ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 eadb69b0-7107-11dc-93a2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 83, person 104, work 4, org 2
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 4. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 4.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předplácí sen v Praze v zdainistraci n2 Hrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou Kc no na měsít .. .. 7 k 50 na čtvst leta. ve aliatkách: 2 K onk na něl ie . . Poštont a ttvrt leta . . . . 9 K oo s dvojí z ieillon na mřil :. . nk o na čtvrti lela-
Kc Praha Hrt
5 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. Z vídeňských pondělníků. Z Vídně, 4. ledna. Dnešní pondělní lisly uveřejňují jakousi revui o roce 1903, kterou vesměs zakončují chvalozpěvy na dra. Körbra. Jeho »Montagsrevue« dovozuje, že nie platným by nebyl nový jednací řád pro sně movnu poslanců, že nic by neprospělo všeobecné rovně hlasovací právo, jediná spása prý jest v hesle dra. Körbra: »Vášně prostá vytrvalost! — Dla »Extrapostu« je pan dr. Funke starosta litoměřický, který zejtra slaví svoje 70. narozeniny, spolehlivým sloupem Rakouska
Montagsrevue Dl Extrapost Funke litoměřický Vídeň Rakousko
6 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Petrohradu, 3. ledna. (C.- B.) »Ruske telegrafní agentura« oznamuje z Urnie v Persii Perské obyvatelstvo chystalo protižidov ské výtržnosti. Tyto byly však důrazným zakročením ruského vicekonsula z ameze ny Strůjeově jich byli zatčeni, Ze Santa Dominga, 3. ledna (C.-B.) »Ag Havas« oznamuje: Povstalci z Azuy oblehaj hlavní město. Císař Vilém na Středozemní moře. Z Říma, 3. ledna. (C.-B.) »Giornale d'T' aliae dovídá se z dobrého prý pramene, že německý císař Vilém v druhé polovici ledna na cestudo Středozemního moře se vydá a při tom Messi- nu navštíví. Aby jej tam pozdravil, odjede pr král Viktor Emanuel do Sicilie. Portugalská trůnní řeč. Z Lissabonu, 3. ledna. (C. B.) V trůnní řeči kterouž kortesy včera byly zahájeny, připome nul král — po řadě formálních projevů dvor- nosti — že se Portugalsko nalezá v přátelském poměru ke všem mocem a ohlásil, že byla uza- vřena s Anglií smlouva ohledně ohraničen Angoly v ten smysl, že bude otázka ta před- ložena k rozhodnutí italskému králi. Dále jedná trůnní řeč o základech pro ohraničen portugalských a hollandskýchu zemí a projevuje naději, že se koloniální država portugalská rozšíří a státní příjmy roz množí. Kortesům doporučuje trůnní řeč, aby se pilně obírali finančním stavem země. Budou prý jim navržena opatření, aby smlouvy s portugalskou bankou byly upraveny v ten způsob, aby reservy byly rozmnoženy, aby oběh papírových peněz se zmenšil a aby cla aspoř z části ve zlatě byla placena. Na konec ozna- muje trůnní řeč, že bude zřízeno s Azorskými ostrovy telegrafické, drátu prosté spojení a ohla šuje různě předlohy, jež parlamentu bud u dodány.
Havas Vilém Messi Viktor Emanuel Petrohrad Persie Santo Domingo Řím středozemní moře Sicílie Portugalsko Anglie Angola Giornale d ' T
7 article
Rusko a Japonsko
Rusko Japonsko
8 article
Z Washingtonu, 2. ledna. (C.-B.) »Reute rova kancelář« oznamuje: Zastupující sekretář státního departementu obdržel prý od zahraničných zástupců Spojených států úřadní zprávy, dle nichž se v úřadních kruzích hlavních měst, evrop ských soudí, že válka mezi Ruskem a Japon skem nikterak není nutna. Z Nového Yorku, 2. ledna. (C.-B.) Státn departement oznamuje, že obdržel na svoje do tazy od deviti mocí, mezi nimiž se také Japon sko nalezá, odpovědi, v nichž projevuje se mínění, že otázka dálného východu mezi Ru skem a Japonskem přátelsky bude urov nána. Z Glasgova, 2. ledna. (C.-B.) Dvanáct v lodě nicích na řece Clydu (ve Školsku) zaměstnanýc námořních inženýrů obdrželo dnes telegra fické vyzvání, aby ihned odcesto vali přes Kanadu do Japonska Tito inženýři byli před půl létem japonskou vládou najati s úmluvou, že budou Japonskem povoláni, jakmile se stane pravdě podobným, že bude potřebí jeji ch služeb v aktivní službě nám ole ni Z Washingtonu, 3. ledna. (C.-B.) »Reute rova kancelář« oznamuje: Dle uveřejněné zde zprávy, jež prý pocházi ze strany zcela věro- hodné, prohlásilo Japonsko ve své poslední nótě, že nejmenší míra ústupků, již by přijati s to bylo, v tom záleží, aby Rusko Ja- ponsku přiznalo v Koreji stejná práva, jakých se samo domáhá Mandžursku. V náhradu za to u- znalo by Japonsko ruskou nad- vládu v Mandžursku. Avšak Rusko prý tento návrh zamítá, tvrdíc, že by se Japosko mohlo spokojiti s výsadami pro svůj obchod v Ko- reji. Dále praví se v řečené zprávě, že se Rusko dosud nevzdalo naděje na diplomatické urovnání sporu vzhledem k tomu, že Anglie Francie Japonsku domlouvají, aby ve vyjedná aání pokračovalo. Revoluce v Urnguayi.
Washington Reut spojený stát Rusko Nový York Japonsko Školsko Kanada Korea ko Anglie Francie Clyd
9 article
Z Buenos -Aires, 3. prosince. (C. -B. »Agence Havas« oznamuje: Telegram z Monte videa oznamuje, že v departementu maldonad- ském propuklo povstání. Z Buenos - Aires, 3. prosince. (C. - B.) »Agence Havas« oznamuje: Dle telegramu z Montevidea popírají tamější úřadn kruhy, že by bylo v zemi propuklo povstání. Ale proto přece jsou obavy, že takové hnut nastane. Zprávy časopisů prý nadsazují. Vláda jest prý dosti silna, aby každé revoluční hnuti potlačila. Spojené stály a Panama. Z Washingtonu, 3. ledna. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje: Spojené státy prová- dějí opatření, aby vojsko a válečné zásoby z Nového Yorku a San Franciska dopraveny byly na Panamskou převlaku. Vláda Spojených států hodlá zříditi na panamském územi kasárnya skladiště.
Havas BuenosAires Monte video Montevideo Panama Washington Reut spojený stát Nový York San Francisko
10 article
Krajský sjezd důvěrníků národní strany svobodomyslné na Horách Kutných. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře bylo včera nezvykle živo. Velký jeho sál, dějinně velepamát nou Vladislavskou síň, nádherně restaurovanou naplnili do posledního místečka důvěrníci a pra- covnici národní strany svobodomyslné z obvodu krajského soudu kutnohorského, kteří tam konali svůj sjezd. Sošli se starostové obcí, města okresů, členové zastupitelstev, funkcionáři pře- různých organisací hospodářských a odborových z řad rolnictva, živnostnictva a intelligence počtem tak nade vše očekávání hojným, že Vladi- slavský sál Vlašského dvora ani všech jich ne- mohl pojati do svých prostor. A byli to vesměs mužové, z nichž každý má svůj význam na místě. na kterém stojí, mužové, o nichž přítel s hrdost může říci a nepřítel musí uznati, že do opravdy jsou volikou a uvědomělou řadou představitelů celého kraje. Dech solidarity vanul síní po celé trvání sjezdu. Nálada jeho byla pevná, smýšlení vážné veskrze odhodlané, pozornost od začátku až do konce neutuchající. Směr byl veskrze protivládní, tak úplně, že nepadlo ni jediné slovo, které by se týkalo poměru mezi českými stranami. Tím důstojnost sjezdu byla povýšena nad jakoukoli námitku, a tím také je prokázáno, že veškeré politicky uvažující mysli poutá nyní po výtce zápas s nepřáteli národa českého, ať stoj v řadách německých, ať sedí ve křeslech mini sterských. Včerejší sjezd kutnohorský byl významnou a skvělou manifostací národní strany svobodo- myslné a mocnou mravní posilou a vzpruhou pr všecky její poslance. Proto každý jejich přítel opětovati může se vší upřímností konec pozdrav ného telegramu posl. dra. Kramáře: vivant se- quentes!
Vlad Kutná Kutná hoře národní strana svoboda
11 article
Kratince po 11. hodině dopolední zaháji starosta Kutné Hory, zem. posl. Jan Macháček jednání sjezdu jménem přípravného komitétu. „Vítám vás,“ pravil, „nejsrdečněji a nejpřátel- štěji v této síni, velmi památné v dějinách našeho národa, v síni, která bývala své doby místem sněmovním, v síni, v níž podepsán byl slavný de- kret kutnohorský, v síni, kde Vladislav zvolen byl králem českým. Vítám vás na věkopamátném místě tomto znovu a vyslovuji vroucí přání, by dnešní náš sjezd byl zdárným činem naší strany V této dobré naději provolávám průběhu sjezdu našeho starohorské: Zdař Bůh!“ (Na zdar!) Za předsedu dnešního sjezdu dovoluji si na- vrhnouti nadšeného bojovníka našeho, poslance dra. Pacáka. (Výborně!) Zvolen byv předsedou, posl. dr. Pacák ujal se, srdečně akklamován, řízení sjezdu, a podě- kovav za poctu, volbou mu prokázanou, navrhl, aby zvoleno bylo čestné předsednictvo sjezdu ze zástupců různých okrsků kraje a to: starosta okresu kutnohorského Al. Výborný, statkář v N Lhotě, starosta města Hory Kutné posl. Jan Ma cháček, starosta mésta Něm. Brodu MUDr. Ed Šubrt, starosta okresu čáslavského a města Čá- slavi posl. dr. Jan Zimmer a radní města Haben F. Piskora. Když návrh tento jednomyslným souhlasen byl přijat, zvoleni zapisovateli JUDr. Fr. Vondrák měst. tajemník v Kutné Hoře a Gabriel Moudrý tajemník národní strany svobodomyslné z Prahy Předseda posl. dr. Pacák představil pal přítomné poslance dra. Herolda (Na zdar! Po tlesk), Bečváře, Macháčka, Niklfelda a dra. Zim mera. (Na zdar!) Na to věnoval tklivov vzpomín ku zesnulému posl. dru. Brzorádovi, který ve škeré svoje síly a všecky svoje duševní schop nosti v pravém slova smyslu věnoval práci ve- řejně. Tento projev vyslechli všichni účastnic sjezdu stojíce.
Macháček kret Pacák doktor Výborná ma MUDr Šubrt Zimmer F Piskor JUDr Vondrák Gabriel Herold Niklfeld Brzorád Kutná Hora N Lhota Kutná Německo . Brod Čá Francie Kutná hoře Praha zdař bůh
12 article
Sděliv, že nepřítomnost svoji na sjezdě omluvili poslanci dr. Fořt (pracemi v záležito- stech obchodní komory pražské) a dr. ryt. Plaček (odjezdem do ciziny), přečetl dr. Pacák projevy poslanců dra, Škardy a dra. Kramáře. Projev posl. dra. Škardy zní: Ctěné shro máždění! Omlouvaje svoji nepřítomnost chura- vostí, jež mi brání konati delší cesty, prosím. abyste přijali srdečný můj pozdrav, spojený se vřelým přáním, aby život naší strany pod do- jmem krajského sjezdu se osvěžil, a aby ve spo jení starých, osvědčených pracovníků s novými jarými silami nový ruch zavládl na rozsáhlýeh nivách statného Kutnohorska. Strana naše vždy poctivě konala své povin nosti, jež na se vzala zastoupením českého lidu ve sborech zákonodárných, a bude dojista i příšt úsilovně pracovati ku prospěchu vlasti a ná roda. Kéž příklad, jejž podáváte svým sjezdem najde porozumění v celé vlasti, aby zřejmo bylo všem našim přátelům i odpůrcům, že strana naše s nadšením dále bude působiti dle svého starého státoprávního, lidového a pokrokového pro gramu. Končím pozdrav svůj, volaje sokolské „Na zdar“ neunavné snaze a horlivé práci! V přátelské úetě dr. Václav Škarda. předseda výkonného výboru národní strany svo bodomyslné. Posl. dr. Kramář telegrafoval: Lituji, že ne mohu se zúčastniti vašeho sjezdu. Vítám prvn krok k novému životu strany. Zdravou decentralisaci musíme chtíti ne jen ve státě, nýbrž i v životě národa i strany Tím jednotnějšími a pevnějšími budeme prot nepříteli. V krajské organisaci nejlepší bude mí sto nejen pro práci politickou, nýbrž i hospodář- skou a kulturní. Nové této činnosti a Kutnohor sku jako prvnímu předbojníku jejímu srdečné „Na zdar!“ Vivant seguentesl Dr. Kremář.
doktor Fořt Plaček Pacák Škarda Posl Kramář Vivant Kremář Kutnohorsko národní strana
13 article
Oba tyto projevy provázeny byly živým sou hlasem. Předseda posl. dr. Pacák promluvil pal takto: Velectění pánové! Sešli jsme se dnes abychom přikročili k dílu veledůležitému. k utužení a zpevnění organisace naší strany Náš milý starosta vítal vás ve staroslavné sin vladislavské na starobylém Vlašském dvoře na Horách Kutných. Řekl vám také správně, že stojíme zde na půdě historické, na půdě dvěma velikými událostmi našich dějin posvěcené. Sto jíme zde ale dnes také v politické době velice vážné a pro národ náš nad jiné těžké. Právě tyto dvě okolnosti jsou a musí nám být vzpružinou k energické práci. Vidíme z dějin našich — i z dob nedávné politické minulosti — že vždy, kdy těžké doby ulehly na náš národ a ostrý vichr zavál do Čech, nepřízeň doby vždy otužila naše síly vedla nás k upevnění a utužení našich řad sebedůvěra a vlastní síla ke konečnémuvi tězství. A tak tomu také bude, bohdá, nynl! Jen pevnost naše, sebedůvěra v sílu našeho národa, ale při tom i obezřelost a zdravý lidský rozum, jenž nepodceňuje ani nepřeceňuje sv sily, bude-li provázeti vždy a všude naše kroky — pak nás konečné vilězství nemíne. Je tomu právě osmnácte let, co v tomt městě — a sice dne 2. února 1886 — pořá dána byla veliká schůze s programem »Nutnost organisace strany svobodomyslně«.
doktor Pacák Kutná Čechy
14 article
Osmnácie roků minulo od onoho dne dnes po osmnácti letech opět svoláváme schůz volající po upevnění a utužení naší organisace Pohlížíme-li zpět na dobu minulou, nena plňuje uspokojení mysl naši. Nesplnilo se, po čem jsme toužili, čeho národ náš právem se domáhá Ve dvou kardinálních otázkách našeho programu jsme se cíli nijak nepřiblížili. V první — osamostatnění zemí če ských — dosud jako naši předkové stojíme boji, druhě, rovnému právu j azy ků, jsme částečnou etappou se přiblížili, byli jsme však silou poměrů zase odraženi. Na jiných polích, kulturních a hospodář ských v Čechách i na Moravě — a to nesmíme si tajit a zapírat — různě jsme získali, jakto u národa tak četného, rostoucího a sílícího jes přirozeno. Jsem přesvědčen, že až psáti se bude historie o tomto období, historie ob jektivní, nezkalená denními hesly — z nichž vždy nejostřejší se líbí — že čin nost naší strany bude uznána. Mnoho, mnoho se nám činí výtek. Prosím které politické straně činné by se nečinily výtkyí Každé. Krilika je snadná, práce jest těžká. Proto je mnohdy u nás kritiky více než-li práce. Žádná politická strana činná nedosáhn vždy z plna toho, co za cíl sobě postavila v době stanovené. Proto také kritika má snadný úkol.
Čechy Morava
15 article
Nebudu zde hájiti naši stranu. Byl jsen po celou dobu boje a práce v jejích řadách s dobrým svědomím mohu říci, že pracovala až dc únavy a konala z plna svoji povinnost. Stojím příliš blízko celé době, než abychom s plno objektivitou mohli souditi. Teprve budou cnost, která bude moci posvítiti do všech štěrbin a skulin postupu taktického, bude moci podat úsudek zcela objektivní. Kdo o postupu politickém chce soudit nesmí zapomenout, že náš národ není jen ná- rodem politřcky bojujícím, nýbrž tak kulturně, hospodářsky a finančně se vyvíjejícím a že ohledy na tento vývoj politický postup velmi často určovaly, pak pochopí mnohdy vlny, které v taktice české se jevl. Však dejme tomu, že se staly chyby; je to důvod, abychom ztratili sebevědomí a zmalo myslněli ? Ne — naopak ! Kdež pak se nestaly chyby? A staly-li se, velí zdravý rozum jich s uvarovat a ne ztratit hlavu. Třeba jest tedy uvarovat se a se zdravým lidským rozumem jíti ku předu na cestě po bedlivých snahách jež správnými byly shledány A proto jest povinnosti strany svobodo- myslné utužit a upevnit svoji organisaci, což jistě stane se decentralisací organisace a jejín vložením na širší základ lidový. Či jest lho stejno, stojí-li tu v této těžké době pevná, or ganisovaná strana svobodomyslná čili nic, nel jen její slabý stín?
16 article
Nechci popírati oprávněnost strany kon servativní, ani strany radikální, když obě pra cují v zájmu svého národa. Ale kdož může po pírati, že zapotřebí jest v národě našem silné svobodomyslné strany, kteráž by držela rovno váhu příliš konservativním, nebo příliš radikál ním snahám, kteréž národu našemu by nebyly na prospěch. To vám kázal již náš politický apoštol Karel Havlíček zde na Horách Kutných Nemohu zamlčeti, že nynější radikalní politick proudy v Čechách jdou více proti straně svo bodomyslné, než proti našim nepřátelům, pod- kopávajíce základy našeho boje. Já nemohu zneuznati také oprávněnost stavovských stran do jisté míry, které hájíce své zájmy speciální. ve velkém jsou plně s politickým programem národa. Odsoudit by se ale musily takové sta vovské strany, které by měly snahy odstředivé t. j., které by hájíce výlučně své zájmy, z pro- gramu politiky národa se vyzouvaly To by bylo tříštěním sil, poškozováním zájmo národních, pracováním do rukou našich nepřátel dle jich přání a žádosti. Já ne v zájmu strany svobodomyslné, ale v zájmu národa mám zapo třebí, aby zde nejen byla strana svobodomyslná. ale aby také byla silnou. Pomyslete si, jak by poměry vypadaly, kdyby tato strana náhle o stoupila ? Jaký chaos nastal by v našem roděl
Havlíček Kutná Čechy
17 article
Měli bychom sice mnoho stran, ale žád nou silnou politickou representaci celého národa Proto, jestliže dnešní schůze dá popud k upe vnění strany svobodomyslné, bude to na pro spěch naší vlasti a našeho národa. A nyní dovolte jen několik slov poli tických. Nebudu se mnoho šířiti, neboť řeč ník za mnou obšírněji promluví o poměrecl politických. Volalo se na nás: ne obstrukcí, nýbrt parlamentní cestou dosáhnete svých požadavků Dále se nám praví: obstruujete své vlastn požadavky. Konečně se k nám volá: smiřte s s Němcil Roku 1879 volalo se na nás: přijďte d rady říšské a cestou parlamentní dosáhinet svých požadavků. My jsme šli a nedosáhli jsme ničeho. Za Badena řeklo se nám: splněny bu dou vaše požadavky, dána nám splátka a vo láno na nás: pojďte na cestu parlamentn prácel My jsme šli. Splátku nám sice dali, al zase vzali a nedosáhli jsme ničeho. Po zrušen nařízení jazykových řeklo se z kruhů rozhodu jících: vrácena vám budou vaše práva, jen jděte cestou parlamentní. My jsme šli, po mohli sdělat investiční program pro celou řiši. ovšem také nám příznivý — ale nedosáhl- jsme ničeho. My sli cestou parlamentní, ale nedosáhl ničehož. Němci obstruovali a dosáhli všecko, M ůž se někdo diviti, po takovýchl precendenciích, že se nevěří více slovům, že se nyní námi žádaj skutky? My jsme jistě obstrukci nevyhledávali. M jsme za Badena a Thuna obě ta ministerstva proti obstrukci hájili. Nám nepomohl nikdo ni vytloukati, a za to z vděku nás vtlačili do ny- nějšího postavení, které nám učinilo zbraň ob- strukce přímo nutností. Praví se: smiřte se s Němci! Nebylou nás vždy ochoty k tomu, provésti smí spravedlivý, který nežádá nic jiného, než aby Němči a Čechové byli na roveň postaveni Žádali jsme kdy něco více? Žádali jsme něeo na úkor Němců?
Baden Němec Němč Čecho
18 article
Nešli jsme my do konferencí různých, kdy takřka celý národ volal: »Nechoďte, oklamou vás!?« My jsme tam přece šli u vědomi svého dobrého práva a jsouce si vědomi, že pře každým toto právo obhájiti můžeme a žese oklamati nedáme! Ke smíru ale musí býti také nálada. T byla také za první konference za Körbra !A kdo ji zkazil? Nezpůsobilost nynějšího mini sterského předsedy. Co ale nyní němečtí poslane vykřikují, to jest přímo negace našich poža davků, a ptám se, zdali taková hesla jsou způ- sebila k volání po smíru? Končím tím několik slov politických Možná, že nás čekají dosti těžké boje. Prot pracujme, abychom byli připraveni. Na to pojednal posl. dr. Pacák o účelu a úkolech krajské organisace a pronesl přání. by jednání sjezdové provázeno bylo plným zdarem. Řeč posl. dra. Pacáka byla na četnýeh místech přerušována projevy souhlasu, na konec pak provázena potleskem a voláním »Na zdar«. Druhým bodem programu sjezdového byl usnesení o řádu krajské organisace a volba komitétu. Zapisovatel dr. Vondrák přednesl návrk řádu, který byl jednomyslně a bez debaty přijat Na to byly akklamací provedeny volby kraj ského výkonného komitétu, jež měly tento vý sledek: předsedou zvolen posl. dr. Pacák, jeho náměstky posl. Macháček Jan a okr. starosta Alois Výborný, pokladníkem Tomáš Aupěka z Hory Kutně, zapisovatelem JUDr. Vondrák členy komitétu pak MUDr. Jar. Věšín ze že hušič, Boh. Štola z Lipnice, Frant. Pokorný a Habrů, Jarosl. Kašpar z Krásňovsi, Ed. Něme z Hor. Studence, Ant. Šál ze Zásmuk, Ant Klán z Dol. Kralovic, JUDr. Ad. Pentlář z Ledče Jan Urbánek z Vrbovy Lhoty u Poděbrad, Václ Pojman z Polné, dr. Fr. Malinský z Ronova.
Prot doktor Pacák Vondrák Macháček Jan Výborná Aupěk Štol František Pokorná Habr Jarosl Kašpar Antonín Klán JUDr Ada Urbánek Václ Pojman Malinský Lipnica Krásňoves Ed Studenec Zásmuky Dolo Kralovice Ledeč Vrbův Lhota Poděbrady Polná Francie Ronov
19 article
MÚDr. Fr. Tesař z Čáslavi, MUDr. Ed. Šubr z Něm. Brodu, Otak. Martin z Humpolce, Liška z Chotěboře, dr. Alfr. Jelinek z Kolina dr Formánek z Kouřimi, Fr. Doskočil z Hor Kutné, V. Hoblik z Poděbrad, Rud. Sadi z Polné, Fr. Šašek, okr. starosta přibyslavsk z Utina a Václ. Novotný, rolník z Přitok. Zá stupci všeobeené kurie zvoleni red. Hejni z Kutné Hory, red. Kalvas z Čáslavi a red Neumann z Kolina. Dr. Pacák sdělil pak, že členy komitétu jsou dále poslanci, některou část kraje zastu pující, tedy z poslanců zemských dr. Fiedler Jan Mach áček, dr. Pacák, Fr. Nikifeld a dr Zimmer, z říšských F. Bečvář, dr. Fořt,dr Herold, dr. Kramář, dr. Pacák a dr. ryt. Plaček Třetím oddílem pořadu byla zpráva o po litických poměrech, kterou podal poslanec r Herold.
František Tesař MUDr Ed Šubr Martin Liška doktor Alfr Jelinek Formánek V Hoblik Václ Novotná Hejni Kalvas Neumann Pacák Fiedler Mach Nikifeld Zimmer Fořt Herold Kramář rýt Plaček Čáslav Německo Brod Otak Humpolec Chotěboř Kouřim Francie Kutná Poděbrady Polná Utina Kutná Hora
20 article
Posl. dr. Herold promluvil asi takto : Vel ctění pánově! Zdá se, že česká otázka, kterí od dlouhé doby, ba snad od počátku konstituč ního živola v Rakousku tvořila vždycky jednu z nejspletitějších otázek politických v této říši dostupuje nyní jistého stadia, ve klerém podle všech úkazů, které se jeví v životě politickém všechny činitele a ze všech stran nutí k řešen takovému, jakého je třeba, nemá-li politický život v této monarchii zbahněti docela a nemá-li mon a rchie habsburská otřásti se v samých základech s vé existence. Česká otázka byla ode dávna jednou z nej těžších politických otázek v této říši. A to proto že její rozřešení ve smyslu českém bylo vždý v zásadním rozporu s dvěstěletou téměř politikou v drebném prodeji rnaní čí le o sobě . . . za 9 odpoledni . . . . . . . za 2h Ve dlíalkích za veskově zanní čálo. . . . . . . . 10h věpoleduí . . . . . . . . 5h Inseráty plati se hetově naplel Přečplasení a imsrty přijímá admini- stsdce v Kurisnaké ulici č.3. Tum nacházejí ss též rodakee Viskárna a ezpedšce „Nácednich Listá“ Rukepisy se novrnosl.
Posl doktor Herold promluvit Přečplasení Nácednich Rukepisa Rakousko Kurisnaký ulice
21 article
jakou dynastie a státníci vídeňští v této říší provozovali, domnívajíce se, že říše rakouská bude míti svoji budoucnost jedině tehda, když si zachová rozhodující vliv v Německu, a když zůstane aspoň proti Němcům státem německým. aby tak mohla na ně vykonávati jistý vliv. Proto nebylo takových obtíží a nesnází při vedení státoprávních zápasů v Uhrách. Tam otázka rakouská nestála v zásadním rozporu s požadavky Maďarů, tak že, když došlo k roz- hodujícímu okamžiku v roce 1867, možno bylo zřízení státu uherského, který zbaven byl něme- ckého zevního rázu, kladeného na ostatní králov- ství a země na říšské radě zastoupené. Tímto dějinným vývojem se stalo, že n jedné straně neustále veškerým zřízením státním podporovala se síla němectví, a že na straně ně- mecké vytvořila se celá řada předsudků takového rázu, že stály a stojí v zásadním odporu s po- žadavky českými. K vůli udržení zevního rázu německéhio ocit se stát velmi často v situacích kritických. Proto postavení národa našeho je těžší, nežli kteréhokoli jiného národa. Neboť každý náš požadavek, i když vychází z nesporných potřeb našeho národního života, srazí se, má-li se jednati o jeho splnění, s křivdami, co jich téměř 200letou politikou v této říši bylo spácháno. Překážky odpor, jevící se proti splňování našich poža- davků, znamenají otřes státu a každý požadavek náš způsobuje bouři a odpor na straně německé, která sama o sobě zná jenom sebe a v každém hnuti českém vidí nebezpečí přetvoření říše shledává překážku svého nynějšího postavení.
Němec Maďar Německo Uhry
22 article
My pak nemůžeme neviděti, že naše poža- davky nemusejí sice zápasiti s otázkou sprave- dlnosti, za to však že narážejí na setrvačnost určitých předsudků na těch místech, na kterých by předsudků býti nemělo. (Výborně! Potlesk.) Ježto i nejspravedlivější a nejobjektivnější muž přece jen není prost souvislosti se svým okolím, nemůžeme se diviti, že tam, kde bychom to mohli nejméně očekávati, pronášejí se názory jež nedávno jsme slyšeli.
23 article
Němci vidí v našem národě, který kulturně. hospodářsky a ve vnitřní organisaci mohutně se vyvijí, nejnebezpečnějšího svého odpůrce. Zá- stupcové jiných národů slovanských pak proná- šejí tužbu, aby národové ti stáli na témže stupní vývinu, jako národ český. Ti ovšem nečiní rozdílu mezi tím, čeho se národ náš domohl svými schop- nostmi a svou houževnatosti, a mezi tím, nač my na základě svých národních sil máme plné právo Vším tím se stalo, že česká otázkase ocitla jakoby v začarovaném kruhu. Němci, stojíce proti nám na celé čáře, jsou si dobře vědomi, že na konec národ tak významný, jako je národ náš, tolik věnující pro svůj rozmach, konečně bude musit býti uspokojen. Proto Němei nejenom se staví na odpor našim požadavkům, nýbrž vymýšlejí sami požadavky své, které dle jejich tvrzení mají býti ochrannou hrází pro jejich národní existenci, které však ve skuteč- nosti nemají účelu jiného nežli klásti překážky národnímu vývoji našemu. Cil nynější politiky německé směřuje k tomu, aby český náro zůstal na věky v týchž hranicích, jichž dosáhl dosud a aby se nedostal ani o krok dále. Z tohoto německého zámyslu vyplývá po- žadavek rozdělení království, obsahující názor ne- moderní a brutální, odnárodniti totiž naše národni menšiny v území nyní většinou německém. Z téže příčiny nechtějí také, aby ve městech smíšených dostala se správa obecní do rukou, za nimiž stojí většina obyvatelstva a kde dosud oni drží vládu.
Němec
24 article
Krátce, Němci učinili ze všeho systém své državy. který má hájiti všeho, co dnes Němci maji v rukou, který však má také býti jejich hrází proti našemu národnímu postupu. Tím nabyla česká otázka svého zvláštníh a těžkého rázu. Na jedné straně volá národ náš po splnění všech právních, politických a národ- ních svých nároků, na druhé straně žádají Němei utvoření takových institucí státních, které mají tvořiti hradbu, jež má zamezovati rozvoj národa našeho. Řečník naznačil pak historické státní změny, jež se staly na úkor národa českého a o jichž udržení pro všecku budoucnost celé řadě či- nitelův stále ještě běží. Proti tomu se lid če- ský neustále brání. Není to malý zápas o veliké myšlenky, kterými národ náš je prodehnut, zápas, který se vede před zraky celé říše. Kde neznají na- šich národních potřeb, tam se domnívají, že jde o olázky podřadné, které by se při stole konf- renčním snadno daly vyřídili. Důležité otázky, na př. zřízení druhě české university a zavedení vnitřní úřadní češtiny atd., byly již předmětem jednání mezi Čechy Němei; také Němci předložili svoje požadavky.
Němec Čecho
25 article
Kdyby obě strany nebyly si vědomy, že nejde jen o otázky ty samy v sobě, nýbrž ještě o něco více, pak by se snad bylo dosáhlo dohodnuti. Ale poněvadž jsme si vědomi toho při každém jednání, ať jde o českou universitu nebo o vnitřní úřadní češtinu, proto je každě jed nání tak nesmírně nesnadné. My vzhledem k celému politickému posta- vení národa našeho těžko bychom mohli při- pustiti, aby jednání o nejnaléhavějších poža- davcích našich mohlo se státi předmětem ně- jaké kompensace za splnění požadavků něme- ckých, v nichž nemůžeme viděti nic jiného. nežli prostředek k zastavení našeho národního rozvoje. My bychom jinak a z jiného stanoviska mohli některé z požadavků německých posuze- vati jen tehdy, kdyby splnění jejich bylo v sou- vislosti se splněním hlavního požadavku našeho. obnovy českého státního práva. Různé poža- davky takově stály by v jiném světle, kdyby naše postavení ve státě bylo jiné nežli je dnes. V tom záleží veliká potiž nynější situace. Žijeme v době, ve které mnozi mužové přemýšlejí a lámou si hlavu uím, co nyní čini