1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v ponděli dne 4. ledna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předplácí sen
v Praze v zdainistraci
n2 Hrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
Kc no
na měsít
.. .. 7 k 50
na čtvst leta.
ve aliatkách: 2 K onk
na něl ie . .
Poštont
a ttvrt leta . . . . 9 K oo
s dvojí z ieillon
na mřil
:. . nk o
na čtvrti lela-
Kc
Praha
Hrt
5
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Z vídeňských pondělníků.
Z Vídně, 4. ledna. Dnešní pondělní lisly
uveřejňují jakousi revui o roce 1903, kterou
vesměs zakončují chvalozpěvy na dra. Körbra.
Jeho »Montagsrevue« dovozuje, že nie
platným by nebyl nový jednací řád pro sně
movnu poslanců, že nic by neprospělo všeobecné
rovně hlasovací právo, jediná spása prý jest
v hesle dra. Körbra: »Vášně prostá vytrvalost!
— Dla »Extrapostu« je pan dr. Funke
starosta litoměřický, který zejtra slaví svoje
70. narozeniny, spolehlivým sloupem Rakouska
Montagsrevue
Dl
Extrapost
Funke
litoměřický
Vídeň
Rakousko
6
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Petrohradu, 3. ledna. (C.- B.) »Ruske
telegrafní agentura« oznamuje z Urnie v Persii
Perské obyvatelstvo chystalo protižidov
ské výtržnosti. Tyto byly však důrazným
zakročením ruského vicekonsula z ameze ny
Strůjeově jich byli zatčeni,
Ze Santa Dominga, 3. ledna (C.-B.) »Ag
Havas« oznamuje: Povstalci z Azuy oblehaj
hlavní město.
Císař Vilém na Středozemní moře.
Z Říma, 3. ledna. (C.-B.) »Giornale d'T' aliae
dovídá se z dobrého prý pramene, že německý
císař Vilém v druhé polovici ledna na cestudo
Středozemního moře se vydá a při tom Messi-
nu navštíví. Aby jej tam pozdravil, odjede pr
král Viktor Emanuel do Sicilie.
Portugalská trůnní řeč.
Z Lissabonu, 3. ledna. (C. B.) V trůnní řeči
kterouž kortesy včera byly zahájeny, připome
nul král — po řadě formálních projevů dvor-
nosti — že se Portugalsko nalezá v přátelském
poměru ke všem mocem a ohlásil, že byla uza-
vřena s Anglií smlouva ohledně ohraničen
Angoly v ten smysl, že bude otázka ta před-
ložena k rozhodnutí italskému králi. Dále jedná
trůnní řeč o základech pro ohraničen
portugalských a hollandskýchu
zemí a projevuje naději, že se koloniální
država portugalská rozšíří a státní příjmy roz
množí. Kortesům doporučuje trůnní řeč, aby se
pilně obírali finančním stavem země.
Budou prý jim navržena opatření, aby smlouvy
s portugalskou bankou byly upraveny v ten
způsob, aby reservy byly rozmnoženy, aby oběh
papírových peněz se zmenšil a aby cla aspoř
z části ve zlatě byla placena. Na konec ozna-
muje trůnní řeč, že bude zřízeno s Azorskými
ostrovy telegrafické, drátu prosté spojení a ohla
šuje různě předlohy, jež parlamentu bud u
dodány.
Havas
Vilém
Messi
Viktor Emanuel
Petrohrad
Persie
Santo Domingo
Řím
středozemní moře
Sicílie
Portugalsko
Anglie
Angola
Giornale d ' T
7
article
Rusko a Japonsko
Rusko
Japonsko
8
article
Z Washingtonu, 2. ledna. (C.-B.) »Reute
rova kancelář« oznamuje: Zastupující sekretář
státního departementu obdržel prý od zahraničných
zástupců Spojených států úřadní zprávy, dle
nichž se v úřadních kruzích hlavních měst, evrop
ských soudí, že válka mezi Ruskem a Japon
skem nikterak není nutna.
Z Nového Yorku, 2. ledna. (C.-B.) Státn
departement oznamuje, že obdržel na svoje do
tazy od deviti mocí, mezi nimiž se také Japon
sko nalezá, odpovědi, v nichž projevuje se
mínění, že otázka dálného východu mezi Ru
skem a Japonskem přátelsky bude urov
nána.
Z Glasgova, 2. ledna. (C.-B.) Dvanáct v lodě
nicích na řece Clydu (ve Školsku) zaměstnanýc
námořních inženýrů obdrželo dnes telegra
fické vyzvání, aby ihned odcesto
vali přes Kanadu do Japonska
Tito inženýři byli před půl létem japonskou
vládou najati s úmluvou, že budou Japonskem
povoláni, jakmile se stane pravdě
podobným, že bude potřebí jeji ch
služeb v aktivní službě nám ole ni
Z Washingtonu, 3. ledna. (C.-B.) »Reute
rova kancelář« oznamuje: Dle uveřejněné zde
zprávy, jež prý pocházi ze strany zcela věro-
hodné, prohlásilo Japonsko ve své poslední
nótě, že nejmenší míra ústupků, již by přijati
s to bylo, v tom záleží, aby Rusko Ja-
ponsku přiznalo v Koreji stejná
práva, jakých se samo domáhá
Mandžursku. V náhradu za to u-
znalo by Japonsko ruskou nad-
vládu v Mandžursku. Avšak Rusko
prý tento návrh zamítá, tvrdíc, že
by se Japosko mohlo spokojiti
s výsadami pro svůj obchod v Ko-
reji. Dále praví se v řečené zprávě, že se
Rusko dosud nevzdalo naděje na diplomatické
urovnání sporu vzhledem k tomu, že Anglie
Francie Japonsku domlouvají, aby ve vyjedná
aání pokračovalo.
Revoluce v Urnguayi.
Washington
Reut
spojený stát
Rusko
Nový York
Japonsko
Školsko
Kanada
Korea
ko
Anglie
Francie
Clyd
9
article
Z Buenos -Aires, 3. prosince. (C. -B.
»Agence Havas« oznamuje: Telegram z Monte
videa oznamuje, že v departementu maldonad-
ském propuklo povstání.
Z Buenos - Aires, 3. prosince. (C. - B.)
»Agence Havas« oznamuje: Dle telegramu
z Montevidea popírají tamější úřadn
kruhy, že by bylo v zemi propuklo povstání.
Ale proto přece jsou obavy, že takové hnut
nastane. Zprávy časopisů prý nadsazují. Vláda
jest prý dosti silna, aby každé revoluční hnuti
potlačila.
Spojené stály a Panama.
Z Washingtonu, 3. ledna. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje: Spojené státy prová-
dějí opatření, aby vojsko a válečné zásoby z
Nového Yorku a San Franciska dopraveny byly
na Panamskou převlaku. Vláda Spojených států
hodlá zříditi na panamském územi kasárnya
skladiště.
Havas
BuenosAires
Monte video
Montevideo
Panama
Washington
Reut
spojený stát
Nový York
San Francisko
10
article
Krajský sjezd důvěrníků
národní strany svobodomyslné
na Horách Kutných.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře bylo včera
nezvykle živo. Velký jeho sál, dějinně velepamát
nou Vladislavskou síň, nádherně restaurovanou
naplnili do posledního místečka důvěrníci a pra-
covnici národní strany svobodomyslné z obvodu
krajského soudu kutnohorského, kteří tam konali
svůj sjezd. Sošli se starostové obcí, města
okresů, členové zastupitelstev, funkcionáři pře-
různých organisací hospodářských a odborových
z řad rolnictva, živnostnictva a intelligence
počtem tak nade vše očekávání hojným, že Vladi-
slavský sál Vlašského dvora ani všech jich ne-
mohl pojati do svých prostor. A byli to vesměs
mužové, z nichž každý má svůj význam na místě.
na kterém stojí, mužové, o nichž přítel s hrdost
může říci a nepřítel musí uznati, že do opravdy
jsou volikou a uvědomělou řadou představitelů
celého kraje.
Dech solidarity vanul síní po celé trvání
sjezdu. Nálada jeho byla pevná, smýšlení vážné
veskrze odhodlané, pozornost od začátku až do
konce neutuchající. Směr byl veskrze protivládní,
tak úplně, že nepadlo ni jediné slovo, které by
se týkalo poměru mezi českými stranami.
Tím důstojnost sjezdu byla povýšena nad
jakoukoli námitku, a tím také je prokázáno, že
veškeré politicky uvažující mysli poutá nyní po
výtce zápas s nepřáteli národa českého, ať stoj
v řadách německých, ať sedí ve křeslech mini
sterských.
Včerejší sjezd kutnohorský byl významnou
a skvělou manifostací národní strany svobodo-
myslné a mocnou mravní posilou a vzpruhou pr
všecky její poslance. Proto každý jejich přítel
opětovati může se vší upřímností konec pozdrav
ného telegramu posl. dra. Kramáře: vivant se-
quentes!
Vlad
Kutná
Kutná hoře
národní strana svoboda
11
article
Kratince po 11. hodině dopolední zaháji
starosta Kutné Hory, zem. posl. Jan Macháček
jednání sjezdu jménem přípravného komitétu.
„Vítám vás,“ pravil, „nejsrdečněji a nejpřátel-
štěji v této síni, velmi památné v dějinách našeho
národa, v síni, která bývala své doby místem
sněmovním, v síni, v níž podepsán byl slavný de-
kret kutnohorský, v síni, kde Vladislav zvolen
byl králem českým. Vítám vás na věkopamátném
místě tomto znovu a vyslovuji vroucí přání, by
dnešní náš sjezd byl zdárným činem naší strany
V této dobré naději provolávám průběhu sjezdu
našeho starohorské: Zdař Bůh!“ (Na zdar!)
Za předsedu dnešního sjezdu dovoluji si na-
vrhnouti nadšeného bojovníka našeho, poslance
dra. Pacáka. (Výborně!)
Zvolen byv předsedou, posl. dr. Pacák ujal
se, srdečně akklamován, řízení sjezdu, a podě-
kovav za poctu, volbou mu prokázanou, navrhl,
aby zvoleno bylo čestné předsednictvo sjezdu ze
zástupců různých okrsků kraje a to: starosta
okresu kutnohorského Al. Výborný, statkář v N
Lhotě, starosta města Hory Kutné posl. Jan Ma
cháček, starosta mésta Něm. Brodu MUDr. Ed
Šubrt, starosta okresu čáslavského a města Čá-
slavi posl. dr. Jan Zimmer a radní města Haben
F. Piskora.
Když návrh tento jednomyslným souhlasen
byl přijat, zvoleni zapisovateli JUDr. Fr. Vondrák
měst. tajemník v Kutné Hoře a Gabriel Moudrý
tajemník národní strany svobodomyslné z Prahy
Předseda posl. dr. Pacák představil pal
přítomné poslance dra. Herolda (Na zdar! Po
tlesk), Bečváře, Macháčka, Niklfelda a dra. Zim
mera. (Na zdar!) Na to věnoval tklivov vzpomín
ku zesnulému posl. dru. Brzorádovi, který ve
škeré svoje síly a všecky svoje duševní schop
nosti v pravém slova smyslu věnoval práci ve-
řejně. Tento projev vyslechli všichni účastnic
sjezdu stojíce.
Macháček
kret
Pacák
doktor
Výborná
ma
MUDr
Šubrt
Zimmer
F Piskor
JUDr
Vondrák
Gabriel
Herold
Niklfeld
Brzorád
Kutná Hora
N Lhota
Kutná
Německo . Brod
Čá
Francie
Kutná hoře
Praha
zdař bůh
12
article
Sděliv, že nepřítomnost svoji na sjezdě
omluvili poslanci dr. Fořt (pracemi v záležito-
stech obchodní komory pražské) a dr. ryt. Plaček
(odjezdem do ciziny), přečetl dr. Pacák projevy
poslanců dra, Škardy a dra. Kramáře.
Projev posl. dra. Škardy zní: Ctěné shro
máždění! Omlouvaje svoji nepřítomnost chura-
vostí, jež mi brání konati delší cesty, prosím.
abyste přijali srdečný můj pozdrav, spojený se
vřelým přáním, aby život naší strany pod do-
jmem krajského sjezdu se osvěžil, a aby ve spo
jení starých, osvědčených pracovníků s novými
jarými silami nový ruch zavládl na rozsáhlýeh
nivách statného Kutnohorska.
Strana naše vždy poctivě konala své povin
nosti, jež na se vzala zastoupením českého lidu
ve sborech zákonodárných, a bude dojista i příšt
úsilovně pracovati ku prospěchu vlasti a ná
roda.
Kéž příklad, jejž podáváte svým sjezdem
najde porozumění v celé vlasti, aby zřejmo bylo
všem našim přátelům i odpůrcům, že strana naše
s nadšením dále bude působiti dle svého starého
státoprávního, lidového a pokrokového pro
gramu.
Končím pozdrav svůj, volaje sokolské „Na
zdar“ neunavné snaze a horlivé práci!
V přátelské úetě
dr. Václav Škarda.
předseda výkonného výboru národní strany svo
bodomyslné.
Posl. dr. Kramář telegrafoval: Lituji, že ne
mohu se zúčastniti vašeho sjezdu. Vítám prvn
krok k novému životu strany.
Zdravou decentralisaci musíme chtíti ne
jen ve státě, nýbrž i v životě národa i strany
Tím jednotnějšími a pevnějšími budeme prot
nepříteli. V krajské organisaci nejlepší bude mí
sto nejen pro práci politickou, nýbrž i hospodář-
skou a kulturní. Nové této činnosti a Kutnohor
sku jako prvnímu předbojníku jejímu srdečné
„Na zdar!“ Vivant seguentesl
Dr. Kremář.
doktor
Fořt
Plaček
Pacák
Škarda
Posl
Kramář
Vivant
Kremář
Kutnohorsko
národní strana
13
article
Oba tyto projevy provázeny byly živým sou
hlasem.
Předseda posl. dr. Pacák promluvil pal
takto:
Velectění pánové! Sešli jsme se dnes
abychom přikročili k dílu veledůležitému.
k utužení a zpevnění organisace naší strany
Náš milý starosta vítal vás ve staroslavné sin
vladislavské na starobylém Vlašském dvoře na
Horách Kutných. Řekl vám také správně, že
stojíme zde na půdě historické, na půdě dvěma
velikými událostmi našich dějin posvěcené. Sto
jíme zde ale dnes také v politické době velice
vážné a pro národ náš nad jiné těžké. Právě
tyto dvě okolnosti jsou a musí nám být
vzpružinou k energické práci.
Vidíme z dějin našich — i z dob nedávné
politické minulosti — že vždy, kdy těžké doby
ulehly na náš národ a ostrý vichr zavál do
Čech, nepřízeň doby vždy otužila naše síly
vedla nás k upevnění a utužení našich řad
sebedůvěra a vlastní síla ke konečnémuvi
tězství.
A tak tomu také bude, bohdá, nynl!
Jen pevnost naše, sebedůvěra v sílu našeho
národa, ale při tom i obezřelost a zdravý lidský
rozum, jenž nepodceňuje ani nepřeceňuje sv
sily, bude-li provázeti vždy a všude naše kroky
— pak nás konečné vilězství nemíne.
Je tomu právě osmnácte let, co v tomt
městě — a sice dne 2. února 1886 — pořá
dána byla veliká schůze s programem »Nutnost
organisace strany svobodomyslně«.
doktor
Pacák
Kutná
Čechy
14
article
Osmnácie roků minulo od onoho dne
dnes po osmnácti letech opět svoláváme schůz
volající po upevnění a utužení naší organisace
Pohlížíme-li zpět na dobu minulou, nena
plňuje uspokojení mysl naši. Nesplnilo se, po čem
jsme toužili, čeho národ náš právem se domáhá
Ve dvou kardinálních otázkách našeho programu
jsme se cíli nijak nepřiblížili.
V první — osamostatnění zemí če
ských — dosud jako naši předkové stojíme
boji, druhě, rovnému právu j azy ků,
jsme částečnou etappou se přiblížili, byli jsme
však silou poměrů zase odraženi.
Na jiných polích, kulturních a hospodář
ských v Čechách i na Moravě — a to nesmíme
si tajit a zapírat — různě jsme získali, jakto
u národa tak četného, rostoucího a sílícího jes
přirozeno. Jsem přesvědčen, že až psáti se bude
historie o tomto období, historie ob
jektivní, nezkalená denními hesly
— z nichž vždy nejostřejší se líbí — že čin
nost naší strany bude uznána.
Mnoho, mnoho se nám činí výtek. Prosím
které politické straně činné by se nečinily výtkyí
Každé. Krilika je snadná, práce jest těžká.
Proto je mnohdy u nás kritiky více
než-li práce.
Žádná politická strana činná nedosáhn
vždy z plna toho, co za cíl sobě postavila
v době stanovené. Proto také kritika má
snadný úkol.
Čechy
Morava
15
article
Nebudu zde hájiti naši stranu. Byl jsen
po celou dobu boje a práce v jejích řadách
s dobrým svědomím mohu říci, že pracovala až dc
únavy a konala z plna svoji povinnost. Stojím
příliš blízko celé době, než abychom s plno
objektivitou mohli souditi. Teprve budou
cnost, která bude moci posvítiti do všech štěrbin
a skulin postupu taktického, bude moci podat
úsudek zcela objektivní.
Kdo o postupu politickém chce soudit
nesmí zapomenout, že náš národ není jen ná-
rodem politřcky bojujícím, nýbrž tak
kulturně, hospodářsky a finančně se vyvíjejícím
a že ohledy na tento vývoj politický postup
velmi často určovaly, pak pochopí mnohdy
vlny, které v taktice české se jevl.
Však dejme tomu, že se staly chyby; je
to důvod, abychom ztratili sebevědomí a zmalo
myslněli ? Ne — naopak ! Kdež pak se nestaly
chyby?
A staly-li se, velí zdravý rozum jich s
uvarovat a ne ztratit hlavu. Třeba jest tedy
uvarovat se a se zdravým lidským rozumem
jíti ku předu na cestě po bedlivých snahách
jež správnými byly shledány
A proto jest povinnosti strany svobodo-
myslné utužit a upevnit svoji organisaci, což
jistě stane se decentralisací organisace a jejín
vložením na širší základ lidový. Či jest lho
stejno, stojí-li tu v této těžké době pevná, or
ganisovaná strana svobodomyslná čili nic, nel
jen její slabý stín?
16
article
Nechci popírati oprávněnost strany kon
servativní, ani strany radikální, když obě pra
cují v zájmu svého národa. Ale kdož může po
pírati, že zapotřebí jest v národě našem silné
svobodomyslné strany, kteráž by držela rovno
váhu příliš konservativním, nebo příliš radikál
ním snahám, kteréž národu našemu by nebyly
na prospěch. To vám kázal již náš politický
apoštol Karel Havlíček zde na Horách Kutných
Nemohu zamlčeti, že nynější radikalní politick
proudy v Čechách jdou více proti straně svo
bodomyslné, než proti našim nepřátelům, pod-
kopávajíce základy našeho boje. Já nemohu
zneuznati také oprávněnost stavovských stran
do jisté míry, které hájíce své zájmy speciální.
ve velkém jsou plně s politickým programem
národa. Odsoudit by se ale musily takové sta
vovské strany, které by měly snahy odstředivé
t. j., které by hájíce výlučně své zájmy, z pro-
gramu politiky národa se vyzouvaly
To by bylo tříštěním sil, poškozováním zájmo
národních, pracováním do rukou našich nepřátel
dle jich přání a žádosti. Já ne v zájmu strany
svobodomyslné, ale v zájmu národa mám zapo
třebí, aby zde nejen byla strana svobodomyslná.
ale aby také byla silnou. Pomyslete si, jak by
poměry vypadaly, kdyby tato strana náhle o
stoupila ? Jaký chaos nastal by v našem
roděl
Havlíček
Kutná
Čechy
17
article
Měli bychom sice mnoho stran, ale žád
nou silnou politickou representaci celého národa
Proto, jestliže dnešní schůze dá popud k upe
vnění strany svobodomyslné, bude to na pro
spěch naší vlasti a našeho národa.
A nyní dovolte jen několik slov poli
tických. Nebudu se mnoho šířiti, neboť řeč
ník za mnou obšírněji promluví o poměrecl
politických.
Volalo se na nás: ne obstrukcí, nýbrt
parlamentní cestou dosáhnete svých požadavků
Dále se nám praví: obstruujete své vlastn
požadavky. Konečně se k nám volá: smiřte s
s Němcil
Roku 1879 volalo se na nás: přijďte d
rady říšské a cestou parlamentní dosáhinet
svých požadavků. My jsme šli a nedosáhli jsme
ničeho.
Za Badena řeklo se nám: splněny bu
dou vaše požadavky, dána nám splátka a vo
láno na nás: pojďte na cestu parlamentn
prácel
My jsme šli. Splátku nám sice dali, al
zase vzali a nedosáhli jsme ničeho. Po zrušen
nařízení jazykových řeklo se z kruhů rozhodu
jících: vrácena vám budou vaše práva, jen
jděte cestou parlamentní. My jsme šli, po
mohli sdělat investiční program pro celou řiši.
ovšem také nám příznivý — ale nedosáhl-
jsme ničeho.
My sli cestou parlamentní, ale nedosáhl
ničehož.
Němci obstruovali a dosáhli všecko, M ůž
se někdo diviti, po takovýchl
precendenciích, že se nevěří více
slovům, že se nyní námi žádaj
skutky?
My jsme jistě obstrukci nevyhledávali. M
jsme za Badena a Thuna obě ta ministerstva
proti obstrukci hájili. Nám nepomohl nikdo ni
vytloukati, a za to z vděku nás vtlačili do ny-
nějšího postavení, které nám učinilo zbraň ob-
strukce přímo nutností.
Praví se: smiřte se s Němci! Nebylou
nás vždy ochoty k tomu, provésti smí
spravedlivý, který nežádá nic jiného, než aby
Němči a Čechové byli na roveň postaveni
Žádali jsme kdy něco více? Žádali jsme něeo
na úkor Němců?
Baden
Němec
Němč
Čecho
18
article
Nešli jsme my do konferencí různých, kdy
takřka celý národ volal: »Nechoďte, oklamou
vás!?« My jsme tam přece šli u vědomi svého
dobrého práva a jsouce si vědomi, že pře
každým toto právo obhájiti můžeme a žese
oklamati nedáme!
Ke smíru ale musí býti také nálada. T
byla také za první konference za Körbra !A
kdo ji zkazil? Nezpůsobilost nynějšího mini
sterského předsedy. Co ale nyní němečtí poslane
vykřikují, to jest přímo negace našich poža
davků, a ptám se, zdali taková hesla jsou způ-
sebila k volání po smíru?
Končím tím několik slov politických
Možná, že nás čekají dosti těžké boje. Prot
pracujme, abychom byli připraveni.
Na to pojednal posl. dr. Pacák o účelu
a úkolech krajské organisace a pronesl přání.
by jednání sjezdové provázeno bylo plným
zdarem.
Řeč posl. dra. Pacáka byla na četnýeh
místech přerušována projevy souhlasu, na konec
pak provázena potleskem a voláním »Na zdar«.
Druhým bodem programu sjezdového byl
usnesení o řádu krajské organisace a volba
komitétu.
Zapisovatel dr. Vondrák přednesl návrk
řádu, který byl jednomyslně a bez debaty přijat
Na to byly akklamací provedeny volby kraj
ského výkonného komitétu, jež měly tento vý
sledek: předsedou zvolen posl. dr. Pacák, jeho
náměstky posl. Macháček Jan a okr. starosta
Alois Výborný, pokladníkem Tomáš Aupěka
z Hory Kutně, zapisovatelem JUDr. Vondrák
členy komitétu pak MUDr. Jar. Věšín ze že
hušič, Boh. Štola z Lipnice, Frant. Pokorný
a Habrů, Jarosl. Kašpar z Krásňovsi, Ed. Něme
z Hor. Studence, Ant. Šál ze Zásmuk, Ant
Klán z Dol. Kralovic, JUDr. Ad. Pentlář z Ledče
Jan Urbánek z Vrbovy Lhoty u Poděbrad, Václ
Pojman z Polné, dr. Fr. Malinský z Ronova.
Prot
doktor
Pacák
Vondrák
Macháček
Jan
Výborná
Aupěk
Štol
František
Pokorná
Habr
Jarosl
Kašpar
Antonín
Klán
JUDr
Ada
Urbánek
Václ Pojman
Malinský
Lipnica
Krásňoves
Ed
Studenec
Zásmuky
Dolo
Kralovice
Ledeč
Vrbův Lhota
Poděbrady
Polná
Francie
Ronov
19
article
MÚDr. Fr. Tesař z Čáslavi, MUDr. Ed. Šubr
z Něm. Brodu, Otak. Martin z Humpolce,
Liška z Chotěboře, dr. Alfr. Jelinek z Kolina
dr Formánek z Kouřimi, Fr. Doskočil z Hor
Kutné, V. Hoblik z Poděbrad, Rud. Sadi
z Polné, Fr. Šašek, okr. starosta přibyslavsk
z Utina a Václ. Novotný, rolník z Přitok. Zá
stupci všeobeené kurie zvoleni red. Hejni
z Kutné Hory, red. Kalvas z Čáslavi a red
Neumann z Kolina.
Dr. Pacák sdělil pak, že členy komitétu
jsou dále poslanci, některou část kraje zastu
pující, tedy z poslanců zemských dr. Fiedler
Jan Mach áček, dr. Pacák, Fr. Nikifeld a dr
Zimmer, z říšských F. Bečvář, dr. Fořt,dr
Herold, dr. Kramář, dr. Pacák a dr. ryt. Plaček
Třetím oddílem pořadu byla zpráva o po
litických poměrech, kterou podal poslanec r
Herold.
František
Tesař
MUDr
Ed
Šubr
Martin
Liška
doktor
Alfr
Jelinek
Formánek
V Hoblik
Václ
Novotná
Hejni
Kalvas
Neumann
Pacák
Fiedler
Mach
Nikifeld
Zimmer
Fořt
Herold
Kramář
rýt
Plaček
Čáslav
Německo
Brod
Otak
Humpolec
Chotěboř
Kouřim
Francie
Kutná
Poděbrady
Polná
Utina
Kutná Hora
20
article
Posl. dr. Herold promluvil asi takto : Vel
ctění pánově! Zdá se, že česká otázka, kterí
od dlouhé doby, ba snad od počátku konstituč
ního živola v Rakousku tvořila vždycky jednu
z nejspletitějších otázek politických v této říši
dostupuje nyní jistého stadia, ve klerém podle
všech úkazů, které se jeví v životě politickém
všechny činitele a ze všech stran nutí k řešen
takovému, jakého je třeba, nemá-li politický život
v této monarchii zbahněti docela a nemá-li mon
a rchie habsburská otřásti se v samých základech
s vé existence.
Česká otázka byla ode dávna jednou z nej
těžších politických otázek v této říši. A to proto
že její rozřešení ve smyslu českém bylo vždý
v zásadním rozporu s dvěstěletou téměř politikou
v drebném prodeji
rnaní čí le o sobě . . . za 9
odpoledni . . . . . . . za 2h
Ve dlíalkích za veskově
zanní čálo. . . . . . . . 10h
věpoleduí . . . . . . . . 5h
Inseráty
plati se hetově naplel
Přečplasení a imsrty přijímá admini-
stsdce v Kurisnaké ulici č.3.
Tum nacházejí ss též rodakee
Viskárna a ezpedšce „Nácednich Listá“
Rukepisy se novrnosl.
Posl
doktor
Herold
promluvit
Přečplasení
Nácednich
Rukepisa
Rakousko
Kurisnaký ulice
21
article
jakou dynastie a státníci vídeňští v této říší
provozovali, domnívajíce se, že říše rakouská
bude míti svoji budoucnost jedině tehda, když
si zachová rozhodující vliv v Německu, a když
zůstane aspoň proti Němcům státem německým.
aby tak mohla na ně vykonávati jistý vliv.
Proto nebylo takových obtíží a nesnází při
vedení státoprávních zápasů v Uhrách. Tam
otázka rakouská nestála v zásadním rozporu
s požadavky Maďarů, tak že, když došlo k roz-
hodujícímu okamžiku v roce 1867, možno bylo
zřízení státu uherského, který zbaven byl něme-
ckého zevního rázu, kladeného na ostatní králov-
ství a země na říšské radě zastoupené.
Tímto dějinným vývojem se stalo, že n
jedné straně neustále veškerým zřízením státním
podporovala se síla němectví, a že na straně ně-
mecké vytvořila se celá řada předsudků takového
rázu, že stály a stojí v zásadním odporu s po-
žadavky českými.
K vůli udržení zevního rázu německéhio ocit
se stát velmi často v situacích kritických.
Proto postavení národa našeho je těžší,
nežli kteréhokoli jiného národa. Neboť každý náš
požadavek, i když vychází z nesporných potřeb
našeho národního života, srazí se, má-li se jednati
o jeho splnění, s křivdami, co jich téměř 200letou
politikou v této říši bylo spácháno. Překážky
odpor, jevící se proti splňování našich poža-
davků, znamenají otřes státu a každý požadavek
náš způsobuje bouři a odpor na straně německé,
která sama o sobě zná jenom sebe a v každém
hnuti českém vidí nebezpečí přetvoření říše
shledává překážku svého nynějšího postavení.
Němec
Maďar
Německo
Uhry
22
article
My pak nemůžeme neviděti, že naše poža-
davky nemusejí sice zápasiti s otázkou sprave-
dlnosti, za to však že narážejí na setrvačnost
určitých předsudků na těch místech, na kterých
by předsudků býti nemělo. (Výborně! Potlesk.)
Ježto i nejspravedlivější a nejobjektivnější muž
přece jen není prost souvislosti se svým okolím,
nemůžeme se diviti, že tam, kde bychom to
mohli nejméně očekávati, pronášejí se názory
jež nedávno jsme slyšeli.
23
article
Němci vidí v našem národě, který kulturně.
hospodářsky a ve vnitřní organisaci mohutně se
vyvijí, nejnebezpečnějšího svého odpůrce. Zá-
stupcové jiných národů slovanských pak proná-
šejí tužbu, aby národové ti stáli na témže stupní
vývinu, jako národ český. Ti ovšem nečiní rozdílu
mezi tím, čeho se národ náš domohl svými schop-
nostmi a svou houževnatosti, a mezi tím, nač my
na základě svých národních sil máme plné právo
Vším tím se stalo, že česká otázkase
ocitla jakoby v začarovaném kruhu. Němci,
stojíce proti nám na celé čáře, jsou si dobře
vědomi, že na konec národ tak významný, jako
je národ náš, tolik věnující pro svůj rozmach,
konečně bude musit býti uspokojen. Proto Němei
nejenom se staví na odpor našim požadavkům,
nýbrž vymýšlejí sami požadavky své, které dle
jejich tvrzení mají býti ochrannou hrází pro
jejich národní existenci, které však ve skuteč-
nosti nemají účelu jiného nežli klásti překážky
národnímu vývoji našemu. Cil nynější politiky
německé směřuje k tomu, aby český náro
zůstal na věky v týchž hranicích, jichž dosáhl
dosud a aby se nedostal ani o krok dále.
Z tohoto německého zámyslu vyplývá po-
žadavek rozdělení království, obsahující názor ne-
moderní a brutální, odnárodniti totiž naše národni
menšiny v území nyní většinou německém. Z téže
příčiny nechtějí také, aby ve městech smíšených
dostala se správa obecní do rukou, za nimiž stojí
většina obyvatelstva a kde dosud oni drží vládu.
Němec
24
article
Krátce, Němci učinili ze všeho systém své državy.
který má hájiti všeho, co dnes Němci maji
v rukou, který však má také býti jejich hrází
proti našemu národnímu postupu.
Tím nabyla česká otázka svého zvláštníh
a těžkého rázu. Na jedné straně volá národ náš
po splnění všech právních, politických a národ-
ních svých nároků, na druhé straně žádají Němei
utvoření takových institucí státních, které mají
tvořiti hradbu, jež má zamezovati rozvoj národa
našeho.
Řečník naznačil pak historické státní změny,
jež se staly na úkor národa českého a o jichž
udržení pro všecku budoucnost celé řadě či-
nitelův stále ještě běží. Proti tomu se lid če-
ský neustále brání.
Není to malý zápas o veliké myšlenky,
kterými národ náš je prodehnut, zápas, který
se vede před zraky celé říše. Kde neznají na-
šich národních potřeb, tam se domnívají, že jde
o olázky podřadné, které by se při stole konf-
renčním snadno daly vyřídili.
Důležité otázky, na př. zřízení druhě české
university a zavedení vnitřní úřadní češtiny atd.,
byly již předmětem jednání mezi Čechy
Němei; také Němci předložili svoje požadavky.
Němec
Čecho
25
article
Kdyby obě strany nebyly si vědomy, že
nejde jen o otázky ty samy v sobě, nýbrž
ještě o něco více, pak by se snad bylo dosáhlo
dohodnuti.
Ale poněvadž jsme si vědomi toho při
každém jednání, ať jde o českou universitu nebo
o vnitřní úřadní češtinu, proto je každě jed
nání tak nesmírně nesnadné.
My vzhledem k celému politickému posta-
vení národa našeho těžko bychom mohli při-
pustiti, aby jednání o nejnaléhavějších poža-
davcích našich mohlo se státi předmětem ně-
jaké kompensace za splnění požadavků něme-
ckých, v nichž nemůžeme viděti nic jiného.
nežli prostředek k zastavení našeho národního
rozvoje. My bychom jinak a z jiného stanoviska
mohli některé z požadavků německých posuze-
vati jen tehdy, kdyby splnění jejich bylo v sou-
vislosti se splněním hlavního požadavku našeho.
obnovy českého státního práva. Různé poža-
davky takově stály by v jiném světle, kdyby
naše postavení ve státě bylo jiné nežli je dnes.
V tom záleží veliká potiž nynější situace.
Žijeme v době, ve které mnozi mužové
přemýšlejí a lámou si hlavu uím, co nyní čini