2
masthead
V Praze, v úterý dne 19. listopadu 190l.
Praha
4
article
Na ranni a odpol. listy
U přilohami (uNaněný Obsor“ ve
středu a „Literárni Hlidka
v pátek) předplácí nei
Praze v sdministra
na měnle
za čtvsl leta. . . . . 8 K —
s dvoji čonáškou
n . . . . . 7K0k
sa měste . . . . . 2 K 30n
Poštoun
na naěale
čtvj. . . .
ke
drojí zilllies
na měsle
tvrí lake
kEi
Praha
Literárni Hlidek
U přilohy
5
article
Němci moravští se opět
vyznamenali!
Němci moravští se opět
vyznamenali!
Opět skvostný obrázek německé honet
nosti: touž chvili, kde ve Vídni chtějís
němečtí levičáci opět před rozhodujícími kruhy
dodati vzezření umírněných, ku parlamentn
práci a ku příměří s námi přeochotných
vlastencův, kde jejich tisk opět nás zapří-
sáhá, abychom přestali býti již probůh těmi
svéhlavými kazimíry Cislajtanie a vešli na
příměří s nimi, k vůli projednání rozpočtu,
jinak že kletba trpících národů padne na
naše hlavy: touž chvíli, hle, co tropí titíž
mírumilovní patriotě na Moravě! Štvoua
podpalují tam vášně Němcův do žhava prot
nejsrdečnější touze a nejnalehavější potřebě
našeho osvěty žádostivého lidu: proti ko-
nečnému zřízení české universily
pro naši Moravu a Slezsko v Brn
neb Olomouci, purkmistři a poslanci němečt
arranžují v obou těch městech protestní a
demonstrační schůze, na nichž vyličují kul-
turní a spravedlivý požadavek lidu našeho.
jejž by všude jinde lidé skutečně osvícení
svobodomyslní jen upřímnými sympatiem
provázeli, jako prý nejnebezpečnějš
útok náš na národnost německou, jejž prý
musí veškeré Němectvo cislajtánské odrazit
a zmařit, byť i nejkrajnějšími pro
středky zoufalého svého odporu. —
Vskutku: učiněná výheň fanatismua
furoru teutonského sálá z obou těch neděl
ních schůzí Němčourů brněnských a olomou
ckých, z řečí těch d'Elvertův, Krum
holzův, Brandhubrův, Primavesův, Sommrův
a Chiarův, jako z těch resolucí, přijatýchz
zpěvu hymny rakousko-německých patriotův
— »Wacht am Rhein« . ..
Němec
Cislajtanie
Němcův
Elvertův
Krum
Brandhubrův
Primavesův
Sommrův
Chiarův
Vídeň
Morava
Štvou
Slezsko
Brno
Olomouc
Wacht be Rhein
6
article
»Pro zřízení české university na Moravě«,
opováží se tvrditi veřejně moravský soudní
rada a hrdina litovelský bar. d'Elvert —
není žádné praktické potřeby
Němci musili prý by se tomuto projektu
opříti nejkrajnějšími prostředky. Volání po
české universitě na Moravě nezbytně prj
znovuzjitří starý, národní boj ve formě nej
ostřejší« . .
Proč? A nač? otázal by se s námi
každý nepředpojatý vzdělaný přítel osvětya
pokroku lidu. Což je vám Němcům po tom,
zřídí-li si většina slovanského obyvatelstva
Moravy a Slezska universitu svého jazyka
pro syny své? Co vám to překáží a pro
vás to rmoutí? To chcete slouti národem
osvíceným a vzdělaným a horšíte se proto,
když spoluobčaně vlasti vaší dychtí po vyšším
vzdělání mládeže své? Těšit byste se měl
z této šlechetné žádosti a snahy jejich, pod
porovat ji v zájmu obecného pokroku, radovat
se z toho, že přibude novými vysokými ško-
lami těmi světla, ruchu a práce vědecké —
a vy zatím klnete té snaze kulturní, vy
zatím proti ní protestujete a brojíte: po-
zbyli jste rozumu a studu? — Tak by se
v úžasu tázati mohl Němec spravedlivý ze
starší generace, odchované duchem klassikův
německých, Herderův, Götheův a Schillerův.
Ale kdeže jest po tomto duchu v dneš
ním pokolení Němectva cislajtánského
jen pohádky! Lež a násilnictví jsou
jeho modlami a jeho »duchem« hybným.
Slyšme jen tu resoluci, přijatou na
nedělní schůzi brněnské, jíž obcovali
němečtí říšští a zemští poslanci, professoři.
studenti, městští radní s purkmistrem rytířem
Wieserem v čele. Ten opus výtečníka něme-
ckého dra. Krumholze zní doslovně: »Po
desítileti trvající boj, jejž nuceni jsme my
Němci podnikati za svou národnost, otuži
nás s dostatek, abychom dovedli odolati
denním útokům svých národních pro
Elvert
Němec
Herderův
Göthův
Schillerův
Wieser
Krumholz
Morava
Slezsko
český univerzita na Morava
litovelský bar
7
article
tivníků. Však útok, jakýž Čechov
nyní proti nám strojí, přesahuje
veškeré dosavadní jich nájezdy. Jestto
nejnebezpečnější útok proti na-
šemu dobrému, starému něme-
ckému právu. Českou univer-
situ požadují, aby dále prováděli
své počešťovací dílo ve zdech na-
šeho města! My však jsme pevně odhodláni
neustoupiti od svého dobrého starého práva
ani o vlas. Již zřízení české techni ky
bylo ranou, jež nás co nejprudčeji zasáhla
a vůči nové ráně, již chtějí zřízením če-
ské university proti nám vésti, musí vše, coz
chce Němcem slouti, se spojiti. Chceme
proti Čechům na kolbiště vyraziti a požadu-
jeme rozhodně, oč jsme již před lety žádal
a čeho právem požadovati smíme: svou
německou universitu v Brně
Zdar našemu německému lidu!« —
Tak vida: česká universita pro dva
milliony lidu českého, česká universitav
hlavním městě země od pravě-
kův slovasské, v níž Němci sotva
čtvrtinu obyvatelstva tvoří: ta byla by » nej-
nebezpečnějším útokem na národnost pa-
nující té německé menšiny, « sahala by
k hrdlu »starému dobrému německému
právlu« brněnských fabrikantův.
Zas tedy ve zdraví o jedno »staré dobr
německé právo« v Rakousku víc! Jak pak
jen vlastně zní a ve kterém kodexu je defi no-
váno a stanoveno? Snad proto že dle vý-
sledku obecních, voleb brněnských Brno ma
většinu německou, nesmí v něm pro slovan
skou většinu země býti vysokých škol?
Čechov
Němec
Čecho
Brno
Rakousko
brněnský Brno
8
article
Nuž, Praha je ohromnou většinou
česká, má ryze české obecní za-
stupitelsto a přece má ve svých
zdech německou uníversitu pr
menšinu obyvatelistva v zemi.
A přece nevoláme my Čechové, že je
tato německá universita v naší české Praze
nejnebezpečnějším útokem proti
našemu starému dobrému právu
českému, přece nekřičíme, že to instituce
zřízená jen ku poněmčování naší Prahy a
neprotestujeme a nebouříme proti ní vášni-
vými resolucemi ! —
Však němečtí hegemoni nezuří v pravdě
jen proti zřízení české university v Brně.
kde by přirozeně a rozumně byla na pra
vém místě, poněvadž universita, má-li do-
státi svému úkolu, nemůže se spokojit jen
s professory a posluchači, nýbrž potřebuje
zvláště pro lékařskou fakultu velké nemoc-
nice, porodnice, ústavu pro choromyslné-
dětské nemocnice, biblioteky atd., což všechno
jen ve hlavním městě země moravské jest
soustředěno.
Roztomilost německá však nepřeje nám
české university ani v Brně, ani v Olo-
mouci, ani kde vůbec po cele
naší Moravě. Pověděla nám to s nej
větší možnou »nezamrzlostí« v týž den 17
listopadu 1901 na schůzi německých výteč
níků v Olomouci, jejímž účelem, dle
vlastních slov purkmistra Brandhubra, bylot
protestovat proti zřízení české uni ver-
sity na Moravě vůbec. — Tedy an
v Kroměříži, ani v Přerově by nám milost-
páni nedovolili a nedopřáli, čeho poža
dují pro sebe: vysokých šk o
vlastního jazyka národního.
Čecho
Brandhubr
Ted an
Praha
Brno
Ola
Morava
Olomouc
Kroměříž
Přerov
český univerzita v Brno
ústav pro choromyslný
9
article
Co říci takové nestoudnosti menšiny po-
tomků dobrodružných vetřelcův a přistěho
valců pobělohorských proti starobylé ohromné
většině domorodého národa Svatoplukovaa
Komenského! Však ještě v jiné příčině za-
sluhuje nedělní olomoucká komedie Něm-
čourů moravských povšimnutí. Když byl totiž
hlavní řečník, říšský posl. Primavesi,
ulevil své nedůvěře proti samému ministru
Körbrovi, jenž na oko hlásá příměří národní
potají však vyjednává s Čechy o zřízen
české university v Brně neb Olomouci, roz
katil se německý krocan do šarlatu a takto
zahudroval: »Zřízení takovéto české univer
sity na Moravě vůbec znamenalo by, že
vláda českým snahám naddržuje
Toho však němečtí poslanci nikdy
ztrpěti nemohou, aniž by nevy
zkoušeli proti tomu prostředku
nejkrajnějšího — obstrukcele —
V přijaté na to resoluci vyzývají se pak
»veškeří němečtí poslanci Cislájtanie, aby
tyto snahy Čechů co nejprudčeji potírali
aby z boje proti české universitě na Morave
učinili pospolitou věc všech Němců a jich
souručenství a v případě, že by vláda s ta-
kovou předlohou zákona před parlamen
přišla, aby všichni ihned sáhli k ob
strukci.«
Svatoplukovaa Komenský
Körbr
Cislájtanie
Němec
Německo
Čechy
Brno
Olomouc
Morava
10
article
Tu se tedy a tempo ta německá vlaste
necká mysl vůči říši, ústavě a parlamentu
opět obnažila do hola: terror německých
tyranů vystupuje tu v celé své sveřeposti
zakazuje drze vládě rakouské učiniti po
právu a spravedlnosti národu našemu.
jenž dle poměru své četnosti vůči Němcům
má právo ne na dvě, ale na tři
university v trojjediné vlasti své. Zaka-
zuje pánovitě vyhověti kulturní potřebě ná-
roda šestimillionového nad veškeru pochyb-
nost prokázané, ba hrozí proto násilno
obstrukcí v říšském parlamentu
ve chvíli, kde nás tisk německý zapřísahá,
abychom k ní my urážení, odstrkovaní a
týraní Čechové nesáhli. Ale od krutosti
zpupných nafoukaneů není než jediný krok
ku — směšnosti: »Zatím co brněnšt
Němci požadují si svou německou univer-
situ pro Brno — Němci olomoučt
zase ji chtějí míti jedině v Ol
moucil
Dr. Sommer ponavrhl a shromážděn
v redutním sále olomouckém přijalo resoluci
v níž se co nejdůrazněji žádá za zřízení ně
mecké university v Olomouci. Teď jsme
žádostivi, jak jim pan Körber vyhoví?! Nej-
spíše zřídí pro čtvrtinu německou na Moravě
dvě německé university, však pro tři čtvrtiny
českého obyvatelstva žádnou. Tak mu po-
roučí německá obstrukce, dokládajíc: »Stát
jsem ja!«
Němec
Zak
Čecho
doktor
Sommer
Körber
Brno
Ola
Olomouc
Morava
11
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 18. listopadu. (C.-B.)
Rozpočtový výbor pokračoval v zevrubném
rokování o rozličných titulech ministerstva ob
chod.
Posl. Malfatti nalehal na bezodkladné opa
tření vládní v zájmu vinařství a hedvábnictví jiho
tyrolského a na zřízení úřadu pro zprostředkování
práce v tomto území, dovozuje, že snížením ela z vin
a svobodným dovozem hedvábí zhoršily se velice
existenční poměry vlaského obyvalelstva.
Posl
Vídeň
12
article
Posl. dr. Fořt rozbíré jednotlivé agendy ob-
chodního ministerstva, načež obrací se k položce
400.000 K, určené pro přípravy ke stav bě
cest vodních. Řečník poukazuje k tomu, že
sehválením zákona o vodních cestách z 11. června
t. r. k dosavadní, již tak dost rozsáhlé působnost
obchodního ministerstva přidělen byl nový vysoce
důležitý obor, čímž ministerstvu obchodu odkázáno
bylo vyřizování otázek, od jejichž účelného řešení
bude záviseti, stane-li se zákon o vodních cestách
dílem blahodárným, či zvrhne-li se v prame
nesnází, rozpaků, chyb a stoupajícíh
neproduktivního zatížení poplatni-
ctva. Ministr obchodu, mluvě o orgánach, jež ku
provádění řečeného zákona budou zřízeny (stavebn
ředilelstvo vodní a sbor poradní), zmínil se tolik
o dvou účelech, které jimi mají být sledovány, totit
o organisaci administrativní služby a o úkolech po-
vahy technické. Při tom však ku podivení všech, kdož
s věcí jsou poněkud blíže seznámeni, pustil se zřetele
že též národohospodářská stránka ce-
lého problému má ještě potřebí du-
kladného vyjasnění. Při umělých cestách
vodních neběží přec toliko o jejich technickou usku-
tečnitelnost vzhledem k vodopisným, geo- a orogra-
fickým poměrům, nýbrž i otäzka národ
hospodářské účelnosti padá tu rozhodně
na váhu. Jestě nutno především svědomitě vyšetřit
zda obrovský finanční náklad nalezá se v přiměře
ném poměru k hospodářskému prospěchu, jejž do
tyčná umělá vodní cesta vůbec může přiněsti
Posl
doktor
Fořt
13
article
V ohledu tom vykazuje zákon o vodních cestách
přímo děsnou mezeru. Srovná-li kdo odborně vysoce
cenně a důkladné odůvodnění, jimž opřena byla le-
tošní německá předloha, týkající se středo německého
průplavu, s dotyčnými vývody zákona rakouského
neubrání se dojmu přímo deprimují
címu. Arci věc tu lze vysvětliti snad i omluviti
tim, že rakouský zákon nevyšel z úvah čistě hospo-
dářských, nýbrž že byl toliko plodem poli
tických rozpakův. Při spěchu a ukvape-
nosti, s kterou zákon ten byl letos na jaře v říšské
radě vyřízen, nebylo na odůvodnění národohospo
dářské hrubě řysického času.
14
article
Tím více jest však nutno, aby dnes, ve stadi
prací přípravných, národohospodářská účel-
nost jak celého projektu, tak i jeh
jednotlivých částí co nejdůkladněj
byla prozkoumána. Bude především nutno
přesně rozhodnouti otázku, jaká správní zásada, zd
zásada poplatku či zášada všeobecné úhrady berní
má býti příštím umělým vodním cestám položen
za základ. O této důležité otázce, při níž rozhodnuto
bude o stanovení a výšce poplatků za užívání prů-
plavů, nebylo dosud ani z pozdálečí vážně vůbee
jednáno. V zákoně se sice mluví o poplateích, jejichž
výši má vláda stanoviti, též mluví se tam o zůročení
a umoření nákladu stavebního, však obě jest zhola
neurčité a mlhovité. Namnoze plete se vše páté přes
deváté. Jestliže se u nás vůči umělým cestám vodním
na rentabilitu finanční, t. j. na úhradu správních
výloh a zúročení kapitálu, nechce či nemůže pomý-
šleti, nastává však tím větší nulnost, postaviti aspoi
nepřímou rentabilitu národohosp -
dářskou v jasné světlo. Ukáže-li se pak na
základě přesné, nikoli jen povrchni kalkulace, opřené
o zkušenosti a analogie ciziny, že ta neb ona část
projektovaných vodních cest ponese národohospodář-
skému tělesu zisk a prospěch v té míře, že finančn
oběti s vybudováním jejím spojené budou vyváženy
neb dokonce převáženy, tož chutě do díla. Jinak ale
nutnou jest opatrnost, aby beztoho již vyčerpaná
herní síla poplatníků stížena nebyla velkými břemeny
buď zhola nic, neb jen v nepatrné míře produktiv-
ními. Po této stránce není u nás otázka nákladných
umělých cest vodních dosud vykvašenou a vyzrálou
15
article
Až dosud vycházelo se u nás namnoze z bludného
názoru, jakoby každá umělá cesta vodní bez ohledu
na její lechnickou povahu, na způsob provozován
jejího a na dopravní směr, kterým běží, byla za všech
okolností co do výloh dopravních výhodnější než
kolej železniční.
V příčině té musí zavládnouti silné vy
střízlivění, neboť i umělé vodní cesty podlé-
hají, jako vše jiné, železnému zákonu relativity.
Cela řada v cizině s velkým nákladem vystavených
kanálů ležíť dnes ladem. Zjevné prospěchy nesou
jen ty, při kterých jsou podminky zdaru skutečne
dány. Bedlivé prozkoumání těchto podmínek musí
býti tedy u nás přední úlohou. V té příčině bud
zejmena nutno, provésti tu a tam silné korrektury
v cifrách, které v agitačním lomozu jak v příčiné
očekávaného dopravního množství, tak v příčině do
cileného zlevnění dopravy nezřídka se uvádějí.
Řečník věc tu ciferně illustruje a uvádí řadu pří
kladů, z nichž zjevno, že u nás o pravděpodobném
dopravním ruchu na některých z projektovaných
vodních cest a sazbách dopravních při tom vybíra
ných panují nezřídka čiré illuse. Celkem vzato,
řečník, obsahuje zákon o vodních cestách nepopíra-
telné tu a tam ryzí kov, za nějž příkladně považo-
vati sluší úpravu a splavnění toků při-
rozených, zvláště středního Labe
však vedle ryzího kovu jest tu i dost hluché strusky.
16
article
Teprv až na základě bedlivého střízlivého prozkou-
mání stavu věcí řečená struska od ryzího kovu bude
odloučena, ukáže se, co jest hospodářsky žádoucno
a finančné důvodno a co tedy sluší uvésti do ži-
vola. Jedním slovem, co dnes schází, jest přesná, na
základě bedlivých studií sestavená, naskrze so-
lidní bilance příštích cest vodních,
při kteréžto bilanci na jedné straně, se sumou na-
kladu stavebního a s výlohami správními, na straně
druhé s výnosem případného poplatku, s očekávanou
slevou dopravného a impulsivními účinky, zlevněnou
dopravou na těleso hospodářské konanými, by bylo
kalkulováno. To vše dosud není po ruce a prot
musí býti co nejdůtklivěji žádáno, aby ministerstv
se svými přištími odbornými orgány především
k těmto otázkám mělo zřetel, neboť jenom po jejich
zdárném rozřešení bude jmožno rozhodnouti, v ja-
kém pořadí se stavbou dlužno začíti a tím vyva
rovati se fiasku, které jinak se stane nepochybným.
Ministr obchodu bar. Call odpověděl na mi-
nulý Vukovičův dotaz, že záleží mu na zacho-
vání a rozvoji starodávných obchodních sty ku
s Albanií, že zavedl zdárné vyjednávání s du-
brovnickou plavební společností, aby za přiměřenou
státní podporu zabezpečila pravidelné spojení a v-
V drobuěm prodejit
ranní číslo o sobě . . . za S
vdpoled
. . . . za 2h
Ve flislkách na venkově-
vůpoladní . . . . . . . 10
Inserá t
platí se hotevě nnpřel.
Předplscení a Inserty přijímá sdmlnl-
strace v Marianské ulici č. a
Tan paehftejí se též rečskee
tiskárna a nzpodise „ Násodnich L.ástu“.
Eukopisy se novrsceji.
Call
Vukovičův
Albánie
17
article
nasnaží se, aby plavba po řece Bojaně prospí-
vala také rakouským zájmům. Slibuje podporovati
příští rybářskou výstavu a rozdati zpravy společen-
stevních instruktorů a současně prohlásil se, že jedná
se o odvrácení úpadku hedvábnictví a zemědělské
sekci tridontské povolila se podpora na koupi hed-
vábnických pomůcek.
Posl. Menger vyčítá dru. Fořtoví obstrukčn
řeč, k níž prý není vhodné příležitosti, na nej-
méně za nynějšího stavu hospodářských poměrů v Ra-
kousku. Přimlouvá se za rychlejší stavbu nových
a zlepšení dosavadních telefonů, vyhražuje si pří-
slušné návrhy až se bude rokovat »o poštách a te-
legrafech«. Od resoluce ve prospěch zaměstnávání
domácího průmyslu upouští, protože jest o toto po-
staráno jinde. Navrhuje vypustiti zvýšení v tit. Terst-
ská skladiště a vyhražuje si další návrh na zten-
čení výkazů. Souhlasí s ministrovými vývody o vod-
ních dráhách.
Bylo by jen žádoucím, aby se vládní záměry
rázně provedly.
Posl. Pergelt líčil význam společenstevních
instruktorův a rád by, aby byli lépe placeni. Dalších
vývodů sřekl se, aby ukázal, že má opravdovou
vůli, aby rokování o rozpočtu urychlilo se a tento
po 5 letech byl parlamentně skoncován.
Posl
Menger
Bojana
Terst
18
article
Posl. dr. Kramář protestoval proti nařčení, ž
jeho přátelé provozují obstrukci. Jejich vývody jsou
čistě věcné. Za poslédní 4 leta nashromáždilo s
tolik věcí, že nelze pominouti jich mičením. Zdů se,
že výborové porady protabují se spíše pro »dispo-
siční fond«, jenž byl již na jednacím pořadu a zase
z něho odvolán
Pojednává o postavení svě strany v otázc
vodních drah. Jeho strana ani v hospodářském ani
v politickém ohledu neželí, že nastoupila tuto cestu
společné práce s politickými protivníky, neboť dou-
fala, že tyto společné práce s velikými hospodá-
skými výsledky budou pobídkou a pokynem pro
budoucnost co by se mohlo státi, kdyby se umožnila
taková společná práce. Že byla tato společná práce
jen efemerní, není vinou jeho strany
Posl. Pernerstorfer by rád, aby se vytknu
obor působnosti společenstevních instruktorů zá-
konem. O činnosti komise pro úrazové pojištění nen
ničeho slyšeti. Navrhuje 25.000 K (místo 5000 K) na
urychlení oněch prací. Přednáší různá přání a stesky
na činnost úřadu pro statistiku práce a navrhuje
větší platy jeho úřaduíkům.
Pvsl. Morsey ve spolku s Kiemannem navrhují
resoluci stran rozkladu, jenž podati se má uherské
vládě proti obtěžování rakouského obchodnictva v po-
hraničních místech finančními orgány uherskými
Posl. Gorský navrhoval, aby se zřídila místa
státních podtajemníků, aby střídavé politické proudy
nepůsobily zhoubně na státní záležitosti. Stýská si.
že průmysl se ve skutečnosti nepodporuje. Velk
investice sotva vyhoví svému účelu, nepomůže-li s
průmyslu také v oboru praktické hospodářské po-
litiky.
Po zpravodajově doslovu byly přijaty tituly
ministerstva obchodu: »Ústřední správa. — Přípravy
ke slavbě vodních dráh. — Statistika služby. — Úřa
pro statistiku práce a Terstská skladiště.
Posl
doktor
Kramář
Morse
Gorská
Úřa
19
article
Kap. I. »Cisařský dvůr« a kap. II. »Kabi-
netní kanceláře přijaty bez debaty dle zprávy
ref. posl, Henzela, jenž referoval potom o kap.
»Řišská rada«.
Posl. Kozlovský stěžoval sí, že práce po-
slanců znesnadňují se. Žádal, by byla jmenována
knihovní komise a veden soustavný seznam.
Posl. Hofmann Wellenhof stěžoval si na ma-
lou prostoru v parlamentu, žádal lepší rozvrh par-
lamentní činnosti a ptal se, co učinilo se pro
parlamentní sluhy?
Posl. dr. Kramář pojednal o výzdobě parla-
mentu, nalchav aby se měl zřetel také na mimo-
německé umělce a přimlouval se, aby panská sně-
movna přenechala některé místnosti sněmovně po-
slanecké.
M. p. dr. Körber praví, že podnět ke klubov-
nímu domu nevyšel od vlády, ona provedla pouze
různá opatření dle návrhu předsednictva sněmov-
ního.
Rozdělení místností mezi oběma sněmovnami
spadá do samosprávného oboru působnosti obou
předsedů. Panská sněmovna musí míti, náležitý
počet místností, ale proto přec vynasnaží se, ab
postrádatelné přenechaly se sněmovně poslanců. Př-
pouští, že místnosti nedostačují a jest ochoten vylo-
věti, pokud na vládě záležt. Také v příčině knihovny
slibuje odpomoci a potom jedná o místnostech pro
komisi státního dluhu.
Výzdoba parlamentu pokračuje dle někdejšího
ustanovení a ministrpresident troufá, že celek, at
bude jednou hotov, bude vyhovovati uměleckým po-
žadavkům. Při zadávání prací nerozhoduje prý ná-
rodnost, ale jen umělecká dovednost a způ-
sobilost.
K návrhu posl. Steinwendra byla debat
uzavřena a rokování přerušeno.
Příští schůze bude ve středu v 10. hodin
dopol. s dnešním jednacím pořadem
Henzel
Posl
Kozlovský
Hofmann
doktor
Kramář
Körber
Kabi
Řišský rada
Cisařský dvůr
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
České hedvábí.
Čerstvá affiche na nárožích pražských, při-
pomínající tučnými, rudými pismenamí volební
provolání sotva teprv strhaná, obrací se k vám
mé dámy . .. Manifest českého průmyslu ohla-
šuje novinku nad míru zajímavou, ba překva-
pující pro český ženský svět. V době nejbliže
příští zašustí na našem korsu roba, jejíž měkký
hedváb zroben na stavech české společ-
nosti hedvábnické, upravených ve stínu zvo-
nice soběslavské . ..
Znovuvzkřísené české hedvábnictví. Mysl
táhnou obrazy připomínající dobu nejslavnějšího
z dynastie Lucemburků, vznešeného povzbuzo-
vatele české práce a dovednosti. Legenda aspoř
vypráví, kterak prý za vlády Karla IV. u nás
i průmysl hedvábnický vzkvétal. Snad dařilose
mu ostatně i později, v renaisanci? Kdož ví
Bývalyť vyznavačkami módy Češky od nepaměti
Dle zpráv kronikářů anglických přinesla krá-
lovna Anna — dcera Karlova — a český průvod
její do Anglie nové kroje, jmenovitě prý vysoké
klobouky a dlouhé botky se zobáky . . . Že
hedvábná roucha v garderobě nechyběla — kdož
by pochyboval? A látky na ně byly jistě v Če-
chách zrobeny ... S Holárem, Kupeckým
ostalními odešli patrně i ti, kteří prosluli v prů
myslu hedvábnickém . ..
Před věky bylo hedrábí ovšem tkanivem
velmi drahocenným a nevím, neoslabím-li lesk
majestátu Karla Velikého kronikářskou zprávou.
dle níž dal si mocný panovník hedvábnými
proužky pouze olemovati císařský plášt
svůj. A což teprv skolský král, nevím už který.
jenž maje ve slavné audienci uvitati anglického
vyslance, hedvábné punčochy sobě — vypůjěil
nemaje prostředků jich sobě zakoupitii
Karel Iva
Karlův
Veliký
Lucemburk
Anglie
21
article
Chuďas, politování hodný! právem smís
pomysliti milá čtenářka u vědomí svého ma-
jetku hned několika tuctů toho druhu libeznéh
prádla.
Ostatně objednejte si kollekci vzorků hed-
vábných u curyšského Henneberga — najdete
druhy v ceně mulhousských pracích látek
Bude už patrně zapotřebí mnoha důmyslu, vy-
trvalosti a peněz, nežli náš podnik dospěje
úrovně, na níž zahraničné závody se již nalé-
zají. Arci, jedná se z počátku jen o kryli po-
třeby místní a tu levnější o dovoz a clo
české hedvábí zvítězí nad cizozemským na
celé čáře
La soierie suisse ost la meil
leurel volají do světa průmyslníci švýcarští
Kéž pověsť o dobré jakosti českého hedvábí
rozlélne se brzo i po slovanském světě!
Znovu zavěsti hedvábnictví v Čechách ne-
zdařilo se již vévodovi Friedlandskému as kol
let dvacátých XVII. století. Bylo to v dobách
tak neklidných! Později, zvláště ve stoleti
XVIII. pokusy opakovány. Způsob, jejž volili
přátelé výroby k dosažení peněžních prostředků,
byl často dost podivný. Tak vyžádali si roku
1756 vstupné z maškarních plesů na roz
šíření bourcových kultur. Ve třelím deselileti
XIX. století založena kdes za Karlinem první
akciová jednota hodvábnická. Než i ten podnik
záhy zanikl. Co nepodařilo se našim, zavedli
cizí podnikatelé v různých krajích Čech
s úspěchem. A výroba hedvábu i aksamitu za-
městnává dnes tisíce zdatných českých pra-
covníků v německých službách ! Proto vítáme
skromný, ale nadějeplný počin České spo-
lečnosti pro průmysl a obcho
a přejeme ji zdaru nejlepšího!
V době, kdy horlení žádného Savonaroly
proti přepychu a žádné klatby papežské proti
zpanštélosti nedovedly zastaviti lehkovážný
způsob našich žen u vydávání rodinných
peněz — snad jediný tento prostředek může
Henneberg
Čechy
Český spo
22
article
aspoň částečně zmírniti pohromu povahy ná-
rodohospodářské: svádějíc část vyplýtvaného
národního jmění opět do českých kapesl
»Oč větší byla by radost českého měště-
nína ze zakoupené portiéry, z koberce tkaného
dle návrhu Muchova, kdyby pocházely z dílen
nějakého českého Ginzkeye!« zvolal o letošní
jarní výstavě Rudolfínské umělecký kritik. B
věru tribut, jejž odvádíme cizincům za výrobky
přepychové, dostupuje rok od roku výše stál
závratnější — co zatím čislice našeho vývozu
klesají úžasně! Naše konnexe zahraniční jsou
tak ideálné, tak nezištné! V době tak egoistické
kdy na př. ředitel předního pařížského žurnálu
vládního »Matinu«, bouří i proti nepatrným im
portům české hudby do Paříže, kdy velk
státy uzavírají hermeticky hranice vůči všemu
dovozu, měli bychom více usilovati o zmohut
nění svého průmyslu a obchodu.
»Klinkot reklamního zvonečku!« prohodíte
snad s despektem. Sledujte však vzestupa
zmohutnění průmyslu anglického a německého
a seznáte, že byl to především patrioti sm
všech vrstev národa, který povznes
tamější průmysl k oné hrdé výši, s níž dnee
kraluje všemu světu.
Před několika roky v Paříži tři gracie Hy
naisova »Soudu Parisova«; nejdelikátnějšího
nejdískretnějšího »Nu« Salonu právě svým
lepými tvary vábily zástupy pařížského obe
censtva.
»A ten mistr že je Čech?« otázal se mn
nedůvěřivě průvodce můj, starší elegán, před-
seda jakéhos neuchatelského syndikátu, s nímž
jsem se byl cestou ze Ženévy v kupé se-
známil.
Měl o Češích svoje poněkud mlhavé pře
stavy. Četl kdys ve svěm žurnále telegramy
o násilnostech, prý v Praze páchaných na ně
meckém obyvatelstvu. Zaslechl něco konfusníh
z historie nějaké nešťastné české říše, jež pr
Matin
Parisův
Čech
Paříž
Čechy
Praha
23
article
hraničila kdys na Rusko, ale po jisté patáli
ztroskotána prý mezi německo-rusko-rakouskou
allianci byla rozdělena. Ba znal i rakousk
bankovky a význam »českého« nápisu: »Ti
Forint« na rubu desítky nebyl mu prý nijakým
tajemstvím .
Seznal jsem nedostatečné jeho informace
o nás a dovolil jsem si doplniti co možno jeho
vědomosti o dějinách a snahách českého národa.
Mám na štěstí k disposici jakýsi kvakerský
naturel, výmluvnost vojáka armády spásy, ne-
odbylnost agenta s kávou, kdykoliv jednás
o to, rozplýliti islandskou mlhu, zastírajíeí
cizinci výhled na náš slovanský poloostrov.
V následující půl hodině měl milý neu
chatelan už jakési tušení o tom, kterak že
značná část záplavy různých choses d'art, jimiž
cizína se kdy snažila a snaží vyzdobovati
zpříjemňovati svůj pobyt v tomto slzavém údoli
jsou českého původu. Téším se, že jsem ne
opomenul snad nic důležitějšího, počínaje po
štovskou jubilejní známkou Kolumbie, již krášl
zmenšená reprodukce Brožikova obrazu, až po
ty Muchovy affiche na nárožích evropskýeh
metropoll.
»Co Lev z Rožmitálu podnikl pro českou
renesanci, ten úkol náš umělec vykonává ve
věku XX. Táhne na západ propagovati českou
zdatnost a kulturu!« zvolal jsem s emfasí n
konec výkladu.
»Dovolte«, ozval se můj posluchač, »jestl
pak vy, Čechové, mimo umělce a uměleck
přednášky také nějaké průmyslové výrobky vy
vážíle ?«
Otázka vehnala mi krev do hlavy. Ne-
dovedl jsem stejnou výmluvnost rozvinouti n
chválu i našeho vývozu schopného průmyslu ..
Na štěstí napadl mi ještě v čas známý vlaste-
necký »Urquell«, pak »Neuwelte a Turnov, tuto
trojicí nevyčerpatelných zdrojů průmyslové
vývozní slávy české, jichž vyjmenováním jsem
starého pána jakž takž uspokojil.
Brožikův
Muchův
Lev
Čecho
Neuwelte
Rusko
Kolumbie
Rožmitál
Turnov
24
article
Nejednou přihodilo se mi podobně. Byl
to po nezapomenutelném představení »Hipo-
damie« ve vlamském Národním divadle, kde
attakovalo mne několik antwerpských kupců po-
dobnou zvěda vostí.
»Můj Bože! Časy, kdy se z Čech. vy-
vážely kožešiny medvědl a bobří, dávno minuly !«
bránil jsem se. »Tehda i v proslulém kupeckém
dvoře v Benátkách měli jsme své sensály.
»A dnes?
»Dnes kočuje po světě české kvartetto
jezdí po evropských dvorech a koncertníchi
síních Ondřiček a řada jiných českých muzikáro
zvučného jména, připominajíce za hranicem
znova známý Mozartův výrok z »Don Juana«
»Herrlich spielen diese Leule. Es sind Prager
Muzikanten!« Nabízejí za hranicemi své služby
čeští malíři, sochaři, literáti, herci, zpěvácí atd.
Málo však je těch, kteří by cestovali se vzor-
níky českých výrobků průmyslových . . .«
Při prvním rozvinuti svého národního pra-
poru nezbývalo ve spěchu dosti času, přivolat
také ještě paní Merkanturu za kmotru našeho
obrození! Však na ní časem, bohda, také dojds
Všeho do času
A ještě něco
Ve svém ministru »des affaires tchěques« —
jak francouzské listy úřad pana dra. Rezka
označují — dostalo se nám ve Vdni náhražky
poněkud problematického rázu za někdejší mnoho-
mohoucí královskou českou kancelář dvorskou,
v jejíž někdejší residenei dnes rakouské mini-
sterstvo vnitra pletky své centralisační soustavy
snuje. Že by český ministr-krajan v úřadnickém
ministerstvu dovedi vymoci obsazení několika
konsulátů českými lidmi — na to nám véru
nenapadá ani pomýšleti! Mezi drobty, nám z Vídně
milostivě uštědřovanými toho druhu mlsky se
nenacházejí! Jsme prozatím bez vlivu na za-
hraniční politiku, bez vlivu na zahraniční obchod
Charles Hipman.
Mozartův
Juan
Herrlich
Merkantura
Rezek
Hipman
Čechy
Benátky
Vídeň
Hipo
národní divadlo
Ondřiček
Prager Muzikanten