ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 eae9c190-7107-11dc-b3c5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 128, work 2, place 53, org 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LINTY.
3 masthead
5. ledna 1904
4 masthead
Císlo 5.
5 article
podpor státních zbyli vlastně jen lidovci. Jestliže který národ, to především český hledá a vidí svou budouenost a svůj rozvoj jedině uvnitř státu rakouského a pod rakouskou dynastií, Ani nejradikálnější skupiny netvoří výjimky, nebot jest možno domáhati se nejradikálnějších změn státoprávných a přece zůstávati věrným státu i dynastii. Nicméně Čechové od obstrukce ustou- piti nechtějí a stát čím dále tím více zabřídá ve zmatky. Takové jsou následky zlého příkladu. Zkušení vůdcové čeští zajisté by věcí nehnali do krajností, ale příklad měl vliv na voliče a ústup zdál by se v jich očích hanbou. Není-li tedy možno žádati, aby ustoupili pouze Čechové, možno se domáhati toho, aby ustoupili společně i Němei. Němci, kteří se dosud těší plodům své obstrukce, jsou povinni usnadniti Čechům ústup Mír může býti uzavřen jen tehdy, když Němei se nebudou vzpírati ústupkům na prospěch Če- chův, na př. v otázce moravské university, Če chové pak se vzdají obstrukce a svolí k ustavení komise pro úpravu celého komplexu spornýeh otázek. Nespravedlivý a nesplnitelný jest poža- davek, aby Čechové celý ústup vzali na sebe neboť jakkoliv oni dnes zdržují parlamentní práce, přece jest jisto, že počátek učinili Němci.“ V lineckém „Volksblattu“ dr. Ebenhoch opakuje svůj návrh, aby se přísným prováděním jednacího řádu hledělo dosíci dělnosti sněmovní.
Čecho Němec Němei doktor Ebenhoch Němei
6 article
Překážkou činnosti říšské rady nejsou dle jeho mínění jednotliví poslanci, jimž neschází dobré vůle, nýbrž neůstupnost politických stran. Bude-i se v parlamentě přesně dbáti jednacího řádu, po- daři se snad přesvědčiti i politické strany o po- třebě dohody. Selže-li však i tento, jak dr. Eben- hoch myslí, poslední prostředek na uzdravení parlamentu, nezbude nic jiného, než aby se vláda odvolala k dobré vůli národů. „A pak — dodává — rok 1904 stál by ve znamení významných všeobecných voleb, jež by vláda musila zahájit rozsáhlým sociálně politickým programem. V Praze, 4. ledna. (K situaci v Uhrách.) Peštské novoroční řeči došly sice hojně po- chvaly v orgánech jednotlivých stran, ale sou- časně se ukazuje na jich prázdnotu. Vysloveno mnoho krásných, vlasteneckých slov, ale nikdo z řečníků neukázal cesty, po které by se mohlo vyjíti z nynější parlamentní krise. Ani hr. Št. Tisza, jehož by to měla býti prvá povinnost. Sám vládní „N. P. Journ.“ doznává, že novoroční řeč Tiszova neposkytla v nijakém směru vodítka ani pro nejbližší budoucnost. Tiszova řeč po- strádala positivního jádra a při tom o osudu nej- palčivějších otázek nestala se ani zmínka. „Jak- mile bude vyřízen branecký zákon za loňský rok — píše „N. P. J.“ — bude ihned třeba pro- jednati týž zákon na rok letošní. Po rozpočtu z rok 1903 bude nutno vyříditi ihned rozpočet na rok 1904, nemáme-li z jednoho mimozákonného stavu upadnouti v druhý. Uváží-li se, že parla ment závisí nyní úplně od dobré vůle opposice, země právem očekávala, že ministerský předseda ukáže, jakým způsobem si pomůže z těch a tako- vých nesnází. Ale jeho novoroční řeč nepodala nijaké odpovědi na otázky toho druhu. Parla- ment má však ještě celou řadu splatných dluhů.
doktor Eben Tisza Journ Tiszův Praha Uhry
7 article
Jsou tu vyrovnací předlohy, celní tarif, smlouvy s cizinou, investice, trestní řád; k nim se druží důležitá otázka, vyřídí-li hospodářské předlohy také parlament rakouský. O všech těchto věcech ministerský předseda nezmínil se ani slovem. Tak vážný, své odpovědnosti si vědomý státník. jako hr. Tisza, nemlčí v tak důležitých věcech bez dobrě příčiny a proto jeho mlčení zdá se býti velice výmluvným znamením povážlivé si- tuace . .. Ze Lvova, 2. ledna. (Všeslovanský sjezd novinářský.) Ve schůzi spolku ru- ských novinářů ve Lvově red. Mončalovský sdě- lil, že redaktor pařížské „La Patrie“ p. Massard učinil návrh, aby se do Petrohradu svolal sjez zástupcův slovanského a románského tisku. V pe trohradských novinářských kruzích uvažuje se za té příležitosti otázka, nebylo-li by záhodno svolati do Petrohradu v nejbližších létech sjezd zástupcův tisku všech slovanských národů. Z Turč. sv. Martina, 2. ledna. (K odsou- zení posl. Jana Valáška) sdělují „Nár. Noviny“: Jan Valášek byl za všeobecných sně- movních voleb zvolen za poslance v okrese vrbov- ském. Proti volbě byl podán protest, v němž se
Martino Valášek Lvov Le Patria Petrohrad Tisza
8 article
jsme na hrobě nebožtíků postavili s námořníky kříž. Povídalo se také, že zavinil to pes. « . „Nu, co dále?“ tázal jsem se vypravovatele aby se vrátil k vypravování o tajemné ruce „Přišla ještě několikráte, ale přeměněná.“ „Přeměněná?“ „Proměnila se v bílého medvěda. Jednou sedíme za tmavé noci a nechce se nám spát; sly- šíme, že zase někdo chodí po palubě. Blíží se vždy více a více a jest již u dveří. V tu dobu nastalo oteplení; okno poněkud roztálo, tak že bylo možno jim viděti. Vidíme, že někdo kouká nám do okénka. Dívá se, dívá a viděti dvě oči. Chopil jsem se ručnice a směle střelil jsem do okna... Bylo slyšeti pád těla a praskot. Potom vyšli jsme tiše za dvéře, podívali jsme se se sou- druhem a u nohou našich válel se bílý medvěd. Byl již mrtvý. Potom měli jsme klid a žili jsme takto až do jara a odpluli jsme pak v člunu na moře, hledati nějakou lod. „Toť jsou běloocí Čuchonci. Kdybychom byli tehdáž dostali strach a vpustili je do kajuty, byli by nás zadusili,“ končil vážně Pomořan. „Nebyli to Čuchonci, jak vidím z tvého v- pravování,“ prohodil neočekávaně Foma Vylka. „Kdo byl to tedy? Vypravuj, jestliže to víš, pravil vypravovatel, jsa rozmrzelý nad tím, že ho přerušili. „Nebyli to Čuchonci! Čuchonci nelezou k člověku, ale skrývají se před nim. „Kdo byl to tedy?“ Pověz to, když to lépe víš,“ naléhal uražený Pomořan na Fomu Vylku. „Byla to cynga (kurděje)!“ vyrazil ze sebe najednou Foma a vyskočil dokonce na místě.
Čuchonec Foma Vylka
9 article
Bylo zřejmo, že Foma ví více o této věci; chtěje ho povzbuditi k hovoru, vstal jsem, vzal jsem jednou rukou roztrpčeného Fomu, druhou pak vypravovatele Pomořana a táhl jsem je ke stolu, aby pojedli a se napili, při čemž kýval jsem hla- vou na starého Sjaděje, jenž sporem tímto také se rozčilil. „Nu, nyní vypravuj ty, Fomo,“ obrátil jsem se k němu, když vypili jsme po sobě dvě skle- ničky. „Nu, nu, mluv, starče,“ naléhal také starý vypravovatel. A starý Foma, poprosiv ještě o skleničku, aby si propláchl hrdlo, začal vy- pravovati. „Jen mne nevyrušujte, všechno vám povím po pořádku. Vím, kdo k nim tehdáž v noci s pravilo, že když Valášek v Krakovanech před- nášel svou programovou řeč, popouzel prý proti maďarské národnosti. Řekl prý mezi jinými Tato země patří Slovákům, Maďaři nechť jdou do Asie, odkud sem přišli před tisíci léty.“ Mimo to domáhal se slovenských soudů, slovenské da- ňové knižky, slovenských škol. Královská kurie nařídila vyšetřování, ale vyslechnutí svědkové většinou osvědčili, že Valášek tak nemluvil a ni- koho nepopouzel. Valášek sám pod přísahou prohlásil před král. kurif, že nejen nepopouzel nýbrž naopak Slováky vyzýval k bratrské svor nosti. Následkem toho král. kurie protest za- mítla a Valáškův mandát potvrdila. Přes to všal nitranský soud zavedl proti Valáškovi vyšetřo- vání a na základě výpovědí některých svědků odsoudil ho pro popuzování proti maďarské ná- rodnosti na 3 měsíce státního vězení a 300 K pokuty. Král. tabule v Prešpurku zvýšila tres na celý rok vězení a 1000 K pokuty. Prol tomuto výroku Valášek podal nullitu, ale král kurie ji zamítla.
Pomořan Valášek Krakovan Slovák Maďar Valáškův Král Asie Prešpurk Foma
10 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 4. ledna.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 4. ledna. Rusko a Italie. „Novoje Vremja“ rozbírá otázku o poměru mezi Ruskem a Italií. Otázka tato má pro nás i bližší zájem, neboť s ní je spojena otázka o možnosti dalšího postupu Německa na jih jihovýchod. List zaznamenává, že novému ruskému vy- slanci dostalo se při italském dvoře neobyčejně okázalého a srdečného uvítání, k němuž italský officios podal výklad, že Italie chce osvědčiti že Rusko má v Mandžurii práva a tato práva při znává. A nejen to: Italie přiznává Ru- sku i právo na zabrání Cařihradu Prohlášení officiosovo v stejném smyslu dále rozváděl tisk neodvislý. „Rusko a Italie,“ kvituje petrohradský list. „nemají sobě protivných zájmů na blízkém vý- chodě, naopak, mají tam zájmy společné. Ru- sku neměně než Italii záleží na tom, aby se Jadranské moře ne- mohlo proměniti v jihoněmecké, proto si oba státy musejí podati ruce přes Balkán a utvořiti pevnou hradbu proti německému „Drang nach Süden“. Energicky, vytrvale pra- cuje v tom směru Německo s obou konců. Uvá- ží-li se, že na severu budoucímu vítězství Ně- mecka horlivě půdu připravují Němei ra- kouští, nelze popírati, že hrozící nebez- pečí jest už velmi veliké. Slovanským horám hrozí prorytí německého tunelu, a aby se z něho nestala dráha ku porobení Slovanů. Italie a Rusko musejí dnem i nocí stopovati každý německý krok na Balkánském poloostrově i kolem něho. Ovšem Němci nemohou nikdy být upřímnými přáteli Italie. Prosta klerikálných pout, Italie musí se státi přítelem Slovanstva To již z poloviny učiníla.
Němec Prost Praha Rusko Německo Cařihrad Balkán Novoj Vremja Italia Slovan Italia
11 article
Koburgovy konce. Položení Ferdinanda Koburského v Bul- harsku stává se den co den nesnesitelnějším choulostivějším. Tak to již nemůže dlouho trvati. Jeden z obou musí ustoupiti: buď Koburg, nebo bulharský národ. Národu to nelze, nezbývá tedy. než aby se pro to rozhodl Koburg. Lépe proň rozhodne-li se sám, než aby rozhodnuto byl o něm. I stambulovská vláda jej opustila a chováse k němu s nevážností, které by jiný na jeho místě nesnesl. Když ve schůzi národního sobrání rokovalo se o novém úvěru 25 mill. fr. na zbrojení, mi nistr vojenství přímo jmenoval svého před- chůdce, gen. Paprikova a knížete Ferdinand jakožto jedině vinníky, že bulharská armáda nen dostatečně ozbrojena. „Paprikov,“ pravil, „by milcem knižete a ničeho nečinil bez jeho vě- domí. Dr. Danev byl v právu, když Paprikova tohoto milce knížete Ferdinanda, odstranil ze svého ministerstva. Nejtěžší obvinění vmetl tu panovníkovi do tváře sám člen jeho vlády. Možno-li si předsta- viti v dané chvíli něco hroznějšího, než tu pro- hlásil přede vším národem a světem bulharsk
Koburgův Ferdinand koburský Ferdinand doktor Danev Paprikův
12 article
psem přišel: byla to cynga. Také stalo se mno něco podobného při jednom přezimování, jen ze- ptejte se na to mé staré. Stalo se to, když pře- zimoval jsem na Husím nose. Přezimovali jsme tam já, Psoška, Maxim a Andrjuška, jenž byl tehdáž výrostkem; přezimovali jsme v jednom „čumu“ (chatrči) — ženy a děti — tak že čun byl lidmi přeplněn. Minula zima, ukázalo se slu- néčko a začalo již hřáti, když najednou jsem se roznemohl. Nic mne nebolelo, ale bylo mně ne- volno. Bylo mně tak nevolno, že i po spaní, když jsem se probudil, nebylo mně lépe. Soudruzi chodili na lov a stíhali soby v horách, já však jsem stále ležel doma na lůžku; když vyvedla mne žena na slunce, byl jsem ještě ospalejší .. Jednou takto spím na závěji sněhové a vidím ve snu, jak ke mně přichází jakási žena. Žena tato byla neobyčejně bílá a nebylo na ni ani nitky. Byla úplně nahá.“ „Hahaha!“ zasmál se Pomořan, starý vy- pravovatel, jenž zalezl do krajního kouta po- hovky.
Maxim Andrjuška Pomořan
13 article
„Jen počkej a nesměj se, neboť není zde nie k smíchu! Nu, vidím nahou ženu, vábící mne kamsi prstem. Co to za div? Vábí mne a sama bojí se přistoupiti blíže. Zena tato tehdáž tak se mně zalíbila, že i při svém stáří byl bych opusti svou manželku... Jak se mně zalíbila! Viděl jsem ji jednou, dvakrát, třikrát; dívám se, neod- chází-li ode mne, ale sotva, že jsem ulehl a za- vřel oči, již stála zase přede mnou. A stále lá- kala mne kamsi. Kam? Nemluví — jest němá. A kam mne ta prokletá přivedla? Bez ní byl mně život nemožným. Jakmile nastal den a soudruzi se probudili, nemohl jsem se dočkati, až odejdou na lov a v čumu ženy utichnou; jakmile byl večer, požádal jsem o jídlo a jíž položil jsemse na lůžko. Jakmile zavřel jsem oči, za chvilku stála již přede mnou, blížila se vždy více a více a vždy byla laskavější a laskavější... Byla tak svůdnou, sklonila se nade mnou a dýchala n mne... Dýchala takovým teplem, že cítil jsem každou kostičku v těle, zrovna jakoby se pře- lámaly... Zmátla mne úplně až k pitomosti.
Zeno
14 article
Nevydržel jsem to, vypravoval jsem o tom sou- druhům a ti dali se mně do smíchu. Avšak starý Psoška pravil: „Nesmějte se, děti, starému Fo- movi, neboť spatřil cyngu. Cyngu, ano cyngu. Ne nadarmo ležel tři dni a tři noci.“ Na to vy- pravovali také jiní, že spatřili cyngu v podobě ministr? Kníže Koburský v době tak osudné jako byla poslední dvě leta, schválně zanedbával řádné vyzbrojení armády a působil v té příčině na svého ministra vojenství! Jinými slovy, o zúmyslně pracoval ke zkáze Bulharska, jež byla odvrácena pouze tou náhodou, že Turecko zdr- želo se válečných dějství, k nimž se schylovalo po celé měsíce, a zdrželo se jich zajisté jen proto, že mu nebyl znám pravý stav bulharské armády. Za takových okolností nemůžeme se diviti nazývá-li „Den“, nejrozšířenější bulharský časo pis, položení v Bulharsku nebezpeč ným. Píše, že dostává ze všech končin Bulhar ska na sta dopisů, které redakci vyzývají k nej rozhodnější opposici a jsou výrazem zoufalého smýšlení, „od něhož nemůže se ničeho dobrého nadít ani kniže Ferdinand, an Bulharsko...“ „Zasneme,“ píše list, „n a strašným soudem, jaký národ pro- náší nad knížetem. Sami jsme pobou- řeni tím opovržením, s kterým kníže bulharské má se k zákonu, státu, národním mužům, národu a národním ideálům. Ale žasneme i nad tím, ž stejný cit ke knížeti navzájem opanoval všechnu bulharskou společnosť a tak hluboko pronikl.?
Kníže Bulhar Ferdinand starý Fo Bulharsko Turecko
15 article
Poláci pruští v obraně svého jazyka. Polské listy v Prusku vyzývají polské oby vatelstvo, aby na veřejných schůzích v uši všemu světu protestovalo proti nejnovější ráně vlády, namířené na polský jazyk. Nejvyšš správní soud v Berlíně již dříve rozhodl, že ne smějí býti veřejné schůze policejně rozpuštěny proto, že se na nich rokuje polsky. Je tedy roz kaz vlády, protivící se tomuto rozhodnutí, vze přením se státním zákonům.
Polák Berlín
16 article
Reakce ve Španělsku. Arcibiskupem ve Valencii jmenován byl nynější zpátečnickou vládou španělskou člen řádu dominikánského, Nozaleda, někdejší biskup manilský, známý již z toho úřadu reakcionář ským smýšlením svým. Republikání a proti klerikálové chystají proti jmenovaní tomu veliké manífestace. Socialism v Belgii. V belgickém království jmenováno bylo v poslední době 1300 purkmistrů. Mezi nim však ani jediný socialista. Hlavní list sociali stický »Le Peuple« protestuje proti tomuto sou- stavnému vylučování socialistův a činí vládu zodpovědnou za projevy, jež jednání to bude míti v zápět. Korrupce v Nověm Yorku. Pověstná místní cliqua novoyorská »Tam many Hall«, jež zvítězila za posledních volek obecních, oslavila první den správy své otovře- ním všech výčepů, ačkoliv příčilo se to ustano- vením zákona. Nová správa povolala zvláště do policie osoby silně kompromitované. Některé listy novoyorské vytýkají, že také mezi ostatn úřadnictvo povolání lidě nejvýše neřestní.
Hall Španělsko Valencie Belgie Nově York
17 article Četnické pumy.
Četnické pumy. V Barceloně nalezeny byly v poslední době opětně pumy a petardy na různých místech po- ložené. Soudce vyšetřující vznesl nyní v příčině té obžalobu proti četnickému poručíku, nabyv přesvědčení, že tento kladl pumy sám, aby jieh »odhalením« zjednal si vyznamenání. Aféra ta budí ve Španělsku hodně vzrušení a bude uve- dena i ve sněmovně na přetřes. Panamský konflikt. Nový president republiky kolumbijské Mar roquin doporučuje opětnou přeměnu republiky prostředkem plebiscitu ve stát federativní s nej širší autonomií pro jednothivé provincie, aby tyte nenásledovaly svůdného příkladu Panamy V nové republice panamské sestoupí se národní shromáždění 20. ledna. Ve Washingtonu kolují pověsti, že před tím ještě dojde tam k opětné revoluci, tentokrát proti vládě nově naslolené.
Barcelona Španělsko Mar Panama nový republika Washington
18 article
nahé ženy a tu má manželka začala bědovati Bylo tak hrozně v našem čumu, že i psi za čali výti.“ „Nevím, jak přespal jsem tuto noc, ale rán začali mne soudruzi léčiti. Vyvedli mne na břeh přivázali mně kotvu na záda a takto mne vodili. Ale jak měl jsem choditi, když nemohl jsem nohy unésti? Soudruzi však nepovolili a vodili mne. „Bratři,“ pravím, „pro boha, mne pusťte!“ Od- pověděli: „Jen chod, pokud nejsi ještě cyngou úplně zničen; ona tě mučí a poddej se jí a pal ani kotva ti nepomůže.“ A co myslíte? obrátil se najednou Foma k nám s veselýma očima. „Vyléčil jsem se z cyngy, pomohli mně od ní soudruzi a jsem jim za to de smrti vděč- ným; jinak byl bych najisto zahynul. Vodili mne takto po šest dní. Z počátku cítil jsem hroznou bolest, ale potom sám jsem prosil, aby mne vyvedli na břeh. Oni pak každým dnem nakládali mně více na záda: brzy řetěz od kotvy, brzy pytel s kameny a ještě stařeně při- kázali, aby mne od zadu popoháněla. Honil mne také po břehu, při čemž měl jsem ruce v zadu, abych poslouchal. Jakmile jsem se za stavil, ihned mne holí popohnala. Nu a co dále?
19 article
Nahá žena od té doby nikdy více se neukázala jakoby jí jak živo nikdy ani nebylo. V pozděj šich létech ještě několikráte se mně ukázala, ale já ji již znal. Rekl jsem to ženě a ta bodala mne do krku. Pak to přešlo. Hle, jak zjevuje se cyng člověku. Poznáváš ji nyní? Kdybys býval se ji tehdáž poddal,“ obrátil se najednou k Pomořa- novi „a nezavřel dvéře, byla by k vám přišla za bdění. Kdyby viděla, že jste sami, vnikla by k vám a byli byste ztraceni: umučila by vás. ulíbala.“ „Co pravíš?“ tázal se Pomořan. Byli byste ztraceni. Což pak zahubí málo našinců Samojedů? Přikrade se ku posteli a když ji k sobě pustíš, více se s ní nerozloučíš.“ Foma vstal, nechtěje déle nečinně trávit Tohoto večera pořádně napili jsme se n cyngu a tak byli jsme vypravováním roztouženi že, ačkoliv báli jsme se tohoto hosta, nebyli jsm proti tomu, poddati se kouzlům této polární víly. J. W. čas. Hribarův večer na Žofině . . . Vzácný, přemilý host, upřímný přítel ná roda našeho, starosta bílé Lublaně, pan Ivar Hribar, zavítal těchto dnů do našeho středu Celá česká veřejnost s potěšením uvítala zprávu o návštěvě vynikajícího vlastence slovinského. jehož jméno stalo se u nás nad jiné sympati- ckým, zvučným a váženým. Docházíť od slo- vinských bratří, v národnostním životě stejně utiskovaných a proto nám tak drahých, každě chvíle zpráva o neohroženém jeho vystupován při hájení práv a zájmů bratrského národa.
Rekl Pomořan Samojed Hribarův Žofina Ivar Hribar Lublaň
20 article
V dobré paměti utkvěla dojista jeho in- stallační řeč, když po třetí za sebou uveden byl přede dvěma roky v hodnost starosty lublan ského. Tehdy na vítací slova vládního zástupee hraběte Schaffgotsche odpověděl duchaplnou. politickou řečí, prodehnutou naskrze svobodo myslnými, pokrokovými ideami a na jednom místě přímo prohlásil, že ve svém starostenském úřadě chce se říditi příkladem bratrského národa českého, u něhož se za dobu svého pobytu v Čechách naučil, jak lze národní zájmy práva hájiti všestrannou úctou k pokroku na všech polích působnosti a potíráním středověkého tmářství. Na stesk vládního zástupce, že nevidí obecním zastupitelstvu lublaňském žádných Němců, nezůstal také dlužen odpověď, ač vzhledem k slavnostnímu okamžiku byla ovšen co nejmírnější. Pravil, že ač si přeje, aby Lublaň stala se střediskem všeho slovinského národa a života a z ní aby vycházelo světlo osvěty, že přece chce chovati se k občanům druhé národnosti nestranně, ale žádá od nich aby nezapomínali, že jsou v hlavním měst slovinském a tedy slovanském a dle toho se chovali. Netřeba ani podotýkati, že při volbě neobdržel Hribar ani jediného hlas německého; ale za to tím dražším a milova nějším jest svému národu i nám.
Schaffgotsch Hribar Čechy Lublaň
21 article
Ivan Hribar, vzácný náš přítel, jest pade sát a dvě léta stár. Za delší čas meškal v létec sedmdesátých u nás v Praze a od té doby přilnu vroucnou, nelíčenou láskou k naší národnosti Vrátiv se do Lublaně, počal pracovati osobním svými styky po veškerém Slovinsku v oboru ne jen národohospodářském, ale i politickém tal intensivně a úspěšně, jako dosud málo kdo pře ním a za něho tam pracoval a pracuje. Mez přední jeho zásluhy patří péče o školství slovin- ské, zejmena dívčí. Miláčkem svého národa se pak stal, když v roce 1895 po katastrofě země- třesení v Lublani vydal appell ke všemu Slo vanstvu tak vroucí a působivý, že těžce posti ženým se všech stran dostalo se ruky pomocné Byl za to zvolen za župana lublaňského a jes nyní již na devátý rok starostou. Hribar jest též literárně činným; vlivem svým pak přispěl, že řada básníků a spisovatelů slovinských se zdvo jenou chutí uchopila se svých literárních prací To vše dobře jest známo v české veřejnosti A přidá-li se k tomu milá, skromná a rázem sym patie budící jeho povaha, není divu, že kohorta přátel Hribarových u nás vzrostla v nepřehledny zástup. Tato přátelská náklonnost a úcta ke slo vinskému vlastenci nejlépe byla patrnou včere večer při přátelském večírku, uspořádaném ku poctě Hribarově jeho přátely a etitely ve dvoraně Žofínské.
Hribar Hribarův Praha Lublaň Slovinsko Žofínský
22 article
Sešlo se jich bezpočtu, ze všech společen ských vrstev; zejmena značnou byla účasť če ského odboru slovinského alpskéh družstva, na jehož podnět slavnostní soiré uspořádáno. Průběhem večera manifestována způ sobem důstojným a ostentativním vzájemnos česko-slovinská a slovanská vůbec. Pan Hribar sám vyšel vstříc vzácné této shodě, použiv návštěvy své k tomu, aby zaslou žilému, stařičkému pracovníku, spisovateli Janu Legovi odevzdal čestný diplom měšťanstv města Lublaně. Večer zahájen uvítací řečí pře sedy odboru univ. prof. dra. Chodounského jenž poukázal k momentu solidarity obou slo vanských sbratřených národů, a vyslovil přání aby styky byly častější a přispěly k utužen vzájemného přátelstvl. Za frenetického souhlasu pozdravil pan Hribara, uvítal jej v matičce Praze a po ukázal na záslužnou jeho činnost v středu bratr ského národa a na poli všeho Slovanstva. Po opětných a opětných ovacích, po přátelském objímání a tisknutí ruky slovutnému vlastenci zahájen program večera, přiléhajícím repertoiren svým k účelu přátelské schůzky Slečna R. Mattušova delikátním způ sobem a lahodným hlasem podala několik ná- rodních písní českých a slovinských. Kdyžz bouřlivé pochvaly skončila, vystřidal ji mladistvý virtuos na housle p. J. Kolář grandiosnín přednesem houslového koncerlu.
Hribar Leg profesor doktor R Mattušův J Kolář Lublaň Praha
23 article
Po uměleckých těchto praeludiích ujal se za napjatého ticha, patrně pohnut, pan Ivan Hribar slova. Děkoval za slovanské uvítán a navázal řeč svoji na vzájemnost českoslovin- skou. Vzpomněl, že od delší doby již jak na poli literárním, tak uměleckém, politickén i národohospodářském za jedno jsme. S radost pak připomenul, že právě v poslední době ide vzájemnosti slovanské mocněji než dříve rozplná své perutě. Děkoval za to všem jejím pěstitelům Za bouřlivého potlesku pak končil přá- ním, aby také pro veškeru budouenost zů stali Čechové a Slovinci upřímnými přátel a bratry. Přítomní oddali se potom animo vané a srdečné zábavě a přátolským roz hovorům. Večera mimo jiné zúčastnili se pp. Starosta měst pražských dr. Srb s prvním náměstkem drem. Grošem, řed. Zem. banky Procházka, dr. Mattuš, cís. radov Nefí a Otto, vrchní rada Koschin, uni- versitní prof. dr. Reinsberg, dr. Cho- dounský, dr. Heyrovský, dr. Horba- czewski, dr. Henner, dr. Hermanl Otavsky, dr. Hlava, Kimla, členové slo- vanského klubu dr. Scheiner, dr. V. Čer ný, ředitel Chodounský, spisovatel J. Holeček, redaktor Kuffner, taj. Fo man, ředitel Jul. Veselý, prof. Hráz ký měst. rada dr. Prachenský, lékárník Pra- chenský, dr. Nesý, radové zem. výboru Weiser, Mareš, Franta, šl. Pokorný. archit. Pasovský, vrch. inž. Tomšič, inž. Göttler, vrchní pokladník Hejda, dr Klumpar, dr. Fáček, prof. Nekut, prof.
Hribar Čecho doktor Srb Groš Procházka Mattuš Nefí Otta profesor Reinsberg Heyrovský Horb Henner Hermanl Kiml Scheiner V Čer Chodounská J Holeček Kuffner Jula Veselá hráz Prachenský Nesý Weiser Mareš Franta Pasovský Ing Tomšič Hejda Klumpar Fáček
24 article
Táborský, Vlach, pl. Preisová, pl. Neureutterová - Wodvářková, dele- gáti četných spolků pražských, žurnalisté, lite ráti a umělci Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy včera odpoledne konal prvou řádnou schůzi v tomte roce. Jednací pořad vykazoval jedenatřicet odstavců, z nichž některé už předem zajímaly pražskou ve- řejnost. Zejmena byla to otázka koupě pozemků Richtrových v Holešovicích pro stavbu české reálné školy Za přítomnosti 74 členů sboru starosta p. dr. Srb o 345. hod. zahájil schůzi. Lože a galerie prostředně navštíveny. Po referátu stav. p. Novotného zamítnuty byly stížnosti p. Ed. Rechziegla, stavitele, proti vý- měru, jímž mu nebyly povoleny projektované změny stavební v novostavbě čp. 180 v Karlově ulici—I. L. Mahlera, maj. továrny na Maninách, proti pod- mínkám o ohražení pozemku u čp. 542—VII. Po referátu p. dra. Prachenského zamítnuta stíz- nost J. Bunzla do výměru, kterým mu bylo nařízeno ohražení plotem pozemku v ulici Skuherského v Ho- lešovicích. Na pozemku tom skládá se různě smeti a odpadovými vodami znečisťují se studny v okolí. — Po referátu p. Kovařoviče zamítnuty stížnost J. Jednorožce proti připuštění stavby stoky v Eliščině třídě a pí. M. Laubové proti podmínkám při změně místností na dílny v čís. 1669—II. Po referátu p. m. r. Kasalického byl schvá- len návrh na zvýšení příbytečného úřadníkům plyná- renským ze 20% na 30% s podmínkou, že příbytečné u jednoho úřadníka nesmí přesahovati obnos 1400 K.
Táborský Vlach Preisová Srb Novotný Rechziegel I L Mahler J Bunzl Skuherský Kovařovič M Laub Praha Holešovice Karlov ulice Maniny Eliščin třída
25 article
Referent mag. rada p. dr. Růžička sdělil návh na prodej nárožního staveniště na Újezdě ve výměře 103 čtv. sáhů c. k. zástavnímu a půjčovnímu úřadu za 410 K za čtver. sáh. Za tento pozemek původně nabízel stavitel p. Jan Petrák 380 K za sáh a záslavní úřad 390 K. Návrh referenta přijat. Pan di. VIček tázal se, zda tohoto pozemku nebude obec potřebovati k rozšíření malostranské reálky. Starosta p. dr. Sr odpověděl, že reálka má více místností, než kolik ob je povinna opatřiti. Po referátu mag. r. p. Jíry schváleny návrhy: aby řízením dle § 4. stav. řádu provedeno bylo vy- puštění otupeného nároží domu čp. 208—II. na nározí Myslikovy a Vojtěšské ulice; aby dle téhož paragrafu byla upravena výše rovinná a šířka ulice v Jámě. Mag r. p. Jira přednesl a odůvodnil návrh, aby jako staveniště pro českou reálku v Praze-Holešovicích zakoupenbyl od p. Josefa Richtra blok ve výměře 1267 čtv. sáhů za cenu 160 K za čtv. sáh Referent uvedl, že tato záležitost byla už jednou na jednacím pořadu schůze sboru, ale byla odročena k novému uvažování. Mimo pozemek Richtrův byly nabízeny obci pozemky: firmy Märky, Bromovskýa Schulz za 160—150 a 140 K, Všeobecně záložny z 140 K, J. Fleischra za 130—120 K a Poppra za 120 K. Na ony pozemnky pozváni členově sboru, aby z vlast- ního názoru cenu jejich dovedli posouditi. Technický znalec vyslovil se o pozemcích takto: Blok C Richiro vých pozemků hodí se pro stavbu reálky. Pozemek firmy Márky, Bromovský a Schulz nehodí se pro stav- bu školy, poněvadž je obtěžován zápachem, kouřem a hlukem z okolních továren. Pozemek Všeobecně zá- ložny je úzký obdélník a tvar staveniště není příznivý.
Růžička Petrák Jíra Myslikův Richter Richtrův Bromovský Schulz J Fleischr Poppr Bromovský Schulz Újezd Praha Holešovice Märka
26 article
Závadou je také okolí: slévárna, železárna, závod n opravu starých železných konstrukcí, továrna na dir- kované plechy a hluk i dým je tu takový, že pozemek tento nehodí se pro stavbu školy. Pozemek J. Fleischr nalézá se na periferii, v Bubenči. Má dostatečnou výměru pro stavbu školy a hodí se pro ni. Jedinou závadou jest, že pozemek nalézá se příliš daleko o středu Holešovic. Pozemek Popprův nalézá se rovněž v Bubenči. Znalec zdravetní uznal za nezpůsobilé pozemky Márkyovy, blok D Richtrových pozemků pozemek Všeobecné záložny. Nejvýhodnějším je sta- veniště bloku C Richtrových pozemků. Paedagogický znalec byl těchže názorů jako oba předešlí znalci Obecní starší p. Prášek učinil dne 10. prosince presidiu rady městské podání, v němž upozorňoval že obec platí pozemek Řichtrovi dráže, než jakou má skutečnou cenu. Stavební úřad uvažoval o tomto po- dání a dospěl k náhledu, že snížení neb zvýšení ceny za pozemek může být docíleno jen po oboustranném dohodnutí. Richter koupí od obce pozemků za 148.80 kor., obec zaplatí Richtrovi za pozemky 370.520 takže by obce doplatita 221.718 K. Referént připomín že v litografované zprávě omylem nebyla počítá jedna parcella a tak číslice náhrady uvedena tam o nosem 173.146 K. Městská rada doporučila toto ujed- nání s J. Richtrem sboru ke schválení. Včera zaslá presidiu městské rady přípis, opatřený 28 podpis občanů holešovických, kteří doporučovali ke stavb reálky pozemek obecního dvora holešovického neb pozemek plynárny holešovické
J Fleischr Popprův Richtrův Prášek Richter K Referént J Richter Bubeneč Holešovice
27 article
Záležitost tato zavdala podnět k obsáhlé rozpravě Ob. starší p. Prášek v delší řeči dovozoval ne- výhodnost koupě pozemků a směny části pozemků o J. Richtra. Cena, kterou Richter za pozemek žádá, je příliž vysokou. Obci náležejí pruhy pozemků kolem pozemků Richtrových a když ty pruhy se mu postu- pují, má je dráže platit, poněvadž v celé Prazej zvykem, že pozemky průčelní mají větší cenu. Po- zemky posuzovali různí znalci, jen znalec finanční nebyl slyšen a tak by se nestalo, že rozdíl mezi lito grafovanou zprávou a dnešním návrhem činí 50.000 K Pozemky, od J. Richtra k zakoupení navržené, jsou drahé a ony se zdraží ještě tím, že obec musí provést úpravu okolí bloku C. Když se jedná o millionáře. musí se dbáti toho, aby kapsy voličstva co nejvíc byly ušetřeny. (Souhlas). Náklad na úpravu ulic bude tam ohromný. Jakmile budou ulice upraveny, potom Richter pozemky, od obce levně získané, bude draze prodávati. Je podivný ten chvat, jaký se s touto zále- žitostí provádí v Holešovicích. V assanačním obvodu s úpravou ulic není takový chvat. My chráníme po- kladnu obecní nikoli se stanoviska čtvrtové politiky. nýbrž se slanoviska celé Prahy. Řečník končí návrhem, aby koupě a směna s J. Richtrem nebyla schválen a aby schválena byla jen s tou podmínkou, když J.
Prášek J Richter Richter Richtrův Ob Holešovice Praha
28 article
Richter z požadavku svého obnos 70.000 K sleví. Ob. starší Zimek uvádí, že jsou důležitější věci. které má obec vyřídit, a síce nábřeží vojtěšské a petr- ské a pod. Také úpravě ulic měla by být věnována větší péče. V Praze je několik nových ulic, na př. Jen- štejnská, kde domy přijdou do plných daní, ale dosud nejsou vydlážděny a náležitě osvětleny. Tak to dopadá v Praze a do Holešovic máme strkat milliony! (Hlučný odpor.) V sedmé a osmé čtvrti Praha zakládá školy nákladem mnoha set tisíc zlatých a proto ony pány žádám, aby měli také trochu ohledu na vnitřní Prahu, aby mohla své naléhavé otázky vyřizovati. (Opětný odpor.) Uvedlo se, že cizinci, přijdou-li do Prahy, diví se, jak se může nechati ladem pozemek po pravé straně Bělského třídy v Holešovicích. Jsem předsedou Spolku ku povznesení návštěvy cizincův už 15 let, ale takové stížnosti cizinců jsem ještě nikdy neslyšel. Za to jsem slyšel, že snadno může zlomiti nohu ten, kdo po dlažbě na Velkém náměstí staroměstském ubírá se do týnského chrámu. Podívejte se do Holešovic, tam za pivovarem je vše lépe vydlážděno než u nás Praze na Velkém náměstí. (Hlučná veselost.) Vyslovuje se proti návrhu rady městské a navrhuje o tom hlaso- vání dle jmen. Ob. st. pan Rašin diví se, že tato otázka mohl veřejné mínění tak rozvířit. Jest to s tím větším podi vením, poněvadž se jedná o stavbu české reálky. Od- půrcové této věci jsou horší, než ve svých požadavcíh je erár. Ten chce za 300.000 zl. postavit školní budov a to je benevolentnější, než jsou někteří členové sboru.
Richter Zimek Rašin Ob Praha Holešovice Velký náměstí
29 article
Vyčítá se, že pozemek je drahý. Ale to není ta pravá příčina boje. V lom jsou jině úmysly! Všichni odbor- níci vyslovili se pro místo od Richtra a zavrhují místa ostatní. Pan Prášek řekl proli tomu mnoho slov, ale málo jádra. Do nedávna na pozemku tom byly závody cyklistické, teď lam nastaly závody řečnické. (Veselost.) K řeči p. Zimka poznamenávám, že záležitost nehoři. ale spěchá, poněvadž do roku 1905 má být budova dostavena. Pan ob. starší Zimek ve svých vývodech měl by být opatrný. V Holešovicích není to tak špatn s těmi pozemky, jak by se z jeho řeči zdálo. Jist záložna (řečník míní Všeobecnou záložnu) nerozpa- kovala se uložit peníze do pozemků holešovických. Jestli se zpráva znalce o pozemku záložny dostane do veřejnosti, nepůjde pozemek na dračku! Ob. st. p. Prášek prohlásil, že mu nezáleží na ničem jiném, než aby obec pozemky koupila levněji. Nikdo ze sboru zajisté nem proti postavení reálky, jde jen o to, aby nebyly plněny kapsy millionáře. Dopo- ručuje odročení záležitosti za účelem vyjednávání lev- nější ceny. Ob. st. p. Zimek lituje, že p. Rašín učinil na- rážku na něho. To si pro podruhé vyprošuje. Není proti stavbě reálky, ale přeje si, aby byla vystavena tam, kde to hude levnější. Nóbl není, že se p. Rašín
Richter Prášek Zimek Rašín Ob