ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 ea85c250-66c4-11dc-b7b5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 16 celkem · entity: person 57, place 16, org 8, work 3
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 39. ze dne 8. února 1901.
2 masthead
Různé zprávy.
3 article
= O nálezu antické sochy v moři potá- pěči, blíže ostrova Ceriga, o němž jsme již přinesl telegrafickou zprávu, oznamují se následující podrob nosti. Jak známo, nalezli potápěči na dně mořském blíže ostrova Ceriga krásně zachovanou bronzovou sochu v životní velikosti, připomínající sochu Praxi- telova Herma a mimo to ještě jiné, úplně zachované bronzové sošky. Odborníci soudí, že umělecká tato díla pocházejí z lodě, jež ve 2. století po Kristu ztroskotala se v moři blíže Ceriga. Loď ta, o níž se zmiňuje též Lukian, plula do Italie a vezla velké množství uměleckých předmětů, jež byly v Řecku buď zakoupeny neb uloupeny. Řecká vláda v po- sledních letech velmi horlivě dává pátrati po těchto potopených uměleckých pokladech. Dvě válečné lodi řecké křižují v moři kolem Ceriga a práce potápěčů setkala se již se značnými úspěchy. Značná část uměleckých pokladů oné potopené lodi byla již vy- lovena a nalezá se v musen athénském. Mnohé so- chy a sošky nejeví nijakých stop poškození a jsou znamenitě zachované, což lze vysvětliti tím, že le- žely v bahně. Jiné bronzy však utrpěly účinky moř- ské vody, jimž byly vydány po mnohá století potud že jsou silně pokryty patinou. = Slavný americký vynálezce prof.
Prax Hermés Krist Řecko
4 article
Elisha Gray zemřel dne 21. minulého měsícev Bostoně ochrnutím srdce. Byl jedním z nejčelnějších vynálezců v oboru elektrotechniky, avšak z četných svých vynálezů měl jen velmi málo hmotného pro- spěchu. Narodil se roku 1835 v Barnesvillu, Ohio, a ve svém mládí byl zaměstnán při tesařství, kovář- ství a stavbě lodí. Později věnoval se studiím příro- dovědeckým, zejmena fysikálním. První jeho vyná lezy v oboru elektrotechniky byly: telegrafický přesunovač, ohlašovací přístroje a přístroje opako- vací. V letech sedmdesátých založil Gray »Western Electric Company«. V této době započat svoje po- kusy o sdělování zvuku elektrickým vedením a dne 14. února 1876 podal ve Washingtonu žádost o pa- tent na přenášení hlasu lidského telegrafickou cestou Avšak již 8. března 1876 udělen prof. A. Grabam- Bellovi patent na telefon. Gray povždy tvrdil, že Graham-Bell při tom využitkoval methody vylíčenév jeho žádosti o patent. Když telefonování počalo se zavádět v praxi, sloučena práva Grayova pod jmenem »Harmonic Telegraph Company« s právy společnosti Bellovy, začež Gray dostal jedva 100.000 dollarů.
Gray profesor A Grabam Bell Graham Grayův Bellův Barnesvill Ohio Washington western Electric Company Harmonic Telegraph Company
5 article
Při pozdějších procesech o původní vynález telefonu nepodařilo se Grayovi uplatniti svoje nároky a Bel- lovi přiřknuto bylo právo a majetek patentu. Ješťě několik dnů před svou smrtí prohlásil Gray, že Bell ukradl mu methodu, udanou v původní žádosti o pa- tent. Podobný výrok učinil též examinator patentního úřadu Wilbur, jenž udal pod přísahou, že Bell jej podplatil a zaplatil mu 100 dollarů, aby mohl na- hlednouti do Grayovy žádosti o patent. Od té doby však bylo toto udání několikráte odvotáno a pak znovu opakováno, takže věc i nadále zůstala zá hadna. Jiným důležitým vynálezem Grayovým jest telautograf, jenž umožňuje opakovati telegraficky ru- kopis depeše, o kterémžto vynálezu přinesli jsme svého času obšírnou zprávu. Rovněž učinil Gray před nedávnem vynález, jímž tak zvané zvonové bóje ele ktřinou možno rozezvučiti, při čemž není zapotřebí vodících drátů, nýbrž proud sděluje se bóji skrze
Gray Bell Wilbur Grayův
6 article
vodu. Zvláštní předností vynálezů Grayových byla značná jejich jednoduchost. = Elegantní podvodnice. Z Paříže se ozna- muje: V jednom z domů v ulici De Faubourg St. Honoré ubytovala se před nějakou dobou s neoby- čejným přepychem jakás dáma, jež na popisném archu zapsala se pod jmenem hraběnka d'Austin, představená ústavu šlechtičen z Bavorska. Měla sebou velmi hezkou dívku, již vydávala za svou dceru a těšila se v domě všeobecné vážnosti, nebot vydávala peníze štědře a bez smlouvání. Tím větší však byl úžas domovníka a ostatních obyvatelů domu, když onehdy odpoledne dostavili se dva poli- cejní zřízenci a hraběnku i její domnělou dceru bez okolků zatkli a odvedli. Shledáno, že domnělá hra- běnka byla podvodnice, po níž policie již dávno pá- trala a pod jmenem hraběnek a princezen provedla celou řadu šejdířských kousků a krádeží. Její do- mnělá dcera byla jí při tom nápomocna potud, jelikož hraběnka obchodníkům namlouvala, že ji provdá za milionáře a že pro ni nakupuje výbavu. Dívka ta však byla pouhou její společnicí. Mohla provésti důkaz, že jest nevinna na spáchaných podvodech byla propuštěna na svobodu. Domnělá hraběnka však byla ponechána ve vazbě. Jest prý to šlechtična d'Asque de Coupet a pochází z velmi vážené rodiny = Boj proti krysám, podobně jako v Ko- dani, zahájen byl v poslední době také ve Stock holmu. Jde tu o důkladné vyhubení těchto hlodavců, o něž také ve Stockholmě není nouze a městské za- stupitelstvo povolilo na prémie sumu 6000 švédských korun. Hubení krys ponechává se obyvatelstvu sa- mému, ale za každou dodanou zabitou krysu platí se odměna 10 haléřů. V Kodani bylo během 18 týdnů zabito neméně než 100.000 krys.
Grayův Faubourg Honoré ubytovat d ' Austin Asque Coupet Paříž Bavorsko ko Kodaň
7 article
= Krvavé drama odehrálo se těchto dnů v Petrohradě. Na ulici Cholodné dohonil k 7. hodině večerní elegantně oděný pán povoz, v němž seděla mladá dáma, vyskočil na stupátko a zranil dámu smrtelně bodnutím dýkou. Umírající mohla jen ještě udat, že se jmenuje Vanda Dutkovská a že vrahem jest její manžel Felix. Po dlouhém pátrání nalezen vrah v jednom domě na Varšavském předměstí mrtev. = Poklad v šatníku. Pařížský jeden časopis oznamuje: Chudá vdova, žijící v Campagne, blíže Bordeaux, nalezala se v poslední době v největší bídě. V malé chýži, již obývala, nebylo ani stravy ani paliva a při tom panovala nejtužší zima. Ko- nečně se odhodlala, že spálí starý šatník, rodinnou památku, jediný to pozůstatek z lepších dob. Vzala tedy sekeru, ale jedva že několikráte do skříně uho- dila, vyhrnul se k největšímu jejímu úžasu z tajné příhrádky proud zlaťáků. Úhrnná cena tohoto po- kladu páčí se na 10.000 franků. Vdova se domnívá, že tato suma ležela v tajné příhrádce od smrti jejího děda, jenž zemřel před 45 lety.
Dutkovská Felix Petrohrad Bordeaux ko Cholodný
8 article
= Podivný pták. Ku podivným, překvapují- cím rysům, jichž příroda v Australii tolik jeví, obje- vena v poslední době nová podrobnost. Zvíře, jež pracuje více než mu třeba a koná opatření, jež jsou určena pouze pro zábavu, jest zajisté vzácností. Činí tak australský pták chlamidar, před nedávnem ob- jevený. Pták staví si hnízdo jako obyčejně, ale mimo to pořizuje si ještě místnost, již nelze zváti jinak než salonem nebo pokojem pro hosty. Tato místnost, v níž se pták z pravidla zdržuje, sestává ze širokého základu spletených prutů. Uprostřed tohoto prostran ství, obklopen kolmo zasazenými pruty, nalezá s salon, jenž má mnohdy délku jednoho metru. Pruty postaveny hustě proti sobě, jsou spojeny pletivem stebel trávy a nahoře překlenuty. Vnitřní stěny jsou zcela hladké a rovné. Aby tento salon nepostrádal ozdoby, sbírá pták horlivě všeliké drobné, pěkné a nápadné předměty, pestrá péra ptačí, hlemýždí sko- řápky, škeble a pod. K tomuto cíli podniká daleké výlety a může potřebovati také leccos, co lidé zaho- dilí neb ztratili. Veškeré tyto sebrané poklady spo- řádány jsou ozdobně u vchodu a uvnitř salonku, na stropě pak připevněna pestrá péra jako praporečky a vlajky. Tak jeví se útulný život zvířecí v kraji, kde domorodý člověk sám žije nanejvýš žalostně.
Austrálie
9 article
Zemřelí v Praze. Dne 3. února 1901: Hájková Anna, posluho- vačka, 32 roky, 248—V. Grossmannová Josefa, man- želka řezníka, 42 roky, 190—V. Špetlík Alois, řeme- nář, 23 roky, 1013—I. Souček Jan, kotlář, 61 rok, 183—VII. — Ve všeobecné nemocnici Schustrova Rosa, vychovatelka, 25 roků. Salač Josef, nádenník, 45 roků. Řezníčková Markéta, manželka mlékaře, 33 roky. Hykeš Josef, metař, 63 roky. Tě- šínská Barbora, manželka dělníka, 63 roky. Dne 4. února 1901: Novák Oldřich, syn úřad níka, 1 rok 2 měsíce, 186—I. Diamantová Anna, soukromnice, 25 roků, 1219—II. Klabíková Rozalie, nádennice, 70 roků, 1176—II. Morch Břetislav, syn sluhy, 31/2 roku, 265—II. Hůrka František, podomek, 79 roků, 673—I. Hromadník Jiří, stárek, 53 roky, 1910—II. Olešík Bedřich, syn strojvedoucího, 11/2 r., 779—VII. Souček Rudolf, syn hostinského, 2 měsíce, 246—VII. — Vevšeobecné nemocnicí: No- vák Josef, dělník, 27 roků. — U milosrdných bratří: Janek František, číšník, 31 rok. — U mi- losrdných sester: Hetešová Terezie, vdova po kočím, 70 roků. Seidl Alois, továrník, 41 rok, Tomek Matěj, býv. hostinský, 88 roků. Keil František, býv. dělník, 88 rsh. — V chudobinci: Brázdová Ma- rie, vdova po pecnáři, 89 roků.
V Grossmannová Josef V Špetlík Alois I Souček Jan Schustrův Rosa Řezníčková Barbora Novák Morch Břetislav František I Hromadník Jiří Bedřich Souček Rudolf Seidl Tomek Keil Praha Ma Klabíková Rozalie Hájková Anno Oldřich Hetešová Terezia
10 article Král, české zem. divadlo v Praze
Král, české zem. divadlo v Praze Národní divadlo. V pátek dne 8. února. Mimo předplacení Představení na pamět Julia Zeyera. VYŠĚHRAD. Symfonická báseň pro velký orkestr. Složil Bedřich
Král Zeyer Bedřich Praha národní divadlo
11 article Smetana. Dirigent: Karel Kovařovic. e
Smetana. Dirigent: Karel Kovařovic. e olldů l o Sula mit. Dramatická báseň o třech dějstvích. Napsal Julius Zeyer. Režisér Jaroslav Kvapil. — 1 Po druhém dějství přestávka. Konec o 1/210. hod. Začátek o 7. hod.
Smetan Kovařovic Julius Zeyer Kvapil
12 article Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově. Začátek o 7. hod- V pátek dne 8. února. 28. hra v předplacení. Robinson Nový
Smichov Švandův divadlo
13 article Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech V pátek dne 8. února. Začátek o 1/27. hod Padesáté sedmé lidové představení za poloviční ceny Muka ženy z lidu. v jenssbr t al atss znbi
Král Pištěkův divadlo
14 article
stoal o
15 article
Vasa nám spěchal vstříc. Obejmuli jsme se srdečně. Byl velmi rozradostněn, když se dověděl, že jsme přijeli na dlouho do Bogdanovska. — Nemoc tvého otce není nebezpečna? ptal s starostlivě, když jsem mu vypravoval, jak se to všechno přihodilo. — A víš, mému se vede lépe! pravil, tiskna moji ruku, kterou neustále držel ve svých rukou. — Podíváme se na něho hned, pravil Foma Bogda- novič, stoupaje na poslední schod a sedaje na lavičku, aby si oddechl a počkal na lidi, kteří tahali naše zava- zadla. Jen jděte, jděte, přijdu hned za vámi. Vasa otevřel na levo dvéře a vedl mne chodbou, na které jako v hostinci vedly s obou stran dvéře jedno- tlivých pokojů. Na jejím konci, ve velkém rohovém pokoji byl ubytován Vasův otec. — A zde vedle jest můj útulek, pravil vesele Vasa a naproti jest Saneli, a vy budete s tvým vycho- vatelem patrně zde. — Ach, to jsou ty pokoje, které mají vyhlídku na velký sál — víml — Ano, zdá se, nebyl jsem tam . .. Pojďme zatím k papa, než je otevrou a přinesou naše věci. Zastali jsme Erazima Ivanoviče sedícího v křesleu velkého stolu, na kterém bylo rozloženo množství žen- ských hlaviček od Grevdonovského, litografované různé historické scény a pařížské karrikatury. Starý Saneli bral jeden obraz po druhém a kladl je pozorně pánovi před oči. Nemocnému se patrně tato zábava velice líbila a byl tak zabrán, že ani nezpozoroval, když jsme se přiblížili
Vasa Vasův Erazim Foma Bogda
16 article
— Umírám, to jest moje poslední hodina! naříkala hlasitě ve svém koutě ovívajíc se velkou větví, kterou jí utrhla kdesi tlustá Chivra, co zatím matinka, rozplý- vajíc se v slzách, mne a bratra objímala a žehnala. — Pomysli, Boryse, že nejsi děckem, ale také ni- koli ještě dospělý, a chovej se jak se to sluší na hocha v tvých létech, abychom se nemusili s otcem za tebe styděti, pravila mně, líbajíc mne dlouho a něžně. — Slib mně, že až se opět shledáme, povíš mně upřímně vše, jak jsi to dosud činíval, ať jest to pěkné anebo špatné. Slibujes? — Slibuji, matinko, pravil jsem rozčileně líbajeji ruku, ale neosmělil jsem se podívati se jí do obličeje, »Pomoz mi jen, bože, abych slib svůj dodržel,« myslil jsem, ačkoliv jsem byl v tomto okamžiku pevně přesvěd- čen, že neučiním nic, co bych potom musil před matin- kou tajiti. Připomněl jsem si její včerejší slova Anně Vasiljevně. Jest-li se jí zachce, »abych se do ní zamilo- val«, co bych potom činil, a jak bych to mohl matince vypravovati? Netrpělivé volání tetino z kočáru ukončilo naše loučení. Všichni se opět usadili na svá místa, a naše kočáry se rozjely v různé strany. Díval jsem se ještě dlouho za matčiným kočárem, zůstavujícím za sebou celá oblaka prachu, dokud nezmizel za prvními chatami velké vesnice, náležející koruně, odkud vedla strmá cesta do K. Moje veselost zmizela, a já jsem neotevřel ústa až do Bogdanovska. Anna Vasiljevna mne žádnými otázkami neobtěžovala, jen se na mne tázavě dívala. Lev dle svého obyčeje hřmotil, třeštil jako libela, přerušuje své mluvení jen tehdy, když objímal Annu Va siljevnu, vyslovujej Zapomenutá otázka.
Borys Anna Vasiljevna Anna Virginie