1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 8. srpna 1913.
Praha
4
article
Naranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administrací:
na měsle. . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
a měsle
na čtvrt leta: . . . 7 K es
ve fillälkách
na měsle.
2K g
Fošton:
a měsie. . . . .
na čvrt leti : . . . 9 K eon
s dvojí zásilkou
ns měsla,
na čivrt leta : . . . K doe
Praha
6
article
V Praze, 8. srpna.
Praha
7
article
České radikální strany dostaly se do slepé
uličky, z níž nevědí teď, kudy ven! Když přišla
zemská správní komise se vším příslušenstvím.
umínily si starati se v první řadě o nové
volby do sněmu král. Českého a v
předpokladu, že konečně přišel vhodný oka-
mžik k politickému ovládnutí českého národa.
sjednotily se nejprve na společném po-
ztupu proti národní straně svobo-
domyslné. Dosazení zemské správní ko-
mise mělo být tmelem, jenž by slepoval vše-
chny strany proti straně svobodomyslné. Pře
tento rozpočet udělala však čáru českoslovan-
ská sociální demokracie, která přes úsilovné
námluvy radikálních stran postavila se ve věcí
komisariátu na stanovisko akčně s amostat-
né a ve věci nových voleb do sněmu če-
ského zaujala stanovisko zcela protilehlé, pro-
hlásivši, že za žádnou cenu nepřipustí.
aby nové volby konaly se za platnosti sta-
rého řádu volebního. Ihned bylo po přátelství
a objímání sociálních demokratů a obratem
ruky byla proti nim zahájena kampaň jako
proti podporám absolutismu, volajícím po
oktroji volební opravy. A když i akční výbor
národní strany svobodomyslné se prohlásil pro
volby za nového volebního řádu, obrací se
nyní radikální koalice i proti naší straně s ob-
viňováním, že jsme rovněž pro oktroj; reali-
stický „Čas“ dokonce obviňování toto rozšiřuje
tvrzením, že prý naší straně jde i „o to druhé-
aby oktrojem vyřízeny byly otázky národně-
politické a jazykové.“ A realistický list par-
dubický k tomu dokládá, že prý by Mladočeši
vítali oktroj i těchto věcí, „protože cítí abso-
lutní svou neschopnost věci ty dovésti s a m
ke zdárnému rozřešení.“
výbor národní strana
8
article
Jak zřejmo, máme tu co činiti s celou
úmyslnou soustavou matení pojmů
Mladočeši nemohou vítati žádný
oktroj a rozhodně už ne, protože by cítili
absolutní svou neschopnost dovésti věci ty
samike zdárnému rozřešení, poněvadž s a mi
nemají naprosto žádné zodpovědnosti za „věci
ty“, ani za fakové nebo onaké jejich rozře-
šení. Mladočeši vždycky, zejména však když
přestali být vedoucí zodpovědnou stranouv
české politice, usilovali o to, aby „věci ty
byly rozřešeny za součinnosti a zod-
povědnosti všech českých stran.
A trvají na tomto stanovisku i dnes, kdy nad
hlavou „těchto věcí“ visí meč v podobě oktro-
je. Vyslovil-li se náš akční výbor pro volby na
podkladě nového řádu volebního, neřekl tím
ještě, že nelze jinak, než oktrojem
dátinový volebnířád, poněvadž i jemu
je známo to, co bylo známo „Času“ dne 7.
srpna: že jsou dvě cesty — třetí neexistuje —
k opravě volebního řádu: cesta parlament-
ní a cesta oktrojem. Cesta parlamentní.
t. j. projednání volební opravy sněmem
král. Českého, podmiňuje však sou-
hlas Němců a souhlasu Němců možno do-
cíliti jen prostřednictvím česko-
německého vyrovnání. Poněvadž ale
strany radikální — dnešní „České Slovo“ zase
slavnostně prohlašuje, že „by bylo pod důstoj-
nost českého poslance, aby se na pozvání hr.
Němec
9
article
Stürgkha zúčastnil nějakých smiřovacích kon-
ferencí“ — zamítají nejen za sebe, nýbrž i z
všechny ostatní české strany obnovení jed-
nání smiřovacího, ukazují samy cestu —
oktroji. Kdo opravdu nechce oktroj a kdo
vůbec něco positivního chce: volební opravu,
zrušení zemské správní komíse a reaktivování
samosprávné ústavnosti — musí nastoupit
cestu parlamentní, cestu česko-německého vy-
rovnání. Tuto cestu však radikálové zapoví-
dají nastoupiti všem zásadně, a má proto
pravdu orgán sociálně-demokratický, který
praví: „Pracuje-li někdo v Čechách zásadně
a soustavně pro okrojírku, pak jsou to právě
české radikální strany, které smi-
řovačky ve sněmu za poměrů ústav-
ních rozbíjely a za poměrů dneš-
ních rovněž nechtějí o nich sly šet
ženouce tak vlastně samy věci v Čechách k
oktrojírce všeho vyrovnávacího materiálu.
Stürgkh
Čechy
10
article
Mir uzavřen.
Mir uzavřen.
Z Bukurešti, 8. srpna. (K. k.) O uznán
vzájemnosti ve školských a církevních otáz-
kách nebylo dosud mezi Srby a Bulhary docí
leno dohody. Bulhaři chtějí tuto otázku řešiti
na podkladě vzájemnosti, jak to již učinili se
Řeky, kdežto Srbové nechtějí zásadu vzájem-
nosti uznati.
Z Bělehradu, S. srpna. (K. k.) Vládní or-
gán „Samouprava“ dovozuje, že buku-
reštským mírem byla zásada balkánské rovno-
váhy dostatečným způsobem zajištěna, aby
zaručen byl pokojný a pravídelný vývoj poli-
tických styků na Balkáně. S tohoto stanovi-
ska posuzován uspokojuje mír potřeby všech
balkánských států dostatečným způsobem.
bulharští politikové dospějí při chladném po-
suzování ku poznání, že spojenci nezachovali
se k Bulharsku nespravedlivě. Okolnost, že
nová smlouva zaručuje trvalý mír, povznáší
značnou měrou výsledky bukureštské konfe-
rence nad výsledky velevyslanecké konferen-
ce, která se často řídí ohledy mimo Balkán
místo ohledem na věcné potřeby balkánských
národů a států. Proto mohou i výsledky buku-
reštské konference daleko spíše než výsledky
velevyslanecké konference spoléhati na trvan-
livost. Také Evropa může býti uspokojena
uzavřením míru, poněvadž jsou jím zákonné
zájmy velmocí dostatečně zajištěny.
Z Říma, 7. srpna. (K. k.) Pojednávajíc
uzavření bukurešťského míru, dovozuje „Tri-
buna“: Uskutečnění míru bylo uvítáno v ce-
lém světě s radostí. Dlužno sice řešiti ještě
jisté otázky, jako určení jižních hranic Alban-
ska, ohraničení mezi Srbskem a Řeckem a dri-
nopolskou otázku, avšak musí se doufati, že
též tyto otázky budou rozřešeny. Italie blaho-
přeje si, že přispěla k docíleným výsledkům.
Srba
Bulhar
Řek
Bukurešť
Bělehrad
Balkán
Bulharsko
Evropa
Řím
Srbsko
Řecko
Mir
11
article
Byla vždy prodchnuta stejnými pocity spra-
vedlnosti vůči válčícím a měřila všem stranám
stejně, prodchnuta jsouc přáním, aby všechny
vyvíjely svoji národnost a vydobyly si politi-
ckou a hospodářskou neodvislost. Dnes, kdy
Evropa se chystá zkoumatí, zdali v ustanove-
ních bukurešťské smlouvy není obsaženo něco,
co by mohlo poškoditi její zájmy, pokračuje
Italie, nyní jako dříve, ve svých snahách, aby
zabránila jakékoliv osamocené akci, jež by
škodila duchu míru vůbec a jeho smlouvám
zvláště.
Z Athén, 7. srpna. (K. k.) „Ag. d'Athé-
nes“ uveřejňuje toto oficiální communiqué
Na zvláštních poradách řeckých a bulharských
delegátů a v následující pak plenární schůz
bukurešťské konference bylo usneseno, aby
řecko-bulharské hranice byly stano-
veny takto: Od ústí řeky Nesty půjde pohra-
niční čára po břehu 26 km. daleko až ke vs
Oxilaru. V tomto místě opustí čára Nestua
obrátí se k severu, bude probíhati vilajeten
thráckým až k Šenes-Zuraday, pak až ke Kast-
ridaru-Devikli, na to se obrátí k západu až
k řece Strumě a Bistrici, načež zakončí na
hoře Hellesu.
Aga
Athé
Nesta
Oxilar
Deviknout
Evropa
Atény
Bistrica
km
12
article
Z Londýna, 8. srpna. („Fremdenbl.“) „Ti-
mes“ prohlašují k uzavření míru, že nový mír
není možno vítati s takovou důvěrou a uspo-
kojením, s jakou pozdravena by byla přátel
ská dohoda mezi spojenci neprodleně po míru
lendýnském. Bulharsko podrobilo se nyní ulo-
ženým mu podmínkám, ovšem pouze proto
že je neschopno se brániši. To není žádný
základ pro trvalý mír.
Z Bukureští, 8. srpna. (K. k. — R. f. a.) Velké
denní listy věnují pracím mírové konference po-
chavlné články. Oficiosní orgán „Politique“ pravii
Včerejší den je historickým dnem. Zajistil mír. —
Oficiální „Roumanie“ pozdravuje delegáty na míro-
vé konferenci i krále Karla, který velkou a krásnou
vládu korunuje skvělým způsobem. — Liberální list
„Inpendance Roumaine“ vzdává konferenci uznání
za to, že dovedla otázku východu z velké části roz-
řešiti. Uzavřený mír je ctí pro zmocněnce, jichž
jména budou přičiněna k bukurešťské smlouvě.
Z Bukurešti, 7. srpna. (K. k.) Ministr financí
Marghiloman uspořádal dnes, jako člen rumunské
delegace na konferenci, hostinu na počest vůdee
f . a
Karel
Marghiloman
Londýn
Bulharsko
Bukurešť
Inpendance Roumaine
13
article
NLI
NLI
bulharského poselstva. U ministra vojenství konala
se rovněž hostina, k níž byli pozváni všichni vo-
jenští experti.
14
article
Dík Tončeva prínci Fürstenbergovi.
Dík Tončeva prínci Fürstenbergovi.
Z Bukurešti, 8. srpna. (K. k.) Po včerejš
schůzi mírové konference dostavil se první
delegát Bulharska Tončev k rak.-uherské-
mu vyslanci princi Fürstenbergovi
děkoval mu vřelými slovy za podporu, jíž do-
stalo se bulharské věci za mírovéhe
vyjednávání od Rakousko-Uher-
ska a jíž Bulharsko zejména vděč
povolnost Srbska v ojázce Stru-
mice.
Dementi konflíktu Majoresca s Tončevem.
Z Bukurešti, 7. srpna. (K. k.) Rumunsk
telegrafní agentura oznamuje: V bělehradském
telegramu berlínského „Lokalanzeigru“ vypra-
vovalo se o trapné výměně slov, k níž došlo
v jedné ze schůzí bukurešťské konference
mezi předsedou Majorescem a vůdcem
bulharského poselstva Tončevem. Jsme
zmocněni tuto zprávu co nejfor
málněji vyvrátiti.
Tončev
Fürstenberg
Majoresca
Bukurešť
Bulharsko
Rakousko
Uhry
Srbsko
15
article
Revise smlouvy bukurešťské.
M. Z Kolína nad Rýnem, 8. srpna.
(Zvl. telegram „Národních Listů“.) „Köln
Ztg.“ oznamuje dle spolehlivých informac
ze Sofije: Místo evropské konference bude
se konati mezi velmocemi výměna názorů
o sporných otázkách, které v Bukurešti
nebyly rozřešeny. Bulhaři doufají, že roz-
hodnutí velmocí bude jim příznivo, a to tím
spíše, že v poslední době nastal v ruské
politice znatelný obrat, Bulharsku přející.
Z Bukurešti se oznamuje: Směrodatné
kruhy rumunské potvrzují důležitou, ale
poněkud nejasnou zprávu, že velvyslanecká
konference v Londýně se usnesla revido-
vati bukurešťskou smlouvu. Zástupci bal-
kánských států, kteří jsou v Bukurešti, jsou
přesvědčeni, že Rumunsko, Srbsko a Řecko
překazí takovou revisi.
Z Berlína, 8. srpna. „Vossische Ztg.“ ozna-
muje z Athén: Zde se nevěří v jednomyslnost
velmocí v otázce revise bukureštské mírové
smlouvy. V otázce kavalské dlužno hlav
váhu spatřovati v Rumunsku, které poctiv
a loyálně řídilo bukureštské vyjednávání
Zdejší politické kruhy poukazují k tomu, že
kromě národnostních a mravních ohledů také
hospodářské a finanční důvody nutí Řecko.
aby setrvalo na državě Kavaly.
Köln Ztg
Bulhar
Kolín nad Rýn
Bukurešť
Bulharsko
Londýn
Rumunsko
Srbsko
Řecko
Berlín
Atény
Vossische Ztg
16
article
Z Berlína, 8. srpna. „Localanz.“ sděluje
z Paříže: V okolí Pichonově se ujišťuje, že
noty, které předložili vyslanci rak.-uherský
ruský v Bukurešti v příčině revise bukurešt-
ské mírové smlouvy, mají společný účel pouze
v tom. aby Bulharsko nebylo příliš pokořeno
avšak že smysl jejich a tendence jsou velice
odchylnými. V rak.-uherské notě příliš je prů-
zračná protisrbská tendence, kdežt
ruská nota nevšímá si rozšíření srbského úze-
mí, nýbrž očekává ústupky Řeků v
prospěch Bulharů.
Z Vídně, 8. srpna. Pokud dostaly se na veřej-
nost podrobná ustanovení prozatímního míru, j
jisto, že nevyhovují stanovisku Rakousko-Uherska
zaujatému již od počátku vyjednávání, totiž aby
Bulharsko nebylo příliš pokořeno a by nebylo vy-
tlačeno ze střední Makedonie. Dlužno proto oče-
kávati, že rakouská diplomacie se nyní vynasnaží
aby velmoci, které sdílejí stanovisko Rakousko-
Uherska, pohnula k akci, čelící v podstatě k tomu.
aby stanovisku Rakousko-Uherska zjednána byl
plafnost. Pro revisi bukurešťské mírové smlouvy
vysloví se asi kromě Rakousko-Uherska tak
Rusko a možná též Anglie a Italie. Aby docílile
se rychlého provedení zmíněné akce, zahájí se ne-
prodleně přímé vyjednávání mezi kabinety těchte
států, které budou míti za účel, docíliti dohody pre
to, aby Bulharsku byly ponechány štip, Kočana
Kavala.
Z Paříže, 8. srpna. („N. Fr. Pr.“) „Temps“ s
dovídá, že anglický vyslanec odvo la
notu, kterou si anglická vláda vyhra-
žovala právo, podrobiti bukurešt-
dání.
skou smlouvu o míru revisi. Soud
se, že se tak stalo pod vlivem Francie, protože
francouzské vládě bylo by velice nepříjemno, kdy
by v potírání revise mírové smlouvy octla se osa
mocena s Německem
Pichonův
Řek
Bulhar
Kočan
Temps
Berlín
Paříž
Bukurešť
Bulharsko
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Makedonie
RakouskoUhersko
Rusko
Anglie
Francie
Německo
17
article
O Drinopol
Ze Sofije, 7. srpna. (K. k.) Proti cařihrad
ským zprávám, že bulharský vyslanec Nače-
vič učinil nové návrhy o Drinopoli, je bulhar
ská telegrafní agentura zmocněna prohlásiti
že Načevič nikdy neměl rozkazu učiniti vte
věci nějaký návrh.
Z Cařihradu, 7. srpna. (K. k.) Francouz
ský podplukovník Foulon, člen komise pro
reorganisaci četnictva, byl jmenován velite-
lem četnictva v drinopolském vilajetu. V úřad-
ním komuniké se prohlašuje, že působenín
Foulona je zajištěn pořádek.
Z Caříhradu, 7. srpna. (K. k.) Minister
ská rada počala projednávati identickou notu
velmocí.
Z Cařihradu, 8. srpna. Ministerská rada
konala ihned po obdržení návrhu velmocí ně
kolikahodinnou konferenci, aby na ní pojed
nala o zakročení velmocí. Jak se proslýchá
odpoví velkovezír na notu velmocí ústně a to
v pondělí při přijímání diplomatů. Zpráva, že
velkovezír slíbil pokud možná co nejrychlej
zodpověděti notu velmocí, co nejdůrazněji se
úřadně dementuje. Porta, jak se zdá, odho-
dlala se setrvati na dosavadním stanovisku.
Z Berlína, 8. srpna. V záležitosti drino-
polské jeví se v Německu málo ochoty půso-
biti na Turecko nějakými represáliemi. Zde
jest pevné přesvědčení, že včerejší zakročen
velmocí u Porty zůstane naprosto bezúspěš-
ným, poněvadž jest domněnka, že ani Rusko
ani Francie nepomýšlí vážně na to, aby n
Turecko vykonaly nějaký vážnější nátlak.
Francouz
Foulon
Port
Drinopol
Sofijá
Cařihrad
Berlín
Německo
Turecko
Rusko
Francie
18
article
Ze Sofije, 8. srpna. Na směrodatných mí-
stech jsou přesvědčeni, že Turecko připravuje
postup na Drinopol a to pravděpodobně z té
příčiny, aby Turci měli nějakou záruku za své
požadavky za Thrakii. Od včerejška jest sly-
šeti v Harmanli dunění děl směrem od Dri-
nopole.
Z Potrohradu, 8. srpna. („Zeit“.) V nevy-
řízené drinopolské otázce napětí dle výroků
z kruhů diplomatických poněkud polevilo.
Mezi velmocemi vyměněny názory o otázee
kompensační, při čemž prý docílena dohoda.
že všechny kompensace musí se díti na úče
Bulharska. Jak se s různých stran naznačuje
upraví se hranice bulharsko-turecké patrně
podél toku Marice a řeky Ergenu. Zvýšen
tureckých cel však velmoci musí prý odmít
nouti.
Marika
Turecko
Drinopol
Turec
Dri
Potrohrad
Bulharsko
Ergen
Sofij
19
article
Bulharsko odzbrojí a dovolává se velmocí.
Ze Sofije, 7. srpna. (K. k.) Bulharská te
legratní agentura oznamuje: Vláda odevzdal.
včera zástupcům velmocí notu, ve které ozna-
muje, že dala svým delegátům v Bukurešt
nutné instrukce, aby podepsali mírové preli-
mináře, a že, aby podala nový důkaz své míru-
milovnosti, se rozhodla ihned po podepsán
mírové smlouvy přikročiti k odzbrojen
armády, přes hrozivé nebezpeč
tureckého vpádu do jižního Bul
harska. Toto rozhodnutí vlády vzniklo
z jejího pevného přesvědčení, že velmoci pře-
vzaly úkol prostředkovati pro příjetí pohra-
niční čáry Midija-Enos, že ocení správně po-
kojné smýšlení Bulharska, že dokážou respek-
tování londýnské smlouvy za jich součinnosti
uzavřené Tureckem a že budou ochotny
sáhnouti ke všem po ruce jsoucím prostřed-
kům, aby předešly vpádu Turecka, který by
měl za následek šíření hrůzy a úplné zpusto-
šení země. Bulharská vláda vznáší řudíž v téte
věci naléhavý apel k velmocem.
Jednání o nový balkánský svaz. — Hospo-
dářské sblížení Srbska a Rumunska.
Z Bukurešti, 8. srpna. (D. V. B.) Mezi de-
legáty balkánských států konaly se v posled
ních dnech porady, které měly za účel umož
niti znovuzřízení balkánského svazu za účast
Rumunska. Mezi Rumunskem a Srbskem uza-
vře prý se záhy zvláštní obchodní smlouva
aby se mezí oběma státy zjednaly lepší ob-
Bulharsko
Sofijá
Turecko
Srbsko
Rumunsko
Bukurešť
MidijaEno
20
article
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . za sb
večerní
za i
Ve filiálkách na venkově
ranní cislo . . . . . . . 10h
vočerní . . . . . . . . 5b
Inseráty
platí se hotové napřed-
Předplacení a inserty přijima
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se táš
redakco, táskárna a expedine
„Národních Láistů
Eukoplay se nsvracet
národní Láistus Eukoplay
21
article
chodní styky. Vystaví prý se most přes Dunaj
v Turn-Severinu, jímž umožní se Rumunsku
připojení na příští adrijskou dráhu a Srbsku
spojení přes Rumunsko s Černým mořem.
Ohraníčení jižní Albanie.
Z Říma, 8. srpna. Otázka ohraničení jižní
Albanie bude pravděpodobně dnes vyřízena.
Francie se svým stanoviskem osamotněla, po-
něvadž Anglie a Rusko si přejí albanskou
otázku pokud možná co nejrychleji vyříditi.
Obnoví-li dnes Francie své prohlášení, stane
se to pravděpodobně v mírné formě. Italie.
Rakousko-Uhersko a Německo trvají pevně
na svém stanovisku.
Aromunská deputace.
Z Bukurešti, 8. srpna. (K. k.) Včera dostavila se
aromunská deputace z Korice k rakousko-uherské-
mu vyslanci princi Fürstenbergovi, jemuž vy-
líčila ukrutnosti spáchané Řeky na Albancích
Aromunech a žádala ho, aby svým vlivem přispělk
tomu, aby okres korický byl přivtělen k Albanii.
Grey o hrůzách balkánské války.
Z Londýna, 7. srpna. (K. k.) Noel Buxton se
ptal, zdali došla od britského jednatele v Rodostu
zpráva o výtržnostech tureckého vojska, Sir Edv.
Grey odpověděl: Dostal jsem od vicekonsula,
ustanoveného pro Rodosto, několik zpráv o nejno-
vějších událostech tamních. Kdybych uveřejnil tyto
zprávy, byl bych povinen uveřejniti také zprávy.
které obvíňují jiné balkánské národy. Rees se ptal,
ví-li Grey, že takové dotazy působí velmi neblaze
na smýšlení Mohamedánů. Grey odpověděl: Po-
zoruji dobře, že dotazy toho druhu působí ne-
příznivým dojmem v tom či onom táboře. Proto
snažil jsem se ve všech svých odpovědech, kdy-
koliv jsem dostal nepříznivé zprávy o jednotlivé
národnosti nebo o několika národnostech, chovati
se k nim naprosto stejně, abych předešel jakému-
koliv podezření, že se chováme k některé vládě
jinak než k ostatním dostali-li jsme nepřízniv
zprávy.
Severin
Fürstenberg
Řek
Grey
Noel Buxton
Rees
Dunaj
Rumunsko
Albánie
Řím
Francie
Anglie
Rusko
Rakousko
Uhersko
Německo
Bukurešť
Korice
Londýn
Rodosto
23
article
Z Bělehradu, 7. srpna. (K. k.) Zpráva o uzavře-
ní preliminárního míru vyvolává ve všech kruzích
nejživější uspokojení. Dle úřadních výkazů ubýv
nyní cholerové nákazy silně také ve vojenských ne-
mocnicích. Zejména ubylo případů nemoci se smrtel-
ným zakončením. Té doby je v bělehradských zá-
ložních nemocnicích pouze 42 nemocných cholerou.
Dva rakouští bakteriologové, kteří zde dleli, oda-
brali se jeden do Kočan a druhý do Štipu.
Z Cařihradu, 7. srpna. (K. k.) Byly zde konstato-
vány dva případy nasvědčující choleř
Bělehrad
Cařihrad
24
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Postavení hr. Berchtolda otřeseno?
Z Paříže, 8. srpna. (Zeit.) Zdejší časopisy mluví
otevřeně o vážné diplomatické porážce Rakouska.
jejíž obětí může prý se státi hr. Berchtold. Dl
vídeňské zprávy „Tempsu“ se jeho postavení stále
zhoršuje. Hr. Berchtold je vysazen útokům ministra
vojenství, který označuje vojenskou situaci jako ne-
udržitelnou. „Temps“ označuje za nástupce Berch-
toldova uherského ministerského předsedu Štěpána
Tiszu nebo mlnistra financí ryt. Zaleské ho.
Rozhovory dra. Levického s Poláky.
Vůdce haličských Rusínů posl. dr. Kon-
stantin Levický zavítal v těchto dnech do
Marianských Lázní, kde setkal se s haličským
místodržitelem drem. Korytowským a ji-
nými politickými osobami, s nimiž měl nezá-
vazné rozhovory o situaci v Haliči. Dr. Le-
vický poukázal mezi jiným, že rusínští po-
slanci dosud nevědí, zdali Poláci navrhnou Ru-
sínům dosavadní nebo nějaký nový kompro-
mis o volební reformě, ani na jakém podkladě
budou s nimi vyjednávati. Rusíni musí tudíž
vyčkati, zdali polští odpůrci dřívějšího kom-
promisu změní své chování tak, aby byla
možnou dohoda, třeba pouze za nových mo-
dalit.
Bar. Skerlecz bude konferovatí dále.
Ze Záhřeba, 8. srpna. Královský komisa
bar. Skerlecz vrátil se sem včera a pokra-
čuje v poradách s chorvatskými politiky cestou
do Pešti přerušených. Na počátku příštiho
týdne předloží již, jak se doufá, ministerskému
předsedovi své návrhy
Berchtold
Štěpán Tisza
Polák
Rusín
Paříž
Rakousko
Hradec
Halič
Záhřeb
Pešť
Zeit
Kon
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
REICHENHALI.
Reichenhall leží v nádherném údolí bavor-
ských Alp. Město, jež čítá asi 6000 obyvatelů, se
všech stran horami chráněno, leží na říčce Saalach
a vzkvétá z cizích, sem dovážených, peněz. Solné
zdejší prameny byly prý již v r. 11 před Kristem
Římanům známy. A proto je s podivem, že Ra-
kousko, jemuž kraj tento před válkami napoleon-
skými patřil, s lehkým srdcem zaměnilo jej po
válce za bezvýznamné území jižnější. Jinak není
zde ani průmyslu, ani zemědělství.
Bytů je zde dostatek. Našinec, jenž jel sem
takřka na jisto, že vyhledá poradu dra. Pospí-
šila, je překvapen, když se zde dovídá, že dr
Pospíšil, počínaje letoškem, jži neordinuje. Ve všech
našich časopisech, kde uvádění jsou čeští lázeňští
lékaři, v prospektu lázeňském i v seznamu bytů
zdejších najdete jméno jeho jako lékaře ordinují-
eího a až u samých dveří vily jeho dovídáte se
opak. Je nás zde několik a padají různé poznámky
mezi nimiž ta, že nepostaral se svým dlouholetým
i novým českým hostům o svého nástupce, je
zajisté plně odůvodněna. Jen náhodou dovídáme
se, že jest jím odporučován dr. D. Winter, Ludwig-
strasse 29., i odcházíme po krátké úradě k němu
všichni. A setkavše se po několika dnech, slyším
slova uspokojení.
Jako lázně světové jsou zdejší zařízeny mo-
derně a účelně. Léčí se zde různé druhy nemocí.
Krist
Říman
Pospíšil
doktor
D Winter
Ludwig
Saalach
ský Alpa
26
article
hlavním odborem ale je léčba cest dýchacích, z
kterýmž účelem je zde celá řada inhalatorií
kloktáren a hlavně pneumatických komor. Nejzná-
mějším je zdejší „Gradierhaus“, budova to, ve
které do výše 30 m narovnáno jest proutí, po jehož
rovně zastřihnutých krajích kape voda zdejších
pramenů solných, která takto se rozstřikujíc, je
procházejícím se obecenstvem vdechována.
Obecenstva je zde mnoho a ze všech končin
světa. Z Ruska, Ameriky, Francie i Anglie, a hlav-
ně ovšem z říše kázně a dobrých mravů a z Ra-
kouska. Dobrých 40 procent tvoří židé polští
uherští i naši. Zajímavo je: polský žid mluví zde
polsky, maďarský — maďarsky a český — ně-
mecky.
Češí seznamují se po většině v čítárně, kd
vyloženo jest na 300 čásopisů všech řečí. Z českých
nacházíme zde „Národní Listy“, „Národní Politiku“
„Samostatnost“, „Čas“, „Hlas Národa“ a „Union“
S bolestí naslouchá zde člověk pozn ámkán
čtoucích Němců o násilném odstranění samosprávy
v království českém a stále těm jízlivým úsměškům
že v Drinopoli opět půlměsíc vládne.
Lázeňská hudba zdejší je velice četná a dobře
sehraná. Marně však čekáme také na skladb
slovanskou. V desíti dnech jednou byla na pro-
gramu skladba čajkovského, česká dosud ani je-
diná.
Jinak se zde našinec může pohybovati úplně
volně a bez obavy, že dožije se zde nějakých
urážek, mluví-li česky, jako se děje ve světovýc
J. K.
lázních českých.
Němec
lázeň
Rusko
Amerika
Francie
Anglie
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nová londýnská aléra. Z Londýna s
oznamuje: Sotva je odbyta aféra Marconio-
va, ztrpčuje oposice členům kabinetu život no-
vým skandálem. Nedávno byla zatčena ku-
plířka, která vydržovala ve čtvrti Piccadilly ele-
gantně zařízený byt, do kterého přiváděla staršín
pánům, kteří o to písemně žádalí, nedospělá děv-
čata. Policie objevila korespondenci, která o tom
svědčí a také našla denník kuplířky, v němž vedl
přesné záznamy o návštěvnících svého bytu. U
každého jména byly také udány vyplacené obnosy
Ke všeobecnému podivu nebylo při zatčení kuplíř-
ky použito patřičnými úřady ani dopisů, ani den-
níku jako důkazu. Od té doby zaplavuje oposice
vládu tak zvanými krátkými dotazy, proč se tak
nestalo. V parlamentních kruzích se tvrdošijně
udržuje zpráva, že při úplném odhalení aféry ocitli
by se členové kabinetu jako návštěv-
níci onoho domu v trapné situaci.
— Novinový král. Majiteli „Timesů“. „Daily
Mail“. „Daily Mirror“ a ještě řady jiných listů
časopisů anglických, lordu Northeliffovi, nemůže
nikdo upřiti titulu „novinový král“. Jako 14letý
žák založil vlastní časopis „School Magazine“, tý-
denník, vlastnoručně psaný. Tehdejšímu Alfredu
Harmsworthovi předpověděli sice přátelé, že ne-
bude míti jeho podnik úspěchu, ale nestalo se tak.
S optimismem jemu vlastním uveřejnil v prvním
čísle zprávu, že „se dovídá z dobrého pramene, že
nově založený časopis bude míti nevídaný dosud
úspěch“ a v druhém čísle mohl již oznámiti, že se
jeho předpověď vyplnila a úspěch mladého časo-
pisu je nepopíratelný. Časopis se brzy zaplatil
ve čtvrtém čísle mohl vydavatel oznámiti vydání
Northeliff
Harmsworth
Londýn
Piccadilly
Timesy
Daily Maila
Daily Mirror
School magazín
28
article
zvláštního „přepychového“ čísla prázdnínového
A tak zůstal Alfred Harmsworth u novin, ač jeho
rodina z něho chtěla míti advokáta. Jistý nakla-
datel nabídl mu redakci školního časopisu a jak
17letý hoch byl již chefredaktorem a měl 4000 K
příjmů! Ve 22 letech učinil svůj první velký krok
založil známý anglický týdepník „Answers“, který
za nepatrný obnos 1 ponny poskytuje opravdu
mnoho. Přišti novinový král dal do podniku cele
své jmění, 35.000 K. Odberníci mu sice říkali, že
o ně přijde a tím bude ve světě novin nemožný.
ale brzy se ukázalo, že jeho spekulace byla správ-
na: za neobyčejně krátkou dobu měl nový časopi
náklad 100.000 výtisků a dnes vychází ve více
nežli 1 milionu exemplářích. Dle náhledu samol-
ného lorda Northeliffa je něco takového možno jen
v Anglii, kde většina obyvatelstva bydlí ve mě-
stech. „Shromážďování velkého množství lidí je
špatné pro národ, ale dobré pro noviny,“ říká no-
vinový král. Dnes je lord Northeliffe majitelem
tolika novin a časopisů, že je sám sotva přečte
a přece denně vykonává tuto obrovskou práci
Se všemi je ve stálém nejužším spojení. Vstává
ráno v 6 hod. a do 9 hod. čte „své“ noviny a časo-
pisy: při tom diktuje svému tajemníku poznámky
Harmsworth
Northeliff
Northeliffe
Anglie
29
article
Kritiky, pochvala, výtky a pokyny jsou denně
oznamovány, jednotlivým redaktorům. Také na
cestách — lord Northcliffe procestuje třetinu ro-
ku — čte své noviny a důkladně je propracuje
Výroba novin lorda Northeliffa se znenáhla tak
rozšířila, že musil pomýšleti na vlastní papírnu
všecka ostatní průmyslová odvětví, nutná při vý-
robě novin a časopisů. Potřeboval ročně za 20 mi-
lionu K papíru a proto koupil v Novofundlandsku
5500 čtver. km lesa a postavil v něm továrnu, kte-
rá dřevo zpracuje na papírovinu, z níž se pak dělé
v Gravesendu při ústí Temže papír, jehož se vy-
robí měsíčně 5000 tun. Také tiskařskou čerňsi
dává novinový král vyráběti ve své továrně. Roč-
ně jí spotřebuje za 1 mil. K. Dle lorda Northelifía
je novinářství nyní na polovině cesty svého vývoje
Dříve nebo později budou prý všecky denní listy
Northcliffe
Northeliff
Northelifía
km
30
article
illustrovati svůj text barevnými fotografiemi, které
se budou tiskem reprodukovai
— Statistika ženské krásy v románech. Spiso-
vatel Charles Lalo a jeho choť Anne-Marie Lal
obrali si za úkol, napsati statistiku ženské krásy
ze 400 románů. Dle jejich náhledu je krása před-
sudkem od něhož už se pozvolna empncipujeme
tím, že zavádíme pojem „hezkost“; ba dokonceo-
hlašují „bankrot krásy“ a dokazují, že moderní
básníci objevili u ženy také půvaby ošklivosti, že
třeba činiti rozdíl mezi úsudky obou pohlaví a že
se ženám zdají vesměs ošklivé ty ženy, o nichž
muži tvrdí, že jsou krásné. V čele románové sta-
tistiky ženské krásy jsou krásné oči: ve 100 pro-
centech případů mají hrdinky krásné oči, a to 60
procent má oči modré, 40 proc. černé. 95 pro.
má krásnou pleť; u 70 proc. je zářivá, u 20 proc.
bledá nebo mdlá a u 2 proc. neobyčejně bílá, s pi-
hami. Jemné a pěstěné ruce žádají spisovatelé při
95 proc. i od selek a dělnici také pěknou postavu
musí míti hrdinky nejméně v 90 případech ze 100.
Lalo
Anne
Lal
31
article
V 80 proc. jsou spisovatelé nadšení pro rudé rtys
bledé rty jsou opěvovány jen ve 20 proc., a to jako
znamení dojemné krásy, zvláště u nemocných. Ma-
lá ústa jsou vyhlašována za znamení krásy v 85
proc., velká ústa „s řadami perel“ jsou v poměru
k tomu krásná jen v 15 proc. Velká ústa bez
krásných zubů se neopěvují nikde. Pokud se týče
nohou jsou dle statistiky v 90 proc. případů zna-
mením krásy nohy malé a jen v 10 proc. nohy vel-
ké. Vzezření souchotinářek je považováno při 20
proc. za ideál krásy, je však při tom podotknuto.
že jde hlavně o romány z let 1830—80, kdy byla
zvláštní záliba pro romantiku hektických zjevů.
Více, nežli normální chmýří, jež vrhá na kůži
měkké slíny, je jenom v 5 proc. líčení považováno
za krásu; v 0.5 proc. případu jsou krásní tak
hrbatí a kulhaví. Že by ličidla a falešné vlasy se
libily, o tom jsou v románech jen stopy. Spisowatelé
podivné statistiky ještě konstatují, že v moderních
románech zeví se záliba pro nervosní ženy.
Ma