ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 eade01c0-7107-11dc-b3a9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: work 3, person 124, place 43, org 24
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
4. ledna 1904. - Císlo 4.
Císlo
4 article
a jakým způsobem najíti cestu z nynější pře těžké situace, o které ustaluje se úsudek, že politika rakouská uvázla na mrtvém bodu, z ně- hož není ani pro nás ani pro Němce možný pohyb ani v před ani zpět. V takové době nespokojenosti vzmáhá se obyčejně netrpělivost. Na tu dlužno pozor dát už proto, že v politice možno, že na mrtvém tom bodě utkví na delší dobu, nežli v životě občanském se bez námahy snáší. S tím hned souvisí různé snahy, uvésti politický stroj opět v pohyb. A tu mluvís o »osvědčeném prostředku«, tak osvědčeném, že se ještě nikdy nezdařil (Veselost), o nových konferencích česko-německých. Také se hovoří o dosazení jakéhosi smírčího soudu, který by měl sporné otázky mezi oběma národy rozhod- nouti. Krátce — hledá se cesta, jejíž pomoc by se zamezila česká obstrukce, ale ve skuteč- nosti hledá se proto, poněvadž se vidí, že tak jak se věci mají nyní, dále to nepůjde, poně vadž státu hrozí veliké hospodářské škody, ne-li hospodářský úpadek. Nalezení spasné cesty je nesmírně obtížné V takové době kritické svědčí o hrozné lehko myslnosti nynější vlády, když dovolila si infor movati korunu nesprávně v ten smysl, že všechny obtíže, ve kterých stát se nalézá, spo čívají v české obstrukci.
Němec
5 article
Kdyby císař měl po svém boku státníky kteří by mu řekli pravdu, ti musili by jej zcela jinak informovati o vlastní příčině nynějších politických oblíž. Musili by říci, že nynější politické potíže jsou produktem dlouholeté úplně pochybené ně- mecké politiky v tomto státě. Politika, jež se tu vede, mohla snad trvati na základě dynasti ekých theorií do r. 1871, kdy založeno bylo nynější císařství německé, ale je přímo zločinem na tomto státě nyní, neboť vedle mocného Ně- mecka nemůže existovati žádný druhý stát ně- mecký. Stane-li se tento stát opravdu německým. bude jen přívěškem Německa, a to bude dekom- ponováním této říše a odevzdáním jí do jícnu molocha Německa. Kdyby tedy před cisařem stanuli rádcové spravedliví, musili by mu říci, že je třeba, by Rakousko postaveno bylo na jiné, nové základy. které odpovídají jeho dějinám a jeho složení. To by nebylo vystoupení proti německému ná- rodu, který je činitelem zajisté důležitým, nýbrž proti hegemonickým snahám, které znamenají útok na trvání této říše. (Hlučný souhlas.) Kdyby však opětně v rozhodujících kruzích se zahostila slabost, tak aby jejich autorita couvla před vídeňskou ulicí, pak této říši není pomoci, a pak také pro národ český nastala by chvíle otázky, co činiti, by se stal silným fak torem a znamenal sílnou potenci pro každý případ.
Německo Rakousko
6 article
Taková je dnes politická situace. V té době dlužno učiniti na občanstvo české appell, který může pronésti každý poslanec který ještě lépe může učiniti ten, kdo poslancem není. Je to appell, aby lid náš v situaci tak těžké, jako je nynější, ponechal svým poslancům — přesvědčil-li se, že poslanci poctivě s ná- rodem smýšlejí — volnost a svobodu ve volbě prostředků boje. (Výborně !) Neboť jestli že poslanec, postavený na těžké místo parlamentní, nemá pocit a přesvědčení, že jednati může tak, jak nejpoctivější a nejpodrob- nější vlastní úvaha radi, jest-li že by se musil ohlížeti, zda se ten nebo onen k vůli tomu nebo onomu kroku taktickému obrátí prot němu, pak není mužem samostat- ným, ale pak také nemůže do všech dosledků využitkovali dané situace. Svěříte-li umělci pro- vedení uměleckého díla, on nebyl by s to pro- věsti je, kdyby při každém hnutí vystaven byl ná- mitkám každého, kdo průběh příprav a práce jeho sleduje. (Hlučný souhlas.) Druhý appell věnoval řečník účastníkům sjezdu zvláště. Sjezd tento nebyl svolán z příčin strannických a nekoná se také v duchu stran- nickosti, jeho účelem není, zápas stran v národě českém rozdmychovati. Bohužel, nelze počítati s tím, že by stejné počínání uplatnilo se také jinde.
7 article
V této době kritické má tento krajský sjez čestný úkol manifestovati na venek, že národní strana svobodomyslná, která ještě dnes má ve- dení záležitostí politických v naši vlasti, must býti a také jest si vědoma zodpovědnosti, která z jejího postavení v národě plyne. Má-li při tomto stavu zůstati, musejí týmž vědomím prodchnuti býti všichni stoupenci ná- rodní strany svobodomyslné a dle toho jednati. Sjezd tento je důkazem, že strana svobodo- myslná je takového úkolu schopna. Dnes jsou zde pohromadě mužové, kteří za svoje příslu- šenství k národní straně svobodomyslné musil v dobách minulých snášeti i útisky, o nichž ny- nější tak zv. mladé strany nemají potuchy. To však neodstrašilo naše stoupence, aby služby své zasvětili práci pro dobro a lepší bu- douenost národa. My rádi bychom viděli před sebou zdatnou armádu mladých, rozhodnějších mužů, ale dobře vyzbrojených pro každý politický zápas. Dosud však není v nynějších mladších šicích ani jed notnosti vůle ani jednotnosti postupu. Velká a jednotná národní strana svobodo- myslná je dnes stále ještě potřebou českého národa. Proto dlužno uvítati s plnou radostí tuto manifestaci krajského sjezdu jejího, tuto manifestaci, která znova ukazuje, že národní strana svobodomyslná bude nadále bojovati za nejdražší statky našeho národa a také za po- ctivost a charakternost celého veřejného života českého! (Výborně! Bouřlivý, dlouho trvající potlesk.) Po zprávě posl. dra. Herolda jednáno bylo o stanovení místa příštího krajského sjezdu.
Herold strana svoboda jednotný národní strana svoboda
8 article
Starosta dr. Šubrt navrhl Německý Broda Čáslav a žádal stanovení pořadu sjezdů. Ta- jemník p. Milinovský navrhl, aby příšti sjezd konal se v Něm. Brodě. Městský radní z Chotě- boře p. Smrčka přímlouval se za tento návrh. Další nedlouhé rozpravy zúčastnili se poslanci dr. Zimmer a Bečvář a pan Špinka, který s rovněž přimlouval za Německý Brod. Důchodní F. Dlabáček vyslovil vřelý povděk z veliké účasti sjezdové. Svým prů- během pak stal se sjezd opravdovou manife- stací stoupenců národní strany svobodomyslné v kraji kutnohorském, i je třeba působiti k tomu, aby místa sjezdů příštích byla co nejvhodněji neiúčelněji volena, tak aby také příšti sjezdy se úplně zdařily. Proto žádal řečník, aby sta novení místa sjezdů příštích ponechalo se vý konnému komitétu. Při hlasování přijat byl jednomyslně návrh, aby druhý sjezd krajský konal se v Némeckém Brodě a aby o místech sjezdů dalších usnášel se výkonný komitét. Předseda posl. dr. Pacák tlumočil návrh aby výkonnému výboru bylo sjezdem doporu- čeno, by v krajských městech celé země pořá- dány byly podobné sjezdy krajské. — Návrh tento byl jednomyslně přijat. Předseda posl. dr. Pacák vyzval pak shro- máždéně, by v domovech svých přičiňovali se o vzpružení činnosti politiekých spolků, jichž pomocí bude pak možno pořádali četné poučné schůze politické. Potom usneseno, by prohlášení a sdělen krajské organisace kutnohorské děla se v »Pod vysockých Listech«, v »Kolinských Listech« v »Pravdě«. Návrh tohoto smyslu doporuči- vřele důchodní p. Dlabáček, žádaje, by se ča- sopisům dostávalo svěžích politických informaci by svůj úkol mohly zdárně konati.
doktor Šubrt Smrčka Zimmer Bečvář Špinka Dlabáček Pacák Čáslav Německo . Brod Némecký Brod
9 article
Při volných návrzích ujal se slova tajemník p. Milinovský, který si přál, aby ze schůze vyšel projev, tlumočící smýšlení sjezdu. Navrhl pak, aby sjezd prohlásil, že úplně souhlasí taktikou, kterou poslanci národní strany svobo- domyslné sledují, a že je žádá, aby v opposic setrvali dotud, dokud národu českému nedostane se toho, co mu náleží. (Výborně! Potlesk.) Přt hlasování byl tento návrh, jak předseda posl. dr. Pacák provedením opačné zkoušky zjistil, přijat jednohlasně. Tím bylo jednání skončeno. Předseda posl. dr. Pacák vyslovil pak ne líčenou radost z přečetné účasti na sjezdu z povznešeného jeho průběhu. Na sjezdě za stoupeno bylo počtem imposantním 14 českých okresů. »Po léta již neměl jsem takové radostis — pravil rečník — »a necítil jsem takového zadostučinění, jako dnes, při této manífestaei kraje kutnohorského pro národní stranu svobo- domyslnou.« Řečník dal pak projev svému přesvědčení, že sjezd přispěje k novému prou- déní politiského života na Kutnohorsku. Podě- kovav všem účastníkům znovu, prohlásil pak sjezd za skončený. Při rozchodu byly dru. Pacákovi činěny přátelské ovace.
Milinovský doktor Pacák Kutnohorsko národní strana
10 article
Po sjezdu konal se společný oběd v sále Měšťanské besedy. Byly při něm proneseny četné animované přípitky Posl. Pacák připil blabu českého národa posl. Bečvář městu Kutné Hoře, posl. Jan Ma- cháček hostům Hor Kutných, tajemník Moudrý památce dra. Julia Grégra, starosta dr. Šuber práci a zásluhám posl. dr. Pacáka. Když byl dr. Pacák na tento přípitek sn- dečně odpověděl, připil p. Václav Novotný, stat- kář z Přítok součinnosti roinictva českého v lůně národní strany svobodomyslné. S nejlepšími dojmy rozjeli se účastníc sjezdu, který v Hoře Kutné a okolí budil vše obecnou pozornost, do svých domovů. Slavnostní otevření místnosti Žen- ského klubu českého. Ženy české nejrůznějšího povolání životního paní i dívky, sešly se včera ke slavnosti rázu takořka rodinného — k založení vlastního krbu. Po delší čas pociťována v celé řadě spolků ženských potřeba, mili jediné středisko, býti pod jedním krovem. K této my šlence pospolitosti neposledním motivem byla spo- lečná idea řešení ženské otázky; k uskutečnění toho nemálo napomáhala družná, svorná mysl našich dam Z kruhů učitelských dáno heslo zříditi jedno ohnisko společné, jeden Klub českých žen. Je-li dobrá vůle, příčinlivé ruce a všestranná přízeň, jaké se damské spolky u veřejnosti těší — pak není divu, že v poměrně krátké době přikročeno k činu. Osm pražských ženských spolků, z nichž většina neměla ke svým schůzím, poradám a večerům vhodné míst- nosti, má nyní svůj »Klub«, pěkně a útulně zařízený.
Posl Pacák ma Grégr doktor Šuber Novotná Kutná hoře Kutná
11 article
Zajímavo, že myšlence našich dam vyšla vstříc celá řada našich průmyslníků, obchodníků živnostníků, kteří s obětavosti nemalou při- spěli — jak předsedkyně přípravného komitétu paní Kuklová v řeči své vypočtla — k úpravnému za- řízení místnostl. Nový klub ženský našel si velice příjemné appartement v samém středu matičky Prahy,v Jungmannově třídě, čís. 4., v domě Motilově, v prvém poschodí. Zde nachází se rozsáhlý vzdušný sál. který dle potřeby možno snadnou manipulací za- měniti v čítárnu a místnost spolkovou. Dále pro- stranná jídelna, tři pohodlně a útulně zařízené lož- nice pro hosty z venkova, rozsáhlá kuchyň, koupelna. kancelář klubovní, knihovna, šatny a j. v. Veškery prostory činí velice milý dojem. Na jedenáctou ho- dinu dopolední ustanoveno včera slavnostní otevření nových klubovních místností. Účastenství dam, zá- stupkyň spolků, bylo obrovské. Sál ani sousední prostory nikterak nestačily. Mezi hosty, jimž v sále slavnostně vyšňořeném vykázána byla řada křesel, byli jako zástupce král. hlav. města Prahy obenní starší F. Mellan, rektor české university dv. rada prof. dr. V. Strouhal, za Ústřední Matici školskou řed. Kneidl, za Slovanský klub tajemník For- man a dámy pí. Laudová a Maturová, za spolek spisovatelů českých »Máj« řed. V. Štech dále ředitel F. A. Šubert, podmaršálek Friedberg- Mírohorský, prof. Masaryk aj.
Kuklová Mellan profesor doktor V Strouhal Laudová Maturová V Štech Šubert Mírohorský Masaryk Praha Jungmannův Friedberg fórumman
12 article
Slavnostní schůze zahájena proslovem starostky Ženského klubu českého, paní Otilie Sklenářové-Malé, jež promluvila asi takto »Dovolte, abych ujímajíc se slova, vzpomněla dávno minulé doby, kdy nadšený hlasatel osvěty pokroku a bumanity, navrácený rodné zemi, přines sebou z dálných krajů za okeánem, z vlasti volného rozpjetí a neztenčované svobody — nové, netušené názory. K ženě české obrátil zřetel svůj, aby vzty- čoval její znak mety, k níž před tím nikdo ještě vá- havý její krok nevedl. On budil v ní touby, jež byly jí posud ovocem zapovězeného stromu a roze- zvučoval struny její bytosti k akkordům, umlčova- ným po věky pod lichou záminkou ohrožené žen- skosti. Dobře známo všem, koho mám na mysli. Jest to světlý jasný zjev Vojty Náprstka, tohoto nejšlechetnějšího přítele, nejnadšenějšího buditele, nejohětavějšího vůdce českých žen. (Výborně! Po- tlesk.) Jaká radost zjasňovala by vlídnou jeho tvář kdyby dlel v přítomné významné chvíli mezi námi Vzklíčilo símě pečlivou jeho rukou láskyplně zaseté. přinášejíc kýženou žeň. Zastkvěla se na obzoru ženských snah geniální Světlá se svým plamen- ným slovem, dychtivě čítaným a vnímaným. Vešla do zápasiště slovutná Krásnohorská, již kdysi nesmrtelný Neruda případně nazval vévodou če- ských žen. Utvořila se sdružení, vznikly jednoty, zakládaly se časopisy, zahlaholilo důrazně a vědomě slovo řečnic památného sjezdu svatojanského r. 1897 přivodivšího semknutí se šiků ženských v »Ústřední spole k«.
Sklenář Vojta Náprstek Krásnohorská Neruda
13 article
Ejhle etapy na postupu k velikému cíli, jenž sluje uplatnění ženy, odpovídající nově nastalým so- ciálním poměrům, upravení jejího postavení v novo dobé společnosti. K tomu, čeho šťastně dosaženo a co čestně tuhém mnobdy zápase vybojováno, přistupuje nový moment: Otevírání místnosti českého žen ského klubu. To přináší arci novou starost, vymáhá nové úsilí, ukládá nové oběti; avšak zjednati ženám všech vrstev domov, poskytující jim tu poučení slovem mluveným i psaným, tu zjaření milou ušlechťujíeí zábavou, vytvořiti středisko vešker ženské práce, veškerých ženských snah sjeldnoliti, co dosud bylo rozptýleno roztříštěno, zabezpečiti, co dosud byl vydáno nejistotě nahodilých poměrů — zdažv uvážení a ocenění toho nemusí usloupiti teskná váhavost činorodému odhodlání? Po té námitce budiž učiněna zmínka, která vy- slovuje se jmenem domácího krbu. Nemá a zajiste nebude život klubovní, jak jej míníme pěstovali, od- cizovati matku, hospodyni rodinnému krbu. Odvede-l ji na chvíli, stane se tak, aby vrátila se k němu po- učena a osvěžena. V přesvědčení, že dnešním dnem dochází vyplnění citelná mezera v organisaci žen, že uskuteční se v každém směru radostné naděje do něho kladené, volám, vítajíc vás k otevření místnosti Ženského klubu českého všemu jeho konání a počí- nání své vroucí, vřelé, upřímné: Zdač bůh! (Dlouho- trvající potlesk.)
Zdač bůh
14 article Po starostce ujala se slova předsedkyně příprav
Po starostce ujala se slova předsedkyně příprav ného komitétu, paní
15 article Anna Bezděková-Kuklova.
Anna Bezděková-Kuklova. Velevážené shromáždění! Jak ráčíte seznati z dnešních řečí zástupkyň jen několika málo ženských spolků, bylo zřízení »Žen- ského klubu českého« otázkou zajisté nalehavou. Asi před dvěma roky, zvláště na podnět českých učitelek, sestoupil se přípravný komitét, sestávající vesměs ze členů Ústředního spolku českých žen. kterýž měl za úkol připravovati půdu pro nastávajíeí klub, získávati mu porozumění v širších kruzích. získávati mu příznivců a k důstojnému zařízení do- statečný kapitál. V těch prvních bodech pracovalo se nám ještě dosti dobře, všude uznávána potřebaa důležitost klubu. Ale s kapitálem šlo to hůře. Usmy- slily jsme si tedy pořádati přednášky, v nichž by se zvláště vyličovala důležitost klubu a zbudování pří- střeší, pod nímž by se všechny spolky ženské sou- středily, tam společně pracovaly, se sbližovaly a po- stupně vytvořovaly tak mocný celek, s kterým by se mohlo i při nejvážnější práci počítati. Přednášky tohoto druhu pořádaly jsme dvě. A sice dostalo se nám jich laskavostí slovutných spisovatelek, paní Terezy Novákové a paní Pavly Mateřnové.
Bezděková Novák Pavel Mateřnová Kuklov
16 article
Přednášky tyto měly pro nás jak morální, ťak finanční úspěch. Přihlásilo se nám 16 členů zaklá dajících po 200 K a asi 100 členů činných a přispí- vajících. Zadáno tedy ihned o schválení stanova 7. června loňského roku konána valná hromada. Vedle řady velice činných dam, jež se nám podařilo do výboru dostati, získaly jsme za předsedkyni naši vždy českou a proto dvakrát naši bývalou tragédku Národního divadla, paní Otilii Sklenářovou- Malou. (Výborně, potlesk.) Tim měl již klub známku úctyhodnou. S jedné strany staly jsme se odborem ač samostatným »Ústředního spolku českých žen«a za druhé měly jsme v čele naši Sklenářovou. Hlavní starostí naší bylo opatřiti místnosti. Konečně i ty šťastně nalezeny. V polovici listopadu dány nám k disposici. Teď bylo na nás, s malými výlohami zařídit si vše po žensku, útulně a vábně.
Sklenářův Tim národní divadlo
17 article
Bylo třeba za tím účelem obrátiti se k různým podporovatelům našich snab. Vyšli všichni vstříc s laskavostí a tak docíleno, že celá řada obětavých majitelů závodů, podnikatelství, firem a obchodníků věnovala pro zařízení místností vše potřebné. Přede- vším malbu sálu, ložnic, jídelny a všech ostatníeh místností úplně zdarma a velice pěkně provedl mistn Hlaváček. Stavitel Rechziegel provedl opravy zejmena zbourání příček mezi dvěma pokoji, z nichž utvořen sál. Považuji proto dnes za naši svatou po vinnost s tohoto místa vzdáti naše nejuctivější a nej- upřímnější díky všem těm, kdož jakýmkoli způsobem k uskutečnění naší myšlenky přispěli. Jsou to vedl již uvedených pánů proslulý český továtník Kava- lír na Sázavě, který nám daroval veškeré sklo, firma Volí aŠtětka darovali zrcadla. Navrátil v Kar líně ložnici, Jan Burda ložnici, společenstvo truhlářů dvě postele, Bacík jídelnu, Mayen salonní garnituru, E. Riedl z Král. Vinohradů psaeí stůl a J., různé potřeby nábytkové daly firmy Svě- dínek, Uzel a Křížek, hodiny poskytly firmy
Hlaváček Rechziegel Navrátil Burda Mayen E Riedl Král Uzel Křížek Sázava Kara Svdínek
18 article
Suchý, Šťastný a Havlíček, obrazy firma Kočí. Umělecká Beseda, Národopisn museum. Krasoumná jednota a sl. Hanu šova, rámy na obrazy firmy Šponar a Němec, záclony a dekorační předměty firmy Gottwa ld, Staněk, Stoupa, Pavlousková a Zeman, prádlo stolní a ložní firma Kadavý z Dolních Ště- pánic u Jilemnice, paní Hrubá z Hrabačova u J- lemnice, Barhoň ze Smíchova, Hadrbolec, Bo- lom a J. Novák v Praze, traversy a jině stavební potřeby, jmenovitě prkna, firmy Bondy, Voitl, Hubáček, Růžička a Holub, malíři písma a dřev firmy Velíl a Šubrt, železná kamna firmy Treybal a Milde, barvy a laky firmy Všete- čka, Rössler, Hanák, Vítek a Materna kuchyňské nádobí firmy Nefí, Micha lec, paní Jeřábková, Nápravník, Rott, Maza a Kaluš, květinové dekorace darovaly firmy Ditt- rich a Bürgermeister.
Havlíček šův Němec Staněk Stoupa Pavlousková Zeman Barhoň Hadrbolec J Novák Bond Voitl Hubáček Růžička Šubrt Treybal Mild Rössler Hanák Vítek Matern Micha Jeřábková Nápravník Rott Maza Bürgermeister Dolní Šta Jilemnice Hrabačov Jlemnice Smíchov Praha Kaluš Národopisn muzeum Šponar Gottw Kadavá Velíl Všoutček Nefí Dittarich Bolom
19 article
Vazbu knih firmy: Blažek, Fišer, Kade- řábek, Přeifer a Toužím ský Různé tiskopisy a papíry firmy: Lešingrova Wiesnerova a Votočkova. Uhlí do mladé naší domácnosti darovaly firmy Svoboda a spol. a Kozlík. Při koupi mimo to vyšly nám vstříc levnějšími cenami firma Křižíkova, která dodala lustry firma Petrofova, která nám dodala koncertní piano. Nemalých zásluh o podnik náš získala si naše žurnalistika, která ochotným uveřejňováním častých zpráv razila cestu našim snahám. Vedle uvedených firem i s více jiných stran máme ještě přislíbeny dary i peněžní příspěvky. které pro krátkost času dosud jsme si vyzvednouti nemohly. Neopomeneme i těmto dárcům v pravý čas veřejně poděkovati. Nemohu opomenouti s díkem nejvroucnějším zmíniti se o jedné z dam našeho výboru a to osl Jakubíčkově, majitelce Českoslovanského pen- sionátu, která velikých zásluh získala si o vnitřní uspořádání a vypravení našeho klubu. Darovala nejen mnoho kusů nábytku, ale i obzvlášť najmula na vlastní vrub místnosti pro ložnice, které tvoří součás našich místností klubovních. Všem uvedeným buďtež ještě jednou nejvřelejš díky vzdány jménem všech těch žen a dívek českých které v našem klubu naleznou útulek, ušlechťující zábavu i poučení. Všem z hloubí našich vděčných srdcí voláme: »Zaplať bůh !« (Výborně ! Potlesk.)
Blažek Fišer Kade Lešingrův Wiesnerův Votočkův Kozlík Křižíkův Petrofův Jakubíčkův bůh Svoboda
20 article
Následovaly pak řeči zástupkyň spolků, v »Ženském klubu českém« soustředěných. První pro- mluvila paní Držalová, jež jménem Ústředního spolku českých žen vyslovila přání zdaru Ženskému klubu, jenž vstupuje jako družka Ústředního spolku do ži- vota. (Výborně!) Jménem učitelek, jež hlásí se k Spolku českých učitelek v Praze, promluvila sl. Bož. Tesařova asi takto »Jak již ct. předchozí řečníce uvedly, vznikla my- šlénka Ženského klubu v řadách učitelek českých, což zajisté nepřekvapuje, vzpomeneme-li si, že uči- telky české spolu s velkými našimi geniálními že- nami, jichž jména všem nám velmi dobře jsou známa, vždy byly prvními tam, kde bylo potřebí opravdové práce na prospěch pokroku, vzdělánía uvědomění ženy české. Myšlénka Ženského klubu dlouho byla a zůstala však jen hýčkaným krásným snem českých učitelek, až do té doby, kdy přišly jiné ženy, družky v práci pilné, obětavé a vytrvalé — členky Damské besedy. Ústř. spolku českých žen, úřadnice, dělnice, Sokolky obchodnice a j. a j. a spolu s učitelkami podaly si věrně ruce, posilněné láskou a důvěrou ve zdar díla svého — i vztáhly tyto dělné ruce vzhůru k nebi svých ideálů — a hle! co dlouho bylo pouhou my- šlénkou a snem, dnes je neklamnou, oblažující sku- tečností! Tedy již mají české učitelky, ženy česke svůj Ženský klub Máme tedy už tu svou rodinnou střechu — sv středisko — své ohnisko hřejné, to místo útulné kam vždy rády spěchati budeme ku práci, ku po- učení, k družnému hovoru i k ušlechtilé zábavě, kam si budeme chodit pro nové nadšení, pro nové vzněty a novou sílu, — kde nejlepšími společníky našimi budou upřímná srdce českých žen a sladká mluva knihy české a písní našich.
Držalová Bož Praha Damský beseda
21 article
Učitelky české nesou Ženskému klubu vstříc to nejlepší, co dáti mohou: Světlo ducha svého, živící se stále touhou po vzdělání a pokroku, teplo svého nadšení a pracovité své ruce, jež zvykly práci pro mládež a pro národ. Učitelky české chtějí odchovávat mladý doros ženský svému klubu, chtějí učiti jej pravé, ušlechtilé emancipaci ženské: emancipaci — osvobození o starých, malicherných předsudků, osvobození od tmy nevědomosti, zpátečnictví, od mlhy duševní lenosti osvobození od ochablosti a vlažnosti vůle, a eman cipaci od netečnosti národní. Nestavíť se Ženský klub na půdu bojovnou oprot mužům — nikoliv! Chce jen osvobozením ženy o pout, jež svírají ji duševně i hmotně, osvoboditi též národ a lidstvo. Nechť ve snahách Ženského klubu soustředís vše, co národu, člověku, ženě jest drahého a sva- tého! Kéž stane se Ženský klub český teplým, rodinným krbem nejen pro ušlechtilé snahy žen — ale i mužů! Když bratří naši v této těžké, vážné době nynější v gigantické své práci pro osvětu, po- krok, pro udržení a osvobození našeho národa budou potřebovati ruky ženy — sestry, nechť vždy jsou vědomi, že zde v tom klubu Ženském jim vzplá- polají vroucně vstříc srdce českých žen a k mužným pažím jejich k dílu společnému vždy ochotně se při- druží i ruce ženy české — učitelky české. Jen ve svornosti a v práci společné je naše síla a spása (Výborně ! Potlesk.)
22 article
Slečna Zemínova jménem dělnic smýšlení ná- rodního tlumočí přání, aby v Klubu, vedle jiných společenských vrstev ženských, také pracovníce z lidu našly své útulné středisko. Prohlašuje, že dělné ženy a dívky chtějí pracovati ze všech sil k rozřešení ženské otázky, v duchu hesla: Rovnost, volnost, se- sterství. Ženský klub nebude jen útulkem opuště- ných, osamělých žen, k nimž osud macešsky se za- choval; bude represenlačním střediskem ženské práce vůbec. Má li práce tato potkati se s úspěchem, museji docházeti snaby žen podpory u pokrokových mužů Řečnice přeje si ustavení ženské rady v Klubu, jež by bděla nad mravní výchovou. (Pochvala. ) Slečna Schöntágova jménem Damské besedy uvedla, že ve středu této korporace našla myšlenka zřízení Klubu první sympatie. Vedla k tomu zejmena snaha po řešení ženské olázky a pak snaha po práci ke zdaru národa. Ženský Klub český soustředil pod svoji střechu v jediné ohnisko osm předních ženských spolků a to: Spolek českých učitelek, Jednotu če- ských učitelek, Ústřední jednotu prac, žen, Student ský ženský kroužek »Slavia«, Damský kruh a Dam- skou besedu. Přeje si, aby klubu podařilo se sou- středit v sobě všechnu ženskou pokrokovou intelli- genci českou, jež by pracovala pro celý národ p boku mužů. (Výborně !) Slečna Marta Nových promluvila pak jmenem Spolku poštovních a telegr. manipulantek pro Čechy, Moravu a Slezsko. Tlumoči vřelý dík všem, kdož neúnavně a s mnohými obtížemi spojené práce se ujaly, by v jednotný a mohutný celek spojily od- bory pracovnic ženských. Ač různy povoláním, jsou české ženy v té snaze za jedno, by klub zkvétal a mohutněl. Tomu provolává své »Na zdar!« (Vý. borně ! potlesk).
Zemínův Schöntágův Damský Dam Mars Nová Čechy Morava Slezsko spolek český učitelka Jednota če Slavia
23 article
Slečna dr. Babákova za studentský ženský krou- žek »Slavie« prohlašuje, že české studentky ochotn podejmou se úkolu, jenž jim v Klubu bude vytčen. Přeje si, aby Ženský klub byl neutrální půdou, na které by se stýkaly ženy dělné se ženami měšťan- skými a aby páskou je pojící byly studentky. (Vý- borně!) Paní Slaviková jmenem Tělocvičného spolku paní a dívek českých vyslovuje svou radost nad zda- řilým provedením velkolepého díla. Šťastné budoue nosti Ženského klubu provolává sokolské »Na zdarl- (Na zdar ! Výborněi) Po řečech zástupkyň jednotlivých spolků žen- ských zapěla pěvecká sekce spolku českých učitelek velmi precisně sbor Katinky Emingrové »Nuž, spějte sestry chvatně blíže, nastává krásný den.« Starostka klubu paní Otilie Sklenářová-Malá zakončila pak slavnostní schůzi vřelým, děkovným doslovem, načež přečtena listina přítomných, jakož i došlé telegramy a připisy omluvné a pozdravné, jež zaslali: starosta král. hl. města Prahy dr. Srb, oba náměstkové dr. Groš a Seifert, posl. dr. Stránský, dívčí akademie v Brně, slečny Hanušovy, dr. Vilém Weinfurter, sl. Štor- chova z Berouna, sl. Horkova, starostka jednoty českoslovanských učitelek, sl. Malá, starostka jed- noty českých učitelek, posl. dr. Pippich s chotí v Chrudimi, pí. Eliška z Purkyňů a sl. Pavla Wagnerova. Všichni přítomni odebrali se pak ku prohlídce rozsáhlých a útulných místností klu- bovních. Veškerá zařízení provázena byla všeobec- nou pochvalou. Slavnost otevření zakončena večer přátelským soirée v klubovních salonec za nálady animované a povznešené.
doktor Babákův Slaviková Sklenářová Srb Groš Seifert Stránský Weinfurter Horkův Pippich Eliška Pavel Wagnerův Praha Brno Hanušov Beroun Chrudim Purkyně Slavia spolek paní a dívka Katinka Emingrová dívčit akademie
24 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. ledna. (Dr. Kramářomimo- parlamentním smírčím soudě.) K novoroční anketě o řešení sporných národnost- ních otázek mimoparlamentním smírčím soudem dodává „N. W. Tagbl.“ ještě mínění některých pelitiků, mezi nimi i dra. Kramáře. Dr. Kramář píše, že se nerad již dotýká otázky česko-něme- ckého smíru, poněvadž čím déle prý se zabývá politikou, tím méně věří v možnost národního vyrovnání. „Jedněm — píše dále — nedostává se dobré vůle ke smíru, poněvadž nechtějí právu, druhým nedostává se k tomu odvahy, ale ani jedněm, ani druhým to nepřekáží, aby tím hlasi- těji kázali potřebu míru. Proto ti, kdo měli ke smíru i dobrou vůli i odvahu, pozbývají ochoty o něm mluviti. Navrhuje se smírčí soud. Ubozí smírčí soudcové!... Ostatně zdá se mi, že bychom nepotřebovali vlastně smírčího soudu. nýbrž spíše jednoho spravedlivého a poctivě smýšlejícího smírčího soudce, který by však musil míti nejen vůli a odvahu, nýbrž také úplnou svobodu, aby bezohledně provedl, co káže právo a spravedlnost. Ti, kdož nežádají ničeho jiného. než rovné právo a štítí se znásilňování jiné ná- rodnosti, každého násilného odnárodňování sotva by se obávali takového muže činu, který by si byl vědom, čeho jest Rakousku třeba dle jeho historického vývoje, dle zeměpisné kon- figurace a dle jeho národopisných růzností. Vě- díť, že takový muž mohl by chtíti jen jedno: hlo- dati ve spokojenosti všech rakouských národu sílu a budoucnost státu. Avšak dodávám, že v ta- kové rozumné rozřešení věřím právě tak málo. jako v národní vyrovnání. Jedno i druhé bylo by příliš rozumné, kdežto u nás děje se vše možné. jen ne to, co by bylo prospěšno státu i národům a co by bylo rozumně.
doktor Kramářomimo N W Tagbl Kramář Praha Rakousko
25 article
V Praze, 3. ledna. (§ 14. a jednací řád sněmovní.) Z novoročních řečí peštských jedna ve Vídni způsobila obavu, Fr. Košut pro- hlásil, že neuzná obchodních smluv ani vyrov- nání, budou-li v Rakousku uzákoněny pomoe § 14. Tím by i tento paragraf, jenž dle „N. W Tagbl.“ tvoří pro některé lidi vše, co zbylo z ra- kouské ústavy, přestal býti ochranným prostřed kem. Pan Košut nemá prý sice Rakousku co předpisovati, ale zahájí-li proti vyrovnání ob strukci, co nám bude pak platen § 14. Vzhledem k takovým nepříjemným možnostem „N. W. Taa
Košut N W Tagbl N W Praha Vídeň Francie Rakousko
26 article
blatt“ vraci se opětně ke změně jednacího řádu jako jedinému prostředku, jenž by mohl nahra diti dosavadní výborné služby paragrafu z nouze. Ale změna jednacího řádu má v Rakousku i svou nebezpečnou stránku, zejmena pro Němce, poně- vadž by prý slovansko-klerikální většina, na niž by mohlo dojíti, využitkovala hodícího se jí jed- nacího řádu a mohla by provésti pak velikou řadu zákonů na trvalou škodu (?) Němců. Ta- ková změna jednacího řádu se tedy Němeům nehodí. Nový jednací řád musil by býti upraven tak, aby poskytoval záruky, že se Němcům ne- stane škoda, a takovou zárukou může býti jen možnost obstrukce německé. Tedy zase táž píseň, kterou zpívali Němci již loni, když sněmovna na návrh německých klerikálůa antisemitů zvolila výbor pro změnu jednacího Z Pešti, 2. ledna. (Nesch válené usne- sení srbského clrkevního sněm u.) Uherská vláda zamítla žádost srbského církev- ního sněmu, aby se změnil řád, dle něhož se rozdělují důchody z Tökölyovy nadace, poně- vadž se poměry v srbské církvi od doby zřízení nadace značně změnily, a taktéž zamítla druhou žádost, aby se škrtly staré nedoplatky na účely srbské církve. Výbor církevního sněmu podal novou petici, aby usnesení sněmovní byla před- ložena panovníku k sankci, ale i tato petice byla nyní odmrštěna. řádu.
Němec Rakousko Pešť Tökölyův nadace
27 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Francie a Ilalie. Listy italské vítají s velkým uspokojením řeč francouzského vyslance při novoročním při- jetí osady francouzské. Barrěre slavil vzletnými slovy franko-italské přátelství a vzpomínal Gam betty, jenž v přednostech obou národův víděl záruku jich sblížení. »Tribuna« praví: Ještě více než Gam- betta byl Garibaldi představitelem franko-ital ského sbratření. Dnes jest toto ještě slibnější neboť oba národové stojí vůči sobě stejně silni a jsou spolky a spojenectvím stejně chránění. Mohou si navzájem prospívati, aniž by se od- lučovali. V tom jest záruka nejlepší pro další trvání přátelství jejich. Dvojspolek a trojspolek jsou pevnějšími než kdy jindy, míní list poně- kud optimisticky, soudě, že oba spolky řečené doplňují se na vzájem do té míry, že přes hro- zíci zápletky lze hleděti budoucnosti klidně vstříc. — Nepochybně ukáží již příští týdny, není-li toto nazírání římského listu přece přilia růžové.
Garibaldi Francie
28 article
O vatikánské polifice. Římský dopisovatel jistého listu vídeňského měl rozmluvu s vysokou osobností Vatikánu, již však nejmenuje. Osobnost tato, náležejíc dle všeho sama do sboru kardinálů, vyjádřila se zvláště o vetu, podaném v posledním konklave Rakouskem proti zvolení kardinála Rampolly papežem. »Papež a sbor kardinálů — pravila — nemohou sdíleti stanovisko hraběte Golu- chowského. Právo exklusivní neexistovalo nikdy; vměšování se katolických států do duchovních záležitostí konklave bylo vždy jen zneužití moci a z tohoto zneužití nelze níjak odvoditi právo rozkladu. Goluchowski řekl, že papežská stolice uznala právo exklusivní, v pravdě ale nemohl by ani dokázati, že bylo kdy i jen trpěno. A to ani za doby Filipa II., jenž kardinálům v kon- klave vůli svou velitelsky vyřizoval, ani v době bezpodminečné převahy císařské nebylo klidně přijato nenáležité vměšování se do práv sboru kardinálského. V 18. a 19. stoleti po každém takovém vmísení se následovalo vždy slavnostní ohražení.
Rampolly Papež Gola Goluchowský Filip II Vatikán Rakousko
29 article
Papežská stolice přiznává, že katolické státy mají právo s konklavem sdělovati přání svái stížnosti své. Rady a prosby jejich by konklave vždy uvážilo, přikaz, jakýž jest i zahrnut v zne- užívání veta, musilo by za všech okolností od- mítnouti. Papež postará se o to, a by této právní zásadě, vyplývající z kanoni- ckého práva a odpovídající i duchu církve, do- stalo se sankce, již budou duchovní světští členové církve podřízeni.« Osobnost zmí- něná pochvalovala si ale přes toto odmítnutí rakouského zakročení potom výbornou prý shodu, jež teď jest mezi diplomatickým zastoupením Rakousko Uherska a mezi státním tajemníkem papežským a projevila naději, že bude i ná- stupce Talianův horlivě prospívati eírkevním zájmům říše rakouské. Na otázku, zdaž bude vyřízena záhy afféra Kohnova, odvětil vatikán- ský diplomat dopisovateli: »Věc jest sub judice i vyžaduje nejbedli- vější odvahy. Duchovní poblouzení nelze arci- bískupu dokázati — to jest jisto. Snad ve správě církevního jmění, jemu svěřeného, trval příliš přísně na slovech zákona a na svých světských právech vrchnostenských. Zachovati ve všem míru, není snadno. Kněz v tak vy- sokém, zodpovědném postavení musí ale i to dovésti a především musi vy- hovovati in omnibus charitas, to jest přední jeho povinností. Papežská stolice ne- opomene, arcibiskupu olomouckému, zapo- mněl-li na povinnost tuto, důtklivě muji připomenouti a kdyby okol- nosti toho vyžadovaly, přiděliti jemu poradce pro všechny záleži- tosti o sobní i pro ostatní světské věci.«
Kohnův Rakousko Uhersko
30 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pan dr. Eppinger donucen byl konečně aspoň částečně doznati pravdu o financích zem- ských. Od té doby, co vnikly do veřejnosti číslice z rozpočtu toho na rok 1904 z jeho jedenáctimillionovým deficitem, byly německé listy plny pomluv a utrhačných zpráv o tom, jak »česko-feudální« většina v zemském výboru hospodaří, jak Němce, kteří prý většinu danía tedy i zemských přirážek platí, poškozuje a jim ukřivďuje. Ba některé německé listy žádaly ve své nevědomosti za rozpuštění zemského výboru a za dosazení »zemských komisařů», jakoby šlo tu o nějaké renitentní neb svých povinností ne dbalé obecní zatupitelstvo. Nyní konečně se pan dr. Eppinger ozval. Musil se ozvati, neboť všechny ty výtky, jež se činily zemskému výboru v ně- meckých listech, padaly vlastně na něho, nebot on je finančním ministrem zemským a před ním byla finanční správa země rovněž v německých rukou. Jen proto se vytasil pan dr. Eppinger
doktor Eppinger Němec