3
masthead
2. ledna 1904.
5
article
ným stylem, jímž lákají ke čtení denního čte-
náře: A Nerudovo jméno, jako feuilletonisty, je
dokladem v naší literatuře, jaký význam má
feuilleton velkého a uměleckého ducha.
Ale mimo tyto feuilletony, jež jsou život-
ním povoláním jednotlivých literátů, v nichž
uložena je po léta těžkou a pronikavou praci
jejich duševní činnost, jsou feuilletony, které
samy o sobě, obsahem neb formou se zachy-
cují, působí dočasným ale přece silným dojmem,
fenilletony jednotliveů, i neliterátů, kteří pře-
mýšleli svým časem o té neb oné otázce a pří-
ležitostně dovedli též říci o ní zajímavě svůj
názor. Feuilleton denního listu, jenž má být
den co den vyplněn svými pěti sloupci, nemůže
býti obsazen jen stálými spolupracovníky. Ne-
byla by ani výhodna pro denní list tafo uní-
formita. Feuilleton denníku mimo určité dny
výhrazené stálým spolupracovníkům, má být
pestrým kaleidoskopem otázek a událostí, zají-
majících veřejnost, pestrým stylem přispěva
telů i rozmanitosti pronášených názorů. A tente
druh feuillefonu je vděčným polem pro intel-
ligenci, pro mladé duše, pokoušející se v lite-
rární formě promýšleti běžné otázky a názory,
i pro odborniky, kdykoliv veřejnost zajímá ně-
jaká otázka odborná, a je potřebí opraviti
povrehní názor veřejnosti, hájiti zájem té které
vědy, opřiti se šarlatánství, vyložiti neznámé
problemy.
6
article
Všichni ti intelligenti, kteří by tak často
byli vítání s časově zajímavými a prakticky pro-
spěšnými pracemi, pravidelně a všude, mimo
Anglii a Franeii, do jisté míry se denních listo
straní — tuto stížnost čtete co chvíli v nejroz
manitějších dennících nejrozmanitějších národů
bez rozdílu. Není dosti živého kontaktu mez
novinami a mezi schopnými pracovníky, aby
v pravý čas mohli uplatnit v listě svoje práce.
Soutěž, jako je ta, o které jsem se svrchu
zminil, přispívá k vyjasnění tohoto styku —
doufám, že se nemine i tentokráte s účinkem
Anglie
7
article
České spiny.
České spiny.
* Jan Havlasa: Mimo lásku i nenávist. Drob
ná prósa. Nakl. E. Beauforta v Praze 1903
Talent autorův je dobrý, studie jsou patrně, zvo-
lený obor je vhodný a úrodný. Stran uměleckého sna-
žení tyto dvě poznámky: Psychologie ani nejzevrub-
nější v umění nedá nic, dokud se autor nezaujal ob-
sahem živola, lidskými boly a mystikou přírodních
tajemství silou vlastní své duše, beze všech postran-
ních úmyslů a zištných literárních plánů. Ale- za-
ujatost vlastní duše nezpůsobí se talentem, nýbrž
zkušeností, životem a slykem světa, bojem
hmoty a morálnosti, vůbec vnitřní prací. Básnii
lyricky lze záhy, ale studie psychologické nedaří se
kvapem Psychopathologické rovněž nikoli. Studeni
Štěpán umírá doma u matky v horách. Šlejharovo
Kuře melancholik umírá také, a nic jiného se neděje.
Ale Šlejhar obkilopil to umírání ubožáčkovo ovzduším
odporné bezcitnosti sobců. Poznání té odporně běz-
citnosti hmotařských lidí vyšlo do povídky z uražené
duše autorovy, a nevyšlo pro sensaci ani uměleckou
parádu, ale jaksi pro výkon spravedlnosti, pro soci-
ální a mravní rovnováhu. Umírající Štěpán Havlasův
nemá žádného takového ani jiného ovzduší, jímž by
jej obetkalo pohnuté lidství duše autorovy. Nešlo než
o psychopathologii souchotinářské smrti. Všednosl zů-
stala všedností. Za to je studie místy jen povídání a nud
Havlasa
E Beaufort
Štěpán
Šlejharův
Šlejhar
Havlasův
Praha
8
article
„Pokání“ je umělecký blud, protože nevkus. „Hřeb
a „Psí živol“ majt působiti děsem a hrůzou. Toho
účinu holý naturalism nikdy nedosahuje. Děs rakv
a nočních větrů je z inventáře mysticky a chce při-
měřenou obrazolvornost, která už nebývá v mezích
dokonalého zdraví, nýbrž horečného roznícení. Expe-
rimenty cestou studenou, rationalistickou jsou sice
také možny (Dumas), ale chtějí obzvlášť dokonalé vy-
pracovací formy. Havlasa nabude jí, ale třeba mu času,
rozmýšlení, mathematicky rozvržených plánů (Poc) a
zvláště studia stylistického, aby vznikla forma zevní
lehká, poddajná, přilnavá, vládnoucí platnějšími slovy.
než nyní. Nyní čteme „neobtížné slunce“, „zaražená
příroda“, namáhavé, těžkopádné výrazy malomocné
a nudné. Vadí také všední pomocná slovesa: „zdálo
se usměvavým“, „mohlo se míti za spíci“, slova ne-
pěkná „viděl zhrůzněn“. Příliš mnoho je přechodníků.
znamení slohu ještě mladického: „Štěpánovi sedícímu
— a rozhlížejícímu — a dychtícímu“. Str. 180. „po
večeři — po stísněné hodince — po obchůzce a po
Mariánině odskočení do kurníku“11? Na str. 10. je sou-
větí, roztažené v nejasné směsíci na jedenadvaceti řád-
cích! To není belletrie. Studie vzbouřeného svědomí
(Zloděj, Svědomí) jsou důkazem autorova talentu, jak
svrchu řečeno. Nelze tuto knihu za nic jiného dosuo
Vbk.
pokládati, než za cvičení talentu
* František Gellner: Radosti života. Bá
sně. Moder. života. — Román Hašek: Umírající
království. Nákl. Moderního života. — Lad. H. Do-
mažlický a Jaroslav Hašek: Májové výkřiky.
Nákl. J. Sölcha v Praze, 1903.
Dumas
Havlasa
Poc
Štěpán
Gellner
Hašek
J Sölch
Modra
Praha
9
article
Něco tyto básníky a mnohě jině, které by bylo
lze přidružiti, společně charakterisuje, ale Gellner neni
prolo jedním z mnohých, nýbrž jest jeden a sám. Jeden
svým neštěstím a svou hásnickou silou. V síle je vždy
historická tragika: budí nevoli a potkává se s odporem
Příčina se vždy najde. Odsuzovalo se před léty pro
pouhé slovo „nahá“. Dnes může román s rozkoší la-
bužnickou patlati a rozmazovati pohlavní svinstvo
a klidu v obci neporuší, tolik se už vydrží. Nad verši
přece ještě jaksi moralistní duch bdí, jenže se dobře
neliší nemorálnost zdánlivá, obyčejně posěrská, z opič
rozkoše vznikající, fiancouzského původu i rázu, ně-
kdy zúmyslně chtěná a vžay nechutná, od básnické
síly, kterou potkalo neštěstí života. „Radosti života“
ironicky místo „ztracený život“ je kniha veršů ceny
nepochybně vynikající, ať si nad obsahem žasneme
sebe více. Upřímná zpověď lidské jednotky, životem
zavedené, štěstím osudu zrazené, vášněmi obluzeně
pláč lítosli, výkřiky svědomí, holest i výsměch cynický
zoufalé pohledy v budoucnost, strachy, starosti a černé
myšlenky. Obsah tedy hrůzně těžký. Ale všeckoje
poutavé a zajímavé; forma láhodná vlichoti se rázen
myšlenkám našim i soucitu. Snad se někdo odvraci
v nevoli? Nejedná správně, neboť pohled na lidskou
bídu, když je skutečná, nezaviněná a nekoketní, na
rány a bolesti piívané nemě býtí lásce odporný. Kdo
tu utíká, to je choulostivý sobec a samomilec. Mora
listovi dáme za pravdu: ano, je to vše smutné, smulne
tím více, čím je to pravdivější. Kdo věři, že je člověl
štěstí svého strůjcem, ten ať odsoudí, ale nikdo jiný
Gellner
10
article
— Poesie ztracenců fysických i morálních je teskný
květ téže kultury, v pchžto příjemných darechsi
libují beati possidentes, Květ Gellnerův je z nejtesk-
nější, ale pravý. Jeho substance je vzácného rodu
Květ nečistébo zákoutí a plísně, ale pozlacený září
pravého nadání tvůrčího. Lehounké, zpěvné, unyle
verše, někdy tónů hodně uličnických, přirozené vý-
mluvnosti, a ku podivu nenucené, jednoduché a správ-
né řeči. V ústředí bahnitém zasvěcenec mus po kolena
břede, oběma křídly se brání, ale když by se už už
měl zvednouti, se smíchem si sedá do nejhoršího. Ži-
olopis ve verších roztroušený je dokument žalobní.
na sebe i na svět. Dravými žerty a satirami se potěší
ale neposilní. Hlavní síla je v ltostném pláči a tuchách
věčnosti. Smituje se s posledními věcmi člověka bet
posy a bez grimas. To jej zachraňuje i sympatiím
vkusu. A účin? Budí silný duševní ruch, lidský soucil
ač nikoli nad autorem, jenž jím pohrdě, ale nade vším
tím světem ubohým. Výslednice byla by vůbecl světo-
bolná, kdyby pessimism vůči takovýmto svědkům ži
vola nebyl než směšnou slabostí a neoprávněnou sa-
molibostí. —
Básně Romána Haškamají ústředí podobné a mí-
sty i podobný tón. Slesk prohýřeného života, děs hro-
bů a prokletí, touhy, revolty a vášnivé výbuchy, re-
signace a cynism. Ale jest veliký rozdíl. To myšlen
a cítění zde není životní hloubky, zájmy literární je
drží luze mělce na povrchu. Rozhodný účin mají Od-
chod a Ziracený syn, tu je základ pravý a výraz ne-
nucený. Ale „vůně tuberos“, „dech žlutých růží“, age
nie, zladiator a pod. Byla to stará veteš už fenkrál
když to moderna přivlekla z Paříže do Čech. Že už
Gellnerův
Román
Haškamat
Paříž
Čechy
11
article
ty shnilotiny čert nevezne! Hašek dosud lépe kritisuje,
než sám básní, ale to bylo u moderny vždycky. Za-
nechat koketerie (Jsme všickni z jedné obce a jde to
s námi s kopce“) a nebezpečných frásí („,vše nám
vzali, i nadšení a vlast“), a přidrželi se tónu Ztrace-
ného syna, znamenalo by při lehké už a propracované
formě budoucnost. — Bedaktoři „Neperiodické edice“
vydali zajímavou sbírku básní „Májově výkříky“
Hašek
12
article
Poesie „lümpácké“ eroliky, hořkého cynismu, ironi
i soucitnosti. Vůbec je citový obsah těch básní velice
pomíšený. Domažlický je více erotik. Z prvu budí jeho
báseň podiv a pak i odpor, ale dostaví se překvapujíci
obrat a na konec i často smír; cynik erotický vypukne
v pláč. Obrácený Heine. Haškův tén je více otrávený
a ožehnutý cit společenský; měl by smysi pro lásku.
i krásu jara, kdyby mu to dojmy lidské mízerie byly
nezkazily. Ze všeho patrno, že se poesie pátého stavu
Řiřavcem uvedená, u nás hojně množí. Slly a odvahy
má dost, samostatný život a názor dává i originalitu
formy, jakousi naivní zbrklost a pořádný kus mladi-
stvého bombastu, tón drsný a nevázaný, ale spolu ne-
nucenost a přímost, cynickou upřímnost, frivolnost
příliš často podobnou. Je to všecko jakoby otrávené
nikoli na smrt, ale do bezohledné hýřivosti před kn-
lastrofou. Katastrofa nějaká duní, ale tato poesie smy
slu jejího neudá ani nevyluší, ačkoli „revoluční zvěsti
hlásá (Jaroslav Havlíček), prolože je příliš třídním
city, tužbami a náladami zaujata, osobním neštěstín
(Gellner) obmezená, příliš plebejeky sobecká, malicher-
ně podrážděná a papírovou jen ctižádostí života ži-
vená a řízená. Individualistná nekázeň, roztříštěnosl
sil, cechovní nesnášenlivost směrů, tyranie materia-
lismu a sensace, dělá tuto modní poesii a vyráb
ji co den zuřivěji. Jediné zavanutí větru velíkého dne
a zmizí ta psychopathie všecka, jako když kavárnu
vyvětrá.
Vbk.
Hein
Haškův
Havlíček
Gellner
13
article
* Julius Zeyer, Rokoko. — Sestra Párko
tína. Sebr. spisy sv. XII. Nákl. »Unie«. Dvě
stránky umění autorova jeví se v tomto nevelkém
svazku: půvabné, deljkátní líčení života osmnáctého
století a mystická extatická legenda, oboje obestřen
ryzi poesií. Autor měl dar, přizpůsobiti se co nej
přesněji době a prostředí, o nichž vypravuje, dovedí
prodchnouti historii, již čerpal ze starých kronik.
ryzí poesií. První povídka odehrává se na domácí
půdě, druhá v mystickém ovzduší kláštera; příbě
mladičké ženy, vstoupivší v manželství s duší dítěte
jejíž srdce se probudilo pak pojednou k lásce a k
štěstí a život řeholnice misionářky vylíčeny tu stejně
poetícky.
* Jaroslav Vrehlický. Druhá anthologie
z básní (1893—1903). Nakl. J. Otto. Silný svazek
o 667 stranách obsahuje v osmi knihách ukázky
tvoření básníkova v době desiti lel, spořádané v jed-
notlivých cyklech podle obsahu. V bohatém výběru
zrcadli se nejtépe všestrannost činnosti poetovy
od blubokých filosofických problémů, až k lehké
písničce, od obsáhlé básně epické, ažlo k několika-
slokové romanci, zpěvy, plné vlasteneckého nadšení
a poetické ohlasy z cizích luhů. Je tu ještě žada
poetických překladů z cizích líteratur, essayí a po-
vodních prací dramatických . ..
Julius Zeyer
tín
svatý . XII
Vrehlický
Otta
14
article
* Václav Štecb, Kevové race. Román ve
dvou dílech. Nakl. J. Otto. Autor jest znám svými
romány a delšími povídkami z venkovského města.
v nichž se jeví bystrý smysl pro skutečnost líčením.
jež mnohdy je až příkře naturalistické. Tyto vlast.
nosti jeví též přitomný obsáhlý román, k němuž
čerpá látku ze smutné doby zápasu mezi Staro- a
Mladočechy, smutné nikoliv pro zápas sám, ale pro
těžké škody, jež zavinil, kde často živlové pověsti
více než pochybné dovedli strhnouti na sebe moc
sobecky ji vykořisťovali. Auforu dlužno dosvědčit.
že dovede osnovat napínavý děj, aniž by se uchy-
loval od pravdy a ulíkal se k sensaci.
* M. A. Šimáček, Lačná srdce. Román.
Štecb
race
Otta
Aufor
Šimáček
15
article
Nakl. F. Šimáček. Autor »Světel minulosti« vy-
znamenává se jemným psychologickým líčením hrdin
a hrdinek svých románů, jimž dovede vzbuditi pro
ně sympalie čtenářů a upoutat účastenství pro jejich
osudy. Ve přítomném románu líčí osudy dvou mlao
dých lidí, lačnících po ukojení srdce. To rozhoduje
o jejich osudu a o všem, co s ním souvisí. Nejsou
schopni slevit s nároku: být milovánu a milovat. Než
by slevili, raději zvolna se hubí neb na ráz umírají.
S úkojem srdce roste síla, bez něho odtéká krev,
nebo se degeneruje. A kdo to necití, u koho tak
není, nežil plně-
* Karel Hloucha, Hra osudu. Povídkao
S illustracemi J Ullricha. Knihovna mládeže do-
spívající. Nakl. Jos. R. Vilímek. Původní povídka
a la Jules Verne. Český aulor počíná si dle svého
vzoru jak náleží obratně. Dovede osnovat dobrodružný
děj, jenž se odebrává v končinách protinožců, vládne
smělou obrazností, pěkným darem vypravovatelským
a pěkným humorem a dovede znázorňova! daleké
končiny zámořské malebně a s takovou hojností po
drobností zeměpisných, národopisných a přírodově-
deckých, že se kniha zároveň stává poučnou.
* Lewis Canrol, Kouzelný kraj. České mlá-
deží vypravuje Jaroslav Houdek. Illustrova! Jos.
Wenig. Knihovna Malého Čtenáře. Nakl. Jos. P
Vilímek. Rozmarná knížečka, dokonale přizpůso-
bená dětskému světu, jeho snům a touhám, jeho
oboru myšlení, fantastická a pitvorná. Malá hrdinka
dostane se doupětem králičím do kouzelného kraje.
hovoří s nejrůznějšími zvířaty a zakouší podivná
dobrodružství věbáječné říši karet, samě to věci, jež
dětské fantasii zdají se zcela přirozené a samozlejmé.
A to vše je vypravováno s neodolatelným humorem.
jejž komentují také rozmarné illustrace Wenigovy
výborně se přizpůsobující dětskému vkusu a na-
zírání.
F Šimáček
Hlouch
R Vilímek
Jules Verne
Lewis Canrol
Houdek
Illustrův
Wenig
Vilímek
Wenigův
kouzelný kraj
J Ullrich
kouzelný kraj
16
article
Z českých listů.
* V prvním čísle nového ročníku » Květů « napsa
V. Erben několik pěkných stránek o »Knize a kniž-
ním trhu«. Nevím sice, jestli jeho obava z hyper-
produkce a z množství bezcenně literatury je do te
míry zdůvodněna, jak ji pronáší — produkce literární
je jev sociální, jenž je příliš složitý, než aby se dal
přeměřovat přísnými postuláty ethiky, esthetiky atd
— ale to, co autor napsal o knihkupcích, o spisova-
telfch, o čtenářich) o jejich steseích a o jejich pra
vech, je pěkně pověděno. Dobří spisovatelě, dobří
nakladatelé a upřímní, horliví čtenáři mají právo
aby byli chráněni od zátopy špatné literatury a mají
společně působiti, aby byla pollačována
»Rozhledy« řekly několik všeobecných slov o mo-
derním dramatu. Moderní drama nepůsohí dnes j ž
v životě tak, jako druhdy hra působila. Docházl
k tomu, že dnes skytá větší esthetický požitek čtení
tragědie, než je-li sehrána na jevišti. Dnešní drama
je krotké, praví »Rozhledy«, a obrací se k publiku, jež
není ani schopno illuse.
Členář.
Ze slovanských literatur.
* W. Shakespeare. Hamlet, kralevič dánský
Tragědie v pěti dějstvích. Přeložil Hviezdoslav
Nákladem »Slovenských Pohládov« Turčian
sky Sv. Martin. Slavný básník slovenský uvázalse
v překlad slavné tragedie britského veleducha. Dil
zdařilo se dokonale, verš je zvučný a lahodný, po
drobnosti básnické mluvy mistrovy přesně podány
Tém, kdož u nás čtou slovensky — a je jich dost —
doporučuje se porovnání slovenského překladu s če-
ským J. V. Sládka. Práce plna lásky a oddaností Na-
padá nás tesknota, povážíme li, že na Slovensku není
loho času divadla kde by se dala Shakespearova
tragedie provozovati. Na ochotnickém jevišti přece
»Hamleta«odávati nelze a jiných divadel na Sloven-
sku prozatími není.
V Erben
W Shakespeare
Hviezdoslav
Martin
Sládek
Shakespearův
Hamlet
Dila
Slovensko
17
article
Z olzích revul-
18
article
* V zakončení své rtudie o dramaturgovi (Da
litterarische Echo) vyslovuje se Klaar rozhodně
proti tomu, aby ředitel divadelní byl zároveň drama-
turgem.
* »Wiener Abendpost« všímá si v poslední
době čile soudobé české literatury. V jednom z po-
sledních čísel přináší v překladu scénu z Jiráskova
»Jána Žižky« a obsáhlý rozbor díla z péra literárního
historika dra. Š. Wukadinoviče, známého svými pře-
klady z české poesie.
*Literární ruch mezi Lotyši rok od roku
stoupá, letos vydán byl za podpory petrohradské aka-
demie věd druhýsvazek sbírky národních písní lotys
ských, vypečtěné asi na šest avazků (I. svazek je
o 970 stranách, II. svazek o 1100 stranách) a mim
to od počátku r. 1904 bude vydáván rozsáhlý kon-
versační stovník lolyšský, jenž bude obnášeti kolem
100 sešitů třiarchových.
Bibliografie.
Jaroslav Kvapál, Oblaka. Hra o třech děj
stvích. Poprvě provozováno v Národním divadle v pro
sinci. Nakladatel » M á jk.
* Václav Brožík. Prémie »Zlaté Prahy«. Nakla
datel J. Otlo. Dvojsešit 21—22. jímž dílo ukončeno
Text prof. K B. Mádla: Reprodukce: Cestářův oběd
Studie. — Loutnisté. — Poselství (dvojitý list). —
Návrat z práce. — Koněběrka. Kopinník. Starý gulán
— Zvěst o smrti Mistra Jana Husa. — Studie kroje
XVII. století. Segoviané. — Pěvec ballad. — V pe-
něžní tísni. Studie. — Svatební průvod Valdemara
s Dagmarou. —- Na jahodách. — Svatební hra v šach
— Doba Karla IV. Královna Johanna z Rožmitálu. —
Důstojník z doby Ludvíka XIIl.
Klaar
Wiener
Jiráskův
Žižek
Š Wukadinovič
Lotyš
Kvapál
Brožík
Mádl
Hus
Valdemar
Dagmara
Karel Iva
Johann
XIIl
Praha
Rožmitál
národní divadlo
Nakl datel
Dvojsešit 21
19
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Nárélního divadla. Dnes hraje
se Charpentierova opera »Louisa« (4. čivrtka
předpl.) se slečnou Slavíkovou a panem Figarem
hlavních partiích. Představení řídl chef opery pan
Karel Kovařovic. Zejtra odpoledne o 3/43 hod. bude
se opakovati výpravná hra »Děti kapitán
Granta«, o jejíž všech dosavadních představeních
bylo divadlo úplně vyprodáno, ba na mnoho ná-
vštěvníků vstupenek se ani nedostalo. Zejtra večen
bude Bizelova opera »Carmene. V pondělí vy-
sloupí jako host býv. člen Národního divadla pan
Božena Stará a hráti bude roli Andy ve Štolbově
dramatě »Závě te.
+Lidové divadlo »Urania« v Praze-VII. Jak
18. hra v předplacení hraje se dnes francouzská
Iraška »Tricoche Cacolet, králové šejdířství«. Na-
psali H. Meilhac a L. Halevy. Přeložila E. Pešková
Režisér Frant. Šípek. Obě titulní úlohy hrají pp
Šlpek a Pražský, ostatní hlavní role dámy: Balá
kova, Vejvodova, Kovářová, Pražská, Bermanová
Světlá a pp. Kovář, Čekanský, Spurný, Počepický
Mráček, Rabský, Chalupník, Berman. Po divadle do
statečný počel vozů elektrické dráhy. Zejtra o půi
4. hod. odpol. hraje se veselohra »Zlaté časy«
večer o 7. hod. Kolárova historická tragedie » Praž
ský žid-
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes
braje se již po 8. a mimo předplacení Malloch
Davidova fraška »Dobráček« se slečnou Groszovou
pí. Hesovou, Fochlovou, Kauckou, Kandlerovou,
pány Chorvátem, Jiříkovským, Lierem, Zdrubeckým
Táborským ve hlavních úlohách.
Charpentierův
Louisa
Slavíkův
Figar
Kovařovic
Bizelův
Carmen
Stará
Andy
Štolbův
Záv
H Meilhac
L Halevy
E Pešková
František
Šípek
Vejvodův
Kovářová
Bermanová
Kovář
Čekanský
Spurná
Mráček
Chalupník
Berman
Davidův
Groszův
Hesův
Fochlová
Kaucká
Kandlerův
Chorvat
Jiříkovský
Lier
Praha
Nárélní divadlo
národní divadlo
lidový divadlo
Tricoche Cacolet
smíchovský divadlo
zlatý čas
Zdrubecký Táborský
20
article
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. VInohradech
Dnes 2 ledna. Začátek o 7. hod. več. Lidové před
stavení za poloviční ceny »Klub mláden c ů«.
+ Reperloir Národního divadla v Brně. V neděl
3. ledna odpoledne »U bílého koníčka«, veselohra
3 jednáních od Blumentbala, přeložil Pav. Nebeský
večer výpravná hra »Cesta kolem světa za 80 dnle
Dne 4. ledna: »Zvonky corneviliské«, operela o
Planquetta. Dna 5. ledna: »Na dně«, hra od Mlaxima
Gorkého, přeložil dr. Boř. Prusík. Dne 6. ledna od-
poledne »Česta kolem svěla«, večer »Geiša«, operelt
od Sidney Jonesa. Dne 7. ledna: »Tosca«, drama
Vict. Sardona. Dne 8. ledna: »Hubička«, komická
opera od El. Krásnohorské, hudbu složil Bedřich
Dne 9. ledna: »Tosca«, drama od Vict.
Smetana.
Sardona.
Král
Páv
Zvonek
Planquette
Mlaxim Gorký
doktor
Prusík
Sidney Jonesa
Tosca
Vici
Sardon
Hubička
Krásnohorská
Bedřich den
Smetan
Pištěkův lidový divadlo
mláden c ů
Reperloir národní divadlo v Brno
El
21
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze správního soudu. Před správním soudem ko-
nati se budou v lednu tato veřejná ústní líčení (vy-
jímáme ona, která týkají se interessentů ze zemí král.
češkého): vůterý 5. ledna o 10. hodině dopol. o stíž
nosti obce Čouše proti ministerstvu financí stran vy-
povězení z obecního obvodu; ve čtvrtek 7. září o
10. hod dopolední o stížnosti Václava Provazníke
v Mor Ostravě do rozhodnutí zemského výboru mar
krabství moravského o obecní subvenci; o 111/4 hod.
o stížnosti obce Červeného Dvora do rozhodnutí zem
výboru král. českého o školních přírážkách; v pátek
8 ledna o 10. hodině dopol.: o stížnosti společnosti
české severní dráhy a jejího pensijního fondu v Praze
do rozh. min financí v příčině smluvních poplatků:
o 1. hod. 15 min. odp.: o stížnosti Jana Záboří ka
ve Vlašimi proti min. financí stran výměry poplatku
za propůjčení služebního místa; v sále III. o 10. hod.
dopol.: o stížnosti obce Pučer a spol. proti zemskému
výboru král. českého stran honebního práva: o 11. hod
dopol.: Ant. Kleina v Tisu proti zemskému výboru
hr. Lažanskému v Chýši v příčině provozování honitby
na enklavách; o 111/2 hod.: Václava Nováka ve Sto-
řicích proti témuž zem. výboru stran zrušení nájmu ho-
nilby, v sobotu 9. ledna o 12. hod. 30 min.: obec-
ního zastupitelstva a místní školní rady ve Struha-
řově proti min. vyučování stran přeškolení jednoho
velkostatku; v úterý 12. ledna o 111/2 hod. dopol.
Provazníke
Jan Záboří
Klein
Lažanský
Novák
Ostrava
Praha
Vlašim
Tisa
22
article
Josefa Arnsteina a spol. ve Voticích proli místodržitel-
ství král. českého stran voleb do okresního zastupitel-
stva; o 12. hod. pol. Fr. Moravce a spol. ve Ždáru
proti témuž místodržitelství stran voleb do obecního
zastupitelstva; o 11. hod. dopol. (v sále II.): dra Pře-
mysla Šámala v Praze proti ministerstvu financí stran
zvýšení poplatků; ve středu 13. ledna 1904 (v sále I.
o 10. hod. dopol.: Ant. Ipopoldta v Žalci proli zem-
skému výboru král, českého stran stavby sušírny
chmele; o 11. hod. dopol. Ferd. Webra v Chomutově
proti témuž zemskému výboru pro s avbu, resp. změnu
stavebního plánu (dva případy); v sále III. o 10. hod
dopol.: uhelného těžařstva v Lomu proti báňskému
hejtmanství v Praze a proti šamotce v Hor Litvínově
jakož proti ubelné akciové společnosti v Duchcov
stran nákladů na komisi; o 1. hod. odpol.: Ant. No-
volného v Praze proti zemskému výboru v záležilost
stavební; v pátek 15. ledna o 12. hod. 30 min. od-
poledne: Marie Urbanové v Žižkově proti fin. mini-
sterstvu a vyrovnacímu společenstvu daně potravní
z masa v Žizkově stran daně z masa; v sále III. o 11
hod. 30 min. dopol.: Josefa Benše a spol. v Kateřin-
kách proti zemské vládě slezské stran voleb do obec-
ního výboru; v sobotu 16. ledna ( v sále II) o 10
hod. dopol. městské obce brněnské proti ministerstvu
vnitra stran domovského práva: o 121/2 hod. odpol.
městské obce volické proti témuž ministerstvu stran
vypovězení z obecního obvodu
Arnstein
Moravec
Šámal
Weber
Urban
Benš
Votice
Ždár
Praha
Chomutov
Lom
Litvínov
Duchcov
Žižkov
Kateřina
doktor pře
23
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Zimní sporty.
Na Nový rok zahájeno zdařile obdobi zimních
sportů. Kluziště pražská oživla a i na řece nastal již
čilý život sportu bruslařskému. Na Letně na hříšti
„Slavie“ zápasilo A mužstvo „Slavie“ proti B mužstvu
„Slavie“ ve hře hockey na ledě o pobár „Sportu a her“
První mužstvo zvítězilo v poměru 204 0. Do půli času
8:0. Hráno 2X30 minut. V prvním mužstvu hráje
věšina známých již hráčů (Baumruck, Kryž, Seman-
ský sen., Stáňa, Jechenthal), kteří ke konci hry i pěk
nou kombinační hru ukazovali. Z hráčů vyniká Kryž.
který nenajde hned tak sobě rovného úfočníka a jeho
útoky vždy skoro končily brankou. Druhé mužstvo
bylo neúplné a postrádá dosud souhry i znalosti hry
Silně hřešilo se na obou stranách proti pravidlu,ž
holí nemá se mávat nad hlavou. Po zápasu „o pohár“
hrál „Veslařský kluh Slavie“ přátelský zápas prot
kombinovanému mužstvu „S. K. Slavia“
Na řece pak cvičili hru hockey též „Spartáni“
a mimo to celé závodní mužstvo cvičilo se v rychlo
bruslení. Též členové B. Z. K. pilně se připravoval
k brzkým již závodům. Doufáme, že termin závodů
(dne 6. t. m.) dodržen bude, nebl odkládání závodů vedl
často k tomu, že pak závody vůbec nemohly býti ko
nány a zřelele se bráli nemůže na ty bruslaře, kleř
nebudou dosti ztrenováni. Mimo to jsou již pro všecky
neděle závody jinde obsazeny. V dobré formě již úka-
zují se B. Potůček a Mašner, kteří budou zajisté s úspě
chy čeliti soutěži vídeňské, Celá řada pak mladších
bruslařů slibuje to nejlepěí
Baumruck
Kryž
Seman
Stáňa
Jechenthal
B Potůček
Mašner
Slavia
24
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 31. prosince. (C. B.) Za vče
rejší gratulační návštěvy ministra zahraničných
věcí u rakouského vyslance bar. Calice mluvilo
se též o některých reormních pod'rob-
ám olnev o
nostec k
Civilnímu agentu dv. r. Mülleroví přidělen
konsul Rappoport a konsulátní aspirant.
Z Cařihradu, 31. prosince. (Wolf.) Včer
vydán irade o jmenování ital s ké ho
Müllerový
Rappoport
Wolf
Balkán
Cařihrad
Calic
25
article
M. P enn
M. P enn
generála vrchním velitelem make
donského četnictva. Tureckému vyslane
v Římě bylo uloženo vyjednávati s tamějš
vládou o volbě vhodné osobnosti.
M P enn
Řím
26
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Na počálku Nového roku.
Z Vídně, 1. ledna. Nový rok v této polo-
víně říše nepřinesl žádné události politické a
také žádného projevu, jakým jest novoroční řeč
uherského ministerského předsedy hr. Štěpána
Tiszy. Zdejší listy uveřejňují sice velmi četne
úsudky členů obou sněmoven, také českých
o situaci parlamentní, ale převahou pessimisti
cké. Jsou to vesměs světla, ozařující nebývalou
tiseň a zbědovanost, ve které se nacházejí ve
řejné poměry tohoto státu. Cesty, vedoucí ze zá
pletek těchto, není v nich; ovšem hledat, naji
a rovnat ji, jest v první řadě povinností faktora
jemuž náleží výkonná moc a jenž jinde jest vůd
cem, neb aspoň ukazovatelem. Takovým dr. Kör
ber není a dle výroku, jejž učinil redaktoru
„Extrablattu“, býti také nechce.
Štěpán Tisza
Kör
Vídeň
27
article
České školství ve Vídni.
České školství ve Vídni.
Z Vídně, 1. ledna. Nejspíše v lednové již
kampani říšského soudu, která počíná 18. ledna
vyřidí se žaloba, podaná dne 10. listopadu m.r.
za Čechy vídeňské drem. Vepřkem, zdejšín
advokátem, tomuto tribunálu na ministerstvo vy-
učování pro jeho rozhodnutí, jímž zamítlo re-
kurs českých rodičů proti dolnorakouské zemské
školní radě v příčině zřízeni veřejných obecnýc
škol českých. Žaloba tato, průvodním materiálem
doložená, vážila 18 kg. Uložen v ní veliký stati
stický materiál z posledních tří roků, kterým
provádí se důkaz, že český jaz vk
ve Vídni a v Dolních Rakousích je
obvyklým, Prokázáno také, že přírostek če-
ského obyvatelstva obnáší 10 přírostek něme-
ckého obyvatelstva a tvoří tudíž stálo
konsťantu. Přírostek doložen následujícím
čísly: Roku 1880 napočteno v Dolních Rakou
sích obyvatelů s německou řečí obcovae
2,110.000, roku 1890 2,463.000, jest tedy po-
měr přírostku 12:15. Českou obeovací řeč při
znalo roku 1880 61.257 obyvatelů, roku 189
93.481 obyvatelů, což tvoří 10:15. Podobný
vzestupný poměr dokazuje též sčítání za posled-
ního desetiletí. Ve stížnosti se upozorňuje na to.
že dle dat statistické kanceláře počet českého
lidu ve Vídni páčí se as na 500.000 duší a že
tudíž úřadně zjištěných 102.974 osob s obco-
vacím jazykem českým tvoří jen zlomek skuteč-
ného počtu lidu českého. Žaloba poukazuje na
různé výnosy nejvyšších inslancí a žádá uznán
práva, státními základními zákony zaručeného.
také pro líd český ve Vídni. Přílohy, žalobu pro-
vázející, poskytují zřejmé doklady o samobyt-
nosti a rozsahu kulturní činnosti Čechů vídeň
ských, Přiloženy byly časopisy, statistika ruchu
spolkového, adresář, různé publikace a jiné do
klady.
Čecho
Vídeň
Vepřek
Dolní Rakousy
Český školství
kg
28
article
Vedle žaloby k říšskému soudu po-
dalo 28 stěžovatelů též stížnost k soudu správ.
nímu, jejíž právnické vypracování obstaral dr.
Herold. Stížnost byla podána 23. prosinee
m. r. K tomu dodávají dnešní vídeňské „D ěl
nické Listy“: „Stěžovatelé si nedají ujít
příležitosti a dostaví se osobně k ústnímu líčení,
k němuž bezpochyby u obou instancí dojde bě-
hem tohoto roku. Žadatelé, kteří budou se uchá-
zet o právní pomoc, budou míti k disposici předn
právníky české. Český lid ve svém boji za česk
školství ve Vídni dojista vytrvá. V dozírné době
práva svého dojde.
Mezi ofsařem rakouským a králem srbským.
Z Bělehradu, 1. ledna. Za příčinou Novéh
roku vyměněny následující depeše mezi císařem
Františkem Josefem a srbským králem Petrem.
Srbský král telegrafoval: „Prosím, V. V., abyste
k Novému roku příjati ráčil mé nejsrdečnějšt
blahopřání ke blahu Vaší vznešené osobnosti.
Císař František Josof odpověděl: „Z plna srdee
a chovaje nejlepší blahopřání pro V. V., děkuj
Vám za přání k Novému roku.
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 1. ledna. (C. B.) Cisař přija
dopoledne novoroční blahopřání areiknížat, po-
tom vrchních dvorních šarží a syých generál-
adjutantů. O 6. hod. večerní byla u oísale
rodinná hostina, již zúčastnili se arciknížata
areikněžny, kněžna Hohenbergova, prine Aloia
Liechtenstein a princezna Alžběta Amalie
Liechtensteinova.
doktor
Herold
František Josef
Petro
Josof
Aloius Liechtenstein
Alžběta
Amalia
Liechtensteinův
Vídeň
Bělehrad
29
article
Novoročí v Uhrách.
Z Pešti, 1. ledna. (C. B.) O novoročn
gratulaci liberálmí strany poslanec Ku-
binyi ve svém proslovu k předsedovi barone
Podmaniczkému a tento ve své odpověd
odsuzovali obstrukční taktiku a vyslovili naději
že liberální strana v boji, bohužel dosud nenkor
čeném, zachová se věrně a přísně dle své po
vinnosti a obětavě dle svých zásad.
Členové liberální strany odebrali se potom
k ministerskému předsedovi, u něhož shromáždi
se celý kabinet.
Poslanec Nagy ubezpečoval ho nezvratnou
důvěrou strany a její podporou v boji proti ob
strukci, načež minislerský předseda hr. Tisz
poděkoval jmenem ministerstva za osvědčenou
důvěru. Dovozoval, že parlamentarismus jeví ji
dávno známky otřesenosti, neboť místo věžných
rozprav o velkých zájmech země a důležitýeh
otázkách zemských vedou se čím dále jalovější
debaty o zbylečně nadsazovaných událoslech;
lepší, rozvážnější živly, jimiž vykázati se může
každá strana, zallačují se do pozadí a do popřed
vystupují poslanci, již nejsou oprávněni žádne
přednější úloze a jako některé noviny domnívaji
se neprávem, že úkolem obstrukce je plýtvání
časem a ona sama jediným způsobem opposič
ního boje.
Tento názor jest naprosto bludný, nebo
opposice nemá kostnatiti, ale naopak působit
prospěšně nu národní sily. Nesmi zvetšít, an
uváděti v posměch 1000leté svobodné instituce
Tvrdí-li se namnoze s pokrčováním ramen, že
parlamentarismus sestaral a že tento proces ukon-
čuje se teď v eelém světě. On (řečník) soudí
kdyby to byla pravda, že každý státník, jehoz
vlastenectví nezáleží v melancholickém cilli
vůstkářství, nýbrž v eitech podněcnjících k muž
nýmčinům, vrhl by se raději zoufale pod kola
světových dějin a dal by se jimi spíše rozdriiii
než by se díval nečinně k úpadku národa
ibat
Podmaniczký
Nagy
Tisza
Uhry
Pešť
30
article
Ztrácí-li jiný národ mnoho, vzdávaje se důvěry
v parlamentarismus, Uhry pozbývají tím své
národní existence. Připoušti, že parlamentarismu
je podroben všude těžkým zkouškám, avšak
všichni činní, čilí a svobody hodní národové
přestáli tyto zkoušky a parlamentarismus je v
skutečném úpadku pouze u národů, kde veškerý
život jich a všecka společnost jeví známky hni-
loby a rozkladu.
Maďarský národ musí se prokázati svou
životní čilostí, musl dokázati, chce-li napravit
zlé, jímž parlamentarismus již léta trpí, je-l
s to položiti základy sjednocené a výsledné
parlamentní činnosti. Nastupuje vládu v dob
vážné, kritické, věděl, že nemá pouze odstranit
okamžité nesnáze, ale že třeba zabezpečit
konsolidaci uherského parlamentu a položiti zá-
klady lepšího a příznivějšího vývoje. Kdyby s
byla podařila jen první část práce, býval b
tento výsledek vratký a bývaly by se vyskytly
zjevy, jako v nedávné minulosti. Proto musíl
se působiti především na veřejné mínění uspo-
kojivým řešením vojenských otázek a vzbuditi
v národě vědomí velkých nebezpečí, jež by jej
mohla přivěst na kraj propasti, kdyby všecky
vážnější, lepší a vlastenecké živly v národě bez
ohledu na strany nepřičinily se o zachránění
parlamentarismu a převedení jeho na dobrou
pravou dráhu. V prvaím oksmžiku jevila se si-
tuace tak, že toho cíle dosáhne se pouze nej-
tužším bojem se všemi protivníky těchto zá-
kladů příštího vývoje. Ale zrovna tehdy, kdy my-
slilo se, že vypukne boj elementární silou, na-
stal bohudik obrat tím, že valná část opposice
zastavila škodný způsob boje.
Uher
31
article
Taktický postup musíl se změníti, neboť by
bývalo chybou zavalovati cestu novými nesná-
zemi, protože valná část opposice byla ochotn
vrátiti se k šlechetným a čistějším vr tradiclm
uherského parlamentarismu. Nejsousli na dráze
nastoupené za poslední doby zjevny skutečné
výsledky a postupujeme-li k eíli jen hilemýždím
krokem, třeba vybídnouti stranu k vytrvalosti
na télo dráze. Je přesvědčen, že žádný Maďar,
třeba byl v rozbodném odporu s veřejným ml-
něním a většinou parlamentu, nebude pokračovati
v boji do krajnosti, protože by to laké nepro-
spělo a konečně proto, že ti, kdo způsobil
zemi škodu obstrukcí, také proti své vůli pro-
kazují obeenosti velkou službu tím, že dokazují
v celém rozsahu škodné následky obstrakce.
Ovoce tolo sklidíme a to tím způsobem, že
bude moci zúčastniti se díla konsolidače uher-
ského parlamentu každý opravdový politik. Pak
dosáhne se nejlépe vznešeného cíle, aby parla-
ment byl jen zápasištém elity maďarskéhio ná-
roda, svalyní veřejného života a tak otevře se
nám pole plodné a zdárné činnosti.
Maďar
32
article
Vynasnažíme se především o zachování
uplatnění politiky r. 1867, již jsme vérně od-
dání; musíme trvati při politickém obsahu této
politiky, jejíž hlavní větou jest, aby velké zájmy
maďarského národa byly v úzké souvislosti s vel-
kými zájmy dynastie a dobrými velmocenskými
interesy, Proto není příčiny k nedůvěře a tře-
nicím mezi národem a dynastií. Prospěje jed-
nomu i druhému činiteli, sloužiti společně vel-
kým zájmům společným. Zároveň musíme do-
kázati, že mýli se, kdo tvrdí, že vyrovnání z
r. 1867 spoutává síly národa a je ochromuje,
a pravdu mají, kdo vidí na těchto základech
vývoj maďarského národa zabezpečeným. Při
tom budeme míti příležitost sloužiti vel-
kým zásadným požadavkům liberalismu a ná-
rodní politiky, o jejíž uskutečnění budeme moci
pracovati společně bez rozdílu strany takés
členy, jež děli od nás vyrovnací politika r. 1867.
33
article
Kdy se tak stane, nemohu předvídati, ale s dů-
vérou a pevnou naději očekávám bujěia třeba
mne pojímala lecjaká obava, důvěřůj) přec ne-
zvratně v politickou rozvahu maďarského národa
a statečnou vytrvalost každého člena strany.
Boje nedávné minulosti dokázaly slavně od-
hodlafost a spoléhlivost strány. Přijměte za to
jměnem vlasti srdečný, upřímný dík. Dikem za
projevenou důvěru a ubezpečením min.-presi-
dentovým, že ve službě této věci bude praco-
vatí neůmorně — končil Tisza za hlučného el-
jenování svou řeč, jež zvlášť ke konci byla
provázena hlučnou pochvaslou.
Od předsedy ministerstva odebralid se čle-
nové liberální strany s ministry do parlamentní
budovy s poklonou k předsedovi poslanecké
snémovny Perczelová, jenž, odpovídaje na
proslov, pravil, že je liberálem z přesvědčení,
avšak jak zasedne na předsednické křeslo, smysl
pro stranu přestávě, tam není stranníkem, ale
předsedou, jenž nesmi však plniti vůli předpo-
jaté menšiny na újmu zémě.
Tisza
Perczelová
34
article
Členové strany neodvislosti byli
s gratulací u posl. Košuta v jeho bytě. Na
Babův proslov odpověděl Košut, že národa
strana vydržely těžké zkoušky za minulého roku.
Národní vůle měla dost síly ku přemožsní vo-
jenské moci, strana neodvislosti pak ve svě
jednotě neutrpěla.v zelav
Bude mařit uskutečnění vyrov-
nání, dokud nebude vyřizeno v Ra-
kousku parlamentně. Nestrpl, aby
celní a obehodní smlouva v Ra-
kousku provedla se § 14. a aby po-
rušil se XXX. zákon z r. 1899. Vzdala
se obstrukce a od svých dosavadních
úmyslů nedá se odvrátit; neodzbro-
jila a bude státi v dalším boji v po-
předí a to možná sama. Konečně vyžá-
dal si Košut další důvěru své strany.
Po blahopřání své frakce předseda Sze
dekenyi nabádal obstrukčníky k dal-
šímu boji a prohlásil, že strana musí bojo-
vati tím statečněji, protože má k n yně jší mu
kabinetu největsí nedůvěru.
Členové lidové strany byli u hr. Ferd.
Zichye, jenž oavědčil svou ne důvěir uk
vládě a prohlásil, že obstrukce byla siee
škodna, ale objasnila mnoho věcí. A
lidová strana zůslane věrna svým zásadám.
Národní odštěpenci sešli se dnes
v klůbovních místnostech a pozdravili lam svého
vůdce hr. Apponye. Posl. Szenti vanyi
pravil ve svém proslovu, že obstrukce bývá ně-
kdy oprávněna, ba notna, jednáli se o retor
za porušení ústavy. Majíli se však obstrukel
vynuliti výhody, sluší ji odsouditi. Přál by si,
by normální parlamentní práce byla co možná
záhy obnovena. Hr. Apponyi pravil ve své
Babův
Košut
Zichy
Posl
Hradec