ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e9ea1de0-7683-11dc-9807-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 120, place 72, org 14, work 7
1 masthead
Skrana2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
o listopadu 1907.
4 masthead
Císlo 321.
5 article
ruských hranic též v tom směru pro nás směro datnou. Pokud jde o Srbsko, uhájí zde zájmy rak, ze- mědělství co nejsvědomitěji. Jak by povolilo porážky Bobytka na pohraničních jatkách. Německo by ihne uzavřelo své hranice našemu vývozu. Do veterinář ské rady budou přibrání zástupci z interesentníc kruhů. V přihodném okamžiku učiní se nutná opa- tření. Pokud jde o požadavek, aby se podporovalo zakládání selských uružstev pro zpeněžení dobytka, pcukazuje na podporu, jíž se zemědělskému druž- stevnictví dostává od min. orby. Disposiční úvěr je skrovný, ministr postarž se. aby byl značně zvýšen. (Hlučná pochvala.) Od 15 října je v činnosti ústředna pro zpeněžení dobytka, podporovaná min. orby Min. orby stále rozšiřovalo svou činnošt na vše- chna odvětví zemědělské výroby a nikdy nestaralo se o tak zv. velkoagrárníky. Zájmy rakouských Něm- ců mají svůj základ v selském stavu německém Kdyby tento stav byl odstraněn, bylo by to pro r- kouské Němce největší katastrofou. Německé rol- nictvo — německá agrární politika — t je pro mne směrodatné. (Hlučná pochvala a potlesk; odpor.) Samozřejmě bude se také minister- stvo orby starati stejnou měrou, se stejnou svědomi- tostí o rolnictvo celého státu. Rakouské rolnictvo nemohlo by existovati bez státní celní ochrany. Ko- lektivní hospodaření bylo by spojeno s největšími škodami. Při něm sklidl by lenoch ovoce práce pil- ného člověka. Velkostatek, konaje svou povinnost, bývá zemědělství vzorem zdatného hospodářství majetkovou fcrmou, celku potřehinou.
Min Němec Srbsko Německo ko
6 article
Ku konci rozvinul ministr svůj programí. P - ukazoval především na úzkou souvislost rolnictva s průmyslem. Považoval by za neštěstí, kdyby zájmy obou těchto výrobních odvětví octly se v takovém rozporu, že by shoda nebyla již možna. Rolnictví je základem veškerého státního života, je však též základem zdravého průmyslu. Hájíme-li všemi silami golnictví, jednáme i v zájmu průmyslu, poněvadž pbě výrobní odvětví těsně spolu souvisí. Bude pova- Zovati za svou osobní čestnou povinnost, veške- reu svou mocí hájiti zemědělství. Po- ukazuje zláště na zlepšení meliorací, na povznesení dobytkářství, na zvelebení zemědělského pojišťováný, výsťavni- ctví a školství. Meliorační zákon jest už hotov a ministr doulá. že záhy podá předlohu po přání poslanců na obou stranách poslanecké sněmovny. (Posl. Schuh- meier: A co učiníte na ochranu spotřebitelů ?) Všemi těmito opatřeními nabude podle mého nej- vnitřnějšího přesvědčení výroba takového rozsahu. že poklesnutí cen bude nevyhnutelným následkem Co se zejměna týče mých názorů v úřadování, zastával jsem vždy zásadu, že se musí rychle pra- covati, aniž by to ovšem bylo na újmu důkladnosti.
Posl Schuh poslanecký sněmovna
7 article
Za zvlášť důležité však považují, aby styk úřad min, orby s lidem byl blahovolný a přívětivý. Není možno povoliti vše, co se žádá. Avšak zahaliti od- mítavé vyřízení do přáltelských slov, poměr mezi rolnictvem a úřadnictvem může býti nazván šťast- ným Soudím, že lid není pro úřadníky, ný- brž úřadníci pro lid. (Hlučná pochvala.) Před několika dny muž, který získal si veliké zásluhy o zemědělství v Rakousku, mluvil o zeleném pra- poru zemědělství. Ano, pánové. Zelený prapor rolnictva bez rozdílu národností a vyznání vlaje na cimbuří min. orby. (Hlučná pochvala.) Aby tento prapor nebyl sňat, bude mojí nejsvětější povinnosti a starostí. (Hlučná pochvala a potlesk; ministrovi se blahopřeje.) Posl. Johanis praví, že ministrova řeč způsobila dojem, jakoby ji byl promluvil ministr lichvářů. Vzpo- míná posledních nepokojů v Čechách, poukazuje na vzrůstající zatěžování dělnictva nepřímými daněmi a následky celního tarifu na ochranu argárníků a ve prospěch majetných tříd. Slib v příčině zlepšení exi- steněních poměrů zemědělských dělníků nebyl splněn Řečník mluví o zhoubné úloze kartelů, zvláště cu- kerního, železného, petrolejového a kožního a při- pomíná: Zdražování třeba vysvětlovati také celnía kartelovou politikou. Také pekaři mají velkou vinu na zdražování. Pekaři v Praze přestali dávati náda- vek, ale mzdy dělníků přece nezvýšili.
Posl Johanis Rakousko Čechy Praha
8 article
Vyvrací námitky agrárníků proti návrhům na snížení cen masa. Agrární straně vytýká, že její vi- neu nebyla provedena vol. oprava v zem sněmu Zvý- šení dělnické mzdy není příčincu zdražení, ovšem mzdy jednotlivých kategorií se zvýšily, avšak toto zvýšení netýká se velké části dělnictva, jmenovilě zemědělského. Rakouský dělník je vůbec nejhůře placen. Nynější drahotou trpí nejen tovární a země- dělský dělník, nýbrž i maloživnostníci, kteří jsou té- měř na mizině. Pro ozdravění nynějších drahotních poměrů nečiní se naprosto ničeho. Také obce v tomto směru nekonají svou povinnosl. Mluví pak o volební opravě zemské a prohla šuje. že jeho strana nasadi vše, aby se dostala do zem- ského sněmu.
9 article
Poukazuje také na Hrozně bytově poměry, jimiž trpi právě dělníci a zdůrazňuje povinnost sněmovny, aby přičinila se o zlevnění bytů. Připomíná nutnost berní opravy, kterou má býti berní břemeno sva- Jeno na bedra zámožných tříd, což jest pro lid nyní důležitější, než vyrovnání. (Hlučný souhlas mezi so- ciálními demekraty.) Posl. Bielohlawek domnívá se, že návrhy podá- vají se jen, aby byl promarněn čas a nedospělo se k řádnému rokování o rozpočtu. Zřízením jafek na hranicích by se maso jen zdražilo. Sociálním demo- kratům jde při návrzích pouze o demonstraci. Jsou naplněni slavomanem, stali se velkými pouze svou záští proti jiným stranám. Ale jejich doba je ta tam
Posl Bielohlawek Jena
10 article
Rolníci daji sociálním demokratům správnou odpo věď a nepřipustí, aby jejich demagogie dělala si z ních šprýmy. Kde jsou úspěchy sociálních demokralů V Německu a Francii? V Německu byli smeteni, ve Francii se svých zásad vzdali. Jen bázeň vlády uči- nila je velkými. Vláda se musí chránit ústupků na útřaty měšťanstva a náboženství. Brutalisování ka- tolických sludentů musí přestati. Pro své přesvěd čení nesmí býti nikdo brutalisován. Nestrpíme, aby byli universitními profesory pouze židé a svobodní zednáři. Nebudeme žádati, aby byly university skle rikalisovány, ale budeme žádati rovnoprávnost (Pochvala.) Socižlní Bernokralé, kteří obviňují jině strany z demagogie, provozují sami největší demagogii. Kře- slanští sociálové nepřestanou agilovati, dokud ne- bude vyhozen poslední sociální demokrat. Jeho strana bude hlasovati proti pilnosti, poněvadž nikdy nespolu- působí při podvodu. (Pochvala a poflesk.) Posl. Budzynowski je pro pilnost návrbu? je lo první vážmý pokus donutiti slát, aby pomohl sedlá- kům na nohy. Líčí zevrubně bídu ruských sedláků a přednáší jejich požadavky. Olevříti hranice pro do- voz dobytka z Ruska, Rumunska a Srbska není třeba Proti dovozu zámořského masa mohl by mnoho n- mítati, ale jako spojenec sociálních demokratů pod- poruje tento požadavek.
Posl Německo Francie Kře Rusko Rumunsko Srbsko
11 article
Posl. Schoiswohl vyslovuje se proti návrhům Sociální demokraté chtějí jimi nasypati obyvatelstvu písek do očí a poštvati dělnictvo. Nelze připustiti, aby průmyslu doslalo se celní ochrany, rolnictvu všal byla odepřena. Také sedlák musí pomýšleti na svou existenci a vynaložiti vše možné, aby mohl něsti své těžká břemena. Brojí proti návrhům, které dílen obsahují velmi pěkné, ale neproveditelné věci, dílen podněty, jež spadají do kompetence zemských sněmů a byly již provedeny. Účelem návrhů není nic jiného než agilace. Proto bude hlasovati proti pilnosti, (Po- chvala mezi křesťanskými sociály.) Jednání uzavírá se Předheda sděluje výsledky voleb do jednollivých výborů, provedených na počátku schůze. Do státního soudu byli zvolení dr. Karel Beuerle a dr. Tadeáš Skalkowski, advokál ve Lvově; do terna pro 2íšský soud: na I. místě dr. Pattai, na II. dr. Ofner, na III. dr. Šuklje. Posl. Jaroš (v dolaze k předsedovi) praaví, že posl. Němec podal dotaz po chování se čelnictva při demonstracích v Náchodě. Korespon- denční kancelář vyvrátila podslatně jeho tvrzení.
Posl doktor Beuerle Skalkowski Pattai Ofner Šuklj Jaroš Němec Lvov Náchod
12 article
Řečník byl však přes to svazem sociálně-demokrati- ckým poslán na místo a zjistil, že četnictvo cho- valo se zuřivěji, než bylo líčeno. Doličuje bídu delnictva v náchodské krajině a dovozuje stati- sticky, že dělnictvo, z větší části tkalci, po případě textilní dělníci, při nemáhavé práci velmi málo vy- dělávají a bídně živoří. Zdražování životní ch potřeb a dlouholetá bída dělníků byly vlastním důvodem demonstrací. Tyto de- monsírace byly na počátku neškodného rázu a teprve postup, jakož i zbytečná a nevhodná nařízení okr. hejtmana Dvořáka a chování se čelni- civa způsobily vážnější události. Řečník urvádí několik připadů, kde klidní chodci z dělnické třídy bezdůvodně byl raněni bodáky a ukazuje za hlučného rochořčení svých souruhů zkrvácený kus prádla. Ano, v jednom případě — pokračuje řečník— okresní hejtman vytáhl sám šavli a hro- zil jI. Řečník poznal okr. hejtmana osobně. Jet podrážlěný člověk. Všechny raněně o sob měly bodné rány v zádech. V Novém Městě n. M. okr. hejlman svým taktním a klidným vystupo váním zabránil demonstračním projevům. Nemusio k nim dojíti ani v Náchodě. To dokazuje, že okr, hejt- man nehodí se na svoje místo. Tím je vinna také vlád a její agrárnicko-klerikální režim. Strana jeho nedá si to líbiti. Třeba, aby případy byly vyšctřeny a vinníci potrestáni. Německy prohlašuje řečník, že vylíčil krvavé události náchodsé a poukázal k tomu. že všichni zranění vesměs mají bodné rány v zálech.
Nový město Náchod Německo svaz sociálnodemokrat
13 article
Zjistil očitými svědky, že okr. hejiman sám zbytečnů tasil šavli. Táže se předsedy, je-li ochotcn upozor- niti vládu, aby nařidila prozkoumání případů a po- trestání osob, jež zneužiy své úřadní moci. Illučný souhlas mezi sociálními demokraty.) Předsedda dr. Weisskirchner prohlašuje, že lsčené události mohou býti podány formou dotazu zůstavuje řečníkovi, aby tak učinil.
doktor Weisskirchner
14 article
Posl. Breiter (v dotazu na předsedu) prote- stoval proti povolání býv. předsedy polského klubu ryt. Abrahamowicze do kabinetu. Nemůže prý platiti za důvěrníka polského národ, pokládá se z nepřítele svobody a národnostní rovnoprávnosti. Mozi došlými spisy byl dále pilný návrh o veřejných lidových projevech proti zdražování ži- votních potřeb a o chování se politických úřadůk těmto projevům. Návrh zní: Vláda se vyzývá, aby ihned vydala všem okr. hejlmanům přísné nařízení, by chovali se blahovolně proti častému, stále se šíří- cími lidovému hnutí proti zdražování všech živolních potřeb, by vyjednávali s dělnickými vůdci a zástupci obcí a touto cestou, ne ozbrojenou mocí a násilím, udržovali klid a veřejný pořádek. Dotazy podali poslanci: Buříval a spol. po nepřislušném použivání právníků ve stát. železniční sluzbě; — dr. Olner a spol. po řeči dra. Luegra. v níž mluvil o pokatoličtění universit; — Čech a spol. po postupu při přejímání nových úřadníků do stavu báňských úřadníků; — Choc a spol., aby vzaí byl zřetel na absolvované žáky středních škol a tech- niky ve službě státních drah: — Iro a spol. po po- věstech o povolání ryt. Abrahamowicze do kabi- netu. Interpelanti táží se, jsou-li tyto pověsti pravdi- vými, a je-li tomu tak, jak chce min, předseda zod- povídati za takově provokování němieckého národa parlamentu, a zda-li se dorozuměl s německými mi- nistry, souhlasí-li s povoláním někdejšího násilník v předsednictvu, který vůči Němcům porušil právo i zákon.
Posl Breiter Buříval Olner Němec
15 title
Konec schůze o 8.30 hod.: příšlí bude v pálek
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. listopadu. (Před se dni c ká krise v uherské sněmovně.) Ani před- seda Justh ani jeho náměstkové Návaya Rakovszky nepodali dnes demise, jak bylo možno očekávati dle včerejších poplašných zpráv, ale soudě dle dnešních udalostí v uher- ské sněmovně, krise je pouze odročena, nikol však rozřešena. Pověsti, že předseda Justh ne- souhlasí se svými náměstky, odpírajícími Chor- vatům právo mluviti svým jazykem i k jedna- címu řádu, ukázaly se správnými a proto, jak- mile se Justh vrátil do sněmovny, svolána po- rada všech tři členů předsednictva a ministnů Wekerla, Košuta a hr. Andrásse, v níž se měl stanoviti souhlasný postup celého předsednictva ve sněmovně. Pokus se však nezdařil, poněvadž Justh odsoudil dosavadní příkré jednání svých náměstků vzhledem k Chorvatům a setrval na své dosavadní praxi, dle níž Chorvatům dovo- loval mlviti chorvatsky také ve věcech osob- ních i k jednacímu pořádku. Mimo to Justh pr hlásil, že Chorvatům odejme slovo jen tehdy, když se skutečně odchýli od předmětu. Oba místopředsedové ohlásili na to, že podají ve sně- movně ihned demisi, jestliže se předseda Justh odchýlí od způsobu, jakým oni dosud potírali chorvatskou obstrukci. Nezdar konference budil obavy, že na roz- tržku v předsednictvu dojde již v pondělní schůzi sněmovní. Nedošlo na ni jen proto, že Chorvaté sami usnadnili předsedovi Justhovi ří- zení schůze. Na vyzvání Justhovo, k němuž se Chorvaté před tím obrátili se žádostí, aby pře- vzal úkol prostředníka, ježto jsou hotovi s vlá- dou vyjednávati, nikdo z nich se nepřihlásil ke slovu ani v otázkách osobních, ani k jedna- címu pořádku, takže místapředsedům nebyla dána příležitost, aby provedli svou hrozbu.
Návaya Rakovszky Justh Wekerla Košut Chorvat Justhův Praha
17 article
Během pondělní schůze sešli se důvěrníci všech tří maďarských stran za předsednictva Wekerlova, aby pojednali o předsednické krisí. Do schůze pozván opětně předseda Justh a když byl vyzván, aby se k Chorvatům zachoval stejně. jako se chovali za jeho choroby oba místopřed- sedové, odvětil, že vyzvání tomu vyho- věti nemůže a raději se vzdá své hodnosti. Dnes ráno byla nová porada všech tří členů předsednictva s Wekerlem a Košutem. Tu přijat návrh Rakovszkého, aby se vydalo prohlá- šení, že každý předsedající je svému vlastnímu svědomí zodpověden za to, jak užívá jednacího řádu a že není nutno, aby při vykládání zákona byl závazným nějaký kolektivný názor. Poně- vadž i předsoda Justh prohlásil, že nežádá, aby místopředsedové přijali jeho názor za svůj, při- jat návrh Rakovszkého, který dovoluje tedy kaž- dému předsedajícímu, aby si jednací řád vy- kládal dle své vlastní vůle.
Justh Chorvat Košut Rakovszký Wekerlov
18 article
Krise, jak praveno, není tím rozřešena, ný- brž pouze odročena. Bylo to zjevno v dnešní sněmovní schůzi, v níž předsedající Justh, když udělil členu strany neodvislosti Hofmanovi za tupení Chorvatů důtku, měl proti sob celou koalici, jež Hofmannovi ostentativně volala eljen! V Praze, 19. listopadu. (Dunajská fe- dorace.) V dnešním čísle „Deut. Koresp.“ objevil se článek křesťansko-sociálního poslance. preláta dra. Scheichora, v němž se volá po sjednocení všech Germanů tohoto soustátí, poněvadž předvítá nový státoprávní útvar na březích Dunaje. „Rakousko a Uhry nejsou vlast- ně státy, nýbrž pouhé konglomeráty ná- rodů. Kdo chce různé národy na březích Du- naje sloučiti ve státní jednotu — píše dr- Scheicher — a tomuto státnímu útvaru zabez- pečiti trvalost, musí míti široké federalistické srdce, musí vytvořiti spolek národů, sjednocené východní a dunajské státy. Tyto státy musejí se zaříditi národně a samosprávně. Slovákům musí býti dána mož- nost zříditi svůj zvláštní národní stát právě tak, jako Chorvatům, Rumunům a Maďarům. U nás
Justh Hofman Chorvat Hofmann Slovák Rumun Maďar Praha Dunaj Rakousko Uhry
19 article
nesmíme se nad tím pozastavovati, že se pře některé země povede dělící čára, poněvadž Po láci a Rusové stejně jako Češi a Němci nestač v budoucnosti se starými státními útvary. Po- mocí pojítka německého sprostředkovacího nel státního jazyka a silného soustředění ozbrojené moci, obchodu a železnic, při čemž by se jedno- tlivé národní státy ve všech ostatních oboreel spravovaly úplně samosprávně, vznikl by onen státní útvar, o němž se praví, že by se musí vynajíti, kdyby už neexistoval.“ Taková dunajská federace, v níž by pano- vala němčina od Sumavy až po Černé mořea v níž by vojenská moc a obchod byly v rukou němockých, je dávný sen rákouských Němeů a v poslední době nejednou již doporučován stoupenci strany křesťansko-sociálné. Proto i dr. Scheicher svolává všechny Germány v jeden společný tábor, aby se mohli ihned chopiti vesla, jakmile zavane příznivý vítr. Z Pešti, 18. listopadu. (Imunita Vaj- dova.) V dnešní sněmovní schůzi poslanee Hederváry podal výborovou zprávu o imunitě rumunského poslance Vajdy, jenž byl za jar- ního zasedání maďarskými poslanci ze sně- movny násilně vypuzen. Imunitní výbor dle zprávy Heďervárovy uznal, že poslanecká nedo- tknutelnost Vajdova byla porušena, když byl ze zasedací síně násilně vytlačen. Poněvadž však se nedalo prý zjistíti, kdo jeho imunitu porušil, výbor navrhuje, aby sněmovna přes tuto věc přešla k jednacímu pořadu. Rumunští soudru- hové Vajdovi vyjmenovali všechny maďarské po- slance, kteří se na Vajdu sápali a jej ze sně- movny vytlačili, takže jest zjištěno, kdo se n něm násilí dopustil. Ale poněvadž maďarská spravedlnost smí trestati pouze Nemaďary, pře- jde sněmovna klidně k jednacímu pořadu i přes aféru Vajdovu.
Rus Čech Němec Scheicher Germán Vajda Vajdův Pešť
20 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 19. listopadu. Slovanské sjezdy v Rusku. Jak známo, odesský občan A. A. Borzenk v dojmu V. všesokolského sjezdu v Praze věno- val 100.000 rublů na pořádání slovanskýeh sjezdů v Rusku. „Novoje Vremja“ soudí, že za prvé a druh dumy nebylo v Rusku podmínek ke svolání slo- vanského sjezdu, ale ze třetí hosudarstvenné dumy jsou. V prvých dvou dumách nebylo slo- vanského vědomi. Prof. M. M. Kovalevský sice navrhl, aby do adresy dumy bylo dáno místo, vyslovující Slovanům sympatie, ale návrh jeho byl pohfbon na pokyn Winawerův a návrh Kova- levského byl dumou pokládán málem za provo- kaci. List obzírá se po všech zemích slovan- ských i po všech říších, kde Slované bydlejí jako čásť obyvatelstva, a soudí, že mysli všeho Slovanstva jsou připraveny ke svolání slovan- ského sjezdu v Rusku. Nepřátelé Slovanstva a slovanšti skeptikové sice namitají, že po Mukde- nu a Cusimě Rusko bude míti samo s sebou dost práce a nebude se moci míchati do mali- cherných záležitostí slovanských, ale jim „No- voje Vremja“ odpovídá: „Mohlo-li Prusko po Auerstodtě a Jeně snít o svém úkolu sjednotit Němce?“ Historická paralela nabízí se sama sebou. Jako se Prusko po svém rozbití obrodilo, díky činnosti svých vlasteneckých, pěveckých, tělocvíčných a j. spolků, jež pořádaly stálé sjezdy a tím vychovávaly a tužily národní cit, tak může a musí se obrodit i těžko zkoušené Rusko a stanouti v čele mladého Slovanstva, je- muž vždycky bylo štítem. Tak píše „Novoje Vremja“
Borzenk M M Kovalevský Slovan Němec Prusko Praha Rusko Prusko Jena Novoj Vremja Kovo Vremja Novoj Vremja
21 article
Ruský státní rozpočet na r. 1908. Hosudarstvenné dumě byl předložen státní rozpočet na r. 1908, z něhož vyjímáme některe číslice. Příjem státu vypočten na 2.318,887.000 r. Očekává se, že přímé daně vynesou 173,301.000 rub., nepřímé 490,034.000 r., cla 116,949.000 rub. Vládní regalic mají dáti příjem 784,751.000 rub. V tom je zahrnuto 290.000 rub. z dolů, 5,650.000 r. z minci, 51,445.000 rub. z pošt, 31,141.000 r. z telegramů a telefonů, a příjem kořalečního monopolu 695,225.000 rub. Příjem ze státních majetků a kapitálů vypočten na
22 article
657,356.000 r. V tom je zahrnut příjem z státních železnie v částce 530,750.000 rublů. Z prodeje státních nemovitostí vyplyne 488.000 rublu. Obyčejné státní vydání vypočteno na 2.317,550.000. Z toho na ministerstvo carského dvora 16,359.000 rub., na hosudarstvenný sovět 2,074.843 rub., na hosudarstvennou dumu 1,936.266 r., na státní kancelář 1,942.307 r., na carskou kancelář 741.703 r., na sv. synod 29.739.000 rublů, na ministerstvo vnitra 144,124.000 r., na min. financí 428,549.000 r., na min. spravodlnosti 58,943.000 rub., na min. zahraničné 6,208.000 rublů, na min. osvěty 53,149.000 rub. (r. 1907 bylo 45,907.000 r.), min. cest 552 299.000 r., min. obchodu a prů- myslu 33,609.000 r., ministerstvo zemědělství 58,987.000 r., min. vojenství 433,142.000 r. (loni z 89.588 r.), min. morské 87,092.000r. (v tom stavba nových lodí 20,798.339 r.)Annuity a úrok ze státních dluhů 385,966.000 rublů. Data o činnosti polské „Matice školské“ v Rusku. Polský poslanec kněz Grolewski stě- žoval si v Hosudarstvenné dumě na to, že ruské úřady nejsou ochotny k mladému osvětnému spolku polskému, Maticí školské. „Novoje Vromja“ odpovídá, že není spra- vedlivo Rusům ukládati za povinnost, aby čin- nost tohoto spolku podporovali, kdyžtě si obral za hlavní působiště Cholmskou Rus. Dva škol- ské spolky ruské zřídily zde dosud na 200 škol, ale většinou ve východních, ruských krajích Cholmské Rusi, ač právě ony mají největší číslici škol, t. j. 197. Smíšeně újezdy rusko- polské mají 103 školy, ale polské pouze sto. Jinými slovy v ruské a rusko-polské části Cholmské Rusi je 300 škol a polské pouze 100. Přes to ale ze 157 škol, které polské osvětné spolky na Cholmské Rusi zříditi chtěly, na čistě polské újezdy přicházelo pouze 46 a ostatních 111 ra smíšené a čistě ruské.
Rusko Cholmský Rus Novoj Vromja
23 article
K ženské otázce v Rusku. Ministerstvo zemědělství věnovalo 400 desjatin půdy ke zřízení ženských hospodář- ských kursů. Vybrány k tomu kňažedvorské státní dáče v staroruském újezdě v novgorodské gubernii. Ministerstvo osvěty vydalo nařízení, aby ženám lékařkám, které absolvovaly některou za- hraničnou universitu, když dodatečně složily zkoušku před zkušebnou komisí na některé uni- versitě ruské, dána byla v Rusku tatáž práva, jako absolventkám „ženského medicinského in- stitutu“, a mohou užívati titulu lékaře, nikeli však doktora. Ve Varšavě konána za předsednictví paní Zembirské schůze, na níž jednáno o připuštění žen ke službě v lékárnách. Zaměstnaní v lékár- nách mužové prohlásili, že ničeho proti tomu nenamítají, nebudou-li ženské sloužiti za men- ší služné, než mužové. Usneseno zvoliti komisi z mužův i žen, která má sebrati materiál k roz- řešení této otázky.
Zembirský Rusko Varšava
24 article
»Srbská riječ« v Sarajevě. Sarajevský orgán okupovaných Srbů již delší dobu útočí na některé Čechy, které vlna okupace zanesla do Bosny a Hercegoviny. My nevíme, jsou-li ty útoky oprávněné a pokud, ale otevřeně říci musíme, že se nás velmi ne- mile dotýká způsob, kterým se to děje. List jmenovaný totiž projevuje nejen nepřátelství k těm jednotlivým Čechům, nýbrž i k české národnosti a českému jazyku vůbec. Ze slovan- ských listů mluvily tak opovržlivě o české ná- rodnosti jen listy někdy starčevičovské v Chor- vatsku. Slovanům je nenávist k osobě pro ná- rodnost cizí; vlastní je pouze Němeům, »Švá- bům«, a »Cpca Paje«, ač Šváby statečně popírá, prozrazuje, že již také je zachvácena švábským duchem nenávisti. Litujeme toho tím spíše, že Čechové jediní vždycky upřímně sym- patisovali s okupovaným obyvatelstvem. K tomu není žádné příčiny, aby si okupovaný Srb tropil posměch z českého jazyka. Naopak, okupovan Srbové mají všecku příčinu, aby české národ nosti a českému jazyku projevovali úctu.
Srba Čecho Šváb Srb Sarajevo Bosna a Hercegovina Chor Slovan Cpca Paja
25 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. O novém sensačním románu z pruský cb vojenských kruhů šíří se úsilovně zprávy z Berlína. Nakladatelství Sattlerovo v Brunšviku, které před několika lety tolik reklamního hluku do- cílilo k vůli Bilseovu románu »Z malé gar- nisony«, získalo novou podobnou práci, kterou ohlašovalo již s titulem »Pruský generá l«. Autorem románu jest prý pruský důstojník, který zvláštní smlouvou s nakladatelstvím dal si zaručiti nejpřísnější anonymitu. Poněvadž však v poslední době nabyl odůvodněné obavy, že by nakladalelství nechtělo či nemohlo dodržeti tuto podmínko, vymohl si zatímní zdržení románu pod konvenční pokutou 75.000 marek. Zdá se, že všecky tyto zprávy šíří se jen za tím účelem, aby ještě před vydáním románu uměle udržováno bylo napjetí mezi obecenstvem, které by tak knize, až opravdu vyjde, pomohlo k reklamě tím účinnější. — O obecné školstv je bídně postaráno v samotné stolíci ruské říše. v Petrohradě. Oficiální dala uvádějí, že v letoš ním roce 1472 dětí musí postrádati školního vzdě- lání, poněvadž pro ně není vůbec místa!! —
Sattlerův Bilseův Berlín Brunšvik Petrohrad
26 article
Jistá americká společnost, uvádějící v obchod gra- mofony, uzavřela smlouvu se slavným ruským tenoristou F. J. Šaljapinem, dle níž dostane za každou prodanou desku se svojí arii 2 ruble, a za- ručila mu za první rok nejmenší honorář 30 tisíc rublů. Caruso od téže společnosti za rok obdržel 40 tisíc dolarů (200.000 K). — V Manchestru hodlali uspořádati soukromé představení Ibseno- vých »Příšer«, avšak chef policie manchesterské zakázal představení s pohrůžkou, že dá všecky účastníky večera pozatýkati, kdyby mělo se představení přes zákaz přece odbývati. Řada angli- ckých, zvláště londýnských časopisů, protestuje velmi důrazně proti tomuto stanovisku censury. — Pan Goldmann vydá v nejbližších dnech ve Frank- furtě nad M. řadu dramaturgských úvah s názvem »O úpadku německých divadel«. — Hrabě Witte, ruský státník, v posledních letech války rusho-japonské, při jedínání o mír v Portsmouthu i v první periodě ruské revoluce nesčelněkráte jme- novaný, píše dle sdělení ruských žurnálů svoje me- mojry za posledních dvacet let. Při neobyčejné ostrovtipnosti státníka a jeho bohalých zkušenostech očekává se, že kniha jeho přinese velmi mnoho cen- ného materiálu k historii posledních desetileti ruské říše. — Dne 10. listopadu zemřel v Kronštadtě náble známý dramatický umělec a spisovatel A. M. Š mit- gof, jehož syn sám je také hercem a dramalickým spisovatelem. Zesnulý býval členem vělších provin- ciálních družin divadelních a posléze členem divadla Koršova v Moskvě. Zůstalo po něm v rukopise drama »Po žrebiju« (Losem), o němž jsme minule na tomto místě psali. Premiéra jeho bude pohrobní sjavností na paměť herce, který sice nebyl vynikajíe hvězdou, ale přes to svým a celým umělcem.
F J Šaljapin Caruso Goldmann Witt A M Š Los Portsmouth Kronštadt Moskva divadlo Koršov
27 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. = Výstava Sochorovy »Baterie mrlvých«. Z Vídně 19. listopadu. Arcivévoda František Ferdinand na- vštívil dnes výstavu S chorova obrazu »Baterie mrtvých« a prodlel u něho půl hodiny. Odcházeje vyslovil Václavu Sochorovi plné své uznání. Výslavu navštívili dnes také bývalý ministerský předseda hr. Frant. Thun, bývalý zemský maršálek dolnorakouský baron Gudenus a vojenský zástupce německého vele- vyslanectví rytmistr Gageneck.
Sochorův Bateria František Ferdinand Sochor František Gudenus Gageneck Vídeň Thun Bateria
28 article Hudba.
Hudba. + Stařičký mistr Jos. Rich. Rozkošný složil právě pěknou Romanci pro lesní roh s průvodem piana. Oba hlasy neskýtají provozujícím žádných zvláštních obtíží. Česká budební literatura je obo hacena dílem, o jaká má velmi citelnou nouzi. + Z České Filharmonie. V zejtřejším obvyklém čtvrtečním koncertě v Národním domě na Král. Vino- hradech budou mimo ouvertury k »Mignon« a »Tann häuseru« a Dvořákovy valčíky pro smyč. orchestr provedeny vesměs novinky a sice od Moszkowského (populární suita »Ze všech konců země«), Rubinstei- nův (»Andělský sen«), Hofmanna (»Rozmluva a maso- pustní scéna«) a Windersteina (»Valse caprice«). — V nedělním symfonickém koncertě v Plodinové burse ukončena bude první polovina Beethovenova cyklu provedením ouvertur »Jmeniny« a »Sříceniny Athéne a posledního klavírního koncertu č. 5 Es-dur. Vslu penky po 2 K, po 1 K a 60 h prodávají se v kance- láři Českého filharmonického družstva na Václav- ském nám. č. 53 (I. patro). + Odborové sdružení hudebníků pro král. česk pořádá dne 22. t. m. velkou hudební akademii s pe strým programem v sále konviktském.
Rich Rozkošná Dvořákův Hofmann Beethovenův Athéne Václav Jos Vals ský já Český filharmonie národní dům na Královský Český filharmonický družstvo romance pro lesní roh Rubinsteinův Windersteina
29 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Vévoda Robert z Parmy. V neděli 17. listopadu zemřel v nádhemém svém zámku u Viareggia, v kraji velkolepých přírodních krás na břehu ligardského moře vévoda Roberi z Parmy. Ukládajíce na poslední ještě prázdné misto v rodinné hrobce mrtvé tělo vévodovo, složí tam ko- sti muže, který jako dítě nic nezavinivší, však za chyby a viny svých předků pykající, musi! navždy opustiti svou otčinu, aby jeho vlast mohla zahájiti nový, lepší a šťastnější život. Vévoda Robert z Parmy čítal se za člena rodu s tisícileteu bistorii, pocházejícího až od Roberta Silného, věvody francouzského, hraběte pařížského, orleánského a anjouského, který žil v 9. století po Kristu. Dle přimého rodokmene byl zesnulý právě vévoda Robert z Parmy členem věvodské větve rodu Bourbenů, jejmž zakladatelem byl Filip vévodaz Anjou, který v r. 1714 ve smyslu míru utrehtského stal se králem španělským iakožto Filip V. Mllads větev tohoto kmene získala na sklonku r. 1847 trůn vévodství parmského v severní Italii; dosedl nai Karel Il. Ludvík bourbonský, jehož babička byla arci- vévodkyní rodu habsbursko-lotrinského. Panovník tento ujal se moci panovnické v zemi, zmítané politickými nepokoji, jimiž vřely tehdy italské státy vůbec. Nový vladař neporozuměl zemi, ve které rodovými úmluvami nabyl moci výsostné. Občanstvo její, které úhlavního nepřítele svého spa- třovalo ve státě rakouském, uplatňujicím svůj vliv i na vnitřní, i na pohraniční politiku tehdejší rozdro- bené Italie, žádalo od nového panovníka celou fadu politických reforem. Vévoda odmníti požadavky svého lidu a opřel se o Rakousko, jež do vévodství parm- ského vyslalo pluk uherského vojska. Lid žádal jeho odvolání, a když mu nebylo vyhověno, povstal vzpou- rou. Tu teprve povolil vévoda tužbám občanstva, odešel však ze země, ustanoviv tam vladařstvo.
Robert Parma Roberi Silný Krist Filip Anja V Mllads il Ludvík bourbonský Viareggio Parma Rakousko Bourben
30 article
Zatím Italie se zvedala ke stálnímu obrození. a když v jeho smyslu sardinský král Carlo Alberto vypověděl Rakousku válku, opuštěné vévodství parm- ské připojilo se ke svému sardinskému soukmenovci. I bylo obsazeno jeho vojskem. Dle příměří dne 9. srpna r. 1848 sjednaného vyklidil Carlo Alberto vé- vodství parmské, jež ihned obsadilo vojsko rakouské. Příměří bylo 12. března 1849 zrušeno, a čtyři dni na to prohlásilo se město Parma pro sloučení se Sardinii, jejíž vojsko virhlo hned do vévodství parm- ského. Než bitva u Novary dne 23. března r. 1849 rozhodla proti Italům, a 6. dubna stali se pány v Parmě opět Rakušané. Vévoda parmský Karel II. vzdal se tři neděle před tím trůnu ve prospěch svého syna Karla III. Nový penovník nastoupil v srpnu vládu a zahájil ji nejostřejším útiskem všeho hnutí, spějícího ke svo- bodě polilické, národní a státní. Všude rozhodovala policie, a všechna důležitější mista byla obsazena vojskem rakouským. Karel III. byl v zemi nenáviděn na smrt. Brzy padl jí za oběť: dne 26. března r. 1854 byl naň spá- chán atentát. Panovník, hluchý k žilobití země, pod- lehl mu ve 24 hodinách.
Carla Alberta Italos Rakušan Karel II Karel III Rakousko Parma Sardinie Novara
31 article
Dědicem a nástupcem jeho stal se jeho prvo- rozený syn, Robert vévoda z Parmy, narozený dne 9. července r. 1848, tedy dítě šestileté. Jeho jménem vladařila motka, Louisa bourbonská. Několik málo let žili v poměrném klidu a bezpečí Zalím zrála v Ilali skvělá, pro celou oblast národa spásná myšlenka sjednocení a mohutněla tak, že v dubnu r. 1859, když lid parmský úsilovně žádal o okamžité připojení ko království sardinskému, vybídli vlastenečtí důstojníei věvodství parmského jeho správkyni, věvodkyni Louisu, aby se spolčila s králem Viktorem Dna- nuelem.. Vévodkyně odešla na to i se svým synem ze země. V Parmsku ujala se pak ihned řízení stát- ních záležitostí zatímná vláda, jež připravovala slou- čení se Sardinií. Čásť vojska parmského vyslovila se však pro státní samostatnost země a ještě v květ- nu povolala vévodkyni zpět do země. Louisa se vrá- tila a nařidila, aby národní zarda složila zbraň: n to však vzbouřila se většina země a povolala krále Viktora Emanuela, jenž zatím po svém olci převzai vládu v království sardinském. Jeho vojsko obsadilo vévodství. Louisa, postřehnuvši, že věc jejího rodu je v největším nebezpečí, poslala své děti do Švýcar. Když Garibaldi bitvou u Magenty dne 4. června roku 1859 přinutil Rakušany k ústupu, poznala Louisa. že pro Bourbony vše je ztraceno; i sprostila 9. červ- na vojsko přísahy věrnosti a téhož dne opustila Par mu. Zatímná, revoluční ovšem vláda vévodství po žádala Viktora Emanuela, aby převzal vladařství parmské. Na to odhlasoval lid přivtělení tohoto vé- vodství ke království sardinskému 63.403 hlasy pouze 506 hlasů odevzdáno bylo proti tomu. Dekre- tem ze dne 18. března r. 1860 stalo se vévodství parmské nerozlučnou součástí sjednocené Ilalie.
Robert vévoda Louisa bourbonský Zalí Louisa Viktor Viktor Emanuel Švýcar Garibaldi Rakušan Parma Sardinie
32 article
Tak vypadl vévoda Robert z Parmy, tehdy hošik 12letý, navždy z počtu samoslatných vladařů. A rov- něž navždy odešel z domoviny své, kterou vlastně nikdy nepoznal, odešel jako závada volného a zdár- ného vývoje národa, k jehož pomazaným hlavám sice náležel, proti kterému se však jeho rod spojo- val se sousedem, v lůně vlastního uvědomělého ob- čanstva nenáviděným na smrt. Mladičký věvoda ovšem nechápal a za svého dětství ani nemohl chá pati, co se děje kol něho. Nie nemohl tedy ani poka- ziti, ani napraviti. Útulkem rodiny slala se říše Habsburků. Parm- ská větev bourbonská usadila se zde se vším svým bohatstvím a zůstala věrna svému nazírání, v Italii nemožnému. Sestra vévody Roberta, věvodkyně Alice, pro- vdala se za arcivévodu Ferdlinanda toskánského. Ze splozenců tohoto manželství nejvíce známi jsou bý- valý arcivéveda Leopold Ferdinand, nyní Leopold Wölfling, a Louisa, potomní korunní princezna sa- ská a nyní paní Tosseliová. Vévoda Robert parmský prožil všecek svůj věk v ústraní, v ovzduší strohého klerikalismu, jako ne- prekonatelný ctitel římského papeže. Protu nemoh zapomenouti krásné, ale pyšně hrdě své dceři Mari Iouise, jež se provdala za knížete Ferdinanda bul- harského, že svolila, aby jeji syn Boris vychován byl ve víře pravoslavné. I rozešli se. Přes to a vůbec vévoda Rober! z Parmy nie neznamenal, ničím nebyl, neměl ani ctizádosti, ani ušlechtilé, ani přípustné. Pro celý život slačil mu př mnohamilionovém bohatství pouhý titul vévodský. skvělý sice, ale politicky a státoprávně prázdnýa bezcenný.
Robert Habsburk Alica toskánský Leopold Ferdinand Wölfling Louisa Tosseliová Robert parmský Iouis Ferdinand Boris Rober Parma
33 article
Sbíral a dával si zhotovovati umělecké výrobky zlaté a síříbrné, jichž nashromáždil celé poklady ve věži zámku švarcavského. Mimo to vášnivě holdoval lovu; proslul jako jeden z nejlepších střelců v Evro- pě. — Dolní Rakousy staly se mu druhým domovem hrad Švarava byl jeho zamilovaným sídlem. Tam žil s 19 dělmi dvou svých manželstev, vydržuje si cels dvůr po způsobu vladařů. Zimu trávil ve Viareggiu poblíže první své otčiny. Měl celkem 12 velkoslafků v Dolních Rakousích, ve Štyrsku, v Uhrách, ve Švý- cařích a v Ilalii; mimo to v Paříži palác. Dle své vůle bude jako poslední panovník svého roku po- hřben v rodinné hrobce ve Vlareggiu. Tam už na věky spi muž, jenž se minul se současným lidstvem a jeho národním i politickým přesvědčením, a který byl trpným svědkem největších a šťastných převralů Italie, stejně jako zvrácené a nešťastné, ke ztrátám vedší politiky státu, v němž klidný nalezl útulek, a kde zůstavuje svou rodinu v poměru státně sice odvislém, ale přece v postavení, vévodskými přednostmi nadaném.
Evra Dolní Rakousy Švarava Viareggio Štyrsko Uhry Švý Paříž Italia
34 article
= Přerušená taneční zábava. Z Berlína, 19. listo- padu. V obci Merksteinu konala se ve velkém sále taneční zábava, když náhle vypukl požár, jenž byl tanečníky zpozorován teprve, když plameny šlehaly již do sálu. Jen stěží podařilo se účastníky zábavy dveřmi a okny zachrániti. Sotva byly poslední osoby v bezpečí, sřítil se strop sálu a celý dům i se sou- sední budovou stal se obětí plameno. = Kostelní loupeže ve Francii. Z Paříže, 18. listo- padu. Včera dopoledne pátrali potápěči na dně Sekvany u mostu des Arts po holubici, představující ducha svatého, ukradené z kostela v Laguenne, kterou prý Thomas dle vlastní výpovědi na onom místě hodil do vody, aby se jí zbavil. Na březích a na mostě shro- máždilo se velké množství obecenstva, jež se zájmem sledovalo přípravy a práce potápěčů. Pátrání nemělo však výsledku, potápěči nenalezli na prostoře 15 metrů proti proudu a 30 metrů po proudu ničeho,
Sekvan Berlín Francie Paříž Laguenne Merkstein
35 article
= Zajímavý vojenský vynález Z Paříže, 19. listo- padu. Odborné listy věnují značnou pozornost vy- nálezu vojína 32. pěšího pluku Chéramya. Vynález spočívá v tom, že látky balonového obalu lze použíti jako převozného čiunu, v němž možno celou selninu přepraviti přes řeku na druhý břeh. Čtyři pušky s na- sazenými bodáky a dvě aluminiové roury dostačí, jak pokuvy ukázaly, úplně, aby se batonové látce dodalo formy a nosnosti pramice. Chěramy byl nedávno ná- sledkem intrik jednoho představeného před vojenským soudem obžalován ze sprosté krádeže, byl však skvěle osvobozen. Hodlá dosloužiti ještě šest měsíců a pak jako soukromník nabídne svůj vynález ministrovi- = Když se pátrá v rozpočlu. Jak sdělují paříž- ské listy, byla ve francouzském státním rozpočtu ob- jevena zajímavá položka. Dle ní platí stát posud 2990 franků ročně odškodného kanadským osadníkům, kleří uprchli na Saint Pierre. Smlouva pařížská, kte- rouž byla francouzská osada vydána Anglii, uzavřena byla r. 1756, dosáhli tudiž osadníci snad věku patri- archůl = Demonstrace v bukurešťské opeře. Z Boku- rešti, 19. listopadu. Včera došlo v opeře při před- stavení »Aidy« ke hlučné demonstraci sludentů, na- mířené proti zpěváku maďarského původu. Studenti chtěli jeho vystoupení zabrániti a pískali a hlučeli po celý večer. Několik z nich bylo zatčeno, po sepsání protokolu však byli opět propuštěni.
Chěrama Paříž Saint Pierre Anglie bukurešťský opera