ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 eaddcd60-66c4-11dc-9b25-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 12 celkem · entity: person 45, place 17, org 6, work 6
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 44. ze dne 13. února 1901.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Sebevražda prof. Pettenkofera. O sebe- vraždě slavného německého chemika a hygienika dra. Maxa šl. Pettenkofera, jenž v neděli dopoledne učinil životu svému konec výstřelem z revolveru, oznamují se následující podrobnosti: Slavný učenec byl již po několik let trudnomyslným a již při oslavě svých 80. narozenin dne 3. prosince 1898 pravil ke svým přátelům, že vysoké jeho stáří stává se mu obtížným, že má v zápětí všeobecnou slabost paměti a ochabování tělesných sil. V poslední době obával se Pettenkofer mimo to, že by mohl jako se před několika lety bylo stalo blízkému jeho příbuznému, býti stižen duševní chorobou. Následky těžkého zá- nětu v hrdle, jenž jej byl před nedávnem zachvátil, zvýšily jeho trudnomyslnost. Láskyplná pozornosta pečlivá opatrování jeho rodiny nemohly zabrániti sebevraždě. Sebevražda slavného učence, jenž ještě před nedávnem zdánlivě statný často se objevoval ve veřejnosti, vzbudila v Mnichově hluboký dojem. — Max šl. Pettenkofer narozen r. 1818 proslavil se vy- nikajícími prácemi jako lékař, chemik, zvláště pak v oboru hygieny. Četné znamenité práce v tomto oboru položily bezpečné základy pro vědu hygieni- ckou v Německu, zejmena získal si značných zásluh o zlepšení zdravotních poměrů mnichovských a jeho zásluhou stal se Mnichov, jehož zdravotní poměry před tím byly žalostné, jedním z nejzdravějších měst v Německu.
profesor Pettenkofer Maxa šl Mnichov Německo
3 article
= Neštěstí v dole. Z Athén se oznamuje Blíže obce Grammatico v Attice těží franc. společnost v hoře Grabes, výběžku hor Marathonských z loži- sek železných rud. Jest to celá řada dolů, z nichž bylo již před 2000 lety těženo starými Řeky. V těchto místech počala r. 1891 francouzská společnost s 500 dělníky. Předpokládá se, že výtěžek bude ještě vý- datnější, až budou odkopána veškerá stará ložiska strusek na povrchu země a až se počne pracovat ve hloubce. V jednom z těchto dolů nastoupilo těchto dnů, jak obyčejně, 11 dělníků práci. Pracovali již po nějakou dobu, když pojednou zaslechli podivné skří- pání mramorového balvanu, jenž visel nad jejich hlavami. Upozorňovali se navzájem na to, ale do- zorce je upokojil řka: »Ale jděte, to nic neznamená.- Jedva že dokončil tato slova, sřítil se mramorový balvan velikosti několika set krychlových metrů. Jen dva dělníci zachránili si život, jeden lehce raněný. druhý s přeraženýma nohama. Mramor jeví se zde. jako v mramorových lomech anglicko švýcarské společnosti na Hagios Dionysos za Pentelikem v bal- vanech velmi velkých, jež spočívají těsně vedle sebe, ale jsou od sebe odděleny jedva patrnou vrstvou hlíny a štěrku, obsahující rudu. Za dlouho trvajících dešťů aneb sněhu proniká voda do těchto vrsteva když mrzne, účinkuje jako silný trhací prostředek, takže se balvan často úplně oddělí. O balvanuv Gramatiku však technikové vzhledem k ohromné jeho velikosti nikterak nepředpokládali, že by byl obklopen takovouto nebezpečnou vrstvou.
Řek Atény Atika Grammatico
4 article
= Lev v garderobě. Miss Lucie Meldonova, bývalý člen baletního sboru cirku Buschova, vystu- povala těchto dnů v jakémsi Variétě v Mannheimu. Když onehdy večer po skončeném představení ode- brala se do garderoby, spatřila pojednou před sebou lva. Toto zvíře náleželo ke skupině šelem krotitele Charlesa Prinze. Král pouště dostal se, neznámo ja- kým způsobem, ze své klece a vyšel si, jak to mo- narchové leckdy dělávají, na inspekci do zákulisí.
Lucius Meldonův Buschův Prinz Mannheim
5 article
Artistka nanejvýš polekána vykřikla, omdlela a kle- sla k zemi. Situace její vůči šelmě byla nanejvýš choulostivá. Ale na štěstí pronikavý výkřik miss Lucie Meldonovy polekal krále pouště tou měrou, že ucouvl, takže krotitel na rychlo povolaný mohl jej bez velkých obtíží odvésti nazpět do klece. Ale přes to není divu, že krásná artistka následkem tohoto nepříjemného dobrodružství nebezpečně ochuravěla.
Lucius Meldonův
6 article
= Kterak možno státi se železničním lu- pičem. Americké listy vypravují následující zají mavou historii. Roku 1895 událo se v prériích Ne- brasky nanejvýš smělé přepadení vlaku. Rychlík byl uprostřed pusté roviny zastaven dvěma ozbrojenými lupiči, kteří svými revolvery přinutili personál vlaku, aby se choval tiše, načež vypáčili železnou pokladnu a vybrali její obsah. Celá suma, jíž se zmocnili, pá- čila se však jen na 8 dollarů. Lupiči sedli opět na své koně, odjeli a zmizeli v nočním temnu. Avšak zbloudili a následujícího dne zatčeni byli policisty, vyslanými, aby je stíhali. Přepadení vlaku, provedené s takovou smělostí, bylo i v oněch končinách číms neobyčejným a byla domněnka, že mohlo býti spá- cháno toliko zločinci veterány. Avšak shledáno, že to byl velký omyl. Lupiči byli, jak později při vý- slechu vyšlo na jevo, dva dánští sedláci, synové řádného farmáře Knudsena v Dakotě, již v celé krajině po- žívali nejlepší pověsti a těšili se všeobecné úctě ja- kožto pracovití a poctiví rolníci. Vzhledem k těmto okolnostem byli také odsouzeni k nejmírnějším tre- stům, do žaláře po 10 letech. Kterak oba tito řádní hoši dostali se k tomu, že spáchali zločin tak těžký Byla velká sucha a jako mnozí jiní farmáři, taki bratři Knudsenovi úplně přišli na mizinu. Týž osud stihl jejich otce. Ve svém zoufalství tázali se, co by teď měli počít. »Musíme provést ztřeštěný kousek,« pravil jeden z bratří, »na příklad vyloupit vlak, aby- chom si opatřili peníze a zachránili sebe i otce.
Rychlík Knudsen Dakota
7 article
Počali ihned přípravy, aby provedli zoufalý svůj úmysl a několik dnů potom odvážili se přepadnout rychlík. Od těch dob uplynulo pět let a dánským krajanům obou bratří, žijícím v Americe, podařilo se přiměti guvernéra státu Nebrasky, že slíbil, že oběma bratřím udělí milost a propustí je na svobodu. = Nová krádež relik vií. Z Londýna do- chází zpráva o nové krádeži historických památek, jež připomíná nedávné zmizení památek po Nelso- novi z musea ve Woolwichu. Na Lewes Castlu ukra- den byl vlastnoruční list Olivera Cromwella zároveň s faksimilem rozsudku smrti nad Karlem I. Krádež spácha! minulé středy jakýs mladík, jemuž sluha archaeologické společnosti hrabství sussexského uka- zoval zámek. Mladík opustil zámek zároveň se slu- hou, avšak vrátil se ještě jednou do musea pod zá- minkou, že tam něco zapomněl. Později shledáno, že vitrina, jež obsahovala památky, byla vypáčenaa obsah její zmizel. Poněvadž tato krádež spáchána tak brzy po krádeži památek po Nelsonovi, jest do- mněnka, že i tato krádež jest dílem téhož pachatele. Ačkoli policie má v rukouž důkladný popis osoby zmizelého, nemohl býti dosud vypátrán.
Cromwell Amerika Nebraska Londýn
8 article
Listárna redakce. Pan J. M., právník, Vídeň. Tah losů Národo- pisného musea českoslovanského byl, jak několi- kráte již v listě našem oznámeno, odložen na den 31. října 1901; los Váš tedy tažen nebyl. Zemřelí v P'raze. Dne 8. února: Flieger František, syn obuv- níka, 1 rok, 324.I. Pařízkova Anna, dcera truhláře, 1 rok, 447-III. Koštál Josef, drožkář, 46 roků, 1272- II. Schmidt Antonín, syn hostinského, 13/4 roku, 689-I. Linhartová Marie, manželka trafikanta, 32 roky, 104-I. Schönwälderová Emilie, manželka sluhy, 64 r., 108-IV. Štiková Jindřiška, manželka lékaře, 69 roků, 242II. Micka František, majitel domů, 56 roků, 517-III. Růzičkova Anna, dcera soustružníka, 5 měs., 127-VII. Kotnauerova Marie, dcera hlídače, 10 neděl, 102-III. Svobodova Viktorie, dělnice, 62 roky, 240-VII. Veselý Karel, výpomocný úřadník, 41 rok, 802-VII. Syslova Antonie, dcera zámečníka, 8 měs., 581 VII. — Ve všeobecné nemocnici: Janovská Marie, manželka dělníka, 40 roků. Valentová Terezie, vdova po dělníku, 68 roků. Pánková Terezie, manželka domovníka, 65 roků. Škábová Anna, 65 roků. Duba Josef, písař, 42 roky. — V chorobinci: Bene- šová Marie, švadlena, 66 roků. Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Ve středu 13. února. Odpoledne o 3. hod. Představení pro lid. V uchu Dionysiově. Antická komedie o 3 dějstvích. Napsal Jaroslav Vrchlický. Režisér Edmund Chvalovský. Ve středu 13. února. 131. hra v předplacení. 3. čtvrtka. Pohostinsku vystoupí pan Fran Bučar, člen c. k. dvorního operního divadla ve Vídni. Troubadour. Zpěvohra o čtyřech dějstvích. Napsal Cameron. Pře- ložil C. L. Hudbu složil G. Verdi. Režisér Ad. Krössing Dirigent Moric Anger. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod Konec o 1/210. hod
Pařízkův Anna Josef Schmidt I Linhartová Marie Emilie Jindřišek Mick František Růzičkův Kotnauerův Svobodův Karel Antonia Valentová Pánková Král Dionysiův Vrchlický Chvalovská Fran Bučar Cameron C L G Verdi Anger Vídeň Praha národní divadlo Troubadour P ' razit Flieger František Viktoria Janovská Marie Benešová Marie Ada
9 article Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově. Začátek o 1/48. hod. Šestélidové představení o poloviční ch cenách. Zlý duch Lumpácivagabundus. Báchorka o šesti jednáních od Nestroje. Přeložil Joset L. Turnovský Ve středu 13. února.
Lumpácivagabundus Turnovská Smichov Švandův divadlo
10 article Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech. Ve středu 13. února. Začátek o 1/27. hod. Padesátéosmé lidové představení za poloviční ceny. 3680 Druhé pohostinské vystoupení slečny Otilie Skalovy Panna Orleánská. Tragedie o pěti jednáních od Karla Schillera. Připravuje se: Královna ple su. 120 —
Král Padesátéosmý Skalův Schiller Pištěkův divadlo
11 article
žilou — byl by ho usmrtil okamžitě, jak Vasovi vysvětlil lékař, poněvadž to byla nervová mrtvice. Papa donesli na pohovku, pokračoval Vasa,a začali mu pomáhati. Nemohu ti ani vypravovati, co se se mnou dělo: neviděl a neslyšel jsem ničeho... Pama- tuji se pouze, že vzlykaje říkal jsem lidem: »Přivedte rychle matinku, jen matinku!« Jeli pro ni. — Ta se asi zalekla! pravil jsem. — Ano... Pamatuji se, jak vešla do pokoje, samé květiny, s perlemi na šíji, v takových překrásných, r- žových šatech, pohledla na papa a vykřikla . .. — Plakala mnoho, Vaso? Jeho oči se zaleskly a pravil pomalu: — Upadla na židli a pravila: »To ještě scházelo!« Potom se rozplakala. — Věř mně, Vaso, že jí to asi velice bolelo — Vždyť já tomu věřím! odpověděl dívaje se na mne přísně tím svým dospělým pohledem. — Potom jste odjeli za hranice? ptal jsem se ho — Ano, jezdili jsme z jednoho města do druhého, žili jsme dlouho v Heidelbergu, v Bonnu, potom ve Švý- carsku. Papa se pomalu zotavoval. Jest podivno, že pamět se mu velmi brzy vrátíla a ubohé jeho tělo zůstávalo mrtvé. Porozuměl jsem mu velmi brzy dle jeho očí; vidíš sám, jak jsou živé, hovořicí... Kdybys véděl, jak ho mrzeli lékaři! Představ si: v každém městě nové obličeje, nové radění, a všechno před ním, jakoby byl skutečně mrtev. Kolikráte jsem je prosil, řikal jim, že všechno slyší, všemu rozumí. Usmívali se, nevěřili, chvíli šeptali a pak začínali opět hlasitě. A co mu všechno předpisovali! Bylali matinka přitomna, vzal lék, ale rychle.
Vasa Papa Heidelberg Bonn Pam
12 article
Jakoby tato slova mu byla vyklouzla proti jeho vůli; zbledl pojednou, svěsil hlavu a začal něco prohlí- žeti na koberci. Zamyslil jsem se též: neslyšel jsem dosud podob- ných řečí, překvapovaly mne a teskně se ve mně ozýval tento trapný zralý cit, jakoby svou převahou ponižoval mé nepatrné, dětské pocity . .. — Ty se vyjadřuješ docela jako vyrostlý, Vaso, pravil jsem mu pod tímto dojmem. Pozvedl hlavua usmál se. — Vždyť nejsem maličký, odpověděl. Budu v pří- štích dnech šestnáct let stár; nepovažuji se za dítě vů bec. — Mně jest již šestnáct let, ale cítím sám, že v po- rovnání s tebou jsem jako malé dítě . . . — A máš snad takové starosti? odpověděl mně, ukazuje na pokoj, z kterého se ozývalo dosti hlasité chrápání jeho spícího otce. Ty's šťasten, proto jsi dítě- tem, Borysi, dej bůh, aby's nikdy nepoznal . .. Nodokončil, přešel ještě jednou pokoj a sedl si na- proti mně. Poslyš, pravil, bera mne za obě ruce. Pravím ti nyní docela vážně: neoddávej se mně příliš. — Ty nechceš! zvolal jsem skoro s pláčem. — Tiše, vzbudíš mého papa! Naopak, jsem rád, jsem ti povděčen a nepovídám to nadarmo. Neměl jsem dosud ani jediného přítele, druha, ani ne vrstevníka, s kterým bych mohl pohovořiti, vyměniti si náhledy. A býti věčně, věčně sám, uzavírati v sobě věčně své my- šlenky. Ty nevíš, Borisi, jak to někdy bývá nesnadno. Ale stydím se, že mluvím neustále jen o sobě. Pravil jsem ti již, ze není se mnou veselo, neočekávej ode Zapomenutá otázka.
Boris Vasa Buda