2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
4. ledna 1904. - Císlo 4.
Císlo
4
article
a jakým způsobem najíti cestu z nynější pře
těžké situace, o které ustaluje se úsudek, že
politika rakouská uvázla na mrtvém bodu, z ně-
hož není ani pro nás ani pro Němce možný
pohyb ani v před ani zpět.
V takové době nespokojenosti vzmáhá se
obyčejně netrpělivost. Na tu dlužno pozor dát
už proto, že v politice možno, že na mrtvém
tom bodě utkví na delší dobu, nežli v životě
občanském se bez námahy snáší.
S tím hned souvisí různé snahy, uvésti
politický stroj opět v pohyb. A tu mluvís
o »osvědčeném prostředku«, tak osvědčeném, že
se ještě nikdy nezdařil (Veselost), o nových
konferencích česko-německých. Také se hovoří
o dosazení jakéhosi smírčího soudu, který by
měl sporné otázky mezi oběma národy rozhod-
nouti. Krátce — hledá se cesta, jejíž pomoc
by se zamezila česká obstrukce, ale ve skuteč-
nosti hledá se proto, poněvadž se vidí, že tak
jak se věci mají nyní, dále to nepůjde, poně
vadž státu hrozí veliké hospodářské škody, ne-li
hospodářský úpadek.
Nalezení spasné cesty je nesmírně obtížné
V takové době kritické svědčí o hrozné lehko
myslnosti nynější vlády, když dovolila si infor
movati korunu nesprávně v ten smysl, že
všechny obtíže, ve kterých stát se nalézá, spo
čívají v české obstrukci.
Němec
5
article
Kdyby císař měl po svém boku státníky
kteří by mu řekli pravdu, ti musili by jej zcela
jinak informovati o vlastní příčině nynějších
politických oblíž.
Musili by říci, že nynější politické potíže
jsou produktem dlouholeté úplně pochybené ně-
mecké politiky v tomto státě. Politika, jež se tu
vede, mohla snad trvati na základě dynasti
ekých theorií do r. 1871, kdy založeno bylo
nynější císařství německé, ale je přímo zločinem
na tomto státě nyní, neboť vedle mocného Ně-
mecka nemůže existovati žádný druhý stát ně-
mecký. Stane-li se tento stát opravdu německým.
bude jen přívěškem Německa, a to bude dekom-
ponováním této říše a odevzdáním jí do jícnu
molocha Německa.
Kdyby tedy před cisařem stanuli rádcové
spravedliví, musili by mu říci, že je třeba, by
Rakousko postaveno bylo na jiné, nové základy.
které odpovídají jeho dějinám a jeho složení.
To by nebylo vystoupení proti německému ná-
rodu, který je činitelem zajisté důležitým, nýbrž
proti hegemonickým snahám, které znamenají
útok na trvání této říše. (Hlučný souhlas.)
Kdyby však opětně v rozhodujících kruzích
se zahostila slabost, tak aby jejich autorita
couvla před vídeňskou ulicí, pak této říši není
pomoci, a pak také pro národ český nastala by
chvíle otázky, co činiti, by se stal silným fak
torem a znamenal sílnou potenci pro každý
případ.
Německo
Rakousko
6
article
Taková je dnes politická situace.
V té době dlužno učiniti na občanstvo české
appell, který může pronésti každý poslanec
který ještě lépe může učiniti ten, kdo poslancem
není. Je to appell, aby lid náš v situaci tak
těžké, jako je nynější, ponechal svým poslancům
— přesvědčil-li se, že poslanci poctivě s ná-
rodem smýšlejí — volnost a svobodu ve volbě
prostředků boje. (Výborně !)
Neboť jestli že poslanec, postavený na těžké
místo parlamentní, nemá pocit a přesvědčení, že
jednati může tak, jak nejpoctivější a nejpodrob-
nější vlastní úvaha radi, jest-li že by se musil
ohlížeti, zda se ten nebo onen k vůli tomu nebo
onomu kroku taktickému obrátí prot
němu, pak není mužem samostat-
ným, ale pak také nemůže do všech dosledků
využitkovali dané situace. Svěříte-li umělci pro-
vedení uměleckého díla, on nebyl by s to pro-
věsti je, kdyby při každém hnutí vystaven byl ná-
mitkám každého, kdo průběh příprav a práce jeho
sleduje. (Hlučný souhlas.)
Druhý appell věnoval řečník účastníkům
sjezdu zvláště. Sjezd tento nebyl svolán z příčin
strannických a nekoná se také v duchu stran-
nickosti, jeho účelem není, zápas stran v národě
českém rozdmychovati. Bohužel, nelze počítati
s tím, že by stejné počínání uplatnilo se také
jinde.
7
article
V této době kritické má tento krajský sjez
čestný úkol manifestovati na venek, že národní
strana svobodomyslná, která ještě dnes má ve-
dení záležitostí politických v naši vlasti, must
býti a také jest si vědoma zodpovědnosti, která
z jejího postavení v národě plyne.
Má-li při tomto stavu zůstati, musejí týmž
vědomím prodchnuti býti všichni stoupenci ná-
rodní strany svobodomyslné a dle toho jednati.
Sjezd tento je důkazem, že strana svobodo-
myslná je takového úkolu schopna. Dnes jsou
zde pohromadě mužové, kteří za svoje příslu-
šenství k národní straně svobodomyslné musil
v dobách minulých snášeti i útisky, o nichž ny-
nější tak zv. mladé strany nemají potuchy.
To však neodstrašilo naše stoupence, aby
služby své zasvětili práci pro dobro a lepší bu-
douenost národa.
My rádi bychom viděli před sebou zdatnou
armádu mladých, rozhodnějších mužů, ale dobře
vyzbrojených pro každý politický zápas. Dosud
však není v nynějších mladších šicích ani jed
notnosti vůle ani jednotnosti postupu.
Velká a jednotná národní strana svobodo-
myslná je dnes stále ještě potřebou českého
národa. Proto dlužno uvítati s plnou radostí
tuto manifestaci krajského sjezdu jejího, tuto
manifestaci, která znova ukazuje, že národní
strana svobodomyslná bude nadále bojovati za
nejdražší statky našeho národa a také za po-
ctivost a charakternost celého veřejného života
českého! (Výborně! Bouřlivý, dlouho trvající
potlesk.)
Po zprávě posl. dra. Herolda jednáno bylo
o stanovení místa příštího krajského sjezdu.
Herold
strana svoboda
jednotný národní strana svoboda
8
article
Starosta dr. Šubrt navrhl Německý Broda
Čáslav a žádal stanovení pořadu sjezdů. Ta-
jemník p. Milinovský navrhl, aby příšti sjezd
konal se v Něm. Brodě. Městský radní z Chotě-
boře p. Smrčka přímlouval se za tento návrh.
Další nedlouhé rozpravy zúčastnili se poslanci
dr. Zimmer a Bečvář a pan Špinka, který s
rovněž přimlouval za Německý Brod.
Důchodní F. Dlabáček vyslovil vřelý
povděk z veliké účasti sjezdové. Svým prů-
během pak stal se sjezd opravdovou manife-
stací stoupenců národní strany svobodomyslné
v kraji kutnohorském, i je třeba působiti k tomu,
aby místa sjezdů příštích byla co nejvhodněji
neiúčelněji volena, tak aby také příšti sjezdy
se úplně zdařily. Proto žádal řečník, aby sta
novení místa sjezdů příštích ponechalo se vý
konnému komitétu.
Při hlasování přijat byl jednomyslně návrh,
aby druhý sjezd krajský konal se v Némeckém
Brodě a aby o místech sjezdů dalších usnášel
se výkonný komitét.
Předseda posl. dr. Pacák tlumočil návrh
aby výkonnému výboru bylo sjezdem doporu-
čeno, by v krajských městech celé země pořá-
dány byly podobné sjezdy krajské. — Návrh
tento byl jednomyslně přijat.
Předseda posl. dr. Pacák vyzval pak shro-
máždéně, by v domovech svých přičiňovali se
o vzpružení činnosti politiekých spolků, jichž
pomocí bude pak možno pořádali četné poučné
schůze politické.
Potom usneseno, by prohlášení a sdělen
krajské organisace kutnohorské děla se v »Pod
vysockých Listech«, v »Kolinských Listech«
v »Pravdě«. Návrh tohoto smyslu doporuči-
vřele důchodní p. Dlabáček, žádaje, by se ča-
sopisům dostávalo svěžích politických informaci
by svůj úkol mohly zdárně konati.
doktor
Šubrt
Smrčka
Zimmer
Bečvář
Špinka
Dlabáček
Pacák
Čáslav
Německo . Brod
Némecký Brod
9
article
Při volných návrzích ujal se slova tajemník
p. Milinovský, který si přál, aby ze schůze
vyšel projev, tlumočící smýšlení sjezdu. Navrhl
pak, aby sjezd prohlásil, že úplně souhlasí
taktikou, kterou poslanci národní strany svobo-
domyslné sledují, a že je žádá, aby v opposic
setrvali dotud, dokud národu českému nedostane
se toho, co mu náleží. (Výborně! Potlesk.)
Přt hlasování byl tento návrh, jak předseda
posl. dr. Pacák provedením opačné zkoušky
zjistil, přijat jednohlasně.
Tím bylo jednání skončeno.
Předseda posl. dr. Pacák vyslovil pak ne
líčenou radost z přečetné účasti na sjezdu
z povznešeného jeho průběhu. Na sjezdě za
stoupeno bylo počtem imposantním 14 českých
okresů. »Po léta již neměl jsem takové radostis
— pravil rečník — »a necítil jsem takového
zadostučinění, jako dnes, při této manífestaei
kraje kutnohorského pro národní stranu svobo-
domyslnou.« Řečník dal pak projev svému
přesvědčení, že sjezd přispěje k novému prou-
déní politiského života na Kutnohorsku. Podě-
kovav všem účastníkům znovu, prohlásil pak
sjezd za skončený.
Při rozchodu byly dru. Pacákovi činěny
přátelské ovace.
Milinovský
doktor
Pacák
Kutnohorsko
národní strana
10
article
Po sjezdu konal se společný oběd v sále
Měšťanské besedy. Byly při něm proneseny četné
animované přípitky
Posl. Pacák připil blabu českého národa
posl. Bečvář městu Kutné Hoře, posl. Jan Ma-
cháček hostům Hor Kutných, tajemník Moudrý
památce dra. Julia Grégra, starosta dr. Šuber
práci a zásluhám posl. dr. Pacáka.
Když byl dr. Pacák na tento přípitek sn-
dečně odpověděl, připil p. Václav Novotný, stat-
kář z Přítok součinnosti roinictva českého v lůně
národní strany svobodomyslné.
S nejlepšími dojmy rozjeli se účastníc
sjezdu, který v Hoře Kutné a okolí budil vše
obecnou pozornost, do svých domovů.
Slavnostní otevření místnosti Žen-
ského klubu českého.
Ženy české nejrůznějšího povolání životního
paní i dívky, sešly se včera ke slavnosti rázu takořka
rodinného — k založení vlastního krbu. Po delší čas
pociťována v celé řadě spolků ženských potřeba, mili
jediné středisko, býti pod jedním krovem. K této my
šlence pospolitosti neposledním motivem byla spo-
lečná idea řešení ženské otázky; k uskutečnění toho
nemálo napomáhala družná, svorná mysl našich dam
Z kruhů učitelských dáno heslo zříditi jedno
ohnisko společné, jeden Klub českých žen. Je-li
dobrá vůle, příčinlivé ruce a všestranná přízeň, jaké
se damské spolky u veřejnosti těší — pak není divu,
že v poměrně krátké době přikročeno k činu. Osm
pražských ženských spolků, z nichž většina neměla
ke svým schůzím, poradám a večerům vhodné míst-
nosti, má nyní svůj »Klub«, pěkně a útulně zařízený.
Posl
Pacák
ma
Grégr
doktor
Šuber
Novotná
Kutná hoře
Kutná
11
article
Zajímavo, že myšlence našich dam vyšla vstříc celá
řada našich průmyslníků, obchodníků
živnostníků, kteří s obětavosti nemalou při-
spěli — jak předsedkyně přípravného komitétu paní
Kuklová v řeči své vypočtla — k úpravnému za-
řízení místnostl.
Nový klub ženský našel si velice příjemné
appartement v samém středu matičky Prahy,v
Jungmannově třídě, čís. 4., v domě Motilově, v prvém
poschodí. Zde nachází se rozsáhlý vzdušný sál.
který dle potřeby možno snadnou manipulací za-
měniti v čítárnu a místnost spolkovou. Dále pro-
stranná jídelna, tři pohodlně a útulně zařízené lož-
nice pro hosty z venkova, rozsáhlá kuchyň, koupelna.
kancelář klubovní, knihovna, šatny a j. v. Veškery
prostory činí velice milý dojem. Na jedenáctou ho-
dinu dopolední ustanoveno včera slavnostní otevření
nových klubovních místností. Účastenství dam, zá-
stupkyň spolků, bylo obrovské. Sál ani sousední
prostory nikterak nestačily. Mezi hosty, jimž v sále
slavnostně vyšňořeném vykázána byla řada křesel,
byli jako zástupce král. hlav. města Prahy obenní
starší F. Mellan, rektor české university dv. rada
prof. dr. V. Strouhal, za Ústřední Matici školskou
řed. Kneidl, za Slovanský klub tajemník For-
man a dámy pí. Laudová a Maturová, za
spolek spisovatelů českých »Máj« řed. V. Štech
dále ředitel F. A. Šubert, podmaršálek Friedberg-
Mírohorský, prof. Masaryk aj.
Kuklová
Mellan
profesor
doktor
V Strouhal
Laudová
Maturová
V Štech
Šubert
Mírohorský
Masaryk
Praha
Jungmannův
Friedberg
fórumman
12
article
Slavnostní schůze zahájena proslovem starostky
Ženského klubu českého, paní
Otilie Sklenářové-Malé,
jež promluvila asi takto
»Dovolte, abych ujímajíc se slova, vzpomněla
dávno minulé doby, kdy nadšený hlasatel osvěty
pokroku a bumanity, navrácený rodné zemi, přines
sebou z dálných krajů za okeánem, z vlasti volného
rozpjetí a neztenčované svobody — nové, netušené
názory. K ženě české obrátil zřetel svůj, aby vzty-
čoval její znak mety, k níž před tím nikdo ještě vá-
havý její krok nevedl. On budil v ní touby, jež
byly jí posud ovocem zapovězeného stromu a roze-
zvučoval struny její bytosti k akkordům, umlčova-
ným po věky pod lichou záminkou ohrožené žen-
skosti. Dobře známo všem, koho mám na mysli.
Jest to světlý jasný zjev Vojty Náprstka, tohoto
nejšlechetnějšího přítele, nejnadšenějšího buditele,
nejohětavějšího vůdce českých žen. (Výborně! Po-
tlesk.)
Jaká radost zjasňovala by vlídnou jeho tvář
kdyby dlel v přítomné významné chvíli mezi námi
Vzklíčilo símě pečlivou jeho rukou láskyplně zaseté.
přinášejíc kýženou žeň. Zastkvěla se na obzoru
ženských snah geniální Světlá se svým plamen-
ným slovem, dychtivě čítaným a vnímaným. Vešla
do zápasiště slovutná Krásnohorská, již kdysi
nesmrtelný Neruda případně nazval vévodou če-
ských žen.
Utvořila se sdružení, vznikly jednoty, zakládaly
se časopisy, zahlaholilo důrazně a vědomě slovo
řečnic památného sjezdu svatojanského r. 1897
přivodivšího semknutí se šiků ženských v »Ústřední
spole k«.
Sklenář
Vojta Náprstek
Krásnohorská
Neruda
13
article
Ejhle etapy na postupu k velikému cíli, jenž
sluje uplatnění ženy, odpovídající nově nastalým so-
ciálním poměrům, upravení jejího postavení v novo
dobé společnosti.
K tomu, čeho šťastně dosaženo a co čestně
tuhém mnobdy zápase vybojováno, přistupuje nový
moment:
Otevírání místnosti českého žen
ského klubu.
To přináší arci novou starost, vymáhá nové
úsilí, ukládá nové oběti; avšak zjednati ženám všech
vrstev domov, poskytující jim tu poučení slovem
mluveným i psaným, tu zjaření milou ušlechťujíeí
zábavou, vytvořiti středisko vešker
ženské práce, veškerých ženských snah
sjeldnoliti, co dosud bylo rozptýleno
roztříštěno, zabezpečiti, co dosud byl
vydáno nejistotě nahodilých poměrů — zdažv
uvážení a ocenění toho nemusí usloupiti teskná
váhavost činorodému odhodlání?
Po té námitce budiž učiněna zmínka, která vy-
slovuje se jmenem domácího krbu. Nemá a zajiste
nebude život klubovní, jak jej míníme pěstovali, od-
cizovati matku, hospodyni rodinnému krbu. Odvede-l
ji na chvíli, stane se tak, aby vrátila se k němu po-
učena a osvěžena. V přesvědčení, že dnešním dnem
dochází vyplnění citelná mezera v organisaci žen, že
uskuteční se v každém směru radostné naděje do
něho kladené, volám, vítajíc vás k otevření místnosti
Ženského klubu českého všemu jeho konání a počí-
nání své vroucí, vřelé, upřímné: Zdač bůh! (Dlouho-
trvající potlesk.)
Zdač bůh
14
article
Po starostce ujala se slova předsedkyně příprav
Po starostce ujala se slova předsedkyně příprav
ného komitétu, paní
15
article
Anna Bezděková-Kuklova.
Anna Bezděková-Kuklova.
Velevážené shromáždění!
Jak ráčíte seznati z dnešních řečí zástupkyň jen
několika málo ženských spolků, bylo zřízení »Žen-
ského klubu českého« otázkou zajisté nalehavou. Asi
před dvěma roky, zvláště na podnět českých učitelek,
sestoupil se přípravný komitét, sestávající vesměs ze
členů Ústředního spolku českých žen.
kterýž měl za úkol připravovati půdu pro nastávajíeí
klub, získávati mu porozumění v širších kruzích.
získávati mu příznivců a k důstojnému zařízení do-
statečný kapitál. V těch prvních bodech pracovalo se
nám ještě dosti dobře, všude uznávána potřebaa
důležitost klubu. Ale s kapitálem šlo to hůře. Usmy-
slily jsme si tedy pořádati přednášky, v nichž by se
zvláště vyličovala důležitost klubu a zbudování pří-
střeší, pod nímž by se všechny spolky ženské sou-
středily, tam společně pracovaly, se sbližovaly a po-
stupně vytvořovaly tak mocný celek, s kterým by se
mohlo i při nejvážnější práci počítati. Přednášky
tohoto druhu pořádaly jsme dvě. A sice dostalo se
nám jich laskavostí slovutných spisovatelek, paní
Terezy Novákové a paní Pavly Mateřnové.
Bezděková
Novák
Pavel Mateřnová
Kuklov
16
article
Přednášky tyto měly pro nás jak morální, ťak
finanční úspěch. Přihlásilo se nám 16 členů zaklá
dajících po 200 K a asi 100 členů činných a přispí-
vajících. Zadáno tedy ihned o schválení stanova
7. června loňského roku konána valná hromada.
Vedle řady velice činných dam, jež se nám podařilo
do výboru dostati, získaly jsme za předsedkyni naši
vždy českou a proto dvakrát naši bývalou tragédku
Národního divadla, paní Otilii Sklenářovou-
Malou. (Výborně, potlesk.) Tim měl již klub známku
úctyhodnou. S jedné strany staly jsme se odborem
ač samostatným »Ústředního spolku českých žen«a
za druhé měly jsme v čele naši Sklenářovou. Hlavní
starostí naší bylo opatřiti místnosti. Konečně i ty
šťastně nalezeny. V polovici listopadu dány nám
k disposici. Teď bylo na nás, s malými výlohami
zařídit si vše po žensku, útulně a vábně.
Sklenářův
Tim
národní divadlo
17
article
Bylo třeba za tím účelem obrátiti se k různým
podporovatelům našich snab. Vyšli všichni vstříc
s laskavostí a tak docíleno, že celá řada obětavých
majitelů závodů, podnikatelství, firem a obchodníků
věnovala pro zařízení místností vše potřebné. Přede-
vším malbu sálu, ložnic, jídelny a všech ostatníeh
místností úplně zdarma a velice pěkně provedl mistn
Hlaváček. Stavitel Rechziegel provedl opravy
zejmena zbourání příček mezi dvěma pokoji, z nichž
utvořen sál. Považuji proto dnes za naši svatou po
vinnost s tohoto místa vzdáti naše nejuctivější a nej-
upřímnější díky všem těm, kdož jakýmkoli způsobem
k uskutečnění naší myšlenky přispěli. Jsou to vedl
již uvedených pánů proslulý český továtník Kava-
lír na Sázavě, který nám daroval veškeré sklo, firma
Volí aŠtětka darovali zrcadla. Navrátil v Kar
líně ložnici, Jan Burda ložnici, společenstvo
truhlářů dvě postele, Bacík jídelnu, Mayen
salonní garnituru, E. Riedl z Král. Vinohradů psaeí
stůl a J., různé potřeby nábytkové daly firmy Svě-
dínek, Uzel a Křížek, hodiny poskytly firmy
Hlaváček
Rechziegel
Navrátil
Burda
Mayen
E Riedl
Král
Uzel
Křížek
Sázava
Kara
Svdínek
18
article
Suchý, Šťastný a Havlíček, obrazy firma
Kočí. Umělecká Beseda, Národopisn
museum. Krasoumná jednota a sl. Hanu
šova, rámy na obrazy firmy Šponar a Němec,
záclony a dekorační předměty firmy Gottwa ld,
Staněk, Stoupa, Pavlousková a Zeman,
prádlo stolní a ložní firma Kadavý z Dolních Ště-
pánic u Jilemnice, paní Hrubá z Hrabačova u J-
lemnice, Barhoň ze Smíchova, Hadrbolec, Bo-
lom a J. Novák v Praze, traversy a jině stavební
potřeby, jmenovitě prkna, firmy Bondy, Voitl,
Hubáček, Růžička a Holub, malíři písma
a dřev firmy Velíl a Šubrt, železná kamna firmy
Treybal a Milde, barvy a laky firmy Všete-
čka, Rössler, Hanák, Vítek a Materna
kuchyňské nádobí firmy Nefí, Micha lec, paní
Jeřábková, Nápravník, Rott, Maza
a Kaluš, květinové dekorace darovaly firmy Ditt-
rich a Bürgermeister.
Havlíček
šův
Němec
Staněk
Stoupa
Pavlousková
Zeman
Barhoň
Hadrbolec
J Novák
Bond
Voitl
Hubáček
Růžička
Šubrt
Treybal
Mild
Rössler
Hanák
Vítek
Matern
Micha
Jeřábková
Nápravník
Rott
Maza
Bürgermeister
Dolní Šta
Jilemnice
Hrabačov
Jlemnice
Smíchov
Praha
Kaluš
Národopisn muzeum
Šponar
Gottw
Kadavá
Velíl
Všoutček
Nefí
Dittarich
Bolom
19
article
Vazbu knih firmy: Blažek, Fišer, Kade-
řábek, Přeifer a Toužím ský
Různé tiskopisy a papíry firmy: Lešingrova
Wiesnerova a Votočkova.
Uhlí do mladé naší domácnosti darovaly firmy
Svoboda a spol. a Kozlík.
Při koupi mimo to vyšly nám vstříc levnějšími
cenami firma Křižíkova, která dodala lustry
firma Petrofova, která nám dodala koncertní
piano.
Nemalých zásluh o podnik náš získala si naše
žurnalistika, která ochotným uveřejňováním
častých zpráv razila cestu našim snahám.
Vedle uvedených firem i s více jiných stran
máme ještě přislíbeny dary i peněžní příspěvky.
které pro krátkost času dosud jsme si vyzvednouti
nemohly. Neopomeneme i těmto dárcům v pravý čas
veřejně poděkovati.
Nemohu opomenouti s díkem nejvroucnějším
zmíniti se o jedné z dam našeho výboru a to osl
Jakubíčkově, majitelce Českoslovanského pen-
sionátu, která velikých zásluh získala si o vnitřní
uspořádání a vypravení našeho klubu. Darovala nejen
mnoho kusů nábytku, ale i obzvlášť najmula na
vlastní vrub místnosti pro ložnice, které tvoří součás
našich místností klubovních.
Všem uvedeným buďtež ještě jednou nejvřelejš
díky vzdány jménem všech těch žen a dívek českých
které v našem klubu naleznou útulek, ušlechťující
zábavu i poučení. Všem z hloubí našich vděčných
srdcí voláme: »Zaplať bůh !« (Výborně ! Potlesk.)
Blažek
Fišer
Kade
Lešingrův Wiesnerův
Votočkův
Kozlík
Křižíkův
Petrofův
Jakubíčkův
bůh
Svoboda
20
article
Následovaly pak
řeči zástupkyň spolků,
v »Ženském klubu českém« soustředěných. První pro-
mluvila paní Držalová, jež jménem Ústředního spolku
českých žen vyslovila přání zdaru Ženskému klubu,
jenž vstupuje jako družka Ústředního spolku do ži-
vota. (Výborně!) Jménem učitelek, jež hlásí se k
Spolku českých učitelek v Praze, promluvila sl. Bož.
Tesařova asi takto
»Jak již ct. předchozí řečníce uvedly, vznikla my-
šlénka Ženského klubu v řadách učitelek českých,
což zajisté nepřekvapuje, vzpomeneme-li si, že uči-
telky české spolu s velkými našimi geniálními že-
nami, jichž jména všem nám velmi dobře jsou
známa, vždy byly prvními tam, kde bylo potřebí
opravdové práce na prospěch pokroku, vzdělánía
uvědomění ženy české.
Myšlénka Ženského klubu dlouho byla a zůstala
však jen hýčkaným krásným snem českých učitelek,
až do té doby, kdy přišly jiné ženy, družky v práci
pilné, obětavé a vytrvalé — členky Damské besedy.
Ústř. spolku českých žen, úřadnice, dělnice, Sokolky
obchodnice a j. a j. a spolu s učitelkami podaly si
věrně ruce, posilněné láskou a důvěrou ve zdar díla
svého — i vztáhly tyto dělné ruce vzhůru k nebi
svých ideálů — a hle! co dlouho bylo pouhou my-
šlénkou a snem, dnes je neklamnou, oblažující sku-
tečností! Tedy již mají české učitelky, ženy česke
svůj Ženský klub
Máme tedy už tu svou rodinnou střechu — sv
středisko — své ohnisko hřejné, to místo útulné
kam vždy rády spěchati budeme ku práci, ku po-
učení, k družnému hovoru i k ušlechtilé zábavě, kam
si budeme chodit pro nové nadšení, pro nové vzněty
a novou sílu, — kde nejlepšími společníky našimi
budou upřímná srdce českých žen a sladká mluva
knihy české a písní našich.
Držalová
Bož
Praha
Damský beseda
21
article
Učitelky české nesou Ženskému klubu vstříc to
nejlepší, co dáti mohou: Světlo ducha svého, živící
se stále touhou po vzdělání a pokroku, teplo svého
nadšení a pracovité své ruce, jež zvykly práci pro
mládež a pro národ.
Učitelky české chtějí odchovávat mladý doros
ženský svému klubu, chtějí učiti jej pravé, ušlechtilé
emancipaci ženské: emancipaci — osvobození o
starých, malicherných předsudků, osvobození od tmy
nevědomosti, zpátečnictví, od mlhy duševní lenosti
osvobození od ochablosti a vlažnosti vůle, a eman
cipaci od netečnosti národní.
Nestavíť se Ženský klub na půdu bojovnou oprot
mužům — nikoliv! Chce jen osvobozením ženy o
pout, jež svírají ji duševně i hmotně, osvoboditi též
národ a lidstvo.
Nechť ve snahách Ženského klubu soustředís
vše, co národu, člověku, ženě jest drahého a sva-
tého! Kéž stane se Ženský klub český teplým,
rodinným krbem nejen pro ušlechtilé snahy žen —
ale i mužů! Když bratří naši v této těžké, vážné
době nynější v gigantické své práci pro osvětu, po-
krok, pro udržení a osvobození našeho národa budou
potřebovati ruky ženy — sestry, nechť vždy jsou
vědomi, že zde v tom klubu Ženském jim vzplá-
polají vroucně vstříc srdce českých žen a k mužným
pažím jejich k dílu společnému vždy ochotně se při-
druží i ruce ženy české — učitelky české. Jen ve
svornosti a v práci společné je naše síla a spása
(Výborně ! Potlesk.)
22
article
Slečna Zemínova jménem dělnic smýšlení ná-
rodního tlumočí přání, aby v Klubu, vedle jiných
společenských vrstev ženských, také pracovníce z lidu
našly své útulné středisko. Prohlašuje, že dělné ženy
a dívky chtějí pracovati ze všech sil k rozřešení
ženské otázky, v duchu hesla: Rovnost, volnost, se-
sterství. Ženský klub nebude jen útulkem opuště-
ných, osamělých žen, k nimž osud macešsky se za-
choval; bude represenlačním střediskem ženské práce
vůbec. Má li práce tato potkati se s úspěchem, museji
docházeti snaby žen podpory u pokrokových mužů
Řečnice přeje si ustavení ženské rady v Klubu, jež
by bděla nad mravní výchovou. (Pochvala. )
Slečna Schöntágova jménem Damské besedy
uvedla, že ve středu této korporace našla myšlenka
zřízení Klubu první sympatie. Vedla k tomu zejmena
snaha po řešení ženské olázky a pak snaha po práci
ke zdaru národa. Ženský Klub český soustředil pod
svoji střechu v jediné ohnisko osm předních ženských
spolků a to: Spolek českých učitelek, Jednotu če-
ských učitelek, Ústřední jednotu prac, žen, Student
ský ženský kroužek »Slavia«, Damský kruh a Dam-
skou besedu. Přeje si, aby klubu podařilo se sou-
středit v sobě všechnu ženskou pokrokovou intelli-
genci českou, jež by pracovala pro celý národ p
boku mužů. (Výborně !)
Slečna Marta Nových promluvila pak jmenem
Spolku poštovních a telegr. manipulantek pro Čechy,
Moravu a Slezsko. Tlumoči vřelý dík všem, kdož
neúnavně a s mnohými obtížemi spojené práce se
ujaly, by v jednotný a mohutný celek spojily od-
bory pracovnic ženských. Ač různy povoláním, jsou
české ženy v té snaze za jedno, by klub zkvétal a
mohutněl. Tomu provolává své »Na zdar!« (Vý.
borně ! potlesk).
Zemínův
Schöntágův
Damský
Dam
Mars Nová
Čechy
Morava
Slezsko
spolek český učitelka
Jednota če
Slavia
23
article
Slečna dr. Babákova za studentský ženský krou-
žek »Slavie« prohlašuje, že české studentky ochotn
podejmou se úkolu, jenž jim v Klubu bude vytčen.
Přeje si, aby Ženský klub byl neutrální půdou, na
které by se stýkaly ženy dělné se ženami měšťan-
skými a aby páskou je pojící byly studentky. (Vý-
borně!)
Paní Slaviková jmenem Tělocvičného spolku
paní a dívek českých vyslovuje svou radost nad zda-
řilým provedením velkolepého díla. Šťastné budoue
nosti Ženského klubu provolává sokolské »Na zdarl-
(Na zdar ! Výborněi)
Po řečech zástupkyň jednotlivých spolků žen-
ských zapěla pěvecká sekce spolku českých
učitelek velmi precisně sbor Katinky Emingrové
»Nuž, spějte sestry chvatně blíže, nastává krásný
den.« Starostka klubu paní Otilie Sklenářová-Malá
zakončila pak slavnostní schůzi vřelým, děkovným
doslovem, načež přečtena listina přítomných, jakož
i došlé telegramy a připisy omluvné a pozdravné,
jež zaslali: starosta král. hl. města Prahy dr. Srb,
oba náměstkové dr. Groš a Seifert, posl. dr.
Stránský, dívčí akademie v Brně, slečny
Hanušovy, dr. Vilém Weinfurter, sl. Štor-
chova z Berouna, sl. Horkova, starostka jednoty
českoslovanských učitelek, sl. Malá, starostka jed-
noty českých učitelek, posl. dr. Pippich s chotí
v Chrudimi, pí. Eliška z Purkyňů a sl. Pavla
Wagnerova. Všichni přítomni odebrali se pak
ku prohlídce rozsáhlých a útulných místností klu-
bovních. Veškerá zařízení provázena byla všeobec-
nou pochvalou. Slavnost otevření zakončena večer
přátelským soirée v klubovních salonec
za nálady animované a povznešené.
doktor
Babákův
Slaviková
Sklenářová
Srb
Groš
Seifert
Stránský
Weinfurter
Horkův
Pippich
Eliška
Pavel Wagnerův
Praha
Brno
Hanušov
Beroun
Chrudim
Purkyně
Slavia
spolek paní a dívka
Katinka Emingrová
dívčit akademie
24
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 3. ledna. (Dr. Kramářomimo-
parlamentním smírčím soudě.)
K novoroční anketě o řešení sporných národnost-
ních otázek mimoparlamentním smírčím soudem
dodává „N. W. Tagbl.“ ještě mínění některých
pelitiků, mezi nimi i dra. Kramáře. Dr. Kramář
píše, že se nerad již dotýká otázky česko-něme-
ckého smíru, poněvadž čím déle prý se zabývá
politikou, tím méně věří v možnost národního
vyrovnání. „Jedněm — píše dále — nedostává se
dobré vůle ke smíru, poněvadž nechtějí právu,
druhým nedostává se k tomu odvahy, ale ani
jedněm, ani druhým to nepřekáží, aby tím hlasi-
těji kázali potřebu míru. Proto ti, kdo měli ke
smíru i dobrou vůli i odvahu, pozbývají ochoty
o něm mluviti. Navrhuje se smírčí soud. Ubozí
smírčí soudcové!... Ostatně zdá se mi, že
bychom nepotřebovali vlastně smírčího soudu.
nýbrž spíše jednoho spravedlivého a poctivě
smýšlejícího smírčího soudce, který by však
musil míti nejen vůli a odvahu, nýbrž také úplnou
svobodu, aby bezohledně provedl, co káže právo
a spravedlnost. Ti, kdož nežádají ničeho jiného.
než rovné právo a štítí se znásilňování jiné ná-
rodnosti, každého násilného odnárodňování
sotva by se obávali takového muže činu, který
by si byl vědom, čeho jest Rakousku třeba dle
jeho historického vývoje, dle zeměpisné kon-
figurace a dle jeho národopisných růzností. Vě-
díť, že takový muž mohl by chtíti jen jedno: hlo-
dati ve spokojenosti všech rakouských národu
sílu a budoucnost státu. Avšak dodávám, že v ta-
kové rozumné rozřešení věřím právě tak málo.
jako v národní vyrovnání. Jedno i druhé bylo by
příliš rozumné, kdežto u nás děje se vše možné.
jen ne to, co by bylo prospěšno státu i národům
a co by bylo rozumně.
doktor
Kramářomimo
N W Tagbl
Kramář
Praha
Rakousko
25
article
V Praze, 3. ledna. (§ 14. a jednací řád
sněmovní.) Z novoročních řečí peštských
jedna ve Vídni způsobila obavu, Fr. Košut pro-
hlásil, že neuzná obchodních smluv ani vyrov-
nání, budou-li v Rakousku uzákoněny pomoe
§ 14. Tím by i tento paragraf, jenž dle „N. W
Tagbl.“ tvoří pro některé lidi vše, co zbylo z ra-
kouské ústavy, přestal býti ochranným prostřed
kem. Pan Košut nemá prý sice Rakousku co
předpisovati, ale zahájí-li proti vyrovnání ob
strukci, co nám bude pak platen § 14. Vzhledem
k takovým nepříjemným možnostem „N. W. Taa
Košut
N W Tagbl
N W
Praha
Vídeň
Francie
Rakousko
26
article
blatt“ vraci se opětně ke změně jednacího řádu
jako jedinému prostředku, jenž by mohl nahra
diti dosavadní výborné služby paragrafu z nouze.
Ale změna jednacího řádu má v Rakousku i svou
nebezpečnou stránku, zejmena pro Němce, poně-
vadž by prý slovansko-klerikální většina, na niž
by mohlo dojíti, využitkovala hodícího se jí jed-
nacího řádu a mohla by provésti pak velikou
řadu zákonů na trvalou škodu (?) Němců. Ta-
ková změna jednacího řádu se tedy Němeům
nehodí. Nový jednací řád musil by býti upraven
tak, aby poskytoval záruky, že se Němcům ne-
stane škoda, a takovou zárukou může býti jen
možnost obstrukce německé. Tedy
zase táž píseň, kterou zpívali Němci již loni,
když sněmovna na návrh německých klerikálůa
antisemitů zvolila výbor pro změnu jednacího
Z Pešti, 2. ledna. (Nesch válené usne-
sení srbského clrkevního sněm u.)
Uherská vláda zamítla žádost srbského církev-
ního sněmu, aby se změnil řád, dle něhož se
rozdělují důchody z Tökölyovy nadace, poně-
vadž se poměry v srbské církvi od doby zřízení
nadace značně změnily, a taktéž zamítla druhou
žádost, aby se škrtly staré nedoplatky na účely
srbské církve. Výbor církevního sněmu podal
novou petici, aby usnesení sněmovní byla před-
ložena panovníku k sankci, ale i tato petice
byla nyní odmrštěna.
řádu.
Němec
Rakousko
Pešť
Tökölyův nadace
27
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Francie a Ilalie.
Listy italské vítají s velkým uspokojením
řeč francouzského vyslance při novoročním při-
jetí osady francouzské. Barrěre slavil vzletnými
slovy franko-italské přátelství a vzpomínal Gam
betty, jenž v přednostech obou národův víděl
záruku jich sblížení.
»Tribuna« praví: Ještě více než Gam-
betta byl Garibaldi představitelem franko-ital
ského sbratření. Dnes jest toto ještě slibnější
neboť oba národové stojí vůči sobě stejně silni
a jsou spolky a spojenectvím stejně chránění.
Mohou si navzájem prospívati, aniž by se od-
lučovali. V tom jest záruka nejlepší pro další
trvání přátelství jejich. Dvojspolek a trojspolek
jsou pevnějšími než kdy jindy, míní list poně-
kud optimisticky, soudě, že oba spolky řečené
doplňují se na vzájem do té míry, že přes hro-
zíci zápletky lze hleděti budoucnosti klidně
vstříc. — Nepochybně ukáží již příští týdny,
není-li toto nazírání římského listu přece přilia
růžové.
Garibaldi
Francie
28
article
O vatikánské polifice.
Římský dopisovatel jistého listu vídeňského
měl rozmluvu s vysokou osobností Vatikánu,
již však nejmenuje. Osobnost tato, náležejíc dle
všeho sama do sboru kardinálů, vyjádřila se
zvláště o vetu, podaném v posledním konklave
Rakouskem proti zvolení kardinála Rampolly
papežem. »Papež a sbor kardinálů — pravila
— nemohou sdíleti stanovisko hraběte Golu-
chowského. Právo exklusivní neexistovalo nikdy;
vměšování se katolických států do duchovních
záležitostí konklave bylo vždy jen zneužití moci
a z tohoto zneužití nelze níjak odvoditi právo
rozkladu. Goluchowski řekl, že papežská stolice
uznala právo exklusivní, v pravdě ale nemohl by
ani dokázati, že bylo kdy i jen trpěno. A to
ani za doby Filipa II., jenž kardinálům v kon-
klave vůli svou velitelsky vyřizoval, ani v době
bezpodminečné převahy císařské nebylo klidně
přijato nenáležité vměšování se do práv sboru
kardinálského.
V 18. a 19. stoleti po každém takovém
vmísení se následovalo vždy slavnostní ohražení.
Rampolly
Papež
Gola
Goluchowský
Filip II
Vatikán
Rakousko
29
article
Papežská stolice přiznává, že katolické státy
mají právo s konklavem sdělovati přání svái
stížnosti své. Rady a prosby jejich by konklave
vždy uvážilo, přikaz, jakýž jest i zahrnut v zne-
užívání veta, musilo by za všech okolností od-
mítnouti. Papež postará se o to, a by
této právní zásadě, vyplývající z kanoni-
ckého práva a odpovídající i duchu církve, do-
stalo se sankce, již budou duchovní
světští členové církve podřízeni.« Osobnost zmí-
něná pochvalovala si ale přes toto odmítnutí
rakouského zakročení potom výbornou prý shodu,
jež teď jest mezi diplomatickým zastoupením
Rakousko Uherska a mezi státním tajemníkem
papežským a projevila naději, že bude i ná-
stupce Talianův horlivě prospívati eírkevním
zájmům říše rakouské. Na otázku, zdaž bude
vyřízena záhy afféra Kohnova, odvětil vatikán-
ský diplomat dopisovateli:
»Věc jest sub judice i vyžaduje nejbedli-
vější odvahy. Duchovní poblouzení nelze arci-
bískupu dokázati — to jest jisto. Snad ve
správě církevního jmění, jemu svěřeného, trval
příliš přísně na slovech zákona a na svých
světských právech vrchnostenských. Zachovati
ve všem míru, není snadno. Kněz v tak vy-
sokém, zodpovědném postavení musí ale
i to dovésti a především musi vy-
hovovati in omnibus charitas, to
jest přední jeho povinností. Papežská stolice ne-
opomene, arcibiskupu olomouckému, zapo-
mněl-li na povinnost tuto, důtklivě
muji připomenouti a kdyby okol-
nosti toho vyžadovaly, přiděliti
jemu poradce pro všechny záleži-
tosti o sobní i pro ostatní světské věci.«
Kohnův
Rakousko Uhersko
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pan dr. Eppinger donucen byl konečně
aspoň částečně doznati pravdu o financích zem-
ských. Od té doby, co vnikly do veřejnosti
číslice z rozpočtu toho na rok 1904 z jeho
jedenáctimillionovým deficitem, byly německé
listy plny pomluv a utrhačných zpráv o tom,
jak »česko-feudální« většina v zemském výboru
hospodaří, jak Němce, kteří prý většinu danía
tedy i zemských přirážek platí, poškozuje a jim
ukřivďuje. Ba některé německé listy žádaly ve
své nevědomosti za rozpuštění zemského výboru
a za dosazení »zemských komisařů», jakoby šlo tu
o nějaké renitentní neb svých povinností ne dbalé
obecní zatupitelstvo. Nyní konečně se pan dr.
Eppinger ozval. Musil se ozvati, neboť všechny
ty výtky, jež se činily zemskému výboru v ně-
meckých listech, padaly vlastně na něho, nebot
on je finančním ministrem zemským a před ním
byla finanční správa země rovněž v německých
rukou. Jen proto se vytasil pan dr. Eppinger
doktor
Eppinger
Němec