná krise
v orkestru Národního divadla jeden svrchovaný
zájem českého prospěchu, kterýž v případě tomto
jest s dalším zdarem českého operního a vůbec
hudebního umění totožný.
Obecenstvo, jinak nezaujaté a jen českému
umění stranící, nemůže míti k neblahým těmto
událostem jiného zřetele a nemůže jinak, leč
litovati kruté rozmíšky v harmonii, od kteréž
očekávalo pro českou opeřu tolik požehnaného
zdacu — v harmonii mezi výtečným výkonným
tělesem kapely »Národního divadla« a nejpovo-
lanějším jejím dirigentem Karlem Kovařovicem.
Považujeme-li dirigenta orkestru v jistém smyslu
za výkonného umělce a orkestr za jeho nástroj.
není zajisté osudnější nehody, než když nástroj
tento vypoví službu.
JJedna z klapek nepřilehla správně, ozval
se falešný tón, který není ani zanešen na pří-
šlušné řádce partitury, ani neleží v jemně vy-
cvikovaném sluchovém přístroji hudebníkověa
který mívá právě na jeho čivovou soustavu
reakci mnohem vydatnější, než na obyčejnou
duši posluchačskou. A hle, co se stalo? Jediný
pohled afektu z očí dirigentových stačil, aby
uvedl celý hudební organismus v nelad, jediné
upření očí k tomu, aby se ozval zlozvuk jako
z varhan, démonem posedlých, jež zastaviti
nelze — poněvadž vítr do nich neduje z pří-
slušných měchů, ale z otvorů vnějších, ci-
zích ..
Něco tak nehudebního nestalo se v če-
ských hudebních kruzích dávno. Ovšém, mluví
se a tiskne v provoláních a zaslánech o »hrů-
Kovařovic
národní divadlo
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Strašně pilní poslanci. Poslanec
Kaiser, Baernreither i dr. Funke, který mluvil
včera hlasem velice stísněným a formou velice
nejistou všickni, zpívali ve svých řečech vzne-
šenou »píseň práce« s takovým nadšením,
jakoby soudruhům pana Daszynského dělati
chtěli konkurenci. Výteční mužové. Celá dvě
léta a devět měsíců mařili práci vídeňského
parlamentu svým germánským mravem a dnes,
kdy taktikou, ve které se jim zlíbilo, dosáhli co
chtěli s vysoka kážou »dělnost« a do klatby
dávají toho, kdo se k nim odporným fárizejeům
připojiti nechce. Že lidé ti se nestydí pronésti
slovo »dělnost« dá se vysvětliti jedině otrlostí,
kterou si osvojili vychováním obstrukčním.
Dělnost! dělnost! Žáležitosti hospodářské! Bl-
hobyt lidový! atd. atd. Kážou dnes titiž, kteří
ktvůli Badenovým a Gautschovým jazykovým
nařizením zavlékli stát na pokraj záhuby.
Teď pojednou o věcech národních nechtějí
slyšet i byli by rádi, kdyby zástupcové národa
českého byli jim po vůli a o otázkách těch
mlčeli. Mluvili dokonce již i o »mírném tonu«
a o tom, aby se »dobrá nálada« v parlamentě
nepokazila. Ne, ne pánové, tak naivní, tak
hloupí zástupcové národa našeho nebudou.
Jestliže jste zamítli včera pilnost jejich návrhu
na adresu, odpoví vám i vládě bez adresy, že
pracovati nebudou dříve, dokud ne-
bude vyhověno jazykovým jejich požadavkům.
Domnívá-li se vláda i levice se svými přívěsky,
že dají se poslanci čeští opentlit, jako dost ča-
sto již, jsou tentokráte na omylu. Nabyli jsme
zkušeností takových, že na lep nesednem už
nikomu. Víme, co znamená v Rakousku slo vo,
co slib a co rakouská pověstná v dečn ost.
Kaiser
Baernreither
doktor
Funke
Badenův
Gautschův
Rakousko