2
article
tul
190l.
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
nu předplácí se .
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
3
title
V Praze, ve středu dne 13. února.
Praha
4
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Boj o neněmecké interpellace.
Z Vídně, 13. února. O zápase tom pro-
náší dnes »Vaterland« na čelném místě
mužné, rozhodné slovo, kterým charakteri-
suje v celé nahotě řádění, pikle, násilí a po-
tajné plány německých hegemonů. Píše
»Otázka neněmeckých interpellací neposunula
se k rozřešení. Po té stránce nic nezpomáhá
žádné theoretisování, protože je tu celá řada
nezměnitelnych fakt a poměrů.
Nelze především popříti, že v posledních
letech bez nejmenšího sporu pročteny byly
četné neněmecké dotazy. Námitka, že musí
rozuměti ve sněmovně každý všemu, co se
projednává, nehodí se pro interpellace.
Tyto jsou adressovány nikoli na sně-
movnu, nýbrž na vládu. (Na tento
rozhodující moment upozornily již »Národní
Lisťy« v sobotním večerním listě. — Red.)
Naproti tomu svědčí petice vždycky
sněmovně. Po té stránce jedno-
jazyčnost byla již prolomena
dávno.«
List po té vypočítává případy z r. 1882
a pokračuje: »Je tudíž nespravedlivo a ne-
správno, činí-li se dr. Fuchs sám jediný
zodpovědným za prolomení jednojazyčnosti
protokolu. Kdo pak tenkráte protestoval z
Smolky? Nikdo. Navržen byl ostatně
modus v ten rozum, aby neněmecké dotazy
byly přijímány a pročteny jazykem původním
a přeje-li si někdo překladu, by také ten
byl přečten, na všechen způsob však
aby se překlad pořízený presi
diem do protokolu dal. Avšak
u jedné části levice jeví se pa-
trná snaha, české poslance vše-
mžným způsobem opět drážditi
k obstrukci.
Red
List
doktor
Fuchs
Smolek
Vídeň
národní Lisťa
5
article
Proto příkře zamítají Němci
na levici každý návrh sprostředko-
vací. Vláda, jak se podobá, nemá žádného
vlivu na levici, nebo nemá žádné síly
k tomu, aby učinila přítrž tomuto
fakciosnímu řádění, které vystupuje
co den patrněji.«
Aby vidno bylo, jakým smýšlenímv
této věci naplněni jsou němečtí nacionálové,
klademe tu projev štyrsko-hradeckého »Tag-
blattu«, který je officiálním orgánem ně-
mecko-lidové strany, a který praví: »Kon-
cesse (koncesse! t. j. překlad českých inter-
pellací) vyžaduje velikého a nákladného
apparátu, který je ve směšném poměru ke
své volné osobivosti zástupců národečků,
nechtějících mluviti německy. Konečně třeba
vzíti zřetel velmi podstatný na zásadu ně-
mecké parlamentní řeči. Národním potřebám
neněmeckých poslanců musilo by stačiti,
kdyby měli jen jiskru poctivosti v sobě a
nehledali záminku k provokaci, kdyby při
podání a vedle obligátních textů německých
dovolilo se fakultativně užívati idiomů, které
kulturnímu lidstvu jsou neznámy.«
Takovým drzým způsobem opovažuje
se mluviti Němectvo rakouské, slabostí
několika vlád zbujnělé o právech
většiny nároků rakouských. V německo-na-
cionální jednotě posl. Prade, o kterém je
veřejným tajemstvím ve sněmovně, že je
on hlavním vůdcem a hlavním mluv-
čím Němců proti právům neně-
meckých jazyků, podávaje zprávu o
této záležitosti konstatoval, že situace
ve sněmovně stala se opět kriti-
ckou, a že dělnost sněmovny je
opětně ohrožena. Stane se prý ještě
pokus, ve věci té jednati.
Němec
Kon
6
article
Porážka katolického centra.
Z Vídně, 13. února. Pan dr. Vikto
Fuchs není presidentem poslanecké sně-
movny, p. dr. Fuchs nebude presi-
dentem komise ke kontrole stát-
ního dluhu a nebude ani jejím čle-
nem. Ve včerejší schůzi předsedů pan dr
Kathrein navrhl, aby straně jeho (bývalé
katolické straně lidové) ponechán byl opětně
mandát zmíněný, avšak narazil na nejroz-
hodnější odpor u zástupců levice, téže
levice, které svými proradnými činy na pra-
vici pomohl k moci.
Když pravil, aby se dva mandáty z Čech,
které má poslanecká sněmovna v řečené ko-
missi, daly pravici a 2 levici, ozval se hlas
kde je pravice, a kde je levice?
Tento hlas musil páliti dra. Kathreina
do duše. Neboť on a dr. Ebenhoch jsou
doktor
Vikto Fuchs
Fuchs
Kathrein
Ebenhoch
Vídeň
Čechy
7
article
K číslu 44.
K číslu 44.
Číslo v Praze za 2h
a na venkové za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
8
article
hlavními vinníky, že praviče není. Dr.
Fuchs sražen byl z presidia poslanecké
sněmovny, dr. Fuchs vyvržen je z kon-
trolní komisse státního dluhu zásluhou
svých vlastních přátel, kteří ve své
zaslepenosti pravici rozbili a nyní klidí
ovoce svých hříchů. Tak se tresce
každý zločin již na tomto světě. Musíme říci,
že nejsme prosti škodolibosti. Dobře kato-
lické straně lidové tak [ Má odměnu za své
činy.
Boj o adresu.
Z Vídně, 13. února. Dnes je na den-
ním pořadu boj o adresu. Zajímavo je, že
polský klub, který ve sněmovně domi-
noval, ocitl se v posici, ve které se svým
návrhem na adresu bude poraže n. Také
jemu dobře se děje. Spor je jen o to, bu-
de-li návrh sociálních demokratů, by se pro-
vedla prostá debata o trůnní řeči, považo-
ván pilným nebo formálním.
V prvním případě ku přijetí třeba dvou-
třetinové většiny, ve druhém jen prosté.
Naším míněním a přesvědčením je, že je to
návrh prostý, stejně jako je prostým návrh,
aby se odpověď některého ministra, daná
na interpellaci, učinila předmětem rozpravy.
Avšak ve sněmovně poslanecké všecko právo
a všecek řád je zvrácen: tam rozhoduje jen
vůle jediná: Wolfova.
doktor
Fuchs
Wolfův
Vídeň
poslanecký sněmovna
9
article
Spousta návrhů.
Z Vídně, 13. února. Ve včerejší
schůzi, jak jsme již oznámili, podána byla
nebývalá ještě spousta návrhů a dotazů.
Nějaký statistik, který má mnoho trpělivosti
a ještě více času, vypočetl, že je: pilných
návrhů 8, návrhů na úlevu nouze 21, for-
málních návrhů 212 a interpellací 131.
Zaráží mluva, kterou vede dnes »Arbeiter-
Ztg.« proti projednávání pilných
návrhů, mluva, které bychom se nedivili,
kdybychom ji nalezli v nejofficiálnějším orgánu.
Vídeňský hlasatel sociální demokracie totiž
ze samé horlivosti pro dělnost vídeňské sně-
movny nežádá nic jiného, než aby vše-
cky pilné návrhy byly vzaty
z denního pořádku.
K takové roli neponížil se ani za nej-
horších časů pověstné koalice polsko-
Vídeň
ArbeiterZtg
10
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Ze zimního večera.
Načrtl Pavel Romanov.
Pavel Romanov
11
article
Zimní večer.
Vzduch byl tichý, ale plný zvonivéh
mrazu. Na temné obloze svítily jasně a ostře
hvězdy a měsíc, ten jako velká elektrická lampa
visel na vzduchovém nebi.
Dole bylo město.
V ulicích panoval život plný ruchu a šumu
V širokých, plných a mocných akordech vířila
posvátná hymna, která zpívala vzduchem. Hlasů
slyšeti bylo málo. Každý pospíchal, aby dostih
teplého domova. Jenom hlasy dětí bylo slyšeti.
Kamkoliv jste se obrátili, uslyšíte onen proni-
kavě syčící hlásek. On přehlušil i šum kočárů.
svážejících k slavnostnímu plesu a chvílem
zdálo se, že zvuk ten podobal se líbezným to-
nům houslí, které unikaly ven z tanečního sálu.
do zimní noci. Tvořily společně celý sbor, je-
diný a mohutný, zpívající jedinou táhlou, smut
nou melodii.
A ta zůstane vždy stejnou.
»Prosím, kupte škatulku sirek !«
»Za šest, za šest krejcarů, prosím kupte «
»Čerstvé fialky ! Prosím čerstvé !«
»Škatulky sirek! Kupte ! Škatulku!
Malé, smělé postavičky hochů a dívek bě-
hají po umrzlém sněhu, vzdorují ostré zimě
chytají spěchající dámy a pány, zahalené pečlivé
v elegantní kožešiny.
amur
Na nároží náměstí, ve výklenku stáli dva
hoši. Zkřehlé svoje drobné ruce ohřívali hor
kým dechem z úst. Vedle nich, na římse byly
položeny dva talíře fialek.
»Pojď už domů !« pravil větší.
»Nemohu!«
»Nebudeš přece mrznouti !«
»Nemohu. Otec jest nemocen, nemůže pra
covat a jest nás deset. Samé malé děti,« se
slzami v očích vypráví malý hoch.
»A matka?« ptá se starší.
»Leží ještě v nemocnici. Snad již umírá,
kdo ví. Tatínek povídal, že ani na rakev ne-
sežene.«
»Ouvej! To je zima. Oba hoši vzdychají.
Dole
nároží náměstí
12
article
»Doma, mi není lépe,« povídal malý klu-
čina. »Celý týden jsme už netopili. Kdybych
dnes aspoň dvacet krejcarů domů přinesl, kou-
pili bychom uhlí.«
Pomlčka. Větší hoch počítá si peníze
»Dvanáct krejcarů mám!«
»A já třináct,« vzkřikl menší.nnel
»Víc už neuděláme, pojď domů!«
Malý klučina chvíli stál, nerozhodl, po
chvili; »Pojď ,na střelák“, je tam dnes reduta,
tam jistě něco vyděláme.«
A šli. Zvolna — pomalu. Cestou ani slova
nepromluvili. Přemýšleli.
Prošli dlouhou ulicí až k mostu. Co ted?
Snad platit? — — Na most zahýbal se vůz,
hoši se rozběhli a — utekli. Strázník tam sto-
jící úplně je pominul. »Chudáci!« si myslil a
obrátil se.
žzoe
Strázník
13
article
Před velkou restaurací se oba zastavili. Šl
ruku v ruce —— hoch asi třináctiletý a dívka,
tak asi čtrnáct. Bratr a sestra. Malí jejích no-
síky slídily po líbezné vůni deroucí se z ku
chyně restaurantu.
Potom přistoupili blíže a vysokými okny
nahlíželi do vnitř.
»Kéž bychom mohli dovnitř !« lítostivě žá-
donil hošík. »Jak jsou spokojení a ta vůně.
Dobré věci zde jedí.«
»Samé pečeně!« odpověděla mu dívka.
»Jedla si již pečeni?« táže se hoch dívky.
»Ještě nikdy!« odpovídá dívka plným smíchem.
»Jednou bych chtěla!«
»0, to budeš ještě dlouho čekati !« Dívka
se ustavičně směje.
»Ale až já budu velkou — budu také
»nobl« dáma!«
»Ty?« ptá se nedůvěřivě hoch.
Hudba dohrála. Tančící zvolna se prome-
nují. Sluhové otevřeli dvéře, aby mohl vzduch
proudit. Někteří vyšli ven, do zahrady.
Bledý jinoch s cigarettou v ústech zpozo-
roval neznámou mu dívku. Přistoupil k ní.
Usmál se drze, ostře ji změřil a kouř povypustil
ji do jejího čistého obličeje. Potom zase zmizel
v sále.
»Co chtěl ?« tázala se dívka. »Hlupec—
jak se na mne díval. Sprosťák !«
»Jen až budu Edáku veliká, tak uvidíš,
jen až budu veliká. Budu »nobl« dáma a budu
jídat samou pečeni !«
A oči jí divně plály ... Co soudíte, bude
ji jidat?
esllea