2
masthead
V Praze, ve středu dne 20. listopadu 1901.
Praha
4
article
Na rannt a odpol. listy
O přilohami („Naněný Oblor“ ve
středu a „Literárni HIlidku
v pátek) přodplácí sae
Praze v slministra
na měsíe . . . . . . 2 K — h
na čtvrt leta . . . ..
5 K —h
s dvoji donáškou
na měsle
e čsvt lets
ve titaináchi
na měsle . . . . . .
Poštoui
na měafe
na čtvrt lela
s dvojí zisilkea
na niětin
nsětvrt leta
Literárni HIlidka
Praga
Naněný Oblor
6
article
Nový boj proti národu českému.
Nový boj proti národu českému.
Nebyli by to oni, naši staří známí, kdyby
opět nejnověji pronesená slova panovníkova
o vídeňském parlamentě neupravovali a ne
kroutili na s vůj prospěch. Panovník před
včírem pravil k poslanci Vlad. Gněvošovi
»Poměry na radě říšské jsou bídné a žalostné.
A k poslanci Vasilkovi vyslovil se panovník
»Parlamentní situace jest opět velice vážná.
Tak to nejde dále. To jest k zoufání.
A včera už všechny listy německého sou-
ručenství a všeněmecké politiky v Rakousku
jedním hrdlem volají: Těmi bídnými a žalost-
nými poměry na říšské radě jsou vinni jen
Čechové, poněvadž na vládě pořád chtěj
něco vydřít! — Jeho Veličenstvo k po-
slanci Gněvošovi, jenž pravil, že jednotlive
mají dobrou vůli, ale jakmile sejde se jich
několik, jest zle, poněvadž druh druha
předstihuje, vyslovil se velmi roz-
horleně o dostizích na německe
straně se Všeněmci. O těchto slovech
panovníkových listy německé všech
barev a odstínův mlčí jako ryby.
Panovník v řeči své k poslanci Gněvošov
položil důraz na nezbytnost změny
jednacího řádu a doložil, že věci takto
déle zůstati nemohou. K tomu odpovídá
známý vídeňský dopisovatel, sedící na blízku
dra. Körbra, ve včerejší »Bohemii«, ovšem
jen jakoby odpovídal k podnětu vyšlému před
několika dny na změnu jednacího řádu z klubu
polského: »Že vláda by mohla přes no
oktrojovat nový řád jednací, není myslitelno.
a záměr takový ani nebude přisuzovati vládě
žádná strana. Ale rovněž není lze připustiti
myšlénku, že v našem parlamentě
by se mohla vyskytnouti většina
pro takovou žměnu řádu jed-
nacího, kterouž obstrukce na
všechny časy by byla výloučena.e
Vlad
Vasilko
Čecho
Gněvošov
Rakousko
Bohemia
7
article
Ve své řeči k poslanci Vasilkovi panov-
ník pravil: »Mnohým poslancům ne-
dostává se dobré vůle a odvahy.«
Dobrou vůli a odvahu reklamují nyní poslanci
na stranách německých pro sebe
všichni a vídeňský spolupracovník
»Bohemie«, sedící na blízku dra. Körbra, už
zvolal ve včerejší úvaze své » K situaci par-
lamentní« s vypjatou hrudí a s hrdinským
čelem: »Ku práci ochotné stra nly
musejí konečně udělati pokus, aby s , dobrou
vůlí a s odvahou, kterou panovník pohřešuje
na mnobých poslancích, postavili se
proti Čechům.« A podobně vyznívá
appell panovníkův na »dobrou vůli a odvahu«
poslanců, jimž posud se jí nedostává, i ve
včerejším čísle »Neue Fr. Presse« ve válečný
pokřik proti — Čechům. Spojí-li se proti nim
v parlamenté všechny ostatní strany v jediný,
nerozborný šik, Čechové osamocení prý se
přesvědčí, ze hlas jejich píšťaly ne
musí terrorisovati mocné Ra-
kousko.
Tak všechny strany německého souručen-
ství v parlamentě vídeňském, vedeny vládn
stranou všeněmeckou, upravily si nejnověji
pronesená slova panovníkova, ubolévajíeíh
nad bídnými a žalostnými poměry v parla-
mentě, odsoudivšího s rozhorlením dostihy
na německé straně se Všeněmci a pohřešu-
jícího u mnohých poslanců dobrou vůli a
odvahu. Vší bídou a neutěšeností poměrů
v parlamentě jsou vinni toliko Čechové svou
nenasytnou vyděračností; za to všichni
poslanci němečtí bez rozdílu
náhle jen překypují dobrou vůlí
a odvahou, za pomoci stran ostat
Vasilko
Čecho
Neue
Francie . Presse
Bohemia
8
article
ních vrhnouti se na ně, zkrotiti
a skoliti jel
Když roku minulého panovník s bolestí
se výslovil, že už po tři léta poměryv
parlamentu vypadají tak, že nezbývá než
před světem styděti se za ně: právě ony
strany německé, které zahájily obstrukci a
které ji provozovaly plná dvě léta způso-
bem nejskandálnějším z pouhé svévole, s nej-
drzejším čelem kroutily slova panovníkova
proti poslancům českým, kteří jen přinucen
byvše k obraně nezadatelných, ale tentokráte
opět hrubě poškozených práv svého národa.
vzali sobě z jednání Němcův příklad. Nyni
opakuje se na všech stranách německých
proti národu českému táž ošemetná hra,
která má býti omluvou nových násilností a
křivd, strojených proti národu českému, po-
něvadž poslanci jeho na rádě říšské nepo
spíchají býti vládě Körbrově ve všem
po vůli!
Panovník o národu českém a o jeho
poslancích vůbec nezmínil se ani jediným
slovem. O dostizích na německe
straně se Všeněmci pronesl se roz
horleně a rozhodně. Ale co Němci a všechny
listy jejich? — Svalují všechnu vinu z bí-
dných a žalostných poměrův parlamentních
unisono na vyděračné Čechy, a už
jen jen hoří »dobrou vůlí a odvahou«, bu
douli ostatní strany v parlamentě ochotny.
postaviti se pod jejich komando, dáti se
do — Čechův
Takovým způsobem zajisté nejdříve
nejlépe zjedná se i v parlamentě i v celém
Rakousku žádoucí pokoj a pořádek, a šťastná
budoucnost této říše bude zabezpečena. Osa-
mocení Čechové se přesvědčí, že hlas jejich
píšťalky nemusí terrorisovati mocné Ra-
kousko. Tak »Neue Fr. Pr.« volá celý
parlament proti nám. Má k tomu boji, jako
posud vždy a napořád, náramně mnoho
»dobré vůle a odvahy.«
Němcův
Němec
Čechův
Čecho
Neue
Čechy
Francie
9
article
Přijímáme vyzvání. Čachové za tisíc le
svých dějin, zajisté dosti bouřlivých a krva-
vých, posud ani jednou neuteklis
bojiště. Za to u Domažlic, u Tachova,u
Ústí n. L. svět viděl utíkati z Čech někoho
jiného. A co se týká té píšťalky, vždyť také
celý svět vidí, čí jest ta píšťala, před
níž »mocné Rakousko« dne 17. října 1899
se sklonilo až k zemi a podle níž od té doby
napořád tancuje tak nadšeně, až v něm kosti
praskají.
Všechny německé strany v Rakousku ve
svých listech prohlašují, že nikdy a nikdy
nesvolí, aby se naplnily oba požadavky če-
ských poslancův, oznámené vládě Körbrově
jako podmínka jejich účastenství ve vyřídění
nynějších nejnalehavějších prací parlament
ních, že nikdy a nikdy nesvolí, aby obno-
veno bylo právo jazyka českého ve vnitřním
úřadování státním a aby zřízena byla uni-
versita česká na Moravě. To prý jest vy dě-
račství, kteréž musí býti ihned rozhodně
odmítnuto. Národ český svými poslanci na
radě říšské domáhá se v obou řečených po-
žadavcích toliko pranepatrné části svých nej-
přirozenějších, nikdy nezadaných a nepro-
padlých, ba i samými základními zákony
stálními z r. 1867 uznaných práv.
Kde o průvích našeho národa se po-
čalo mluvit už jako předmětu něja-
kého vydírání, tam ovšem není žádne
řeči o smíru; tam zbývá jen ohlášeny
a vnucený nám boj. Uvidíme, komu
tento nový a krutý zápas s národem naším
půjde lépe k duhu.
Domažlice
Tachov
Čechy
Rakousko
Morava
10
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(72. schůze.)
Z Vídně, 19. listopadu.
(Telefonická zpráva »Národních Listů«.)
To bylo nějakého strachu před tak zvano
debatou kongregační! Jako by ohroziti mohl
nejen existenci parlamentu, nýbrž také státu.
Nuže, debata trvá již dva dny a koná seza
všeobecné nepozornosti a nesdilnosti. Nikdo takřk
nestará se o to, co se děje ve sněmovně, nýbrž
jen o to, co se děje mimo ni. Na chodbách
jest hlučněji, nežli v zaserací síni. A což teprve
v couloiru! Do toho dostavál se před počátkem
schůze pán dr. Körber a nejvyššlm tonem hrozil
že padne parlament, jisto jistě prý, nebude-
dělat dobrotu. Teprve za dvě neděle máme sv
Mikuláše, chef vlády však spoušti na politick
děti strašáky již nyní, že je vezme čert, ne-
budou li hodny, způsobny a povolný. Nikdos
nelekl kromě Poláků. Ze Lvovla došel do
konce telegram, že jsou prý již dány místo-
držitelům a zemským presidentům rozkazy, by
připravili nové volby, ba že stanoveny pro ne
terminy a že nový parlamenti sejde se dne
29. ledna budoucího roku. Způsobil velikou
veselost.
oz nost
doktor
Körber
svatý Mikuláš
Polák
Vídeň
poslanecký sněmovna
11
article
Posl. Klořáčov i dostalo se vřelého uví-
tání posl. drem. Eisenkolbem, když pro-
hlásil se pro heslo »Pryč od Říma1« Zajísté
český národ měl svoje zápasy s Vatikánem.
Byly zaznamenány krví v dějinách jeho a větší
mužové, nežli nynější pidimužíci obětovali seza
svobodu svědomí. Ale jakkoliv zcela jiný jest
svět náš, nežli svět posl. Hrubana, jakkoliv
stojíme na protichůdných polich, nerozpakujeme
se doznati, že sdílíme jeho náhléd: že v době,
ve které jest nám vésti luhé boje s četnými činiteli
o jazyková a národní práva, o kulturní zájmy
a hospodářské prospěchý nemůže býti v zájmu
národa, vésti ještě boje náboženské, církevní
konfessionální — vésti boje na několik front
zároveň. Kdo to nevidi, kdo to nepoznává, kdo
to neuznává, kdo se dle toho nezachová, nemá
smyslu pro příkazy přílomnosti.
Sněmovna, nedodělavší rokování. to, od-
ročila se do pátku.
Posl
Hruban
Řím
Vatikán
12
article
Předseda zahájil schůzi v 11.15 hod. dopol.
Ministr financi podal předlohu o refor m
plodinových burs.
Dotazy podali poslanci Černý a sp. po za
cházení se záložníky-učiteli za posledního cvičení
v Pízní a po jednání okr. a místní škotní rady libe-
recké s přislušníky českého národa; — C hoc
spol. po platech a činžovních poměrech bezpeč-
nostní stráže v Praze a po jazykových poměrech
v Teplicích a okolí; — Berger a spol. po změně
úřadního pojmenování češtiny »tschechisch« místo
»böhmische: — Prášek a spol. po nařízení ředi-
telstva st. dlužní pokladny vídeňské, jež nepřijímá
české vinkulace: — Kubr a spol. po chováníse
pražského ředitelstva státních železnic k zeměděl-
ským společenstvům; — Kubík a spol. po jme-
nování hr. Potockého zemským maršálkem halič-
ským v době, kdy sném nerozhodl ještě o jeho pro-
testované volbě; — Derschatta a spol. po vý-
hradném ustanovování Němců při stavbě železnic
v německých krajinách; — Hanich a spol. po
zřízení poštovního úřadu říšského; — Fressl a
spol. po chování se strážovského starosty: —
Klofáč a spol. po slibu, jejž dal ministr sprave-
dlnosti posl. Wolfovi, že bude jmenovati v severních
Čechách úřadníky jen rodilé Němce; — Em. Hruby
a sp. po berních úleváchra odpisech rolnictvu
v okresích kolinském a kouřimském; — Cho ca
sp. po soudním řízení ve trestních věcech železnič-
ních: — Hauck a sp. po vyměřování poplatků
společenstvům pro nucené porážky: — Kittela
spol. po obálkách, jež okr. hejimanství mostecké
pořídilo ze starých hlasovacích lístků: — Skálaa
sp. po prodejí starožitnosti do cizíný;— D vořák
a sp. po brzkém vyřízení žádóstí za odpis pozem-
kové daně v Netolicích: — Hanich a sp. po z
Černá
Berger
Prášek
Kubík
Potocki
Němec
Klofáč
Wolf
Hauck
Kittel
Hanich
Praha
Teplice
Čechy
Netolice
13
article
nedbávání vysloužilců při obsazování míst u pošty
— dr. Dyk a sp. po žádostech za odpis pozemkov
daně pro neúrodu a za státní podporu v okr. hejt
manství kralovickém: po jednání berního úřadu
přeštického s nuzným venkovským obyvatelstvem
po vyloučení českých živnostníků z výročních trho
v Žatci; — Jaroš a sp. po zlořádech v dopravě
nákladů na severozápadní a jihoseveroněmecké
spojovaci dráze; — Hořica a sp. po konfiskačn
přaxi státního zastupilelstva v Praze; — Holan
ský a sp. po konfiskační praxi státního zastupitel
stva v Budějovicích.
Posl. König a sp. podávají na ministra že
leznic dotaz ve příčině nedostatečnosti jediné če-
kárny v železniční stanici Stupno—Břasy a nut
nosti rozšíření alespoň o čekárnu druhou. Po vylí
čení všech vad a všech dosud v této věci marně
podniknutých kroků táží se interpellanti
1. Jsou V. Ex. vylíčené nepřístojnosti známy?
2. Jest V. Ex. ochotna, postarati se o to, ab
tyto co nejdříve byly odstraněny, zejmena ale aby
ihned provisorně až do provedení rozšíření staničn
budovy ve stanici Stupno—Brasy zařízena byla
některá místnost jako druhá čekárna?
Posl. Schalk a sp. podali návrh, aby z osnovy
celního tarifu německého bylo vyloučeno zvýšeni
cla z chmele (na 60 mk ze 46) podrželo se dosa-
vadní clo a domácí trh zabezpečil se zdejšímu
chmelařství vydatným zvýšením dovozného cla
z cizozemského chmele.
doktor
Dyk
Jaroš
Hořica
Holan
Posl
König
Žatec
Praha
Budějovice
Stupno
Břasy
14
article
Ministr železnic dr. Wittek odpověděl na Se-
hnalův dotaz po nedostatku železničných vozů z
letošní cukrovarské kampaně, že dolazovatelovy údaje
nesrovnávají se se skutečností, pokud týká se západn
trati. Také soukromé dráhy mají prý dost vozů. Je
zřízeno zvláštní oddělení, jež posílá vozy, kde jich
je skutečná třeba;
— na Herzogův po nedostateích na buštěhrad-
ské dráze, zvláště trati výprtsko-chomutovské, že stala
se náležilá opatřéní a při vhodné příležitosti bude se
působiti na jmenovanou dráhu, aby převzala tarifne
systém státních železnic v tarifech výminečných.
Přechází se k rokování o pilných návrzích.
Posl. Schumeier odůvodňoval svůj návrh na
zrušení paragrafu o rušení náboženství. Klerikálové
chtějí prý vyraziti ku předu a to zrovna v době, kdy
lid chystá se proti klerikalismu. Eisenkolb byl tuze
shovivavý, on bude ostřejší. Podnikne boj nejen proti
jezovitismu a »černým granátníkům nerozumu«, ale
proti samému papežství, neboť nynější církev a jezo-
vitismus jsou jedno. Líčí vznik církve a činnost in-
kvisice a jezovitů. Viní velký počet řeholníků různých
dob z různých těžkých zločinů a popírá, že ducho-
venstvo, zejmena jezovité, hodí se za vychovatele
mládeže. O poučování nevěst nelze ani mluviti. (Posl.
Berger volá: Skandální !)-Stěžuje si na zlehčováni
sociálních demokratů klerikálními plátky a litoval by
kdyby prostý lid odtud bral poučení.
doktor
Wittek
Herzogův
Posl
Schumeier
Eisenkolb
Berger
15
article
Posl. dr. Gessmann, jenž vstoupil právě do
sněmovny, vyžádal si brožurku, na niž se naráželo
a volal rozčileně: »Ten spisek je tak dobřý, jako
sociálně politické spisy.« (Smích a odpor.) Bouchaje
na stolek, opakoval: »Je to pravda! Je to pravda
(Prudký odpor a hluk.) Najdete tam také brožurku
o židovství a sociální demokracii. Čtěte ji. (Hluk
ustavičný smích.)
Posl. Schumeir: Proč rozčilujete se? Což
jsou křesťanští sociálové klerikály? (Odpor poslance
Gessmanna, smích mezi socihlními demokraty a Vše-
němci.) Řečník uvádí ještě jině brožurky kleri-
kální.
Posl. Malik volá: Ani »Šinderhannes« tak
neohlupuje. Posl. Hybeš: Že ho ještě nesebrali
(Všeobecný smích.)
Schumeier předkládá tištěný plán nebe a pekla
jejž prý našel v klerikálním lístku a brojí dále proti
jezovitům. Uvádí, proč byli vypovězení z Francie,
vyčítá duchovenstvu vykořisťování, dorážeje zejmena
na olomouckého arcibiskupa Kohna. Sociální demo-
kraté žádají odloučení církve od školy a státu
musí nalehati na zrušení ochrany, již poskytuje kle-
rikálům trestní zákon Proto podali jame návrh na
zrušení 8§ 122—124, 303 a 304 tr. z.
Posl
doktor
Gessmann
Malik
Šinderhannes
Hybeš
Kohn
Francie
16
article
Posl. Klofáě dokázuje, že třeba zamezili po
stup klerikalismu. Péče o národní budoucnost če-
ského národa pobádá k opatrnosti naproti klerikální
agitaci. Proti klerikalismu nebojujeme v zájmu ži-
dovstva. Katolická hierarchie tak jako vláda šetř
citlivosti Všeněmců na vrub českého lidu. Pro Čechy
jmenován světici biskup německý. Na Moravěje
pověstná olomoucká kapitola. Třeba odstraniti vliv
římské církve a připravovati český národ na novou
reformaci. Nechceme štváti proti křesťanství, ale
musíme poučovati lid, aby dělal rozdíl mezi klerika-
lismem a křesťanstvím a zastal se pravého křesťan-
ství proti jeho nepřátelům. Oslavuje Husa, bez něbo
nebývalo by Lulbera; bez Luthera reformace, bez
reformace vzletu německého ducha. Máme dos
Posl
Hus
Luther
Čechy
18
article
V drobuča pro dlejít
ranní číslo o spbě . . . ra 9p
odlpoledni
. . . za zb
Ve dlialkáeh na venkovš
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpslední . . . . . . . . Sb
Inserá ty
plati ss hotově napřed.
Přežplacení a inperty přijímá adma jel-
strace v Marisuské ulicic č. s.
Tam nachízejí ss též redakea
tískárns a ezpedise „Národních Liste
Bukopivy ne nevraeeji
19
article
klerikálních agilatorův a proto musíme zavříti hra-
nice proti novým přistěhovalcům.
Třeba-li národního příměři, musí uzavříti se z
zřetele na polřebu lidu, ne státu a musí odstranit
se národní tlak. Vyčítá úřadům ochotu ke snahám
klerikálním. Je čas, aby nastala rozluka mezí státem
a církví. Žadáme národní církev, neboť by byl
mocnou oporou naší samostatnosti a nabyli by-
chom opět kulturního spojení se slovanskými živly
na- Východu. (Pochvala mezi českými radikály
Všeněmci.) Český národ má nejednu příčinu vystou
piti proti Římu jako Němci a proto vyzývá k to
muto boji všecky slovanské národy
Posl. dr. Hruban prohlásil, že jeho strana
bude hlasovati proti pilným návrhům a dovozuje.
že nesvědčí o velké dělnosti sněmovny. Český náro
by měl na práci pilnější věci než štvanicí proti ka-
tolické církvi. Litují, že čeští radikálové jdou ruku
v ruce s Všeněmci, již teprv nedávno zuřili pro
místopředsedovi jen proto, že je českého původu.
Němec
Posl
doktor
Hruban
Řím
Žadat národní církev
20
article
Popírám pilnost návrhů, jež mají způsobiti kulturní
boje k zvláštním účelům. Rád by, aby zákony prot
přístéhovalcům prováděly se také naproti pastordm
a židům. Navrhovatelé zamýšlejí spíš zákou prot
domácím řeholím, chtějí urážeti náboženský cil
zdejších katolíků. Snaží se vyvrátit různé vývody
předešlých řečníků a zastává se jezovitů a j. Co je
jmění řeholí proti majetku plutokracie, zvlášť židů
(Posl. Wolf: Arci, arci, ale písmo praví, že spíše
projde velbloud jehelným ouškem, než boháč d
nebe! — Smích.) Hnutí »Pryč od Ríma!« má málc
co činiti s náboženstvím. (Posl. Eisenkolb: T
je urážka!) Je to politické hnuti na podporu vše-
německého programu. Je to zatahování Německa do
domácích pomérů rakouských a proto stát se tomu
má opříti. Zastává se řeholí a vyličuje jejich zá-
sluhy o vědu a umění a vyslovuje se proti jed-
notlivým pilným návrhům. Myslí, že by víc pro-
spělo udčlati pořádek ve státě a doma, přejíti k jed-
nacímu pořadu a poříditi zákony k ochiraně sed-
lákův a zemědělstvu. Pilnějším by byl odpor proti
velezrádnému »Pryč od Řima!« (Ironická pochivala
mozi Všeněmci.), aby nastal jednou klid v tomto
ubohém politováníhodném Rakousku. (Hlučná po-
chvala a potlesk mezi řečníkovými přáteli.)
Posl. dr. Gross vyčítá sněmovně anarchii
každý dělá co chce — mimo předsedu. Jeho strana
bude hlasovati pro pilnost Rrlerova návrhu, nebo
souhlasí s dotazem pokrokové strany německé. Upo-
zorňuji vládu a veřejnost na hrozivé nebezpečí z při-
stěhovalství cizích kongregací. Odpověď ministra vy-
učování neuspokojila jeho stranu. Nechtějí vystupo-
vati proti náboženství, ale nábožnost nezíská cízími
kleriky. Chce-li vláda vystoupiti proti hnutí »Pryč
od Říma«, ať postará se o německé kněze pro Němce.
Posl
Wolf
doktor
Gross
Rrlerův
Němec
Rím
Německo
Řima
Rakousko
21
article
Jeho strana bude hlasovati také pro návrhy Eisen-
kolbův a Schumeierův, protože třeba zákonné úpravy
poměru církve a kongregaci a opravy zmíněných
článků trestního zákona. Navrhne, aby oba návrhy
byly přikázány výboru.
Ministr vyučování dr. Hartel praví, že tři ře-
hole ženské zažádaly poslední dvě léta za pobytv
Rakousku a jedna z nich povolení neužila. Dosavadní
normy stačí k ochraně státního i národohospodář-
ského zájmu, k zabezpečení náboženského míru. Vy-
počítává, že v Horních Rakousích připadá na 10.000
obyvatelův asi 29 řeholníků, v celém Rakousku na
10.000 duší asi 12. Podobně má se věc také s jmě-
ním řeholí. Ministr vyvrací vývody jednotlivých řeč-
níků nebo uvádi je na pravou míru a žádá sně-
movnu, by při hlasoväní měla na zřeteli jeho vý-
vody, jež zajisté nenasvědčují pilnosti návrhů.
Rokování přorušuje se.
Čle se pilný návrh Romančukův n
zřízení ruské unversity a zatímné ustanovení paral-
lelních stolic s ruskou vyučovací řečí ve Lvově.
Posl. Berger upozorňoval, že předloha o změně
bursovního zákona z r. 1875 o terminověm obchodě
byla uveřejněna již v dnešních ranních novinách,
dřive ještě, než byla rozdána poslancům. Je to ne-
slušnost a protože stala se v tomto zasedání podruhé.
vyzývá předsedu, aby věc vyšetřil a postaral se, aby
neopakovala se.
Předseda omlouvá se, že o té věci nemůže
ničeho sděliti. Tisková kancelář odevzdala dnes před-
lohu sněmovně a byla hned přečtena
Konec schůze v 5 hod. 35 min. odpol., příšt
bude v pálek o 10. hlod. d opol.
doktor
Hartel
Romančukův
Posl
Berger
Rakousko
Horní Rakousy
Lvov
22
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 19. listopadu. (C. B.)
Ve včerejší schůzi rozpočtového výboru
při kap. I. »Cisařský dvůr« posl. Wolf navr-
hoval škrtnutí 2 mill. (z 93 mill.) Položka pro dvůr
byla zvýšena v r. 1873 o světové výstavě o 1 mill.
a od té doby vřaďovala se zvýšená položka. Navr-
huje proto 2 mill. K v lelech 1901/2.
Wolf
Vídeň
Cisařský dvůr
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Po rhonském ledovci.
Naegolis Graetli.
Podává Božena Kunětická-Viko vá
Původně jsme neměli vůbec v úmyslu pod
niknouti jakoukoliv ledovcovou tůru. Myslil
jsme, že nám poslačí dívati se z daleka na
bílé, mlčelivé jejich hrbety v jasu slunečním
kdy svíli svou běli jako zkamenělým ohněm.
Když jsme opouštěli osamělý hotel Tiefen
bach, do něhož jsme dopadli utýráni namáhavou
cestou z Göschenén, nemohouce již dostihnout
Furky, byli jsme překvaponi kouzelným ránem
jež teklo zlatým proudem po stráních a údolích
alpských. Sněhy plály, na bizarních hřebenech
velehor stálo klidné modro, prozářené sluncem
jako světle modré sklo.
Bylo chladno, ale svěže. Zvenky stáda zvu-
čely se strmých strání a zvuk jejich zněl oce
lové v mrazivém, oslňujícím ránu, v němž ticho
stálo nehnutě, jako by naslouchalo vlastnímu
A zase po sté jsme si opakovali, že nen
potřeba njakých výstředních partif, že stačí vi
děti v Alpách to, co učinila přístupným ohromná
podnikavost a smělost švýčarská, které dovedly
silnice vyšvihnouti do nemožných výší pod samé
sněhy a ledy, silnice krásné, vinouci se ohrom-
nými zákruty v místa, která zdola se zdají ne-
možnými k výstupu.
Avšak ještě dříve, než došli jsme k Furce,
změnili jsme program své cesty. Vinou statného
Švýcara, který nabídl se nám za průvodce po
ledovci rhonském a přes Naegelis Graetli ke
Grimselhospicu, rozhodli jsme se podniknout
tuto salonní partií, která náleží ve Švýcarsku
k nejoblíbenějším a od turistů nejvíce vyhledá-
vaným.
Je zcela pochopilelno, že ke všem tajům
pohádek z mramorových měst a ledových zámků
dostali jsme klíče ve chvili, kdy jsme najal
svého průvoděího, jenž byl jejich pánem.
Božena kunětický
Vika
Furek
Göschenény
Alpy
25
article
Průvodce byl šťasten, že našel nás, my.
že jsme našli jej a nám ovšem se zdálo, že
štésti kvete na těchto vysokých místech a že
třeba jen si ho natrhati a zastrčiti za pas.
Nikdy dosud neměli jsme duší tak důvěřivou
tak naivné poetickou, jako v ono ráno, které
podávalo nám své dary a své písně.
Jsou dva největší sliby, jež dalo Švýcarsk
turistům. Slib jezer a slib ledovců. A myslím.
že slib ledovců ještě jest vábnější, neboť již na
jezeře bodamském hledali jsme rozechvění sil
houetty jejich v ranních mlhách.
A nyní z Furky spatřili jsme poprvé Finstera-
arhorn!. Všecky naše sny a všecky představy
jež jsme si vypěstovali uměle od školních le
až po chvili, kdy na Bodamském jezeře se nám
zdálo, že ledovec vidíme, ležely v duších
našich na kolenách, jakoby byly usvědčeny ze
svatokrádeže. V tě chvíli naivní poesie našeho
nitra zmizela.
Furek
26
article
Veliká epopeje stvoření světa jako bíly
vznešený přizrak dalekého minula a do věčnost
sahajícího budouena zjevila se před námi
Zničila nás! V chrámě našich modliteb zjevil se
skutečný bůh! Ach, veliké to vypjetí úžasu není
lze již opakovati! Jen jednou možno jej proži,
jen jednou možno proeltit, jak zmocní se rázem
celé naší bytosti a pronikne ji jako bílý blesk.
Vzpomínky nemají slly, protože nedovedou
tvořit!
A tato chvíle byla nejúchvatnější z cele
naší cesty po Švýcarsku.
Průvodce přinesl si sekerku a provaz, chtěl
nás vésti vzhůru po Galenstoku, abychom měli
alespoň pojem o tuře po velkých ledovcích. Na
koupili jsme v hotelu trochu zásob a vydali se
na cestu.
Nitro naše bylo ještě schváceno velkým
pohnutím, ale byli jsme jím jako očistění ode
vší všednosti.
Průvodce snažil se býti zábavným a důle
žitým, ale nám bylo nemilo, že řemeslně do-
týkal se všeho, co nás naplňovalo obdivem. Vy-
stoupil již patnáctkrát na Finsteraarhorn, čtyřikráo
na Monte Rosa, prodělal alpské rolhy a bouře
Míčl to všecko stvrzeno a podepsáno.
Švýcarsko
Nitra
Finsteraarhorn
Monte Rosa
27
article
Pro nás však nebylo již žádného přání.
jež bychom toužili miti splněno. Snad jen po-
zvolna vybíjí se gurmandství alpské turistikya
po ledovci rhůnském vzniká touha vystoupiti n
Matterhorn, anebo jinam, kde by dojmy byly
pronikavější a mocnější. Patrně se slézáním le-
doveů má se to jako s alkoholem. Větší a většl
doušky, aby se rozčilení dostavilo.
Nám začátečníkům poskytla snaše cesta
tolik námahy, chvění ba i útrap, že jsme ještě
několik dnů po ní cítili její následky. A mohu
říci, že mnohem více byly při ní fysické slly
v napjeti než duševní a že vrouci krev proudem
zalévala každý hlubší dojem, který v ní utonul
skoro bez ohlasu. Alespoň vzpomínky mé na
tuto cestu jsou velmi mdlé, ničím neprozářené
a vslávají jen na několikeré zavolání jako una-
vený chodec. — —
Vidím jako ve snách spousty balvanů na-
hromaděných v neladu, jakoby je obr s výše
vysypal, po kterých jsme se prodírali k ledovei.
Misty jsme slézali, místy seskakovali, místy jen
s pomocí průvodcovou sestupovali. Kde jsou
podrobnosti?
Pamatuji se, že náhle octli jsme se nac
modravým mořem, jehož vlny byly jako ze sádry
ulity. V první chvili nechápali jsme, že je to
ledovec, nemohli jsme tomu uvěřit, bránili jsme
se té možnosti.
Misty
Matterhorn
28
article
Nic oslňujícího, nic bílého, nic hladkého.
Doma představovali jsme si ledovec hladký
lesklý jako zamrzlou Vltavu a nyní spatřili jsme
spoustu pitvorných skupenin, různých tvarů
velikosti, podobnou aspoň poněkud naší Hrubé
skále, díváme-li se na ni z daleka a s výše.
Slabě namodralý a přece tak význačný modrý
přisvit, jenž lpěl na ledovci, dodával mu jakés
pohádkové měsiční záře, cosi nevyličitelného
asi jako mrtvá dětská tvář. A zase jest to
jen ten modravý svit, který prozařuje mými
vzpomínkami a mluví ztajenými vzdechy a sny
místa ochuzeného turisty o nejskvělejší pel svého
věčného klidu.
Teprve když jsme stáli uprostřed a viděli
kolem sebe divotvorně jezero, blýštící se myria-
dami drobných hvězd, protkané modrými pruhy
Vltava
29
article
hlubokých a často nebezpečných rozsedlin, když
jsme se zadívali do výše, kde bílé vlny zdou-
valy se v úžasné kotouče, stoupajíce až k vrcholu
Galenstoeku, pochopili jsme ledovec v celém jeho
rozsahu a celé jeho kráse.
My, kteří jsme tak rádi čílali u teplých
kamen cestopis Nansenův, byli jsme šťastni, ze
alespoň částečně v nejmenším rozměru, ale
přece v určitě představě mohli jsme zachytit
veliké moře polární a námahu Nansenovu,
s kterou prodiral se za svým cílem. V maloun
kých, svěže modrých ledovcových jezirkách
hledali jsme veliké vodní pruhy v ledu, po
nichž byl nucen buď přeplouti, nebo je obchá-
zeti. Také oslňující běl, která jej tak soužila
byla zde všude kolem nás a pohlcovala slunce
jako by je vssávala. A chvilemi se zdálo, že
spousty ledu jsou rozžhaveny do běla, jako roz-
tavené železo. Plaménky z nich vyšlehovaly
skákaly po nich, zanikaly. Obrazotvornost nen
tak mohutná, nemá barev ani té umělecké
výše, aby dovedla znovu reprodukovati po-
drobně a s nadšením obraz, jejž skutečnos
stvořila. Vím, že ani zdaleka nepřibližujís
ve svém myšlení pravdě, které jsem byla tak
blizka a do které jsem mohla cele se po
nořiti. Nastiňuji obraz, skutečnosti jsem se ne
zmocnila.
Nansenův
30
article
Po dlouhé chvíli mlčení, jež bylo více z
jiknutím, vyzval nás průvodce k dalšímu po
chodu. Ale vše, co přišlo nyní, bylo již spor
tem. Snad se v něm tužily naše svaly, ale
duše umdlévala. Dojem se nestupňoval, jen
námaha.
Přelézání vln, příkré stoupání po schůd-
kách sekerkou do ledu vylesaných, to vše bylo
sice zábavné, snad i nebezpečné, krásný gymna
stický výkon, ale v duši nezanechal stop. Ještě
pohled dolů na ledovec byl krásný. Ztrnulý
široký vodopád, záhadný svým mlčením
Slunce pražilo a spalovalo nám krk i líce
Chůze po ledovci stávala se nám již pouze po-
vinnosti. Snad ještě výše, až na samém
vrcholu Galenslocku bychom nalezli novou
extasi, ale i to je pochybné.
Vraceli jsme se namáhavě a s největším
úsilím. Vlny přešly v lehké čeření a konečně
stáli jsme zase na pevné zemi a nad námi
zvedal se kamenitý neschůdný Naegelis-Graetli.
Průvodce pozdravil náš šťaslný návrat k zemi
horským zajodlováním a jeho pozdrav byl opě-
tován na druhé straně ledovce, kde objevili
jsme několik miniaturních nových turistů.
Nägelis-Grätli! Ještě dnes, kdy sedíme v
prohřálém a prozářeném pokoji zmoeňuje se
nás hrůza, vzpomeneme-li na krutý pochon
po bizarní Nägelis-Grätli, jenž jako vyceněne
zuby dravce dotýká se svěžího modra nebes.
31
article
Všecky svaly v napjetí a prsa rozbouřena
k prasknutí. Byly chvile, kdy jsme nemluvili
ani slova a kdy jsme považovali našeho prů-
vodce za zločince. Několik hodin unavujícíh
stoupání, v němž chvílemi bylo mnoho kamzičí
odvahy, spotřebovalo naše ženské síly. Vím, ze
jsouce těsně pod hřebenem, kde nám průvodce
radil k odpočinku a posilnění, snědli jsme své
zásoby bez chuti, skoro s násilím.
A přece, jaká volnost, jaká veliká, veliká
svoboda! Nad ledovcem zakroužil orel a ztrati
se náhle a prudce, jako by jej bezedno téchto
výšek pohltilo.
Řetěz Wallisských Alp jako věnec z bílých
růží dekoroval nám obzor; nikde nebylo oblaku
nikde záchvěvu. Byli jsme zde sami s věčností.
která v obrovských ramenech dávno vychladlých
titanů snila tiše svůj velikolepý sen! A čím
déle jsme seděli, tím více pociťovali jsme veli-
kost této chvile a tím intensivněji zmocňovala
se duše celé té spousty grandiósní krásy
rostla jí a šířila se jí. Je v nás úžasná síla,
která se zvedne, vystoupí a náhle obejme
ohromný kus velebně země a strhne ji do
svých hlubin.
Nikdy nepocítíme síly své vnitřní bylost
v městech, ve společnosti, v novinách, ale
jsme-li tak vysoko, že slyšíme věčnost dýchat.
pak rázem probudíme se a cílime růsti v sobe
boha, jenž vdechl do nás svůj život.
A jsme velcí a silní, jsme mocní a neko-
nečníl
Wallisský Alpa
32
title
Jsou to chvíle, kdy se bojíme návratu. —