ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ea84dc60-661e-11dc-916b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 46, org 13, work 2, person 71
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, v úterý dne 19. listopadu 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 319.
4 article
Na ranni a odpol. listy U přilohami (uNaněný Obsor“ ve středu a „Literárni Hlidka v pátek) předplácí nei Praze v sdministra na měnle za čtvsl leta. . . . . 8 K — s dvoji čonáškou n . . . . . 7K0k sa měste . . . . . 2 K 30n Poštoun na naěale čtvj. . . . ke drojí zilllies na měsle tvrí lake kEi
Praha Literárni Hlidek U přilohy
5 article Němci moravští se opět vyznamenali!
Němci moravští se opět vyznamenali! Opět skvostný obrázek německé honet nosti: touž chvili, kde ve Vídni chtějís němečtí levičáci opět před rozhodujícími kruhy dodati vzezření umírněných, ku parlamentn práci a ku příměří s námi přeochotných vlastencův, kde jejich tisk opět nás zapří- sáhá, abychom přestali býti již probůh těmi svéhlavými kazimíry Cislajtanie a vešli na příměří s nimi, k vůli projednání rozpočtu, jinak že kletba trpících národů padne na naše hlavy: touž chvíli, hle, co tropí titíž mírumilovní patriotě na Moravě! Štvoua podpalují tam vášně Němcův do žhava prot nejsrdečnější touze a nejnalehavější potřebě našeho osvěty žádostivého lidu: proti ko- nečnému zřízení české universily pro naši Moravu a Slezsko v Brn neb Olomouci, purkmistři a poslanci němečt arranžují v obou těch městech protestní a demonstrační schůze, na nichž vyličují kul- turní a spravedlivý požadavek lidu našeho. jejž by všude jinde lidé skutečně osvícení svobodomyslní jen upřímnými sympatiem provázeli, jako prý nejnebezpečnějš útok náš na národnost německou, jejž prý musí veškeré Němectvo cislajtánské odrazit a zmařit, byť i nejkrajnějšími pro středky zoufalého svého odporu. — Vskutku: učiněná výheň fanatismua furoru teutonského sálá z obou těch neděl ních schůzí Němčourů brněnských a olomou ckých, z řečí těch d'Elvertův, Krum holzův, Brandhubrův, Primavesův, Sommrův a Chiarův, jako z těch resolucí, přijatýchz zpěvu hymny rakousko-německých patriotův — »Wacht am Rhein« . ..
Němec Cislajtanie Němcův Elvertův Krum Brandhubrův Primavesův Sommrův Chiarův Vídeň Morava Štvou Slezsko Brno Olomouc Wacht be Rhein
6 article
»Pro zřízení české university na Moravě«, opováží se tvrditi veřejně moravský soudní rada a hrdina litovelský bar. d'Elvert — není žádné praktické potřeby Němci musili prý by se tomuto projektu opříti nejkrajnějšími prostředky. Volání po české universitě na Moravě nezbytně prj znovuzjitří starý, národní boj ve formě nej ostřejší« . . Proč? A nač? otázal by se s námi každý nepředpojatý vzdělaný přítel osvětya pokroku lidu. Což je vám Němcům po tom, zřídí-li si většina slovanského obyvatelstva Moravy a Slezska universitu svého jazyka pro syny své? Co vám to překáží a pro vás to rmoutí? To chcete slouti národem osvíceným a vzdělaným a horšíte se proto, když spoluobčaně vlasti vaší dychtí po vyšším vzdělání mládeže své? Těšit byste se měl z této šlechetné žádosti a snahy jejich, pod porovat ji v zájmu obecného pokroku, radovat se z toho, že přibude novými vysokými ško- lami těmi světla, ruchu a práce vědecké — a vy zatím klnete té snaze kulturní, vy zatím proti ní protestujete a brojíte: po- zbyli jste rozumu a studu? — Tak by se v úžasu tázati mohl Němec spravedlivý ze starší generace, odchované duchem klassikův německých, Herderův, Götheův a Schillerův. Ale kdeže jest po tomto duchu v dneš ním pokolení Němectva cislajtánského jen pohádky! Lež a násilnictví jsou jeho modlami a jeho »duchem« hybným. Slyšme jen tu resoluci, přijatou na nedělní schůzi brněnské, jíž obcovali němečtí říšští a zemští poslanci, professoři. studenti, městští radní s purkmistrem rytířem Wieserem v čele. Ten opus výtečníka něme- ckého dra. Krumholze zní doslovně: »Po desítileti trvající boj, jejž nuceni jsme my Němci podnikati za svou národnost, otuži nás s dostatek, abychom dovedli odolati denním útokům svých národních pro
Elvert Němec Herderův Göthův Schillerův Wieser Krumholz Morava Slezsko český univerzita na Morava litovelský bar
7 article
tivníků. Však útok, jakýž Čechov nyní proti nám strojí, přesahuje veškeré dosavadní jich nájezdy. Jestto nejnebezpečnější útok proti na- šemu dobrému, starému něme- ckému právu. Českou univer- situ požadují, aby dále prováděli své počešťovací dílo ve zdech na- šeho města! My však jsme pevně odhodláni neustoupiti od svého dobrého starého práva ani o vlas. Již zřízení české techni ky bylo ranou, jež nás co nejprudčeji zasáhla a vůči nové ráně, již chtějí zřízením če- ské university proti nám vésti, musí vše, coz chce Němcem slouti, se spojiti. Chceme proti Čechům na kolbiště vyraziti a požadu- jeme rozhodně, oč jsme již před lety žádal a čeho právem požadovati smíme: svou německou universitu v Brně Zdar našemu německému lidu!« — Tak vida: česká universita pro dva milliony lidu českého, česká universitav hlavním městě země od pravě- kův slovasské, v níž Němci sotva čtvrtinu obyvatelstva tvoří: ta byla by » nej- nebezpečnějším útokem na národnost pa- nující té německé menšiny, « sahala by k hrdlu »starému dobrému německému právlu« brněnských fabrikantův. Zas tedy ve zdraví o jedno »staré dobr německé právo« v Rakousku víc! Jak pak jen vlastně zní a ve kterém kodexu je defi no- váno a stanoveno? Snad proto že dle vý- sledku obecních, voleb brněnských Brno ma většinu německou, nesmí v něm pro slovan skou většinu země býti vysokých škol?
Čechov Němec Čecho Brno Rakousko brněnský Brno
8 article
Nuž, Praha je ohromnou většinou česká, má ryze české obecní za- stupitelsto a přece má ve svých zdech německou uníversitu pr menšinu obyvatelistva v zemi. A přece nevoláme my Čechové, že je tato německá universita v naší české Praze nejnebezpečnějším útokem proti našemu starému dobrému právu českému, přece nekřičíme, že to instituce zřízená jen ku poněmčování naší Prahy a neprotestujeme a nebouříme proti ní vášni- vými resolucemi ! — Však němečtí hegemoni nezuří v pravdě jen proti zřízení české university v Brně. kde by přirozeně a rozumně byla na pra vém místě, poněvadž universita, má-li do- státi svému úkolu, nemůže se spokojit jen s professory a posluchači, nýbrž potřebuje zvláště pro lékařskou fakultu velké nemoc- nice, porodnice, ústavu pro choromyslné- dětské nemocnice, biblioteky atd., což všechno jen ve hlavním městě země moravské jest soustředěno. Roztomilost německá však nepřeje nám české university ani v Brně, ani v Olo- mouci, ani kde vůbec po cele naší Moravě. Pověděla nám to s nej větší možnou »nezamrzlostí« v týž den 17 listopadu 1901 na schůzi německých výteč níků v Olomouci, jejímž účelem, dle vlastních slov purkmistra Brandhubra, bylot protestovat proti zřízení české uni ver- sity na Moravě vůbec. — Tedy an v Kroměříži, ani v Přerově by nám milost- páni nedovolili a nedopřáli, čeho poža dují pro sebe: vysokých šk o vlastního jazyka národního.
Čecho Brandhubr Ted an Praha Brno Ola Morava Olomouc Kroměříž Přerov český univerzita v Brno ústav pro choromyslný
9 article
Co říci takové nestoudnosti menšiny po- tomků dobrodružných vetřelcův a přistěho valců pobělohorských proti starobylé ohromné většině domorodého národa Svatoplukovaa Komenského! Však ještě v jiné příčině za- sluhuje nedělní olomoucká komedie Něm- čourů moravských povšimnutí. Když byl totiž hlavní řečník, říšský posl. Primavesi, ulevil své nedůvěře proti samému ministru Körbrovi, jenž na oko hlásá příměří národní potají však vyjednává s Čechy o zřízen české university v Brně neb Olomouci, roz katil se německý krocan do šarlatu a takto zahudroval: »Zřízení takovéto české univer sity na Moravě vůbec znamenalo by, že vláda českým snahám naddržuje Toho však němečtí poslanci nikdy ztrpěti nemohou, aniž by nevy zkoušeli proti tomu prostředku nejkrajnějšího — obstrukcele — V přijaté na to resoluci vyzývají se pak »veškeří němečtí poslanci Cislájtanie, aby tyto snahy Čechů co nejprudčeji potírali aby z boje proti české universitě na Morave učinili pospolitou věc všech Němců a jich souručenství a v případě, že by vláda s ta- kovou předlohou zákona před parlamen přišla, aby všichni ihned sáhli k ob strukci.«
Svatoplukovaa Komenský Körbr Cislájtanie Němec Německo Čechy Brno Olomouc Morava
10 article
Tu se tedy a tempo ta německá vlaste necká mysl vůči říši, ústavě a parlamentu opět obnažila do hola: terror německých tyranů vystupuje tu v celé své sveřeposti zakazuje drze vládě rakouské učiniti po právu a spravedlnosti národu našemu. jenž dle poměru své četnosti vůči Němcům má právo ne na dvě, ale na tři university v trojjediné vlasti své. Zaka- zuje pánovitě vyhověti kulturní potřebě ná- roda šestimillionového nad veškeru pochyb- nost prokázané, ba hrozí proto násilno obstrukcí v říšském parlamentu ve chvíli, kde nás tisk německý zapřísahá, abychom k ní my urážení, odstrkovaní a týraní Čechové nesáhli. Ale od krutosti zpupných nafoukaneů není než jediný krok ku — směšnosti: »Zatím co brněnšt Němci požadují si svou německou univer- situ pro Brno — Němci olomoučt zase ji chtějí míti jedině v Ol moucil Dr. Sommer ponavrhl a shromážděn v redutním sále olomouckém přijalo resoluci v níž se co nejdůrazněji žádá za zřízení ně mecké university v Olomouci. Teď jsme žádostivi, jak jim pan Körber vyhoví?! Nej- spíše zřídí pro čtvrtinu německou na Moravě dvě německé university, však pro tři čtvrtiny českého obyvatelstva žádnou. Tak mu po- roučí německá obstrukce, dokládajíc: »Stát jsem ja!«
Němec Zak Čecho doktor Sommer Körber Brno Ola Olomouc Morava
11 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 18. listopadu. (C.-B.) Rozpočtový výbor pokračoval v zevrubném rokování o rozličných titulech ministerstva ob chod. Posl. Malfatti nalehal na bezodkladné opa tření vládní v zájmu vinařství a hedvábnictví jiho tyrolského a na zřízení úřadu pro zprostředkování práce v tomto území, dovozuje, že snížením ela z vin a svobodným dovozem hedvábí zhoršily se velice existenční poměry vlaského obyvalelstva.
Posl Vídeň
12 article
Posl. dr. Fořt rozbíré jednotlivé agendy ob- chodního ministerstva, načež obrací se k položce 400.000 K, určené pro přípravy ke stav bě cest vodních. Řečník poukazuje k tomu, že sehválením zákona o vodních cestách z 11. června t. r. k dosavadní, již tak dost rozsáhlé působnost obchodního ministerstva přidělen byl nový vysoce důležitý obor, čímž ministerstvu obchodu odkázáno bylo vyřizování otázek, od jejichž účelného řešení bude záviseti, stane-li se zákon o vodních cestách dílem blahodárným, či zvrhne-li se v prame nesnází, rozpaků, chyb a stoupajícíh neproduktivního zatížení poplatni- ctva. Ministr obchodu, mluvě o orgánach, jež ku provádění řečeného zákona budou zřízeny (stavebn ředilelstvo vodní a sbor poradní), zmínil se tolik o dvou účelech, které jimi mají být sledovány, totit o organisaci administrativní služby a o úkolech po- vahy technické. Při tom však ku podivení všech, kdož s věcí jsou poněkud blíže seznámeni, pustil se zřetele že též národohospodářská stránka ce- lého problému má ještě potřebí du- kladného vyjasnění. Při umělých cestách vodních neběží přec toliko o jejich technickou usku- tečnitelnost vzhledem k vodopisným, geo- a orogra- fickým poměrům, nýbrž i otäzka národ hospodářské účelnosti padá tu rozhodně na váhu. Jestě nutno především svědomitě vyšetřit zda obrovský finanční náklad nalezá se v přiměře ném poměru k hospodářskému prospěchu, jejž do tyčná umělá vodní cesta vůbec může přiněsti
Posl doktor Fořt
13 article
V ohledu tom vykazuje zákon o vodních cestách přímo děsnou mezeru. Srovná-li kdo odborně vysoce cenně a důkladné odůvodnění, jimž opřena byla le- tošní německá předloha, týkající se středo německého průplavu, s dotyčnými vývody zákona rakouského neubrání se dojmu přímo deprimují címu. Arci věc tu lze vysvětliti snad i omluviti tim, že rakouský zákon nevyšel z úvah čistě hospo- dářských, nýbrž že byl toliko plodem poli tických rozpakův. Při spěchu a ukvape- nosti, s kterou zákon ten byl letos na jaře v říšské radě vyřízen, nebylo na odůvodnění národohospo dářské hrubě řysického času.
14 article
Tím více jest však nutno, aby dnes, ve stadi prací přípravných, národohospodářská účel- nost jak celého projektu, tak i jeh jednotlivých částí co nejdůkladněj byla prozkoumána. Bude především nutno přesně rozhodnouti otázku, jaká správní zásada, zd zásada poplatku či zášada všeobecné úhrady berní má býti příštím umělým vodním cestám položen za základ. O této důležité otázce, při níž rozhodnuto bude o stanovení a výšce poplatků za užívání prů- plavů, nebylo dosud ani z pozdálečí vážně vůbee jednáno. V zákoně se sice mluví o poplateích, jejichž výši má vláda stanoviti, též mluví se tam o zůročení a umoření nákladu stavebního, však obě jest zhola neurčité a mlhovité. Namnoze plete se vše páté přes deváté. Jestliže se u nás vůči umělým cestám vodním na rentabilitu finanční, t. j. na úhradu správních výloh a zúročení kapitálu, nechce či nemůže pomý- šleti, nastává však tím větší nulnost, postaviti aspoi nepřímou rentabilitu národohosp - dářskou v jasné světlo. Ukáže-li se pak na základě přesné, nikoli jen povrchni kalkulace, opřené o zkušenosti a analogie ciziny, že ta neb ona část projektovaných vodních cest ponese národohospodář- skému tělesu zisk a prospěch v té míře, že finančn oběti s vybudováním jejím spojené budou vyváženy neb dokonce převáženy, tož chutě do díla. Jinak ale nutnou jest opatrnost, aby beztoho již vyčerpaná herní síla poplatníků stížena nebyla velkými břemeny buď zhola nic, neb jen v nepatrné míře produktiv- ními. Po této stránce není u nás otázka nákladných umělých cest vodních dosud vykvašenou a vyzrálou
15 article
Až dosud vycházelo se u nás namnoze z bludného názoru, jakoby každá umělá cesta vodní bez ohledu na její lechnickou povahu, na způsob provozován jejího a na dopravní směr, kterým běží, byla za všech okolností co do výloh dopravních výhodnější než kolej železniční. V příčině té musí zavládnouti silné vy střízlivění, neboť i umělé vodní cesty podlé- hají, jako vše jiné, železnému zákonu relativity. Cela řada v cizině s velkým nákladem vystavených kanálů ležíť dnes ladem. Zjevné prospěchy nesou jen ty, při kterých jsou podminky zdaru skutečne dány. Bedlivé prozkoumání těchto podmínek musí býti tedy u nás přední úlohou. V té příčině bud zejmena nutno, provésti tu a tam silné korrektury v cifrách, které v agitačním lomozu jak v příčiné očekávaného dopravního množství, tak v příčině do cileného zlevnění dopravy nezřídka se uvádějí. Řečník věc tu ciferně illustruje a uvádí řadu pří kladů, z nichž zjevno, že u nás o pravděpodobném dopravním ruchu na některých z projektovaných vodních cest a sazbách dopravních při tom vybíra ných panují nezřídka čiré illuse. Celkem vzato, řečník, obsahuje zákon o vodních cestách nepopíra- telné tu a tam ryzí kov, za nějž příkladně považo- vati sluší úpravu a splavnění toků při- rozených, zvláště středního Labe však vedle ryzího kovu jest tu i dost hluché strusky.
16 article
Teprv až na základě bedlivého střízlivého prozkou- mání stavu věcí řečená struska od ryzího kovu bude odloučena, ukáže se, co jest hospodářsky žádoucno a finančné důvodno a co tedy sluší uvésti do ži- vola. Jedním slovem, co dnes schází, jest přesná, na základě bedlivých studií sestavená, naskrze so- lidní bilance příštích cest vodních, při kteréžto bilanci na jedné straně, se sumou na- kladu stavebního a s výlohami správními, na straně druhé s výnosem případného poplatku, s očekávanou slevou dopravného a impulsivními účinky, zlevněnou dopravou na těleso hospodářské konanými, by bylo kalkulováno. To vše dosud není po ruce a prot musí býti co nejdůtklivěji žádáno, aby ministerstv se svými přištími odbornými orgány především k těmto otázkám mělo zřetel, neboť jenom po jejich zdárném rozřešení bude jmožno rozhodnouti, v ja- kém pořadí se stavbou dlužno začíti a tím vyva rovati se fiasku, které jinak se stane nepochybným. Ministr obchodu bar. Call odpověděl na mi- nulý Vukovičův dotaz, že záleží mu na zacho- vání a rozvoji starodávných obchodních sty ku s Albanií, že zavedl zdárné vyjednávání s du- brovnickou plavební společností, aby za přiměřenou státní podporu zabezpečila pravidelné spojení a v- V drobuěm prodejit ranní číslo o sobě . . . za S vdpoled . . . . za 2h Ve flislkách na venkově- vůpoladní . . . . . . . 10 Inserá t platí se hotevě nnpřel. Předplscení a Inserty přijímá sdmlnl- strace v Marianské ulici č. a Tan paehftejí se též rečskee tiskárna a nzpodise „ Násodnich L.ástu“. Eukopisy se novrsceji.
Call Vukovičův Albánie
17 article
nasnaží se, aby plavba po řece Bojaně prospí- vala také rakouským zájmům. Slibuje podporovati příští rybářskou výstavu a rozdati zpravy společen- stevních instruktorů a současně prohlásil se, že jedná se o odvrácení úpadku hedvábnictví a zemědělské sekci tridontské povolila se podpora na koupi hed- vábnických pomůcek. Posl. Menger vyčítá dru. Fořtoví obstrukčn řeč, k níž prý není vhodné příležitosti, na nej- méně za nynějšího stavu hospodářských poměrů v Ra- kousku. Přimlouvá se za rychlejší stavbu nových a zlepšení dosavadních telefonů, vyhražuje si pří- slušné návrhy až se bude rokovat »o poštách a te- legrafech«. Od resoluce ve prospěch zaměstnávání domácího průmyslu upouští, protože jest o toto po- staráno jinde. Navrhuje vypustiti zvýšení v tit. Terst- ská skladiště a vyhražuje si další návrh na zten- čení výkazů. Souhlasí s ministrovými vývody o vod- ních dráhách. Bylo by jen žádoucím, aby se vládní záměry rázně provedly. Posl. Pergelt líčil význam společenstevních instruktorův a rád by, aby byli lépe placeni. Dalších vývodů sřekl se, aby ukázal, že má opravdovou vůli, aby rokování o rozpočtu urychlilo se a tento po 5 letech byl parlamentně skoncován.
Posl Menger Bojana Terst
18 article
Posl. dr. Kramář protestoval proti nařčení, ž jeho přátelé provozují obstrukci. Jejich vývody jsou čistě věcné. Za poslédní 4 leta nashromáždilo s tolik věcí, že nelze pominouti jich mičením. Zdů se, že výborové porady protabují se spíše pro »dispo- siční fond«, jenž byl již na jednacím pořadu a zase z něho odvolán Pojednává o postavení svě strany v otázc vodních drah. Jeho strana ani v hospodářském ani v politickém ohledu neželí, že nastoupila tuto cestu společné práce s politickými protivníky, neboť dou- fala, že tyto společné práce s velikými hospodá- skými výsledky budou pobídkou a pokynem pro budoucnost co by se mohlo státi, kdyby se umožnila taková společná práce. Že byla tato společná práce jen efemerní, není vinou jeho strany Posl. Pernerstorfer by rád, aby se vytknu obor působnosti společenstevních instruktorů zá- konem. O činnosti komise pro úrazové pojištění nen ničeho slyšeti. Navrhuje 25.000 K (místo 5000 K) na urychlení oněch prací. Přednáší různá přání a stesky na činnost úřadu pro statistiku práce a navrhuje větší platy jeho úřaduíkům. Pvsl. Morsey ve spolku s Kiemannem navrhují resoluci stran rozkladu, jenž podati se má uherské vládě proti obtěžování rakouského obchodnictva v po- hraničních místech finančními orgány uherskými Posl. Gorský navrhoval, aby se zřídila místa státních podtajemníků, aby střídavé politické proudy nepůsobily zhoubně na státní záležitosti. Stýská si. že průmysl se ve skutečnosti nepodporuje. Velk investice sotva vyhoví svému účelu, nepomůže-li s průmyslu také v oboru praktické hospodářské po- litiky. Po zpravodajově doslovu byly přijaty tituly ministerstva obchodu: »Ústřední správa. — Přípravy ke slavbě vodních dráh. — Statistika služby. — Úřa pro statistiku práce a Terstská skladiště.
Posl doktor Kramář Morse Gorská Úřa
19 article
Kap. I. »Cisařský dvůr« a kap. II. »Kabi- netní kanceláře přijaty bez debaty dle zprávy ref. posl, Henzela, jenž referoval potom o kap. »Řišská rada«. Posl. Kozlovský stěžoval sí, že práce po- slanců znesnadňují se. Žádal, by byla jmenována knihovní komise a veden soustavný seznam. Posl. Hofmann Wellenhof stěžoval si na ma- lou prostoru v parlamentu, žádal lepší rozvrh par- lamentní činnosti a ptal se, co učinilo se pro parlamentní sluhy? Posl. dr. Kramář pojednal o výzdobě parla- mentu, nalchav aby se měl zřetel také na mimo- německé umělce a přimlouval se, aby panská sně- movna přenechala některé místnosti sněmovně po- slanecké. M. p. dr. Körber praví, že podnět ke klubov- nímu domu nevyšel od vlády, ona provedla pouze různá opatření dle návrhu předsednictva sněmov- ního. Rozdělení místností mezi oběma sněmovnami spadá do samosprávného oboru působnosti obou předsedů. Panská sněmovna musí míti, náležitý počet místností, ale proto přec vynasnaží se, ab postrádatelné přenechaly se sněmovně poslanců. Př- pouští, že místnosti nedostačují a jest ochoten vylo- věti, pokud na vládě záležt. Také v příčině knihovny slibuje odpomoci a potom jedná o místnostech pro komisi státního dluhu. Výzdoba parlamentu pokračuje dle někdejšího ustanovení a ministrpresident troufá, že celek, at bude jednou hotov, bude vyhovovati uměleckým po- žadavkům. Při zadávání prací nerozhoduje prý ná- rodnost, ale jen umělecká dovednost a způ- sobilost. K návrhu posl. Steinwendra byla debat uzavřena a rokování přerušeno. Příští schůze bude ve středu v 10. hodin dopol. s dnešním jednacím pořadem
Henzel Posl Kozlovský Hofmann doktor Kramář Körber Kabi Řišský rada Cisařský dvůr
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. České hedvábí. Čerstvá affiche na nárožích pražských, při- pomínající tučnými, rudými pismenamí volební provolání sotva teprv strhaná, obrací se k vám mé dámy . .. Manifest českého průmyslu ohla- šuje novinku nad míru zajímavou, ba překva- pující pro český ženský svět. V době nejbliže příští zašustí na našem korsu roba, jejíž měkký hedváb zroben na stavech české společ- nosti hedvábnické, upravených ve stínu zvo- nice soběslavské . .. Znovuvzkřísené české hedvábnictví. Mysl táhnou obrazy připomínající dobu nejslavnějšího z dynastie Lucemburků, vznešeného povzbuzo- vatele české práce a dovednosti. Legenda aspoř vypráví, kterak prý za vlády Karla IV. u nás i průmysl hedvábnický vzkvétal. Snad dařilose mu ostatně i později, v renaisanci? Kdož ví Bývalyť vyznavačkami módy Češky od nepaměti Dle zpráv kronikářů anglických přinesla krá- lovna Anna — dcera Karlova — a český průvod její do Anglie nové kroje, jmenovitě prý vysoké klobouky a dlouhé botky se zobáky . . . Že hedvábná roucha v garderobě nechyběla — kdož by pochyboval? A látky na ně byly jistě v Če- chách zrobeny ... S Holárem, Kupeckým ostalními odešli patrně i ti, kteří prosluli v prů myslu hedvábnickém . .. Před věky bylo hedrábí ovšem tkanivem velmi drahocenným a nevím, neoslabím-li lesk majestátu Karla Velikého kronikářskou zprávou. dle níž dal si mocný panovník hedvábnými proužky pouze olemovati císařský plášt svůj. A což teprv skolský král, nevím už který. jenž maje ve slavné audienci uvitati anglického vyslance, hedvábné punčochy sobě — vypůjěil nemaje prostředků jich sobě zakoupitii
Karel Iva Karlův Veliký Lucemburk Anglie
21 article
Chuďas, politování hodný! právem smís pomysliti milá čtenářka u vědomí svého ma- jetku hned několika tuctů toho druhu libeznéh prádla. Ostatně objednejte si kollekci vzorků hed- vábných u curyšského Henneberga — najdete druhy v ceně mulhousských pracích látek Bude už patrně zapotřebí mnoha důmyslu, vy- trvalosti a peněz, nežli náš podnik dospěje úrovně, na níž zahraničné závody se již nalé- zají. Arci, jedná se z počátku jen o kryli po- třeby místní a tu levnější o dovoz a clo české hedvábí zvítězí nad cizozemským na celé čáře La soierie suisse ost la meil leurel volají do světa průmyslníci švýcarští Kéž pověsť o dobré jakosti českého hedvábí rozlélne se brzo i po slovanském světě! Znovu zavěsti hedvábnictví v Čechách ne- zdařilo se již vévodovi Friedlandskému as kol let dvacátých XVII. století. Bylo to v dobách tak neklidných! Později, zvláště ve stoleti XVIII. pokusy opakovány. Způsob, jejž volili přátelé výroby k dosažení peněžních prostředků, byl často dost podivný. Tak vyžádali si roku 1756 vstupné z maškarních plesů na roz šíření bourcových kultur. Ve třelím deselileti XIX. století založena kdes za Karlinem první akciová jednota hodvábnická. Než i ten podnik záhy zanikl. Co nepodařilo se našim, zavedli cizí podnikatelé v různých krajích Čech s úspěchem. A výroba hedvábu i aksamitu za- městnává dnes tisíce zdatných českých pra- covníků v německých službách ! Proto vítáme skromný, ale nadějeplný počin České spo- lečnosti pro průmysl a obcho a přejeme ji zdaru nejlepšího! V době, kdy horlení žádného Savonaroly proti přepychu a žádné klatby papežské proti zpanštélosti nedovedly zastaviti lehkovážný způsob našich žen u vydávání rodinných peněz — snad jediný tento prostředek může
Henneberg Čechy Český spo
22 article
aspoň částečně zmírniti pohromu povahy ná- rodohospodářské: svádějíc část vyplýtvaného národního jmění opět do českých kapesl »Oč větší byla by radost českého měště- nína ze zakoupené portiéry, z koberce tkaného dle návrhu Muchova, kdyby pocházely z dílen nějakého českého Ginzkeye!« zvolal o letošní jarní výstavě Rudolfínské umělecký kritik. B věru tribut, jejž odvádíme cizincům za výrobky přepychové, dostupuje rok od roku výše stál závratnější — co zatím čislice našeho vývozu klesají úžasně! Naše konnexe zahraniční jsou tak ideálné, tak nezištné! V době tak egoistické kdy na př. ředitel předního pařížského žurnálu vládního »Matinu«, bouří i proti nepatrným im portům české hudby do Paříže, kdy velk státy uzavírají hermeticky hranice vůči všemu dovozu, měli bychom více usilovati o zmohut nění svého průmyslu a obchodu. »Klinkot reklamního zvonečku!« prohodíte snad s despektem. Sledujte však vzestupa zmohutnění průmyslu anglického a německého a seznáte, že byl to především patrioti sm všech vrstev národa, který povznes tamější průmysl k oné hrdé výši, s níž dnee kraluje všemu světu. Před několika roky v Paříži tři gracie Hy naisova »Soudu Parisova«; nejdelikátnějšího nejdískretnějšího »Nu« Salonu právě svým lepými tvary vábily zástupy pařížského obe censtva. »A ten mistr že je Čech?« otázal se mn nedůvěřivě průvodce můj, starší elegán, před- seda jakéhos neuchatelského syndikátu, s nímž jsem se byl cestou ze Ženévy v kupé se- známil. Měl o Češích svoje poněkud mlhavé pře stavy. Četl kdys ve svěm žurnále telegramy o násilnostech, prý v Praze páchaných na ně meckém obyvatelstvu. Zaslechl něco konfusníh z historie nějaké nešťastné české říše, jež pr
Matin Parisův Čech Paříž Čechy Praha
23 article
hraničila kdys na Rusko, ale po jisté patáli ztroskotána prý mezi německo-rusko-rakouskou allianci byla rozdělena. Ba znal i rakousk bankovky a význam »českého« nápisu: »Ti Forint« na rubu desítky nebyl mu prý nijakým tajemstvím . Seznal jsem nedostatečné jeho informace o nás a dovolil jsem si doplniti co možno jeho vědomosti o dějinách a snahách českého národa. Mám na štěstí k disposici jakýsi kvakerský naturel, výmluvnost vojáka armády spásy, ne- odbylnost agenta s kávou, kdykoliv jednás o to, rozplýliti islandskou mlhu, zastírajíeí cizinci výhled na náš slovanský poloostrov. V následující půl hodině měl milý neu chatelan už jakési tušení o tom, kterak že značná část záplavy různých choses d'art, jimiž cizína se kdy snažila a snaží vyzdobovati zpříjemňovati svůj pobyt v tomto slzavém údoli jsou českého původu. Téším se, že jsem ne opomenul snad nic důležitějšího, počínaje po štovskou jubilejní známkou Kolumbie, již krášl zmenšená reprodukce Brožikova obrazu, až po ty Muchovy affiche na nárožích evropskýeh metropoll. »Co Lev z Rožmitálu podnikl pro českou renesanci, ten úkol náš umělec vykonává ve věku XX. Táhne na západ propagovati českou zdatnost a kulturu!« zvolal jsem s emfasí n konec výkladu. »Dovolte«, ozval se můj posluchač, »jestl pak vy, Čechové, mimo umělce a uměleck přednášky také nějaké průmyslové výrobky vy vážíle ?« Otázka vehnala mi krev do hlavy. Ne- dovedl jsem stejnou výmluvnost rozvinouti n chválu i našeho vývozu schopného průmyslu .. Na štěstí napadl mi ještě v čas známý vlaste- necký »Urquell«, pak »Neuwelte a Turnov, tuto trojicí nevyčerpatelných zdrojů průmyslové vývozní slávy české, jichž vyjmenováním jsem starého pána jakž takž uspokojil.
Brožikův Muchův Lev Čecho Neuwelte Rusko Kolumbie Rožmitál Turnov
24 article
Nejednou přihodilo se mi podobně. Byl to po nezapomenutelném představení »Hipo- damie« ve vlamském Národním divadle, kde attakovalo mne několik antwerpských kupců po- dobnou zvěda vostí. »Můj Bože! Časy, kdy se z Čech. vy- vážely kožešiny medvědl a bobří, dávno minuly !« bránil jsem se. »Tehda i v proslulém kupeckém dvoře v Benátkách měli jsme své sensály. »A dnes? »Dnes kočuje po světě české kvartetto jezdí po evropských dvorech a koncertníchi síních Ondřiček a řada jiných českých muzikáro zvučného jména, připominajíce za hranicem znova známý Mozartův výrok z »Don Juana« »Herrlich spielen diese Leule. Es sind Prager Muzikanten!« Nabízejí za hranicemi své služby čeští malíři, sochaři, literáti, herci, zpěvácí atd. Málo však je těch, kteří by cestovali se vzor- níky českých výrobků průmyslových . . .« Při prvním rozvinuti svého národního pra- poru nezbývalo ve spěchu dosti času, přivolat také ještě paní Merkanturu za kmotru našeho obrození! Však na ní časem, bohda, také dojds Všeho do času A ještě něco Ve svém ministru »des affaires tchěques« — jak francouzské listy úřad pana dra. Rezka označují — dostalo se nám ve Vdni náhražky poněkud problematického rázu za někdejší mnoho- mohoucí královskou českou kancelář dvorskou, v jejíž někdejší residenei dnes rakouské mini- sterstvo vnitra pletky své centralisační soustavy snuje. Že by český ministr-krajan v úřadnickém ministerstvu dovedi vymoci obsazení několika konsulátů českými lidmi — na to nám véru nenapadá ani pomýšleti! Mezi drobty, nám z Vídně milostivě uštědřovanými toho druhu mlsky se nenacházejí! Jsme prozatím bez vlivu na za- hraniční politiku, bez vlivu na zahraniční obchod Charles Hipman.
Mozartův Juan Herrlich Merkantura Rezek Hipman Čechy Benátky Vídeň Hipo národní divadlo Ondřiček Prager Muzikanten