3
masthead
6. dubna 1901. Číslo 95.
4
article
Duchoborci.
Anglická inírika vybrala si ruskou komu
nistickou sektu »duchoborcův«, aby na nich
demonstrovala »despotism« ruské vlády před
očima celé Evropy. Angličané je vylákali z Ru-
ska do Kanady a slibili jim, že tam budon po-
živati nerušené svobody, jaké není nikde na
světě.
Stěhování duchoborců do Kanady bylo vy
kořisťováno kde jakým Rusku neprátelským list
kem k ostouzení slovanské velmoci. I v Če-
chách jsou takové lístky. Jaký je osud ducho-
borců v Kanadě, je našim čtenářům již
známo.
Podle zprávy ruského konsula v Montrealu
usndilo se v Kanadě okolo 7200 duchoborců
v 60 vesnicích. Půdy zadarmo dostali od ka-
nadské vlády mnoho, ale neúrodné. Když vláda
vyhotovila duchobarcům dokumenty na držen
půdy a žádala, aby každý z nich za tim úče
lem udal svě jmeno, duchoborci počali se bou
řiti a žádali, aby proveden byl. kommunistick
princip a půda aby vždycky připsána byla cel
obei. Kanadská vláda ale neuznává kommuni
stického principu a žádost jejich odmítla. Ducho
borci vůbec neuznávají žádné státní moci
proto odepřeli také podrobiti se předpisům zá
kona o registraci sňatků, narození atd.
Angličan
Evropa
Kanada
Rusko
Montreal
5
article
Duchoborci, jak známo, obracejí se nyn
k »eelému svělu«, aby jim někde vykázal kou
tek, kam by se mohli přestěhovati a žíti tam
po svém.
Historii jejich opakujeme k vůli tomu, aby-
chom mohli citovati poznámku ruského listu
k ní: »Kam se duchoborci mohou poditi?
Vždyť jen v Rusku žili a neslýskali si, doku
nepřišli falešní přátelé a nepodráždili jich.A
nenajde se druhé země na zeměkouli, která by
jim poskytla té široké věrské snášelivosti, jak
se těšili v Rusku. Je to věru poučná lekce
pro naše přátele anglických poštěvačů. Lidé,
nemohoucí nikde najiti útulku svému nábožen-
skému přesvědčení, v Rusku žili svobodněa
měli nejen blahobyt, nýbrž bohatství. Uvěřivše
falešným přátelům, octli se v slepé uličce. A my
nepochybujeme, že v konci konců kajicněse
obrátí k tétéž vlasti, kterou zradili vlivem faleš-
ných přátel.«
Rusko
6
article
Rusofilství pruských Poláků.
Hladina, zvlněná naším známým dopisem
z Poznaňska, ještě se neuklidnila. Konstatuje
se, že rusofilství mezi pruskými Poláky jest
nikdo se tomu faktu nediví, ani orgány ha-
katistů. Kde by ještě Poláci pod pruským jhem
hledati mohli zoru spásy, ne-li ve sblížení
s Ruskem a myšlence slovanské? Vyšší kruhy
berlinské jsou vážně znepokojeny a bijou na
poplach. Onehdy »Allgemeine Zeitung« volal do
zbraně proti Polákům všechen německý národ,
jenž musí podporovati svou vládu v konán
»šlechetné povinnosti« a bránit (!) německou
národnosť. Nejde o pouhé koketování některých
polských listů ze záboru pruského s Ruskem,
nýbrž o jev vážný, kterého Německo se leká.
Katolický orgán »Kölnische Volkszeitunge
přiznává, že mnozí pruští Poláci chýli se
k Rusku. Týdenník »Práca«, jehož reda ktor
byl nedávno vzat do vyšetřování jakoby pobu-
řoval, vytiskl nedávno článek o loupežné po-
litice Pruska, jemuž hrozil, že mu bude odpla-
ceno od mocnějšího souseda. Sensačný článek
byl přečten v parlamentě a když ministři uka-
zovali naň jako na výraz citů a smýšlení
pruských Poláků, polský poslanec Mizerský
vstal a prohlásil, že ministři mají pravdu,
neboť Poláci přijímají článek »Práce« za svůj
a níčeho by neměli proti tomu, kdyby hranice
pruské posunuty byly za Odru.
Polák
Mizerský
Poznaňsko
Rusko
Německo
Prusko
Odra
Allgemeine Zeitung
Kölnische Volkszeitunge
7
article
Mladoturci o Rusech.
V tureckých novinách vyšlo úřadní ozná
mení turecké vlády o rozmluvě, kterou měl
ruský zahraniční ministr hrabě Vladimír Lamz-
dorť s tureckým vyslancem Husní pašou o Ma-
kedonii. Ruský ministr ubezpečil tureckého di-
plomata, že ruský zástupce v Sofii nejednou
rozhodně řekl bulharské vládě, že bulharský
Makedonský komitét ruší mír v Makedonii
vyzval ji, aby tuto práci překazila. Míra-
milovnosť Ruska každému je známa a právě
tak i jeho přání, aby zachovány byly nejlepší
poměry mezi Ruskem a Tureckem. Dále pravi
hrabě Lamzdorf, že Rusko praeuje spulečně se
sultánem o zachování pokoje na východě. Po-
koje potřebuje i Bulharsko a makedonské ko-
mitéty prokazují mu velmi špatné služby, vyvo-
lávajíce v jeho sousedství revoluci.
Úřadní turecký »Ikdam« doprovodil zprávu
petrohradského vyslance pokryleckými kompli-
menty na adresu Ruska. Ale věci se chopil
mladoturecký »Meveret« a promluvil upřímně
v tento smysl:
Mirumilovnosť mocného Ruska je známa.
Je to tím více hodno obdivu, že Rusko nemá
koho se báti. Není tedy mírumilovnosť jeho na
oko, nýbrž upřímná. Každý Turek pamatuje, že
anglické lodstvo za armenských nepokojů sta-
nulo před Cařihradem, připraveno zmocniti se
ho. Že tak neučinilo, příčina toho je pouze
ve strachu před Ruskem. Čím však se
Turecko odplatilo Rusku za
jeho dobrodiní? Snad tím, že udržuje
přátelství s Německem, nebo tím, že fana-
tisuje proti Rusku asijské mohamedány my-
šlenkou panislamismu, anebo pobitím 300.000
arměnských křestanů? Podle myšlení sultánov
dobrá rada a pomoc může přijíti jen z Berlina
Proč posílá svého vyslunce ometat ruské prahy.
proč vzdává ruským listům pokryteckou chválu,
když by si mohl přízně Ruska a věrnosti
křesťanského obyvatelstva své říše zabezpečiti
prospěšnými a osvícenými reformami?
Lamz
Husní paša
Lamzdorf
Turek
Ma
Sofie
Makedonie
Rusko
Turecko
Bulharsko
Cařihrad
Německo
Berlín
8
article
Ruský jazyk v anglické armádě.
V poslední době také angličtí důstojníe
hledí si ruskéhov jazyka. Jsou to hlavně ti.
kteři slouží v Indii. V Indii každý důstojník
který ohlásí, že by se rád učil rusky, dostane
dovolenou do Anglie s plnou gáží a s povin-
ností, složiti za rok zkoušku z ruského jazyka
v ministerstvě vojenství. Při zkoušce žádá se
od důstojníka, aby uměl plynně rusky číst,
překládati z ruského jazyka do anglického
obráeeně, aby znal gramatiku a uměl svými
slovy rusky vypravovati, co četl. Kdo př
zkoušce obstojí, dostane 200 liber st. odměny
a další dovolenou do Ruska, aby se v ruštin
zdokonalil. Po celou dobu prodloužené dovolené
důstojník dostává dvojnásobnou gáži. V Rusku
je těmto důstojníkům dovoleno žiti jen v Moskvě
Charkově a Kazaní. Po ukončení druhé dovo
lené vracejí se do Londýna a skládají druhou
zkoušku, načež se anglická vláda pokouší, aby
je pod nějakou záminkou dostala do Asie, po-
blíž hranic Indie, kde snímají mapy, sbírai
statistická dáta a pod. Ze všeho vidno, že
Angličané úsilně se připravuj
k válee s Ruskem v Střední Asií.
Angličan
Indie
Anglie
Rusko
Moskva
Charkov
Kazaň
Londýn
Asie
9
article
Rusofilství Bulharů.
Nedävno bývalý bulhatský ministr Načevič
řekl jistému rumunskému žurnalistovi, že niy n
v Bulharsku není ani je di něh
upřímného rusofila. Bulharské listy uve
řejňují plno prolestů proti lomuto výroku, jej
prý mohl učiniti jen takový rusofil, jako Na-
čevič; ale bulharský národ že vždycky byl
zůstane upřímně rusofilským.
»Honoe Bpenu« k tomu činí poznámku,
že rusofilství národa bulharského Načevi
nepopřeh. Jeho tvrzení týkalo se pouze p ol
tiků bulharských, kteří rusofilstvi simulují
chtějí-li se domoci ministerského křosla. Př
znává-li Načevič, že bulharský politik, chtějící
dělati karieru, musí se před národem tvářiti
rusofilem, je tím dostatečně dokázáno, jak silné
jsou v bulharském národě sympatie k Rusku
Avšak jinak věc se má s politiky. O nich a ne
o národě vyslovil se Načevič, jak uvedeno.
Připomínáme, že tyto dni vídeňské listy
nazvaly rüsofilem také p. Sarafova, předsedu
Makedonského komitétu, ano dávaly si tvářnost.
jakoby nové bulharské ministerstvo nabývalo
rusofilského rázu, že je v něm p. Sarafov.
Bulhar
Sarafův
Sarafov
Bulharsko
Rusko
Honoe Bpen
10
article
Toulon a trojspolek,
Ku podivu nejen všechny trojspolkové, ale
také francouzské vládní nebo aspoň officiosní
listy sešly se ve výkladu: odvolání m loďstv
svého z Toulonu chtěla vláda ruská zamezit
podkládání, že jde o manifestaci nového troj-
spolku rusko-franko-vlaského neb i jen vůbec
o odlákání Italie trojspolku dosavadnimu. Lze
ostatně pochopiti, že Rusko nechce dnes, kdy
ještě snad za trvání nynější smlouvy trojspol-
kové bude mu vybojovati ve východní Asii boj
s Japonskem a snad také s Anglií, buditi ne-
důvěru Německa a tím i klásti základ k nové
ještě mocnější koalici. Přes tento výklad oíf
ciosní ovšem lze připustiti také výklad jiný
totiž že Rusko není spokojeno s podminkami
nedávno sdělenými, za jakýchž nynější vláda
francouzská, zjednala sbližení s Italií, s pod-
mínkami to ovšem, jež by účely allianee
franko-ruské přesunovaly, ne-li dokonce hatily.
Toulon
Rusko
Asie
Japonsko
Anglie
Německo
11
article
Také »K 5l n. Ztgi« soudí) že krokem
Ruska desavouovány měly býti ony listy fran-
couzské, jež vzhledem na toulonské slavnost
vyličovaly Italii již jako příštího spojence
Francie i Ruska.
»Berliner Tagblat t« pak v note
nápadně otištěné a zjevně inspirované tvrdi, že
prý ani berlínská ani římská vláda nedaly pod-
nětu k odvolání ruského loďstva. Vláda italská
postavila se ale na stanovisko, že návštěva
loďstva jejího v Toulonu jest jen dle mezi-
národního obvyku povinno u zdvořilostí, to
jest oplátkou loňské návštěvy francouzského
loďstva v Cagliari, když tam dlel král italský
Zdvořilost ta týká se ale právě jen Francouzův
a Italie; účastenství třetího státu při toulonských
slavnostech bylo by prý ale přesunulo význam
jejich; a protož Rusko, chtějíc se zachovat
korrektně, odvolalo své loďstvo z Toulonu, aby
— jak hned předem mezi Řimem a Paříží bylo
smluveno — Francouzi a Italové zůstali samí
pespolu. Toť výklad, který se z italské strany
dává kroku ruskému a kterýž jest nám k vůl-
úplnosti zaznamenati právě tak jako výklady
jiné. Také schůzka mezi Bůlowem a Zanardellem
dochází v římských depeších nového objasnění.
Francouzův
Francouz
Italos
Bůlow
Zanardell
Rusko
Francie
Toulon
Cagliari
Paříž
Berliner Tagblat
Italia
12
article
Zanardelli zvěděl ve Veroně (téprve tam?1), že
hrabě Bülow z Tyrylska pojede Veronou do
Benátek i rozhodl se, vyčkati ho. Při přijezdu
vlaku vstoupil policejní komísař Carisi do vozu
Bülowa, aby mu oznámil, že Zanardelli přeje
si hovor s ním. Bülow spal, vstal alo ihneda
následoval Carisa na perron, kdež si se Zanar-
dellem stískli ruce. Tento pravil, že odložil
cestu svou k jezeru Gardskému schválně, aby
moh! s Bülowem se setkati, což jej obzvláště prý
těší. Připomněl ostatně, že poznal Bülowa již
před lety při odhaleni pomníku krále Viktora
Emanuela v Neapoli. Hrabě Bülow objal Zanar
della před obecenstvem, odpověděv rovněž ně-
kolika vlídnými slovy a za vzájemných poklon
odebrali se oba do vozu Bülowa, kdež po ně
jakou dobu bez svědků hovořili. Tímto vyli
čením, z římských kruhů vycházejícím, doznává
se ovšem, že podnět ke schůzce vyšel od Za-
nardella.
Volby v Dánsku.
Při volbách do poslanecké sněmovny
dánské bylo volebním heslem vlastně jen: pro
ministerstvo Schestedtovo či proti němu. Mi-
nisterstvo bylo přijalo své doby vládu přes
silnou opposici v poslanecké sněmovně, kdežto
druhé sněmovně — landsthingu — měl
většinu jen několika hlasů.
Výsledek voleb byl úplnou porážkou
vlády. Ministr vnitra Bramsen propadl, ač
kandidoval v domněle spolehlivém konserva-
tivním volebním okresu kodaňském. Také vo-
lební okres Kodaně, v němž jest residence krá
lova, byl opposicí dobyt. Nesmiřitelné strany le
vice volbami, jak už číselně bylo uvedeno
silně vzrostly; ministerská pravice, konser
valivci a umírněná čásť levice budou dohro
mady tvořiti všeho všudy jen asi pětinu sně-
movny.
Bülow
Zanardelli
Viktor Emanuel
Zanar
Bramsen
Verona
Benátky
Neapol
Dánsko
Kodaň
poslanecký sněmovna
13
article
Ústřední jednota českého herectva
v Praze.
Ústřední jednota českého herectva
v Praze.
Ze všech končin království sjeli se přečeln
členové jednoty, aby zúčastnili se valné schůze.
jako obvykle na Velký pátek v Praze konané.
Přes sto členů sešlo se ve velkém sále Měšťanské
besedy, kde se valná hromada konala. Průběh
schůze jevil vzácný soulad a vyzněla z ní přede
vším společná touha po příznivějším pohlížen
veřejnosti na tento v prvé řadě podpůrný spolek.
K valné hromadě připravena tentokráte pouze
dvoulistová zpráva výroční. Konstatováno vní
že místních odborů Jednoty jest 18. Členů čítá t
čestných 7, zakládajících 43, přispívajících 106
řádných 349 a invalidních 38. Na podporách
invalidních vydáno minulého roku 4877 K
Jměni jednoty dosáhlo výše 155.767 K 3 h
vzrostlo loni o 9333 K 13 h.
Předseda p. Šimanovský zahájil valnou
hromadu o 6. hodině večerní vřelým uvítáním
přítomných, kteří zavítali z blízka i z dáli, jakož
i příznivců. Na to požádal místopředsedup
Radu, aby on se ujal řízení valné hromady
poněvadž zdraví jeho je značně otřeseno.
Šimanovský
Praha
14
article
Pan Řada vyslovil vřelé potěšení nac
tím, že nestor českého herectva p. Šimanovský
do schůze tělo se dostavil. Nedalo se to s bez-
pečností očekávati, poněvadž p. Šimanovský by
velmi těžce churav. Nyní však doufáme, že na
bude dobrého a trvalého zdraví, k čemuž mu
všichni srdečně blahopřejeme. (Hlučný souhlas.
K návrhu p. Řady byla p. Šimanovskému pro
volána trojnásobná »Slával« a »Na zdar!«
Před projednáním jednačího pořadu pravi
předsedající p. Řada: Na minulé valné hro-
madě bylo usneseno, aby výbor příšti valné
hromadě podal obšírnou jednatelskou zprávu,
v niž bý bylo při každém místním odboru re-
ferováno o jeho celoroční činnosti, seznam jeho
členů, štací a her, kdy a kde se hrálo ve pro-
spěch jednoty, počet schůzi, jména přízniveů
atd. Když se rok blížil ku konci a měli jsme
vypracovati zprávu, scházel nám — materiál
Neměli jsme od odborů žádných zpráv a tak
jsme obšírnější elaborát nemohli vám připravit.
Šimanovský
15
article
Zprávu stručnou sestavili jsme také z důvodů
úsporných. Valná hromada má rozhodnout, zda
zprávu tuto schvaluje a vysloví-li se pro zprávu
obšírnější, pak ovšem je povinností odborů, aby
zasílaly materiál.
Pan Kovář uvedl, že stručná zpráva
každého překvapila a každý pochopuje, že výbor
spořil nejen slovy, ale i penězi. Vyslovuje přání
aby se spořivost taková v příštích letech neopa
kovala, nýbrž aby vydávána byla zpráva v roz
sahu dřívějším.
Náklad na vydání zprávy neobnáší tolik
aby invalidní fond mohl býli citelně dotčen
Členové venkovští jsou dokonce i ochotni za
výroční zprávu jistý poplatek zaplatit. Výroční
zpráva však dotkne se i členů přispívajících.
kteří v ní nejsou jmenováni. A spolek nic ji
ného témto členům za jejich příspěvek nemůže
učiniti, než je ve zprávě uveřejniti. Počet při
spívajíeích členů klesá a je zejmena povinnost
venkovských herců, aby se snažili získati při-
spívající členy. Řečník pro tentokráte doporučuje
schválení zprávy.
Na to byly zprávy všech funkcionářů jed-
noty schváleny. K návrhu p. Bucka vysloveny
díky revisórům účtů.
Kovář
Bucek
16
article
Po doporučení předsedajícím p. Řado
byl pun Josef Ort za svě dobré rady a vyni-
kající skutky, jež pro jednotu vykonal, jmeno-
ván čestným členem Ústřední jednoty
českého herectva. Novému čestnému členu pro
volalo shromáždění slávu.
Dále bylo usneseno, že zápisné, měsíčn
příspěvek a poplatky z her pohostinských zů
stanou v dosavadní výši.
V době, dle stanov předepsané, byl výboru
podán pouze jeden návrh, a sice od odboru V.
v němž se doporučuje, aby za účelem zvýšení
přijmů výbor obrátil se na naše peněžní ústavy.
Pan Bucek připomenul, že akci tu výbor již
zahějil, rozeslal asi 40 dopisů, které neměly ale
žádného výsledku. Dále sděleno, že příslušné
ustunovení stanov jednoty ve přičině účinkován
členů mimo engagement má se takto vzkládati
»Každé účinkování členu, mimo engagement,
považuje se za pohostinskou hru a musí býti
dříve míslnímu odboru oznámeno. Výminku činí
spoluúčinkování ve prospěch divadelních spolků s
Pan Bucek uvedl, že mnohý zdroj příjmů
leží ladem a že je povinnosti všech členů, role
la úrodnou setbou využitkovati. Praví, že mnohým
ředitelům společností nebylo dovoleno pořádati
představení v noremních dnech ve prospěch
jodnoty. Řečník v té příčině odebral se k vice-
presidentu p. Dörflovi u místodržitelství, kterýž
mu slíbil, že okresním hejtmanům dá pokyny
aby představení taková povolovali. (Hlasy: Ale
dosud se nepovoluji!) Vyslovuje přání, aby
ředítelé vždy na Hod boží uspořádali představení
ve prospěch jednoty, poněvadž povinnosti pon-
sijního fondu jsou stále větší.
Ort
Bucek
Dörfl
17
article
Pan J. Ort vřele poděkoval za poctu,
která mu byla prokázána jmenováním čestným
členem. Vyznamenání to přijímá jako další po
bídku, aby herecké jednotě prospíval. (Hlučný
souhlas a potlesk.)
Mezi skrutiniem p. Řada vyslovil upřímné
díky všem příznivcům, kteří jednotu podporují,
vzdal díky žurnalistice a správě Národního
divadla za benefice. Památka zesnulého člena
výboru p. Hněvkovského uctěna příslušným
způsobem.
Při volbách zvolen předsedou pan Karel
Šimanovský (sdělení o tom provázeno po-
tleskem) a do výboru pp. Pštross Adolf, Řada
Pravoslav, ze Steinsbergů Florentin, Vojan Edv.
Slukov Vojta, Bucek Lev, Lier Karel, Javorčák
Josef; za náhradníky pp. Focht Emil, Želenský
Karel, Pulz Karel, Charvát Alois. Členové čest-
ného soudu pp. JUDr. Klumpar Lad., Seifert
Jakub, Řada Pravoslav, Chvalovský Edmund
Krössing Adolf. Náhradníci členů čestného soudu
pp. Pštross Adolf a Vojan Edvard. Revisoři
účtů pp. Ort Josef a Bílý Josef.
Po sdélení výsledku voleb byla valná hro-
mada ukončena.
V těchže místnostech pořádán byl p
schůzi přátelský večirek, při němž členové
jednoty setrvali dlouho při srdečné zábavě.
J Ort
Hněvkovský
Šimanovský
Pštross
Pravoslav
Vojan Edv
Slukov Vojta
Bucek
Lier
Karel
Javorčák
Josef
Focht
Želenský
Charvát
JUDr
Seifert
Jakub
Chvalovská
Krössing
Adolf
Vojan
Edvard
Ort
národní divadlo
Steinsberg Florentin
Klumpar Lada
18
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
Za příčinou svátků veliko-
nočních bude administrace
našeho listu dnes v po-
ledních hodinách otevřena;
inseráty přijímati se budou
až do 4. hodiny odpolední-
— Jak se praouje ve zněmčeném územi
na vykořenění české národnosti. Soustav-
nost, matematická zrovna methoda, s jakou
sledují Němci v severních Čechách vypleněn
posledních zbylků českých menšin, vyšla opě
velmi příkladně na jevo při nedávné schůa
»Volksvereinu« děčínsko-podmokelského, kteréž
zúčastnil se také Všeněmec posl. dr. Tschan.
O »nebezpečí počeštění Podmokel« podávalv
schůzi zprávu tamní advokát dr. Reinisch. Vý
vody zpravodaje tohoto, kterýž svým poslucha
čům naháněl husí kůži proroctvím, že Pod
mokly v dohledné době stanou se městem dvoj-
jazyčným, jsou skutečností již dávno překonány
neboť poměr národností, posledním sčítáním
v Podmoklech »zjištěný« a drem. Reinischem
udaný na 870 Čechů mezi 10.800 všech oby-
vatel nezakládá se ovšem na pravdě i opravňo
val nejvýše ke zvolání téhož řečníka, průběhem
řeči učiněnému: »Co je nám platno, když Čechy
jenom na papíře potřeme?« Leč nikoli tento
sčítaci falsifkát dra. Reinische, nýbrž jiná dáta
a stránky jeho vývodů jsou pozoruhodny. Jsou
to zvláště zevrubné informace o statislických
poměrech u c. k. státní dráhy, o národnost
všech úřadníků na všech stanicích dráhy duch-
covsko-podmokelské od Podmokel až po Duchcov,
zevrubné údaje o smýšlení těch a oněch úřad-
níků české národnosti od osobního referenta
c. k. státní dráhy v Praze až po posledního
vyhýbkáře při dopravě, posledního topiče v to-
pírně a zámečníka v dílnách. Povědomosto
každém českém dítěti v českých školách a jeho
Němec
doktor
Tschan
Reinisch
Čecho
Čechy
Podmokly
Duchcov
Praha
19
article
rodičích v Kreklici, v Rozbělesích, Chrochvi-
cích a j., o jich odvislosti, o tom, kde hrad
svůj konsum atd., to vše nasvědčuje, že snad
ani mafíla aneho camora nemají takové organi-
sace jako spiknutí Němců v severních Čechách
na vyhubení české národnosti ve zněmčenýeh
krajích a končinách. Tak zvaná národnostn
práce našich Němců jest ovšem především ná-
silnická, provozovaná všemi nezákonnými pro-
středky, vydíráním cestou nebezpečného vyhro-
žování, hospodářským, společenským a jiným
boykotem, ale ona je také provozována prac-
ným zjišťováním počtu a síly českého živlu.
zevrubným oceňováním toho, co vše dlužno
hnáti na germanisační a vyhubovací nůž v uza-
víraném území. Čech ve zněmčeném území jes
vydán tomuto rozvětvenému a osvědčeněmu appa
rátu ve psí, bez veškeré ochrany a obrany
z povolaných stran, hakatismus provádí set
nestoudněji než v samě Poznaníl
— Německá kultura bojuje v Kateřin-
kách kamením! Z Opavy se nám telegrafuje
ze dne včerejšího: Dnes v nocí byla v ohro-
žených Kateřinkách u Opavy z ná
rodního záští na faře a v bytě obee
ního starosty vytlučena okna Němei
kameny, z nichž přemnohé váží více
než kilo. Zpráva o tomto novém činu zběsi
lých nordmarkiánů opavských a kateřinských na-
plniti musi každého Čecha sice spravedlivým
hněvem a hnusem, ale při bestialnosti kateřin-
ských Teutonů nemůže překvapiti nikoho. Jak
z našich zevrubných zpráv z národního boje ve
Slezsku známo, bude koncem tohoto měsíce roz-
hodnuto o Kaleřinky, největší to českou oboe
v Opavsku, jejíž majetek rozhoduje o zemském
českém mandátu, o zastoupení v zemském výboru
a podmiňuji naději na získání říšského mandátu
Němec
Čecho
Teuton
Kreklice
Rozbělesy
Chrochev
Čechy
Kateřina
Opava
Kateřinka
Slezsko
Opavsko
národní boj
20
article
Obecní volby, jimiž v listopadu m. r. bylo do-
saženo úplného českého vítězství v I. a III. sboru
byly na zakročení německé či vlastně odrodile
eké strany zrušeny a nové volby nařízeny. B
tento má býti vybojován koncem dubna. Jední
se o českou většinu ve III. sboru 40 hlasy po
sledními volbami zjištěnou. Jakým způsoben
toho Němci docíliti chtějí, aby zrada zvítězila
vysvítá z jich brutálního skutku. Terrorismemz
neční tmy zběsile provozovaným chtějí přimět
vlažné Čechy k odpadlietví, či snad mstí sez
novou porážku již jistou?! Doufámo, že ani nej
divočejší torror nezpáčí věrné syny národa če-
ského na místě tak důležitém a ohroženém o
vykonání voličské jich povinnosti, od níž tal
mnoho závisí!
— Amédée Saissy mrtov. Zarmucujíe
zvěst došla nás včera z Paříže. Ředitelstv í pu
blicistického podniku »Paris Nouvelles« zaslalo
nám tento tklivý přípis: »Bolestno jest nám
oznámiti úmrtí ředitele našeho, jenž podleh
následkům chřipky, jejíž první záchvat stihl jej
již 15. března. Můžeme pro dnešek sděliti
Vámi jen bolestnou událost tu. Smrt pana
Améděa Saissa jest velikou ztrátou pro podnil
»Paris Nouvelles«, jemuž se byl zcela vě-
noval. Skon jeho způsobí však i pravou mezeru
v tisku pařížském, kdež jeho sehopnosti, jeho
bystrost i jeho oddanost pro zájmy Franci
zjednaly mu pravé autority.« Náleželť pan Saissy
nepopíratelně k nejčelnejším zjevům dnešní pu-
blicistiky francouzské. Však v myslích našich
ještě jiný moment zostřuje bolest nad nenadá-
lým skonem výtečného publicisty. Pan Saissy
s láskou a účastenstvím sledoval vždy snahy
národův slovanských a upřímně se přičiňoval,
zvláště kde o českou věc běželo, zjednat jim
ve Francii sympatie i účinnou podporu morální.
Němec
Paris Nouvelles
Amédě
Franek
Saissy
Paříž
Francie
Amédée Saissy
21
article
K účelu tomu založil i podnik »Paris Nouvel-
les«, v jehož vydání českém seznamovati nás hledě
s vnitřním životem Francie a v jehož vydáníe
jinojazyčných lámal kopí nejednou také za
dobré právo národa českého. Pan Saissy roze
sílal onu korrespondenci svou téměř všem
listům českým a nejsa mimo od dvou tří listo
honorován za tuto vydatnou a namahavou pu-
blicistickou činnost svou, právem zasluhoval
uznání již i za takou nezištnost svoji, k níž
pojila se i vřelost jeho snah i ušlechtilost jeho
cílův. V »Journalu«, v jehož redakci byl dříve
zasedal, rovněž opětně snažil se veřejnos
francouzskou uvědomiti o pravém, hlubším vý
znamu české otázky. V panu Saissým odeše
jeden z nejlepších a nejupřímnějších přátel
národa našeho, jakých, žel! v cizině máme
nemnoho! Lehká mu budiž půda milovan
vlasti jeho
— Protest českého obchodnictvaa
průmyslnictva proti sestavení c. k. per-
manenční komise, Ministerstvo obchodu jme-
novalo tyto dni členy c. k. permanenční komise
pro obchodní hodnoty na dobu 6 roků, při čemž
nebylo naprosto přihlíženo k převážné většině
českého obyvatelstva naší země, neboť bylo
v Čechách do komise povoláno 23 Němců
toliko 4 Češí. Toto patrně zúmyslné ignorován
českého živlu vzbudilo ve zdejších obehodníe
a průmyslových kruzích odůvodněné roztrpčení
S mravenčí pílí vytvořili jsme vlastní obchoda
průmysl, evoluční silou povznesli jsme je n
vrchol hospodářské zdatnosti, kterou i za hra
nicemi oceňují, u veliké míře spolupůsobíme
k národohospodářskému zmohutnění říše a vy
datně přispíváme též k plnění bezedného stát
Paris Nouvel
Saissy
Němec
Francie
Čechy
22
article
ního měšce. Za to za vše jest pilný český pra-
covník na poli národohospodářském vládními
kruhy ignorován a s úmyslností přímo urážlivou
obcházen. V tomto jednání spočívá systéma
tomu musí býti pro příště rázně čeleno! České
obchodnictvo a průmyslnictvo nemůže a nechce
na dále nečinně snášeti, aby v tak důležité
ekonomicko-politické instituci, jakou jest c. k.
permanenční komise, nebylo patřičně zastoupeno
a v otázkách, týkajících se našich vitálních
zájmů, aby se o nás — bez nás jednalo, ze-
jmena ne v nynější době, kdy se naše hospo-
dářské poměry nalezají v nejpovážlivější cho-
robě, kdy spějeme k nedozírné dosud hospo-
dářské krisi! V pohnuté schůzi včera konané
rokoval výbor Klubu samostatných obchodniků
a průmyslníků v Praze o sestavení c. k. perma-
nenční komise a usnesl se jednomyslně na tom,
opříti se na příslušných místech této nepřistoj-
nosti a zasaditi se o to, aby se českému ob-
chodu a průmyslu v permanenční komisi tako-
vého zastoupení dostalo, jaké jemu jako důleži-
těmu faktoru národohospodářskému právem ná-
leží. Klub obrátil se již ke klubu poslanců
národní strany svobodomyslné na radě říšské
se žádosti, by se spravedlivé věci českého ob-
chodnictva ujal a se o doplnění c. k. perma-
nenční komise českými členy vlivem svým přičinil.
Praha
23
article
— Z Klubu národní strany svobodo-
myslné. Pracovní odbor živnosten-
ský za předsednictví posl. p. V. Němee
vzal ve schůzi své v úvahu pojišťování živnosl-
nictva. Pro otázku tu ustanoveni referenti pp.
poslanci Krejčík a Vorlíček. Dále po-
jednáno o otázce kartelní, referentem ustanoven
p. poslanec Kratochvil, jakož i o otázc
tvoření se odborových společenstev. — Přišt
schůze pracovního odboru toho konati se bude
dne 15. t. m. — Čitárna klubovní zůstan
za příčinou svátků velikonočních uzavřena
sobotu odpoledne, v neděli a v pondělí celý den.
— Ve prospěch odsouzených Slováků
Časopis »Honoe BpeMi« v Petrohradé zaslal nám
částku 325 K 40 h jako pomlázku pro pol-
tické odsouzence. Naše administrace odeslala ji
kam patří.
— Osobní. Jindřich Burinn, okresní
městský zvěrolékař v Uhlířských Janovicích, zaháji
dnem 1. dubna praxi zvěrolékařskou v Uhl. Janovi-
cích a bydlí v hotelu p. M. Skály.
— Úmrtí. Ve středu ráno zemřel v Praze pan
Samuel Kisch, býv. obchodník se suknem a ma-
jitel domu ve věku 64 let. Pohřeb bude se konsti
v neděli dne 7. dubna o 3. hodině odpoledne z isr.
lázní. — V Praze zemřela předevčírem paní F lor
Königová v 63. roce. Pohřeb koná se dnes o 3.
hod. odpolední z domu smutku, Vyšehradská třída
čís. 1378—II. st., na evangelický hřbitov v Straš-
nicích. — V Praze zemřel pan František M arek,
barvíř koží. Pohřeb koná se v neděli 7. dubna o3.
hodině odpol. z kostela sv. Haštala.
V Němee
Krejčík
Vorlíček
Kratochvil
Čitárna
Slovák
Burinné
Uhl
Jan
Kisch
Königová
Haštala
uhlířský Janovice
Praha
klub národní strana svoboda
Honoe Bpe
24
article
— Sčítání lidu. Při podrobném výkazu sč-
tacím, který včerejším dnem byl ukončen, napočí-
táno v Hradci Králové 7511 duší civilního
obyvatelstva a 2256 vojáků, tedy úhrnný počet oby-
vatelstva obnáší 9767 duší. Z toho je 6208 mužů
a 3559 žen. Obydlených domů napočieno 319, ne-
obydlených 6. Cizozemců zde žije toliko 8. Podle
víry jest 9074 řím. katolíků, 139 vyznání řecké
církve sjednocené, 9 starokatolíků, 8 vyznání řecké
církve východní, 88 evangelíků angl. význání, 129
evangeliků reform., 309 israelitů, 8 jiného vyznánía
3 osoby bez víry. Obcovací jazyk český přiznalo
8281 obyvatel, německý 1257 (většmnou vojsko a jich
rodiny), polský 78, rusínský 117, slovinský 1, srbsko-
chorvatský 2 a vlasko-ladinský také 2. Analfabetá
napočteno 698.
— Úřadně povolené sbírky. Ministerstvo
vnitra zaslalo zemským vládám výnos v příčině po-
volování sbírek, dle něhož mohou je prováděti jen
osoby naprosto nezávadné, důvěry hodné a spole-
hlivé. Duchovní osoby mohou sbírati příspěvky jen
k účelům církevním neb řádovým, vymohou-li sik
tomu souhlas ordinariatu diecése, kde se sbírka má
konati. Povolení ke sbírce uděluje se některé osobě
vyhotovením sběrací knížky politickým úřadem, na
jehož obvod se sbírka povoluje. Sběrací kniba musí
býti opatřena fotografii sběratele, připevněnou na
vnitřní straně přední desky tak, že se bez jejího
poškození nedá odstraniti a musí býti opatřena r-
zítkem úřadu, který knížku sváže, očísluje listya
opatří je razítkem. Na prvém listě knížky popíše
se zevrubně osoba sběratele a zanese se úřadní po-
volení v plném znění. Zároveň se v ní podotkne,
Hradec Králové
25
article
kolik jest sběratelů pro stejný účel v přislušném ob-
vodu. Dále ponechá se několik lístků k vidování
knížky dozorčími orgány, kdežto ostatní listy určeny
jsou k zanášení příspěvků. Knížka obsahuje na
konci předpisy pro sběratele, který musí ji při sbí-
rání příspěvků stále míti u sebe a jest povinen před-
ložiti ji před zahájením sbírky v každém politickém
okresu k vidování politickému úřadu (okr. hejtman-
ství, policii neb obecnímu úřadu v městech s vlast-
ním statutem,) Úřad jest oprávněn, vidování knižky
z důležitých důvodů, zejmena byl-li okres neb jeho
část postižen živelní pohromou, odepříti vůbec, neb
obmeziti ji na některá místa nebo určitou dobu.
Úřady mají při vydávání sběracích knížek dbáti, aby
se zamezilo, by dobročinnosti obecenstva nebylok
témuž účelu časlo znoužíváno.
— Na počest hostí švýcarských pořáda-
ného přátelského večera v Pražském klubu dne
7. t. m. o 7. hod. večer zúčastní se členové Allianc
frangaise, Pražského klubu, »Slavie« a jich dámy.
dále pražská kolonie švýcarská. Vstup volný. Kdo
by cbtěl se zúčastniti společné večeře, přihlásiž se
v čas ve »Slavii« (kavárna »u Karla IV.«) nebou
dra. St. Prachenského, č. 1947—II., na Zderaze.
Karel Iva
St . Prachenský
Zderaz
obecní úřad
Slavia
Inc frangais
26
article
— Slovanský hótel v Karlových Varech.
příští nezávislé středisko českého a slovanského
života stane se skutkem pomocí prozíravých kruhů
vlasteneckých. Jest arciť na každého jednotlivce
uvalena řada různých a nezbytných daní národních,
avšak národohospodářský postup nesmí býti zaned-
bán. Přítomná doba velí, abychom prosluli na novo-
dobém poli národohospodářském, pohříchu tak za-
nedbávaném. Dokažme, že stojíme na výši doby, že
porozuměli jsme novodobým úkolům obchodním
s tendencí národní neodvislostí. Nežádá se nijakých
obětí, avšak nejnutnější pokrok representační, bez-
počně založeným podnikem, spojeným se solidním
výtěžkem ve světovém místě, jakým jsou Karlovy
Vary, nesmí býti omeškán. Očekává se tedy, že
v upisování 5000 podílů po K 200.— zúčastní s
pokud možno mnoho jednotlivců, spolků, vlastene-
ckých ústavů peněžních atd. Doplň kdo můžeš šiky
zakladatelů, jimž v upomínku vlastenecké uvědomě-
losti vydány budou čestné diplomy zakladatel
Slovanského hötelu v Karlových Varech. Lhůta k
přihláškám končí ve středu dne 10. t. m. o 6. hod.
večerní. Platny jsou také přihlášky dne 10. t. m.
poště odevzdané. Přihlašky přijímá Úvěrní ústav
majitelů domů v království českém
v Praze.
Karlová Vary
Karlov Vara
Praha
27
article
— Radnice v Nuslich. Městská rada zadala
vypracování projektu na stavbu radnice v Nusli
slaviteli Frant. Fričovi tamtéž.
— Na pomnik Juliu Zeyerovi přihlásili s
u pana dra. Tomáše Černého, pokladníka přípravného
komitétu, s podíly třicetizlatovými pp.: dr. F. Hrádek,
Ant. Truhlář, Fr. Kohout. Otto Bondy, pl. Marie
Šupychová, Oscar baron Villani, ministr dr. Rezek.
Jan hrabě Harrach, Richard Šantrůček, pí. K. Staň-
ková, dr. Al. Jirák, Ant. Řivnáč. J. Otto, dr. Vácisv
hrabě Kounic, dr. J. Polívka, dr. J. Městecký, biskup
dr. Brynych, Otakar Červený z Kyjeva, pí. Mari
Červená z Kyjeva, pí. Anna Znojemská, Svatoplu
Čech, H. Karlik, Spol. cukrovar v Cetně, prof. Aloi
Kašpar s chotí, Umělecká beseda v Praze, Jan Bo
rovský, biskup dr. Riha, Jan Voborník.
František
Frič
Zeyer
Černý
Antonín
Truhlář
Bond
Šupychová
Villani
Rezek
Jan
hrabě
Harrach
Šantrůček
doktor
Al
Jirák
Řivnáč
Otta
Vácisv
Kounic
J Polívka
J Městecký
Brynych
Červená
Anna znojemský
profesor
Bo
Riha
Voborník
Francie
Kyjev
Mari
Cetno
Praha
Svatopel Čechy
Oscar baron