3
masthead
2. ledna 1904.
5
article
Hr. Khuen přibyl do Pešti s pěknými nadě-
jemi — získalí pro sebe nejen stranu liberáln
i s hr. Apponyem, ale i Fr. Košuta určitými zá-
vazky — ale se špatnou znalostí poměrů uher
ských, jimž za své dvacetileté despotické vlády
v Chorvatsku úplně byl odvykl. Prvé rozčaro
vání nastalo již dne 30. června, když strana ne
odvislosti zamítla úmluvu mezi hr. Khuenem
Košutem a prohlásila se pro další obstrukci. Ko-
šutovi podařilo se sice složením předsednictva
změniti na čas usnesení strany neodvislosti
přiměti tuto k ochotě, povoliti hr. Khuenovi za-
tímný sozpočet, odvod dle starého kontingentu
a řádný rozpočet za některé ústupky ve prospěch
maďarštiny ve vojsku. Ale vlivem Barabašovým
přívrženci obstrukce nabývali ve straně zne-
náhla opět vrchu. Dne 23. července promluvil
hr. Aponyi ve sněmovně řeč, v níž prohlásil za
nezbytné, aby se maďarština stala jazykem ve-
lení v uherských částech vojska a 29. července
vypukla ve sněmovně proti hr. Khuenovi pum
ve způsobě Pápova oznámení, že býv. poslanec
Dienes se pokusil přiměti jej úplatkem 10.000
korun k odstoupení od opposice proti Khuenovi.
Zvláštní výbor, jejž sněmovna ihned zvolila na
vyšetření tohoto úplatku, zjistil, že Dienesovi
dodal peníze na úplatek důvěrný přítel Khuenův
rěcký guvernér hr. Lad. Szapáry. Táž komise
projevila sice mínění, že hr. Khuen o úplatku
nevěděl, ale postavení Khuenovo bylo úplatkovou
afférou tak otřeseno, že mu nezbylo, leč podat
žádost za propuštěnou (6. srpna). Hr. Szapáry
podal jako rěcký guvernér demissi již 30. čer-
vence a tato byla ovšem ihned přijata.
Khuen
Košut
Khuen Košut
Barabašův
Dienes
Khuenův
Szapára
Hradec
Pešť
Francie
Chorvatsko
ko
6
article
Po demissi Khuenově nastala přestávk
v parlamentních schůzích, neboť v Uhrách ne-
bylo odpovědné vlády a sestavení nového kabi-
netu narazilo na značné obtíže. Panovník marně
ztrávil deset dní, od 19. do 29. srpna, v Pešti,
kdež vyslechl mínění o situnci celé řady uher
ských státníků. Uvítav ve Vídní anglického krále
Eduarda (30. srpna), panovník přibyl 3. září opě
do Pešti a pobyl tam do 9. září. Ale ani za tohoto
pobytu nepodařilo se mu nalézti vhodného před-
sedu uherského ministerstva, poněvadž jediný
Lukacs, jenž činil nejmenší národní požadavky
předsednictva nepřijal pro chatrné zdraví, ostaln
pak státníci, jimž předsednictvo nabídnuto, ne-
troufali si předstoupiti před sněmovnu s těmi
národními ústupky, jež vojenské kruhy poklá
daly za přípustné.
Eduard
Uhry
Pešť
Vídeň
7
article
Napjetí v Uhrách dostoupilo nejvyššího stup
ně, když se dne 17. září objevil v Chlopech vy
daný „armádní rozkaz“, v němž Madař
spatřovali odpověď na své národní požadavky
Košutovci vymohli si ihned svolání sněmu na
den 24. září. Dva dni před tím hr. Khuen-
Héderváry jmenován opět ministerským
předsedou a sice proto prý, aby mohl ve sně-
movně hájiti chlopský armádní rozkaz. Spolu
s jmenovacím listem vyhlášen dne 23. září
vlastnoruční list panovníkův, v němž se podává
výklad chlopského armádního rozkazu, opakuje
se, že panovník trvá na svých právech stran ří-
zení, vedení a organisace vojska, že však se ne
zavírá takovým vojenským opravám, kterými by
se nerušila jeho výsostná práva. Ve schůzi dne
24. září, v níž poslanec Barabáš zvolal: Nevě
říme králi! podařilo se hr. Khuenovi přiměti vět
šinu, aby odročila zasedání až do doby, kdy bude
sestaven nový kabinel; ale košutovci vymohli si
na den 29. září novou schůzi, aby protestovali
proti řeči dra. Körbra, pronesené proti Uhrám
v rakouské sněmovně poslanců. Poněvadž hr
Khuen se pokusil řeč Körbrovu ospravedlniti,
odpudil od sebe rázem i liberální stranu, která
se usnesla zavésti rozhovor o řeči ministerského
předsedy. Hned po schůzi hr. Khuen podal
telegraficky opětně demissi a Uhry byly
zas víc než měsíc bez odpovědného ministerstva.
Khuen
Héderváry
panovníkův
Barabáš
Uhry
Něva
8
article
Zatím, co na pozvání panovníkovo četní
uherští státníci dojížděli do Vídně a vyjednáváno
s nimi o sestavení nové vlády, v Pešti pracoval
devitičlenný výbor liberální strany, zvolený za
tím účelem, aby přesně vytknul národní poža-
davky strany ve věcech vojenských. Konečně
26. října jmenován ve Vídni hr. Štěpán
Tisza ministerským předsedou a vrátil se ihned
do Pešti, aby svůj program uvedl v souhlas
s programem liberální strany. Dne 30. října vy-
jednávání skončeno a liberální strana přijala
vojenský program Tiszův, lišící se jen v někte-
rých formálnostech od programu, vypracovaného
devítičlenným výborem. Hlavní body tohoto pro-
gramu týkají se praporů a emblemů vojenských.
opatřování uherských pluků důstojníky znalými
maďarského jazyka, národní výchovy uherských
důstojníků ve vojenských ústavech, maďarské
korrespondence vojenských úřadů s úřady zem-
skými atd. Důležitým odslavcem programu jest,
že i výsostná práva panovníkova prohlášena z
práva ústavní, jež mohou býti měněna za sou-
hlasu obou ústavních činitelů — panovníka a
parlamentu — a že za vykonávání výsostných
práv jest uherské ministerstvo také zodpovědno.
Štěpán Tisza
Vídeň
Pešť
9
article
Hr. Apponyi po dlouhém váhání přijal n
konec také Tiszův program, ale vzdal se předsed-
nictví sněmovny. Hr. Tisza sestavíl kabinet a
3. listopadu byla uveřejněna listina nových mi
nistrů. V tomto kabinetě má předsednictvo, mini
sterstvo vnitra a správu ministerstva a later
hr. Štěpán Tisza, ze starého kabinetu podrželi
Lukacs finance a Alex. Plosz spravedlnost, no-
vými ministry jmenováni Karel Hieronymi pro
obchod, Béla Tallián pro orbu, Albert Berzeviczy
pro osvětu, Alex. Nyiri pro honvédy a Erv. Csel
pro Chorvatsko.
Tiszův
Štěpán Tisza
Alex
Karel Hierony
Tallián
Berzevicza
Hradec
Chorvatsko
nictví sněmovna
Tisza
10
article
Sněm zvolil dne 7. listopadu nové předsed-
nictvo (Desid. Perezel předseda, Jakabífy místo-
předseda, a později, když se vzdal z místopřed-
sednictví Daniel, na jeho místo bar. Feilič), na-
čež 13. listopadu zahájena opět debata o bra-
necké předloze. Stará opposice obstruovala
tuto předlohu i nyní. Proto vymohl si hr. Tisza
nejprvé prodloužení schůzí a později, 25. listo-
padu, parallelní schůze večerní. V tomto spatřo-
val hr. Apponyi porušení jednacího řádu a vy-
stoupil se svými přívrženci (asi 30 poslanci) ze
strany vládní, opposice proti branné předloze
však se neúčastnil. Dne 5. prosince došlo na
dohodu mezi košutovci a hr. Tiszou, který slíbil
straně neodvislosti, že za propuštění branecké
předlohy provede reformu volebního řádu a po-
stará se o intensivnější pěstování maďarštiny ve
všech školách uherských. Následkem této dohody
upustila od obstrukce i strana neodvislosti, tak
že vyřízení branecké předlohy zdržovali od té
doby až do konce roku jen ugronovci s několika
divokými poslanci. Přes to, že programem Tiszo-
vým, k němuž koruna dala své svolení, Uhrám se
dostalo tak značných národních ústupků v oboru
vojenském, že se počátkem roku opposici o nich
ani sníti nemohlo, hlouček obstrukčníků dosáhl
přece také svého eíle: zmařil odhlasování bra-
necké předlohy před koncem roku a tím také
provedl, že r. 1903 v Uhrách nebylo vojenského
odvodu.
Daniel
Tisza
Uhry
Tisza
11
article
Pro Chorvatsko rok 1903 jest vý-
znamný tím, že se zbavilo hr. Khuena-Hédervára
jenž jako bán chorvatský po dvacet let násilně
zdržoval hospodářský i kulturní rozvoj této slo-
vanské země. Ale prvé než se ho zbavilo, Chor-
vatsko musilo přestáti téměř tříměsíční hrůzo-
vládu bánovu. Jako odpověď na peštské demon-
strace ve prospěch práv maďarského jazyka ve
vojště vznikly nejprvé v Záhřebě a pak i po ven-
kově chorvatském demonstrace ve prospěch fi-
nanční samostatnosti Chorvatska a proti vnuco-
vání maďarského jazyka, maďarských nápisů a
praporů na úřadních, hlavně železničních budo-
vách na území chorvatském. Vláda bánova jala
se tyto demonstrace potlačovati způsobem nej-
krutějším. Na mnoha místech došlo na srážky
lidu s vojskem, tak že demonstrace zaplatilo pět
chorvatských sedláků svým životem, mnoho ji-
ných bylo raněno a zatčenými demonstranty na-
plněny všechny žaláře pe Chorvatsku. V počtu
uvězněných nacházeli se téměř všichni redaktoř
opposičných časopisů, které konfiskovány den co
den, tak že po mnoho neděl vycházely jen ve
„druhém vydání“, z dobré poloviny bilém. Na
zkrocení opposičního tisku většina chorvatského
sněmu, skládající se z bánových mameluků, od-
hlasovala zákon, jímž se zrušuje pravomoc po-
rotních soudů při deliktech tiskových. Na po-
tlačení demonstrací na venkově vyhlášeno pak
stanné právo v několika okresích.
Všichni národně smýšlející Chorvaté si od-
dechli, když hr. Khuen koncem června jmenován
uherským ministerským předsedou a bánem se
2. července stal hr. Theodor Pejačevič, po-
tomek starého šlechtického rodu chorvatského.
Chorvat
Pejačevič
Chorvatsko
Záhřeb
12
article
Mysli v Chorvatsku v brzku se uklidnily a to tím
více, že spolu s hr. Khuenem zmizela i jeho
pravá ruka, odborný přednosta vnitra Kraj
čovič, jenž byl nahrazen Srbem Šumanovičem,
že neoprávněné maďarské nápisy na železničníel
budovách nahrazeny již v červenci aspoň chor
vatsko-maďarskými. Potěšitelným účinkem Khue
novy hrůzovlády jest smír srbsko-chorvatský
jenž zavládl v Chorvatsku podobně, jako v Dal-
macii. Delší choroba nedovolila novému bánu
zasáhnouti účinněji do politických věcí chorvat
ských, ale jeho stručný program, jejž přednes
v prosinci na sněmu, byl přijat i opposičním ti-
skem dosti příznivě. Sněm, jenž zasedal od 15.
do 22. prosince, vyřídil jen zatímný rozpočeh
a byl odročen do ledna příštího roku.
Ze společných věcí rakousko-
uherských v roce 1903 sluší zaznamenat
úmrtí spol. ministra Benjam. Kallaye, jenž ze-
mřel ve Vídni 13. července a byl 27. červenee
nahražen baronem Štěpánem Buriánem z Rájee.
Za návštěvy ruského caře Mikuláše stalo se
Mürzstegu 1.—3. října dohodnutí mezi oběma
panovníky stran opatření, jichž má býti použite
při provádění nezbytných oprav v Makedonii.
Delegace sešly se r. 1903 teprve 15. prosince
ve Vídni a pro krátkost doby vyřídily jen dvou-
měsíčný prozatímný rozpočet. Poněvadž ob-
chodní smlouva s Italií byla před půl rokem vy-
povězena e nová od té doby neuzavřena, umlu-
vena v Římě provisorní obchodní smlouva n
prvých devět měsíců r. 1904.
Khuen
Srb
Benjam
Kallay
Burián
Mikuláš
Chorvatsko
Dal
Vídeň
Makedonie
Řím
Italia
13
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 2. ledna.
Rusko a Japonsko.
Z Tokia telegrafují, že v japonském mor
ském ministerstvu všichni jsou horečně činni
důstojníci hlavního štábu pracují dnem i nocí
Členům společnosti Červeného kříže japon-
ského vláda dala pokyn, aby byli připraveni na
nejhorší případy. Podobný pokyn obdrželo ře
ditelstvo soukromých železných dráh s podo
tknutím, aby učinilo přípravy k dopravě vel
kého počlu mužstva a koňstva.
Japonsko koupilo za 37,500.000 fr. dva
válečné koráby argentinské, jež slují Moreno
a Rivadavia. Jsou to pancéřové lodi prvého
řádu, každá má vodního obsahu 7700 tun
nosí po děle 10palcovém, po 2 osmipalcových
a 14 šestnáctipalcových.
Rusko i Japonsko kupují dobytek a spíž
v Severní Americe. V Norfolku bylo naloženo
11.500 tun kamenného uhli pro Japonsko.
Ruské loďstvo, jež dosud stálo v Bizertě
a skládalo se z lodí Aurora, Dmitrij Donský.
Oslava a z 9 lodie torpedových, obdrželo rozkar
odplouti spěšně na dálný Východ.
Morena
Rivadavius
Donský
Praha
Rusko
Japonsko
Tokio
severní Amerika
Norfolk
Červený kříž
14
article
Carský dar Bulharům.
Do Soſle přibyl Rus inženýr Krapivin s da-
rem carovým pro plevenské museum, kde budou
sebrány a chovány památky z války za osvo-
bození. Carský dar představuje umělecké zná-
zornění přechodu ruské armády přes Dunaj,
jež provedl týž inž. Krapivin. Ruská loď, p
níž Krapivin přijel, přivezla ještě jiné carské
dary, zejmena mnoho děl a dělových nábojů
z války za osvobození. Okolo 15. ledna při-
bude ještě jedna ruská loď, jež přiveze dary
morského ministerstva a inženýrského úřadu.
Konflikt Unie s Kolumbií.
Spojené státy dle nových zpráv washing-
tonských odpírají všeliké ústupky Kolumbii.
rovněž i předložení sporu smírčímu soudu haag-
skému. Moc jejich jest ovšem více než dosta-
tečná, aby čelila každému pokusu Kolumbie,
Panamy znovu dobýti. Také obyvatelstvo pa
namské schválilo nový stav věcí, neboť př
volbách právě vykonaných prozatímná vláda
panamská dobyla plného úspěchu.
Není vyloučeno, že dojde k zakročení Spo
jených států také v jiné části střední Ameriky
totiž v ostrovní republice San Domingu, poně
vadž neustávají tam nepokoje, jimiž zájmy pří
slušníků Unie jsou prý ohroženy. Slovem, im
perialism Rooseveltův jest všude na postupu.
Bulhar
Rus
Krapivin
Ing
Rooseveltův
Dunaj
Kolumbie
spojený stát
Panama
Sana Domingo
15
article
Polské protesty v Prusku.
Oproti novelle k pruskému zákonu spolčo
vacímu, kterouž obmezuje se, jak známo, uží
vání neněmeckých řečí — dánštiny a polštiny
— na schůzích, chystají Polácí četné protestn
schůze.
Belgický král do Spojených států.
Brusselský »Soir« potvrzuje, že Leopoldml
chystá se navštíviti světovou výstavu ve St
Louis. Stane se tak v květnu nebo v červnu.
Manifestační schůze českých voliče
v Čes. Budějovicích.
(A.) V Č. Budějovicích, 1. ledna 1904.
Výkonný výbor Čechů budějovických svola
na Nový rok dopoledne do velkéko sálu besed
ního manifestační schůzi českých voličů měst
Čes. Budějovic, která rokovala o zmaře n
opravy obecního řádu volební ho
německou obstrukeí na sněmu
král. českého. Schůze neobyčejně četně
navštívená měla úspěch znamenitý; sál besední
byl naplněn do posledního místa a řeči všech
řečníků přijaty byly s nadšeným souhlasem.
Jmenem svolavatelů zahájil schůzi o 11
hod. dopol. předseda výkonného výboru Čechů
budějovických p. dr. A. Zátka krátkým pro-
slovem, načež zvolen pan dr. Říha, starosta
Besedy, předsedou schůze.
Zpravodaj, zem. posl. p. dr. Zátka, uvedi
asi toto: Dne 9. října 1903 zahájena německá
obstrukce na sněmu král. českého, která zma
řila jednání o osnově zákona, obsahující změnu
něklerých ustanovení volebního řádu pro obce
Jest to událost, která hluboce dotýká se zájmů
všeho obyvatelstva tohoto království, Čechů
i Němců. Nejblíže pak dotýká se zájmů nás
Čechů budějovických, kterým jedině zastaralý
volební řád brání, by ujali se správy obce, ve
které mají dvoutřetinovou většinu.
Louis
Čecho
doktor
A Zátka
Říha
Zátka
Němec
Prusko
spojený stát
Čes . Budějovice
Č . Budějovice
16
article
Dalo se očekávati, že my Čechové budějo-
vičtí ozveme se proti obstrukci bez prodlení
důrazně. Nestalo se tak, jednak proto, abychom
radost svých protivníků z vítézství nad řádem
a právem nezvyšovali výkřikem bolesti, zvláště
ale proto, abychom o účineích obstrukce nedal
promluviti pobouřenému citu, ale střízlivému
rozumu.
Řečník líčí potom 15leté osudy opravy vo-
lebního řádu obecního, zmiňuje se o návrhu
poslance Fáčka z r. 1888 a přirovnává osudy
těchto předloh ke hře míčem, který vždy let
zpět do klínu zemského výboru.
Vypravuje se, že obstrukce proti konečně
podané opravě volebního řádu obecního doclli
p. Taschek 23 poplašnými telegramy, ve kterýeh
hrozil, že přijetím návrhu padnou Budějovice.
Nejsem člověkem závistivým a nezávidím
p. Taschkovi jeho moc a slávu. Nezávidím mu
pyšný původ germánský z českého otce. Nezá-
vidím mu — dí řečník — prestol purkmistrov-
ský, opřený o karyatidy německých židů a če-
ských odrodilců. Nezávidím mu zásluhy hospo-
dářské, kterých strana jeho si dobyla v Mě-
šťanském pivovaru. Nezávidím mu, že jest
otcem německé Šumavy a jejím dodavatelem
strojových hnojiv a jiného zboží. Nezávidím
mu podivnou lásku bodrých Šumavanů, která
mu nedovolila, aby podruhé ucházel se na
Horno-Plánsku o mandát sněmovní. Nezávidím
mu germánskou mravnost a lidakost, která vy
hání okamžitě ze služby obce české nádenníky
domáhající se českých škol pro své české dítky.
Ale jedna věc jest závidění hodná: že stačí 2
telegramů Tasehkových, aby němečtí poslane
se odhodlali užiti prostředku tak řízného, jak
jest obstrukce.
Pochybuji, že by naše delegace tak snadne
svésti se dala ke kroku tak lehkovážnému
svévolnému.
Čecho
Fáček
Tasehkový
Budějovice
Šumava
Horno
Plánsko
17
article
Obstrukce zvítězila, oprava volebního řádu
nebyla projednána. Němci prohlašovali, že ob
strukcí na sněmu českém oplácejí Čechům ob-
strukci na radě říšské. Nezamítám obstruke
vůbec. Soudím, že její oprávněnost posuzovati
sluší dle eílů, ke kterým směřuje. Jde-li o to,
aby ve vnitřní službě úřadův uplatněno byl
rovné právo jazyka českého, státním zákl. zá-
konem uznané, jde-li o to, aby dobyto bylo vy-
sokých škol, kteréž národu českému patří dle
jeho počtu a kulturní vyspělosti, jsou to cile
vznešené a ušlechtilé. Pokud jsou kanony do-
voleným prostředkem ve sporech mezinárodních.
potud nelze odsuzovati obstrukci k dosažen
práva provozovanou.
V jiném světle jeví se obstrukce německá
Neslouží cíli vznešenému a ušlechhilému, ale
sprostému volebnímu podvodu, surové panovač-
nosti. Provozovatelé takově obstrukce stojí na
velmi nízké úrovni mravní a jich konání ne
zasluhuje než nejhlubšího opovržení.
Buď jak buď, obstrukce zmařila projednání
opravy vol. řádu, s tím jest nám počítati. Třet
sbor jest nám zatarasen měšťany, jichž strana
vládnoucí vždy ve velkém vyrábí celé kopy dle
potřeby; prvého sboru strana si obhájí zástupy
čestných měšťanů. Tím dle domnění našich od-
půrců vláda jejich v tomto městě pojištěna
na věky.
Co činiti? Budeme boz ustání volati po
moderním volebním řádu obecním. Klidně vy-
čkáme, kdy sněm český přibelhá za Vídní, kdež
pro I. a II. sbor zárukou jest přiměřený nízký
census daňový a kde mají již IV. sbor s vše-
obecným právem hlasovacím. Zatím vyhledávati
budeme cest a prostředků, abychom si jinak
nahradili výhody, o které nás obstrukce připra-
vila. Především budeme se toho důrazně domá-
hati, aby vláda zjednávala bezohledně platnost
zákonu. Přízně její nečekáme a nehledáme, ale
žádáme, aby také Němcům nebylo naddržováno
promijeno.
Němec
Čecho
Vídeň
18
article
Nedávno rozpustil místodržitel dolno rakou-
ský obecní výbor ve sv. Hyppolytě. Mezi důvody
uvedl také, že nebyl rozpočet obecní v čas po-
řízen. Kdyby místodržitel český ze stejného
důvodu rozpouštěl obecní výbory, musil by vý-
bor budějovický rozpustiti každoročně, nebot
není ani pamětníka, že tento výbor rozpočel
vyřídil v čas.
Bylo-li rázné zakročení zdejšího politiekého
úřadu možné na prospěch Němců v Dubičném.
mohli jsme také my očekávati, že politické
úřady z moci úřadní zruší vyloučení více než
300 českých voličů pro nedoplatky dávek obec-
ních za rok 1901.
Také na zemském výboru můžeme žádati
zvýšené ochrany. Můžeme namítati, že obecní
zastupitelstvo, volené od falšovaných voličů.
není legitimním zastoupením obce. Můžeme žá-
dati, aby zemský výbor přísnou pozornost vě-
noval hospodářství obce česko-budějovické.
S plným právem můžeme žádali, aby obci ne-
byly povolovány dávky, jichž výnosu není třeba
svatý . Hyppolytě
Němec
Dubičné
českýbudějovický
19
article
na uhražení skutečných potřeb obce, nýbrž na
ukojení chtíčů německé menšiny. Když my
chudí Čechové sami si hradíme své potřeb
národní, ať bohati Židoněmci činí totéž.
Zvláště pak žádáme, aby zemský výbor
akci v příčině nového obecního zřízení a voleb-
ního řádu pro větší města od něho zahájenou
se vším důrazem dále vedl a v brzku
ukončil,
Česká delegace seznala z obstrukce, jak
velkou důležitost Němci přikládají Českým Bu
dějovicům, jak těžké jest naše postavení v tomto
městě. Jsou to sice povídačky, šířené od zdej-
ších německých listů na zastrašení velkých dětí,
že po pádu Budějovic příval český zachváti co
nevidět Horní i Dolní Rakousy. Pravdou však
jest, že Budějovice jsou důležitým strategickým
bodem na jihu naší vlasti. Z toho pak vyplývá,
že česká delegace povinna jest plnou váhou
svého vlivu zasazovati se o naše národnía
kulturní potřeby. S povděkem připomínám, že
poslanci pp. Brdlík, prine Schwarzenborg a dr.
Čecho
Brdlík
Schwarzenborg
Dolní Rakousy
Budějovice
20
article
Herold v tomto směru již horlivě a neunavně
jsou činni.
Ještě jedna jest instance, která jest nám
nejbližšl, a to jsme my sami. Jest sice pravda,
že se probouzí naše národní nadšení při vol
bách a jiných vzrušujících událostech. Ale o
jedné takové události ke druhé klidně dřímáme.
A proto dobrá a zdravá jest každá rána
»bratrskou« pěstí německou nám zasazená
V našem boji národním jest mnoho toho do-
kladů (Řečník uvádí řadu příkladů.) Blahosla
ven buď — míní řečník — bič germánský.
Alespoň neusneme.
Není bez významu, že jsme tuto schůz
svolali právě na Nový rok. Přejeme si, aby
Čechové budějovičtí vstoupili do nového roku
s vědomím, že třeba odrazili rány, zasazené
nám obstrukcí a zvolením Taschka za purk
mistra, že třeba napnouti a soustřediti síly naše.
abychom při volbách obecních, budou-li roku
tohoto, dobyli alespoň III. sboru, že třeba přes
nější ještě organisace, aby se nám neztrácely
bludné ovce. Jest nám vpraviti se v myšlénku.
že nutno Č. Budějovie dobyti za platného vo
lebního řádu, který tolik dvířek otvírá volebním
podvodům a volebnímu násilí. Teprve tenkráte
zvílězíme, až hospodářská sila naše rovnatis
bude naší početní síle.
Pilná práce, spojená se živým vědomím
národních povinností dovedou nás k tomuto cíli,
zvolna sice, ale bezpečně.
Čecho
21
article
Zdá se, že jest vůli boží, aby zahynul
zdejší »Deutschthum«, arsenikem falšování voleh
uměle udržovaný. Jestli tomu tak, marně naš
odpůrci se namáhaji. Majestátu smrti žádná
obstrukce neodolá. (Hlučný, neutuchající sou-
hlas.)
Pan dr. A. Maysl, sekretář obch. ko
mory, uvádí, že německá obstrukce na sněmu
král. českého má ten nepopíratelný význam, že
zápas o Č. Budějovice přenesl se do síně sně-
movní. Celý národ, jemuž z tohoto zápasu jsme
zodpovědni, donucen byl přemýšleti o tom,že
hlavní přičinou dosavadních neúspěchů našich
při volbách do obecního výboru je zastaralý,
nespravedlivý řád volení do obcí král. českého.
Nedostatky volebního řádu tím tíže na nás do-
léhají, zneužívá-li se jeho ustanovení tak, jak
obec budějovická tomu uvykla. Řečník uvádi
řadu příkladů z I. a II. části řádu volebního.
Příkazem nutnosti pro nás jest, abychom se
domáhali moderního řádu volebního, založeného
na všeobecném právu hlasovacím. Obstrukce
německá poškodila Čechy budějovické politicky
a celé jižní Čechy hospodářsky. Nikde jsme
nečetli, že by svévolná obstrukce tato, vzniklá
z německé panovačnosti, z míst nejvyšších byla
došla příkrého odsouzení. Břitkým nožem ob-
strukce Němci řezali do vlastního těla.
doktor
Čecho
Němec
Č . Budějovice
Čechy
22
article
Bylo by si přáti, aby zemský výbor dal Něm-
cům pocititi účinky jejich obstrukce, zejmena
pokud jde o německé účely budějovické, odkud
vyšel popud k obstrukci. Úkolem českých po
slanců bude, aby v nejbližsím zasedání sně
movním naléhali na vyřízení opravy volebního
řádu v obeích. (Souhlas.)
Pan Fr. Vodňanský, tajemník Národn
rady, promluvil potom vřelou řeč, v níž vybízel
ke svornosti, vytrvalosti a vzájemně lásce.
Zklamal-li nás rok minulý ve chvíli, kdy tak
blízci jsme se cítili splnéní svých tužeb, ne-
chceme přece za ním provolávati kletbu, nýbrž
chceme rok nový počíti vyznáním víry; nebot
věříme ve spravedlnost, věříme, že udeří u nás
hodina, kdy se českému živlu přestanou dávati
drobty mílosti a kdy dostane se mu plného
práva. (Souhlas.)
K návrhu p. Fr. Tomšů, člena obch.
živn, komory, přijata byla jednomyslně tato
resoluce:
Vodňanský
Národn
Německo
Francie
23
article
»My čeští volíčové města Českých Budějovie,
shromáždění o Novém roce 1904, prohlašujeme
obstrukci německých poslanců, provozovanou
na sněmu král. českého proti opravě obecního
volebního řádu za konání nemravné, hovící
falšování voleb velkovýrobou čestných měšťanů
a měšťanů.
Vyslovujeme politování, že obecní zastupi-
telstvo česko-budějovické za příčinou takové
velkovýroby na počátku roku 1902 provedené
nebylo rozpuštěno. Žádáme c. k. vládu, aby
alespoň budoucně přítrž učiněna byla několika-
letému průtahu vykonání voleb obecních při-
měřenými opatřeními, zejmena odnětím pro-
vádění voleb orgánům obecním. Žádáme
zemský výbor král. českého, aby obci česko-
budějovické nepovoloval dávek obecních, po-
kud jich výnosu používá se na účely německo-
národní, kdežto převážnou většinu dávek těch
odvádí obyvatelstvo české. Žádáme dále, abyco
nejvíce bylo urychleno vydání nového volebníh
řádu pro větší města, kterým by voličstvo ve
sbory voličské souměrněji bylo rozděleno
platitelům dávek spotřebních zvláštní sbor
voličský by se zřídil.
Nadějeme se, že česká delegace na sněmu
a na radě říšské i nadále národních a kul-
turních potřeb Čechů česko- budějovických dů-
razně hájiti bude.
My sami pak vůči české veřejnosti se za
vazujeme, že svorni v jednom šiku, pomíje
jíce rozdilů strannických a stavovských, vy
trváme v boji, pokud České Budějovíee
nebudou dobyty českému národu.«
Vřelým doslovem předsedy p. dra. Říhy
byla důstojná a v pravdé manifestační schůze
ukončena.
Čecho
Říha
Český Budějovie
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Volby v Polské Ostravě. Jak se sdě-
luje, byl k obecním volbám v Polské Ostravě
ujednán kompromis mezi stranou občanskou (ná-
rodní) a stranou závodní ve smyslu obávaném
všemi stoupenci národního rozvoje v Polské
Ostravě. Závodům připadne 16, národní straně
14 zástupců v obecním výboře, starosta města
bude zvolen z většiny. Kompromis neznamená
nic více a nic méně, než jakoby národní strana
vložíla sama hrdlo do osidla hrdlitelů českého
rázu města.
— Česká universita na Moravě. Vzdor
rozhodnému popření brněnského orgánu dra.
Stránského udržují se v moravském tisku zprávy
o prozatímném umístění druhé české university
v některém českém okresním městě moravském,
přinesené prostějovským orgánem posl. dra. Perka.
Zejmena olomoucký pokrokový list přináší sdě-
lení, že se skutečně vyjednává o projekt, podle
kteréhož Němcům mají býti zřízeny tři světské
fakulty v Brně v nových nádherných budovách,
kdežto Čechům dostati se má prozatím jenom
dvou fakult, právnické a filosofické, a sice v ně-
kterém venkovském městě. Bylo by zajisté zá-
hodno, aby znepokojivé tyto zvěsti, zvlášť po-
vážlivé vzhledem k tajuplnostem stálého smiřo-
vacího výboru, byly české veřejnosti objasněny,
na míru skutečnosti uvedeny autoritativním pro-
hlášením.
Stránský
Perk
Němec
Čecho
Ostrava
Brno
obecní výbor
Český univerzita na Morava
25
article
— Olomoucký arcibiskup dr. Theodor Kohn
nachází se zase jednou v Řimě za svou afférou
pokusu o porušení zpovědního tajemství, což
jest ovšem příčina podstatně jiná, než za jakou
povoláván byl do Říma jeho předchůdce Me-
thoděj. Tělesný tisk Arcikohnův popíral dokud
mohl, že byl »kníže Pán« povolán před tak zv.
svatou stolici pro škandál, jímž ostouzí již tak
drahnou dobu svatou římsko-katolickou církev,
konečně to přece jenom jeho »Moravan« doznal,
při čemž činí narážky, jako by se byl Kohn
stal obětí »raffinovaného attentátu« a že jde
nyní o »následky tohoto attentátu«. V témž listě
otištěn jest pastýřský list, jímž se arcibiskup
loučí se svými ovečkami. Pln předtuch prost
v něm patrony arcidiécese a zejmena rodičku
boží, aby jej vzala pod svůj ochranný plášť,
»aby se zase bez pohromy vrátil do arcidiécese«.
doktor
Kohn
Řím
Moravan
26
article
Jisto jest, že kdyby rodička boží vyslyšela v-
lání pana areipastýře, byla by dosud nezastřela
svým pláštěm ctihodnějšího pána. Ještě jistější
však jest, že by této velepastýřské pastorále
měla býti učiněna přítrž čím dříve tím lépe, už
v zájmu všech p. t. Kohnů, jichž jménu olo-
moucký tak málo cti natropil !
— K otázce nových budov vyzokých škol
v Praze přináší »Boh.« sdělení od »vedoucího
člena vyučovací správy«, tak vedoucího, že
v přípise svém mluví tímto tónem: »Vyslali
jsme, jak známo, několik pánů z ministerstva
a sice odborného přednostu Stadlera, dv. radu
Holeniu a min. tajemníka Eltze do Prahy, aby
poměry na místě jich studovali.« Bylo by tedy
možno za to míti, že sdělení »vedoucího člena«
jest autoritativní. Definitivní stanovení stavebního
plánu nebylo podle něho dosud úplně možno,
poněvadž nejsou ještě ukončena vyjednávání
mezi místodržitelstvím a městskou radou praž-
skou o stavební pozemky a v přičině několika
případů nedošlo dosud schválen
ministerstva financí. V nejdůležitější
otázce, o stavbě kolejí pro českou a německou
universitu, nebylo dosud učiněno rozhodnutí.
Kohn
Stadler
Holenio
Praha
Eltz
27
article
V kolejích těchto budou umístěny vedle admini-
strativních místnosti posluchárny a všechny od-
bory, kteréž nemají zapotřebí laboratoři. Pro
koleje tyto vyhlédnuto staveniště v assanačním
obvodu, nelze však dosud s určitostí říci, zdali
se úmysl tento nerozbije o odpor zúčastněných
faktorů. Jakmile bude rozhodnula otázka kolejí,
přikročí se ihned k přiměřené přestavbě cís.
knihovny v Klementinu. »Nelze však pomýšleti
na to,« podotýká vedoucí člen, »že by všechno
musilo býti hotovo průběhem r. 1904, i bude
nutno ještě několik roků pomáhati si proza-
tímními opatřeními, nájmy a pod.«
Stavební plán pro příští dvě léta jest v minister-
stvu již hotov i obsahuje současnou stavbu če-
ských i německých budov universitních pro ná-
sledující ústavy: Německý fysiologicky ústav na
Slupech bude odevzdán určení již r. 1904, po-
čátkem stav. období 1904 budou postaveny
ústavy zdravotnické a zvěrolékařské a kromě
toho pomýšlí se na stavbu ústavů farmakolo-
gických. Všechny tyto ústavy klade zpravodaj
Klementinum
28
article
»Bohemie« do končiny slupské. Ústav chemický
pro něm. universitu bude již v r. 1904 ode-
vzdán a se stavbou pro pokusnou fysiologii za-
počne se rovněž v r. 1904. Zamýšli se i novo-
stavba přírodovědeckého ústavu, budovy pro od-
bory matematické a geologické. Pro ústavy české
plati prý tytéž podmínky, jako pro ústavy ně-
mecké. Program pro techniky jest následující:
Pro německou techniku jsou již původní
plány pohotově; bude postavena na Slupech
jako hlavní budova a tři budovy ústavní. Se
stavbou započne se r. 1905. Pro českou tech-
niku započne se stavěti ve dvoře dosavadní tech-
niky fys. elektrotechnický ústav i ukončen bude
r. 1905. Pro oddělení chemické zamýšlí se bu-
dova na pozemcích býv. sv.václavské trestnice,
k tomu účelu vyhotoveny již náčrtky plánů. Po
provedení těchto budov přikročí se ke stavbě
dvou křídel podél Resslovy ulice, připojených
k hlavní budově a tu umístěny budou kreslírny
a sály konstrukční. Ujištěním, že ve všem za-
chována bude parita, skončil zpravodaj z mini-
sterstva vyučování svá sdělení. Jakkoli jest lhůta
k provedení těchto budov stanovena na dvě léta,
jest vidno, že v nejdůležitější otázce, pořízení
nutných kolejních budov pro české fakulty práv
nickou a filosofickou, zase mluví se o celých
létech!
Resslův ulice
Bohemia
český fakulta práv nicka
29
article
— Svolání schůze moravského odboru Ná
rodní rady vymáhá lidový orgán brněnský s po-
ukázáním k tomu, že od 10. listopadu schůze
takové nebylo, ačkoli není ani jediný z pracov-
ních odborů ustaven. V té příčině má moravský
odbor zajisté mnoho co doháněti za Národní
radou pražskou.
— Osobní. Důchodenský adjunkt král. věnného
města Hradce Králové p. Karel St. Kašpar jmeno-
ván důchodenským kontrolorem a praktikant p. Jos.
Polák důchodenským adjunktem.
— Úmrti. Na Král. Vinohradech zemřel dne 29
prosince pan Josef Hamáček, pensista úvěrního
stavu pro obchod a průmysl ve stáří 82 let ma-
rasmem. Pochován byl včera odpoledne na vino
hradském hřbitově.
Karel Stanislav
Kašpar
Polák
Král
Hamáček
Hradec Králové
Vinohrady