ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e9e58a00-7683-11dc-8c63-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 53, person 61, work 4, org 5
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve středu 20. listopadu 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 321.
4 article
Da ranní a odpol. lIst předplácí set v Praze v administraci na měslo . . . . . . 8 K — na čtvrt leta . . . . s dvojí donáškou na měsle n čtvrt lta . . . . 7 K n0k ve siaich 2 K 80 na měsie . . Poštout na ert lel. . . . . el s dvojí zásllkon na měst ant vla . . . 11 K ei
Praha
5 article Dnešní čislo pro Prahu je o 10 stranácl.
Dnešní čislo pro Prahu je o 10 stranácl. „Skupština“ bosensko hercegovská. Neuspokojivé vyřízení otázek církevní samosprávy pravoslavných a mohamedánů v zemích okupovaných způsobilo sblížení obou těchto nejčetnějších vyznání v zemia stalo se východiskem nového ruchu, jejž pravoslavní zahájili tak zvanou sarajevskou resolucí. Ve smyslu jejím započala široká činnost organisační, provedeny po všech okresích volby zástupců, kteří by společně se radili o dalším postupu. Takto vznikla ona skupštína bosensko hercegovská, kteráž po pět dní od 9. do 13. t. m. zasedalas svolením zemské vlády, jež vymínilas pouze, že nebude míti do ní mimo zvolené důvěrníky nikdo přístupu, čili že odbude se neveřejně a ani zástupce vlády do shromá- ždění toho nebyl vyslán. Byla to tedy vlastně důvěrná schůze pravoslavných Srbů. Přes to jest událost tato pozoruhodným znamením času. Dokazujeť, že zemská vláda sama uznává zapotřebí, aby ruch povážlivě rostoucí uvedla do pravidelných kolejí a po případě i dala na jevo, že nemíní se na- prosto uzavírati snahám domorodců po účasti ve správě zemské. Po srbské skupštině ná- sledovati bude bezpochyby i mohamedánská, kdežto katolíci stojí dosud stranou. Dle sčí- tání lidu z r. 1895 bylo pravoslavných 673.246 (skoro 43 procenta), mohamedánů 548 632 (skoro 35 proc.), katolíků 334 112 (2131 proc.); nepatrný zbytek pak připadí židům a evangelíkům.
Srba Praha
6 article
Již z číslic těchto plyne, že znepokoji vého ruchu, jehož se účastní obě hlávní ná- boženská vyznání, nelze na dále nedbati, zvláště když i vládní orgány, jako »Bos Post« nuceny jsou doznati, že »jest nejvýše na čase zasáhnouti rychle a pevně«. Ruch směřuje zejména proti cízincům, jak vidno z následujících ukázek. Dle »Orient. Rundsch.« přestalo klidné soužití domácích a cizích živlů. Na kolonisty útočí se bezohledně Hudba švábská se nesmí ozvati, ani by ne způsobila výbuchy odporu; v některých kra jich nesmí se cizinec objeviti bez branného průvodu. Stejně jest ohrožována doprava že lezniční. Duchovenstvo i obchodníci domáce stojí v čele proticizínského hnutí; a bude-li tak dále, bude prý nutno okupované země znova dobývati. Ze soukromých listů nás došlých vyjí máme: Násilnosti takové jsou trnem v oku Švábům, a tito musí ven za každých okol- ností; každý, kdo jen může, spěchá odsud Dnes máme tu nesnesitelné poměry, které se jistě blíží událostem v Marokku »en mi piature«. V jiném soukromém listě čteme »Doufám, že toho nebudu litovati, žese loučím s touto zemí, už mám té zdejší mi- zerie po krk; nejen že se nic nelepší, ale je čím dále tím hůře. Jsem rád, že jsem vyvázl se zdravou koží«. Za takových poměrů, ač nejsou-li ten denčně přibarveny jakožto úvod k dalším opatřením, jež, jak ještě seznáme, se chy stají ve příčině okupovaných zemí, není divu, že vláda, povolivši odbývání srbské skupštiny. považovala ji za jakýsi ventil, jímž by se ulevilo tlaku dusného politického ovzduší.
Maroko Post
7 article
Praví se docela, že zemská vláda již úplně vypracovala statut, dle něhož se má dostat Bosně řádného sněmu či skupštiny; s ná vrhem souhlasí prý i nynější správce země bar. Burian, kterýž se i přičiňuje, aby pro něj dosáhl schválení císařovo. Dle chorvat- ské informace »Vaterlandu« přispěly prý ne- dávné demonstrace bosenských studentů před říšským ministerstvem financí nemálo, že se projekt sněmu uspíší, protože se má za to. že uklidní mysli pravoslavných a mohame- dánův. Ohlašuje pak dále, že katolíci se oprou záměru tomu co nejrozhodněji. Dle všeho stojí za informací touto arcibiskup Stadler. Neveřejná skupština pětidenní provedla podrobnou organisaci pravoslavného živlu dle okresů a obcí; porad její účastnilo s 70 důvěrníků a tři jejich náhradníci. Pouze jeden důvěrník se nedostavil, omluviv se těžkou nemocí. Co se týče programového usnesení skup- štiny, jest velmi obsáhlé a týká se všech otázek státoprávních, osvětových, hospodář ských, politických a pod. Žádá zejmena ná- boženskou volnost, bezpečnost osoby a ma- jetku, právo sbromažďovací, ochranu domá cího krbu, svobodu slova, šetření tajemstv listovního. O poměru k soustátí praví Bosna a Hercegovina jsou částky tureckého císařství, v nichž Rakousko Uhersko vládne na základě mandátu, daného velmocemi. Dále žádá: Úplnou autonomii obou okupo vaných zemí; zákonodárnou činnost zastu- pitelstva národního a kontrolu úřadů, zave- dení všeobecného práva hlasovacího. Vládu parlamentní; samosprávu měst a obcí, neod vislost soudců, zřízení správního soudu Změnu soustavy školské ve směru národn svobody; samostatné celní území; změnu berní soustavy.
Burian Stadler Bosna a Hercegovina Rakousko
8 article
Zavedení srbštiny jako úřadního jazyka řešení otázky agrární, zrušení roboty. Vy hražení volné půdy domorodcům; obsazo vání úřadů domácími silami; zadávání ve řejných prací domácím sílám; ochranu místn výroby a průmyslu; pojišťování dělnictva a upravení poměrů mezi zaměstnanými a za městnavateli; rozšíření školství; obmezení služby vojenské na obvod země, zavedení porotních soudů a zákaz náboženské pro- pagandy atd Jak z usnesení těch patrno, postavila se skupština důsledně na stanovisko moderně pokrokové, pokud pak se týče státoprávního poměru, má na mysli téměř úplnou neod- vislost zemí okupovaných, v nichž by jiné mocnosti nepříslušel nijaký věcný vliv;ji- nými slovy řečeno, má za to, že poslání mandátu kongresu berlínského jest pro- vedeno a že obě země mohou se samy dále spravovati. V tomto smyslu dlužno usnesení skupštiny považovati spolu za odpověď na hlasy, kteréž pokládají okamžik nynější za vhodný, aby posavadní okupace se proměnila v definitivní anexi, jak to plyne i ze slov dra. Luegra, kterýž dne 25. října t. r. v rozpravě v prvním čtení rakousko-uherského vyrovnání pro- hlásil: »Dále máme za to, že má býti konečně a platně upraven po měr Bosny a Hercegoviny k naší vlasti.
Bosna Hercegovina
9 article
Nemůžeme připustiti za žádně podmínky aby tyto obě země staly se uherskými pod- provinciemi. I krev našich vojínů tam tekla a já prohlašuji, že máme v hospodářském směru mnohem větší zájem pro Bosnua Hercegovinu než Uhry, a zapustíme-li tam kořeny, bude to štěstím pro veškerý Balkán a i štěstí pro naši vlast.« Srovná-li se usnesení skupštiny sara- jevské s těmito nadějemi Luegrovými, jest vzájemný rozpor očividný. Jinak budiž ještě zaznamenáno, co orgán zemské vlády » Bosn. P.« poznamenává k usne- sením skupštiny této. Zda se mu přede vším, že hodlá vypáčiti skutečnost z kolejí, když se vyslovuje pro zřízení samostatného bo- sensko hercegovského státu, za zodpovědnosti parlamentní vlády a se všemi vnitřním i vnějšími známkami státoprávní individuality.
Luegrový Bosn Uhry Balkán Bosnua Hercegovina
10 article
První předpoklad uskulečnění tohoto programu tvoří názor, že mandát rakousko uherský vypršel, a že v okupovaných pro- vinciích zavládl klid, svornosť a pořádek. takže RakouskoUhersko se může opět vrá- titi za řeku Sávu. List nemůže srbskému živlu v Bosně a Hercegovině odepříti svůj obdiv, jakou výtečnou organisaci provedl jak jest si vědom cíle, jejž sleduje svými po- litickými ideály. Čeho se dosud podjal, vět šinou se mu podařilo, a faktum, že v Sara jevě pod záštitou vlády zemské mohl konat shromáždění politické, kteréž daleko vybo čilo z kompetence ústavního zemského sněmu, podává zajisté nejpatrnější svědectv o rozvoji moci srbského živlu oproti správě, což dokazují i souhlasné pozdravy, jež skup štiny došly ze všech zemí srbských. S ideal- ního stanoviska jest pochopitelno, že nynější pokolení těchto zemí se sbírá, aby razilo dráhy pokolením příštím. »Ale, pokračuje, má ochota nynější vlady zemské a tím celé monarchie vzíti za vděk prostým upře- ním práva, vésti dále správu a pokračovati v započatém díle kulturním? Nutno pevně trvati na zahájené říšské politice velikých rysů, nemá-li rakousko-uherské vládě v Bosně a vlivu monarchie na Balkáně vůbec nadejíti až příliš záhy poslední hodinka. Ano, končí. vyhovme státoprávním, politickým, hospodář- ským a sociálním nárokům domorodců v míře co možná dalekosáhlé, poskytněme Srbům, Chorvatům a mohamedánům autonomii, pře- devším zjednejme však k tom nutnou základnu anexí, vtěle- ním Bosny a Hercegoviny do rámce sou státí.« Otázka okupovaných zemí dle všeho s mocně dere do popředí nejdůležitějších zájmů politických; tuší se, že přikročí se k jejímu řešení již příštím rokem, k šedesátiletí pa- novnického působení císařova.
Srba Chorvat Sáva Boseň a Hercegovina Sara Boseň Balkán Bosna Hercegovina
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- (Schůze 33.) Ve Vídni, 19. listopadu (Původní telef. zpráva »Nár. Listůe.) Dlouhá dnešní schůze věnována byla ješté pilným návrhům, kterými se vláda vyzývá k opa- třením proti drahotě potravin. V rozpravě o věsí té promluvil za velké pozornosti nový ministn orby dr. Ebenhoch. Mluvil dlouho, snesl ohromný statistický materiál a dokazoval,že drahotou potravin nejsou vinni zemědělci, ný brž překupníci. Jeho výklady, které se nesly
doktor Ebenhoch Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
toninou rozhodně agrární, provázeny byly přímo demonstrativním potleskem německých agrár- níků a křesťanských sociálů, zároveň však také častým a hlučným odporem sociálních demo- kratů. Jakkoli schůze trvala přes 8 hodin, pilne návrhy ty nebyly vyřízeny; bude se o nich jed nati ještě ve schůzí příští, která se koná v pátek. Z Vídně, 19. listopadu. (K. k) Predseda dr. Weisskirchner zahájil schůz v 11.15 hod. Ministr vnitra podal předlohu o zmocnění k uza vření mezinárodních smluv na poli úrazo- vého pojišťování dělnického, ministr zemské obrany předlohu o zřizování c. k. rak. vysloužile- ckých sborů. Krajský soud v Písku odvolal žádost za vydán posl. Habermanna Návrhy podali poslanci: Klofáč a sp. na upravení pracovních poměrů pomocného personálu v živnosti hostinské a výčepnické; — Buřival sp. na zvýšení zaopatřovacích požilků pensistů provisionistů starého slohu u c. k. stát. drah Dotazy podali poslanci: Johanis, Aust sp. po postupu pražské policie proti obchodním po- mocníkům v záležitosti zavírání obchodů v 7 hod.
Predseda doktor Weisskirchner Klofáč Johanis Aust Vídeň Písek
13 article
— Choc a spol. po pracích ke splavnění Vltav v obvodu města Prahy: — Buřival a sp. po pří- buzenském poměru pražského pol. řed. Křikavy pel. inspektora Braunera, po germanisační činnosti přednosty stanice Ortmanna v Mostě, po preterování ausk. Krále, přaděleného okr. soudu v Žižkově, p nepřiznání trvalé renty zmrzačenému pokrývači Kra- cikovi, po nedostatečném počtu personálu v Pečkách na trati rak -uher. společnosti stát. dráhy, po stabili- sování dělníků v dílnách c. k. stát. drah a po jme- nování býv. kancel. praklikantů, nyní oficiantů, kan celisty: — Neumann a spol. po zaslavení dopravy zboží na trati Kolin— Praha—Kralupy u společ. stát dráhy. V dclazu tom praví, že následkem zastavení dopravy zboží na trati Kolín—Kralupy 17. t. m. prý na 3 dny před pražskými nádražími až ke stanie v Benešcvě stojí přes 1400 vagonů, aniž by byle možná zavčas vozy tyto dopraviti na místo určení
Choc Buřival Křikava pel Brauner Ortmann Král Neumann Vltava Praha Most Žižkov Pečky Kralupy Kolín Benešcv Kolin
14 article
Tyto vozy scházejí ovšem v cirkulaci, čímž nedu- statek vagonů bezloho citelný nejen se zvětšuje, ný- brž též se překáží hladkému vykonávání staniční posunovací služby. Okamžitá odpomoc je možná jen tím, že Spol. stát. dráhy, pokud jde o dopravu zboží pomůže se tak, aby jí byla opět umožněna na jejích tratích, zvláště v Čechách, normální doprava zboží Dotazovatelé táží se, co hodlá ministr učiniti, aby konečně byla učiněna přítrž opětnému omezení a za stavení dopravy u Spol. stát dráhy, jež hrozí kala- strofou všemu českému průmyslu v Praze a okol koncentrcvanému. Je-li ochoten zahájiti přísná še tření, byla-li skutečně v plném obsahu nulna opa tření, nařízená hlavní inspekcí, jejichž škodlivé ná sledky pro zachování jindy normální dopravy na tra tích Spol. stát. dráhy v Čechách měla býti předevšín předvidána hlavní inspekcí, konečně je-li minist ochoten podati sněmovně sdělení o pravých příčinách letošní kalemity na pražských nádražích. Po přečtení došlých spisů odevzdávány hlasovae lístky pro doplňovaci volby výborově, pro ter no k volbě přísedícího říšského a k volbě dvou členů statního soudu. Sněmovna pokračovala pak v rozpravě o pilném návrhu sociálně demokratickém stran zdražování potravin.
Čechy Praha
15 article
Posl. Demšar líčil zevrubně velké náklady, spo- jené se zemědělstvím a prohlásil, že rolníci musí se ohlédnouti po vedlejších výdělcích. Takovým byl by dovážení stavebního materiálu ke slavbě drah. avšak ten se jim nesvěřuje. Není přítelem ochranných cel, avšak rolnictvo jest k nim nuceno Olevřením srbských hranic byl by rolník zatlačen ze své hrou- dy. Kněži, zabývající se polním hospodářstvím, jsou často průkopníky zemědělství. Společným nepřitelem rolnictva a dělniciva je mezinárodně organisovaní tlupa lichvářů. (Hlučná pochvala.) Nabádá sněmovnu aby se rozhodně ujala povznesení zemědělství. (Hluč- ná pochvala mezi Slovinci.) Posl. Markov počíná mluviti rusky. Posl. Staruch volá: Je to hanba! Stydí s mluviti svou mateřštinou! Takový zrádce národa! Posl. Markov přimlouvá se za zlepšení poměro malého rolnictva. Při tom poukazuje na neúrodu jež zavdává podnět k obavám, že vypukne hla V Haliči je strašná nouze, jež zračí se ve vzrůslají V drobném prodejí: raaní číslo o sobě . . . za 8h odpsledni . . . . za z b Ve flialkách na veskorš runní číslo. . . . . . . . 10h od polednl Inserát platí se hotevě napřei Předplneení a inserty přijímá zdminl- strace v Marlanské slici č. 3. Tam nacházejí se též redskee tiskárna a ezpedice „Národnich Listi“ Rukopisy se Bevracsji
Posl Markov Kněž Halič Národnich List
16 article
cím vystěhovalectví. Bude hlasovati pro pilnost ná- vrhu, a bude-li jeho merilum zamílnuto, podá do- datečný návrh, jímž vyzývá se vláda by až do konc 1908 odstraněny byly celní sazby pro dovoz žitaz Rumunska a Ruska. Posl. kn. Auersperu vyslovil se jménem své strany proti návrhům a protestoval, aby zeměděl- stvím a lesnictvím byl oktrojován agrární program jenž byl sdělán pro dělnictvo průmyslové Jen pro jeden stav nesměji navrhovati se protikapilalistická opatření. Nepodaří se rolnického stavu použivati proti velkostatku. Tento mohl působiti škodlivě na rolnictvo, jen pokud rolnický stav nebyl organisován. Po provedení společenstevní organisace není žádné soutěže mezi velkostatkem a majiteli malých po- zemků. Nynější drahotou není vinno zemědělství, ný- brž překupníci. Ceny dobytka a obilí klesly. Další klesání cen těch znamenalo by úpadek stavu sel- ského. Brojí proti otevření rumunských hranic a dovozu argentinského masa, a kartel mlékáren by byl velice žádoucí. Ceny mléka musí stoupnouti, neboť jeho produkci za nynější pracovní mzdy nelze již udržeti.
Posl Rumunsko Rusko
17 article
Skoro všechny požadavky soc. demokratů na po- vznesení zemědělství se již provádějí. Velerinářská rada nemůže se obesílati konsumenty. Sociální demo- kraté mohou poslati své lidi do řady pro zásobovací otázky v min. vnitra, anebo později mohou se obrá- titi na ministra prací. (Veselost mezi sociálními de- mokraty.) Souhlasí se snížením nepřímých daní, ale nebylo třeba, štváti domkáře a nádeníky proti sedlá- kům. Sedláci jsou štváni na velkostatkáře návrhy, aby obnovila se akce za úpravou služebností. Prole- stuje, že oxistují ustanovení o výkupu služebnosti, jež velkostatkářům nadržují. Protestuje proti otevřaní hranic ruských, rumunských a srbských. Jde pouze o trik průmyslu, který chce mít obchodní smlouvy. na jichž základě mohl by dosáhnouti výhod na újmu rolnictva. Jednou nastane jistě doba, kdy také v obec- ních zastupitelstvech bude zavedeno obecné volební právo, avšak nesmí se od agrárníků očekávati, že tu budou spolupůsobiti, neboť zavedení toholo voleb- ního práva by znamenalo mobilisaci domácího oby- vatelstva v obcích.
18 article
Posl. Zuleger: Obecné volební právo v ob cích znamená konfiskaci soukromého jmění! (Odpor mezi sociálními demokraty.) Nabádá agrárníky k svor- nosti. Rozejdeme-li se z politických důvodů, moblo by se státi, čeho dožadují se v těchto návrzích, před pisuje se nám, jak máme pracovati, abychom vyži- vili průmyslové obyvatelstvo a živořili dále jako děl- níci a rolničtí otroci tohoto obyvatelsiva. Samostat- ný selský stav pomine, jak tyto návrhy budou pi- jaty. (Illučná pochvala a pollesk) Ministr orby dr. Ebenhech poukazuje, pokud jde o povolení dovozu zámořského masa, e nemáme žádného přehledu o chovu dobylka, ani vřísluš ném zákonodárství, ani o jeho provádění v zámořských slálech. (Odpor mezi sociálními demokraty) Ale i tak neodčinil by přednešené nedoslaíky, poněvadž zámořské maso bylo by celkem dražší než domáci Ministr dokazuje číslicemi, že ceny dobyika loni byly mnohem vyšší než letos a letos že hovězí maso jest dražší. Dovoz převyšuje spotřebu tak, že by do- vezený dobytek nenašel kupců ani při nižších cenách Drahotu masa zemědělstvo nezavinilo. (Hlučná po chvala. Odpor mezi sociálními demokraty.) Přičiní se všemožně a sníženi cen a zvýšení spo- třeby masa.
Posl doktor Ebenhy Ministr
19 article
Opatření pro případ špatných žní, totiž snížení cel na obilí a pícniny nelze užíti. Žeň v Rakousku byla dobrá proslřední, někde velmi dobrá. Místní ne- úrody vyskytují se stále. Snížení celní ochrany solva mělo by takový význam, jaký mu navrhovatelé při- suzuji. Většina pícnin, jichž cena stoupla, nepodléhá vůbec clu Opatření, žádaná v Rennerově návrhiu. palří do kompetence zemských sněmů. Prání, by zjednodušeno a zlevněno bylo řízemí při zcelování zemědělských pozemků, jest již vyhověno. Skoro ve všech zemích byly podány předlohy o vyvazení slu- žebností a v dolnorakouském a korutanském byly již schváleny O honebním zákonodárství rokuje se v někle- rých zemich neustále, avšak zájmy zemědělské jsou nepoměrně důležitější, než honební. (Illučná pochvala a pollesk.) Se zvelebováním a podporováním zemědělských pozemků, zvláště ve státní správě, se započalo. Otevření ruských hranic bylo by pohromou pro naše rolnictvo. Ministerstvo na takové opalření nikdv nepřistoupí. (Hlučná pochvala. Odpor) Pokud jde o Rumunsko, jest, třebas zvěropolicejní předpisy jsou tam lepší než v Rusku, bezprostřední blizkost
Rennerův Rakousko Rumunsko Rusko
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. O sebraných spisech Svetozára Hurbana Vajanského. ) V Praze bude se snad zdáti drze domýšli vým, že cizinec osměluje se sáhnouti tam k péru, aby promluvil o slovenském spisovateli co se však Vajanského týče, tak jak jej já vidím bude mi snad možno říci o něm věci, jež, ne lišíce se sice podstatně od nazírání v Čechách poukáží aspoň na různost stanoviska. Vždyť i to co Praha nejlépe zná, pozorováno ze zahranic nemá téhož vzhledu. A jak bylo kdysi řečeno cizinec jest často živým potomstvem. Avšak nen- to vlastně ani cizincovo stanovisko, o jehož vy jádření rád bych se dnes pokusil. Vždyť dávno již utvořil jsem si duši tak slovanskou, že nevím věru, zda mám ještě právo cizincem se zváti.
Hurban Vajanský Vajanský Praha Čechy
21 article
Ve chvíli, kdy tomuto patriarchovi literatur slovenské dostalo se radosti, býti svědkem vy dání prvého svazku svých sebraných spisů, rád bych se jen skromně pokusil vzbuditi zájem e tuto publikaei u všech těch, kteří šťastnější jsou ce mne, bez prostředníka, bez slovníka čísti mo hou všeliké dílo ke cti světa slovanského slou žící. Pravím-li, že já, slovanský učeň, s nej- větším namaháním snažil jsem se utvořiti si po- jem o těchto textech, doufám, že vzbudím něco řevnivosti u těch, kterých, neznají-li ještě tento prvý pěkný svazek „sobraných spisov“, nelze omluviti. Jisto jest, že v literární a umělecké kultuře český svět jest o velký kus před světem sloven- ským. O to však nejde; dílo Vajanského samo o sobé jest dosti vysoko nad průměrem dušev- ního niveau slovenského, aby mělo právo na sympathii jak literárního světa tak i celého ná- roda českého. V díle tomto jest značná část prací zneuznaných, jež přítomná edice musí k cti přivěsti. I na Slovensku je málo těch, již znají pravou cenu Kotlina na příklad. Jak pak jej uvítalo obecenstvo české? To věru ne- vím. Vajanský znám jest v Čechách zvláště jako rytířský polemista a jako autor utěšených piec.
Vajanský Slovensko Čechy
22 article *) Srovnej feuilleton »N. L.. « 17. listopadu t.
*) Srovnej feuilleton »N. L.. « 17. listopadu t. jichž typem jest „Malý drotár“ „Malý drotár“ jest, připouštím milerád, arcidílo a zasloužil státi se písní populární, avšak Kotlín jest téměř román Balzakův a s paní Šoltészové ro- mánem „Proti Průdu“ jest typem slovenského románu buržoasního. Vím, že Vajanský má mnoho prolivníkůa zajisté i několik nepřátel v Čechách. Tak to však bývá s každou osobností více méně enorgickou, s každým geniem ostrého reliefu — ve všech ze- mích. Obávám se však, že protivníci ti přes- příliš váhají uznati básníka, míním tvůrce, a spi- sovatele. Mnohdy se mi zdálo, že Čechy jso více než kterákoliv jiná země vlastí všeh nebo ničeho. Citlivost povahy slovanskét poněkud vysvětluje. Avšak národ český, konečně konstituovaný, musí časem dojíti k spravedlivěj- šímu oceňování různých stupňů měřítka zásluh a náklonnosti, k pocitu etap mezi obdivem a zu- vrhováním, mezi nenávistí a láskou. Doufám, že vrikavost a okamžitá zaslepenost nebude stavět u vás muži činu buďto pomníky anebo pranýře.
Kotlín Balzakův Šoltész Vajanský Čechy
23 article
Přijde přec doba, kdy se řekne: Nesouhlasín s X-em aneb s Y-em, avšak jest to člověk čest- ný; dílo Y aneb Z není ani tak dobré ani tak špatné, jak se o něm praví, avšak svědčí o ve- likém talentu a záslužných snahách. Takověto zdravé oceňování zásluh mezi protivníky jest z nejvyšších důkazů civilisace. Stavěti modlya pak je káceti jest hrou dětskou; prohlásiti, že každý, kdo nemyslí tak jako já, jest padouch a blbec, jest hrou právě takovou. Svetozar Hur- ban Vajanský, tento martyr pře slovenské, tentc velký poct a dobročinný spisovatel byl, vím, často obětí takové dětské hry. Nebudiž namítáno, že, vášnivý jsa, sám si též někdy tak zahrál! Znám pře, jež Vajanský hájil a vím, že jsou spravedlivé. Znám též ony. za něž on bojoval a lidé, mnou hluboce ctění pokládají je za spravedlivé. Mám však za to, že mezi oběma dva body jsou společné, před nimiž všechny rozdílné idey musejí mlčeti: účel a cit spravedlnosti. Účel? ten netřeba Čechům při- pomínati. Co se pak spravedlnosti týče, i ta by měla býti samozřejmou. Nic, nic nemůže, nesmi přokážeti tomu, aby Vajanský pokládán byl za jednoho z mužů, jimiž národ česko-slovenský nejvíce se musí honositi. Kdo pak z nás by váhal uznati velkého spisovatele aneb umělce maďarskéhe!?... Proč pak ne tedy protivník toliko strany politické!, a zvláště, je-li protivní- kem tím Vajanský, totiž jedna z nejsilnějšícl individualit naší doby!? Hle, dílo jeho shro- mažďuje se, aby definitivně ukázalo, že tomu tak. Spory pominou, shasnou a zaniknou: ono zůstane!
Hur Vajanský Čecho Nesouhlasín s Xem aneb s Y
24 article
Musí to býti okamžik oprávněné hrdosti tiché melancholie, když člověk cítí potřebu se skupiti a přehlédnouti dílo celé své existence aby je v definitivni úpravě zanechal svým po tomkům. Jest to hodina literární závěti, a tvoří-l dílo s člověkem celek, jak jest u Vajanského jest to závět nejen jeho inteligence, ale i jeho srdec. Především odkazuje národu slovenskému poučení a příklad, jímž mu po 60 let před- cházel. Dílo jeho není nikdy objektivně-uměle- cké; naopak ono jest přímo tendenční: ono hlásá, bojuje, napomíná, trpí, žije. Ono jest usta vičně na poholově. Nikdy není ve stavu odpo- činku. Ono se přizpůsobuje okolnostem, přiná- šejíc vždy ve vhodném okamžiku slovo anel parabolu potřebnou, jindy článek, jindy zas ro- mán, báseň, jindy novelu aneb jednoduše píseň A přec komposice, observace, pohnutí a lyrism díla toho mají dosti zásluh, než aby zůstalo jen jako pouhý dokument. Možno zazlívati, že Va- janský ani v jedné ze svých povídek nedoved zapřiti svoji energickou a překypující osobnost. avšak to jest chybou síly a před chvílí jen vzpo- menul jsem Balzaka. Vajanský zapře se jen tehdy, jde-li o vyzdvihnutí druhé slovenské slá- vy: co učinil pro Hviezdoslava, to málo velkýeh básníků učinilo jeden pro druhého.
Vajanský Balzac Hviezdoslav Virginie
25 article
Romány a novely Vajanského mají pro nás zájem toho jistého druhu, jako naše nejlepší romány provineiální, s tím rozdílem však, že poučují nás více než o pouhém venkově —o nové zemi. Jejich provinciální ráz jeví se zvláště v tom, že vystupuje v nich svět tamější inteli- gence, jež velmi se podobá provinciálnímu světu doby Balzakovy, Georges Sandové, a kru- hům popsaným v románech Champíleura av prvních románech Andre Theurieta. Stranou po- nechávám všech romanopiseů francouzského Jihu (Provencálska, Gaskoňska), jichž charakten je velmi speciální a kteří, poměrně ovšem, od ostatních spisovatelů francouzských liší se tak jako země jihoslovanské od Československa. Ro
Vajanský Balzakův Sand Champíleura Andr Theuriet Gaskoňsko Československo
26 article
mány Vajanského mají však pro sebe něco, e je činí superiornějšími než průměr románů právě vzpomenutých, a tím jest právě ona národní za- ujatost a ustavičné drama postavením národnost slovenské v Uhrách působeně. Proto snad take Vajanského dílo nemělo kdy selský život v ta kově jediné, delinitivní práci shrnouti, která by pro Slovensko byla tím, čím jest Björnsonov „Synnocnve Solbaken“ Norsku aneb Kellerův „Romeo und Julia im Dorfe“ německé mu Švýcarsku. V genru idyly národní jeho no vela „Pančava“ nedosahuje oné, světu do minující výše, avšak velmi dobře druží sek „Mare au diable“, ba i k některým pracím Pouvillonovým, třebas jsem řekl, že se o Ga- skoňsku nezmíním. Jestiť k malbě krásy — krásy pro krásu jen, bez jiného účelu — sel ského života některého kraje potřebí především mnoho volného času, pak velkého klidu a ko nečně třeba jest cítiti se rozhodně prostu jaké koliv povinnosti poučovati lid, který má býti kreslen. Je-li Vajanský více méně omezen n svět inteligence, jest to proto, že tam ustavičně žije a žíli má potřebu. Co pak se týče objektivního pozorování a umělecké práce stylu, jak možno požadovati preokupace čistě dušev na muži činu, jehož srdce denně krvácí z no- vého a nového bezpráví, z urážek nejsvětějšíeh práv svého lidu ...
Vajanský Kellerův Pouvillonův Uhry Slovensko Norsko Švýcarsko Mar Synnocnve Solbaken Romeo und Julio
27 article
Jako polemistu z jedné, básníka z druh strany Vajanského vidím ruku v ruce s Havlí- čkem a se Sv. Čechem; jako romancier pak zdá se mi pojítkem mezi romanopisci výš vzpomenu- tými, zvláště Theurietem a Turgeněvem. (Vší mněte si, že kraje vogezské a ardenské mají též jisté analogie se Slovenskem.) Jest však samo- zřejmo, že velejemný cit ku přírodě autora Beseda Dum jest mnohem bližší témuž citu autora Récits d'un chasseur nežli autora Savvageonne. Vajanský jest přirozenější. André Theuriet „selšti“ po způsobu delikátního vzdělance (lettré), Turgeněv a Vajanský jsou venkované. Všichni tři mají však jednu společ- nou vlastnost: všichni jsou „bourgeois“. Nu a nojlepší portraitisté lidu pospolitého byli vždy lidě bez určitého milicu, aneb lidé, vyšlí z kruhu naprosto lidového, jako Mistral, anebo vysoko- myslní aristokraté jako Barbey d' Aurevilly. Musíme tedy přijmouti Vajanského tak, jak jest, jako definitivního a rozhodného předsta- vitele slovenské inteligence doby prvých pokusů toho rakousko-uherského dualismu, který národ- nosti na rukou a nohou spoutané vydal despo- tismu maďarskému. On shrnuje všechny pěkné, činné stránky této inteligence a na pranýř staví všechny jeji pasivity a chyby. On ji kroslí výtečně a vyzna- menává se tím, že dovede ji postaviti a místo ji vykázati v lidu, na venkově slovenském. Jeho měslečka, samoty, hrady a vesnice jsou věrně viděny a zevrubně popsány. Nebudiž mu vyčí- táno, že nedosáhl dekorativního he- roismu; vždyť realita před joho očima posky- tuje mu jej v míře prajednoduché, praprosté! . . Kdo sám jest hrdinou, ten nedělá se matadorem heroismu. Psáti romány o heroismu — zdálo by se, že se chce vychloubati. On napíše o něm písně: Slůžil som král'ovi verndlovku nosil, horúce skaly som slzami rosil... hej háj!
Vajanský Čecho Theuriet Turgeněv Mistral Slovensko Barbey d ' Aurevilly
28 article
Pomáhal ujarmiť bratov, nevolný pomocník katov! hej hájt Za vorným příkladom vel'kého olca, veril som na slovo jasného Vödca, hej, háj! Za to mi svobodu vzali. Segedin, Vacov mi dali!! hej, hájti Přáli bychom si, aby Vajanský, pokračuje v budování konečného vydání svého díla, od- hodlal se psáti své paměti. Mohly by to býti pa- měti slovenského Silvia Pellica. Prvý svazek sebraných spisů vyšel právě ve velmi vkusné úpravě, a obsahuje: Kandi- dát. Mier duše. V jasku. Babie leto. Na Bašňá- rovom kopei. Podrost. Tri kaba- nosky. — To stačí úplně k utvoření správné představy o romanopisci. Ještě v listopadu vy- jdou prý dva romány: Letiace tiene Pustokvet. V prosinci jako třetí svazek Tatry a mare. Nakladatelstvo slibuje čtyři až pět knih ročně až do úplného vyčerpání látky. William Ritter.
Segedin Vajanský Pellico Ritter Vacov Tatry