ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e9d839d0-8f15-11dd-8518-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 96, org 11, person 56, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 8. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 216.
4 article
Naranní a večerní listy předplácí se V Praze v administrací: na měsle. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou a měsle na čtvrt leta: . . . 7 K es ve fillälkách na měsle. 2K g Fošton: a měsie. . . . . na čvrt leti : . . . 9 K eon s dvojí zásilkou ns měsla, na čivrt leta : . . . K doe
Praha
5 title
Matení pojmů.
6 article
V Praze, 8. srpna.
Praha
7 article
České radikální strany dostaly se do slepé uličky, z níž nevědí teď, kudy ven! Když přišla zemská správní komise se vším příslušenstvím. umínily si starati se v první řadě o nové volby do sněmu král. Českého a v předpokladu, že konečně přišel vhodný oka- mžik k politickému ovládnutí českého národa. sjednotily se nejprve na společném po- ztupu proti národní straně svobo- domyslné. Dosazení zemské správní ko- mise mělo být tmelem, jenž by slepoval vše- chny strany proti straně svobodomyslné. Pře tento rozpočet udělala však čáru českoslovan- ská sociální demokracie, která přes úsilovné námluvy radikálních stran postavila se ve věcí komisariátu na stanovisko akčně s amostat- né a ve věci nových voleb do sněmu če- ského zaujala stanovisko zcela protilehlé, pro- hlásivši, že za žádnou cenu nepřipustí. aby nové volby konaly se za platnosti sta- rého řádu volebního. Ihned bylo po přátelství a objímání sociálních demokratů a obratem ruky byla proti nim zahájena kampaň jako proti podporám absolutismu, volajícím po oktroji volební opravy. A když i akční výbor národní strany svobodomyslné se prohlásil pro volby za nového volebního řádu, obrací se nyní radikální koalice i proti naší straně s ob- viňováním, že jsme rovněž pro oktroj; reali- stický „Čas“ dokonce obviňování toto rozšiřuje tvrzením, že prý naší straně jde i „o to druhé- aby oktrojem vyřízeny byly otázky národně- politické a jazykové.“ A realistický list par- dubický k tomu dokládá, že prý by Mladočeši vítali oktroj i těchto věcí, „protože cítí abso- lutní svou neschopnost věci ty dovésti s a m ke zdárnému rozřešení.“
výbor národní strana
8 article
Jak zřejmo, máme tu co činiti s celou úmyslnou soustavou matení pojmů Mladočeši nemohou vítati žádný oktroj a rozhodně už ne, protože by cítili absolutní svou neschopnost dovésti věci ty samike zdárnému rozřešení, poněvadž s a mi nemají naprosto žádné zodpovědnosti za „věci ty“, ani za fakové nebo onaké jejich rozře- šení. Mladočeši vždycky, zejména však když přestali být vedoucí zodpovědnou stranouv české politice, usilovali o to, aby „věci ty byly rozřešeny za součinnosti a zod- povědnosti všech českých stran. A trvají na tomto stanovisku i dnes, kdy nad hlavou „těchto věcí“ visí meč v podobě oktro- je. Vyslovil-li se náš akční výbor pro volby na podkladě nového řádu volebního, neřekl tím ještě, že nelze jinak, než oktrojem dátinový volebnířád, poněvadž i jemu je známo to, co bylo známo „Času“ dne 7. srpna: že jsou dvě cesty — třetí neexistuje — k opravě volebního řádu: cesta parlament- ní a cesta oktrojem. Cesta parlamentní. t. j. projednání volební opravy sněmem král. Českého, podmiňuje však sou- hlas Němců a souhlasu Němců možno do- cíliti jen prostřednictvím česko- německého vyrovnání. Poněvadž ale strany radikální — dnešní „České Slovo“ zase slavnostně prohlašuje, že „by bylo pod důstoj- nost českého poslance, aby se na pozvání hr.
Němec
9 article
Stürgkha zúčastnil nějakých smiřovacích kon- ferencí“ — zamítají nejen za sebe, nýbrž i z všechny ostatní české strany obnovení jed- nání smiřovacího, ukazují samy cestu — oktroji. Kdo opravdu nechce oktroj a kdo vůbec něco positivního chce: volební opravu, zrušení zemské správní komíse a reaktivování samosprávné ústavnosti — musí nastoupit cestu parlamentní, cestu česko-německého vy- rovnání. Tuto cestu však radikálové zapoví- dají nastoupiti všem zásadně, a má proto pravdu orgán sociálně-demokratický, který praví: „Pracuje-li někdo v Čechách zásadně a soustavně pro okrojírku, pak jsou to právě české radikální strany, které smi- řovačky ve sněmu za poměrů ústav- ních rozbíjely a za poměrů dneš- ních rovněž nechtějí o nich sly šet ženouce tak vlastně samy věci v Čechách k oktrojírce všeho vyrovnávacího materiálu.
Stürgkh Čechy
10 article Mir uzavřen.
Mir uzavřen. Z Bukurešti, 8. srpna. (K. k.) O uznán vzájemnosti ve školských a církevních otáz- kách nebylo dosud mezi Srby a Bulhary docí leno dohody. Bulhaři chtějí tuto otázku řešiti na podkladě vzájemnosti, jak to již učinili se Řeky, kdežto Srbové nechtějí zásadu vzájem- nosti uznati. Z Bělehradu, S. srpna. (K. k.) Vládní or- gán „Samouprava“ dovozuje, že buku- reštským mírem byla zásada balkánské rovno- váhy dostatečným způsobem zajištěna, aby zaručen byl pokojný a pravídelný vývoj poli- tických styků na Balkáně. S tohoto stanovi- ska posuzován uspokojuje mír potřeby všech balkánských států dostatečným způsobem. bulharští politikové dospějí při chladném po- suzování ku poznání, že spojenci nezachovali se k Bulharsku nespravedlivě. Okolnost, že nová smlouva zaručuje trvalý mír, povznáší značnou měrou výsledky bukureštské konfe- rence nad výsledky velevyslanecké konferen- ce, která se často řídí ohledy mimo Balkán místo ohledem na věcné potřeby balkánských národů a států. Proto mohou i výsledky buku- reštské konference daleko spíše než výsledky velevyslanecké konference spoléhati na trvan- livost. Také Evropa může býti uspokojena uzavřením míru, poněvadž jsou jím zákonné zájmy velmocí dostatečně zajištěny. Z Říma, 7. srpna. (K. k.) Pojednávajíc uzavření bukurešťského míru, dovozuje „Tri- buna“: Uskutečnění míru bylo uvítáno v ce- lém světě s radostí. Dlužno sice řešiti ještě jisté otázky, jako určení jižních hranic Alban- ska, ohraničení mezi Srbskem a Řeckem a dri- nopolskou otázku, avšak musí se doufati, že též tyto otázky budou rozřešeny. Italie blaho- přeje si, že přispěla k docíleným výsledkům.
Srba Bulhar Řek Bukurešť Bělehrad Balkán Bulharsko Evropa Řím Srbsko Řecko Mir
11 article
Byla vždy prodchnuta stejnými pocity spra- vedlnosti vůči válčícím a měřila všem stranám stejně, prodchnuta jsouc přáním, aby všechny vyvíjely svoji národnost a vydobyly si politi- ckou a hospodářskou neodvislost. Dnes, kdy Evropa se chystá zkoumatí, zdali v ustanove- ních bukurešťské smlouvy není obsaženo něco, co by mohlo poškoditi její zájmy, pokračuje Italie, nyní jako dříve, ve svých snahách, aby zabránila jakékoliv osamocené akci, jež by škodila duchu míru vůbec a jeho smlouvám zvláště. Z Athén, 7. srpna. (K. k.) „Ag. d'Athé- nes“ uveřejňuje toto oficiální communiqué Na zvláštních poradách řeckých a bulharských delegátů a v následující pak plenární schůz bukurešťské konference bylo usneseno, aby řecko-bulharské hranice byly stano- veny takto: Od ústí řeky Nesty půjde pohra- niční čára po břehu 26 km. daleko až ke vs Oxilaru. V tomto místě opustí čára Nestua obrátí se k severu, bude probíhati vilajeten thráckým až k Šenes-Zuraday, pak až ke Kast- ridaru-Devikli, na to se obrátí k západu až k řece Strumě a Bistrici, načež zakončí na hoře Hellesu.
Aga Athé Nesta Oxilar Deviknout Evropa Atény Bistrica km
12 article
Z Londýna, 8. srpna. („Fremdenbl.“) „Ti- mes“ prohlašují k uzavření míru, že nový mír není možno vítati s takovou důvěrou a uspo- kojením, s jakou pozdravena by byla přátel ská dohoda mezi spojenci neprodleně po míru lendýnském. Bulharsko podrobilo se nyní ulo- ženým mu podmínkám, ovšem pouze proto že je neschopno se brániši. To není žádný základ pro trvalý mír. Z Bukureští, 8. srpna. (K. k. — R. f. a.) Velké denní listy věnují pracím mírové konference po- chavlné články. Oficiosní orgán „Politique“ pravii Včerejší den je historickým dnem. Zajistil mír. — Oficiální „Roumanie“ pozdravuje delegáty na míro- vé konferenci i krále Karla, který velkou a krásnou vládu korunuje skvělým způsobem. — Liberální list „Inpendance Roumaine“ vzdává konferenci uznání za to, že dovedla otázku východu z velké části roz- řešiti. Uzavřený mír je ctí pro zmocněnce, jichž jména budou přičiněna k bukurešťské smlouvě. Z Bukurešti, 7. srpna. (K. k.) Ministr financí Marghiloman uspořádal dnes, jako člen rumunské delegace na konferenci, hostinu na počest vůdee
f . a Karel Marghiloman Londýn Bulharsko Bukurešť Inpendance Roumaine
13 article NLI
NLI bulharského poselstva. U ministra vojenství konala se rovněž hostina, k níž byli pozváni všichni vo- jenští experti.
14 article Dík Tončeva prínci Fürstenbergovi.
Dík Tončeva prínci Fürstenbergovi. Z Bukurešti, 8. srpna. (K. k.) Po včerejš schůzi mírové konference dostavil se první delegát Bulharska Tončev k rak.-uherské- mu vyslanci princi Fürstenbergovi děkoval mu vřelými slovy za podporu, jíž do- stalo se bulharské věci za mírovéhe vyjednávání od Rakousko-Uher- ska a jíž Bulharsko zejména vděč povolnost Srbska v ojázce Stru- mice. Dementi konflíktu Majoresca s Tončevem. Z Bukurešti, 7. srpna. (K. k.) Rumunsk telegrafní agentura oznamuje: V bělehradském telegramu berlínského „Lokalanzeigru“ vypra- vovalo se o trapné výměně slov, k níž došlo v jedné ze schůzí bukurešťské konference mezi předsedou Majorescem a vůdcem bulharského poselstva Tončevem. Jsme zmocněni tuto zprávu co nejfor málněji vyvrátiti.
Tončev Fürstenberg Majoresca Bukurešť Bulharsko Rakousko Uhry Srbsko
15 article
Revise smlouvy bukurešťské. M. Z Kolína nad Rýnem, 8. srpna. (Zvl. telegram „Národních Listů“.) „Köln Ztg.“ oznamuje dle spolehlivých informac ze Sofije: Místo evropské konference bude se konati mezi velmocemi výměna názorů o sporných otázkách, které v Bukurešti nebyly rozřešeny. Bulhaři doufají, že roz- hodnutí velmocí bude jim příznivo, a to tím spíše, že v poslední době nastal v ruské politice znatelný obrat, Bulharsku přející. Z Bukurešti se oznamuje: Směrodatné kruhy rumunské potvrzují důležitou, ale poněkud nejasnou zprávu, že velvyslanecká konference v Londýně se usnesla revido- vati bukurešťskou smlouvu. Zástupci bal- kánských států, kteří jsou v Bukurešti, jsou přesvědčeni, že Rumunsko, Srbsko a Řecko překazí takovou revisi. Z Berlína, 8. srpna. „Vossische Ztg.“ ozna- muje z Athén: Zde se nevěří v jednomyslnost velmocí v otázce revise bukureštské mírové smlouvy. V otázce kavalské dlužno hlav váhu spatřovati v Rumunsku, které poctiv a loyálně řídilo bukureštské vyjednávání Zdejší politické kruhy poukazují k tomu, že kromě národnostních a mravních ohledů také hospodářské a finanční důvody nutí Řecko. aby setrvalo na državě Kavaly.
Köln Ztg Bulhar Kolín nad Rýn Bukurešť Bulharsko Londýn Rumunsko Srbsko Řecko Berlín Atény Vossische Ztg
16 article
Z Berlína, 8. srpna. „Localanz.“ sděluje z Paříže: V okolí Pichonově se ujišťuje, že noty, které předložili vyslanci rak.-uherský ruský v Bukurešti v příčině revise bukurešt- ské mírové smlouvy, mají společný účel pouze v tom. aby Bulharsko nebylo příliš pokořeno avšak že smysl jejich a tendence jsou velice odchylnými. V rak.-uherské notě příliš je prů- zračná protisrbská tendence, kdežt ruská nota nevšímá si rozšíření srbského úze- mí, nýbrž očekává ústupky Řeků v prospěch Bulharů. Z Vídně, 8. srpna. Pokud dostaly se na veřej- nost podrobná ustanovení prozatímního míru, j jisto, že nevyhovují stanovisku Rakousko-Uherska zaujatému již od počátku vyjednávání, totiž aby Bulharsko nebylo příliš pokořeno a by nebylo vy- tlačeno ze střední Makedonie. Dlužno proto oče- kávati, že rakouská diplomacie se nyní vynasnaží aby velmoci, které sdílejí stanovisko Rakousko- Uherska, pohnula k akci, čelící v podstatě k tomu. aby stanovisku Rakousko-Uherska zjednána byl plafnost. Pro revisi bukurešťské mírové smlouvy vysloví se asi kromě Rakousko-Uherska tak Rusko a možná též Anglie a Italie. Aby docílile se rychlého provedení zmíněné akce, zahájí se ne- prodleně přímé vyjednávání mezi kabinety těchte států, které budou míti za účel, docíliti dohody pre to, aby Bulharsku byly ponechány štip, Kočana Kavala. Z Paříže, 8. srpna. („N. Fr. Pr.“) „Temps“ s dovídá, že anglický vyslanec odvo la notu, kterou si anglická vláda vyhra- žovala právo, podrobiti bukurešt- dání. skou smlouvu o míru revisi. Soud se, že se tak stalo pod vlivem Francie, protože francouzské vládě bylo by velice nepříjemno, kdy by v potírání revise mírové smlouvy octla se osa mocena s Německem
Pichonův Řek Bulhar Kočan Temps Berlín Paříž Bukurešť Bulharsko Vídeň Rakousko Uhersko Makedonie RakouskoUhersko Rusko Anglie Francie Německo
17 article
O Drinopol Ze Sofije, 7. srpna. (K. k.) Proti cařihrad ským zprávám, že bulharský vyslanec Nače- vič učinil nové návrhy o Drinopoli, je bulhar ská telegrafní agentura zmocněna prohlásiti že Načevič nikdy neměl rozkazu učiniti vte věci nějaký návrh. Z Cařihradu, 7. srpna. (K. k.) Francouz ský podplukovník Foulon, člen komise pro reorganisaci četnictva, byl jmenován velite- lem četnictva v drinopolském vilajetu. V úřad- ním komuniké se prohlašuje, že působenín Foulona je zajištěn pořádek. Z Caříhradu, 7. srpna. (K. k.) Minister ská rada počala projednávati identickou notu velmocí. Z Cařihradu, 8. srpna. Ministerská rada konala ihned po obdržení návrhu velmocí ně kolikahodinnou konferenci, aby na ní pojed nala o zakročení velmocí. Jak se proslýchá odpoví velkovezír na notu velmocí ústně a to v pondělí při přijímání diplomatů. Zpráva, že velkovezír slíbil pokud možná co nejrychlej zodpověděti notu velmocí, co nejdůrazněji se úřadně dementuje. Porta, jak se zdá, odho- dlala se setrvati na dosavadním stanovisku. Z Berlína, 8. srpna. V záležitosti drino- polské jeví se v Německu málo ochoty půso- biti na Turecko nějakými represáliemi. Zde jest pevné přesvědčení, že včerejší zakročen velmocí u Porty zůstane naprosto bezúspěš- ným, poněvadž jest domněnka, že ani Rusko ani Francie nepomýšlí vážně na to, aby n Turecko vykonaly nějaký vážnější nátlak.
Francouz Foulon Port Drinopol Sofijá Cařihrad Berlín Německo Turecko Rusko Francie
18 article
Ze Sofije, 8. srpna. Na směrodatných mí- stech jsou přesvědčeni, že Turecko připravuje postup na Drinopol a to pravděpodobně z té příčiny, aby Turci měli nějakou záruku za své požadavky za Thrakii. Od včerejška jest sly- šeti v Harmanli dunění děl směrem od Dri- nopole. Z Potrohradu, 8. srpna. („Zeit“.) V nevy- řízené drinopolské otázce napětí dle výroků z kruhů diplomatických poněkud polevilo. Mezi velmocemi vyměněny názory o otázee kompensační, při čemž prý docílena dohoda. že všechny kompensace musí se díti na úče Bulharska. Jak se s různých stran naznačuje upraví se hranice bulharsko-turecké patrně podél toku Marice a řeky Ergenu. Zvýšen tureckých cel však velmoci musí prý odmít nouti.
Marika Turecko Drinopol Turec Dri Potrohrad Bulharsko Ergen Sofij
19 article
Bulharsko odzbrojí a dovolává se velmocí. Ze Sofije, 7. srpna. (K. k.) Bulharská te legratní agentura oznamuje: Vláda odevzdal. včera zástupcům velmocí notu, ve které ozna- muje, že dala svým delegátům v Bukurešt nutné instrukce, aby podepsali mírové preli- mináře, a že, aby podala nový důkaz své míru- milovnosti, se rozhodla ihned po podepsán mírové smlouvy přikročiti k odzbrojen armády, přes hrozivé nebezpeč tureckého vpádu do jižního Bul harska. Toto rozhodnutí vlády vzniklo z jejího pevného přesvědčení, že velmoci pře- vzaly úkol prostředkovati pro příjetí pohra- niční čáry Midija-Enos, že ocení správně po- kojné smýšlení Bulharska, že dokážou respek- tování londýnské smlouvy za jich součinnosti uzavřené Tureckem a že budou ochotny sáhnouti ke všem po ruce jsoucím prostřed- kům, aby předešly vpádu Turecka, který by měl za následek šíření hrůzy a úplné zpusto- šení země. Bulharská vláda vznáší řudíž v téte věci naléhavý apel k velmocem. Jednání o nový balkánský svaz. — Hospo- dářské sblížení Srbska a Rumunska. Z Bukurešti, 8. srpna. (D. V. B.) Mezi de- legáty balkánských států konaly se v posled ních dnech porady, které měly za účel umož niti znovuzřízení balkánského svazu za účast Rumunska. Mezi Rumunskem a Srbskem uza- vře prý se záhy zvláštní obchodní smlouva aby se mezí oběma státy zjednaly lepší ob-
Bulharsko Sofijá Turecko Srbsko Rumunsko Bukurešť MidijaEno
20 article
V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . za sb večerní za i Ve filiálkách na venkově ranní cislo . . . . . . . 10h vočerní . . . . . . . . 5b Inseráty platí se hotové napřed- Předplacení a inserty přijima administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se táš redakco, táskárna a expedine „Národních Láistů Eukoplay se nsvracet
národní Láistus Eukoplay
21 article
chodní styky. Vystaví prý se most přes Dunaj v Turn-Severinu, jímž umožní se Rumunsku připojení na příští adrijskou dráhu a Srbsku spojení přes Rumunsko s Černým mořem. Ohraníčení jižní Albanie. Z Říma, 8. srpna. Otázka ohraničení jižní Albanie bude pravděpodobně dnes vyřízena. Francie se svým stanoviskem osamotněla, po- něvadž Anglie a Rusko si přejí albanskou otázku pokud možná co nejrychleji vyříditi. Obnoví-li dnes Francie své prohlášení, stane se to pravděpodobně v mírné formě. Italie. Rakousko-Uhersko a Německo trvají pevně na svém stanovisku. Aromunská deputace. Z Bukurešti, 8. srpna. (K. k.) Včera dostavila se aromunská deputace z Korice k rakousko-uherské- mu vyslanci princi Fürstenbergovi, jemuž vy- líčila ukrutnosti spáchané Řeky na Albancích Aromunech a žádala ho, aby svým vlivem přispělk tomu, aby okres korický byl přivtělen k Albanii. Grey o hrůzách balkánské války. Z Londýna, 7. srpna. (K. k.) Noel Buxton se ptal, zdali došla od britského jednatele v Rodostu zpráva o výtržnostech tureckého vojska, Sir Edv. Grey odpověděl: Dostal jsem od vicekonsula, ustanoveného pro Rodosto, několik zpráv o nejno- vějších událostech tamních. Kdybych uveřejnil tyto zprávy, byl bych povinen uveřejniti také zprávy. které obvíňují jiné balkánské národy. Rees se ptal, ví-li Grey, že takové dotazy působí velmi neblaze na smýšlení Mohamedánů. Grey odpověděl: Po- zoruji dobře, že dotazy toho druhu působí ne- příznivým dojmem v tom či onom táboře. Proto snažil jsem se ve všech svých odpovědech, kdy- koliv jsem dostal nepříznivé zprávy o jednotlivé národnosti nebo o několika národnostech, chovati se k nim naprosto stejně, abych předešel jakému- koliv podezření, že se chováme k některé vládě jinak než k ostatním dostali-li jsme nepřízniv zprávy.
Severin Fürstenberg Řek Grey Noel Buxton Rees Dunaj Rumunsko Albánie Řím Francie Anglie Rusko Rakousko Uhersko Německo Bukurešť Korice Londýn Rodosto
23 article
Z Bělehradu, 7. srpna. (K. k.) Zpráva o uzavře- ní preliminárního míru vyvolává ve všech kruzích nejživější uspokojení. Dle úřadních výkazů ubýv nyní cholerové nákazy silně také ve vojenských ne- mocnicích. Zejména ubylo případů nemoci se smrtel- ným zakončením. Té doby je v bělehradských zá- ložních nemocnicích pouze 42 nemocných cholerou. Dva rakouští bakteriologové, kteří zde dleli, oda- brali se jeden do Kočan a druhý do Štipu. Z Cařihradu, 7. srpna. (K. k.) Byly zde konstato- vány dva případy nasvědčující choleř
Bělehrad Cařihrad
24 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Postavení hr. Berchtolda otřeseno? Z Paříže, 8. srpna. (Zeit.) Zdejší časopisy mluví otevřeně o vážné diplomatické porážce Rakouska. jejíž obětí může prý se státi hr. Berchtold. Dl vídeňské zprávy „Tempsu“ se jeho postavení stále zhoršuje. Hr. Berchtold je vysazen útokům ministra vojenství, který označuje vojenskou situaci jako ne- udržitelnou. „Temps“ označuje za nástupce Berch- toldova uherského ministerského předsedu Štěpána Tiszu nebo mlnistra financí ryt. Zaleské ho. Rozhovory dra. Levického s Poláky. Vůdce haličských Rusínů posl. dr. Kon- stantin Levický zavítal v těchto dnech do Marianských Lázní, kde setkal se s haličským místodržitelem drem. Korytowským a ji- nými politickými osobami, s nimiž měl nezá- vazné rozhovory o situaci v Haliči. Dr. Le- vický poukázal mezi jiným, že rusínští po- slanci dosud nevědí, zdali Poláci navrhnou Ru- sínům dosavadní nebo nějaký nový kompro- mis o volební reformě, ani na jakém podkladě budou s nimi vyjednávati. Rusíni musí tudíž vyčkati, zdali polští odpůrci dřívějšího kom- promisu změní své chování tak, aby byla možnou dohoda, třeba pouze za nových mo- dalit. Bar. Skerlecz bude konferovatí dále. Ze Záhřeba, 8. srpna. Královský komisa bar. Skerlecz vrátil se sem včera a pokra- čuje v poradách s chorvatskými politiky cestou do Pešti přerušených. Na počátku příštiho týdne předloží již, jak se doufá, ministerskému předsedovi své návrhy
Berchtold Štěpán Tisza Polák Rusín Paříž Rakousko Hradec Halič Záhřeb Pešť Zeit Kon
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. REICHENHALI. Reichenhall leží v nádherném údolí bavor- ských Alp. Město, jež čítá asi 6000 obyvatelů, se všech stran horami chráněno, leží na říčce Saalach a vzkvétá z cizích, sem dovážených, peněz. Solné zdejší prameny byly prý již v r. 11 před Kristem Římanům známy. A proto je s podivem, že Ra- kousko, jemuž kraj tento před válkami napoleon- skými patřil, s lehkým srdcem zaměnilo jej po válce za bezvýznamné území jižnější. Jinak není zde ani průmyslu, ani zemědělství. Bytů je zde dostatek. Našinec, jenž jel sem takřka na jisto, že vyhledá poradu dra. Pospí- šila, je překvapen, když se zde dovídá, že dr Pospíšil, počínaje letoškem, jži neordinuje. Ve všech našich časopisech, kde uvádění jsou čeští lázeňští lékaři, v prospektu lázeňském i v seznamu bytů zdejších najdete jméno jeho jako lékaře ordinují- eího a až u samých dveří vily jeho dovídáte se opak. Je nás zde několik a padají různé poznámky mezi nimiž ta, že nepostaral se svým dlouholetým i novým českým hostům o svého nástupce, je zajisté plně odůvodněna. Jen náhodou dovídáme se, že jest jím odporučován dr. D. Winter, Ludwig- strasse 29., i odcházíme po krátké úradě k němu všichni. A setkavše se po několika dnech, slyším slova uspokojení. Jako lázně světové jsou zdejší zařízeny mo- derně a účelně. Léčí se zde různé druhy nemocí.
Krist Říman Pospíšil doktor D Winter Ludwig Saalach ský Alpa
26 article
hlavním odborem ale je léčba cest dýchacích, z kterýmž účelem je zde celá řada inhalatorií kloktáren a hlavně pneumatických komor. Nejzná- mějším je zdejší „Gradierhaus“, budova to, ve které do výše 30 m narovnáno jest proutí, po jehož rovně zastřihnutých krajích kape voda zdejších pramenů solných, která takto se rozstřikujíc, je procházejícím se obecenstvem vdechována. Obecenstva je zde mnoho a ze všech končin světa. Z Ruska, Ameriky, Francie i Anglie, a hlav- ně ovšem z říše kázně a dobrých mravů a z Ra- kouska. Dobrých 40 procent tvoří židé polští uherští i naši. Zajímavo je: polský žid mluví zde polsky, maďarský — maďarsky a český — ně- mecky. Češí seznamují se po většině v čítárně, kd vyloženo jest na 300 čásopisů všech řečí. Z českých nacházíme zde „Národní Listy“, „Národní Politiku“ „Samostatnost“, „Čas“, „Hlas Národa“ a „Union“ S bolestí naslouchá zde člověk pozn ámkán čtoucích Němců o násilném odstranění samosprávy v království českém a stále těm jízlivým úsměškům že v Drinopoli opět půlměsíc vládne. Lázeňská hudba zdejší je velice četná a dobře sehraná. Marně však čekáme také na skladb slovanskou. V desíti dnech jednou byla na pro- gramu skladba čajkovského, česká dosud ani je- diná. Jinak se zde našinec může pohybovati úplně volně a bez obavy, že dožije se zde nějakých urážek, mluví-li česky, jako se děje ve světovýc J. K. lázních českých.
Němec lázeň Rusko Amerika Francie Anglie
27 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nová londýnská aléra. Z Londýna s oznamuje: Sotva je odbyta aféra Marconio- va, ztrpčuje oposice členům kabinetu život no- vým skandálem. Nedávno byla zatčena ku- plířka, která vydržovala ve čtvrti Piccadilly ele- gantně zařízený byt, do kterého přiváděla staršín pánům, kteří o to písemně žádalí, nedospělá děv- čata. Policie objevila korespondenci, která o tom svědčí a také našla denník kuplířky, v němž vedl přesné záznamy o návštěvnících svého bytu. U každého jména byly také udány vyplacené obnosy Ke všeobecnému podivu nebylo při zatčení kuplíř- ky použito patřičnými úřady ani dopisů, ani den- níku jako důkazu. Od té doby zaplavuje oposice vládu tak zvanými krátkými dotazy, proč se tak nestalo. V parlamentních kruzích se tvrdošijně udržuje zpráva, že při úplném odhalení aféry ocitli by se členové kabinetu jako návštěv- níci onoho domu v trapné situaci. — Novinový král. Majiteli „Timesů“. „Daily Mail“. „Daily Mirror“ a ještě řady jiných listů časopisů anglických, lordu Northeliffovi, nemůže nikdo upřiti titulu „novinový král“. Jako 14letý žák založil vlastní časopis „School Magazine“, tý- denník, vlastnoručně psaný. Tehdejšímu Alfredu Harmsworthovi předpověděli sice přátelé, že ne- bude míti jeho podnik úspěchu, ale nestalo se tak. S optimismem jemu vlastním uveřejnil v prvním čísle zprávu, že „se dovídá z dobrého pramene, že nově založený časopis bude míti nevídaný dosud úspěch“ a v druhém čísle mohl již oznámiti, že se jeho předpověď vyplnila a úspěch mladého časo- pisu je nepopíratelný. Časopis se brzy zaplatil ve čtvrtém čísle mohl vydavatel oznámiti vydání
Northeliff Harmsworth Londýn Piccadilly Timesy Daily Maila Daily Mirror School magazín
28 article
zvláštního „přepychového“ čísla prázdnínového A tak zůstal Alfred Harmsworth u novin, ač jeho rodina z něho chtěla míti advokáta. Jistý nakla- datel nabídl mu redakci školního časopisu a jak 17letý hoch byl již chefredaktorem a měl 4000 K příjmů! Ve 22 letech učinil svůj první velký krok založil známý anglický týdepník „Answers“, který za nepatrný obnos 1 ponny poskytuje opravdu mnoho. Přišti novinový král dal do podniku cele své jmění, 35.000 K. Odberníci mu sice říkali, že o ně přijde a tím bude ve světě novin nemožný. ale brzy se ukázalo, že jeho spekulace byla správ- na: za neobyčejně krátkou dobu měl nový časopi náklad 100.000 výtisků a dnes vychází ve více nežli 1 milionu exemplářích. Dle náhledu samol- ného lorda Northeliffa je něco takového možno jen v Anglii, kde většina obyvatelstva bydlí ve mě- stech. „Shromážďování velkého množství lidí je špatné pro národ, ale dobré pro noviny,“ říká no- vinový král. Dnes je lord Northeliffe majitelem tolika novin a časopisů, že je sám sotva přečte a přece denně vykonává tuto obrovskou práci Se všemi je ve stálém nejužším spojení. Vstává ráno v 6 hod. a do 9 hod. čte „své“ noviny a časo- pisy: při tom diktuje svému tajemníku poznámky
Harmsworth Northeliff Northeliffe Anglie
29 article
Kritiky, pochvala, výtky a pokyny jsou denně oznamovány, jednotlivým redaktorům. Také na cestách — lord Northcliffe procestuje třetinu ro- ku — čte své noviny a důkladně je propracuje Výroba novin lorda Northeliffa se znenáhla tak rozšířila, že musil pomýšleti na vlastní papírnu všecka ostatní průmyslová odvětví, nutná při vý- robě novin a časopisů. Potřeboval ročně za 20 mi- lionu K papíru a proto koupil v Novofundlandsku 5500 čtver. km lesa a postavil v něm továrnu, kte- rá dřevo zpracuje na papírovinu, z níž se pak dělé v Gravesendu při ústí Temže papír, jehož se vy- robí měsíčně 5000 tun. Také tiskařskou čerňsi dává novinový král vyráběti ve své továrně. Roč- ně jí spotřebuje za 1 mil. K. Dle lorda Northelifía je novinářství nyní na polovině cesty svého vývoje Dříve nebo později budou prý všecky denní listy
Northcliffe Northeliff Northelifía km
30 article
illustrovati svůj text barevnými fotografiemi, které se budou tiskem reprodukovai — Statistika ženské krásy v románech. Spiso- vatel Charles Lalo a jeho choť Anne-Marie Lal obrali si za úkol, napsati statistiku ženské krásy ze 400 románů. Dle jejich náhledu je krása před- sudkem od něhož už se pozvolna empncipujeme tím, že zavádíme pojem „hezkost“; ba dokonceo- hlašují „bankrot krásy“ a dokazují, že moderní básníci objevili u ženy také půvaby ošklivosti, že třeba činiti rozdíl mezi úsudky obou pohlaví a že se ženám zdají vesměs ošklivé ty ženy, o nichž muži tvrdí, že jsou krásné. V čele románové sta- tistiky ženské krásy jsou krásné oči: ve 100 pro- centech případů mají hrdinky krásné oči, a to 60 procent má oči modré, 40 proc. černé. 95 pro. má krásnou pleť; u 70 proc. je zářivá, u 20 proc. bledá nebo mdlá a u 2 proc. neobyčejně bílá, s pi- hami. Jemné a pěstěné ruce žádají spisovatelé při 95 proc. i od selek a dělnici také pěknou postavu musí míti hrdinky nejméně v 90 případech ze 100.
Lalo Anne Lal
31 article
V 80 proc. jsou spisovatelé nadšení pro rudé rtys bledé rty jsou opěvovány jen ve 20 proc., a to jako znamení dojemné krásy, zvláště u nemocných. Ma- lá ústa jsou vyhlašována za znamení krásy v 85 proc., velká ústa „s řadami perel“ jsou v poměru k tomu krásná jen v 15 proc. Velká ústa bez krásných zubů se neopěvují nikde. Pokud se týče nohou jsou dle statistiky v 90 proc. případů zna- mením krásy nohy malé a jen v 10 proc. nohy vel- ké. Vzezření souchotinářek je považováno při 20 proc. za ideál krásy, je však při tom podotknuto. že jde hlavně o romány z let 1830—80, kdy byla zvláštní záliba pro romantiku hektických zjevů. Více, nežli normální chmýří, jež vrhá na kůži měkké slíny, je jenom v 5 proc. líčení považováno za krásu; v 0.5 proc. případu jsou krásní tak hrbatí a kulhaví. Že by ličidla a falešné vlasy se libily, o tom jsou v románech jen stopy. Spisowatelé podivné statistiky ještě konstatují, že v moderních románech zeví se záliba pro nervosní ženy.
Ma