1
article
»Arbeiterzeitung« ve stati věno-
vané německé straně lidové polévá všechny
německé strany žíravým louhem posměchu.
Připomíná, jak němečtí mluvčí i německé
noviny při každé příležitosti hlásají, že
Němcům v tomto státě náleží vedení. Když
však jde o to, aby Němci převzali hodnost
presidenta poslanecké sněmovny, počínají
si zbaběle a nastrkují jiné.
Za včerejší schůze poslanecké sněmovny
bylo naleháno na německou stranu lidovou,
aby sama posl. Prada prohlásila za kan-
didáta k volbě předsedy poslanecké sně
movny. Německá strana lidová však odpo
věděla rozhodně zamítavě a setrvala
na svém dosavadním stanovisku.
Ti židé!
Z Vídně, 6. února. Nemůže překva-
piti, že »Neue Freie Presse«, tento
prototyp židovsko-liberálního listu, tleská po-
chvalu oběma rukama a dupe oběma no-
hama k pochvale K. H. Wolfovi a sou
druhům za to, že zosnovali včera skandál
proti četbě českého textu státoprávních pro-
hlášení. To je prý neplecha, která by se
neměla trpěti, stejně jakoby se neměly
trpěti české a chorvatské obstrukční řeči.
Bravo, bravissimo, židovsko-liberální moni-
tore! Však on tě za to p. K. H. Wolí
kopne co nejdůkladněji a prohlásí co nejur-
čitěji, že se židy v německém souručenství
nesedí!
Němec
Wolf
Wolit
Vídeň
poslanecký sněmovna
Neue Frei Presse
2
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 6. února. (C.-B.) »Wiener
Zeitungs oznamuje: Ministr obchodu po-
tvrdil opětnou volbu Jiř. Jägra za předsedu
a Jana Siegla za místopředsedu obchodn
a živnostenské komory v Chebu.
Z Lausannu, 5. února. V záležitosti
vydání anarchisty Jaffeie usnesl se
spolkový soud, aby akta doplněna byla
v tom smyslu, že by italská vláda přesně
udala činy, kteréž by uznány býti mohly za
skutečné účastenství v Bresciově attentátu.
Z Portsmouthu, 5. února. (C. -B. )
Německé lodi, jimž velí princ Jindřich Pru
ský, odpluly dnes večer domů.
Z Viktorie, 5. února. (C.-B.) Želez-
niční vlak s císařem Vilémem přibyl
sem o 5. hod. odpolední. Císař odebral se
ihned na palubu lodi »Hohenzollern«, kteráž
pak o 5l hod. odplula.
Wiener Zeitungs
Jägr
Siegl
Jaffeie
Jindřich Pr
Vilém
Hohenzollern
Vídeň
Portsmouth
Viktoria
živnostenský komora v Cheb
spolkový soud
3
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 5. února. (C.-B.) Časopis
oznamují, že došla do Londýna dnes odpoledne
neúřadní zpráva, dle níž Burové, vedení
plukovníkem Blakem, k nimž také
irská a americká brigáda náležejí, nyní Lau-
renco-Marquez ohrožují a že po-
tugalská vláda požádala za pod-
poru anglickým vojskem. Praví se
dále, že anglické lodi v jižní Afri ce
obdržely telegrafický rozkaz, aby
ihned k Laurenco-Marquezu od-
pluly a že anglické vojsko rych-
lým pochodem k portugalské hra-
nici postupuje.
Z Malty, 5. února. (C.-B.) Křižák »Py
ramuse vypraven byl do Kapska.
Burová
Blak
Londýn
Marquez
Malta
Kapsko
4
article
Trünní řeč.
Trünní řeč.
Ve Vídni, 4. února.
Konečně tedy poznal politický svět, co
chováno po celé týdny v tajnosti, jako chy-
stané zjevení, konečně pronesla vláda veliké
slovo, o němž obecně a právem se očekávalo, že
do nynějšího temna vrhne ozářující paprslek
světla.
Ubohá vláda! Ubohé kollegium několika
úřadníků, kteří převzali úkol říditi tento stát a
ina jejichž bedra vložena tíha, pod kterou již
tolik a mnohem svalnatějších a ramenatějších
obrů kleslo. Byli nuceni něco říci, poněvadž
pan Körber dopustil se chyby a v první ráži
v noci 8. června sněmovnu rozpustil, byli nuceni
říci to ale tak, aby jednu stranu přes příliš
nerozrušili, druhé aby zalichotili, byli nuceni
provésti tanec na jedné straně mezi českými
povidlovými koláči a na druhé mezi německými,
jak známo, mnohem většími. A jak to v po-
dobném případě z pravidla bývá, těch, jimž chtěli
říci líbeznost, neuspokojili, za to ale urazili ty,
jichž nechtěli se příliš citelně dotknouti.
Je pravda, o uzákonění němčiny jako stát-
ního jazyka se v trůnní řeči nemluví. Kdyby
byla se stala o této věci v trůnní řeči zmínka
Körber
Vídeň
5
article
ve smyslu německém, byla by se dnes již říš-
ská rada poroučela. Česká obstrukce byla by
ji po druhé vyhodila do povětří. Však způso-
bem, který vyložiti si může každý jak chce,
mluví se tam o zachování jazyko-
vých poměrů v určitých sférách
veřejné správy, jakých prý nutno
v zájmu státní jednoty.
To vám, Němci! — měl říci pan Körben
jako pastor v Schillerových »Loupežnících«a
passus, kde se mluví o jazykových právech ná-
rodů, »zase vám Čechové !« — měl dodati.
Zeptejte se, jaké to »sféry« měl p. Körber
na mysli. Kdo chce, může míti za to, že jsou
to »sféry« uvnitř úřadů, že tedy mluvil o ne-
zbytném zachování vnitřní němčiny a komu by
se líbil jiný výklad, nechť má za to, že jsou
to vyšší instance: ministerstva, armáda a nej-
vyšší soudy.
My Čechové ale žádných »význačných sfér«,
z nichž by měl kdo právo jazyk náš vylučo-
vati, neznáme. Známe jen zákon, známe právo-
platné smlouvy a na základě těch dovoláváme
se rovného práva všude. Pan Körber bude
míti ostatně příležitost vyslechnouti autoritativné
výklady naše o rovnoprávnosti v adresní debatě.
Jest-li je Vídni a privilegovaným pachtýřům vy-
sokých úřadů a velikých příjmů z důvodů po-
hodlí státní němčina potřebnou, není potřebou
nám. Nám rovněž Hekubou je »jednotný stát«,
my chceme stát zdravý, stát zdatný a přede-
vším stát svůj. Na to ale dostává se nám od-
povědi v dalším postupu trůnní řeči. Nejistota,
s jakou trůnní řeč zabývá se otázkou ná-
rodní, nahražena, pokud se týká stanoviska
vlády naproti snahám po změně a odstranění
nynější ústavy, velikou určitosti. A ten hymnus
na ústavu a na její blahodárné působení v ži-
votě národů rakouských, je v páně Körbrově
elaborátu místem nejzábavnějším. Kdyby byl
chtěl autor trůnní řečí psát satyru, lépe se ne-
mohl zbýt svého úkolu.
Němec
Körben
Schillerův
Čecho
Körber
Hekuba
Vídeň
6
article
Člověk chytá se za hlavu při čtení všeho
toho, co ústava národům ve své svrchované
milosti uštědřila, jak je povznesla a co z nich
udělala. Nikdy nebyla nepravda pro-
nesena způsobem tak slavnostním
jako tentokráte. Ohlédněmež se kamkoli,
všude samá poušť, všude choroba a smrť. A to
všechno je dílem ústavy. Vnucena národům ra-
kouským za pomoci preparovaných volebních
řádů, zbudovaných na násilí, národům těm cizí,
odporná, nedokázala nic jiného, než že rozrušila
do té míry tento stát, že ocitl se v posici tak
kritické, že otázka jeho existence je předmětem
úvah lidí domácích i ciziny. Každý to vidí a
cítí, každý to slyší a hmatá, i do nosu čpí mu
zápach hniloby, již všude ústava tato šíří a pan
Körber na tuto ústavu pěje hymnus. Proč?
Poněvadž centralism je implicite
germanisací a poněvadž Víden
dnes pokořena krčí se před ví-
tězným germánským geniem, který
jí garantuje život — ale jen ži vo
německý.
Pan Körber se mýlí, domnívá-li se, že
takou u nás něco pořídí a že omráčí snad ně-
koho Leporellovým albem svůdných předloh,
které vypočetl, aby ukázal, jak vláda ochotna
je pečovati o dobro a interes obyvatelstva.
Známe tuto nekonečnou melodii budouenosti a
velikými činy na papíře nedáme se zmýliti, Na
trůnní řeč zaburácí odpověď vším národem če-
ským: »Rovné právo všude, dole i nahoře!«
a4»Pryč s prosincovkou!«
Körber
Leporellův
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nejasnosti v trůnní řeči. Té doby
přetřásá se v politických kruzích se zvláštní
horlivostí otázka, co třeba mysliti si těmi »urči-
tými sférami«, o nichž zmiňuje se trůnní řeč.
v nichž má býti němčina, jež se v nich byla
osvědčila, zachována. Optimisté na naší straně
mají za to, že tím myšlena byla armáda, mini-
sterstva a jejich vzájemný styk. Tam že má to
při němčině zůstati. Ti ale, kteří nepohlížejí na
situaci skly tak růžovými, jinak soudí. Těm
zdá se, že to vůbec zeměpanský úřad a v něm
že má zůstati při »osvědčené« němčině i na dále.
Nejjednodušší bylo by, pana Körbra na to se
zeptati. Ostatně se tážeme, jakým právem ny-
nější vláda dovolává se v této příčině tradice,
jež se byla osvědčila atd. Kde jasný, jakou koli
pochybnost vylučující zákon, tam ústní podání
musí ustoupiti, vláda páně Körbrova však zá-
konodárné ustanovení v ohledu jazykovém
prostě ignoruje a dovolává se zvyku. Do-
nutiti nás však ale, abychom sklonili šíji
ještě po padesátiletích před páně Krausovým
Körbr
Körbrův
Krausův
8
article
církulářem, k tomu nás pan Körber nedonutí.
Ani hrozbou absolutismem, která je v trůnní
řeči, také jen sub rosa obsažena. — Ostatně je
zajímavo, že docela mínění se rozcházejí v
příčině oněch míst v trůnní řeči, jež věnována
jsou chvále ústavy. V trůnní řeči výslovně se
totiž mluví o konstituci, kterouž císař dobro-
volně národům udělil. Tedy o ústavě oktroyo-
vané, kterou byla nepopíratelně novinka Schmer-
lingova. Však platnost ústavy té vypršela tím
dnem, kdy nastoupilo ministerstvo Belerediho.
Všecky ty »blahodárné« účinky ústavy, o nichž
se trůnní řeč zmiňuje, spadají v dobu, kdy již
prosincovka nesla v této říši své »sladké
ovoce«, ta ale nebyla oktroyována, jinými slovy
císařem dobrotivě udělena, nýbrž ona měla
vznik formou parlamentní, třeba že protizá-
konný a dle našeho přesvědčení nezávazný.
Které většiny se tedy trůnní řeč dovolávala ? Je
mínění, že ústavy vůbec žádné není, nýbrž pouze
ústavnosti a že p. Körber neměl jiného
účelu zmíněným odstavcem, než naproti eventuál-
nímu absolutismu do zářícího světla postaviti
konstitucionalismus vůbec. Také mínění. Mimo to
se rozcházejí mínění interpretu pokud se týče
první věty již, kde mluví se o ostřejším formu-
lování zákonných ustanovení v případech, kdy
vláda byla by nucena bez parlamentního
spolupůsobení vydávati zákony. Jedni
domnívají se, to že znamená sešněrování
kaučukového paragrafu čtrnáctého v zájmu par-
lamentu, druzí ale, sešněrování téhož parlamentu
v zájmu moci výkonné. Jinými slovy, že vláda
chce v takových případech vydávati zákony,
aniž by byla povinna je dodatečně předkládati
parlamentu k sankci. A nám zdá se, že tento
druhý výklad je mnohem správnější. Jest tedy
vidět, že trůnní řeč jest stylisována velmi —
jasně.
Körber
9
article
— Ke sčítání lidu. Ze mnoha stran do-
chází zprava, že okresní hejtmani buď stížnosti
na nepořádky, podvody a na násilí při sčítání
lidu nepřijímají, neb se namáhají, aby stížnosli
ty byly vyřízeny jaksi »po domácku« neb vůbee
odvolány. Děje se tak zejmena v průmyslných
krajich německých, kde žaloby se týkají bud
samých chefů závodů neb jejich úřadníků.
I staly prý se případy, že české strany, jimž
stala se křivda a jimiž rozmnožen měl býti ve-
liký národ německý, daly se přemluviti. Toť se
ví, způsobem tím chovají se političti úřadníci
jen v těch případech, kdy křivda stala se Něm-
cům, však tam, kde Čechové německému ná-
silí se bránili, vyslána byla ihned na jejich utj-
šení z politického úřadu pomoc. O to postaráno
bylo s něžnou péčí, aby ani jediný Němec se ne-
ztratil, za to parallysován český odpor politi-
ckými úřady i v nejkřiklavějších případech.
Býlo by dobře, aby o všech těchto případech
stala se sdělení na příslušná místa, tak aby ne
pouze doma, nýbrž i v parlamentě zahájena
mohla býti energická akce proti těmto zlořádům.
V parlamentě musí býti odhalen hnusný obraz
všech těch mizerností, které děly
se při statistickém aktu, jehož
účelem je zjistiti číselnou pravdu
ve právním státě a za platnosti
ústavy, který vláda Körbrova ve
trůnní řeči do nebe vychválil a.
Němec
Körbrův
Německo
10
article
— »Národní rada.« Ve veřejných listech
proneseny byly stížnosti, že prý »Národní rada«
nevyvinuje žádnou činnost a že zklamala oče-
kávání do ní vkládané, zejmena prý nepečovala
o sčítání lidu. Na tyto výtky oznamuje se nám
z pramene autoritativního, že zvláštní od-
bor zřízen byl pro sčítání lidu; odbor ten vy-
konal všechny přípravy, v záležitosti této po-
třebné a každému, jenž se na něho obrátil, po-
skytl potřebné pomoci; ovšem z příčin na snadě
jsoucích nevyhlašoval průběh a výsledek svého
jednání na véřejnost. Co se plena »Národní
rady« týče, nemohlo býti svoláno, ježto posud
odbor organisační neskončil úkoly, jemu plenem »N.
r.« uložené. Podotýkáme ještě, že plenární schůze
»Národní rady« svolává předseda klubu zem-
ských poslanců dr. Engel a že v čele odboru
pro sěítání lidu stojí prof. dr. Kur z. a sle
— Osobní. MUDr. Frant. Horáček za-
hájil po delším působení na pražských klinikách, po-
liklinice, v porodnici a dětské nemocnici lékařskou
praxi v Hořicích, v domě pana adj. Forejta na
náměstí.
— Rodinné zprávy. Slečna Evženíe Pru-
narova a pan MUDr. Jan Vogeltanz, prakti-
cký lékař v Čachrově, slaviti budou sňatek svoj
v sobotu dne 9. února 1901 o 4. hodině odpoledne
v chrámu sv. Václava v Čachrově.
— Nový advokát český do Slezska. Kon
cem února t. r. otevře advokátní kancelář ve Fryštátě
v Dolním Slezsku (Těšínsku) pan JUDr. Jan Ša-
ab
Bvsle o
ane
malík z Olomouce.
doktor
Engel
profesor
kur
MUDr
František
Horáček
Forejt
Vogeltanz
svatý . Václav
JUDr
Hořice
Čachrov
Slezsko
Fryštát
Dolní Slezsko
Těšínsko
Olomouc
národní rada
Kon
Evžení Pr