2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
o listopadu 1907.
5
article
ruských hranic též v tom směru pro nás směro
datnou.
Pokud jde o Srbsko, uhájí zde zájmy rak, ze-
mědělství co nejsvědomitěji. Jak by povolilo porážky
Bobytka na pohraničních jatkách. Německo by ihne
uzavřelo své hranice našemu vývozu. Do veterinář
ské rady budou přibrání zástupci z interesentníc
kruhů. V přihodném okamžiku učiní se nutná opa-
tření. Pokud jde o požadavek, aby se podporovalo
zakládání selských uružstev pro zpeněžení dobytka,
pcukazuje na podporu, jíž se zemědělskému druž-
stevnictví dostává od min. orby.
Disposiční úvěr je skrovný, ministr postarž se.
aby byl značně zvýšen. (Hlučná pochvala.) Od 15
října je v činnosti ústředna pro zpeněžení dobytka,
podporovaná min. orby
Min. orby stále rozšiřovalo svou činnošt na vše-
chna odvětví zemědělské výroby a nikdy nestaralo
se o tak zv. velkoagrárníky. Zájmy rakouských Něm-
ců mají svůj základ v selském stavu německém
Kdyby tento stav byl odstraněn, bylo by to pro r-
kouské Němce největší katastrofou. Německé rol-
nictvo — německá agrární politika — t
je pro mne směrodatné. (Hlučná pochvala a
potlesk; odpor.) Samozřejmě bude se také minister-
stvo orby starati stejnou měrou, se stejnou svědomi-
tostí o rolnictvo celého státu. Rakouské rolnictvo
nemohlo by existovati bez státní celní ochrany. Ko-
lektivní hospodaření bylo by spojeno s největšími
škodami. Při něm sklidl by lenoch ovoce práce pil-
ného člověka. Velkostatek, konaje svou povinnost,
bývá zemědělství vzorem zdatného hospodářství
majetkovou fcrmou, celku potřehinou.
Min
Němec
Srbsko
Německo
ko
6
article
Ku konci rozvinul ministr svůj programí. P -
ukazoval především na úzkou souvislost rolnictva
s průmyslem. Považoval by za neštěstí, kdyby zájmy
obou těchto výrobních odvětví octly se v takovém
rozporu, že by shoda nebyla již možna. Rolnictví
je základem veškerého státního života, je však též
základem zdravého průmyslu. Hájíme-li všemi silami
golnictví, jednáme i v zájmu průmyslu, poněvadž
pbě výrobní odvětví těsně spolu souvisí. Bude pova-
Zovati za svou osobní čestnou povinnost, veške-
reu svou mocí hájiti zemědělství. Po-
ukazuje zláště na zlepšení meliorací, na
povznesení dobytkářství, na zvelebení
zemědělského pojišťováný, výsťavni-
ctví a školství.
Meliorační zákon jest už hotov a ministr doulá.
že záhy podá předlohu po přání poslanců na obou
stranách poslanecké sněmovny. (Posl. Schuh-
meier: A co učiníte na ochranu spotřebitelů ?)
Všemi těmito opatřeními nabude podle mého nej-
vnitřnějšího přesvědčení výroba takového rozsahu.
že poklesnutí cen bude nevyhnutelným následkem
Co se zejměna týče mých názorů v úřadování,
zastával jsem vždy zásadu, že se musí rychle pra-
covati, aniž by to ovšem bylo na újmu důkladnosti.
Posl
Schuh
poslanecký sněmovna
7
article
Za zvlášť důležité však považují, aby styk úřad
min, orby s lidem byl blahovolný a přívětivý. Není
možno povoliti vše, co se žádá. Avšak zahaliti od-
mítavé vyřízení do přáltelských slov, poměr mezi
rolnictvem a úřadnictvem může býti nazván šťast-
ným Soudím, že lid není pro úřadníky, ný-
brž úřadníci pro lid. (Hlučná pochvala.) Před
několika dny muž, který získal si veliké zásluhy
o zemědělství v Rakousku, mluvil o zeleném pra-
poru zemědělství. Ano, pánové. Zelený prapor
rolnictva bez rozdílu národností a vyznání vlaje na
cimbuří min. orby. (Hlučná pochvala.) Aby tento
prapor nebyl sňat, bude mojí nejsvětější povinnosti
a starostí. (Hlučná pochvala a potlesk; ministrovi
se blahopřeje.)
Posl. Johanis praví, že ministrova řeč způsobila
dojem, jakoby ji byl promluvil ministr lichvářů. Vzpo-
míná posledních nepokojů v Čechách, poukazuje na
vzrůstající zatěžování dělnictva nepřímými daněmi
a následky celního tarifu na ochranu argárníků a ve
prospěch majetných tříd. Slib v příčině zlepšení exi-
steněních poměrů zemědělských dělníků nebyl splněn
Řečník mluví o zhoubné úloze kartelů, zvláště cu-
kerního, železného, petrolejového a kožního a při-
pomíná: Zdražování třeba vysvětlovati také celnía
kartelovou politikou. Také pekaři mají velkou vinu
na zdražování. Pekaři v Praze přestali dávati náda-
vek, ale mzdy dělníků přece nezvýšili.
Posl
Johanis
Rakousko
Čechy
Praha
8
article
Vyvrací námitky agrárníků proti návrhům na
snížení cen masa. Agrární straně vytýká, že její vi-
neu nebyla provedena vol. oprava v zem sněmu Zvý-
šení dělnické mzdy není příčincu zdražení, ovšem
mzdy jednotlivých kategorií se zvýšily, avšak toto
zvýšení netýká se velké části dělnictva, jmenovilě
zemědělského. Rakouský dělník je vůbec nejhůře
placen. Nynější drahotou trpí nejen tovární a země-
dělský dělník, nýbrž i maloživnostníci, kteří jsou té-
měř na mizině. Pro ozdravění nynějších drahotních
poměrů nečiní se naprosto ničeho. Také obce v tomto
směru nekonají svou povinnosl.
Mluví pak o volební opravě zemské a prohla šuje.
že jeho strana nasadi vše, aby se dostala do zem-
ského sněmu.
9
article
Poukazuje také na Hrozně bytově poměry, jimiž
trpi právě dělníci a zdůrazňuje povinnost sněmovny,
aby přičinila se o zlevnění bytů. Připomíná nutnost
berní opravy, kterou má býti berní břemeno sva-
Jeno na bedra zámožných tříd, což jest pro lid nyní
důležitější, než vyrovnání. (Hlučný souhlas mezi so-
ciálními demekraty.)
Posl. Bielohlawek domnívá se, že návrhy podá-
vají se jen, aby byl promarněn čas a nedospělo se
k řádnému rokování o rozpočtu. Zřízením jafek na
hranicích by se maso jen zdražilo. Sociálním demo-
kratům jde při návrzích pouze o demonstraci. Jsou
naplněni slavomanem, stali se velkými pouze svou
záští proti jiným stranám. Ale jejich doba je ta tam
Posl
Bielohlawek
Jena
10
article
Rolníci daji sociálním demokratům správnou odpo
věď a nepřipustí, aby jejich demagogie dělala si z
ních šprýmy. Kde jsou úspěchy sociálních demokralů
V Německu a Francii? V Německu byli smeteni, ve
Francii se svých zásad vzdali. Jen bázeň vlády uči-
nila je velkými. Vláda se musí chránit ústupků na
útřaty měšťanstva a náboženství. Brutalisování ka-
tolických sludentů musí přestati. Pro své přesvěd
čení nesmí býti nikdo brutalisován. Nestrpíme, aby
byli universitními profesory pouze židé a svobodní
zednáři. Nebudeme žádati, aby byly university skle
rikalisovány, ale budeme žádati rovnoprávnost
(Pochvala.)
Socižlní Bernokralé, kteří obviňují jině strany
z demagogie, provozují sami největší demagogii. Kře-
slanští sociálové nepřestanou agilovati, dokud ne-
bude vyhozen poslední sociální demokrat. Jeho strana
bude hlasovati proti pilnosti, poněvadž nikdy nespolu-
působí při podvodu. (Pochvala a poflesk.)
Posl. Budzynowski je pro pilnost návrbu? je
lo první vážmý pokus donutiti slát, aby pomohl sedlá-
kům na nohy. Líčí zevrubně bídu ruských sedláků
a přednáší jejich požadavky. Olevříti hranice pro do-
voz dobytka z Ruska, Rumunska a Srbska není třeba
Proti dovozu zámořského masa mohl by mnoho n-
mítati, ale jako spojenec sociálních demokratů pod-
poruje tento požadavek.
Posl
Německo
Francie
Kře
Rusko
Rumunsko
Srbsko
11
article
Posl. Schoiswohl vyslovuje se proti návrhům
Sociální demokraté chtějí jimi nasypati obyvatelstvu
písek do očí a poštvati dělnictvo. Nelze připustiti, aby
průmyslu doslalo se celní ochrany, rolnictvu všal
byla odepřena. Také sedlák musí pomýšleti na svou
existenci a vynaložiti vše možné, aby mohl něsti své
těžká břemena. Brojí proti návrhům, které dílen
obsahují velmi pěkné, ale neproveditelné věci, dílen
podněty, jež spadají do kompetence zemských sněmů
a byly již provedeny. Účelem návrhů není nic jiného
než agilace. Proto bude hlasovati proti pilnosti, (Po-
chvala mezi křesťanskými sociály.)
Jednání uzavírá se
Předheda sděluje výsledky voleb do jednollivých
výborů, provedených na počátku schůze.
Do státního soudu byli zvolení dr. Karel
Beuerle a dr. Tadeáš Skalkowski, advokál
ve Lvově; do terna pro 2íšský soud: na I. místě
dr. Pattai, na II. dr. Ofner, na III. dr. Šuklje.
Posl. Jaroš (v dolaze k předsedovi) praaví, že
posl. Němec podal dotaz po chování se čelnictva
při demonstracích v Náchodě. Korespon-
denční kancelář vyvrátila podslatně jeho tvrzení.
Posl
doktor
Beuerle
Skalkowski
Pattai
Ofner
Šuklj
Jaroš
Němec
Lvov
Náchod
12
article
Řečník byl však přes to svazem sociálně-demokrati-
ckým poslán na místo a zjistil, že četnictvo cho-
valo se zuřivěji, než bylo líčeno. Doličuje
bídu delnictva v náchodské krajině a dovozuje stati-
sticky, že dělnictvo, z větší části tkalci, po případě
textilní dělníci, při nemáhavé práci velmi málo vy-
dělávají a bídně živoří. Zdražování životní ch
potřeb a dlouholetá bída dělníků byly
vlastním důvodem demonstrací. Tyto de-
monsírace byly na počátku neškodného rázu a teprve
postup, jakož i zbytečná a nevhodná nařízení okr.
hejtmana Dvořáka a chování se čelni-
civa způsobily vážnější události. Řečník
urvádí několik připadů, kde klidní chodci z dělnické
třídy bezdůvodně byl raněni bodáky a ukazuje za
hlučného rochořčení svých souruhů zkrvácený kus
prádla. Ano, v jednom případě — pokračuje řečník—
okresní hejtman vytáhl sám šavli a hro-
zil jI. Řečník poznal okr. hejtmana osobně. Jet
podrážlěný člověk. Všechny raněně o sob
měly bodné rány v zádech. V Novém Městě
n. M. okr. hejlman svým taktním a klidným vystupo
váním zabránil demonstračním projevům. Nemusio
k nim dojíti ani v Náchodě. To dokazuje, že okr, hejt-
man nehodí se na svoje místo. Tím je vinna také
vlád a její agrárnicko-klerikální režim. Strana jeho
nedá si to líbiti. Třeba, aby případy byly vyšctřeny
a vinníci potrestáni. Německy prohlašuje řečník, že
vylíčil krvavé události náchodsé a poukázal k tomu.
že všichni zranění vesměs mají bodné rány v zálech.
Nový město
Náchod
Německo
svaz sociálnodemokrat
13
article
Zjistil očitými svědky, že okr. hejiman sám zbytečnů
tasil šavli. Táže se předsedy, je-li ochotcn upozor-
niti vládu, aby nařidila prozkoumání případů a po-
trestání osob, jež zneužiy své úřadní moci. Illučný
souhlas mezi sociálními demokraty.)
Předsedda dr. Weisskirchner prohlašuje, že
lsčené události mohou býti podány formou dotazu
zůstavuje řečníkovi, aby tak učinil.
doktor
Weisskirchner
14
article
Posl. Breiter (v dotazu na předsedu) prote-
stoval proti povolání býv. předsedy polského klubu
ryt. Abrahamowicze do kabinetu. Nemůže prý
platiti za důvěrníka polského národ, pokládá se z
nepřítele svobody a národnostní rovnoprávnosti.
Mozi došlými spisy byl dále pilný návrh
o veřejných lidových projevech proti zdražování ži-
votních potřeb a o chování se politických úřadůk
těmto projevům. Návrh zní: Vláda se vyzývá, aby
ihned vydala všem okr. hejlmanům přísné nařízení,
by chovali se blahovolně proti častému, stále se šíří-
cími lidovému hnutí proti zdražování všech živolních
potřeb, by vyjednávali s dělnickými vůdci a zástupci
obcí a touto cestou, ne ozbrojenou mocí a násilím,
udržovali klid a veřejný pořádek.
Dotazy podali poslanci: Buříval a spol. po
nepřislušném použivání právníků ve stát. železniční
sluzbě; — dr. Olner a spol. po řeči dra. Luegra.
v níž mluvil o pokatoličtění universit; — Čech a
spol. po postupu při přejímání nových úřadníků do
stavu báňských úřadníků; — Choc a spol., aby vzaí
byl zřetel na absolvované žáky středních škol a tech-
niky ve službě státních drah: — Iro a spol. po po-
věstech o povolání ryt. Abrahamowicze do kabi-
netu. Interpelanti táží se, jsou-li tyto pověsti pravdi-
vými, a je-li tomu tak, jak chce min, předseda zod-
povídati za takově provokování němieckého národa
parlamentu, a zda-li se dorozuměl s německými mi-
nistry, souhlasí-li s povoláním někdejšího násilník
v předsednictvu, který vůči Němcům porušil právo
i zákon.
Posl
Breiter
Buříval
Olner
Němec
15
title
Konec schůze o 8.30 hod.: příšlí bude v pálek
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. listopadu. (Před se dni c ká
krise v uherské sněmovně.) Ani před-
seda Justh ani jeho náměstkové Návaya
Rakovszky nepodali dnes demise, jak bylo
možno očekávati dle včerejších poplašných
zpráv, ale soudě dle dnešních udalostí v uher-
ské sněmovně, krise je pouze odročena, nikol
však rozřešena. Pověsti, že předseda Justh ne-
souhlasí se svými náměstky, odpírajícími Chor-
vatům právo mluviti svým jazykem i k jedna-
címu řádu, ukázaly se správnými a proto, jak-
mile se Justh vrátil do sněmovny, svolána po-
rada všech tři členů předsednictva a ministnů
Wekerla, Košuta a hr. Andrásse, v níž se měl
stanoviti souhlasný postup celého předsednictva
ve sněmovně. Pokus se však nezdařil, poněvadž
Justh odsoudil dosavadní příkré jednání svých
náměstků vzhledem k Chorvatům a setrval na
své dosavadní praxi, dle níž Chorvatům dovo-
loval mlviti chorvatsky také ve věcech osob-
ních i k jednacímu pořádku. Mimo to Justh pr
hlásil, že Chorvatům odejme slovo jen tehdy,
když se skutečně odchýli od předmětu. Oba
místopředsedové ohlásili na to, že podají ve sně-
movně ihned demisi, jestliže se předseda Justh
odchýlí od způsobu, jakým oni dosud potírali
chorvatskou obstrukci.
Nezdar konference budil obavy, že na roz-
tržku v předsednictvu dojde již v pondělní
schůzi sněmovní. Nedošlo na ni jen proto, že
Chorvaté sami usnadnili předsedovi Justhovi ří-
zení schůze. Na vyzvání Justhovo, k němuž se
Chorvaté před tím obrátili se žádostí, aby pře-
vzal úkol prostředníka, ježto jsou hotovi s vlá-
dou vyjednávati, nikdo z nich se nepřihlásil ke
slovu ani v otázkách osobních, ani k jedna-
címu pořádku, takže místapředsedům nebyla
dána příležitost, aby provedli svou hrozbu.
Návaya Rakovszky
Justh
Wekerla
Košut
Chorvat
Justhův
Praha
17
article
Během pondělní schůze sešli se důvěrníci
všech tří maďarských stran za předsednictva
Wekerlova, aby pojednali o předsednické krisí.
Do schůze pozván opětně předseda Justh a když
byl vyzván, aby se k Chorvatům zachoval stejně.
jako se chovali za jeho choroby oba místopřed-
sedové, odvětil, že vyzvání tomu vyho-
věti nemůže a raději se vzdá své
hodnosti.
Dnes ráno byla nová porada všech tří členů
předsednictva s Wekerlem a Košutem. Tu přijat
návrh Rakovszkého, aby se vydalo prohlá-
šení, že každý předsedající je svému vlastnímu
svědomí zodpověden za to, jak užívá jednacího
řádu a že není nutno, aby při vykládání zákona
byl závazným nějaký kolektivný názor. Poně-
vadž i předsoda Justh prohlásil, že nežádá, aby
místopředsedové přijali jeho názor za svůj, při-
jat návrh Rakovszkého, který dovoluje tedy kaž-
dému předsedajícímu, aby si jednací řád vy-
kládal dle své vlastní vůle.
Justh
Chorvat
Košut
Rakovszký
Wekerlov
18
article
Krise, jak praveno, není tím rozřešena, ný-
brž pouze odročena. Bylo to zjevno v dnešní
sněmovní schůzi, v níž předsedající Justh,
když udělil členu strany neodvislosti Hofmanovi
za tupení Chorvatů důtku, měl proti sob
celou koalici, jež Hofmannovi ostentativně
volala eljen!
V Praze, 19. listopadu. (Dunajská fe-
dorace.) V dnešním čísle „Deut. Koresp.“
objevil se článek křesťansko-sociálního poslance.
preláta dra. Scheichora, v němž se volá
po sjednocení všech Germanů tohoto soustátí,
poněvadž předvítá nový státoprávní útvar na
březích Dunaje. „Rakousko a Uhry nejsou vlast-
ně státy, nýbrž pouhé konglomeráty ná-
rodů. Kdo chce různé národy na březích Du-
naje sloučiti ve státní jednotu — píše dr-
Scheicher — a tomuto státnímu útvaru zabez-
pečiti trvalost, musí míti široké federalistické
srdce, musí vytvořiti spolek národů,
sjednocené východní a dunajské
státy. Tyto státy musejí se zaříditi národně
a samosprávně. Slovákům musí býti dána mož-
nost zříditi svůj zvláštní národní stát právě tak,
jako Chorvatům, Rumunům a Maďarům. U nás
Justh
Hofman
Chorvat
Hofmann
Slovák
Rumun
Maďar
Praha
Dunaj
Rakousko
Uhry
19
article
nesmíme se nad tím pozastavovati, že se pře
některé země povede dělící čára, poněvadž Po
láci a Rusové stejně jako Češi a Němci nestač
v budoucnosti se starými státními útvary. Po-
mocí pojítka německého sprostředkovacího nel
státního jazyka a silného soustředění ozbrojené
moci, obchodu a železnic, při čemž by se jedno-
tlivé národní státy ve všech ostatních oboreel
spravovaly úplně samosprávně, vznikl by onen
státní útvar, o němž se praví, že by se musí
vynajíti, kdyby už neexistoval.“
Taková dunajská federace, v níž by pano-
vala němčina od Sumavy až po Černé mořea
v níž by vojenská moc a obchod byly v rukou
němockých, je dávný sen rákouských Němeů
a v poslední době nejednou již doporučován
stoupenci strany křesťansko-sociálné. Proto i dr.
Scheicher svolává všechny Germány v jeden
společný tábor, aby se mohli ihned chopiti vesla,
jakmile zavane příznivý vítr.
Z Pešti, 18. listopadu. (Imunita Vaj-
dova.) V dnešní sněmovní schůzi poslanee
Hederváry podal výborovou zprávu o imunitě
rumunského poslance Vajdy, jenž byl za jar-
ního zasedání maďarskými poslanci ze sně-
movny násilně vypuzen. Imunitní výbor dle
zprávy Heďervárovy uznal, že poslanecká nedo-
tknutelnost Vajdova byla porušena, když byl ze
zasedací síně násilně vytlačen. Poněvadž však
se nedalo prý zjistíti, kdo jeho imunitu porušil,
výbor navrhuje, aby sněmovna přes tuto věc
přešla k jednacímu pořadu. Rumunští soudru-
hové Vajdovi vyjmenovali všechny maďarské po-
slance, kteří se na Vajdu sápali a jej ze sně-
movny vytlačili, takže jest zjištěno, kdo se n
něm násilí dopustil. Ale poněvadž maďarská
spravedlnost smí trestati pouze Nemaďary, pře-
jde sněmovna klidně k jednacímu pořadu i přes
aféru Vajdovu.
Rus
Čech
Němec
Scheicher
Germán
Vajda
Vajdův
Pešť
20
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 19. listopadu.
Slovanské sjezdy v Rusku.
Jak známo, odesský občan A. A. Borzenk
v dojmu V. všesokolského sjezdu v Praze věno-
val 100.000 rublů na pořádání slovanskýeh
sjezdů v Rusku.
„Novoje Vremja“ soudí, že za prvé a druh
dumy nebylo v Rusku podmínek ke svolání slo-
vanského sjezdu, ale ze třetí hosudarstvenné
dumy jsou. V prvých dvou dumách nebylo slo-
vanského vědomi. Prof. M. M. Kovalevský sice
navrhl, aby do adresy dumy bylo dáno místo,
vyslovující Slovanům sympatie, ale návrh jeho
byl pohfbon na pokyn Winawerův a návrh Kova-
levského byl dumou pokládán málem za provo-
kaci. List obzírá se po všech zemích slovan-
ských i po všech říších, kde Slované bydlejí
jako čásť obyvatelstva, a soudí, že mysli všeho
Slovanstva jsou připraveny ke svolání slovan-
ského sjezdu v Rusku. Nepřátelé Slovanstva a
slovanšti skeptikové sice namitají, že po Mukde-
nu a Cusimě Rusko bude míti samo s sebou
dost práce a nebude se moci míchati do mali-
cherných záležitostí slovanských, ale jim „No-
voje Vremja“ odpovídá: „Mohlo-li Prusko po
Auerstodtě a Jeně snít o svém úkolu sjednotit
Němce?“ Historická paralela nabízí se sama
sebou. Jako se Prusko po svém rozbití obrodilo,
díky činnosti svých vlasteneckých, pěveckých,
tělocvíčných a j. spolků, jež pořádaly stálé
sjezdy a tím vychovávaly a tužily národní cit,
tak může a musí se obrodit i těžko zkoušené
Rusko a stanouti v čele mladého Slovanstva, je-
muž vždycky bylo štítem.
Tak píše „Novoje Vremja“
Borzenk
M M Kovalevský
Slovan
Němec
Prusko
Praha
Rusko
Prusko
Jena
Novoj Vremja
Kovo
Vremja
Novoj Vremja
21
article
Ruský státní rozpočet na r. 1908.
Hosudarstvenné dumě byl předložen státní
rozpočet na r. 1908, z něhož vyjímáme některe
číslice.
Příjem státu vypočten na 2.318,887.000 r.
Očekává se, že přímé daně vynesou 173,301.000
rub., nepřímé 490,034.000 r., cla 116,949.000
rub. Vládní regalic mají dáti příjem 784,751.000
rub. V tom je zahrnuto 290.000 rub. z dolů,
5,650.000 r. z minci, 51,445.000 rub. z pošt,
31,141.000 r. z telegramů a telefonů, a příjem
kořalečního monopolu 695,225.000 rub. Příjem
ze státních majetků a kapitálů vypočten na
22
article
657,356.000 r. V tom je zahrnut příjem z
státních železnie v částce 530,750.000 rublů.
Z prodeje státních nemovitostí vyplyne 488.000
rublu.
Obyčejné státní vydání vypočteno na
2.317,550.000. Z toho na ministerstvo carského
dvora 16,359.000 rub., na hosudarstvenný sovět
2,074.843 rub., na hosudarstvennou dumu
1,936.266 r., na státní kancelář 1,942.307 r.,
na carskou kancelář 741.703 r., na sv. synod
29.739.000 rublů, na ministerstvo vnitra
144,124.000 r., na min. financí 428,549.000 r.,
na min. spravodlnosti 58,943.000 rub., na min.
zahraničné 6,208.000 rublů, na min. osvěty
53,149.000 rub. (r. 1907 bylo 45,907.000 r.),
min. cest 552 299.000 r., min. obchodu a prů-
myslu 33,609.000 r., ministerstvo zemědělství
58,987.000 r., min. vojenství 433,142.000 r.
(loni z 89.588 r.), min. morské 87,092.000r.
(v tom stavba nových lodí 20,798.339 r.)Annuity
a úrok ze státních dluhů 385,966.000 rublů.
Data o činnosti polské „Matice školské“ v Rusku.
Polský poslanec kněz Grolewski stě-
žoval si v Hosudarstvenné dumě na to, že ruské
úřady nejsou ochotny k mladému osvětnému
spolku polskému, Maticí školské.
„Novoje Vromja“ odpovídá, že není spra-
vedlivo Rusům ukládati za povinnost, aby čin-
nost tohoto spolku podporovali, kdyžtě si obral
za hlavní působiště Cholmskou Rus. Dva škol-
ské spolky ruské zřídily zde dosud na 200 škol,
ale většinou ve východních, ruských krajích
Cholmské Rusi, ač právě ony mají největší
číslici škol, t. j. 197. Smíšeně újezdy rusko-
polské mají 103 školy, ale polské pouze sto.
Jinými slovy v ruské a rusko-polské části
Cholmské Rusi je 300 škol a polské pouze 100.
Přes to ale ze 157 škol, které polské osvětné
spolky na Cholmské Rusi zříditi chtěly, na čistě
polské újezdy přicházelo pouze 46 a ostatních
111 ra smíšené a čistě ruské.
Rusko
Cholmský Rus
Novoj Vromja
23
article
K ženské otázce v Rusku.
Ministerstvo zemědělství věnovalo 400
desjatin půdy ke zřízení ženských hospodář-
ských kursů. Vybrány k tomu kňažedvorské
státní dáče v staroruském újezdě v novgorodské
gubernii.
Ministerstvo osvěty vydalo nařízení, aby
ženám lékařkám, které absolvovaly některou za-
hraničnou universitu, když dodatečně složily
zkoušku před zkušebnou komisí na některé uni-
versitě ruské, dána byla v Rusku tatáž práva,
jako absolventkám „ženského medicinského in-
stitutu“, a mohou užívati titulu lékaře, nikeli
však doktora.
Ve Varšavě konána za předsednictví paní
Zembirské schůze, na níž jednáno o připuštění
žen ke službě v lékárnách. Zaměstnaní v lékár-
nách mužové prohlásili, že ničeho proti tomu
nenamítají, nebudou-li ženské sloužiti za men-
ší služné, než mužové. Usneseno zvoliti komisi
z mužův i žen, která má sebrati materiál k roz-
řešení této otázky.
Zembirský
Rusko
Varšava
24
article
»Srbská riječ« v Sarajevě.
Sarajevský orgán okupovaných Srbů již
delší dobu útočí na některé Čechy, které vlna
okupace zanesla do Bosny a Hercegoviny. My
nevíme, jsou-li ty útoky oprávněné a pokud,
ale otevřeně říci musíme, že se nás velmi ne-
mile dotýká způsob, kterým se to děje. List
jmenovaný totiž projevuje nejen nepřátelství
k těm jednotlivým Čechům, nýbrž i k české
národnosti a českému jazyku vůbec. Ze slovan-
ských listů mluvily tak opovržlivě o české ná-
rodnosti jen listy někdy starčevičovské v Chor-
vatsku. Slovanům je nenávist k osobě pro ná-
rodnost cizí; vlastní je pouze Němeům, »Švá-
bům«, a »Cpca Paje«, ač Šváby statečně
popírá, prozrazuje, že již také je zachvácena
švábským duchem nenávisti. Litujeme toho tím
spíše, že Čechové jediní vždycky upřímně sym-
patisovali s okupovaným obyvatelstvem. K tomu
není žádné příčiny, aby si okupovaný Srb tropil
posměch z českého jazyka. Naopak, okupovan
Srbové mají všecku příčinu, aby české národ
nosti a českému jazyku projevovali úctu.
Srba
Čecho
Šváb
Srb
Sarajevo
Bosna a Hercegovina
Chor
Slovan
Cpca Paja
25
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
O novém sensačním románu z pruský cb
vojenských kruhů šíří se úsilovně zprávy
z Berlína. Nakladatelství Sattlerovo v Brunšviku,
které před několika lety tolik reklamního hluku do-
cílilo k vůli Bilseovu románu »Z malé gar-
nisony«, získalo novou podobnou práci, kterou
ohlašovalo již s titulem »Pruský generá l«.
Autorem románu jest prý pruský důstojník, který
zvláštní smlouvou s nakladatelstvím dal si zaručiti
nejpřísnější anonymitu. Poněvadž však v poslední
době nabyl odůvodněné obavy, že by nakladalelství
nechtělo či nemohlo dodržeti tuto podmínko, vymohl
si zatímní zdržení románu pod konvenční pokutou
75.000 marek. Zdá se, že všecky tyto zprávy šíří se
jen za tím účelem, aby ještě před vydáním románu
uměle udržováno bylo napjetí mezi obecenstvem,
které by tak knize, až opravdu vyjde, pomohlo
k reklamě tím účinnější. — O obecné školstv
je bídně postaráno v samotné stolíci ruské říše.
v Petrohradě. Oficiální dala uvádějí, že v letoš
ním roce 1472 dětí musí postrádati školního vzdě-
lání, poněvadž pro ně není vůbec místa!! —
Sattlerův
Bilseův
Berlín
Brunšvik
Petrohrad
26
article
Jistá americká společnost, uvádějící v obchod gra-
mofony, uzavřela smlouvu se slavným ruským
tenoristou F. J. Šaljapinem, dle níž dostane za
každou prodanou desku se svojí arii 2 ruble, a za-
ručila mu za první rok nejmenší honorář 30 tisíc
rublů. Caruso od téže společnosti za rok obdržel
40 tisíc dolarů (200.000 K). — V Manchestru
hodlali uspořádati soukromé představení Ibseno-
vých »Příšer«, avšak chef policie manchesterské
zakázal představení s pohrůžkou, že dá
všecky účastníky večera pozatýkati, kdyby mělo se
představení přes zákaz přece odbývati. Řada angli-
ckých, zvláště londýnských časopisů, protestuje velmi
důrazně proti tomuto stanovisku censury. — Pan
Goldmann vydá v nejbližších dnech ve Frank-
furtě nad M. řadu dramaturgských úvah s názvem
»O úpadku německých divadel«. — Hrabě
Witte, ruský státník, v posledních letech války
rusho-japonské, při jedínání o mír v Portsmouthu
i v první periodě ruské revoluce nesčelněkráte jme-
novaný, píše dle sdělení ruských žurnálů svoje me-
mojry za posledních dvacet let. Při neobyčejné
ostrovtipnosti státníka a jeho bohalých zkušenostech
očekává se, že kniha jeho přinese velmi mnoho cen-
ného materiálu k historii posledních desetileti ruské
říše. — Dne 10. listopadu zemřel v Kronštadtě náble
známý dramatický umělec a spisovatel A. M. Š mit-
gof, jehož syn sám je také hercem a dramalickým
spisovatelem. Zesnulý býval členem vělších provin-
ciálních družin divadelních a posléze členem divadla
Koršova v Moskvě. Zůstalo po něm v rukopise drama
»Po žrebiju« (Losem), o němž jsme minule na
tomto místě psali. Premiéra jeho bude pohrobní
sjavností na paměť herce, který sice nebyl vynikajíe
hvězdou, ale přes to svým a celým umělcem.
F J Šaljapin
Caruso
Goldmann
Witt
A M Š
Los
Portsmouth
Kronštadt
Moskva
divadlo Koršov
27
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
= Výstava Sochorovy »Baterie mrlvých«. Z Vídně
19. listopadu. Arcivévoda František Ferdinand na-
vštívil dnes výstavu S chorova obrazu »Baterie
mrtvých« a prodlel u něho půl hodiny. Odcházeje
vyslovil Václavu Sochorovi plné své uznání. Výslavu
navštívili dnes také bývalý ministerský předseda hr.
Frant. Thun, bývalý zemský maršálek dolnorakouský
baron Gudenus a vojenský zástupce německého vele-
vyslanectví rytmistr Gageneck.
Sochorův
Bateria
František Ferdinand
Sochor
František
Gudenus
Gageneck
Vídeň
Thun
Bateria
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Stařičký mistr Jos. Rich. Rozkošný složil
právě pěknou Romanci pro lesní roh s průvodem
piana. Oba hlasy neskýtají provozujícím žádných
zvláštních obtíží. Česká budební literatura je obo
hacena dílem, o jaká má velmi citelnou nouzi.
+ Z České Filharmonie. V zejtřejším obvyklém
čtvrtečním koncertě v Národním domě na Král. Vino-
hradech budou mimo ouvertury k »Mignon« a »Tann
häuseru« a Dvořákovy valčíky pro smyč. orchestr
provedeny vesměs novinky a sice od Moszkowského
(populární suita »Ze všech konců země«), Rubinstei-
nův (»Andělský sen«), Hofmanna (»Rozmluva a maso-
pustní scéna«) a Windersteina (»Valse caprice«). —
V nedělním symfonickém koncertě v Plodinové burse
ukončena bude první polovina Beethovenova cyklu
provedením ouvertur »Jmeniny« a »Sříceniny Athéne
a posledního klavírního koncertu č. 5 Es-dur. Vslu
penky po 2 K, po 1 K a 60 h prodávají se v kance-
láři Českého filharmonického družstva na Václav-
ském nám. č. 53 (I. patro).
+ Odborové sdružení hudebníků pro král. česk
pořádá dne 22. t. m. velkou hudební akademii s pe
strým programem v sále konviktském.
Rich
Rozkošná
Dvořákův
Hofmann
Beethovenův
Athéne
Václav
Jos
Vals
ský já
Český filharmonie
národní dům na Královský
Český filharmonický družstvo
romance pro lesní roh
Rubinsteinův
Windersteina
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Vévoda Robert z Parmy.
V neděli 17. listopadu zemřel v nádhemém svém
zámku u Viareggia, v kraji velkolepých přírodních
krás na břehu ligardského moře vévoda Roberi
z Parmy. Ukládajíce na poslední ještě prázdné misto
v rodinné hrobce mrtvé tělo vévodovo, složí tam ko-
sti muže, který jako dítě nic nezavinivší, však za
chyby a viny svých předků pykající, musi! navždy
opustiti svou otčinu, aby jeho vlast mohla zahájiti
nový, lepší a šťastnější život.
Vévoda Robert z Parmy čítal se za člena rodu
s tisícileteu bistorii, pocházejícího až od Roberta
Silného, věvody francouzského, hraběte pařížského,
orleánského a anjouského, který žil v 9. století po
Kristu. Dle přimého rodokmene byl zesnulý právě
vévoda Robert z Parmy členem věvodské větve rodu
Bourbenů, jejmž zakladatelem byl Filip vévodaz
Anjou, který v r. 1714 ve smyslu míru utrehtského
stal se králem španělským iakožto Filip V. Mllads
větev tohoto kmene získala na sklonku r. 1847 trůn
vévodství parmského v severní Italii; dosedl nai
Karel Il. Ludvík bourbonský, jehož babička byla arci-
vévodkyní rodu habsbursko-lotrinského.
Panovník tento ujal se moci panovnické v zemi,
zmítané politickými nepokoji, jimiž vřely tehdy
italské státy vůbec. Nový vladař neporozuměl zemi,
ve které rodovými úmluvami nabyl moci výsostné.
Občanstvo její, které úhlavního nepřítele svého spa-
třovalo ve státě rakouském, uplatňujicím svůj vliv
i na vnitřní, i na pohraniční politiku tehdejší rozdro-
bené Italie, žádalo od nového panovníka celou fadu
politických reforem. Vévoda odmníti požadavky svého
lidu a opřel se o Rakousko, jež do vévodství parm-
ského vyslalo pluk uherského vojska. Lid žádal jeho
odvolání, a když mu nebylo vyhověno, povstal vzpou-
rou. Tu teprve povolil vévoda tužbám občanstva,
odešel však ze země, ustanoviv tam vladařstvo.
Robert
Parma
Roberi
Silný
Krist
Filip
Anja
V Mllads
il
Ludvík bourbonský
Viareggio
Parma
Rakousko
Bourben
30
article
Zatím Italie se zvedala ke stálnímu obrození.
a když v jeho smyslu sardinský král Carlo Alberto
vypověděl Rakousku válku, opuštěné vévodství parm-
ské připojilo se ke svému sardinskému soukmenovci.
I bylo obsazeno jeho vojskem. Dle příměří dne 9.
srpna r. 1848 sjednaného vyklidil Carlo Alberto vé-
vodství parmské, jež ihned obsadilo vojsko rakouské.
Příměří bylo 12. března 1849 zrušeno, a čtyři dni
na to prohlásilo se město Parma pro sloučení se
Sardinii, jejíž vojsko virhlo hned do vévodství parm-
ského. Než bitva u Novary dne 23. března r. 1849
rozhodla proti Italům, a 6. dubna stali se pány v
Parmě opět Rakušané. Vévoda parmský Karel II.
vzdal se tři neděle před tím trůnu ve prospěch svého
syna Karla III.
Nový penovník nastoupil v srpnu vládu a zahájil
ji nejostřejším útiskem všeho hnutí, spějícího ke svo-
bodě polilické, národní a státní. Všude rozhodovala
policie, a všechna důležitější mista byla obsazena
vojskem rakouským.
Karel III. byl v zemi nenáviděn na smrt. Brzy
padl jí za oběť: dne 26. března r. 1854 byl naň spá-
chán atentát. Panovník, hluchý k žilobití země, pod-
lehl mu ve 24 hodinách.
Carla Alberta
Italos
Rakušan
Karel II
Karel III
Rakousko
Parma
Sardinie
Novara
31
article
Dědicem a nástupcem jeho stal se jeho prvo-
rozený syn, Robert vévoda z Parmy, narozený dne
9. července r. 1848, tedy dítě šestileté. Jeho jménem
vladařila motka, Louisa bourbonská. Několik málo let
žili v poměrném klidu a bezpečí Zalím zrála v Ilali
skvělá, pro celou oblast národa spásná myšlenka
sjednocení a mohutněla tak, že v dubnu r. 1859, když
lid parmský úsilovně žádal o okamžité připojení ko
království sardinskému, vybídli vlastenečtí důstojníei
věvodství parmského jeho správkyni, věvodkyni
Louisu, aby se spolčila s králem Viktorem Dna-
nuelem.. Vévodkyně odešla na to i se svým synem
ze země. V Parmsku ujala se pak ihned řízení stát-
ních záležitostí zatímná vláda, jež připravovala slou-
čení se Sardinií. Čásť vojska parmského vyslovila
se však pro státní samostatnost země a ještě v květ-
nu povolala vévodkyni zpět do země. Louisa se vrá-
tila a nařidila, aby národní zarda složila zbraň: n
to však vzbouřila se většina země a povolala krále
Viktora Emanuela, jenž zatím po svém olci převzai
vládu v království sardinském. Jeho vojsko obsadilo
vévodství. Louisa, postřehnuvši, že věc jejího rodu
je v největším nebezpečí, poslala své děti do Švýcar.
Když Garibaldi bitvou u Magenty dne 4. června roku
1859 přinutil Rakušany k ústupu, poznala Louisa.
že pro Bourbony vše je ztraceno; i sprostila 9. červ-
na vojsko přísahy věrnosti a téhož dne opustila Par
mu. Zatímná, revoluční ovšem vláda vévodství po
žádala Viktora Emanuela, aby převzal vladařství
parmské. Na to odhlasoval lid přivtělení tohoto vé-
vodství ke království sardinskému 63.403 hlasy
pouze 506 hlasů odevzdáno bylo proti tomu. Dekre-
tem ze dne 18. března r. 1860 stalo se vévodství
parmské nerozlučnou součástí sjednocené Ilalie.
Robert vévoda
Louisa bourbonský
Zalí
Louisa
Viktor
Viktor Emanuel
Švýcar
Garibaldi
Rakušan
Parma
Sardinie
32
article
Tak vypadl vévoda Robert z Parmy, tehdy hošik
12letý, navždy z počtu samoslatných vladařů. A rov-
něž navždy odešel z domoviny své, kterou vlastně
nikdy nepoznal, odešel jako závada volného a zdár-
ného vývoje národa, k jehož pomazaným hlavám
sice náležel, proti kterému se však jeho rod spojo-
val se sousedem, v lůně vlastního uvědomělého ob-
čanstva nenáviděným na smrt. Mladičký věvoda
ovšem nechápal a za svého dětství ani nemohl chá
pati, co se děje kol něho. Nie nemohl tedy ani poka-
ziti, ani napraviti.
Útulkem rodiny slala se říše Habsburků. Parm-
ská větev bourbonská usadila se zde se vším svým
bohatstvím a zůstala věrna svému nazírání, v Italii
nemožnému.
Sestra vévody Roberta, věvodkyně Alice, pro-
vdala se za arcivévodu Ferdlinanda toskánského. Ze
splozenců tohoto manželství nejvíce známi jsou bý-
valý arcivéveda Leopold Ferdinand, nyní Leopold
Wölfling, a Louisa, potomní korunní princezna sa-
ská a nyní paní Tosseliová.
Vévoda Robert parmský prožil všecek svůj věk
v ústraní, v ovzduší strohého klerikalismu, jako ne-
prekonatelný ctitel římského papeže. Protu nemoh
zapomenouti krásné, ale pyšně hrdě své dceři Mari
Iouise, jež se provdala za knížete Ferdinanda bul-
harského, že svolila, aby jeji syn Boris vychován
byl ve víře pravoslavné. I rozešli se.
Přes to a vůbec vévoda Rober! z Parmy nie
neznamenal, ničím nebyl, neměl ani ctizádosti, ani
ušlechtilé, ani přípustné. Pro celý život slačil mu př
mnohamilionovém bohatství pouhý titul vévodský.
skvělý sice, ale politicky a státoprávně prázdnýa
bezcenný.
Robert
Habsburk
Alica
toskánský
Leopold Ferdinand
Wölfling
Louisa
Tosseliová
Robert parmský
Iouis
Ferdinand
Boris
Rober
Parma
33
article
Sbíral a dával si zhotovovati umělecké výrobky
zlaté a síříbrné, jichž nashromáždil celé poklady ve
věži zámku švarcavského. Mimo to vášnivě holdoval
lovu; proslul jako jeden z nejlepších střelců v Evro-
pě. — Dolní Rakousy staly se mu druhým domovem
hrad Švarava byl jeho zamilovaným sídlem. Tam žil
s 19 dělmi dvou svých manželstev, vydržuje si cels
dvůr po způsobu vladařů. Zimu trávil ve Viareggiu
poblíže první své otčiny. Měl celkem 12 velkoslafků
v Dolních Rakousích, ve Štyrsku, v Uhrách, ve Švý-
cařích a v Ilalii; mimo to v Paříži palác. Dle své
vůle bude jako poslední panovník svého roku po-
hřben v rodinné hrobce ve Vlareggiu.
Tam už na věky spi muž, jenž se minul se
současným lidstvem a jeho národním i politickým
přesvědčením, a který byl trpným svědkem největších
a šťastných převralů Italie, stejně jako zvrácené a
nešťastné, ke ztrátám vedší politiky státu, v němž
klidný nalezl útulek, a kde zůstavuje svou rodinu
v poměru státně sice odvislém, ale přece v postavení,
vévodskými přednostmi nadaném.
Evra
Dolní Rakousy
Švarava
Viareggio
Štyrsko
Uhry
Švý
Paříž
Italia
34
article
= Přerušená taneční zábava. Z Berlína, 19. listo-
padu. V obci Merksteinu konala se ve velkém sále
taneční zábava, když náhle vypukl požár, jenž byl
tanečníky zpozorován teprve, když plameny šlehaly
již do sálu. Jen stěží podařilo se účastníky zábavy
dveřmi a okny zachrániti. Sotva byly poslední osoby
v bezpečí, sřítil se strop sálu a celý dům i se sou-
sední budovou stal se obětí plameno.
= Kostelní loupeže ve Francii. Z Paříže, 18. listo-
padu. Včera dopoledne pátrali potápěči na dně Sekvany
u mostu des Arts po holubici, představující ducha
svatého, ukradené z kostela v Laguenne, kterou prý
Thomas dle vlastní výpovědi na onom místě hodil do
vody, aby se jí zbavil. Na březích a na mostě shro-
máždilo se velké množství obecenstva, jež se zájmem
sledovalo přípravy a práce potápěčů. Pátrání nemělo
však výsledku, potápěči nenalezli na prostoře 15 metrů
proti proudu a 30 metrů po proudu ničeho,
Sekvan
Berlín
Francie
Paříž
Laguenne
Merkstein
35
article
= Zajímavý vojenský vynález Z Paříže, 19. listo-
padu. Odborné listy věnují značnou pozornost vy-
nálezu vojína 32. pěšího pluku Chéramya. Vynález
spočívá v tom, že látky balonového obalu lze použíti
jako převozného čiunu, v němž možno celou selninu
přepraviti přes řeku na druhý břeh. Čtyři pušky s na-
sazenými bodáky a dvě aluminiové roury dostačí, jak
pokuvy ukázaly, úplně, aby se batonové látce dodalo
formy a nosnosti pramice. Chěramy byl nedávno ná-
sledkem intrik jednoho představeného před vojenským
soudem obžalován ze sprosté krádeže, byl však skvěle
osvobozen. Hodlá dosloužiti ještě šest měsíců a pak
jako soukromník nabídne svůj vynález ministrovi-
= Když se pátrá v rozpočlu. Jak sdělují paříž-
ské listy, byla ve francouzském státním rozpočtu ob-
jevena zajímavá položka. Dle ní platí stát posud
2990 franků ročně odškodného kanadským osadníkům,
kleří uprchli na Saint Pierre. Smlouva pařížská, kte-
rouž byla francouzská osada vydána Anglii, uzavřena
byla r. 1756, dosáhli tudiž osadníci snad věku patri-
archůl
= Demonstrace v bukurešťské opeře. Z Boku-
rešti, 19. listopadu. Včera došlo v opeře při před-
stavení »Aidy« ke hlučné demonstraci sludentů, na-
mířené proti zpěváku maďarského původu. Studenti
chtěli jeho vystoupení zabrániti a pískali a hlučeli po
celý večer. Několik z nich bylo zatčeno, po sepsání
protokolu však byli opět propuštěni.
Chěrama
Paříž
Saint Pierre
Anglie
bukurešťský opera