2
masthead
NÁRODNÍ LINTY.
5
article
podpor státních zbyli vlastně jen lidovci. Jestliže
který národ, to především český hledá a vidí
svou budouenost a svůj rozvoj jedině uvnitř
státu rakouského a pod rakouskou dynastií, Ani
nejradikálnější skupiny netvoří výjimky, nebot
jest možno domáhati se nejradikálnějších změn
státoprávných a přece zůstávati věrným státu
i dynastii. Nicméně Čechové od obstrukce ustou-
piti nechtějí a stát čím dále tím více zabřídá ve
zmatky. Takové jsou následky zlého příkladu.
Zkušení vůdcové čeští zajisté by věcí nehnali do
krajností, ale příklad měl vliv na voliče a ústup
zdál by se v jich očích hanbou. Není-li tedy
možno žádati, aby ustoupili pouze Čechové,
možno se domáhati toho, aby ustoupili společně
i Němei. Němci, kteří se dosud těší plodům své
obstrukce, jsou povinni usnadniti Čechům ústup
Mír může býti uzavřen jen tehdy, když Němei
se nebudou vzpírati ústupkům na prospěch Če-
chův, na př. v otázce moravské university, Če
chové pak se vzdají obstrukce a svolí k ustavení
komise pro úpravu celého komplexu spornýeh
otázek. Nespravedlivý a nesplnitelný jest poža-
davek, aby Čechové celý ústup vzali na sebe
neboť jakkoliv oni dnes zdržují parlamentní
práce, přece jest jisto, že počátek učinili Němci.“
V lineckém „Volksblattu“ dr. Ebenhoch
opakuje svůj návrh, aby se přísným prováděním
jednacího řádu hledělo dosíci dělnosti sněmovní.
Čecho
Němec
Němei
doktor
Ebenhoch
Němei
6
article
Překážkou činnosti říšské rady nejsou dle jeho
mínění jednotliví poslanci, jimž neschází dobré
vůle, nýbrž neůstupnost politických stran. Bude-i
se v parlamentě přesně dbáti jednacího řádu, po-
daři se snad přesvědčiti i politické strany o po-
třebě dohody. Selže-li však i tento, jak dr. Eben-
hoch myslí, poslední prostředek na uzdravení
parlamentu, nezbude nic jiného, než aby se vláda
odvolala k dobré vůli národů. „A pak — dodává
— rok 1904 stál by ve znamení významných
všeobecných voleb, jež by vláda musila zahájit
rozsáhlým sociálně politickým programem.
V Praze, 4. ledna. (K situaci v Uhrách.)
Peštské novoroční řeči došly sice hojně po-
chvaly v orgánech jednotlivých stran, ale sou-
časně se ukazuje na jich prázdnotu. Vysloveno
mnoho krásných, vlasteneckých slov, ale nikdo
z řečníků neukázal cesty, po které by se mohlo
vyjíti z nynější parlamentní krise. Ani hr. Št.
Tisza, jehož by to měla býti prvá povinnost. Sám
vládní „N. P. Journ.“ doznává, že novoroční
řeč Tiszova neposkytla v nijakém směru vodítka
ani pro nejbližší budoucnost. Tiszova řeč po-
strádala positivního jádra a při tom o osudu nej-
palčivějších otázek nestala se ani zmínka. „Jak-
mile bude vyřízen branecký zákon za loňský
rok — píše „N. P. J.“ — bude ihned třeba pro-
jednati týž zákon na rok letošní. Po rozpočtu z
rok 1903 bude nutno vyříditi ihned rozpočet na
rok 1904, nemáme-li z jednoho mimozákonného
stavu upadnouti v druhý. Uváží-li se, že parla
ment závisí nyní úplně od dobré vůle opposice,
země právem očekávala, že ministerský předseda
ukáže, jakým způsobem si pomůže z těch a tako-
vých nesnází. Ale jeho novoroční řeč nepodala
nijaké odpovědi na otázky toho druhu. Parla-
ment má však ještě celou řadu splatných dluhů.
doktor
Eben
Tisza
Journ
Tiszův
Praha
Uhry
7
article
Jsou tu vyrovnací předlohy, celní tarif, smlouvy
s cizinou, investice, trestní řád; k nim se druží
důležitá otázka, vyřídí-li hospodářské předlohy
také parlament rakouský. O všech těchto věcech
ministerský předseda nezmínil se ani slovem.
Tak vážný, své odpovědnosti si vědomý státník.
jako hr. Tisza, nemlčí v tak důležitých věcech
bez dobrě příčiny a proto jeho mlčení zdá se
býti velice výmluvným znamením povážlivé si-
tuace . ..
Ze Lvova, 2. ledna. (Všeslovanský
sjezd novinářský.) Ve schůzi spolku ru-
ských novinářů ve Lvově red. Mončalovský sdě-
lil, že redaktor pařížské „La Patrie“ p. Massard
učinil návrh, aby se do Petrohradu svolal sjez
zástupcův slovanského a románského tisku. V pe
trohradských novinářských kruzích uvažuje se
za té příležitosti otázka, nebylo-li by záhodno
svolati do Petrohradu v nejbližších létech sjezd
zástupcův tisku všech slovanských národů.
Z Turč. sv. Martina, 2. ledna. (K odsou-
zení posl. Jana Valáška) sdělují „Nár.
Noviny“: Jan Valášek byl za všeobecných sně-
movních voleb zvolen za poslance v okrese vrbov-
ském. Proti volbě byl podán protest, v němž se
Martino
Valášek
Lvov
Le Patria
Petrohrad
Tisza
8
article
jsme na hrobě nebožtíků postavili s námořníky
kříž. Povídalo se také, že zavinil to pes. « .
„Nu, co dále?“ tázal jsem se vypravovatele
aby se vrátil k vypravování o tajemné ruce
„Přišla ještě několikráte, ale přeměněná.“
„Přeměněná?“
„Proměnila se v bílého medvěda. Jednou
sedíme za tmavé noci a nechce se nám spát; sly-
šíme, že zase někdo chodí po palubě. Blíží se
vždy více a více a jest již u dveří. V tu dobu
nastalo oteplení; okno poněkud roztálo, tak že
bylo možno jim viděti. Vidíme, že někdo kouká
nám do okénka. Dívá se, dívá a viděti dvě oči.
Chopil jsem se ručnice a směle střelil jsem do
okna... Bylo slyšeti pád těla a praskot. Potom
vyšli jsme tiše za dvéře, podívali jsme se se sou-
druhem a u nohou našich válel se bílý medvěd.
Byl již mrtvý. Potom měli jsme klid a žili jsme
takto až do jara a odpluli jsme pak v člunu na
moře, hledati nějakou lod.
„Toť jsou běloocí Čuchonci. Kdybychom
byli tehdáž dostali strach a vpustili je do kajuty,
byli by nás zadusili,“ končil vážně Pomořan.
„Nebyli to Čuchonci, jak vidím z tvého v-
pravování,“ prohodil neočekávaně Foma Vylka.
„Kdo byl to tedy? Vypravuj, jestliže to víš,
pravil vypravovatel, jsa rozmrzelý nad tím, že
ho přerušili.
„Nebyli to Čuchonci! Čuchonci nelezou k
člověku, ale skrývají se před nim.
„Kdo byl to tedy?“ Pověz to, když to lépe
víš,“ naléhal uražený Pomořan na Fomu Vylku.
„Byla to cynga (kurděje)!“ vyrazil ze sebe
najednou Foma a vyskočil dokonce na místě.
Čuchonec
Foma Vylka
9
article
Bylo zřejmo, že Foma ví více o této věci; chtěje
ho povzbuditi k hovoru, vstal jsem, vzal jsem
jednou rukou roztrpčeného Fomu, druhou pak
vypravovatele Pomořana a táhl jsem je ke stolu,
aby pojedli a se napili, při čemž kýval jsem hla-
vou na starého Sjaděje, jenž sporem tímto také
se rozčilil.
„Nu, nyní vypravuj ty, Fomo,“ obrátil jsem
se k němu, když vypili jsme po sobě dvě skle-
ničky.
„Nu, nu, mluv, starče,“ naléhal také starý
vypravovatel. A starý Foma, poprosiv ještě
o skleničku, aby si propláchl hrdlo, začal vy-
pravovati.
„Jen mne nevyrušujte, všechno vám povím
po pořádku. Vím, kdo k nim tehdáž v noci s
pravilo, že když Valášek v Krakovanech před-
nášel svou programovou řeč, popouzel prý proti
maďarské národnosti. Řekl prý mezi jinými
Tato země patří Slovákům, Maďaři nechť jdou
do Asie, odkud sem přišli před tisíci léty.“ Mimo
to domáhal se slovenských soudů, slovenské da-
ňové knižky, slovenských škol. Královská kurie
nařídila vyšetřování, ale vyslechnutí svědkové
většinou osvědčili, že Valášek tak nemluvil a ni-
koho nepopouzel. Valášek sám pod přísahou
prohlásil před král. kurif, že nejen nepopouzel
nýbrž naopak Slováky vyzýval k bratrské svor
nosti. Následkem toho král. kurie protest za-
mítla a Valáškův mandát potvrdila. Přes to všal
nitranský soud zavedl proti Valáškovi vyšetřo-
vání a na základě výpovědí některých svědků
odsoudil ho pro popuzování proti maďarské ná-
rodnosti na 3 měsíce státního vězení a 300 K
pokuty. Král. tabule v Prešpurku zvýšila tres
na celý rok vězení a 1000 K pokuty. Prol
tomuto výroku Valášek podal nullitu, ale král
kurie ji zamítla.
Pomořan
Valášek
Krakovan
Slovák
Maďar
Valáškův
Král
Asie
Prešpurk
Foma
10
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 4. ledna.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 4. ledna.
Rusko a Italie.
„Novoje Vremja“ rozbírá otázku o poměru
mezi Ruskem a Italií. Otázka tato má pro nás
i bližší zájem, neboť s ní je spojena otázka
o možnosti dalšího postupu Německa na jih
jihovýchod.
List zaznamenává, že novému ruskému vy-
slanci dostalo se při italském dvoře neobyčejně
okázalého a srdečného uvítání, k němuž italský
officios podal výklad, že Italie chce osvědčiti
že Rusko má v Mandžurii práva a tato práva při
znává. A nejen to: Italie přiznává Ru-
sku i právo na zabrání Cařihradu
Prohlášení officiosovo v stejném smyslu dále
rozváděl tisk neodvislý.
„Rusko a Italie,“ kvituje petrohradský list.
„nemají sobě protivných zájmů na blízkém vý-
chodě, naopak, mají tam zájmy společné. Ru-
sku neměně než Italii záleží na
tom, aby se Jadranské moře ne-
mohlo proměniti v jihoněmecké,
proto si oba státy musejí podati ruce přes Balkán
a utvořiti pevnou hradbu proti německému
„Drang nach Süden“. Energicky, vytrvale pra-
cuje v tom směru Německo s obou konců. Uvá-
ží-li se, že na severu budoucímu vítězství Ně-
mecka horlivě půdu připravují Němei ra-
kouští, nelze popírati, že hrozící nebez-
pečí jest už velmi veliké. Slovanským
horám hrozí prorytí německého tunelu, a aby
se z něho nestala dráha ku porobení Slovanů.
Italie a Rusko musejí dnem i nocí stopovati
každý německý krok na Balkánském poloostrově
i kolem něho. Ovšem Němci nemohou nikdy
být upřímnými přáteli Italie. Prosta klerikálných
pout, Italie musí se státi přítelem Slovanstva
To již z poloviny učiníla.
Němec
Prost
Praha
Rusko
Německo
Cařihrad
Balkán
Novoj Vremja
Italia
Slovan
Italia
11
article
Koburgovy konce.
Položení Ferdinanda Koburského v Bul-
harsku stává se den co den nesnesitelnějším
choulostivějším. Tak to již nemůže dlouho trvati.
Jeden z obou musí ustoupiti: buď Koburg, nebo
bulharský národ. Národu to nelze, nezbývá tedy.
než aby se pro to rozhodl Koburg. Lépe proň
rozhodne-li se sám, než aby rozhodnuto byl
o něm.
I stambulovská vláda jej opustila a chováse
k němu s nevážností, které by jiný na jeho místě
nesnesl.
Když ve schůzi národního sobrání rokovalo
se o novém úvěru 25 mill. fr. na zbrojení, mi
nistr vojenství přímo jmenoval svého před-
chůdce, gen. Paprikova a knížete Ferdinand
jakožto jedině vinníky, že bulharská armáda nen
dostatečně ozbrojena. „Paprikov,“ pravil, „by
milcem knižete a ničeho nečinil bez jeho vě-
domí. Dr. Danev byl v právu, když Paprikova
tohoto milce knížete Ferdinanda, odstranil ze
svého ministerstva.
Nejtěžší obvinění vmetl tu panovníkovi do
tváře sám člen jeho vlády. Možno-li si předsta-
viti v dané chvíli něco hroznějšího, než tu pro-
hlásil přede vším národem a světem bulharsk
Koburgův
Ferdinand koburský
Ferdinand
doktor
Danev
Paprikův
12
article
psem přišel: byla to cynga. Také stalo se mno
něco podobného při jednom přezimování, jen ze-
ptejte se na to mé staré. Stalo se to, když pře-
zimoval jsem na Husím nose. Přezimovali jsme
tam já, Psoška, Maxim a Andrjuška, jenž byl
tehdáž výrostkem; přezimovali jsme v jednom
„čumu“ (chatrči) — ženy a děti — tak že čun
byl lidmi přeplněn. Minula zima, ukázalo se slu-
néčko a začalo již hřáti, když najednou jsem se
roznemohl. Nic mne nebolelo, ale bylo mně ne-
volno. Bylo mně tak nevolno, že i po spaní, když
jsem se probudil, nebylo mně lépe. Soudruzi
chodili na lov a stíhali soby v horách, já však
jsem stále ležel doma na lůžku; když vyvedla
mne žena na slunce, byl jsem ještě ospalejší ..
Jednou takto spím na závěji sněhové a vidím
ve snu, jak ke mně přichází jakási žena. Žena
tato byla neobyčejně bílá a nebylo na ni ani
nitky. Byla úplně nahá.“
„Hahaha!“ zasmál se Pomořan, starý vy-
pravovatel, jenž zalezl do krajního kouta po-
hovky.
Maxim
Andrjuška
Pomořan
13
article
„Jen počkej a nesměj se, neboť není zde
nie k smíchu! Nu, vidím nahou ženu, vábící mne
kamsi prstem. Co to za div? Vábí mne a sama
bojí se přistoupiti blíže. Zena tato tehdáž tak se
mně zalíbila, že i při svém stáří byl bych opusti
svou manželku... Jak se mně zalíbila! Viděl
jsem ji jednou, dvakrát, třikrát; dívám se, neod-
chází-li ode mne, ale sotva, že jsem ulehl a za-
vřel oči, již stála zase přede mnou. A stále lá-
kala mne kamsi. Kam? Nemluví — jest němá.
A kam mne ta prokletá přivedla? Bez ní byl mně
život nemožným. Jakmile nastal den a soudruzi
se probudili, nemohl jsem se dočkati, až odejdou
na lov a v čumu ženy utichnou; jakmile byl
večer, požádal jsem o jídlo a jíž položil jsemse
na lůžko. Jakmile zavřel jsem oči, za chvilku
stála již přede mnou, blížila se vždy více a více
a vždy byla laskavější a laskavější... Byla tak
svůdnou, sklonila se nade mnou a dýchala n
mne... Dýchala takovým teplem, že cítil jsem
každou kostičku v těle, zrovna jakoby se pře-
lámaly... Zmátla mne úplně až k pitomosti.
Zeno
14
article
Nevydržel jsem to, vypravoval jsem o tom sou-
druhům a ti dali se mně do smíchu. Avšak starý
Psoška pravil: „Nesmějte se, děti, starému Fo-
movi, neboť spatřil cyngu. Cyngu, ano cyngu.
Ne nadarmo ležel tři dni a tři noci.“ Na to vy-
pravovali také jiní, že spatřili cyngu v podobě
ministr? Kníže Koburský v době tak osudné
jako byla poslední dvě leta, schválně zanedbával
řádné vyzbrojení armády a působil v té příčině
na svého ministra vojenství! Jinými slovy, o
zúmyslně pracoval ke zkáze Bulharska, jež byla
odvrácena pouze tou náhodou, že Turecko zdr-
želo se válečných dějství, k nimž se schylovalo
po celé měsíce, a zdrželo se jich zajisté jen
proto, že mu nebyl znám pravý stav bulharské
armády.
Za takových okolností nemůžeme se diviti
nazývá-li „Den“, nejrozšířenější bulharský časo
pis, položení v Bulharsku nebezpeč
ným. Píše, že dostává ze všech končin Bulhar
ska na sta dopisů, které redakci vyzývají k nej
rozhodnější opposici a jsou výrazem
zoufalého smýšlení, „od něhož nemůže
se ničeho dobrého nadít ani kniže Ferdinand, an
Bulharsko...“ „Zasneme,“ píše list, „n a
strašným soudem, jaký národ pro-
náší nad knížetem. Sami jsme pobou-
řeni tím opovržením, s kterým kníže bulharské
má se k zákonu, státu, národním mužům, národu
a národním ideálům. Ale žasneme i nad tím, ž
stejný cit ke knížeti navzájem opanoval všechnu
bulharskou společnosť a tak hluboko pronikl.?
Kníže
Bulhar
Ferdinand
starý Fo
Bulharsko
Turecko
15
article
Poláci pruští v obraně svého jazyka.
Polské listy v Prusku vyzývají polské oby
vatelstvo, aby na veřejných schůzích v uši
všemu světu protestovalo proti nejnovější ráně
vlády, namířené na polský jazyk. Nejvyšš
správní soud v Berlíně již dříve rozhodl, že ne
smějí býti veřejné schůze policejně rozpuštěny
proto, že se na nich rokuje polsky. Je tedy roz
kaz vlády, protivící se tomuto rozhodnutí, vze
přením se státním zákonům.
Polák
Berlín
16
article
Reakce ve Španělsku.
Arcibiskupem ve Valencii jmenován byl
nynější zpátečnickou vládou španělskou člen
řádu dominikánského, Nozaleda, někdejší biskup
manilský, známý již z toho úřadu reakcionář
ským smýšlením svým. Republikání a proti
klerikálové chystají proti jmenovaní tomu veliké
manífestace.
Socialism v Belgii.
V belgickém království jmenováno bylo
v poslední době 1300 purkmistrů. Mezi nim
však ani jediný socialista. Hlavní list sociali
stický »Le Peuple« protestuje proti tomuto sou-
stavnému vylučování socialistův a činí vládu
zodpovědnou za projevy, jež jednání to bude
míti v zápět.
Korrupce v Nověm Yorku.
Pověstná místní cliqua novoyorská »Tam
many Hall«, jež zvítězila za posledních volek
obecních, oslavila první den správy své otovře-
ním všech výčepů, ačkoliv příčilo se to ustano-
vením zákona. Nová správa povolala zvláště
do policie osoby silně kompromitované. Některé
listy novoyorské vytýkají, že také mezi ostatn
úřadnictvo povolání lidě nejvýše neřestní.
Hall
Španělsko
Valencie
Belgie
Nově York
17
article
Četnické pumy.
Četnické pumy.
V Barceloně nalezeny byly v poslední době
opětně pumy a petardy na různých místech po-
ložené. Soudce vyšetřující vznesl nyní v příčině
té obžalobu proti četnickému poručíku, nabyv
přesvědčení, že tento kladl pumy sám, aby jieh
»odhalením« zjednal si vyznamenání. Aféra ta
budí ve Španělsku hodně vzrušení a bude uve-
dena i ve sněmovně na přetřes.
Panamský konflikt.
Nový president republiky kolumbijské Mar
roquin doporučuje opětnou přeměnu republiky
prostředkem plebiscitu ve stát federativní s nej
širší autonomií pro jednothivé provincie, aby
tyte nenásledovaly svůdného příkladu Panamy
V nové republice panamské sestoupí se
národní shromáždění 20. ledna. Ve Washingtonu
kolují pověsti, že před tím ještě dojde tam
k opětné revoluci, tentokrát proti vládě nově
naslolené.
Barcelona
Španělsko
Mar
Panama
nový republika
Washington
18
article
nahé ženy a tu má manželka začala bědovati
Bylo tak hrozně v našem čumu, že i psi za
čali výti.“
„Nevím, jak přespal jsem tuto noc, ale rán
začali mne soudruzi léčiti. Vyvedli mne na břeh
přivázali mně kotvu na záda a takto mne vodili.
Ale jak měl jsem choditi, když nemohl jsem nohy
unésti? Soudruzi však nepovolili a vodili mne.
„Bratři,“ pravím, „pro boha, mne pusťte!“ Od-
pověděli: „Jen chod, pokud nejsi ještě cyngou
úplně zničen; ona tě mučí a poddej se jí a pal
ani kotva ti nepomůže.“ A co myslíte?
obrátil se najednou Foma k nám s veselýma
očima. „Vyléčil jsem se z cyngy, pomohli mně
od ní soudruzi a jsem jim za to de smrti vděč-
ným; jinak byl bych najisto zahynul. Vodili
mne takto po šest dní. Z počátku cítil jsem
hroznou bolest, ale potom sám jsem prosil, aby
mne vyvedli na břeh. Oni pak každým dnem
nakládali mně více na záda: brzy řetěz od
kotvy, brzy pytel s kameny a ještě stařeně při-
kázali, aby mne od zadu popoháněla. Honil
mne také po břehu, při čemž měl jsem ruce
v zadu, abych poslouchal. Jakmile jsem se za
stavil, ihned mne holí popohnala. Nu a co dále?
19
article
Nahá žena od té doby nikdy více se neukázala
jakoby jí jak živo nikdy ani nebylo. V pozděj
šich létech ještě několikráte se mně ukázala, ale
já ji již znal. Rekl jsem to ženě a ta bodala mne
do krku. Pak to přešlo. Hle, jak zjevuje se cyng
člověku. Poznáváš ji nyní? Kdybys býval se ji
tehdáž poddal,“ obrátil se najednou k Pomořa-
novi „a nezavřel dvéře, byla by k vám přišla
za bdění. Kdyby viděla, že jste sami, vnikla by
k vám a byli byste ztraceni: umučila by vás.
ulíbala.“
„Co pravíš?“ tázal se Pomořan.
Byli byste ztraceni. Což pak zahubí málo
našinců Samojedů? Přikrade se ku posteli a když
ji k sobě pustíš, více se s ní nerozloučíš.“
Foma vstal, nechtěje déle nečinně trávit
Tohoto večera pořádně napili jsme se n
cyngu a tak byli jsme vypravováním roztouženi
že, ačkoliv báli jsme se tohoto hosta, nebyli jsm
proti tomu, poddati se kouzlům této polární víly.
J. W.
čas.
Hribarův večer na Žofině . . .
Vzácný, přemilý host, upřímný přítel ná
roda našeho, starosta bílé Lublaně, pan Ivar
Hribar, zavítal těchto dnů do našeho středu
Celá česká veřejnost s potěšením uvítala zprávu
o návštěvě vynikajícího vlastence slovinského.
jehož jméno stalo se u nás nad jiné sympati-
ckým, zvučným a váženým. Docházíť od slo-
vinských bratří, v národnostním životě stejně
utiskovaných a proto nám tak drahých, každě
chvíle zpráva o neohroženém jeho vystupován
při hájení práv a zájmů bratrského národa.
Rekl
Pomořan
Samojed
Hribarův
Žofina
Ivar Hribar
Lublaň
20
article
V dobré paměti utkvěla dojista jeho in-
stallační řeč, když po třetí za sebou uveden byl
přede dvěma roky v hodnost starosty lublan
ského. Tehdy na vítací slova vládního zástupee
hraběte Schaffgotsche odpověděl duchaplnou.
politickou řečí, prodehnutou naskrze svobodo
myslnými, pokrokovými ideami a na jednom
místě přímo prohlásil, že ve svém starostenském
úřadě chce se říditi příkladem bratrského národa
českého, u něhož se za dobu svého pobytu
v Čechách naučil, jak lze národní zájmy
práva hájiti všestrannou úctou k pokroku na
všech polích působnosti a potíráním středověkého
tmářství.
Na stesk vládního zástupce, že nevidí
obecním zastupitelstvu lublaňském žádných
Němců, nezůstal také dlužen odpověď, ač
vzhledem k slavnostnímu okamžiku byla ovšen
co nejmírnější. Pravil, že ač si přeje, aby
Lublaň stala se střediskem všeho slovinského
národa a života a z ní aby vycházelo světlo
osvěty, že přece chce chovati se k občanům
druhé národnosti nestranně, ale žádá od nich
aby nezapomínali, že jsou v hlavním měst
slovinském a tedy slovanském a dle
toho se chovali. Netřeba ani podotýkati, že při
volbě neobdržel Hribar ani jediného hlas
německého; ale za to tím dražším a milova
nějším jest svému národu i nám.
Schaffgotsch
Hribar
Čechy
Lublaň
21
article
Ivan Hribar, vzácný náš přítel, jest pade
sát a dvě léta stár. Za delší čas meškal v létec
sedmdesátých u nás v Praze a od té doby přilnu
vroucnou, nelíčenou láskou k naší národnosti
Vrátiv se do Lublaně, počal pracovati osobním
svými styky po veškerém Slovinsku v oboru ne
jen národohospodářském, ale i politickém tal
intensivně a úspěšně, jako dosud málo kdo pře
ním a za něho tam pracoval a pracuje. Mez
přední jeho zásluhy patří péče o školství slovin-
ské, zejmena dívčí. Miláčkem svého národa se
pak stal, když v roce 1895 po katastrofě země-
třesení v Lublani vydal appell ke všemu Slo
vanstvu tak vroucí a působivý, že těžce posti
ženým se všech stran dostalo se ruky pomocné
Byl za to zvolen za župana lublaňského a jes
nyní již na devátý rok starostou. Hribar jest též
literárně činným; vlivem svým pak přispěl, že
řada básníků a spisovatelů slovinských se zdvo
jenou chutí uchopila se svých literárních prací
To vše dobře jest známo v české veřejnosti
A přidá-li se k tomu milá, skromná a rázem sym
patie budící jeho povaha, není divu, že kohorta
přátel Hribarových u nás vzrostla v nepřehledny
zástup. Tato přátelská náklonnost a úcta ke slo
vinskému vlastenci nejlépe byla patrnou včere
večer při přátelském večírku, uspořádaném ku
poctě Hribarově jeho přátely a etitely ve dvoraně
Žofínské.
Hribar
Hribarův
Praha
Lublaň
Slovinsko
Žofínský
22
article
Sešlo se jich bezpočtu, ze všech společen
ských vrstev; zejmena značnou byla účasť če
ského odboru slovinského alpskéh
družstva, na jehož podnět slavnostní soiré
uspořádáno. Průběhem večera manifestována způ
sobem důstojným a ostentativním vzájemnos
česko-slovinská a slovanská vůbec.
Pan Hribar sám vyšel vstříc vzácné této
shodě, použiv návštěvy své k tomu, aby zaslou
žilému, stařičkému pracovníku, spisovateli Janu
Legovi odevzdal čestný diplom měšťanstv
města Lublaně. Večer zahájen uvítací řečí pře
sedy odboru univ. prof. dra. Chodounského
jenž poukázal k momentu solidarity obou slo
vanských sbratřených národů, a vyslovil přání
aby styky byly častější a přispěly k utužen
vzájemného přátelstvl.
Za frenetického souhlasu pozdravil pan
Hribara, uvítal jej v matičce Praze a po
ukázal na záslužnou jeho činnost v středu bratr
ského národa a na poli všeho Slovanstva. Po
opětných a opětných ovacích, po přátelském
objímání a tisknutí ruky slovutnému vlastenci
zahájen program večera, přiléhajícím repertoiren
svým k účelu přátelské schůzky
Slečna R. Mattušova delikátním způ
sobem a lahodným hlasem podala několik ná-
rodních písní českých a slovinských. Kdyžz
bouřlivé pochvaly skončila, vystřidal ji mladistvý
virtuos na housle p. J. Kolář grandiosnín
přednesem houslového koncerlu.
Hribar
Leg
profesor
doktor
R Mattušův
J Kolář
Lublaň
Praha
23
article
Po uměleckých těchto praeludiích ujal se
za napjatého ticha, patrně pohnut, pan Ivan
Hribar slova. Děkoval za slovanské uvítán
a navázal řeč svoji na vzájemnost českoslovin-
skou. Vzpomněl, že od delší doby již jak na
poli literárním, tak uměleckém, politickén
i národohospodářském za jedno jsme. S radost
pak připomenul, že právě v poslední době ide
vzájemnosti slovanské mocněji než dříve rozplná
své perutě. Děkoval za to všem jejím pěstitelům
Za bouřlivého potlesku pak končil přá-
ním, aby také pro veškeru budouenost zů
stali Čechové a Slovinci upřímnými přátel
a bratry. Přítomní oddali se potom animo
vané a srdečné zábavě a přátolským roz
hovorům. Večera mimo jiné zúčastnili se pp.
Starosta měst pražských dr. Srb s prvním
náměstkem drem. Grošem, řed. Zem. banky
Procházka, dr. Mattuš, cís. radov
Nefí a Otto, vrchní rada Koschin, uni-
versitní prof. dr. Reinsberg, dr. Cho-
dounský, dr. Heyrovský, dr. Horba-
czewski, dr. Henner, dr. Hermanl
Otavsky, dr. Hlava, Kimla, členové slo-
vanského klubu dr. Scheiner, dr. V. Čer
ný, ředitel Chodounský, spisovatel J.
Holeček, redaktor Kuffner, taj. Fo
man, ředitel Jul. Veselý, prof. Hráz ký
měst. rada dr. Prachenský, lékárník Pra-
chenský, dr. Nesý, radové zem. výboru
Weiser, Mareš, Franta, šl. Pokorný.
archit. Pasovský, vrch. inž. Tomšič, inž.
Göttler, vrchní pokladník Hejda, dr
Klumpar, dr. Fáček, prof. Nekut, prof.
Hribar
Čecho
doktor
Srb
Groš
Procházka
Mattuš
Nefí
Otta
profesor
Reinsberg
Heyrovský
Horb
Henner
Hermanl
Kiml
Scheiner
V Čer
Chodounská
J Holeček
Kuffner
Jula
Veselá
hráz
Prachenský
Nesý
Weiser
Mareš
Franta
Pasovský
Ing
Tomšič
Hejda
Klumpar
Fáček
24
article
Táborský, Vlach, pl. Preisová, pl.
Neureutterová - Wodvářková, dele-
gáti četných spolků pražských, žurnalisté, lite
ráti a umělci
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
včera odpoledne konal prvou řádnou schůzi v tomte
roce. Jednací pořad vykazoval jedenatřicet odstavců,
z nichž některé už předem zajímaly pražskou ve-
řejnost. Zejmena byla to otázka koupě pozemků
Richtrových v Holešovicích pro stavbu české reálné
školy
Za přítomnosti 74 členů sboru starosta p. dr. Srb
o 345. hod. zahájil schůzi. Lože a galerie prostředně
navštíveny.
Po referátu stav. p. Novotného zamítnuty
byly stížnosti p. Ed. Rechziegla, stavitele, proti vý-
měru, jímž mu nebyly povoleny projektované změny
stavební v novostavbě čp. 180 v Karlově ulici—I.
L. Mahlera, maj. továrny na Maninách, proti pod-
mínkám o ohražení pozemku u čp. 542—VII. Po
referátu p. dra. Prachenského zamítnuta stíz-
nost J. Bunzla do výměru, kterým mu bylo nařízeno
ohražení plotem pozemku v ulici Skuherského v Ho-
lešovicích. Na pozemku tom skládá se různě smeti
a odpadovými vodami znečisťují se studny v okolí. —
Po referátu p. Kovařoviče zamítnuty stížnost
J. Jednorožce proti připuštění stavby stoky v Eliščině
třídě a pí. M. Laubové proti podmínkám při změně
místností na dílny v čís. 1669—II.
Po referátu p. m. r. Kasalického byl schvá-
len návrh na zvýšení příbytečného úřadníkům plyná-
renským ze 20% na 30% s podmínkou, že příbytečné
u jednoho úřadníka nesmí přesahovati obnos 1400 K.
Táborský
Vlach
Preisová
Srb
Novotný
Rechziegel
I L Mahler
J Bunzl
Skuherský
Kovařovič
M Laub
Praha
Holešovice
Karlov ulice
Maniny
Eliščin třída
25
article
Referent mag. rada p. dr. Růžička sdělil návh
na prodej nárožního staveniště na Újezdě ve výměře
103 čtv. sáhů c. k. zástavnímu a půjčovnímu úřadu
za 410 K za čtver. sáh. Za tento pozemek původně
nabízel stavitel p. Jan Petrák 380 K za sáh a záslavní
úřad 390 K. Návrh referenta přijat. Pan di. VIček
tázal se, zda tohoto pozemku nebude obec potřebovati
k rozšíření malostranské reálky. Starosta p. dr. Sr
odpověděl, že reálka má více místností, než kolik ob
je povinna opatřiti.
Po referátu mag. r. p. Jíry schváleny návrhy:
aby řízením dle § 4. stav. řádu provedeno bylo vy-
puštění otupeného nároží domu čp. 208—II. na nározí
Myslikovy a Vojtěšské ulice; aby dle téhož paragrafu
byla upravena výše rovinná a šířka ulice v Jámě.
Mag r. p. Jira přednesl a odůvodnil návrh, aby
jako staveniště pro českou reálku v Praze-Holešovicích
zakoupenbyl od p. Josefa Richtra blok
ve výměře 1267 čtv. sáhů za cenu 160 K za čtv. sáh
Referent uvedl, že tato záležitost byla už jednou na
jednacím pořadu schůze sboru, ale byla odročena
k novému uvažování. Mimo pozemek Richtrův byly
nabízeny obci pozemky: firmy Märky, Bromovskýa
Schulz za 160—150 a 140 K, Všeobecně záložny z
140 K, J. Fleischra za 130—120 K a Poppra za 120 K.
Na ony pozemnky pozváni členově sboru, aby z vlast-
ního názoru cenu jejich dovedli posouditi. Technický
znalec vyslovil se o pozemcích takto: Blok C Richiro
vých pozemků hodí se pro stavbu reálky. Pozemek
firmy Márky, Bromovský a Schulz nehodí se pro stav-
bu školy, poněvadž je obtěžován zápachem, kouřem
a hlukem z okolních továren. Pozemek Všeobecně zá-
ložny je úzký obdélník a tvar staveniště není příznivý.
Růžička
Petrák
Jíra
Myslikův
Richter
Richtrův
Bromovský Schulz
J Fleischr
Poppr
Bromovský
Schulz
Újezd
Praha
Holešovice
Märka
26
article
Závadou je také okolí: slévárna, železárna, závod n
opravu starých železných konstrukcí, továrna na dir-
kované plechy a hluk i dým je tu takový, že pozemek
tento nehodí se pro stavbu školy. Pozemek J. Fleischr
nalézá se na periferii, v Bubenči. Má dostatečnou
výměru pro stavbu školy a hodí se pro ni. Jedinou
závadou jest, že pozemek nalézá se příliš daleko o
středu Holešovic. Pozemek Popprův nalézá se rovněž
v Bubenči. Znalec zdravetní uznal za nezpůsobilé
pozemky Márkyovy, blok D Richtrových pozemků
pozemek Všeobecné záložny. Nejvýhodnějším je sta-
veniště bloku C Richtrových pozemků. Paedagogický
znalec byl těchže názorů jako oba předešlí znalci
Obecní starší p. Prášek učinil dne 10. prosince
presidiu rady městské podání, v němž upozorňoval
že obec platí pozemek Řichtrovi dráže, než jakou má
skutečnou cenu. Stavební úřad uvažoval o tomto po-
dání a dospěl k náhledu, že snížení neb zvýšení ceny
za pozemek může být docíleno jen po oboustranném
dohodnutí. Richter koupí od obce pozemků za 148.80
kor., obec zaplatí Richtrovi za pozemky 370.520
takže by obce doplatita 221.718 K. Referént připomín
že v litografované zprávě omylem nebyla počítá
jedna parcella a tak číslice náhrady uvedena tam o
nosem 173.146 K. Městská rada doporučila toto ujed-
nání s J. Richtrem sboru ke schválení. Včera zaslá
presidiu městské rady přípis, opatřený 28 podpis
občanů holešovických, kteří doporučovali ke stavb
reálky pozemek obecního dvora holešovického neb
pozemek plynárny holešovické
J Fleischr
Popprův
Richtrův
Prášek
Richter
K Referént
J Richter
Bubeneč
Holešovice
27
article
Záležitost tato zavdala podnět k obsáhlé rozpravě
Ob. starší p. Prášek v delší řeči dovozoval ne-
výhodnost koupě pozemků a směny části pozemků o
J. Richtra. Cena, kterou Richter za pozemek žádá,
je příliž vysokou. Obci náležejí pruhy pozemků kolem
pozemků Richtrových a když ty pruhy se mu postu-
pují, má je dráže platit, poněvadž v celé Prazej
zvykem, že pozemky průčelní mají větší cenu. Po-
zemky posuzovali různí znalci, jen znalec finanční
nebyl slyšen a tak by se nestalo, že rozdíl mezi lito
grafovanou zprávou a dnešním návrhem činí 50.000 K
Pozemky, od J. Richtra k zakoupení navržené, jsou
drahé a ony se zdraží ještě tím, že obec musí provést
úpravu okolí bloku C. Když se jedná o millionáře.
musí se dbáti toho, aby kapsy voličstva co nejvíc
byly ušetřeny. (Souhlas). Náklad na úpravu ulic bude
tam ohromný. Jakmile budou ulice upraveny, potom
Richter pozemky, od obce levně získané, bude draze
prodávati. Je podivný ten chvat, jaký se s touto zále-
žitostí provádí v Holešovicích. V assanačním obvodu
s úpravou ulic není takový chvat. My chráníme po-
kladnu obecní nikoli se stanoviska čtvrtové politiky.
nýbrž se slanoviska celé Prahy. Řečník končí návrhem,
aby koupě a směna s J. Richtrem nebyla schválen
a aby schválena byla jen s tou podmínkou, když J.
Prášek
J Richter
Richter
Richtrův
Ob
Holešovice
Praha
28
article
Richter z požadavku svého obnos 70.000 K sleví.
Ob. starší Zimek uvádí, že jsou důležitější věci.
které má obec vyřídit, a síce nábřeží vojtěšské a petr-
ské a pod. Také úpravě ulic měla by být věnována
větší péče. V Praze je několik nových ulic, na př. Jen-
štejnská, kde domy přijdou do plných daní, ale dosud
nejsou vydlážděny a náležitě osvětleny. Tak to dopadá
v Praze a do Holešovic máme strkat milliony! (Hlučný
odpor.) V sedmé a osmé čtvrti Praha zakládá školy
nákladem mnoha set tisíc zlatých a proto ony pány
žádám, aby měli také trochu ohledu na vnitřní Prahu,
aby mohla své naléhavé otázky vyřizovati. (Opětný
odpor.) Uvedlo se, že cizinci, přijdou-li do Prahy, diví
se, jak se může nechati ladem pozemek po pravé straně
Bělského třídy v Holešovicích. Jsem předsedou Spolku
ku povznesení návštěvy cizincův už 15 let, ale takové
stížnosti cizinců jsem ještě nikdy neslyšel. Za to jsem
slyšel, že snadno může zlomiti nohu ten, kdo po
dlažbě na Velkém náměstí staroměstském ubírá se
do týnského chrámu. Podívejte se do Holešovic, tam
za pivovarem je vše lépe vydlážděno než u nás Praze
na Velkém náměstí. (Hlučná veselost.) Vyslovuje se
proti návrhu rady městské a navrhuje o tom hlaso-
vání dle jmen.
Ob. st. pan Rašin diví se, že tato otázka mohl
veřejné mínění tak rozvířit. Jest to s tím větším podi
vením, poněvadž se jedná o stavbu české reálky. Od-
půrcové této věci jsou horší, než ve svých požadavcíh
je erár. Ten chce za 300.000 zl. postavit školní budov
a to je benevolentnější, než jsou někteří členové sboru.
Richter
Zimek
Rašin
Ob
Praha
Holešovice
Velký náměstí
29
article
Vyčítá se, že pozemek je drahý. Ale to není ta pravá
příčina boje. V lom jsou jině úmysly! Všichni odbor-
níci vyslovili se pro místo od Richtra a zavrhují místa
ostatní. Pan Prášek řekl proli tomu mnoho slov, ale
málo jádra. Do nedávna na pozemku tom byly závody
cyklistické, teď lam nastaly závody řečnické. (Veselost.)
K řeči p. Zimka poznamenávám, že záležitost nehoři.
ale spěchá, poněvadž do roku 1905 má být budova
dostavena. Pan ob. starší Zimek ve svých vývodech
měl by být opatrný. V Holešovicích není to tak špatn
s těmi pozemky, jak by se z jeho řeči zdálo. Jist
záložna (řečník míní Všeobecnou záložnu) nerozpa-
kovala se uložit peníze do pozemků holešovických.
Jestli se zpráva znalce o pozemku záložny dostane
do veřejnosti, nepůjde pozemek na dračku!
Ob. st. p. Prášek prohlásil, že mu nezáleží na
ničem jiném, než aby obec pozemky koupila levněji.
Nikdo ze sboru zajisté nem proti postavení reálky, jde
jen o to, aby nebyly plněny kapsy millionáře. Dopo-
ručuje odročení záležitosti za účelem vyjednávání lev-
nější ceny.
Ob. st. p. Zimek lituje, že p. Rašín učinil na-
rážku na něho. To si pro podruhé vyprošuje. Není
proti stavbě reálky, ale přeje si, aby byla vystavena
tam, kde to hude levnější. Nóbl není, že se p. Rašín
Richter
Prášek
Zimek
Rašín
Ob