Dne 14. dubna 1900.

KATOLICKÉ

LISTY

Číslo 102. Strana 3.

jiné pobožnosti doznaly jakési chladnosti co se týče účastenství na místech zásadami liberalismu a sociální demokracie církvi nepřátelské, přece Veliký pátek za- choval svůj ráz výlučně náboženský. Tu propuká mimoděk cit náboženský člověku vrozený, kterému se nemůže ubrániti ani zatvrzelý hříšník, který se ne- stará o své povinnosti jako katolík. Z velmi četné návštěvy kostelů pražských, což s potěchou dozná- váme a vyslovujeme naději, že Praha jest a zů- stane katolickou a že podle příkladu Vídně se půjde k praktickému katelictví, které se ne- spokojí pouze s věrou, nýbrž dá ji na jevo skutky v životě veřejném i soukromém. V opatském chrámu Páně v Emausích koná se v pondělí velikonoční, dne 16. t. m. pout tímto pořádkem: O 4. hod. ranní Matutinum a Laudes. Od 5. hod. počínaje tiché mše sv. O 8. hod. slavná pontifikální mše sv., kterou bude konati J. M. ndp. kníže arcibiskup pražský Lev. Po mši svaté poctí pak svojí návštěvou poprvé klášter Emauzský. O 10. hod. české kázání (dp. P. Odstrčilík S. J.). O 11. hod. mše sv. se zpěvem lidu. Odpoledne o 4. hod. německé kázání (dp. Redemptorista od sv. Kajetána). O 5. hod. sl. nešpory s požehnáním. — O pouti Emauzské jest dle dávného obyčeje volný přístup každému do chodby křížové kláštera, a sice od ukon- čení sl. mše sv. až do 3/4 na 12. a od 2. až do 6. hod. — Na Boží Hod velikonoční jsou služby Boží po kázání ve 3/4 na 10. hod. dopol. a nešpory o 4. hod. odpol.

Hudba chrámová. V kostele u Domini- kánů budou o svátcích velikonočních provedeny následující skladby: V neděli o 10. hod. dop. »Missa jubilaei« od Ed. Treglera s průvodem varhan a čtyř lesních rohů, Graduale »Haec dies« a Offertorium »Terra tremuit« od Fr. Picky v téže úpravě a »Pange lingua« od Fr. Khodla. V pondělí o 10. hod. dop. »Missa solemnis« (op. 21.) a Graduale od Fr. Picky, Offertorium »Angelus« od Fr. Witta a »Pange lingua« od Jos. Wintra. — Dnes v 7 hod. večer provedeny budou v kostele sv. Jakuba tyto skladby: »Re- gina coeli« od Jos. Foerstra pro smíšený sbor s prů- vodem pozaunů, »Te Deum« od Fr. Koenena pro smíšený sbor, varhany a kvartet pozaunů, »Pange lingua« od Palestriny capella. Zítra v 11. hod. provedena bude mše od Grubra s orchestrem, vložky od Skuherského. — Na Boží Hod provedeny budou v kostele karlínském o 9. hod. ranní řízením řid. O. Horníka tyto skladby: »Mše slavnostní« z A-dur pro smíš. sbor a capella od K. Bendla. Gra- duale pro bas a varhany z F-dur od V. E. Horáka.

Offertorium pro alt a varhany z Es-dur od Jos. Ne- švery. »O salutaris hostia« pro sopran, alt a varhany z Es-dur od K. Weise. »Pange lingua« z F-dur č.6 od O. Horníka. Po mši sv. »Tebe v jitřních hodi- nách« pro mužský sbor z Es-dur od J. L. Zvonaře. Na pondělí velikonoční o 9. hod.: Mše »Choralis II. z F-dur pro smíš. sbor s varhany od Ig. Raimanna Graduale a Offertorium od O. Horníka, »Pange lingua- z B-dur od J. Güttlera. Po mši sv. staročeský chorál »Hospodine, ulituj nás«. Z římské Stolice. Pařížský »Temps« přinesl zprávu, že sv. Otec Lev XIII. je těžce nemocen. Zpráva ta jest úplně vymyšlena, poněvadž papež se těší takovému zdraví, jako nikdy dříve, jak prohlásil osobní jeho lékař dr. Lapponi. To potvrzuje též kar- dinál Mathieu, který byl dne 10. dubna přijat v audienci. Téhož dne súčastnil se sv. Otec posled- ního postního kázání. — Dne 11. dubna vyjela z Tunisu poutní výprava 500 účastníků za vedení P. Bombarta k velikonočním svátkům. — Kardinál Fer- rata byl jmenován protektorem kláštera Panny Marie Sedmibolestné, kard. Cassetta apoštolským visitatorem hospice katechumenů, kardinál Vives y Tuto pro- tektorem sester betlémských, dcer nejsv. Srdce Ježí- šova, monsign. Gabrinski sekretářem a monsignore Respighi vicesekretářem kongregace obřadů. — V úterý přijal sv. Otec titul. arcibiskupa z Antinoe, monsig- Sabatucciho, apošt. internuncia republiky Argentinské, pak opata z Monte Cassina, P. Boniface Kruga.

K pouti římské. Dnešního a zítřejšího dne budou účastníkům pouti zaslány lístky na dráhu, poukázky na noclehy a stravu, dále popis památností římských a vše ostatní bude poutníkům zasláno. Jízdní lístky účastníkům, kteří vyjedou z Prahy, budou dány na zdejším ná- draží. Doba odjezdu z Prahy a Vídně bude ještě v čas oznámena. Pokyny českým poutníkům do Říma. L1 nám píše z Moravy: Nemůžeme opome- nouti poraditi ještě poutníkům toto: Památky v různých městech, zvláště v Římě, kde bude vícedenní pobyt, netřeba kupovati hned. Italové jsou v té věci velmi vypočítaví. Poznavše no- váčky, nabízejí všeliké památky za značně vysokou cenu. Když jsme však již několik dní v Římě byli,

nabízeli nám tytéž věci za třetinu původní ceny. »Hotel Fischer« a »Hotel Germania« v Římě zůstaly nám v dobré paměti. V letech 50. při první světové výstavě v Paříži tři přátelé z Brna, jsouce zvyklí němčině, bavili se v jistém hotelu po svém způsobu, ale jako Němci byli pokládáni za vyzvědače, což jim způsobilo ne- malé nesnáze a ostouzení s pařížskou policií. Z ne- snáze té jim pomohla česká řeč, jejíž znalostí jakž takž se mohli vykázati. Od té doby, pravil mně jeden z nich, jsem tomu srdečně rád, že umím česky a vážím si řeči české. Když jsme Italům projevili, že nejsme Němci a že tito jsou naši nepřát-lé, projevo- vali nad tím radost a zvláště padovanští studenti pro- volávali nám »Evviva!« Hotelier »Germanie« jest inteligentní muž, jenž nás velmi slušně uhostil a má kuchaře Moravana, který jídla dobře připravoval. Hotelier »Fischer« se rovněž poutníkům velmi zavděčil. Zároveň radíme, aby ctěné pořadatelstvo do kaž- dého hotelu, v němž poutníci budou ubytováni, usta- novilo jednoho vůdce, který by poutníkům přinášel rozličná oznámení, pořádek denní a pod., ba i na cestě ve vlaku měl určitý počet poutníků neustále na zřeteli.

Poutníci pak měli by svého vůdce se přidržovati, na slovo poslechnouti a sami se vynasnažti, aby udržovali všude a ve všem pořádek. Tak, když jsme jeli zpět, stalo se, že poutnice nerozvážné vyběhly z vlaku, a nestaraly se, jak dlouho se vlak zdrží a sháněly se buď po vodě, nebo jiných věcech — a mimo vše nadání jim ujel vlak. Tímto způsobem jsme ztratili cestou čtyři poutnice Co si pak začaly, jak dostaly svá zavazadla atd., to nevím, ale píši to proto, aby zvláště poutnice byly opatrné. Když ustanovený vůdce své družině vše nále- žitě vysvětlí a poví, nemůže se státi, co stalo se jedné naší poutníci. Když jsme odjížděli z Loreta, sedali jsme na vozy o 6. hod. ranní. Asi o 7. hod. měl vyjeti vlak. My jsme se však zdrželi hodnou chvíli déle — téměř do 8. hod. až byli všichni poutníci téměř netrpělivi, proč již nejedeme. Konečně odzvoní naposledy a stroj pískne. V tom okamžiku vběhne do nádraží Itala volá a mává rukama, aby vlak ještě sečkal. Hned za ním vběhla jedna naše poutnice ze Slovácka s ohromnou nůší, všecka schvácená. Upocená a přece na smrt bledá. Sotva do ylaku dopadla, již jsme jeli. Vyhledám ji později v čas jízdy a ptám se jí, kde byla. Seděla v kostele a modlila se. Žádný prý jí neřekl, kdy vlak odjíždí. Poutníci se tudíž upozorňují, aby sami také byli ostražitými a ptali se, když sami něco dobře nevědí. V této věci žádného vůdce nelze obviňovati, to jest zjevná lehkovážnost. Prosím, aby každý slova má tak upřímně přijal, jak upřímně jsou míněna. Jsouť výronem zkušenosti právě vykonané pouti. Českým poutníkům mnoho zdaru, ochrany Boží a pevného zdraví, jakož i šťastného navrácení přejí Moravané a prosí o modlitbu za všechy bratry a sestry obývající země koruny svatováclavské.

Zprávy denní. * Nová kongrua. Píše se nám: Ten bene- ficiat, kterému nový kongruový zákon způsobil drahé zklamání, že má 81 zl. ještě vraceti, má soudruha, jehož zhroucená naděje v nový kongruový zákon, kterýž ustanovuje, že výnos fundací z příjmu obročí se vylučuje, jest ovšem bohudík trochu lacinější: za- počtěný obnos do lokálních příjmů obročí za čtyry kvatembrové mše sv. činí 5.04 zl. To si náboženská matice, vlastně stát už chytí! Pěkný to výklad zá- kona, jehož intence jest »polepšení« duchovenstvu! K blahobytu duchovenstva. Píše s nám z hor: Na kněze, zvláště faráře, se činí se všech stran mnoho požadavků. Farář odkázán jest na mno- hých farách pouze na 700 zl. ročně, kde mimo ten plat není ničeho při faře, za to ale bývá veliká chu- doba a při tom ku podivu ta největší drahota, štola takového faráře měsíčně 80 kr., 1 zl. 30 kr., 1 zl. 80 kr. a než 1 zl. neb 2 zl. někdy dostane, jak obtížně si je musí zasloužiti. V horách ubírá se kněz s pohřbem z roklí a hlubin, zničí na sobě šatstvoa mnohdy i zdraví, zvláště když udeří děsná vichřice zimní, jaký tu strach, zdali a jak vyvázne celý po- hřební průvod. Je to málo závidění hodné postavení takových kněží. Je zajisté charakteristickou známkou tichého utrpení a resignace, že takoví kněží nevypi- sují své bídy, jak je tomu třeba ve stavu učitelském, který takto žádá o zlepšení. Mohlo by se z toho souditi, když mlčí, že mají dost. Stydí se ukázati veřejnosti, kterak právě o ně je tak špatně posta- ráno, aby jejich přátelé se též nemusili za to hanbiti, že jejich synové jsou tak špatně postaveni. Kterak farář za 700 zl. ročně může obstarati své potřebya celý dům farní a co od něho veřejnost žádá. Jaké

je to ale živobytí při té hrozné drahotě, šatstvo, prádlo, palivo a to v horských sedmistových farách, kde strašná a dlouhotrvající je zima, při šetrnosti a té musí býti, kde dost zimy farář při tom ostatním blahu zakusí, musí se počítat aspoň na 140 zl., dále noviny, knihy, poselné, dále plat služky a živobytí na 200 zl. nevyhnutelně musí se počítati — dále přijde podpora veřejnosti a chudých, jde-li kněz k ne- mocnému, aby pamatoval částku peněz vzíti sebou a přijdou-li vyjednávati pohřeb, nemají čím platiti, ale slávu by přece měli rádi — a proto nezáviďte postavení takových farářů, kteří neznáte neb nechcete znáti bídné postavení jejich. Pašijové dni v c. k. zemském finan- čním řiditelství. Představený tohoto úřadu pan Schmutzer, jenž oblažuje úřednictvo sobě podřízené dvojitým denním úřadováním, a to od 8—12 hodin dopoledne a od 3—7 hod. odpol., nedovoluje, aby úředníci o Veliký pátek a Bílou sobotu mohli se účastniti odpoledních bohoslužebných úkonů, nýbrž naopak znovu svému úřednictvu připomenul, že i v tyto dny, kdy u všech úřadů je prázdno, bude se úřado- vati od 3—7 hod. odpol. jako jindy, dopoledne ovšem také. Všimnou-li si pak toho jednou rozhodující osobnosti?

Tančili v neděli — smrtnou! Píše se nám: V Mor. Šumperku holdovali tanci na smrtnou neděli. Ovšem chudáci — sociální demokraté! Kdo by jiný také mohl si nyní v době svatopostní tak vesele zatančiti, ne-li sociálně-demokratičtí dělníci ?! V posledních letošních stávkách si notně odpočinuli, nějakých pár grošů na soucitných duších vyžebralia tu nezbylo, než tančiti. Že právě v postě a ještě k tomu v neděli smrtnou největší chuť k tanci je popadla, kdo za to může? A byl to taneček! »All frei« oznamovaly veliké rudé plakáty. A proč by si také v postě nezakřepčili? Vždyť i velcí páni v Mor. Šumperku každý rok v postě trochu té švandy si popřejí a to zrovna na středu popeleční! Kdo nevěříš, přijď se jen podívati, kolik kočárů toho »nóbl« panstva v ten den na večer do Vel. Losína putuje — též v uniformách a od všelijakých úřadů — veliký tento postní den »zasvětiti«! Žei židé teprvé v postě si od křesťanských hudebníků dají k tanci hráti, netřeba zvláště podotýkati. Když tedy »nóbl« panstvo a židé rádi si v postě při mu- zice poskočí, proč by nemohli sociální demokraté ?! Nyní se nedivím, že Šumperáci tak rádi rodné město své »Klein Wien« jmenují; trefnější však by bylo »Klein-Sodoma«. — A ještě něco. Víte, jaký »kern- deutsch« mrav se poslední dobu v Mor. Šumperku zakořeňuje? Jak jsem Vám již oznámil, bylo zdej- šímu kaplanu nedávno na 1500 K ukradeno. Z toho pocítila kterási nad míru šlechetná duše takou radost, že v »Grenzbote« všem čtenářům tohoto počestného plátku oznamuje, že ze škodolibosti nad tím daruje 1 K na zdejší německý dům. Ctěný čtenář si po- myslí: Není možné. To se stalo [snad někde v Ka- merunu! — Ne, v Mor. Šumperku se to stalo. A takých a podobných žertů ještě víc ! Pocta katolického poslance a kněze.

Slavnostní večírek ku poctě 60tých narozenin mnsgr. Ignáce Swiezyho, zemského a říšského poslance atd. pořádá česká společnost opavská v místnosti čte- nářského spolku v Opavě na Rybím trhu ve čtvrtek 19. dubna 1900 přesně o půl 8. hod. večer. *Osobní. Pan MUDr. Josef Veverka externí lékař c. k. všeobecné nemocnice v Praze, jme- nován byl asistentem c. k. porodnické kliniky pana profesora dra. Rubešky v zemské porodnici v Praze. * Pro Smetanovu »Prodanou nevěstu« v Paříži složili Družstvo Národního divadla v Praze 2000 korun, president České akademie p. Josef Hlávka 500 korun, Pavlína kněžna Metternich- Sándorová ve Vídni 200 K, Ferd. princ Lobkowicz 200 K, intendant král. č. zem. a Národního divadla dr. Jos. Herold 200 K. — Další přispěvky přijímají administrace tohoto listu a kancelář Národního di- vadla. Přípravný komitét »Společnosti Národ- ního divadla«, jež ustavuje se, aby převzala správu tohoto divadla, a konkuruje tedy s dosavadním druž- stvem, konal dne 11. t. m. schůzi. Nejprve zjištěno, že úpis základního kapitálu pro společenstvo obmý- šlené dostoupil výše 70.000 zl. Účastníci zavázali se složiti upsané podíly hotově neb v cenných papírech u banky, a usneseno, aby se výkaz o složení kapi- tálu před rozhodováním zemskému výboru předložil. V úpisu má býti pokračováno, a projeveno očekávání, že sejde se v případě převzetí Nár. divadla ve správu 200.000—300.000 K, poněvadž jest mnoho jednotlivců, kteří sympatické akce dosud se vzdalují z různých ohledů. Ve schůzi zpravováno bylo o dosavadním postupu příprav k eventuelnímu převzetí divadla. Pan Kar. Burian, tenorista hamburské opery a jeho choť, oba z pohostinských her lonských chvalně známí, prohlá- sili písemně, že svůj engagement k Národnímu di- vadlu dodrží také tehdy, kdyby »Společnost Národ-