1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k čislu 37. ze
3
masthead
dne 6. února 190l.
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Svízele s podzemními dráhami v Lon-
dýně. Mezi četnými podzemními dráhami londýn
skými, jak se zdá, těší se nejmenším sympatiím obe-
censtva trať, spojující City s Westendem. Obecenstvo
stěžuje si na hluk, jenž proniká zejmena v časných
hodinách ranních a v pozdních hodinách večerních
zdola na povrch ulice, ba někteří dokonce tvrdí, že
cítí takové otřesy, jakoby každé chvíle měl vy-
buchnout podzemní vulkán. Tvoří se již komitét,
jenž se chce ujmouti této záležitosti a hodlá ener-
gicky zakročiti proti železniční správě. Jakás dáma,
jež podniká v ranních hodinách vyjížďky, stěžuje si,
že se koně podzemním rachotem plaší a že jest nu-
cena dojížděti do jiné části Hydeparku, jíž se pod-
zemní dráha nedotýká. Jakýs lékárník blíže Nottig-
hill Gate tvrdí, že jeho láhve a nádoby padají mu
s pultů a s regálů a že jest nucen připevňovati jea
ustanoviti schválně hocha, aby na ně dával pozor.
Jakýs materialista pravil: »Cítíme otřesy po celý
den; zdá se nám, jako kdybychom cítili malé země-
třesení, jež se opakuje každých pět minut. Majitel
jednoho soukromého domu žádá náhradu za trhliny,
způsobené na kamnech prý působením podzemní
dráhy. Také kočovní prodavači si trpce stěžují. Ja-
blka, hrušky a pomeranče koulí se jím z vozíků na
blátivou ulici, takže nejsou ku prodeji. Jakýs lékař,
jenž onehdy žaloval společnost na náhradu škody
způsobené na jeho domě otřásáním, vyhrál také při
a soud mu přiřknul náhradu 140 l. st.
= Ze starého Říma. Kopání na Foru, pod-
niknuté na podnět ministra Baccellia, pohnulo též
badatele doby starokřesťanské k nové horlivosti a tak
opět oddali se bádání v katakombách, jež po smrti
slavného professora Rossia poněkud bylo utuchlo.
Cita
Westend
Baccellius
Rossius
Lon
Řím
5
article
Již na kongresu křesťanských archaeologů minulého
roku mohly býti žasnoucím hostům ukázány dávno
zapomenuté katakomby před Porta Salaria. Nyní po-
vzbuzeni Sienkiewiczovým románem »Quo vadis?«
učinili přístupny obecenstvu též katakomby, známé
pod jmenem »Cimetero ostriano«, kdež sv. Petr shro-
maždoval věřící. Staré podzemní pohřebiště křesťan-
ské nalezá se na Via nomentana« za basilikou Sant
Agnese. Těchto dnů konána v těchto katakombách
církevní slavnost. Ráno sloužil kardiná! Mathieu
v kryptě sv. Mirentiany mši, načež měl professor
Morocchi přednášku, k níž se pojila prohlídka těchto
zajímavých katakomb. Společnost »Cultores marty-
rum« zamýšlí uspíšiti práce vyklizení katakomb tou
měrou, aby záhy celé »cimetero ostriano« bylo obe-
censtvu úplně přístupno. Také jiná společnost »Asso-
ciazione artistica fra i cultori di architettura« vyvíjí
horlivou činnost a teprve před několika měsíci do-
končila restauraci chrámu Santa Maria in Cosmedin,
skvostné starokřesťanské památky. Nyní započala re-
stauraci kláštera Santa Saba na malém Aventinu. Již
po několik let zhotovují se tu fotografické snímkya
vyměřují rozměry jednotlivých částí. Zdivo se uvol-
ňuje od pozdějších přístavků, aby bylo možno klášter
i chrám obnoviti v bývalé podobě. Při tom nalezeny
četné středověké fresky a antické poklady, sarkofagy.
zlomky, soch atd., jež budou uloženy v museu pro
křesťanské umění.
= Básníkem z hladu. Před policejní soudv
Bow-streetu v Londýně pohnání těchto dnů jakýs
muž, jenž se při líčení slavnostně zapřísahal, že se
Port Salario
Sienkiewiczův
shro
Mathieu
svatý . Mirentiana
Aventin
Bow
Londýn
Asso
muzeum pro křesťanský uměný
Quo vadis
Santa Agnesa
Santa Marius in Cosmedin
Santa Saba
6
article
navždy vzdá básnění. Muž tento provozuje živnost
podomního obchodníka s kapkami proti kašli. Tyto
kapky proti kašli jsou zejmena v anglickém podnebí
a v nynější roční době dobrodiním pro trpící lid-
stvo. Avšak z nějaké příčiny, snad pro nedostatek
poptávky, musil se tento výtečník vzdáti obchodu
s kapkami a hledal útěchu v poesii. Tak aspoň udal
policista, jenž proti němu svědčil. Poněvadž však
milý básník neuměl psát, což se v Anglii přiházívá
častěji, bohužel nejen u básníků, stavěl se na náro-
žích ulic londýnských a deklamoval jako bardové
starých, dobrých časů nábožně poslouchajícímu
obecenstvu plody své Musy. Bohužel však policista,
jenž jej udal soudu, neměl náležitého porozumění
pro takovéto šíření poesie v lidu a udal jej pro
zcela prosaický přečin žebroty. Tak byl »básník«
pohnán před policejní soud v Bowstreetu. Na štěstí
soudcové zde působící a vězenští duchovní mají po-
rozumění pro potřeby svých bližních. Vězenský du-
chovní prohlásil, že hodlá obžalovanému poskytnouti
finanční podpory, aby se opět dostal na lepší cestu
a mohl opět zahájiti obchod s kapkami proti kašli.
Soudce také nebyl ukrutník a propustil obviněného
s náležitým napomenutíni. Milý básník pak poroz-
uměl významu situace a před shromážděným sou-
dem dobrovolně a na věky zřekl se poesie. Někter
časopisy přinášejíce zprávu o tomto uspokojivém
výsledku líčení, vyslovují přání, aby nejeden básník
ocítil se záhy před soudem v Bow-streetu, lze-li
tímto způsobem docíliti výhodné výměny básnické
lyry za kapky proti kašli.
Anglie
Bow
7
article
= Bouře a nepohody. Z Brusselu se ozna-
muje: Ze všech částí Belgie docházejí zprávyo
bouři, jež tam zuřila v posledních dnech ledna. Četné
osoby byly raněny sřítivšími se troskami atd., tele-
grafní a telefonní vedení na mnohých místech zni-
čeno, nesčíslné stromy vyvráceny a množství budov
poškozeno. Část nových přístavních staveb v Brugeru
byla zníčena, čímž způsobena podnikatelům škoda
více než půl druhého millionu franků. V Dender-
monde sřítilo se městské skladiště. Řeka Dender se
rozvodnila a zaplavila náměstí a několik ulic, takže
obyvatelé postižených domů musili uprchnouti. Mezi
Bouře
Brusel
Belgie
Dendera
8
article
Louvainem a Jodoigne narazil vlak na kmen, pova-
lený přes koleje, při čemž sedm cestujících utrpělo
dosti povážlivé pohmožděniny. V Seraingu bylo po-
škozeno elektrické vedení a elektrické osvětlení úplně
zaraženo, čímž v četných krámech a restauracích
nastala úplná temnota. Mezi Lige a Hérisaux usmrcen
byl obchodník Warland dotykem přetrženého telefon-
ního drátu, jenž byl spadl na vodící kabel elektrické
dráhy. — Také v Hollandsku bouře zuřila s neoby-
čejnou prudkostí. V Hock van Holland ztroskotala se
loď »Holland«, tři osoby zachránily se na stožáry,
kdežto ostatních 16 osob utonulo. Svědkem tohoto
příšerného divadla bylo množství obecenstva, při-
byvšího z blízkých měst vlaky, jež s úzkostlivým
napjetím sledovalo pokusy, konané k zachránění ne-
šťastníků. Byl příšerný pohled na nešťastníky, držící
se křečovitě stožáru a volající o pomoc. Od 7. ho-
diny ranní viseli ve smrtelných úzkostech na stožá-
rech, očekávajíce každé chvíle, že se vrak pod nimi
rozpadne. Několikráte pokusilo se záchranné mužstvo
přiblížiti se na člunech k místu neštěstí, ale teprve
k večeru se to podařilo s nebezpečím vlastního ži-
vota a nebožáci, zápasící se smrtí, byli zachráněni.
Příšerný pohled byl na mladého kapitána as 25letého,
Hérisaux
Hock
Holland
Seraing
9
article
jenž s kusem dřeva zmítán byl na vlnách. Dostal se
konečně těžce raněn na břeh. O jeho uzdravení se
pochybuje. — Z Brestu se oznamuje: Zde trvala
bouře několik dnů a čluny, jež zásobují ostrůvek
Melěne, čítající as 50 obyvatelů, pravidelně potravi-
nami, nemohli vyplouti na moře. Na telecrafickou
zprávu starosty v Molne, že na ostrově panuje hlad,
zaslal přístavní velitel brestský parník s potravinami
ze zásob správy námořní na ostrůvek.
Zemřelí v Praze
Dne 30. ledna 1901: Sklenář Jaroslav, syn
obchodníka s uhlím, 11 dní, 1140—II. Frčena Václav
číšník, 211/2 roku, 152—II. Zámečník Antonín, syn
poštovního zřízence, čtvrt roku, 667—VII. Neudeková
Františka, vdova po c. a k. setníku, 89 r., 520—III.
Schück Oskar, syn agenta s vínem, 4 roky, 1116—1.
Taussigová Marie, soukromnice, 80 roků, Velké Be-
nátky. Žemlička František, syn rukavičkářského po-
mocníka, 15 roků, 32—VI. Kokta Josef, hostinský,
59 roků, 1259—II. Lindová Anna, manželka továr-
ního mistra, 56 roků, 637—VII. Nedvědova Gabriela,
dcera hostinského, 1 rok, 806—VII. — Ve vše-
obecné nemocnici: Taflová Julie, manželka
krejčovského pomocníka, 31 rok. Fiala Václav, řezník,
44 roky. Dvořák Václav, řezník, 75 roků. Macner
Karel, 31 rok. — U Alžbětinek: Adamcová
Anna, soukromnice, 78 roků. — U milosrdný ch
sester: Fraňková Kateřina, vdova po nádenníku,
76 roků.
Václav číšník
Zámečník
Antonín
Neudeková
Oskar
Taussigová
Marie
Žemlička
Josef
Lindová
Anna
Nedvědův
Gabriel
Fiala
Dvořák
Václav
Karel
Brest
Praha
Sklenář Jaroslav
Velká Be
Taflová Julie
U Alžbětinka
Adamcová Anno
Fraňková Kateřina
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
Odpoledne o 3. hod.
Ve středu dne 6. února.
Představení pro lid.
Cyprienna.
Ve středu 6. února.
125. hra v předpl.
1. čtvrtka.
Caratesa ř.
Začátek o 7. hod.
Konec před 1/210. hod.
Král
Praha
národní divadlo
11
article
Svandovo divadlo. na Smichově.
Svandovo divadlo. na Smichově.
Začátek o 7. hod.
Ve středu dne 6. února.
Cyklus ve prospěch Českoslovanské jednoty.
Večer VIII. Poprvé: Moderní mládež.
Svandovo divadlo
12
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Ve středu dne 6. února.
Začátek o 1/27. hod
Padesáté šesté lidové představení za poloviční ceny.
Po druhé: Famosa,
aneb: Pán a sluha jako duha.
Král
Pištěkův divadlo
Famosa , aneb : pán
14
article
— 100
— 100
govské gubernii pěkný statek, osm set duší, a upsal to
na její jméno. Můj starý ho často k vůli tomu huboval:
Ty, pravil mu, ty svého syna zkracuješ! A on odpovídá:
nechci aby po mé smrti Ljubočka na někom závisela, a
synovi ona neublíží, znám ji ..
Nový tlukot hodin na krbu přehlušil hlas Anny
Vasiljevny, a v jídelně odstrkovaly židle.
Na špičkách, taje v sobě dech odcházel jsemz
hostinského pokoje. Pan Kereti dosud nespal. Leželv
posteli drže v rukách svou zamilovanou knihu: Chrám
matky boží v Paříži. Sdělil jsem mu, že pojedeme zítra
do Bogdanovska.
— To jest skutečně to nejlepší, co mohlo býti
učiněno! odpověděl k nemalému mému podivení. Domní-
val jsem se, že samolibý Francouz bude zajisté uražen,
že se matinka nezeptala dříve na jeho mínění.
— Nebudu se zlobiti, zasměju-li se někdy s tím
čertovým muzikantem, pravil s úsměvem. Tímto čertovým
muzikantem byl míněn Bulkenfress, kterému byl můj
učitel velice nakloněn.
Přál jsem mu dobré noci a ulehl do postele. Ale
nemohl jsem usnouti. Rozmluva, kterou jsem slyšel, mně
nešla z hlavy a hluboce mne znepokojovala. Připomínal
jsem si vše, co jsem viděl a cítil v Bogdanovsku, az
mé obraznosti se vynořovaly opětně pohoršlivé obrazy,
chvěly se nové otázky. Nadarmo mně zvučela matinčina
slova: »Je ještě příliš brzy, aby Borys myslel na ženské,«
nadarmo jsem usiloval zapomenouti opakuje sobě ne-
pokojně: nechci, nechci na to mysliti. Slova Anny Vasil-
jevny mne neustále pronásledovala nedopřávajíce mně
klidu, slova dotknuvší se mne nejvíce z celé rozmluvy:
»Úlekal ji svou zárlivostí a svým laskáním zrovna utrápil.«
Anna Vasiljevna
Kereť
Francouz
Bulkenfress
Borys
Anna Vasil
Paříž
Chra matka boží
15
article
na plesu, kde vše jen září, hudba zavznívá a dovedný
kavalír, k tomu do tebe zamilovaný, sálem tě unáší, my-
slela jsem si často: dnes v noci mne snad ze žárlivosti
zabije — ať se tedy vytančím ještě naposledy! A věřte
mi, »ubezpečuje mne,« nikdy jsem nebyla tak veselá jako
v takový večer«. — »No«, pravím jí, »ty's chrabrá, Eju-
bočko! Já bych samým strachem do té hodiny zemřela,
a ty pravíš, že ti bylo veselo!...« Naposledy jsem se
ji zeptala: »přiznej se Ljubočko, nemilovala jsi nikoho
do svého sňatku?« — »Nikoho, byla jsem ještě děckem«,
odpovídá a dívá se mi přímo do očí. »Ale,« směju se,
»a toho hudebníka, který se na mne díval dalekohledem ?e
— Jak bude asi nyní zapírati! — »Ach, ano!« praví,
»do toho jsem byla opravdu zamilována, dokud jsem ho
neviděla zblízka; jednou stál v kostele vedle mne. Měl
na tváři velkou bradavici, porostlou vlasy. Ještě hned v
kostele bylo konec mé lásce« . ..
— Poslyšte, Anno Vasiljevno, pravila matinka —
možná, že jest náš synovec vinen, v každém způsobu
jest vinen v tom, že se zamiloval vášnívě do bytosti,
která ho nemiluje a milovati nemohla. Jest dosti potrestán
za svou vinu: člověk čtyřicetiletý nemoha ani choditi ani
mluviti! Ale ji, k vůli které je zničen jeho celý život,
považujete za docela nevinnou?
— Můj ty Bože ! odpověděla na to Anna Vasiljevna
s chvějícím se hlasem, jakoby ji tato poznámka byla
velice rozčilila. Myslím, že i nepřítel musí Erazíma Ivano-
viče politovati... Konečně, pravila zajíkavě a vzdychajíc
— snad neni Ljubočka docela bez hříchu. Za to ji
může bůh potrestati tímto . . . německým baronem.
— Ale řekněte mně, ptala se matinka, proč nás ten
baron tak leká?
Zapomenutá otázka
Anna Vasiljevna
Bož
Ivana