1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve středu 20. listopadu 1907.
Praha
4
article
Da ranní a odpol. lIst
předplácí set
v Praze v administraci
na měslo . . . . . . 8 K —
na čtvrt leta . . . .
s dvojí donáškou
na měsle
n čtvrt lta . . . . 7 K n0k
ve siaich 2 K 80
na měsie . .
Poštout
na ert lel. . . . .
el
s dvojí zásllkon
na měst
ant vla . . . 11 K ei
Praha
5
article
Dnešní čislo pro Prahu je o 10 stranácl.
Dnešní čislo pro Prahu je o 10 stranácl.
„Skupština“ bosensko
hercegovská.
Neuspokojivé vyřízení otázek církevní
samosprávy pravoslavných a mohamedánů
v zemích okupovaných způsobilo sblížení
obou těchto nejčetnějších vyznání v zemia
stalo se východiskem nového ruchu, jejž
pravoslavní zahájili tak zvanou sarajevskou
resolucí. Ve smyslu jejím započala široká
činnost organisační, provedeny po všech
okresích volby zástupců, kteří by společně
se radili o dalším postupu. Takto vznikla
ona skupštína bosensko hercegovská, kteráž
po pět dní od 9. do 13. t. m. zasedalas
svolením zemské vlády, jež vymínilas
pouze, že nebude míti do ní mimo zvolené
důvěrníky nikdo přístupu, čili že odbude se
neveřejně a ani zástupce vlády do shromá-
ždění toho nebyl vyslán. Byla to tedy vlastně
důvěrná schůze pravoslavných Srbů.
Přes to jest událost tato pozoruhodným
znamením času. Dokazujeť, že zemská vláda
sama uznává zapotřebí, aby ruch povážlivě
rostoucí uvedla do pravidelných kolejí a po
případě i dala na jevo, že nemíní se na-
prosto uzavírati snahám domorodců po účasti
ve správě zemské. Po srbské skupštině ná-
sledovati bude bezpochyby i mohamedánská,
kdežto katolíci stojí dosud stranou. Dle sčí-
tání lidu z r. 1895 bylo pravoslavných
673.246 (skoro 43 procenta), mohamedánů
548 632 (skoro 35 proc.), katolíků 334 112
(2131 proc.); nepatrný zbytek pak připadí
židům a evangelíkům.
Srba
Praha
6
article
Již z číslic těchto plyne, že znepokoji
vého ruchu, jehož se účastní obě hlávní ná-
boženská vyznání, nelze na dále nedbati,
zvláště když i vládní orgány, jako »Bos
Post« nuceny jsou doznati, že »jest nejvýše
na čase zasáhnouti rychle a pevně«. Ruch
směřuje zejména proti cízincům, jak vidno
z následujících ukázek. Dle »Orient. Rundsch.«
přestalo klidné soužití domácích a cizích
živlů. Na kolonisty útočí se bezohledně
Hudba švábská se nesmí ozvati, ani by ne
způsobila výbuchy odporu; v některých kra
jich nesmí se cizinec objeviti bez branného
průvodu. Stejně jest ohrožována doprava že
lezniční. Duchovenstvo i obchodníci domáce
stojí v čele proticizínského hnutí; a bude-li
tak dále, bude prý nutno okupované země
znova dobývati.
Ze soukromých listů nás došlých vyjí
máme: Násilnosti takové jsou trnem v oku
Švábům, a tito musí ven za každých okol-
ností; každý, kdo jen může, spěchá odsud
Dnes máme tu nesnesitelné poměry, které
se jistě blíží událostem v Marokku »en mi
piature«. V jiném soukromém listě čteme
»Doufám, že toho nebudu litovati, žese
loučím s touto zemí, už mám té zdejší mi-
zerie po krk; nejen že se nic nelepší, ale
je čím dále tím hůře. Jsem rád, že jsem
vyvázl se zdravou koží«.
Za takových poměrů, ač nejsou-li ten
denčně přibarveny jakožto úvod k dalším
opatřením, jež, jak ještě seznáme, se chy
stají ve příčině okupovaných zemí, není divu,
že vláda, povolivši odbývání srbské skupštiny.
považovala ji za jakýsi ventil, jímž by se
ulevilo tlaku dusného politického ovzduší.
Maroko
Post
7
article
Praví se docela, že zemská vláda již úplně
vypracovala statut, dle něhož se má dostat
Bosně řádného sněmu či skupštiny; s ná
vrhem souhlasí prý i nynější správce země
bar. Burian, kterýž se i přičiňuje, aby pro
něj dosáhl schválení císařovo. Dle chorvat-
ské informace »Vaterlandu« přispěly prý ne-
dávné demonstrace bosenských studentů před
říšským ministerstvem financí nemálo, že se
projekt sněmu uspíší, protože se má za to.
že uklidní mysli pravoslavných a mohame-
dánův. Ohlašuje pak dále, že katolíci se
oprou záměru tomu co nejrozhodněji. Dle
všeho stojí za informací touto arcibiskup
Stadler.
Neveřejná skupština pětidenní provedla
podrobnou organisaci pravoslavného živlu
dle okresů a obcí; porad její účastnilo s
70 důvěrníků a tři jejich náhradníci. Pouze
jeden důvěrník se nedostavil, omluviv se
těžkou nemocí.
Co se týče programového usnesení skup-
štiny, jest velmi obsáhlé a týká se všech
otázek státoprávních, osvětových, hospodář
ských, politických a pod. Žádá zejmena ná-
boženskou volnost, bezpečnost osoby a ma-
jetku, právo sbromažďovací, ochranu domá
cího krbu, svobodu slova, šetření tajemstv
listovního.
O poměru k soustátí praví
Bosna a Hercegovina jsou částky tureckého
císařství, v nichž Rakousko Uhersko vládne
na základě mandátu, daného velmocemi.
Dále žádá: Úplnou autonomii obou okupo
vaných zemí; zákonodárnou činnost zastu-
pitelstva národního a kontrolu úřadů, zave-
dení všeobecného práva hlasovacího. Vládu
parlamentní; samosprávu měst a obcí, neod
vislost soudců, zřízení správního soudu
Změnu soustavy školské ve směru národn
svobody; samostatné celní území; změnu
berní soustavy.
Burian
Stadler
Bosna a Hercegovina
Rakousko
8
article
Zavedení srbštiny jako úřadního jazyka
řešení otázky agrární, zrušení roboty. Vy
hražení volné půdy domorodcům; obsazo
vání úřadů domácími silami; zadávání ve
řejných prací domácím sílám; ochranu místn
výroby a průmyslu; pojišťování dělnictva a
upravení poměrů mezi zaměstnanými a za
městnavateli; rozšíření školství; obmezení
služby vojenské na obvod země, zavedení
porotních soudů a zákaz náboženské pro-
pagandy atd
Jak z usnesení těch patrno, postavila se
skupština důsledně na stanovisko moderně
pokrokové, pokud pak se týče státoprávního
poměru, má na mysli téměř úplnou neod-
vislost zemí okupovaných, v nichž by jiné
mocnosti nepříslušel nijaký věcný vliv;ji-
nými slovy řečeno, má za to, že poslání
mandátu kongresu berlínského jest pro-
vedeno a že obě země mohou se samy dále
spravovati.
V tomto smyslu dlužno usnesení skupštiny
považovati spolu za odpověď na hlasy, kteréž
pokládají okamžik nynější za vhodný, aby
posavadní okupace se proměnila v definitivní
anexi, jak to plyne i ze slov dra. Luegra,
kterýž dne 25. října t. r. v rozpravě v prvním
čtení rakousko-uherského vyrovnání pro-
hlásil: »Dále máme za to, že má býti
konečně a platně upraven po
měr Bosny a Hercegoviny k naší vlasti.
Bosna
Hercegovina
9
article
Nemůžeme připustiti za žádně podmínky
aby tyto obě země staly se uherskými pod-
provinciemi. I krev našich vojínů tam tekla
a já prohlašuji, že máme v hospodářském
směru mnohem větší zájem pro Bosnua
Hercegovinu než Uhry, a zapustíme-li tam
kořeny, bude to štěstím pro veškerý Balkán
a i štěstí pro naši vlast.«
Srovná-li se usnesení skupštiny sara-
jevské s těmito nadějemi Luegrovými, jest
vzájemný rozpor očividný.
Jinak budiž ještě zaznamenáno, co orgán
zemské vlády » Bosn. P.« poznamenává k usne-
sením skupštiny této. Zda se mu přede vším,
že hodlá vypáčiti skutečnost z kolejí, když
se vyslovuje pro zřízení samostatného bo-
sensko hercegovského státu, za zodpovědnosti
parlamentní vlády a se všemi vnitřním
i vnějšími známkami státoprávní individuality.
Luegrový
Bosn
Uhry
Balkán
Bosnua Hercegovina
10
article
První předpoklad uskulečnění tohoto
programu tvoří názor, že mandát rakousko
uherský vypršel, a že v okupovaných pro-
vinciích zavládl klid, svornosť a pořádek.
takže RakouskoUhersko se může opět vrá-
titi za řeku Sávu. List nemůže srbskému
živlu v Bosně a Hercegovině odepříti svůj
obdiv, jakou výtečnou organisaci provedl
jak jest si vědom cíle, jejž sleduje svými po-
litickými ideály. Čeho se dosud podjal, vět
šinou se mu podařilo, a faktum, že v Sara
jevě pod záštitou vlády zemské mohl konat
shromáždění politické, kteréž daleko vybo
čilo z kompetence ústavního zemského
sněmu, podává zajisté nejpatrnější svědectv
o rozvoji moci srbského živlu oproti správě,
což dokazují i souhlasné pozdravy, jež skup
štiny došly ze všech zemí srbských. S ideal-
ního stanoviska jest pochopitelno, že nynější
pokolení těchto zemí se sbírá, aby razilo
dráhy pokolením příštím. »Ale, pokračuje,
má ochota nynější vlady zemské a tím
celé monarchie vzíti za vděk prostým upře-
ním práva, vésti dále správu a pokračovati
v započatém díle kulturním? Nutno pevně
trvati na zahájené říšské politice velikých
rysů, nemá-li rakousko-uherské vládě v Bosně
a vlivu monarchie na Balkáně vůbec nadejíti
až příliš záhy poslední hodinka. Ano, končí.
vyhovme státoprávním, politickým, hospodář-
ským a sociálním nárokům domorodců v míře
co možná dalekosáhlé, poskytněme Srbům,
Chorvatům a mohamedánům autonomii, pře-
devším zjednejme však k tom
nutnou základnu anexí, vtěle-
ním Bosny a Hercegoviny do
rámce sou státí.«
Otázka okupovaných zemí dle všeho s
mocně dere do popředí nejdůležitějších zájmů
politických; tuší se, že přikročí se k jejímu
řešení již příštím rokem, k šedesátiletí pa-
novnického působení císařova.
Srba
Chorvat
Sáva
Boseň a Hercegovina
Sara
Boseň
Balkán
Bosna
Hercegovina
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
(Schůze 33.)
Ve Vídni, 19. listopadu
(Původní telef. zpráva »Nár. Listůe.)
Dlouhá dnešní schůze věnována byla ješté
pilným návrhům, kterými se vláda vyzývá k opa-
třením proti drahotě potravin. V rozpravě o věsí
té promluvil za velké pozornosti nový ministn
orby dr. Ebenhoch. Mluvil dlouho, snesl
ohromný statistický materiál a dokazoval,že
drahotou potravin nejsou vinni zemědělci, ný
brž překupníci. Jeho výklady, které se nesly
doktor
Ebenhoch
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
toninou rozhodně agrární, provázeny byly přímo
demonstrativním potleskem německých agrár-
níků a křesťanských sociálů, zároveň však také
častým a hlučným odporem sociálních demo-
kratů.
Jakkoli schůze trvala přes 8 hodin, pilne
návrhy ty nebyly vyřízeny; bude se o nich jed
nati ještě ve schůzí příští, která se koná
v pátek.
Z Vídně, 19. listopadu. (K. k)
Predseda dr. Weisskirchner zahájil schůz
v 11.15 hod.
Ministr vnitra podal předlohu o zmocnění k uza
vření mezinárodních smluv na poli úrazo-
vého pojišťování dělnického, ministr zemské obrany
předlohu o zřizování c. k. rak. vysloužile-
ckých sborů.
Krajský soud v Písku odvolal žádost za vydán
posl. Habermanna
Návrhy podali poslanci: Klofáč a sp. na
upravení pracovních poměrů pomocného personálu
v živnosti hostinské a výčepnické; — Buřival
sp. na zvýšení zaopatřovacích požilků pensistů
provisionistů starého slohu u c. k. stát. drah
Dotazy podali poslanci: Johanis, Aust
sp. po postupu pražské policie proti obchodním po-
mocníkům v záležitosti zavírání obchodů v 7 hod.
Predseda
doktor
Weisskirchner
Klofáč
Johanis
Aust
Vídeň
Písek
13
article
— Choc a spol. po pracích ke splavnění Vltav
v obvodu města Prahy: — Buřival a sp. po pří-
buzenském poměru pražského pol. řed. Křikavy
pel. inspektora Braunera, po germanisační činnosti
přednosty stanice Ortmanna v Mostě, po preterování
ausk. Krále, přaděleného okr. soudu v Žižkově, p
nepřiznání trvalé renty zmrzačenému pokrývači Kra-
cikovi, po nedostatečném počtu personálu v Pečkách
na trati rak -uher. společnosti stát. dráhy, po stabili-
sování dělníků v dílnách c. k. stát. drah a po jme-
nování býv. kancel. praklikantů, nyní oficiantů, kan
celisty: — Neumann a spol. po zaslavení dopravy
zboží na trati Kolin— Praha—Kralupy u společ. stát
dráhy. V dclazu tom praví, že následkem zastavení
dopravy zboží na trati Kolín—Kralupy 17. t. m. prý
na 3 dny před pražskými nádražími až ke stanie
v Benešcvě stojí přes 1400 vagonů, aniž by byle
možná zavčas vozy tyto dopraviti na místo určení
Choc
Buřival
Křikava
pel
Brauner
Ortmann
Král
Neumann
Vltava
Praha
Most
Žižkov
Pečky
Kralupy
Kolín
Benešcv
Kolin
14
article
Tyto vozy scházejí ovšem v cirkulaci, čímž nedu-
statek vagonů bezloho citelný nejen se zvětšuje, ný-
brž též se překáží hladkému vykonávání staniční
posunovací služby. Okamžitá odpomoc je možná jen
tím, že Spol. stát. dráhy, pokud jde o dopravu zboží
pomůže se tak, aby jí byla opět umožněna na jejích
tratích, zvláště v Čechách, normální doprava zboží
Dotazovatelé táží se, co hodlá ministr učiniti, aby
konečně byla učiněna přítrž opětnému omezení a za
stavení dopravy u Spol. stát dráhy, jež hrozí kala-
strofou všemu českému průmyslu v Praze a okol
koncentrcvanému. Je-li ochoten zahájiti přísná še
tření, byla-li skutečně v plném obsahu nulna opa
tření, nařízená hlavní inspekcí, jejichž škodlivé ná
sledky pro zachování jindy normální dopravy na tra
tích Spol. stát. dráhy v Čechách měla býti předevšín
předvidána hlavní inspekcí, konečně je-li minist
ochoten podati sněmovně sdělení o pravých příčinách
letošní kalemity na pražských nádražích.
Po přečtení došlých spisů odevzdávány hlasovae
lístky pro doplňovaci volby výborově, pro ter
no k volbě přísedícího říšského a k volbě dvou členů
statního soudu.
Sněmovna pokračovala pak v rozpravě o pilném
návrhu sociálně demokratickém stran
zdražování potravin.
Čechy
Praha
15
article
Posl. Demšar líčil zevrubně velké náklady, spo-
jené se zemědělstvím a prohlásil, že rolníci musí
se ohlédnouti po vedlejších výdělcích. Takovým byl
by dovážení stavebního materiálu ke slavbě drah.
avšak ten se jim nesvěřuje. Není přítelem ochranných
cel, avšak rolnictvo jest k nim nuceno Olevřením
srbských hranic byl by rolník zatlačen ze své hrou-
dy. Kněži, zabývající se polním hospodářstvím, jsou
často průkopníky zemědělství. Společným nepřitelem
rolnictva a dělniciva je mezinárodně organisovaní
tlupa lichvářů. (Hlučná pochvala.) Nabádá sněmovnu
aby se rozhodně ujala povznesení zemědělství. (Hluč-
ná pochvala mezi Slovinci.)
Posl. Markov počíná mluviti rusky.
Posl. Staruch volá: Je to hanba! Stydí s
mluviti svou mateřštinou! Takový zrádce národa!
Posl. Markov přimlouvá se za zlepšení poměro
malého rolnictva. Při tom poukazuje na neúrodu
jež zavdává podnět k obavám, že vypukne hla
V Haliči je strašná nouze, jež zračí se ve vzrůslají
V drobném prodejí:
raaní číslo o sobě . . . za 8h
odpsledni
. . . . za z b
Ve flialkách na veskorš
runní číslo. . . . . . . . 10h
od polednl
Inserát
platí se hotevě napřei
Předplneení a inserty přijímá zdminl-
strace v Marlanské slici č. 3.
Tam nacházejí se též redskee
tiskárna a ezpedice „Národnich Listi“
Rukopisy se Bevracsji
Posl
Markov
Kněž
Halič
Národnich List
16
article
cím vystěhovalectví. Bude hlasovati pro pilnost ná-
vrhu, a bude-li jeho merilum zamílnuto, podá do-
datečný návrh, jímž vyzývá se vláda by až do konc
1908 odstraněny byly celní sazby pro dovoz žitaz
Rumunska a Ruska.
Posl. kn. Auersperu vyslovil se jménem své
strany proti návrhům a protestoval, aby zeměděl-
stvím a lesnictvím byl oktrojován agrární program
jenž byl sdělán pro dělnictvo průmyslové Jen pro
jeden stav nesměji navrhovati se protikapilalistická
opatření. Nepodaří se rolnického stavu použivati
proti velkostatku. Tento mohl působiti škodlivě na
rolnictvo, jen pokud rolnický stav nebyl organisován.
Po provedení společenstevní organisace není žádné
soutěže mezi velkostatkem a majiteli malých po-
zemků. Nynější drahotou není vinno zemědělství, ný-
brž překupníci. Ceny dobytka a obilí klesly. Další
klesání cen těch znamenalo by úpadek stavu sel-
ského.
Brojí proti otevření rumunských hranic a dovozu
argentinského masa, a kartel mlékáren by byl velice
žádoucí. Ceny mléka musí stoupnouti, neboť jeho
produkci za nynější pracovní mzdy nelze již
udržeti.
Posl
Rumunsko
Rusko
17
article
Skoro všechny požadavky soc. demokratů na po-
vznesení zemědělství se již provádějí. Velerinářská
rada nemůže se obesílati konsumenty. Sociální demo-
kraté mohou poslati své lidi do řady pro zásobovací
otázky v min. vnitra, anebo později mohou se obrá-
titi na ministra prací. (Veselost mezi sociálními de-
mokraty.) Souhlasí se snížením nepřímých daní, ale
nebylo třeba, štváti domkáře a nádeníky proti sedlá-
kům. Sedláci jsou štváni na velkostatkáře návrhy,
aby obnovila se akce za úpravou služebností. Prole-
stuje, že oxistují ustanovení o výkupu služebnosti,
jež velkostatkářům nadržují. Protestuje proti otevřaní
hranic ruských, rumunských a srbských. Jde pouze
o trik průmyslu, který chce mít obchodní smlouvy.
na jichž základě mohl by dosáhnouti výhod na újmu
rolnictva. Jednou nastane jistě doba, kdy také v obec-
ních zastupitelstvech bude zavedeno obecné volební
právo, avšak nesmí se od agrárníků očekávati, že
tu budou spolupůsobiti, neboť zavedení toholo voleb-
ního práva by znamenalo mobilisaci domácího oby-
vatelstva v obcích.
18
article
Posl. Zuleger: Obecné volební právo v ob
cích znamená konfiskaci soukromého jmění! (Odpor
mezi sociálními demokraty.) Nabádá agrárníky k svor-
nosti. Rozejdeme-li se z politických důvodů, moblo
by se státi, čeho dožadují se v těchto návrzích, před
pisuje se nám, jak máme pracovati, abychom vyži-
vili průmyslové obyvatelstvo a živořili dále jako děl-
níci a rolničtí otroci tohoto obyvatelsiva. Samostat-
ný selský stav pomine, jak tyto návrhy budou pi-
jaty. (Illučná pochvala a pollesk)
Ministr orby dr. Ebenhech poukazuje, pokud jde
o povolení dovozu zámořského masa, e nemáme
žádného přehledu o chovu dobylka, ani vřísluš ném
zákonodárství, ani o jeho provádění v zámořských
slálech. (Odpor mezi sociálními demokraty) Ale i
tak neodčinil by přednešené nedoslaíky, poněvadž
zámořské maso bylo by celkem dražší než domáci
Ministr dokazuje číslicemi, že ceny dobyika loni
byly mnohem vyšší než letos a letos že hovězí maso
jest dražší. Dovoz převyšuje spotřebu tak, že by do-
vezený dobytek nenašel kupců ani při nižších cenách
Drahotu masa zemědělstvo nezavinilo. (Hlučná po
chvala. Odpor mezi sociálními demokraty.)
Přičiní se všemožně a sníženi cen a zvýšení spo-
třeby masa.
Posl
doktor
Ebenhy
Ministr
19
article
Opatření pro případ špatných žní, totiž snížení
cel na obilí a pícniny nelze užíti. Žeň v Rakousku
byla dobrá proslřední, někde velmi dobrá. Místní ne-
úrody vyskytují se stále. Snížení celní ochrany solva
mělo by takový význam, jaký mu navrhovatelé při-
suzuji. Většina pícnin, jichž cena stoupla, nepodléhá
vůbec clu Opatření, žádaná v Rennerově návrhiu.
palří do kompetence zemských sněmů. Prání, by
zjednodušeno a zlevněno bylo řízemí při zcelování
zemědělských pozemků, jest již vyhověno. Skoro ve
všech zemích byly podány předlohy o vyvazení slu-
žebností a v dolnorakouském a korutanském byly
již schváleny
O honebním zákonodárství rokuje se v někle-
rých zemich neustále, avšak zájmy zemědělské jsou
nepoměrně důležitější, než honební. (Illučná pochvala
a pollesk.)
Se zvelebováním a podporováním zemědělských
pozemků, zvláště ve státní správě, se započalo.
Otevření ruských hranic bylo by pohromou pro
naše rolnictvo. Ministerstvo na takové opalření nikdv
nepřistoupí. (Hlučná pochvala. Odpor) Pokud jde
o Rumunsko, jest, třebas zvěropolicejní předpisy
jsou tam lepší než v Rusku, bezprostřední blizkost
Rennerův
Rakousko
Rumunsko
Rusko
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
O sebraných spisech
Svetozára Hurbana Vajanského. )
V Praze bude se snad zdáti drze domýšli
vým, že cizinec osměluje se sáhnouti tam k
péru, aby promluvil o slovenském spisovateli
co se však Vajanského týče, tak jak jej já vidím
bude mi snad možno říci o něm věci, jež, ne
lišíce se sice podstatně od nazírání v Čechách
poukáží aspoň na různost stanoviska. Vždyť i to
co Praha nejlépe zná, pozorováno ze zahranic
nemá téhož vzhledu. A jak bylo kdysi řečeno
cizinec jest často živým potomstvem. Avšak nen-
to vlastně ani cizincovo stanovisko, o jehož vy
jádření rád bych se dnes pokusil. Vždyť dávno
již utvořil jsem si duši tak slovanskou, že nevím
věru, zda mám ještě právo cizincem se zváti.
Hurban Vajanský
Vajanský
Praha
Čechy
21
article
Ve chvíli, kdy tomuto patriarchovi literatur
slovenské dostalo se radosti, býti svědkem vy
dání prvého svazku svých sebraných spisů, rád
bych se jen skromně pokusil vzbuditi zájem e
tuto publikaei u všech těch, kteří šťastnější jsou
ce mne, bez prostředníka, bez slovníka čísti mo
hou všeliké dílo ke cti světa slovanského slou
žící. Pravím-li, že já, slovanský učeň, s nej-
větším namaháním snažil jsem se utvořiti si po-
jem o těchto textech, doufám, že vzbudím něco
řevnivosti u těch, kterých, neznají-li ještě tento
prvý pěkný svazek „sobraných spisov“, nelze
omluviti.
Jisto jest, že v literární a umělecké kultuře
český svět jest o velký kus před světem sloven-
ským. O to však nejde; dílo Vajanského samo
o sobé jest dosti vysoko nad průměrem dušev-
ního niveau slovenského, aby mělo právo na
sympathii jak literárního světa tak i celého ná-
roda českého. V díle tomto jest značná část
prací zneuznaných, jež přítomná edice musí k
cti přivěsti. I na Slovensku je málo těch, již
znají pravou cenu Kotlina na příklad. Jak
pak jej uvítalo obecenstvo české? To věru ne-
vím. Vajanský znám jest v Čechách zvláště jako
rytířský polemista a jako autor utěšených piec.
Vajanský
Slovensko
Čechy
22
article
*) Srovnej feuilleton »N. L.. « 17. listopadu t.
*) Srovnej feuilleton »N. L.. « 17. listopadu t.
jichž typem jest „Malý drotár“ „Malý drotár“
jest, připouštím milerád, arcidílo a zasloužil
státi se písní populární, avšak Kotlín jest
téměř román Balzakův a s paní Šoltészové ro-
mánem „Proti Průdu“ jest typem slovenského
románu buržoasního.
Vím, že Vajanský má mnoho prolivníkůa
zajisté i několik nepřátel v Čechách. Tak to však
bývá s každou osobností více méně enorgickou,
s každým geniem ostrého reliefu — ve všech ze-
mích. Obávám se však, že protivníci ti přes-
příliš váhají uznati básníka, míním tvůrce, a spi-
sovatele. Mnohdy se mi zdálo, že Čechy jso
více než kterákoliv jiná země vlastí všeh
nebo ničeho. Citlivost povahy slovanskét
poněkud vysvětluje. Avšak národ český, konečně
konstituovaný, musí časem dojíti k spravedlivěj-
šímu oceňování různých stupňů měřítka zásluh
a náklonnosti, k pocitu etap mezi obdivem a zu-
vrhováním, mezi nenávistí a láskou. Doufám, že
vrikavost a okamžitá zaslepenost nebude stavět
u vás muži činu buďto pomníky anebo pranýře.
Kotlín
Balzakův
Šoltész
Vajanský
Čechy
23
article
Přijde přec doba, kdy se řekne: Nesouhlasín
s X-em aneb s Y-em, avšak jest to člověk čest-
ný; dílo Y aneb Z není ani tak dobré ani tak
špatné, jak se o něm praví, avšak svědčí o ve-
likém talentu a záslužných snahách. Takověto
zdravé oceňování zásluh mezi protivníky jest
z nejvyšších důkazů civilisace. Stavěti modlya
pak je káceti jest hrou dětskou; prohlásiti, že
každý, kdo nemyslí tak jako já, jest padouch
a blbec, jest hrou právě takovou. Svetozar Hur-
ban Vajanský, tento martyr pře slovenské, tentc
velký poct a dobročinný spisovatel byl, vím,
často obětí takové dětské hry.
Nebudiž namítáno, že, vášnivý jsa, sám
si též někdy tak zahrál! Znám pře, jež Vajanský
hájil a vím, že jsou spravedlivé. Znám též ony.
za něž on bojoval a lidé, mnou hluboce ctění
pokládají je za spravedlivé. Mám však za to, že
mezi oběma dva body jsou společné, před nimiž
všechny rozdílné idey musejí mlčeti: účel a cit
spravedlnosti. Účel? ten netřeba Čechům při-
pomínati. Co se pak spravedlnosti týče, i ta by
měla býti samozřejmou. Nic, nic nemůže, nesmi
přokážeti tomu, aby Vajanský pokládán byl za
jednoho z mužů, jimiž národ česko-slovenský
nejvíce se musí honositi. Kdo pak z nás by
váhal uznati velkého spisovatele aneb umělce
maďarskéhe!?... Proč pak ne tedy protivník
toliko strany politické!, a zvláště, je-li protivní-
kem tím Vajanský, totiž jedna z nejsilnějšícl
individualit naší doby!? Hle, dílo jeho shro-
mažďuje se, aby definitivně ukázalo, že tomu
tak. Spory pominou, shasnou a zaniknou: ono
zůstane!
Hur
Vajanský
Čecho
Nesouhlasín s Xem aneb s Y
24
article
Musí to býti okamžik oprávněné hrdosti
tiché melancholie, když člověk cítí potřebu se
skupiti a přehlédnouti dílo celé své existence
aby je v definitivni úpravě zanechal svým po
tomkům. Jest to hodina literární závěti, a tvoří-l
dílo s člověkem celek, jak jest u Vajanského
jest to závět nejen jeho inteligence, ale i jeho
srdec. Především odkazuje národu slovenskému
poučení a příklad, jímž mu po 60 let před-
cházel. Dílo jeho není nikdy objektivně-uměle-
cké; naopak ono jest přímo tendenční: ono
hlásá, bojuje, napomíná, trpí, žije. Ono jest usta
vičně na poholově. Nikdy není ve stavu odpo-
činku. Ono se přizpůsobuje okolnostem, přiná-
šejíc vždy ve vhodném okamžiku slovo anel
parabolu potřebnou, jindy článek, jindy zas ro-
mán, báseň, jindy novelu aneb jednoduše píseň
A přec komposice, observace, pohnutí a lyrism
díla toho mají dosti zásluh, než aby zůstalo jen
jako pouhý dokument. Možno zazlívati, že Va-
janský ani v jedné ze svých povídek nedoved
zapřiti svoji energickou a překypující osobnost.
avšak to jest chybou síly a před chvílí jen vzpo-
menul jsem Balzaka. Vajanský zapře se jen
tehdy, jde-li o vyzdvihnutí druhé slovenské slá-
vy: co učinil pro Hviezdoslava, to málo velkýeh
básníků učinilo jeden pro druhého.
Vajanský
Balzac
Hviezdoslav
Virginie
25
article
Romány a novely Vajanského mají pro nás
zájem toho jistého druhu, jako naše nejlepší
romány provineiální, s tím rozdílem však, že
poučují nás více než o pouhém venkově —o
nové zemi. Jejich provinciální ráz jeví se zvláště
v tom, že vystupuje v nich svět tamější inteli-
gence, jež velmi se podobá provinciálnímu
světu doby Balzakovy, Georges Sandové, a kru-
hům popsaným v románech Champíleura av
prvních románech Andre Theurieta. Stranou po-
nechávám všech romanopiseů francouzského
Jihu (Provencálska, Gaskoňska), jichž charakten
je velmi speciální a kteří, poměrně ovšem, od
ostatních spisovatelů francouzských liší se tak
jako země jihoslovanské od Československa. Ro
Vajanský
Balzakův
Sand
Champíleura
Andr Theuriet
Gaskoňsko
Československo
26
article
mány Vajanského mají však pro sebe něco, e
je činí superiornějšími než průměr románů právě
vzpomenutých, a tím jest právě ona národní za-
ujatost a ustavičné drama postavením národnost
slovenské v Uhrách působeně. Proto snad take
Vajanského dílo nemělo kdy selský život v ta
kově jediné, delinitivní práci shrnouti, která by
pro Slovensko byla tím, čím jest Björnsonov
„Synnocnve Solbaken“ Norsku aneb
Kellerův „Romeo und Julia im Dorfe“ německé
mu Švýcarsku. V genru idyly národní jeho no
vela „Pančava“ nedosahuje oné, světu do
minující výše, avšak velmi dobře druží sek
„Mare au diable“, ba i k některým pracím
Pouvillonovým, třebas jsem řekl, že se o Ga-
skoňsku nezmíním. Jestiť k malbě krásy —
krásy pro krásu jen, bez jiného účelu — sel
ského života některého kraje potřebí především
mnoho volného času, pak velkého klidu a ko
nečně třeba jest cítiti se rozhodně prostu jaké
koliv povinnosti poučovati lid, který má býti
kreslen. Je-li Vajanský více méně omezen n
svět inteligence, jest to proto, že tam
ustavičně žije a žíli má potřebu. Co pak se týče
objektivního pozorování a umělecké práce stylu,
jak možno požadovati preokupace čistě dušev
na muži činu, jehož srdce denně krvácí z no-
vého a nového bezpráví, z urážek nejsvětějšíeh
práv svého lidu ...
Vajanský
Kellerův
Pouvillonův
Uhry
Slovensko
Norsko
Švýcarsko
Mar
Synnocnve Solbaken
Romeo und Julio
27
article
Jako polemistu z jedné, básníka z druh
strany Vajanského vidím ruku v ruce s Havlí-
čkem a se Sv. Čechem; jako romancier pak zdá
se mi pojítkem mezi romanopisci výš vzpomenu-
tými, zvláště Theurietem a Turgeněvem. (Vší
mněte si, že kraje vogezské a ardenské mají též
jisté analogie se Slovenskem.) Jest však samo-
zřejmo, že velejemný cit ku přírodě autora
Beseda Dum jest mnohem bližší témuž citu
autora Récits d'un chasseur nežli autora
Savvageonne. Vajanský jest přirozenější.
André Theuriet „selšti“ po způsobu delikátního
vzdělance (lettré), Turgeněv a Vajanský jsou
venkované. Všichni tři mají však jednu společ-
nou vlastnost: všichni jsou „bourgeois“. Nu a
nojlepší portraitisté lidu pospolitého byli vždy
lidě bez určitého milicu, aneb lidé, vyšlí z kruhu
naprosto lidového, jako Mistral, anebo vysoko-
myslní aristokraté jako Barbey d' Aurevilly.
Musíme tedy přijmouti Vajanského tak, jak
jest, jako definitivního a rozhodného předsta-
vitele slovenské inteligence doby prvých pokusů
toho rakousko-uherského dualismu, který národ-
nosti na rukou a nohou spoutané vydal despo-
tismu maďarskému.
On shrnuje všechny pěkné, činné stránky
této inteligence a na pranýř staví všechny jeji
pasivity a chyby. On ji kroslí výtečně a vyzna-
menává se tím, že dovede ji postaviti a místo ji
vykázati v lidu, na venkově slovenském. Jeho
měslečka, samoty, hrady a vesnice jsou věrně
viděny a zevrubně popsány. Nebudiž mu vyčí-
táno, že nedosáhl dekorativního he-
roismu; vždyť realita před joho očima posky-
tuje mu jej v míře prajednoduché, praprosté! . .
Kdo sám jest hrdinou, ten nedělá se matadorem
heroismu. Psáti romány o heroismu — zdálo by
se, že se chce vychloubati. On napíše o něm
písně:
Slůžil som král'ovi
verndlovku nosil,
horúce skaly som
slzami rosil... hej háj!
Vajanský
Čecho
Theuriet
Turgeněv
Mistral
Slovensko
Barbey d ' Aurevilly
28
article
Pomáhal ujarmiť bratov,
nevolný pomocník katov! hej hájt
Za vorným příkladom
vel'kého olca,
veril som na slovo
jasného Vödca, hej, háj!
Za to mi svobodu vzali.
Segedin, Vacov mi dali!! hej, hájti
Přáli bychom si, aby Vajanský, pokračuje
v budování konečného vydání svého díla, od-
hodlal se psáti své paměti. Mohly by to býti pa-
měti slovenského Silvia Pellica.
Prvý svazek sebraných spisů vyšel právě
ve velmi vkusné úpravě, a obsahuje: Kandi-
dát. Mier duše. V jasku. Babie leto. Na Bašňá-
rovom kopei. Podrost. Tri kaba-
nosky. — To stačí úplně k utvoření správné
představy o romanopisci. Ještě v listopadu vy-
jdou prý dva romány: Letiace tiene
Pustokvet. V prosinci jako třetí svazek
Tatry a mare. Nakladatelstvo slibuje čtyři až
pět knih ročně až do úplného vyčerpání látky.
William Ritter.
Segedin
Vajanský
Pellico
Ritter
Vacov
Tatry