ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ea9d4660-661e-11dc-93be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 41, org 7, work 2, person 75
1 masthead
Ročník XXXl.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 20. listopadu 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 320.
4 article
Na rannt a odpol. listy O přilohami („Naněný Oblor“ ve středu a „Literárni HIlidku v pátek) přodplácí sae Praze v slministra na měsíe . . . . . . 2 K — h na čtvrt leta . . . .. 5 K —h s dvoji donáškou na měsle e čsvt lets ve titaináchi na měsle . . . . . . Poštoui na měafe na čtvrt lela s dvojí zisilkea na niětin nsětvrt leta
Literárni HIlidka Praga Naněný Oblor
5 article
ki 9 K 0on ek
6 article Nový boj proti národu českému.
Nový boj proti národu českému. Nebyli by to oni, naši staří známí, kdyby opět nejnověji pronesená slova panovníkova o vídeňském parlamentě neupravovali a ne kroutili na s vůj prospěch. Panovník před včírem pravil k poslanci Vlad. Gněvošovi »Poměry na radě říšské jsou bídné a žalostné. A k poslanci Vasilkovi vyslovil se panovník »Parlamentní situace jest opět velice vážná. Tak to nejde dále. To jest k zoufání. A včera už všechny listy německého sou- ručenství a všeněmecké politiky v Rakousku jedním hrdlem volají: Těmi bídnými a žalost- nými poměry na říšské radě jsou vinni jen Čechové, poněvadž na vládě pořád chtěj něco vydřít! — Jeho Veličenstvo k po- slanci Gněvošovi, jenž pravil, že jednotlive mají dobrou vůli, ale jakmile sejde se jich několik, jest zle, poněvadž druh druha předstihuje, vyslovil se velmi roz- horleně o dostizích na německe straně se Všeněmci. O těchto slovech panovníkových listy německé všech barev a odstínův mlčí jako ryby. Panovník v řeči své k poslanci Gněvošov položil důraz na nezbytnost změny jednacího řádu a doložil, že věci takto déle zůstati nemohou. K tomu odpovídá známý vídeňský dopisovatel, sedící na blízku dra. Körbra, ve včerejší »Bohemii«, ovšem jen jakoby odpovídal k podnětu vyšlému před několika dny na změnu jednacího řádu z klubu polského: »Že vláda by mohla přes no oktrojovat nový řád jednací, není myslitelno. a záměr takový ani nebude přisuzovati vládě žádná strana. Ale rovněž není lze připustiti myšlénku, že v našem parlamentě by se mohla vyskytnouti většina pro takovou žměnu řádu jed- nacího, kterouž obstrukce na všechny časy by byla výloučena.e
Vlad Vasilko Čecho Gněvošov Rakousko Bohemia
7 article
Ve své řeči k poslanci Vasilkovi panov- ník pravil: »Mnohým poslancům ne- dostává se dobré vůle a odvahy.« Dobrou vůli a odvahu reklamují nyní poslanci na stranách německých pro sebe všichni a vídeňský spolupracovník »Bohemie«, sedící na blízku dra. Körbra, už zvolal ve včerejší úvaze své » K situaci par- lamentní« s vypjatou hrudí a s hrdinským čelem: »Ku práci ochotné stra nly musejí konečně udělati pokus, aby s , dobrou vůlí a s odvahou, kterou panovník pohřešuje na mnobých poslancích, postavili se proti Čechům.« A podobně vyznívá appell panovníkův na »dobrou vůli a odvahu« poslanců, jimž posud se jí nedostává, i ve včerejším čísle »Neue Fr. Presse« ve válečný pokřik proti — Čechům. Spojí-li se proti nim v parlamenté všechny ostatní strany v jediný, nerozborný šik, Čechové osamocení prý se přesvědčí, ze hlas jejich píšťaly ne musí terrorisovati mocné Ra- kousko. Tak všechny strany německého souručen- ství v parlamentě vídeňském, vedeny vládn stranou všeněmeckou, upravily si nejnověji pronesená slova panovníkova, ubolévajíeíh nad bídnými a žalostnými poměry v parla- mentě, odsoudivšího s rozhorlením dostihy na německé straně se Všeněmci a pohřešu- jícího u mnohých poslanců dobrou vůli a odvahu. Vší bídou a neutěšeností poměrů v parlamentě jsou vinni toliko Čechové svou nenasytnou vyděračností; za to všichni poslanci němečtí bez rozdílu náhle jen překypují dobrou vůlí a odvahou, za pomoci stran ostat
Vasilko Čecho Neue Francie . Presse Bohemia
8 article
ních vrhnouti se na ně, zkrotiti a skoliti jel Když roku minulého panovník s bolestí se výslovil, že už po tři léta poměryv parlamentu vypadají tak, že nezbývá než před světem styděti se za ně: právě ony strany německé, které zahájily obstrukci a které ji provozovaly plná dvě léta způso- bem nejskandálnějším z pouhé svévole, s nej- drzejším čelem kroutily slova panovníkova proti poslancům českým, kteří jen přinucen byvše k obraně nezadatelných, ale tentokráte opět hrubě poškozených práv svého národa. vzali sobě z jednání Němcův příklad. Nyni opakuje se na všech stranách německých proti národu českému táž ošemetná hra, která má býti omluvou nových násilností a křivd, strojených proti národu českému, po- něvadž poslanci jeho na rádě říšské nepo spíchají býti vládě Körbrově ve všem po vůli! Panovník o národu českém a o jeho poslancích vůbec nezmínil se ani jediným slovem. O dostizích na německe straně se Všeněmci pronesl se roz horleně a rozhodně. Ale co Němci a všechny listy jejich? — Svalují všechnu vinu z bí- dných a žalostných poměrův parlamentních unisono na vyděračné Čechy, a už jen jen hoří »dobrou vůlí a odvahou«, bu douli ostatní strany v parlamentě ochotny. postaviti se pod jejich komando, dáti se do — Čechův Takovým způsobem zajisté nejdříve nejlépe zjedná se i v parlamentě i v celém Rakousku žádoucí pokoj a pořádek, a šťastná budoucnost této říše bude zabezpečena. Osa- mocení Čechové se přesvědčí, že hlas jejich píšťalky nemusí terrorisovati mocné Ra- kousko. Tak »Neue Fr. Pr.« volá celý parlament proti nám. Má k tomu boji, jako posud vždy a napořád, náramně mnoho »dobré vůle a odvahy.«
Němcův Němec Čechův Čecho Neue Čechy Francie
9 article
Přijímáme vyzvání. Čachové za tisíc le svých dějin, zajisté dosti bouřlivých a krva- vých, posud ani jednou neuteklis bojiště. Za to u Domažlic, u Tachova,u Ústí n. L. svět viděl utíkati z Čech někoho jiného. A co se týká té píšťalky, vždyť také celý svět vidí, čí jest ta píšťala, před níž »mocné Rakousko« dne 17. října 1899 se sklonilo až k zemi a podle níž od té doby napořád tancuje tak nadšeně, až v něm kosti praskají. Všechny německé strany v Rakousku ve svých listech prohlašují, že nikdy a nikdy nesvolí, aby se naplnily oba požadavky če- ských poslancův, oznámené vládě Körbrově jako podmínka jejich účastenství ve vyřídění nynějších nejnalehavějších prací parlament ních, že nikdy a nikdy nesvolí, aby obno- veno bylo právo jazyka českého ve vnitřním úřadování státním a aby zřízena byla uni- versita česká na Moravě. To prý jest vy dě- račství, kteréž musí býti ihned rozhodně odmítnuto. Národ český svými poslanci na radě říšské domáhá se v obou řečených po- žadavcích toliko pranepatrné části svých nej- přirozenějších, nikdy nezadaných a nepro- padlých, ba i samými základními zákony stálními z r. 1867 uznaných práv. Kde o průvích našeho národa se po- čalo mluvit už jako předmětu něja- kého vydírání, tam ovšem není žádne řeči o smíru; tam zbývá jen ohlášeny a vnucený nám boj. Uvidíme, komu tento nový a krutý zápas s národem naším půjde lépe k duhu.
Domažlice Tachov Čechy Rakousko Morava
10 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (72. schůze.) Z Vídně, 19. listopadu. (Telefonická zpráva »Národních Listů«.) To bylo nějakého strachu před tak zvano debatou kongregační! Jako by ohroziti mohl nejen existenci parlamentu, nýbrž také státu. Nuže, debata trvá již dva dny a koná seza všeobecné nepozornosti a nesdilnosti. Nikdo takřk nestará se o to, co se děje ve sněmovně, nýbrž jen o to, co se děje mimo ni. Na chodbách jest hlučněji, nežli v zaserací síni. A což teprve v couloiru! Do toho dostavál se před počátkem schůze pán dr. Körber a nejvyššlm tonem hrozil že padne parlament, jisto jistě prý, nebude- dělat dobrotu. Teprve za dvě neděle máme sv Mikuláše, chef vlády však spoušti na politick děti strašáky již nyní, že je vezme čert, ne- budou li hodny, způsobny a povolný. Nikdos nelekl kromě Poláků. Ze Lvovla došel do konce telegram, že jsou prý již dány místo- držitelům a zemským presidentům rozkazy, by připravili nové volby, ba že stanoveny pro ne terminy a že nový parlamenti sejde se dne 29. ledna budoucího roku. Způsobil velikou veselost. oz nost
doktor Körber svatý Mikuláš Polák Vídeň poslanecký sněmovna
11 article
Posl. Klořáčov i dostalo se vřelého uví- tání posl. drem. Eisenkolbem, když pro- hlásil se pro heslo »Pryč od Říma1« Zajísté český národ měl svoje zápasy s Vatikánem. Byly zaznamenány krví v dějinách jeho a větší mužové, nežli nynější pidimužíci obětovali seza svobodu svědomí. Ale jakkoliv zcela jiný jest svět náš, nežli svět posl. Hrubana, jakkoliv stojíme na protichůdných polich, nerozpakujeme se doznati, že sdílíme jeho náhléd: že v době, ve které jest nám vésti luhé boje s četnými činiteli o jazyková a národní práva, o kulturní zájmy a hospodářské prospěchý nemůže býti v zájmu národa, vésti ještě boje náboženské, církevní konfessionální — vésti boje na několik front zároveň. Kdo to nevidi, kdo to nepoznává, kdo to neuznává, kdo se dle toho nezachová, nemá smyslu pro příkazy přílomnosti. Sněmovna, nedodělavší rokování. to, od- ročila se do pátku.
Posl Hruban Řím Vatikán
12 article
Předseda zahájil schůzi v 11.15 hod. dopol. Ministr financi podal předlohu o refor m plodinových burs. Dotazy podali poslanci Černý a sp. po za cházení se záložníky-učiteli za posledního cvičení v Pízní a po jednání okr. a místní škotní rady libe- recké s přislušníky českého národa; — C hoc spol. po platech a činžovních poměrech bezpeč- nostní stráže v Praze a po jazykových poměrech v Teplicích a okolí; — Berger a spol. po změně úřadního pojmenování češtiny »tschechisch« místo »böhmische: — Prášek a spol. po nařízení ředi- telstva st. dlužní pokladny vídeňské, jež nepřijímá české vinkulace: — Kubr a spol. po chováníse pražského ředitelstva státních železnic k zeměděl- ským společenstvům; — Kubík a spol. po jme- nování hr. Potockého zemským maršálkem halič- ským v době, kdy sném nerozhodl ještě o jeho pro- testované volbě; — Derschatta a spol. po vý- hradném ustanovování Němců při stavbě železnic v německých krajinách; — Hanich a spol. po zřízení poštovního úřadu říšského; — Fressl a spol. po chování se strážovského starosty: — Klofáč a spol. po slibu, jejž dal ministr sprave- dlnosti posl. Wolfovi, že bude jmenovati v severních Čechách úřadníky jen rodilé Němce; — Em. Hruby a sp. po berních úleváchra odpisech rolnictvu v okresích kolinském a kouřimském; — Cho ca sp. po soudním řízení ve trestních věcech železnič- ních: — Hauck a sp. po vyměřování poplatků společenstvům pro nucené porážky: — Kittela spol. po obálkách, jež okr. hejimanství mostecké pořídilo ze starých hlasovacích lístků: — Skálaa sp. po prodejí starožitnosti do cizíný;— D vořák a sp. po brzkém vyřízení žádóstí za odpis pozem- kové daně v Netolicích: — Hanich a sp. po z
Černá Berger Prášek Kubík Potocki Němec Klofáč Wolf Hauck Kittel Hanich Praha Teplice Čechy Netolice
13 article
nedbávání vysloužilců při obsazování míst u pošty — dr. Dyk a sp. po žádostech za odpis pozemkov daně pro neúrodu a za státní podporu v okr. hejt manství kralovickém: po jednání berního úřadu přeštického s nuzným venkovským obyvatelstvem po vyloučení českých živnostníků z výročních trho v Žatci; — Jaroš a sp. po zlořádech v dopravě nákladů na severozápadní a jihoseveroněmecké spojovaci dráze; — Hořica a sp. po konfiskačn přaxi státního zastupilelstva v Praze; — Holan ský a sp. po konfiskační praxi státního zastupitel stva v Budějovicích. Posl. König a sp. podávají na ministra že leznic dotaz ve příčině nedostatečnosti jediné če- kárny v železniční stanici Stupno—Břasy a nut nosti rozšíření alespoň o čekárnu druhou. Po vylí čení všech vad a všech dosud v této věci marně podniknutých kroků táží se interpellanti 1. Jsou V. Ex. vylíčené nepřístojnosti známy? 2. Jest V. Ex. ochotna, postarati se o to, ab tyto co nejdříve byly odstraněny, zejmena ale aby ihned provisorně až do provedení rozšíření staničn budovy ve stanici Stupno—Brasy zařízena byla některá místnost jako druhá čekárna? Posl. Schalk a sp. podali návrh, aby z osnovy celního tarifu německého bylo vyloučeno zvýšeni cla z chmele (na 60 mk ze 46) podrželo se dosa- vadní clo a domácí trh zabezpečil se zdejšímu chmelařství vydatným zvýšením dovozného cla z cizozemského chmele.
doktor Dyk Jaroš Hořica Holan Posl König Žatec Praha Budějovice Stupno Břasy
14 article
Ministr železnic dr. Wittek odpověděl na Se- hnalův dotaz po nedostatku železničných vozů z letošní cukrovarské kampaně, že dolazovatelovy údaje nesrovnávají se se skutečností, pokud týká se západn trati. Také soukromé dráhy mají prý dost vozů. Je zřízeno zvláštní oddělení, jež posílá vozy, kde jich je skutečná třeba; — na Herzogův po nedostateích na buštěhrad- ské dráze, zvláště trati výprtsko-chomutovské, že stala se náležilá opatřéní a při vhodné příležitosti bude se působiti na jmenovanou dráhu, aby převzala tarifne systém státních železnic v tarifech výminečných. Přechází se k rokování o pilných návrzích. Posl. Schumeier odůvodňoval svůj návrh na zrušení paragrafu o rušení náboženství. Klerikálové chtějí prý vyraziti ku předu a to zrovna v době, kdy lid chystá se proti klerikalismu. Eisenkolb byl tuze shovivavý, on bude ostřejší. Podnikne boj nejen proti jezovitismu a »černým granátníkům nerozumu«, ale proti samému papežství, neboť nynější církev a jezo- vitismus jsou jedno. Líčí vznik církve a činnost in- kvisice a jezovitů. Viní velký počet řeholníků různých dob z různých těžkých zločinů a popírá, že ducho- venstvo, zejmena jezovité, hodí se za vychovatele mládeže. O poučování nevěst nelze ani mluviti. (Posl. Berger volá: Skandální !)-Stěžuje si na zlehčováni sociálních demokratů klerikálními plátky a litoval by kdyby prostý lid odtud bral poučení.
doktor Wittek Herzogův Posl Schumeier Eisenkolb Berger
15 article
Posl. dr. Gessmann, jenž vstoupil právě do sněmovny, vyžádal si brožurku, na niž se naráželo a volal rozčileně: »Ten spisek je tak dobřý, jako sociálně politické spisy.« (Smích a odpor.) Bouchaje na stolek, opakoval: »Je to pravda! Je to pravda (Prudký odpor a hluk.) Najdete tam také brožurku o židovství a sociální demokracii. Čtěte ji. (Hluk ustavičný smích.) Posl. Schumeir: Proč rozčilujete se? Což jsou křesťanští sociálové klerikály? (Odpor poslance Gessmanna, smích mezi socihlními demokraty a Vše- němci.) Řečník uvádí ještě jině brožurky kleri- kální. Posl. Malik volá: Ani »Šinderhannes« tak neohlupuje. Posl. Hybeš: Že ho ještě nesebrali (Všeobecný smích.) Schumeier předkládá tištěný plán nebe a pekla jejž prý našel v klerikálním lístku a brojí dále proti jezovitům. Uvádí, proč byli vypovězení z Francie, vyčítá duchovenstvu vykořisťování, dorážeje zejmena na olomouckého arcibiskupa Kohna. Sociální demo- kraté žádají odloučení církve od školy a státu musí nalehati na zrušení ochrany, již poskytuje kle- rikálům trestní zákon Proto podali jame návrh na zrušení 8§ 122—124, 303 a 304 tr. z.
Posl doktor Gessmann Malik Šinderhannes Hybeš Kohn Francie
16 article
Posl. Klofáě dokázuje, že třeba zamezili po stup klerikalismu. Péče o národní budoucnost če- ského národa pobádá k opatrnosti naproti klerikální agitaci. Proti klerikalismu nebojujeme v zájmu ži- dovstva. Katolická hierarchie tak jako vláda šetř citlivosti Všeněmců na vrub českého lidu. Pro Čechy jmenován světici biskup německý. Na Moravěje pověstná olomoucká kapitola. Třeba odstraniti vliv římské církve a připravovati český národ na novou reformaci. Nechceme štváti proti křesťanství, ale musíme poučovati lid, aby dělal rozdíl mezi klerika- lismem a křesťanstvím a zastal se pravého křesťan- ství proti jeho nepřátelům. Oslavuje Husa, bez něbo nebývalo by Lulbera; bez Luthera reformace, bez reformace vzletu německého ducha. Máme dos
Posl Hus Luther Čechy
17 title
Říšská rada.
18 article
V drobuča pro dlejít ranní číslo o spbě . . . ra 9p odlpoledni . . . za zb Ve dlialkáeh na venkovš ranní číslo. . . . . . . . 10h odpslední . . . . . . . . Sb Inserá ty plati ss hotově napřed. Přežplacení a inperty přijímá adma jel- strace v Marisuské ulicic č. s. Tam nachízejí ss též redakea tískárns a ezpedise „Národních Liste Bukopivy ne nevraeeji
19 article
klerikálních agilatorův a proto musíme zavříti hra- nice proti novým přistěhovalcům. Třeba-li národního příměři, musí uzavříti se z zřetele na polřebu lidu, ne státu a musí odstranit se národní tlak. Vyčítá úřadům ochotu ke snahám klerikálním. Je čas, aby nastala rozluka mezí státem a církví. Žadáme národní církev, neboť by byl mocnou oporou naší samostatnosti a nabyli by- chom opět kulturního spojení se slovanskými živly na- Východu. (Pochvala mezi českými radikály Všeněmci.) Český národ má nejednu příčinu vystou piti proti Římu jako Němci a proto vyzývá k to muto boji všecky slovanské národy Posl. dr. Hruban prohlásil, že jeho strana bude hlasovati proti pilným návrhům a dovozuje. že nesvědčí o velké dělnosti sněmovny. Český náro by měl na práci pilnější věci než štvanicí proti ka- tolické církvi. Litují, že čeští radikálové jdou ruku v ruce s Všeněmci, již teprv nedávno zuřili pro místopředsedovi jen proto, že je českého původu.
Němec Posl doktor Hruban Řím Žadat národní církev
20 article
Popírám pilnost návrhů, jež mají způsobiti kulturní boje k zvláštním účelům. Rád by, aby zákony prot přístéhovalcům prováděly se také naproti pastordm a židům. Navrhovatelé zamýšlejí spíš zákou prot domácím řeholím, chtějí urážeti náboženský cil zdejších katolíků. Snaží se vyvrátit různé vývody předešlých řečníků a zastává se jezovitů a j. Co je jmění řeholí proti majetku plutokracie, zvlášť židů (Posl. Wolf: Arci, arci, ale písmo praví, že spíše projde velbloud jehelným ouškem, než boháč d nebe! — Smích.) Hnutí »Pryč od Ríma!« má málc co činiti s náboženstvím. (Posl. Eisenkolb: T je urážka!) Je to politické hnuti na podporu vše- německého programu. Je to zatahování Německa do domácích pomérů rakouských a proto stát se tomu má opříti. Zastává se řeholí a vyličuje jejich zá- sluhy o vědu a umění a vyslovuje se proti jed- notlivým pilným návrhům. Myslí, že by víc pro- spělo udčlati pořádek ve státě a doma, přejíti k jed- nacímu pořadu a poříditi zákony k ochiraně sed- lákův a zemědělstvu. Pilnějším by byl odpor proti velezrádnému »Pryč od Řima!« (Ironická pochivala mozi Všeněmci.), aby nastal jednou klid v tomto ubohém politováníhodném Rakousku. (Hlučná po- chvala a potlesk mezi řečníkovými přáteli.) Posl. dr. Gross vyčítá sněmovně anarchii každý dělá co chce — mimo předsedu. Jeho strana bude hlasovati pro pilnost Rrlerova návrhu, nebo souhlasí s dotazem pokrokové strany německé. Upo- zorňuji vládu a veřejnost na hrozivé nebezpečí z při- stěhovalství cizích kongregací. Odpověď ministra vy- učování neuspokojila jeho stranu. Nechtějí vystupo- vati proti náboženství, ale nábožnost nezíská cízími kleriky. Chce-li vláda vystoupiti proti hnutí »Pryč od Říma«, ať postará se o německé kněze pro Němce.
Posl Wolf doktor Gross Rrlerův Němec Rím Německo Řima Rakousko
21 article
Jeho strana bude hlasovati také pro návrhy Eisen- kolbův a Schumeierův, protože třeba zákonné úpravy poměru církve a kongregaci a opravy zmíněných článků trestního zákona. Navrhne, aby oba návrhy byly přikázány výboru. Ministr vyučování dr. Hartel praví, že tři ře- hole ženské zažádaly poslední dvě léta za pobytv Rakousku a jedna z nich povolení neužila. Dosavadní normy stačí k ochraně státního i národohospodář- ského zájmu, k zabezpečení náboženského míru. Vy- počítává, že v Horních Rakousích připadá na 10.000 obyvatelův asi 29 řeholníků, v celém Rakousku na 10.000 duší asi 12. Podobně má se věc také s jmě- ním řeholí. Ministr vyvrací vývody jednotlivých řeč- níků nebo uvádi je na pravou míru a žádá sně- movnu, by při hlasoväní měla na zřeteli jeho vý- vody, jež zajisté nenasvědčují pilnosti návrhů. Rokování přorušuje se. Čle se pilný návrh Romančukův n zřízení ruské unversity a zatímné ustanovení paral- lelních stolic s ruskou vyučovací řečí ve Lvově. Posl. Berger upozorňoval, že předloha o změně bursovního zákona z r. 1875 o terminověm obchodě byla uveřejněna již v dnešních ranních novinách, dřive ještě, než byla rozdána poslancům. Je to ne- slušnost a protože stala se v tomto zasedání podruhé. vyzývá předsedu, aby věc vyšetřil a postaral se, aby neopakovala se. Předseda omlouvá se, že o té věci nemůže ničeho sděliti. Tisková kancelář odevzdala dnes před- lohu sněmovně a byla hned přečtena Konec schůze v 5 hod. 35 min. odpol., příšt bude v pálek o 10. hlod. d opol.
doktor Hartel Romančukův Posl Berger Rakousko Horní Rakousy Lvov
22 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 19. listopadu. (C. B.) Ve včerejší schůzi rozpočtového výboru při kap. I. »Cisařský dvůr« posl. Wolf navr- hoval škrtnutí 2 mill. (z 93 mill.) Položka pro dvůr byla zvýšena v r. 1873 o světové výstavě o 1 mill. a od té doby vřaďovala se zvýšená položka. Navr- huje proto 2 mill. K v lelech 1901/2.
Wolf Vídeň Cisařský dvůr
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Po rhonském ledovci. Naegolis Graetli. Podává Božena Kunětická-Viko vá Původně jsme neměli vůbec v úmyslu pod niknouti jakoukoliv ledovcovou tůru. Myslil jsme, že nám poslačí dívati se z daleka na bílé, mlčelivé jejich hrbety v jasu slunečním kdy svíli svou běli jako zkamenělým ohněm. Když jsme opouštěli osamělý hotel Tiefen bach, do něhož jsme dopadli utýráni namáhavou cestou z Göschenén, nemohouce již dostihnout Furky, byli jsme překvaponi kouzelným ránem jež teklo zlatým proudem po stráních a údolích alpských. Sněhy plály, na bizarních hřebenech velehor stálo klidné modro, prozářené sluncem jako světle modré sklo. Bylo chladno, ale svěže. Zvenky stáda zvu- čely se strmých strání a zvuk jejich zněl oce lové v mrazivém, oslňujícím ránu, v němž ticho stálo nehnutě, jako by naslouchalo vlastnímu A zase po sté jsme si opakovali, že nen potřeba njakých výstředních partif, že stačí vi děti v Alpách to, co učinila přístupným ohromná podnikavost a smělost švýčarská, které dovedly silnice vyšvihnouti do nemožných výší pod samé sněhy a ledy, silnice krásné, vinouci se ohrom- nými zákruty v místa, která zdola se zdají ne- možnými k výstupu. Avšak ještě dříve, než došli jsme k Furce, změnili jsme program své cesty. Vinou statného Švýcara, který nabídl se nám za průvodce po ledovci rhonském a přes Naegelis Graetli ke Grimselhospicu, rozhodli jsme se podniknout tuto salonní partií, která náleží ve Švýcarsku k nejoblíbenějším a od turistů nejvíce vyhledá- vaným. Je zcela pochopilelno, že ke všem tajům pohádek z mramorových měst a ledových zámků dostali jsme klíče ve chvili, kdy jsme najal svého průvoděího, jenž byl jejich pánem.
Božena kunětický Vika Furek Göschenény Alpy
25 article
Průvodce byl šťasten, že našel nás, my. že jsme našli jej a nám ovšem se zdálo, že štésti kvete na těchto vysokých místech a že třeba jen si ho natrhati a zastrčiti za pas. Nikdy dosud neměli jsme duší tak důvěřivou tak naivné poetickou, jako v ono ráno, které podávalo nám své dary a své písně. Jsou dva největší sliby, jež dalo Švýcarsk turistům. Slib jezer a slib ledovců. A myslím. že slib ledovců ještě jest vábnější, neboť již na jezeře bodamském hledali jsme rozechvění sil houetty jejich v ranních mlhách. A nyní z Furky spatřili jsme poprvé Finstera- arhorn!. Všecky naše sny a všecky představy jež jsme si vypěstovali uměle od školních le až po chvili, kdy na Bodamském jezeře se nám zdálo, že ledovec vidíme, ležely v duších našich na kolenách, jakoby byly usvědčeny ze svatokrádeže. V tě chvíli naivní poesie našeho nitra zmizela.
Furek
26 article
Veliká epopeje stvoření světa jako bíly vznešený přizrak dalekého minula a do věčnost sahajícího budouena zjevila se před námi Zničila nás! V chrámě našich modliteb zjevil se skutečný bůh! Ach, veliké to vypjetí úžasu není lze již opakovati! Jen jednou možno jej proži, jen jednou možno proeltit, jak zmocní se rázem celé naší bytosti a pronikne ji jako bílý blesk. Vzpomínky nemají slly, protože nedovedou tvořit! A tato chvíle byla nejúchvatnější z cele naší cesty po Švýcarsku. Průvodce přinesl si sekerku a provaz, chtěl nás vésti vzhůru po Galenstoku, abychom měli alespoň pojem o tuře po velkých ledovcích. Na koupili jsme v hotelu trochu zásob a vydali se na cestu. Nitro naše bylo ještě schváceno velkým pohnutím, ale byli jsme jím jako očistění ode vší všednosti. Průvodce snažil se býti zábavným a důle žitým, ale nám bylo nemilo, že řemeslně do- týkal se všeho, co nás naplňovalo obdivem. Vy- stoupil již patnáctkrát na Finsteraarhorn, čtyřikráo na Monte Rosa, prodělal alpské rolhy a bouře Míčl to všecko stvrzeno a podepsáno.
Švýcarsko Nitra Finsteraarhorn Monte Rosa
27 article
Pro nás však nebylo již žádného přání. jež bychom toužili miti splněno. Snad jen po- zvolna vybíjí se gurmandství alpské turistikya po ledovci rhůnském vzniká touha vystoupiti n Matterhorn, anebo jinam, kde by dojmy byly pronikavější a mocnější. Patrně se slézáním le- doveů má se to jako s alkoholem. Větší a většl doušky, aby se rozčilení dostavilo. Nám začátečníkům poskytla snaše cesta tolik námahy, chvění ba i útrap, že jsme ještě několik dnů po ní cítili její následky. A mohu říci, že mnohem více byly při ní fysické slly v napjeti než duševní a že vrouci krev proudem zalévala každý hlubší dojem, který v ní utonul skoro bez ohlasu. Alespoň vzpomínky mé na tuto cestu jsou velmi mdlé, ničím neprozářené a vslávají jen na několikeré zavolání jako una- vený chodec. — — Vidím jako ve snách spousty balvanů na- hromaděných v neladu, jakoby je obr s výše vysypal, po kterých jsme se prodírali k ledovei. Misty jsme slézali, místy seskakovali, místy jen s pomocí průvodcovou sestupovali. Kde jsou podrobnosti? Pamatuji se, že náhle octli jsme se nac modravým mořem, jehož vlny byly jako ze sádry ulity. V první chvili nechápali jsme, že je to ledovec, nemohli jsme tomu uvěřit, bránili jsme se té možnosti.
Misty Matterhorn
28 article
Nic oslňujícího, nic bílého, nic hladkého. Doma představovali jsme si ledovec hladký lesklý jako zamrzlou Vltavu a nyní spatřili jsme spoustu pitvorných skupenin, různých tvarů velikosti, podobnou aspoň poněkud naší Hrubé skále, díváme-li se na ni z daleka a s výše. Slabě namodralý a přece tak význačný modrý přisvit, jenž lpěl na ledovci, dodával mu jakés pohádkové měsiční záře, cosi nevyličitelného asi jako mrtvá dětská tvář. A zase jest to jen ten modravý svit, který prozařuje mými vzpomínkami a mluví ztajenými vzdechy a sny místa ochuzeného turisty o nejskvělejší pel svého věčného klidu. Teprve když jsme stáli uprostřed a viděli kolem sebe divotvorně jezero, blýštící se myria- dami drobných hvězd, protkané modrými pruhy
Vltava
29 article
hlubokých a často nebezpečných rozsedlin, když jsme se zadívali do výše, kde bílé vlny zdou- valy se v úžasné kotouče, stoupajíce až k vrcholu Galenstoeku, pochopili jsme ledovec v celém jeho rozsahu a celé jeho kráse. My, kteří jsme tak rádi čílali u teplých kamen cestopis Nansenův, byli jsme šťastni, ze alespoň částečně v nejmenším rozměru, ale přece v určitě představě mohli jsme zachytit veliké moře polární a námahu Nansenovu, s kterou prodiral se za svým cílem. V maloun kých, svěže modrých ledovcových jezirkách hledali jsme veliké vodní pruhy v ledu, po nichž byl nucen buď přeplouti, nebo je obchá- zeti. Také oslňující běl, která jej tak soužila byla zde všude kolem nás a pohlcovala slunce jako by je vssávala. A chvilemi se zdálo, že spousty ledu jsou rozžhaveny do běla, jako roz- tavené železo. Plaménky z nich vyšlehovaly skákaly po nich, zanikaly. Obrazotvornost nen tak mohutná, nemá barev ani té umělecké výše, aby dovedla znovu reprodukovati po- drobně a s nadšením obraz, jejž skutečnos stvořila. Vím, že ani zdaleka nepřibližujís ve svém myšlení pravdě, které jsem byla tak blizka a do které jsem mohla cele se po nořiti. Nastiňuji obraz, skutečnosti jsem se ne zmocnila.
Nansenův
30 article
Po dlouhé chvíli mlčení, jež bylo více z jiknutím, vyzval nás průvodce k dalšímu po chodu. Ale vše, co přišlo nyní, bylo již spor tem. Snad se v něm tužily naše svaly, ale duše umdlévala. Dojem se nestupňoval, jen námaha. Přelézání vln, příkré stoupání po schůd- kách sekerkou do ledu vylesaných, to vše bylo sice zábavné, snad i nebezpečné, krásný gymna stický výkon, ale v duši nezanechal stop. Ještě pohled dolů na ledovec byl krásný. Ztrnulý široký vodopád, záhadný svým mlčením Slunce pražilo a spalovalo nám krk i líce Chůze po ledovci stávala se nám již pouze po- vinnosti. Snad ještě výše, až na samém vrcholu Galenslocku bychom nalezli novou extasi, ale i to je pochybné. Vraceli jsme se namáhavě a s největším úsilím. Vlny přešly v lehké čeření a konečně stáli jsme zase na pevné zemi a nad námi zvedal se kamenitý neschůdný Naegelis-Graetli. Průvodce pozdravil náš šťaslný návrat k zemi horským zajodlováním a jeho pozdrav byl opě- tován na druhé straně ledovce, kde objevili jsme několik miniaturních nových turistů. Nägelis-Grätli! Ještě dnes, kdy sedíme v prohřálém a prozářeném pokoji zmoeňuje se nás hrůza, vzpomeneme-li na krutý pochon po bizarní Nägelis-Grätli, jenž jako vyceněne zuby dravce dotýká se svěžího modra nebes.
31 article
Všecky svaly v napjetí a prsa rozbouřena k prasknutí. Byly chvile, kdy jsme nemluvili ani slova a kdy jsme považovali našeho prů- vodce za zločince. Několik hodin unavujícíh stoupání, v němž chvílemi bylo mnoho kamzičí odvahy, spotřebovalo naše ženské síly. Vím, ze jsouce těsně pod hřebenem, kde nám průvodce radil k odpočinku a posilnění, snědli jsme své zásoby bez chuti, skoro s násilím. A přece, jaká volnost, jaká veliká, veliká svoboda! Nad ledovcem zakroužil orel a ztrati se náhle a prudce, jako by jej bezedno téchto výšek pohltilo. Řetěz Wallisských Alp jako věnec z bílých růží dekoroval nám obzor; nikde nebylo oblaku nikde záchvěvu. Byli jsme zde sami s věčností. která v obrovských ramenech dávno vychladlých titanů snila tiše svůj velikolepý sen! A čím déle jsme seděli, tím více pociťovali jsme veli- kost této chvile a tím intensivněji zmocňovala se duše celé té spousty grandiósní krásy rostla jí a šířila se jí. Je v nás úžasná síla, která se zvedne, vystoupí a náhle obejme ohromný kus velebně země a strhne ji do svých hlubin. Nikdy nepocítíme síly své vnitřní bylost v městech, ve společnosti, v novinách, ale jsme-li tak vysoko, že slyšíme věčnost dýchat. pak rázem probudíme se a cílime růsti v sobe boha, jenž vdechl do nás svůj život. A jsme velcí a silní, jsme mocní a neko- nečníl
Wallisský Alpa
32 title
Jsou to chvíle, kdy se bojíme návratu. —