3
masthead
20. listopadu 1901.
5
article
Ref. posl. Henzel neočekával diskussi při této
položce, neb aspoň v jiném směru. Na výčitku, že
pro sluhy a diurnisty není peněz, odpovídá pouka-
zem na drahotní poměry, pro něž byly zvýšeny
příjmy úřadníkův a vojákův a dovozuje, že vliv po
měrů těch působil také na dvorní hospodářslví. Žádá
proto, by se Wolfův návrh zamítl, čemuž vyhovělo
se všemi proti dvěma hlasům.
Při kap. II. »Kabinetní kanceláře posl
Wolf navrhoval škrtnuti položky, dovozuje, že vý
lohy na kabinetní kancelář mají hraditi se z civilní
Ref. posl. Henzel opřel se také tomuto ná-
vrhu, podotýkaje, že kabinetní kancelář nepatří
k dvoru, načež také tento návrh propadl všemi proti
dvěma hlasům.
Legitimační výbor verifikoval volbu posl
Gizovského a přijal Otnerův návrh, aby
vyšetřito se, nemáli odpor proti někdejší volbě posl
Klofáče pro volbu volitelů rozhodující vliv také na
potomní volbu posl. Choce.
Henzel
Wolfův
Wolf
Otnerův
Klofáč
Choc
7
article
Zpráva rozpočtového výboru panské sněmovny
o vládní předloze stran úvěru na výpomo
v nouzi doporučuje její schválení dle usnešení sně-
movny poslanecké.
Zpráva národohospodářského výboru o změn
8§ 59. a 60, živn. ř. doporučuje schválení dle usne
šení poslanecké sněmovny s různýmí slohovými změ-
nami, mezi nimi vložku o prodeji umělých květin
v § 60., a jinou v odst. 2. § 60.
Ve zprávě zvláštního výboru pro předlohu o fun-
dovaných dluhopisech bankovních navrhuj
se některé změny a to vložky § 2., dodatek v novém
§ 4. a nový § 13.
§ 2. Pohledávky a cenné papíry mohou se dát
na kauci, je-li zapsáno pro ně zástavní právo ve ve
řejné knize, nebo slíbená-li výplata jejich nebo zá-
ruka státem, zemí na říšské radě zastoupenou, nebe
veřejnou korporaci domácí oprávněnou k vybírání
přírážek; cenné papíry také tehda, požívají-li pupi-
lární jistoty.
§ 4. Kompensační námitka může učiniti se proti
kauční pohledávce, třeba byla zapsána do veřejné
knihy, jen kdy bankovní dlužník měl u banky proti-
pohledávku již v době vyrozumění o kauci a oznámil
to hned vládnímu komisaři.
§ 13. Ustanovení tohoto zákona platí také pro
dosavadní banky a dluhopisy uvedené v § 1., k je-
jichž vydání svolil stát, kdy tenlo zákon nabyl pla-
nosti. Avšak dluhopisy státem zaručené dle čl. 20.
zákona ze dne 1. července 1901 říš. zák. č. 85. mo-
hou vydati se také, kdy jejich fundování nevyhovuje
požadavkům § 2. Ústanovení tohoto zákona — mimo
§ 2. — platí také pro dluhopisy, k jichž vydání stát
svolil dříve, než tento zákon nabyl platnosti.
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
8
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. listopadu. (Vyhláš ka
německých pohlavárů), kteréž všechny
nedělní vídeňské listy dělaly tak bombastickou
reklamu, se konečně objevila. Vyznamenává se
jedině svou délkou, patrně proto, že ono n ie,
které předsedové německých klubů ve svě reso-
luci podávají svému dru. Körbrovi, kratčeji se
pověděti nedalo. Vyhláška zní následovně:
»Německé strany, zastoupeně v předsed
nické konferenci, radily se, jak by se dalo od-
pomoci z parlamentní situace vyplývajícím ško-
dám, které všichni cítíme a které mají svů
kořen v národně politiekých differencích v Čechách
a na Moravě. Nabyly pak přesvědčení, že jen
dorozuměním mezi v šemi stranami vzhledem
ke způsobu dalšího projednávání parlamentních
věcí sněmovna může býti vysvobozena z nynější
situace a proto se odhodlaly, dáti podnět k tako-
vému dorozumění. Žádná strana nemůže dnes
zůstati hluchou k vážným napomínkám, jež
pokud se týče hospodářských poměrů, denně
zalehají k jejich uším a každá stojí pod dojmem,
že v dějinách rakouského hospodářství nebylo
okamžiku kritičtějšího, než je nynější. Ač jsme
sami naplněni mocným národním sebevědomim,
a bereme do počtu stejně mocné city u jiných
národností této říše, přece soudíme, že ať si
jsou tyto city sebe živější, nemohou přece a
nesmějí vylučovati starost a zodpovědnost za
politickou a hospodářskou budoucnost naší spo-
lečné vlasti. Tyto nám kážou čintiti
přítrž methodě, přicházeti s ja zy-
kovým požadavkem za požadavke m,
činiti národně politický nárok za
nárokem a při tom se nestarati, co při tom
nenapravitelně promešká stát jako společenství
všech.
Tentokrát běží o dva úkoly, bližší a vzdá-
Jenější; o dvě stadia parlamentní práce: o vy-
řízení rozpočtu a upravení parlamentní situace.
Praha
Čechy
Morava
9
article
A přece jsme se vraceli. Jakoby někdo
vzkřikl »dost !«, zmizelo v nás vzrušené duševn
vypjetí a stáli jsme zase malí, únavou sklíčení
a sbírali jsme své hole a tlumoky. Dolů! To
znamenalo návrat do našich malých, lidských
poměrů.
Byl to návrat neobyčejně krutý. První, sotva
tušený zámíh dalekého večera prošel krajinou.
Šli jsme statně s divokou touhou po odpočinku
a po doupěti, jemuž jsme od pravěků uvykli.
Ještě u jezírek, jež v těchto výškách leží tiše
a smutně jako nezacelené rány na mrtvém těle,
hledali jsme chvíli krystaly křemene, jichž našel
zvláště náš průvodčí značné množství. Pro nás
měly cenu drahokamů a každý uvítali jsme s no-
vým jásotem. Napili jsme se z jezera smutné.
málo občerstvující vody a šli dále ko Grimsol
hospicu.
Náš průvodčí vedl nás ještě nějakou dobu
Pak nás ujistil, že se v cestě nemůžeme zmýliu
a prosil nás, abychom ho propustili, doufaje, že
v tak krásném průzračném dnu nalezne ještě pro
příští den společnost, kterou by mohl provázeti
po případě i na větší ledovcovou túru. Propu
stili jsme ho.
10
article
Večer přehodil zatím lehounce vdovin závoj
přes hřbety hor, když jsme slézali skoro kolmo
ke Grimselhospicu, který se nám jevil malounký
jako makovice. A dnes, když sedíme doma a vzpo-
mínáme na onen večer plný fysické trýzně, při-
padáme si hrdinně a nevěříme, že jsme to byl
skutečně tenkráte my, kteří tři hodiny sestupovali
po příkrém srázu, plném balvanů a pramenů, za-
chycujíce se holí, rukama, místy lezouce, místy
skutečně klesajice. A Grimselhospic stále stejně
malý s jezerem, jež jako titěrná ztracená perla
ležela v jeho klínu a silnice hluboko pod námi
stále stejně se vinula hadovitě, bílá, silně klesající
až do údolí! Několikráte zastavili jsme se přesvěd-
čeni, že není možno jíti dále. Od šesté hodiny
ranni až do sedmé hodiny večerní rvali jsmese
s tím kouskem švýcarské země!
Viděli jsme slunce zapadat v gloriole krva
vého umučení, viděli jsme vrchy zalitě touto krví
Zvonky nádherných švýcarských koz a velikýci
měkkých ovcí zvonily klekání.
Tak jsme dopadli do Grimselhospicu jak
seštvaní pláci. . a
11
article
jež by umožnila parlamentní uzavření vyrovnání
a obchodních smluv. Pokud se týče rozpočtu,
jest jasno, že budou-li dále trvati nynější po-
měry ve sněmovně a ve výboru, vyřízení jeho
protáhne se do nezměřitelné dálky. Od váno
dělí nás zrovna pět neděl. Z té doby nesmi se
utratiti ani den, má-li rozpočet býti projednán
aspoň ve výboru a odhlasovati se nezbytný za-
tímný rozpočet ve výboru a ve sněmovně. Tento
fakt vylučuje v nynějším okamžiku každý pokus,
aby četně již učiněně a každým dnem nově se
vyskytující národní požadavky a otázky mohly
býti dle svého hmotného obsahu zkoušenya
mohlo se o nich učiniti nějaké usnesení. Jen
když všechny strany, ponechávajíce si ovšem
právo, zaujati stanovisko k jednotlivým položkám
rozpočtu (jako na př. o české technice brněnské,
opavském gymnasiu atd. atd. Pozn. red.) budou
spolupůsobiti, aby rozpočet byl do vánoc vy-
řízen, bude tento eil dosažitelný. Zájem máme
v tom všichni stejný.
Proto navrhujeme, aby strany
za intervonce vlády vstoupily
ihned ve styk, by došlo k dohod
ve způsobě konkretního usnesen
o následujících bodech: odstranění
pilných návrhů, použití všech dnů, kdy neza-
sedá plenum, k vyřízení rozpočtu ve výboru,
přikázání zatímního rozpočtu bez prvého čtení
výboru, racionální rozdělení látky, jež má býti
ještě zpracována, na zbývající neděle, aby výbor
mohl soou práci do vánoe dokončiti a sněmovna
mohla provisorium odhlasovati.
Mnohem závažnější budou snahy, aby se
uvolnila dráha k projednání uherského
vyrovnání a obchodních sml uv.
Vánoce ty
12
article
Přestávka, jež nastane po vyřízení rozpočtua
má býti vyplněna zemskými sněmy, poskytne
čas i příležitost, aby se toto druhé stadium naší
parlamentní práce řádně připravilo. Nedosáhne-l
se, aby se vláda mohla opříti o jednomyslnou
vůli zastupitelstva rakouských národů, jestliže
naopak různé národní požadavky budou opěl
zdržovati otázku vyrovnací, pak nebude naděje,
že se úprava našeho hospodářského poměru
ke druhé polovině říše provede cestou parla-
mentní. Musí se tedy opatřiti politická situace,
která by umožnila, aby se všechny strany sešly
na společně, přirozeně půdě rakouekých zájmů
a vlády.
Německé strany jsou v zásadě ochotny.
spolupůsobiti dle svých sil k opatření takové
situace a pokládají tedy za vhodno, aby se v
onom období zavedly rozhovory o nejdůležitěj-
ších národních differencích a provedly se
duchu slušně ústupnosti.
Tyto návrhy předsednické konforence ně-
meckých stran podávají se jedině následkem
snahy, aby se dnešnímu parlamentnímu stavu
vyhovělo na všechny strany. Veliká práce, kte-
rou sněmovna vykonala z jara, bude zakončena
teprvo parlamentním vyřízením rozpočtu. Mnoh
z dalekosáhlých technických a finančních plánů,
jež obyvatelstvo pozdravilo nadějíe se lepšl
budoucnosti, musilo by zůstati neprovedeno,
bude-li scházeti pevný podklad řádně schvále-
ného státního rozpočtu. Proto navrhujeme, aby
se nejprvé přistoupilo k tomu, co leží nejblíže
a ve vhodnou dobu aby bylo postaráno
budoucí úkoly rozpravou, založenou na širším
podkladu.«
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 19. listopadu.
Process vřesenský.
V processu vřesenském zajímavý byl výslech
Anežky Gadziňské, školnice té školy, kde polské
děti od německých učitelů byly tělesně trýzněny
a sama matka takového dítka. Vypovídala
»Můj syn přinesl domů německý »kateis«, ale
vrátil jej učiteli jako jiné děti. Učitol Koralev-
ský mi řekl: Proč syn váš nechce se učiti ná-
boženství z tě knížky, přeceť je to knížka
schválená arcibiskupem? Já mu odpověděla
To není pravda, arcibiskup nemohl by dovolit,
aby naše děti učily se náboženství po ně-
mecku! (Tu se Gadziňská dala do pláče, což
učinilo hluboký dojem na všechny v soudniei
přítomné.) Na to Koralevský: To je všechno
jedno, tomu vy nerozumíte. I šel domů a při-
nesl mi knížku, ukázal mi na ní pečeť a řekl
že na pečeti jsou slova »Stablevský biskup“.
Já se pro to hrozně naplakala, tak mne to
vzrušilo.«
Předseda: Proč vás tak velmi srdce boli,
že syn váš učiti se má německy náboženství?
Anežka Gadziňský
Gadziňská
Praha
Učitol Koralevy
14
article
Gadziňská: Jak se moje dítě modlí polsky
otčenáš a po polsku čte v katechismu, těším
raduji se z toho. To je moje radosť, moje
štěsti, moje bohatství, moje všecko. A když po
německu, to je dítě smutno, i já smutna, a ono tomu
nerozumí a já také ne. (Poctivá žena znova vy-
buchla v pláč.) Pán bůh přijímá jen takové
náboženství, ve kterém se kdo narodil a ve kte-
rém od malička mluví.
Předseda: Jak mluvil Pán Ježíš?
Obh. Dziembovský: Ani latinsky, ani ně-
meckou »Amtsspracho«, nýbrž svým rodným
jazykem chaldejským.
Obh. Volyňský: Víteliž, Gadziňská, že
učitelé často bývali opilí? Nedá-
vali si od dětí přinášeti kořal kyí
Nedávali si ve škole připravovat
grog
Gadziňská: Pamatuji se, učitel Pohl při
nesl jednou s sebou do školy tmavou láhev
která smrděla po araku. Mně poručil přiněsti
horoucí vody. Na to píti přišli později učitelé
Wentzel, Novický a Koralevský.
Ejhle, to jsou ti němečtí »šulmajstři«, kteř
kulturou dobývají Německu vlády nad národy
Ubozí národové, ubohá kultura l
Ježíš
Pohl
Wentzel
Německo
Víteliž
Gadziňský
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná středová příloha „Naučný Obzor“
— V den krise. V takový den, jaký by
včerejší, je zajímavo procházeti se dlouhýmia
spletitými chodbami budovy parlamentu, jimž
v politické hantýrce říká se » couloiry«. Nie
fádnějšího, než když normálně pracuje stroj
sněmovní a výsocectění řečníci odříkávají své
v potu tváře memorované přednášky. Mluví-li
poslanec osobně významnější, neb takový, od
něhož lze očekávati věci šťavnaté, má kolem
sebe četnější koronu, jinak poslouchiá ho deset
lidí, kteři totiž tváří se, jakoby ho poslouchali, kdo
ale vl, kde těkají jejich myšlenky. Předseda
zatím čte večerníky neb operním kukátkem po-
zoruje dámy v ložích, kdežto na místě zapiso-
vatelově píše některý poslanec, který chce, aby
ho celá sněmovna viděla, když ho nikdy neslyší.
list své choti. Toť se ví, že ji dokazuje, jak je ve
Vídni hodný. Tu i tam klimá ještě nějaký poslanec
Ostatní hoví si v tamných chodbách vůkol na
pohovkách neb sedi v restauraci. Polovina
jest jich z pravidla mimo dům. Jinak v den
krise. Pozorujete především všude mnohem
více lidí, než v době normální. I těch sluhů
zdá se vám více a listonošové neustále se vám
pletou mezi nohy. A lidé ti, třeba že sestrko-
vali hlavy a šeptali, působí mnohem větší hluk,
než v jiný den. Procházíte-li se budovou, ptá
se vás za každým krokem někdo: nu co? jak
to skonči? Pokrčíte rameny, usmějete se, asi
tak, jako byste tím říci chtěl: »mohl byeh
vám leccos pověděti, ale nesmím«, a jdete dál.
Vídeň
16
article
Žurnalisté, jindy po domě roztroušeni, kupe
se v hromadu, v níž to bzučí, jako kdyžse
včely rojí. Tu i tam oddělí se některý z nieh
od skupiny a běži za poslancem, kteréhož
v pravém toho slova smyslu za š0s chytá. Po
slanec, veliký diplomat, jímž je každý, nepro-
zradí ani slovička z toho, co — neví, aby se
ho zbyl, hodí mu na hlavu — všední frási.
Tak aspoň má za to. »Tu máš, dělej si s tím
co chceš.« A žurnalista skutečně to dělá, bez
pobídky páně poslancovy. Třeba chytnout pouze
šest poslanců za šos, aby byl referát hotov.
A řekl to, B ono, C zase něco jiného atd.
Spojme to hezky a doplňme a svět žasnouo
bude, jak dobře informovaným jsme žurnálem.
Nejhledanějšími jsou ovšem vůdcové strana
členové různých parlamentních komisí. Zavrou-li
se v takový den, jaký byl včerejší, někam do
výborové sině, nebo do pokojíku, v němž na-
lezá se sněmovní lékárna, učiní nejlépe. Jinak
jdou na dračku, respekl. jejich informace. Řekl
bych, že jsou ve vyšším ještě kursu poslanci,
kteří byli u audience. A což teprve ministři.
Pan dr. Körber vypadá i v obyčejné době
jako sfynga, tím záhadnější stává se nyní
tvář jeho v den krise. Pleť jeho nabývá
totiž v affaktu zvláštního zbarvení, jež
střídáním zevních dojmů rovněž se střídá.
Páně Körbrova tvář je rozhodně keltická, však
v rozčilení dere se z ni Germán. Proto bychom
si dovolili říci, že panu chefovi kabinetu roz-
čilení škodí. Pan dr. Körber měl se pro vče-
rejšek ztrojnásobiti, byl by měl i takto zmulti-
kován práce dost. Jak to po tolika konferencích
vypadalo v jeho hlavě? Není pochybnosti, že
by věc rád spasil, krisi zažehnal, ale jak
možno zjednat klid a rovnováhu v parlamentě.
když se mu na jedné straně na balancujíeí
prkno zavěšují Mladočeši, na druhé Všeněmci?
doktor
Körber
Germán
17
article
Přemýšlí a uvažuje, jak proklouznout mezi
Seyllou a Charybdou, ale marné namáhání.
Ostatní ministři také se tváří zasmušile. Krise
je zlá věc, člověk neví nikdy, jak skončí a ne-
zasáhne-li třeba také Excellenci, tu či onu.
Všem stranám se nikdo nezachová a což kdyby
ti či oni řekli: dobrá, podvolím se, ale Spens
— pardon, jeden neb dva z vašich kollegů
musejí ven! Co potom? Veselý, jako by se ne-
chumelilo, jediný byl včera v parlamentě pan
ministr zemské obrany bar. Welsersheimb
po něm pan Wittek, který prý tak výtečně má
všechno opatřeno, že nechť se děje co děje,
on s každým dobře se sveze. Zatím zle se
mrači p. Böhm-Bawerk, který s panem Mengrem
vyměnil strašně sice, ale přes to přátelské po-
hledy, a potom pan Call, jenž rovněž prý má
nějaké neblahé tušení do své budouenosti. Pan
rytíř Jaworski, rudý ve tváři jako humr, pří-
sahal, bůh vi už po kolikátě, že hydře ob-
strukce rozšlápne lebku — unbedingt. Za vel-
kého rozruchu rozezvučí se konečně zvonek
předsedův celým domem a vše spěchá do za-
sedací síně. Tam za naprostého nepokoje přod-
čítají zapisovatelé došlé návrhy a interpellace —
je jich celý koš — a na lavicích Všeněmců
připíná si jeden z sřečníků« ke slovu přihláše-
ných, padající s něho spodky. Toiletta před
rozhodným okamžikem.
— Poznámky, které jsme připojili ku
pamětnímu spisu českého duchovenstva
pro apoštolskou stolici římskou v záležitosti roz-
dělení diécesi, podle národností chystanému, pro
budily zase v brněnském klerikálním prgánu
všechny špatné pudy a především hloupost, tulo
druhou přirozenost tohoto biskupského plátku
Seylla
Charybda
Veselá
Wittek
Böhm
Bawerk
Mengr
Call
Jaworský
18
article
Je to hloupost zúmyslná, ona forma prolhanosti.
jejíž masku tento druh tisku k »bohumilýme
účelům tak rád na sebe bere. Akce vlastene-
ckým duchovenstvem prý započatá už prý z po-
čátku jest námi podlamována. Dlouho prý jsme
si hráli na ochránce nedilnosti království če-
ského ve směru církevním a vytýkali, že se
proti »opitzianismu« (a což Frind ?) nikdo ne-
ozývá, a když prý naše duchovenstvo po zralé
úvaze vystupuje na veřejnost rozhodným či-
nem, jsou prý to zase »Nár. Listy«, které zá-
služný čin duchovensíva kazí ald. Překonáváme
jen ohavné upomínky, které v nás zanechal
plzký způsob »Hlasovy« publicistiky, když se
odhodláváme povšimnouti si tohoto nejnověj-
šího jezovitství klerikálního lístku, na všechen
způsob nejnižšího mezi všemi listy »svaté« věe
sloužícími, ale nepřibiti tento kousek, zname-
nalo by dáti pardon »škodné«, kterou dlužno
potírati na potkání bez milosti. Celý svět ví, co
Hlasův
19
article
jsme my podnikli proti úkladu spojených krás-
ných duší Opitze a biskupa Frinda, proti simo-
nismu zašantročení jednoty království za infuli
chebského ryze německého biskupství, co to
stálo práce a neustálého a pevného držení uší
pražského důstojného druha »Hlasu«, než se
daly nejpovolanější k tomu kruhy ke své po-
vinnosti vyburcovati ze své lethargie, a nyni
přichází jeden z nejzařezanějších fanatiků na-
tvrdlosti, který mlčel jako hrob, když byla
půtka nejohnivější, aby se svou nerudnou srstí
o nás otřel? Herež! Nechť si jen tento velko-
páteční, z vaty upletený jidáš hledí raději mo
ravských duchovenských poměrů, v nichž je
nazbyt bolavých a úpěnlivých míst i ať obrát
své oči k Olomouci a jejímu bojovnému arci-
biskupu, plnému processů pro urážku nas cti.
zajisté zcela v duchu evangelis, jež velí od-
pouštěti! A což německý soudruh v povolání.
pověstná »Olm. Ztg.«, télesný list arcibiskupa
Kohna, kterýž hrozil, že se duchovenstvo olo-
moucké odvděčí za útoky na klerikální sjezdy
kroměřížské a při nejbližších volbách půide
Opitz
Frind
Herež
Kohn
Olomouc
20
article
s Němci, a nyní dokonce otiskl Brandhubrovo
vyzvání ku protestu proti české universitě v Olo
mouci s vyzváním, aby se jen dostavilo co nej
hojněji venkov ského lidu k této německonacio
nální demonstraci! Tady jest Rhodus pro kleri
kálního mravokárce, tady ať osvédčí svou vervu
a ať nestrká praty do záležitostí, z nichž kyne
mu obvyklá — citlivá pointa!
— Mistr Jan Hus pravoslavným
svatým. Z Petrohradu se nám oznamuje, že
pravoslavní Čechové, žijící v Rusku, sepsalia
podpisují petici k nejsvětějšímu synodu, aby
Mistr Jan Hus, mučedník za víru, která byla
vlastně pravoslavná, byl prohlášen za svatého.
Bylo již sebráno přes 200 podpisů. Prokuráton
nejsvětějšího synodu, Pobědonoscev, prý myšlence
té přeje. Kdyby stalo se to skutkem, vyplnil
by se jenom to, čeho český lid již dávno si přál
když nváděl ve starých kancionálech Mistra
Jana Husa mezi svatými.
— Volby do úrazové pojišťovny děl
nické v Praze. Kvapem blíží se den volby
jež 30. t. m. provedena bude a strana německá
stupňuje horečnou agitaci svou a užívá všech
možných prostředků, aby nespravedlivě nabytou
většinu svou v představenstvu pojišťovny úra-
zové i na dalších šest roků udržela. Rozsáhlou
agitaci tuto řídí a financuje obchodní ko-
mora liberecká, která se pranic neroz-
pakuje prostředků získaných poplatky také če-
ských příslušníků této komory zneuživati k stran-
nickým účelům německým. Mimo to agituje
kde jaká vlivu požívající osobnosť na prospěch
kandidátů německých a s nimi spojených kan-
didátů sociálně demokratických. Dokladem toho
jest vyzvání, jež rozeslal pro-
fessor pražské německé univer-
sity p. dr. Dittrich »všem pp. kolle-
gům přednostům klinik a věde-
ckých ústavů universítních«a
v němž upozorňuje, že z národnostní ch
Němec
Jan
Čecho
Hus
doktor
Dittrich
Ola
Petrohrad
Rusko
Praha
21
article
důvodů jest nejvýš nulno, aby nejen oni,
ale i zaměstnané síly pomocné voleb se zúčast-
nili. Vzhledem k tomu pak, že i na německých
klinikách pražských pomocné slly po
většině jsou národnosti české, upozo r-
ňuje pan professor Dittrich, že za důvěrníka
dělnictva na své klinřee dal zvo-
liti svého assistenta. Není pochyby,
že ostatní pánové budou tohoto přikladu násle-
dovati a stejně jisto jest, že německo-židovští
assistenti nebudou voliti české kandidáty ani
tehdy, kdyby celý personál byl národnosti české.
Vůči této rozpínavosti německé, jež s bezmeznou
drzosti využivá kde jakých prostředků proli
nám, nulno, aby i se strany české učiněny byly
všechny kroky k zabezpečení vítězství. Při zu-
řivé agitací německé bylo by každé opomenut
lidí našich hrubým prohřešením s
na zájmech nárojd nich. Známe celé
řady obel, kde v zájmu české věci při volbách
těchto nebylo posud ani rukou hnuto a jestliže
ještě v poslední chvíli neučiní zadost svým po-
vinnostem, pak nechť nesou také toho ná-
sledky. — Nechť agilnosť německá jest všem
našineům pohnutkou k horlivé práci další. —
Veškeré hlasovací lístky buďtež ihned zasí-
lány na adresu: Bohuslav Kavka, tu
jemník, Praha—II., Vodičkova ul. »U Štajgrů«
— Klub národní strany svobodomyslné
Na pomnik dra. Pravoslava Trojana složili dáleo
Národní jednota severočeská 50 K, dr. Fr
Ulrich v Král. Hradci 10 K, Václav Sejdl
v Jindř, Hradci 10 K, Karel Adámek v Hlinsku
10 K, Václav Karbus na Král, Vinohradech
7 K, Edvard Beaufort v Praze 5 K, Ferdinan
Hořejš v Praze 5 K, Lad. J. Čech v Praze 3 K.
Další příspěvky přijímá pan Rudolf Keclik,
obchodník v č. p. 1615—II. a administrace
»Národních Listů«.
Dittrich
Kavka
Trojan
Ulrich
Král
Sejdl
Adámek
Karbus
Beaufort
Čo
Keclik
Praha
Vodičkův ulice
Francie
Hradec 10 K
Jindřichův
Hlinsko 10 K
Vinohrady
Praha 5
Praha 5 K
Praha 3 K
II
Ferdinany Hořejš
22
article
— Rodinné zprávy. Slečna Lola Lizle-
rova a pan Gustav Müller slaviti budou
svůj sňatek dne 23. t. m. o půl 10. hodině dopolední
v chrámu Nejsvětější Trojice (v Podskalí). — Slečna
Tekluše Černých a pan Zdenék Sovák,
soukromý úřadník, slavi sňstek v neděli 24. t. m.
10. hodině dopolední v basiliee sv. Václava na Smí-
chově. — Paní Anna Divíškova roz. Mater-
nova a pan Ferdinand Divíšek slavili svůj
sňatek dnes ve středu v chrámu u Karmelitánů na
Malé straně.
— Úmrtí. V Karlově Týně zemřela dne 17.t.
m. paní Karolina Neugebaurová roz.
Růžičkova, choť nadlesního na odp. ve stáří
67 roků. Pohřeb koná se dnes ve středu o půl
11 hodině dopol. na hřbitově v Karlově Týně. —
Včera zemřela paní Anna Žabkova, sou-
kromnice, v 70. roce věku. Pohřeb bude zejtra v
čtvrtek o 3. hodině odpol. z kaple na hřbitové vino-
hradském. Povozy pro účastníky pohřbu připraveny
budou o půl 3. hodině u chrámu na Král. Vino-
hradech.
— Jubileum 50leté práce slavil 14. listo-
padu v dílnách společnosti státní dráhy v Bubnech
pan František Martinek. Jubilant nastoupil do
služeb spol. st. dr. jako sedlář v r. 1851, kdež setrval
až do dnešních dnů. Jubilantu odevzdány byly od
zástupce pp. úřadníků p. Friedricha, od zástupce
dilovedoucích p. Roitha a od jeho spoludělníků
pp. Plolla. Srba, Mejstříka a Pulpita po případn
vzletné řeči, proslovené p. Friedrichem, hůl se stří-
brným kováním a zlatý prsten jako příležilostný dárek
v upomlnku na tak milý den.
Lolo Lizle
Müller
Tekluš Černá
Zdenék Sovák
Václav
Divíškův
Divíšek
Neugebaurová
Růžičkův
Žabkův
Král
Martinek
Friedrich
Roith
Srba
Mejstřík
Pulpita
Podskalí
Mater
Karlov Týn
Bubno
svatý trojice
23
article
— Nový advokát. Pan JUDr. Rudlol
Buzak otevřel svou advokátní kancelář v Roudnic
n. Lab., v Husově třídě (naproti hötelu »U koruny«).
— Pohřeb dvor. rady prof. dra. Boh. šl
Jiruše konal se včera odpoledne za velikého úča-
stenství zástupců vědy a obecenstva. V hlavní lodi
chrámu sv. Štěpána na hoř. Novém městě vystavena
byla černá kovová rakev s tělesnými ostatky zesnu-
lého na vysokém katafalku. Obklopena byla několika
řadami planoucích svící a hájem exotických květin.
Před katafalkem položeno bylo mnoho nádherných
věnců, nazvíce s bíločervenými stuhami. Darovali je:
zemská zdravotní rada, museum král. českého, spolek
českých lékařů, úřadnictvo musea král. českého, dr.
JUDr
Rudlol Buzak
profesor
doktor
Jiruš
Štěpán
Husův třída
muzeum král
spolek český lékař
úřadnictvo muzeum král
24
article
Jan Novotný, dr. Schenkl, dr. Ott, dr. Pavlík. gre
mium pbarmaceutů v král. českém, prol. Deyl, dr-
Prokeš a j. Na druhou hod. odpolední ustanoveny
byly obřady pohřební a již dlouho před tím chrám
byl značně naplnén smutečními hosty. Byli přítomni
rektor českého vysokého učení Thdr. Sýkora, pro-
rektor prof. dr. Stupecký, děkanové a prodekanové
prof. dii. Kabrhel, Spina, Haněl, Henner, Rieger
Dvořák, Maixner, Kadeřábek, dále prof. dři. Reins-
berg. dv. r. Schöbl, Mourek, Čelakovský, Palacký
Pavlík, Kuffner, A. Frič, Gebauer, Bauše, Brauner
Pražák, Eiselt, Mareš, Thomayer, Scherer, Kanfmann,
Ott, Schrutz; vicepresident místodržitelství Dörf
zdravotní rada dr. Pelc, vicepresident zemské školní
rady Zabusch, generální štábní lékař dr. Strejček.
dvor. r. prof. dr. Randa, vl. r. W. W. Tomek, baron
dr. Rieger, gen. opat Starý, rektor něm. university
prof. dr. Chiari, professoři dři. Goldschmidt. Petřina,
Ganghofner, dv. r. Huppert, dv. r. Ginul. Pohl, Pří
bram: Pr. Sobotka, prof. techniky Slavik, docent
dři. Slavík, Veselý, Haškovec, Velich, prof. Axami
místodrž. r. Geitler, posl. dr. Engel, dr. E. Vlasák
president lékařské komory doc. dr. Frankenberger
tajemník musea p. Fr. Kvapil, amanuensis p. dr
Rezníček, četní členové Musea král. českého, docenti
lékaři asistenti všech klinik. deputace chorvatsk ýcl
Novotná
doktor
Schenkl
Ott
Pavlík
Deyl
Prokeš
Sýkora
profesor
Stupecký
Kabrhel
Spina
Haněl
Henner
Rieger Dvořák
Maixner
Kadeřábek
dřít
Schöbl
Mourek
Čelakovský
Palacká Pavlík
Kuffner
A Frič
Gebauer
Bauše
Brauner
Pražák
Eiselt
Mareš
Thomayer
Scherer
Kanfmann
Schrutz
Dörf
Pelc
Strejček
Randa
W W Tomek
Rieger
Chiari
Goldschmidt
Petřina
Ganghofner
Huppert
Ginout
Pohl
Slavik
Veselá
Axa
Geitler
Engel
E Vlasák
docent
Frankenberger
Kvapil
Rezníček
Sobotka
lékařský komora
muzeum král
25
article
studujících, dr. Tomáš Černý a j. v. Pohřební obřady
za asistence duchovních vykonal dp. P. Baťha, farář,
po jichž ukončení oficianti pobřebního ústavu
Fuchsova ze Žitné ulice rakev snesli do čtyřspřež-
ního skleněného pohřebního vozu a průvod za
vichřice a deště hnul se k Žitné ulici a pokračoval
přes Karlovo náměstí na hřbitov vyšehradský, kde
zesnulý do rodinné hrobky byl pochován. Za po-
hřebním vozem ubírali se pedelové všech čtvř
fakult české university s vrchním pedelem, dále
rektor s děkany a prodekany s odznaky. Průvod
uzavírala dlouhá řada obecenstva. — Z testa-
mentu dvor. r. šl. Jiruše uvádíme ještě následující
podrobnosti: diplom šlechtický svého otce, svůj řád
miniaturní cís. Frant. Josefa s dotyčným diplomem,
diplomy doktorské otce jakož i své vlastní odkázal
museu král. českého s prosbou, aby je na pří-
hodném místě, nejvýhodněji v archivu, uschovalo.
Velký obraz od Jaroslava Čermáka, představující
kardinála, odkázal obrazárně v Rudolfině. Tři obrazy
holandské škoty jsou společným majetkem rodinya
svůj podíl z nich odkázal své sestře Marii Prokešové.
doktor
Černá
P Baťha
Fuchsův
Jiruš
František
Josef
Čermák
Prokeš
Žitná ulice
Karlův náměstí
26
article
Mikroskop ve farmakologickém ústavě odkázal při-
rodovědeckému klubu. Barograf, thermograí a starý
aneroid odkázal fysikálnímu úslavu c. k. české uni-
versity v Praze. Ze svého jmění odkázal kromě dříve
uvedených legátů ročních 600 zl. své sestře Marii
Prokešové. Veškeré své jmění a svůj majetek, který
po vyplacení odkazů zanechal, odkázal společnosti
musen král. českého, »pro kterýž ústav již od nej-
mladších let chovám zvláštní úctu a nákfonnost a
ustanovuji tuto společnost svým hlavním dědicem,
jestliže se zaváže vyplniti tyto podmínký: že bude
ročně platiti 600 zl. Marii Prokešové a 400 zl.
sl. Terezii Jančičové až do jejich smrti. Další pod-
mínka týká se uschování svrchků do neprodyšných
beden, které mají zůstati dvě stě let netknuté. »Již
krátká doba 50 let, na které se pamaluji, naučila
mne, že časem často i nejnepalrnější i úplně bez-
cenné předměty nabývají alespoň pro sběratele ceny
a zajímavosti a myslím, že leckterý předmět, který
by se po mě smrti zničil neb zahodil, časem ceny
neb zajímavosti dosáhne. Jelikož se to ale nedá dues
ustanoviti, co bude mít pozdějí nějakou cenu, usta-
novuji, že se má vše, co zanechám, až na nábytek,
chatrné šaty a prádlo, jakož i spisy ke zničení
určené zachovati. V nejhorším připadu obdrží bu
doucí kulturní historik z toho jasnější obraz, jak se
v druhé polovině 19. století žilo a pracovalo, než
z kterýchkoli spisů. Kladu na přesné vyplnění této
podmínky největší váhu, takže by Společnost musea
Prokeš
Jančičová
Praha
musen král
27
article
král. českého dědictví nastoupiti nesměla, kdyby se
zavázati nemohla neb nechtěla, že podmínku tu
přesně vyplní. Doufám, že tato podmínka nebude
činit žádných obtíží, neboť objem mých věcí není
tak veliký a místa jest v museu k uschování těch
beden dosti. — Bibliotéku svou rovněž odkazuji
museu a mohou se duplikáty a beletristika prodati
neb vyměniti, jen žádám, aby nejméně dvé třetiny
celé bibliotéky do musea přijaty byly. Bylo by mně
velice milé, kdyby i zde zůstala má bibliotéka po-
hromadě a označena byla mým jménem, aby má
památka v museu zcela nevymizela. Jak mé poměry
dnes stojí, zanechám po odečtení výdajů a odkazů
35.000—40.000 zl., od kterých budiž částka asi
20.000 zl. event. i více jako zvláštní kapitál tak
dlouho chována, pokud pí. Prokešová a ulečna
Jančičová žíti budou a museum teprve po jejich
smrti s tímto kapitálem může volně nakladati.
Zbytku mého jmění má Museum použít k doplnění
sbírek přírodovědeckých a to výbradně předměty
cizozemskými. Doplnění budiž provedeno dle dobře
uváženého a promyšleného plánu a co možná v nej-
kratší době. Kustodové jednotlivých sbírek mají vy-
pracovati zevrubný návrh, které mezery se mají vy-
plniti. Návrhy mají být předloženy zvláštní komisi
odborníků, do které mají býti povoláni nejen pražští
odbornici obou národností, nýbrž i cizí. — Další
odstavce testamentu obsahují námi již uveřejněna
ustanovení pro ten případ, kdyby společnost Musea
odkaz za těchto podmínek nechtěla převzíti. — Pohiřeb
můj budiž co nejjednodušší v rodinném hrobé na
Prokešová
Jančičová
28
article
Vyšehradě. Věnce zejmena s díky odmítám. Kdybych
měl v cizině zemříti, tak že by převezení těla měho
bylo nesnadné neb nákladné, budiž alespoň nějaká
část, snad srdce neb lebka — na Vyšehradě po-
hřbena. Kdybych pro přeplnění hrobu rodmného
v něm pohřben býti nemohl, ustanovnji, abych byl
kdukoli spálen a popel můj v hrobě rodinném
zakopán. — K poslední vůli při soudním její pro-
blášení přidány dva dodatky ze dne 21. března 1899,
psaný v Marseillu a ze dne 16. listopadu 1901
(v den úmrti). V prvém dovětku přál si, aby
o úmrtí bylo vydáno dvojjazyčné oznámení. —
Správnímu výboru musca vyslovili soustrast nad
úmrtím šl. Jiruše president J. hrabě Harrach, místo-
držitel hr. Coudenhove, za předslavenstvo gremia
lékárníků Magph. Fr. Schnöbling, prof. dr. Voldřich,
dr. Mateyzcek, A. Zeithammer aj.
— Jmenování na školách obce pražské.
Ve včerejší schůzi městské rady byli jmenováni:
ředitelem obecné a měšťanské školy chlapecké na
Hrádku p. Josef Matějíček, def. učitel při měšť.
škole u Nejsv. Trojice; ředitelem při měšť. škole
dívčí na Hrádku p. Karel Hozák, zat. učitel na
téže škole; ředitelem měšťanské školy chlapecké na
Jiruš
Harrach
Coudenhove
Magph
František
Schnöbling
profesor
doktor
Voldřich
Mateyzcek
A Zeithammer
Matějíček
Hozák
Vyšehrad
Marseille
29
article
Hradčanech p. Ladislav Borůvka, zat. ředitel na
téže škole; ředitelem měšť. školy dívčí na Hradča-
nech p. Vílém Hron, učitel měšť. školy chlapecké
na Starém městě; učitelem I. odboru pří měšťanské
škole chlapecké na Hrádku p. Frant. Machula,
zatím. učitel na téže škole; učitelem I. odboru při
měšť. chlapecké škole na Hradčanech p. Václav Bo-
sáček, zat. učitel na měšť. škole u sv. Kříže Vět-
šího; učitelem III. odboru při měšť. škole chlapecké
na Hrádku p. Al. Seferna, zat. učitel na těže
škole; učitelem III. odboru při měšť. škole chlapecké
na Hradčanech p. Frant. Klíma, zat. učitel měšt.
školy chlapecké u M. Boží Vítězné; učitelem II. od-
boru při měšť. škole chlapecké na Hrádku p. Josef
Doležal, zat. učitel na téže škole; učitelkouI
odboru při měšť. škole dívčí na Hrádku sl. Marie
Bauerova, zat. učitelka měsť. dívčí školy na No-
vém městě; učitelkou I. odboru při měšť. škole dívčí
na Hradčanech sl. Julie Gubišova, zat. učitelka
na Karlově; učitelkou III. odboru při měšť. škole
dívčí na Hrádku sl. Marie Kinzleva, zat. učitelka
na škole staroměstské; učitelkou III. odboru při
měšť škole dívčí na Hradčanech sl. Františka
Frenzlova, podučitelka na škole na Maninách;
učitelkou II. odboru při měšť. škole dívčí na Hrádku
sl. Marie Jesenská, učitelka na měšť. škole na
Maninách.
Borůvka
František
Machula
Václav Bo
Klím
Doležal
Bauerův
Gubišův
Kinzlev
Frenzlův
Jesenská
Hradčany
Karlov
Maniny
Vílý Hron
30
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý
dne 19. listopadu.) Bylo vyhověno 97 žádostem za
přiznání práva domovského dle zákona z r. 1896;
21 žádosť téhož druhu byla zamítnula. — K návrhu
pana dra. Kühna usneseno, aby k opatrovnám libeň-
ským, vzhledem k velkému počtu dítek tamtéž, při-
kázána byla jedna výpomocná opatrovnice, kterouž
ustanovena sl. Marie Novotná. — Ředitelství městské
spořitelny usneslo se zakoupiti pro českou dětskou
nemocnici poprsí professora dra. Alberta, modelované
od Strachovského. — Městský rada pan dr. Holu-
bovský navrhl, aby zřízena byla zastávka elektrické
dráhy u lázní Eliščiných, před mostem Františka
Josefa. Návrh odkázán správní radě elektriekých
podniků. — Vzato na vědomí, že na Hradčanech za-
vedeny budou Auerovy hořáky.
— Styky česko francouzské. »Národní
spolek českých techniků« pořádů dnes ve středu
v 7 hod. večer poutavou 4. přednášku p. dra. J.
Kühn
Novotná
Albert
Strachovský
doktor
Hol
Eliščin
František Josef
Auerův
Hradčany
národní spolek český technik
31
article
Stumpfa, jednatele Národní jednoty severočeské,
»Francie o nás« (Kniha Cheradamea), která
zajisté přivábí četné hosty. Přednáška se koná
»u Štajgrů«. Vstup volný.
— Zajimavá valná hromada německého
měšťanského pivovaru v Č. Budějovicích.
V ponděli dne 18. t. m. konaná valná hromada to-
hoto ryze německého a násilnického podniku byla
velezajímavou proto, že po sto a čtyrech létech
svého trvání, prodělav nejprvé skvělou dobu svého
rozkvětu, přišel vinou svých sobeckých ředitelů a
funkcionářů takořka na mizinu, což na valné hro-
madě konstatováno, za druhé proto, že, jsa vehnán
do úzkých a aby se zachránil, kapituluje
úplně před Čechy, které dobrovol ně
přijímá do správní rady a číní jim
dalekosáblé koncesse, kdežto dříve odrážel
všecky pokusy Čechů po zjednání spravedlivosti,
komandoval vždy neúprosne všecky své úřadníky a
české dělníky k volbám proti Čechům a vháněl jich
děti násilně do německých škol. Konečně nejzajíma-
vější na celé valně hromadě byla ta okolnost, že
Stumpf
Cheradame
Čecho
Č . Budějovice
Čechy