ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e9291790-660b-11dc-95c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 110, place 78, org 13, work 5
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
6. dubna 1901. Číslo 95.
4 article
Duchoborci. Anglická inírika vybrala si ruskou komu nistickou sektu »duchoborcův«, aby na nich demonstrovala »despotism« ruské vlády před očima celé Evropy. Angličané je vylákali z Ru- ska do Kanady a slibili jim, že tam budon po- živati nerušené svobody, jaké není nikde na světě. Stěhování duchoborců do Kanady bylo vy kořisťováno kde jakým Rusku neprátelským list kem k ostouzení slovanské velmoci. I v Če- chách jsou takové lístky. Jaký je osud ducho- borců v Kanadě, je našim čtenářům již známo. Podle zprávy ruského konsula v Montrealu usndilo se v Kanadě okolo 7200 duchoborců v 60 vesnicích. Půdy zadarmo dostali od ka- nadské vlády mnoho, ale neúrodné. Když vláda vyhotovila duchobarcům dokumenty na držen půdy a žádala, aby každý z nich za tim úče lem udal svě jmeno, duchoborci počali se bou řiti a žádali, aby proveden byl. kommunistick princip a půda aby vždycky připsána byla cel obei. Kanadská vláda ale neuznává kommuni stického principu a žádost jejich odmítla. Ducho borci vůbec neuznávají žádné státní moci proto odepřeli také podrobiti se předpisům zá kona o registraci sňatků, narození atd.
Angličan Evropa Kanada Rusko Montreal
5 article
Duchoborci, jak známo, obracejí se nyn k »eelému svělu«, aby jim někde vykázal kou tek, kam by se mohli přestěhovati a žíti tam po svém. Historii jejich opakujeme k vůli tomu, aby- chom mohli citovati poznámku ruského listu k ní: »Kam se duchoborci mohou poditi? Vždyť jen v Rusku žili a neslýskali si, doku nepřišli falešní přátelé a nepodráždili jich.A nenajde se druhé země na zeměkouli, která by jim poskytla té široké věrské snášelivosti, jak se těšili v Rusku. Je to věru poučná lekce pro naše přátele anglických poštěvačů. Lidé, nemohoucí nikde najiti útulku svému nábožen- skému přesvědčení, v Rusku žili svobodněa měli nejen blahobyt, nýbrž bohatství. Uvěřivše falešným přátelům, octli se v slepé uličce. A my nepochybujeme, že v konci konců kajicněse obrátí k tétéž vlasti, kterou zradili vlivem faleš- ných přátel.«
Rusko
6 article
Rusofilství pruských Poláků. Hladina, zvlněná naším známým dopisem z Poznaňska, ještě se neuklidnila. Konstatuje se, že rusofilství mezi pruskými Poláky jest nikdo se tomu faktu nediví, ani orgány ha- katistů. Kde by ještě Poláci pod pruským jhem hledati mohli zoru spásy, ne-li ve sblížení s Ruskem a myšlence slovanské? Vyšší kruhy berlinské jsou vážně znepokojeny a bijou na poplach. Onehdy »Allgemeine Zeitung« volal do zbraně proti Polákům všechen německý národ, jenž musí podporovati svou vládu v konán »šlechetné povinnosti« a bránit (!) německou národnosť. Nejde o pouhé koketování některých polských listů ze záboru pruského s Ruskem, nýbrž o jev vážný, kterého Německo se leká. Katolický orgán »Kölnische Volkszeitunge přiznává, že mnozí pruští Poláci chýli se k Rusku. Týdenník »Práca«, jehož reda ktor byl nedávno vzat do vyšetřování jakoby pobu- řoval, vytiskl nedávno článek o loupežné po- litice Pruska, jemuž hrozil, že mu bude odpla- ceno od mocnějšího souseda. Sensačný článek byl přečten v parlamentě a když ministři uka- zovali naň jako na výraz citů a smýšlení pruských Poláků, polský poslanec Mizerský vstal a prohlásil, že ministři mají pravdu, neboť Poláci přijímají článek »Práce« za svůj a níčeho by neměli proti tomu, kdyby hranice pruské posunuty byly za Odru.
Polák Mizerský Poznaňsko Rusko Německo Prusko Odra Allgemeine Zeitung Kölnische Volkszeitunge
7 article
Mladoturci o Rusech. V tureckých novinách vyšlo úřadní ozná mení turecké vlády o rozmluvě, kterou měl ruský zahraniční ministr hrabě Vladimír Lamz- dorť s tureckým vyslancem Husní pašou o Ma- kedonii. Ruský ministr ubezpečil tureckého di- plomata, že ruský zástupce v Sofii nejednou rozhodně řekl bulharské vládě, že bulharský Makedonský komitét ruší mír v Makedonii vyzval ji, aby tuto práci překazila. Míra- milovnosť Ruska každému je známa a právě tak i jeho přání, aby zachovány byly nejlepší poměry mezi Ruskem a Tureckem. Dále pravi hrabě Lamzdorf, že Rusko praeuje spulečně se sultánem o zachování pokoje na východě. Po- koje potřebuje i Bulharsko a makedonské ko- mitéty prokazují mu velmi špatné služby, vyvo- lávajíce v jeho sousedství revoluci. Úřadní turecký »Ikdam« doprovodil zprávu petrohradského vyslance pokryleckými kompli- menty na adresu Ruska. Ale věci se chopil mladoturecký »Meveret« a promluvil upřímně v tento smysl: Mirumilovnosť mocného Ruska je známa. Je to tím více hodno obdivu, že Rusko nemá koho se báti. Není tedy mírumilovnosť jeho na oko, nýbrž upřímná. Každý Turek pamatuje, že anglické lodstvo za armenských nepokojů sta- nulo před Cařihradem, připraveno zmocniti se ho. Že tak neučinilo, příčina toho je pouze ve strachu před Ruskem. Čím však se Turecko odplatilo Rusku za jeho dobrodiní? Snad tím, že udržuje přátelství s Německem, nebo tím, že fana- tisuje proti Rusku asijské mohamedány my- šlenkou panislamismu, anebo pobitím 300.000 arměnských křestanů? Podle myšlení sultánov dobrá rada a pomoc může přijíti jen z Berlina Proč posílá svého vyslunce ometat ruské prahy. proč vzdává ruským listům pokryteckou chválu, když by si mohl přízně Ruska a věrnosti křesťanského obyvatelstva své říše zabezpečiti prospěšnými a osvícenými reformami?
Lamz Husní paša Lamzdorf Turek Ma Sofie Makedonie Rusko Turecko Bulharsko Cařihrad Německo Berlín
8 article
Ruský jazyk v anglické armádě. V poslední době také angličtí důstojníe hledí si ruskéhov jazyka. Jsou to hlavně ti. kteři slouží v Indii. V Indii každý důstojník který ohlásí, že by se rád učil rusky, dostane dovolenou do Anglie s plnou gáží a s povin- ností, složiti za rok zkoušku z ruského jazyka v ministerstvě vojenství. Při zkoušce žádá se od důstojníka, aby uměl plynně rusky číst, překládati z ruského jazyka do anglického obráeeně, aby znal gramatiku a uměl svými slovy rusky vypravovati, co četl. Kdo př zkoušce obstojí, dostane 200 liber st. odměny a další dovolenou do Ruska, aby se v ruštin zdokonalil. Po celou dobu prodloužené dovolené důstojník dostává dvojnásobnou gáži. V Rusku je těmto důstojníkům dovoleno žiti jen v Moskvě Charkově a Kazaní. Po ukončení druhé dovo lené vracejí se do Londýna a skládají druhou zkoušku, načež se anglická vláda pokouší, aby je pod nějakou záminkou dostala do Asie, po- blíž hranic Indie, kde snímají mapy, sbírai statistická dáta a pod. Ze všeho vidno, že Angličané úsilně se připravuj k válee s Ruskem v Střední Asií.
Angličan Indie Anglie Rusko Moskva Charkov Kazaň Londýn Asie
9 article
Rusofilství Bulharů. Nedävno bývalý bulhatský ministr Načevič řekl jistému rumunskému žurnalistovi, že niy n v Bulharsku není ani je di něh upřímného rusofila. Bulharské listy uve řejňují plno prolestů proti lomuto výroku, jej prý mohl učiniti jen takový rusofil, jako Na- čevič; ale bulharský národ že vždycky byl zůstane upřímně rusofilským. »Honoe Bpenu« k tomu činí poznámku, že rusofilství národa bulharského Načevi nepopřeh. Jeho tvrzení týkalo se pouze p ol tiků bulharských, kteří rusofilstvi simulují chtějí-li se domoci ministerského křosla. Př znává-li Načevič, že bulharský politik, chtějící dělati karieru, musí se před národem tvářiti rusofilem, je tím dostatečně dokázáno, jak silné jsou v bulharském národě sympatie k Rusku Avšak jinak věc se má s politiky. O nich a ne o národě vyslovil se Načevič, jak uvedeno. Připomínáme, že tyto dni vídeňské listy nazvaly rüsofilem také p. Sarafova, předsedu Makedonského komitétu, ano dávaly si tvářnost. jakoby nové bulharské ministerstvo nabývalo rusofilského rázu, že je v něm p. Sarafov.
Bulhar Sarafův Sarafov Bulharsko Rusko Honoe Bpen
10 article
Toulon a trojspolek, Ku podivu nejen všechny trojspolkové, ale také francouzské vládní nebo aspoň officiosní listy sešly se ve výkladu: odvolání m loďstv svého z Toulonu chtěla vláda ruská zamezit podkládání, že jde o manifestaci nového troj- spolku rusko-franko-vlaského neb i jen vůbec o odlákání Italie trojspolku dosavadnimu. Lze ostatně pochopiti, že Rusko nechce dnes, kdy ještě snad za trvání nynější smlouvy trojspol- kové bude mu vybojovati ve východní Asii boj s Japonskem a snad také s Anglií, buditi ne- důvěru Německa a tím i klásti základ k nové ještě mocnější koalici. Přes tento výklad oíf ciosní ovšem lze připustiti také výklad jiný totiž že Rusko není spokojeno s podminkami nedávno sdělenými, za jakýchž nynější vláda francouzská, zjednala sbližení s Italií, s pod- mínkami to ovšem, jež by účely allianee franko-ruské přesunovaly, ne-li dokonce hatily.
Toulon Rusko Asie Japonsko Anglie Německo
11 article
Také »K 5l n. Ztgi« soudí) že krokem Ruska desavouovány měly býti ony listy fran- couzské, jež vzhledem na toulonské slavnost vyličovaly Italii již jako příštího spojence Francie i Ruska. »Berliner Tagblat t« pak v note nápadně otištěné a zjevně inspirované tvrdi, že prý ani berlínská ani římská vláda nedaly pod- nětu k odvolání ruského loďstva. Vláda italská postavila se ale na stanovisko, že návštěva loďstva jejího v Toulonu jest jen dle mezi- národního obvyku povinno u zdvořilostí, to jest oplátkou loňské návštěvy francouzského loďstva v Cagliari, když tam dlel král italský Zdvořilost ta týká se ale právě jen Francouzův a Italie; účastenství třetího státu při toulonských slavnostech bylo by prý ale přesunulo význam jejich; a protož Rusko, chtějíc se zachovat korrektně, odvolalo své loďstvo z Toulonu, aby — jak hned předem mezi Řimem a Paříží bylo smluveno — Francouzi a Italové zůstali samí pespolu. Toť výklad, který se z italské strany dává kroku ruskému a kterýž jest nám k vůl- úplnosti zaznamenati právě tak jako výklady jiné. Také schůzka mezi Bůlowem a Zanardellem dochází v římských depeších nového objasnění.
Francouzův Francouz Italos Bůlow Zanardell Rusko Francie Toulon Cagliari Paříž Berliner Tagblat Italia
12 article
Zanardelli zvěděl ve Veroně (téprve tam?1), že hrabě Bülow z Tyrylska pojede Veronou do Benátek i rozhodl se, vyčkati ho. Při přijezdu vlaku vstoupil policejní komísař Carisi do vozu Bülowa, aby mu oznámil, že Zanardelli přeje si hovor s ním. Bülow spal, vstal alo ihneda následoval Carisa na perron, kdež si se Zanar- dellem stískli ruce. Tento pravil, že odložil cestu svou k jezeru Gardskému schválně, aby moh! s Bülowem se setkati, což jej obzvláště prý těší. Připomněl ostatně, že poznal Bülowa již před lety při odhaleni pomníku krále Viktora Emanuela v Neapoli. Hrabě Bülow objal Zanar della před obecenstvem, odpověděv rovněž ně- kolika vlídnými slovy a za vzájemných poklon odebrali se oba do vozu Bülowa, kdež po ně jakou dobu bez svědků hovořili. Tímto vyli čením, z římských kruhů vycházejícím, doznává se ovšem, že podnět ke schůzce vyšel od Za- nardella. Volby v Dánsku. Při volbách do poslanecké sněmovny dánské bylo volebním heslem vlastně jen: pro ministerstvo Schestedtovo či proti němu. Mi- nisterstvo bylo přijalo své doby vládu přes silnou opposici v poslanecké sněmovně, kdežto druhé sněmovně — landsthingu — měl většinu jen několika hlasů. Výsledek voleb byl úplnou porážkou vlády. Ministr vnitra Bramsen propadl, ač kandidoval v domněle spolehlivém konserva- tivním volebním okresu kodaňském. Také vo- lební okres Kodaně, v němž jest residence krá lova, byl opposicí dobyt. Nesmiřitelné strany le vice volbami, jak už číselně bylo uvedeno silně vzrostly; ministerská pravice, konser valivci a umírněná čásť levice budou dohro mady tvořiti všeho všudy jen asi pětinu sně- movny.
Bülow Zanardelli Viktor Emanuel Zanar Bramsen Verona Benátky Neapol Dánsko Kodaň poslanecký sněmovna
13 article Ústřední jednota českého herectva v Praze.
Ústřední jednota českého herectva v Praze. Ze všech končin království sjeli se přečeln členové jednoty, aby zúčastnili se valné schůze. jako obvykle na Velký pátek v Praze konané. Přes sto členů sešlo se ve velkém sále Měšťanské besedy, kde se valná hromada konala. Průběh schůze jevil vzácný soulad a vyzněla z ní přede vším společná touha po příznivějším pohlížen veřejnosti na tento v prvé řadě podpůrný spolek. K valné hromadě připravena tentokráte pouze dvoulistová zpráva výroční. Konstatováno vní že místních odborů Jednoty jest 18. Členů čítá t čestných 7, zakládajících 43, přispívajících 106 řádných 349 a invalidních 38. Na podporách invalidních vydáno minulého roku 4877 K Jměni jednoty dosáhlo výše 155.767 K 3 h vzrostlo loni o 9333 K 13 h. Předseda p. Šimanovský zahájil valnou hromadu o 6. hodině večerní vřelým uvítáním přítomných, kteří zavítali z blízka i z dáli, jakož i příznivců. Na to požádal místopředsedup Radu, aby on se ujal řízení valné hromady poněvadž zdraví jeho je značně otřeseno.
Šimanovský Praha
14 article
Pan Řada vyslovil vřelé potěšení nac tím, že nestor českého herectva p. Šimanovský do schůze tělo se dostavil. Nedalo se to s bez- pečností očekávati, poněvadž p. Šimanovský by velmi těžce churav. Nyní však doufáme, že na bude dobrého a trvalého zdraví, k čemuž mu všichni srdečně blahopřejeme. (Hlučný souhlas. K návrhu p. Řady byla p. Šimanovskému pro volána trojnásobná »Slával« a »Na zdar!« Před projednáním jednačího pořadu pravi předsedající p. Řada: Na minulé valné hro- madě bylo usneseno, aby výbor příšti valné hromadě podal obšírnou jednatelskou zprávu, v niž bý bylo při každém místním odboru re- ferováno o jeho celoroční činnosti, seznam jeho členů, štací a her, kdy a kde se hrálo ve pro- spěch jednoty, počet schůzi, jména přízniveů atd. Když se rok blížil ku konci a měli jsme vypracovati zprávu, scházel nám — materiál Neměli jsme od odborů žádných zpráv a tak jsme obšírnější elaborát nemohli vám připravit.
Šimanovský
15 article
Zprávu stručnou sestavili jsme také z důvodů úsporných. Valná hromada má rozhodnout, zda zprávu tuto schvaluje a vysloví-li se pro zprávu obšírnější, pak ovšem je povinností odborů, aby zasílaly materiál. Pan Kovář uvedl, že stručná zpráva každého překvapila a každý pochopuje, že výbor spořil nejen slovy, ale i penězi. Vyslovuje přání aby se spořivost taková v příštích letech neopa kovala, nýbrž aby vydávána byla zpráva v roz sahu dřívějším. Náklad na vydání zprávy neobnáší tolik aby invalidní fond mohl býli citelně dotčen Členové venkovští jsou dokonce i ochotni za výroční zprávu jistý poplatek zaplatit. Výroční zpráva však dotkne se i členů přispívajících. kteří v ní nejsou jmenováni. A spolek nic ji ného témto členům za jejich příspěvek nemůže učiniti, než je ve zprávě uveřejniti. Počet při spívajíeích členů klesá a je zejmena povinnost venkovských herců, aby se snažili získati při- spívající členy. Řečník pro tentokráte doporučuje schválení zprávy. Na to byly zprávy všech funkcionářů jed- noty schváleny. K návrhu p. Bucka vysloveny díky revisórům účtů.
Kovář Bucek
16 article
Po doporučení předsedajícím p. Řado byl pun Josef Ort za svě dobré rady a vyni- kající skutky, jež pro jednotu vykonal, jmeno- ván čestným členem Ústřední jednoty českého herectva. Novému čestnému členu pro volalo shromáždění slávu. Dále bylo usneseno, že zápisné, měsíčn příspěvek a poplatky z her pohostinských zů stanou v dosavadní výši. V době, dle stanov předepsané, byl výboru podán pouze jeden návrh, a sice od odboru V. v němž se doporučuje, aby za účelem zvýšení přijmů výbor obrátil se na naše peněžní ústavy. Pan Bucek připomenul, že akci tu výbor již zahějil, rozeslal asi 40 dopisů, které neměly ale žádného výsledku. Dále sděleno, že příslušné ustunovení stanov jednoty ve přičině účinkován členů mimo engagement má se takto vzkládati »Každé účinkování členu, mimo engagement, považuje se za pohostinskou hru a musí býti dříve míslnímu odboru oznámeno. Výminku činí spoluúčinkování ve prospěch divadelních spolků s Pan Bucek uvedl, že mnohý zdroj příjmů leží ladem a že je povinnosti všech členů, role la úrodnou setbou využitkovati. Praví, že mnohým ředitelům společností nebylo dovoleno pořádati představení v noremních dnech ve prospěch jodnoty. Řečník v té příčině odebral se k vice- presidentu p. Dörflovi u místodržitelství, kterýž mu slíbil, že okresním hejtmanům dá pokyny aby představení taková povolovali. (Hlasy: Ale dosud se nepovoluji!) Vyslovuje přání, aby ředítelé vždy na Hod boží uspořádali představení ve prospěch jednoty, poněvadž povinnosti pon- sijního fondu jsou stále větší.
Ort Bucek Dörfl
17 article
Pan J. Ort vřele poděkoval za poctu, která mu byla prokázána jmenováním čestným členem. Vyznamenání to přijímá jako další po bídku, aby herecké jednotě prospíval. (Hlučný souhlas a potlesk.) Mezi skrutiniem p. Řada vyslovil upřímné díky všem příznivcům, kteří jednotu podporují, vzdal díky žurnalistice a správě Národního divadla za benefice. Památka zesnulého člena výboru p. Hněvkovského uctěna příslušným způsobem. Při volbách zvolen předsedou pan Karel Šimanovský (sdělení o tom provázeno po- tleskem) a do výboru pp. Pštross Adolf, Řada Pravoslav, ze Steinsbergů Florentin, Vojan Edv. Slukov Vojta, Bucek Lev, Lier Karel, Javorčák Josef; za náhradníky pp. Focht Emil, Želenský Karel, Pulz Karel, Charvát Alois. Členové čest- ného soudu pp. JUDr. Klumpar Lad., Seifert Jakub, Řada Pravoslav, Chvalovský Edmund Krössing Adolf. Náhradníci členů čestného soudu pp. Pštross Adolf a Vojan Edvard. Revisoři účtů pp. Ort Josef a Bílý Josef. Po sdélení výsledku voleb byla valná hro- mada ukončena. V těchže místnostech pořádán byl p schůzi přátelský večirek, při němž členové jednoty setrvali dlouho při srdečné zábavě.
J Ort Hněvkovský Šimanovský Pštross Pravoslav Vojan Edv Slukov Vojta Bucek Lier Karel Javorčák Josef Focht Želenský Charvát JUDr Seifert Jakub Chvalovská Krössing Adolf Vojan Edvard Ort národní divadlo Steinsberg Florentin Klumpar Lada
18 article Denni zprávy.
Denni zprávy. Za příčinou svátků veliko- nočních bude administrace našeho listu dnes v po- ledních hodinách otevřena; inseráty přijímati se budou až do 4. hodiny odpolední- — Jak se praouje ve zněmčeném územi na vykořenění české národnosti. Soustav- nost, matematická zrovna methoda, s jakou sledují Němci v severních Čechách vypleněn posledních zbylků českých menšin, vyšla opě velmi příkladně na jevo při nedávné schůa »Volksvereinu« děčínsko-podmokelského, kteréž zúčastnil se také Všeněmec posl. dr. Tschan. O »nebezpečí počeštění Podmokel« podávalv schůzi zprávu tamní advokát dr. Reinisch. Vý vody zpravodaje tohoto, kterýž svým poslucha čům naháněl husí kůži proroctvím, že Pod mokly v dohledné době stanou se městem dvoj- jazyčným, jsou skutečností již dávno překonány neboť poměr národností, posledním sčítáním v Podmoklech »zjištěný« a drem. Reinischem udaný na 870 Čechů mezi 10.800 všech oby- vatel nezakládá se ovšem na pravdě i opravňo val nejvýše ke zvolání téhož řečníka, průběhem řeči učiněnému: »Co je nám platno, když Čechy jenom na papíře potřeme?« Leč nikoli tento sčítaci falsifkát dra. Reinische, nýbrž jiná dáta a stránky jeho vývodů jsou pozoruhodny. Jsou to zvláště zevrubné informace o statislických poměrech u c. k. státní dráhy, o národnost všech úřadníků na všech stanicích dráhy duch- covsko-podmokelské od Podmokel až po Duchcov, zevrubné údaje o smýšlení těch a oněch úřad- níků české národnosti od osobního referenta c. k. státní dráhy v Praze až po posledního vyhýbkáře při dopravě, posledního topiče v to- pírně a zámečníka v dílnách. Povědomosto každém českém dítěti v českých školách a jeho
Němec doktor Tschan Reinisch Čecho Čechy Podmokly Duchcov Praha
19 article
rodičích v Kreklici, v Rozbělesích, Chrochvi- cích a j., o jich odvislosti, o tom, kde hrad svůj konsum atd., to vše nasvědčuje, že snad ani mafíla aneho camora nemají takové organi- sace jako spiknutí Němců v severních Čechách na vyhubení české národnosti ve zněmčenýeh krajích a končinách. Tak zvaná národnostn práce našich Němců jest ovšem především ná- silnická, provozovaná všemi nezákonnými pro- středky, vydíráním cestou nebezpečného vyhro- žování, hospodářským, společenským a jiným boykotem, ale ona je také provozována prac- ným zjišťováním počtu a síly českého živlu. zevrubným oceňováním toho, co vše dlužno hnáti na germanisační a vyhubovací nůž v uza- víraném území. Čech ve zněmčeném území jes vydán tomuto rozvětvenému a osvědčeněmu appa rátu ve psí, bez veškeré ochrany a obrany z povolaných stran, hakatismus provádí set nestoudněji než v samě Poznaníl — Německá kultura bojuje v Kateřin- kách kamením! Z Opavy se nám telegrafuje ze dne včerejšího: Dnes v nocí byla v ohro- žených Kateřinkách u Opavy z ná rodního záští na faře a v bytě obee ního starosty vytlučena okna Němei kameny, z nichž přemnohé váží více než kilo. Zpráva o tomto novém činu zběsi lých nordmarkiánů opavských a kateřinských na- plniti musi každého Čecha sice spravedlivým hněvem a hnusem, ale při bestialnosti kateřin- ských Teutonů nemůže překvapiti nikoho. Jak z našich zevrubných zpráv z národního boje ve Slezsku známo, bude koncem tohoto měsíce roz- hodnuto o Kaleřinky, největší to českou oboe v Opavsku, jejíž majetek rozhoduje o zemském českém mandátu, o zastoupení v zemském výboru a podmiňuji naději na získání říšského mandátu
Němec Čecho Teuton Kreklice Rozbělesy Chrochev Čechy Kateřina Opava Kateřinka Slezsko Opavsko národní boj
20 article
Obecní volby, jimiž v listopadu m. r. bylo do- saženo úplného českého vítězství v I. a III. sboru byly na zakročení německé či vlastně odrodile eké strany zrušeny a nové volby nařízeny. B tento má býti vybojován koncem dubna. Jední se o českou většinu ve III. sboru 40 hlasy po sledními volbami zjištěnou. Jakým způsoben toho Němci docíliti chtějí, aby zrada zvítězila vysvítá z jich brutálního skutku. Terrorismemz neční tmy zběsile provozovaným chtějí přimět vlažné Čechy k odpadlietví, či snad mstí sez novou porážku již jistou?! Doufámo, že ani nej divočejší torror nezpáčí věrné syny národa če- ského na místě tak důležitém a ohroženém o vykonání voličské jich povinnosti, od níž tal mnoho závisí! — Amédée Saissy mrtov. Zarmucujíe zvěst došla nás včera z Paříže. Ředitelstv í pu blicistického podniku »Paris Nouvelles« zaslalo nám tento tklivý přípis: »Bolestno jest nám oznámiti úmrtí ředitele našeho, jenž podleh následkům chřipky, jejíž první záchvat stihl jej již 15. března. Můžeme pro dnešek sděliti Vámi jen bolestnou událost tu. Smrt pana Améděa Saissa jest velikou ztrátou pro podnil »Paris Nouvelles«, jemuž se byl zcela vě- noval. Skon jeho způsobí však i pravou mezeru v tisku pařížském, kdež jeho sehopnosti, jeho bystrost i jeho oddanost pro zájmy Franci zjednaly mu pravé autority.« Náleželť pan Saissy nepopíratelně k nejčelnejším zjevům dnešní pu- blicistiky francouzské. Však v myslích našich ještě jiný moment zostřuje bolest nad nenadá- lým skonem výtečného publicisty. Pan Saissy s láskou a účastenstvím sledoval vždy snahy národův slovanských a upřímně se přičiňoval, zvláště kde o českou věc běželo, zjednat jim ve Francii sympatie i účinnou podporu morální.
Němec Paris Nouvelles Amédě Franek Saissy Paříž Francie Amédée Saissy
21 article
K účelu tomu založil i podnik »Paris Nouvel- les«, v jehož vydání českém seznamovati nás hledě s vnitřním životem Francie a v jehož vydáníe jinojazyčných lámal kopí nejednou také za dobré právo národa českého. Pan Saissy roze sílal onu korrespondenci svou téměř všem listům českým a nejsa mimo od dvou tří listo honorován za tuto vydatnou a namahavou pu- blicistickou činnost svou, právem zasluhoval uznání již i za takou nezištnost svoji, k níž pojila se i vřelost jeho snah i ušlechtilost jeho cílův. V »Journalu«, v jehož redakci byl dříve zasedal, rovněž opětně snažil se veřejnos francouzskou uvědomiti o pravém, hlubším vý znamu české otázky. V panu Saissým odeše jeden z nejlepších a nejupřímnějších přátel národa našeho, jakých, žel! v cizině máme nemnoho! Lehká mu budiž půda milovan vlasti jeho — Protest českého obchodnictvaa průmyslnictva proti sestavení c. k. per- manenční komise, Ministerstvo obchodu jme- novalo tyto dni členy c. k. permanenční komise pro obchodní hodnoty na dobu 6 roků, při čemž nebylo naprosto přihlíženo k převážné většině českého obyvatelstva naší země, neboť bylo v Čechách do komise povoláno 23 Němců toliko 4 Češí. Toto patrně zúmyslné ignorován českého živlu vzbudilo ve zdejších obehodníe a průmyslových kruzích odůvodněné roztrpčení S mravenčí pílí vytvořili jsme vlastní obchoda průmysl, evoluční silou povznesli jsme je n vrchol hospodářské zdatnosti, kterou i za hra nicemi oceňují, u veliké míře spolupůsobíme k národohospodářskému zmohutnění říše a vy datně přispíváme též k plnění bezedného stát
Paris Nouvel Saissy Němec Francie Čechy
22 article
ního měšce. Za to za vše jest pilný český pra- covník na poli národohospodářském vládními kruhy ignorován a s úmyslností přímo urážlivou obcházen. V tomto jednání spočívá systéma tomu musí býti pro příště rázně čeleno! České obchodnictvo a průmyslnictvo nemůže a nechce na dále nečinně snášeti, aby v tak důležité ekonomicko-politické instituci, jakou jest c. k. permanenční komise, nebylo patřičně zastoupeno a v otázkách, týkajících se našich vitálních zájmů, aby se o nás — bez nás jednalo, ze- jmena ne v nynější době, kdy se naše hospo- dářské poměry nalezají v nejpovážlivější cho- robě, kdy spějeme k nedozírné dosud hospo- dářské krisi! V pohnuté schůzi včera konané rokoval výbor Klubu samostatných obchodniků a průmyslníků v Praze o sestavení c. k. perma- nenční komise a usnesl se jednomyslně na tom, opříti se na příslušných místech této nepřistoj- nosti a zasaditi se o to, aby se českému ob- chodu a průmyslu v permanenční komisi tako- vého zastoupení dostalo, jaké jemu jako důleži- těmu faktoru národohospodářskému právem ná- leží. Klub obrátil se již ke klubu poslanců národní strany svobodomyslné na radě říšské se žádosti, by se spravedlivé věci českého ob- chodnictva ujal a se o doplnění c. k. perma- nenční komise českými členy vlivem svým přičinil.
Praha
23 article
— Z Klubu národní strany svobodo- myslné. Pracovní odbor živnosten- ský za předsednictví posl. p. V. Němee vzal ve schůzi své v úvahu pojišťování živnosl- nictva. Pro otázku tu ustanoveni referenti pp. poslanci Krejčík a Vorlíček. Dále po- jednáno o otázce kartelní, referentem ustanoven p. poslanec Kratochvil, jakož i o otázc tvoření se odborových společenstev. — Přišt schůze pracovního odboru toho konati se bude dne 15. t. m. — Čitárna klubovní zůstan za příčinou svátků velikonočních uzavřena sobotu odpoledne, v neděli a v pondělí celý den. — Ve prospěch odsouzených Slováků Časopis »Honoe BpeMi« v Petrohradé zaslal nám částku 325 K 40 h jako pomlázku pro pol- tické odsouzence. Naše administrace odeslala ji kam patří. — Osobní. Jindřich Burinn, okresní městský zvěrolékař v Uhlířských Janovicích, zaháji dnem 1. dubna praxi zvěrolékařskou v Uhl. Janovi- cích a bydlí v hotelu p. M. Skály. — Úmrtí. Ve středu ráno zemřel v Praze pan Samuel Kisch, býv. obchodník se suknem a ma- jitel domu ve věku 64 let. Pohřeb bude se konsti v neděli dne 7. dubna o 3. hodině odpoledne z isr. lázní. — V Praze zemřela předevčírem paní F lor Königová v 63. roce. Pohřeb koná se dnes o 3. hod. odpolední z domu smutku, Vyšehradská třída čís. 1378—II. st., na evangelický hřbitov v Straš- nicích. — V Praze zemřel pan František M arek, barvíř koží. Pohřeb koná se v neděli 7. dubna o3. hodině odpol. z kostela sv. Haštala.
V Němee Krejčík Vorlíček Kratochvil Čitárna Slovák Burinné Uhl Jan Kisch Königová Haštala uhlířský Janovice Praha klub národní strana svoboda Honoe Bpe
24 article
— Sčítání lidu. Při podrobném výkazu sč- tacím, který včerejším dnem byl ukončen, napočí- táno v Hradci Králové 7511 duší civilního obyvatelstva a 2256 vojáků, tedy úhrnný počet oby- vatelstva obnáší 9767 duší. Z toho je 6208 mužů a 3559 žen. Obydlených domů napočieno 319, ne- obydlených 6. Cizozemců zde žije toliko 8. Podle víry jest 9074 řím. katolíků, 139 vyznání řecké církve sjednocené, 9 starokatolíků, 8 vyznání řecké církve východní, 88 evangelíků angl. význání, 129 evangeliků reform., 309 israelitů, 8 jiného vyznánía 3 osoby bez víry. Obcovací jazyk český přiznalo 8281 obyvatel, německý 1257 (většmnou vojsko a jich rodiny), polský 78, rusínský 117, slovinský 1, srbsko- chorvatský 2 a vlasko-ladinský také 2. Analfabetá napočteno 698. — Úřadně povolené sbírky. Ministerstvo vnitra zaslalo zemským vládám výnos v příčině po- volování sbírek, dle něhož mohou je prováděti jen osoby naprosto nezávadné, důvěry hodné a spole- hlivé. Duchovní osoby mohou sbírati příspěvky jen k účelům církevním neb řádovým, vymohou-li sik tomu souhlas ordinariatu diecése, kde se sbírka má konati. Povolení ke sbírce uděluje se některé osobě vyhotovením sběrací knížky politickým úřadem, na jehož obvod se sbírka povoluje. Sběrací kniba musí býti opatřena fotografii sběratele, připevněnou na vnitřní straně přední desky tak, že se bez jejího poškození nedá odstraniti a musí býti opatřena r- zítkem úřadu, který knížku sváže, očísluje listya opatří je razítkem. Na prvém listě knížky popíše se zevrubně osoba sběratele a zanese se úřadní po- volení v plném znění. Zároveň se v ní podotkne,
Hradec Králové
25 article
kolik jest sběratelů pro stejný účel v přislušném ob- vodu. Dále ponechá se několik lístků k vidování knížky dozorčími orgány, kdežto ostatní listy určeny jsou k zanášení příspěvků. Knížka obsahuje na konci předpisy pro sběratele, který musí ji při sbí- rání příspěvků stále míti u sebe a jest povinen před- ložiti ji před zahájením sbírky v každém politickém okresu k vidování politickému úřadu (okr. hejtman- ství, policii neb obecnímu úřadu v městech s vlast- ním statutem,) Úřad jest oprávněn, vidování knižky z důležitých důvodů, zejmena byl-li okres neb jeho část postižen živelní pohromou, odepříti vůbec, neb obmeziti ji na některá místa nebo určitou dobu. Úřady mají při vydávání sběracích knížek dbáti, aby se zamezilo, by dobročinnosti obecenstva nebylok témuž účelu časlo znoužíváno. — Na počest hostí švýcarských pořáda- ného přátelského večera v Pražském klubu dne 7. t. m. o 7. hod. večer zúčastní se členové Allianc frangaise, Pražského klubu, »Slavie« a jich dámy. dále pražská kolonie švýcarská. Vstup volný. Kdo by cbtěl se zúčastniti společné večeře, přihlásiž se v čas ve »Slavii« (kavárna »u Karla IV.«) nebou dra. St. Prachenského, č. 1947—II., na Zderaze.
Karel Iva St . Prachenský Zderaz obecní úřad Slavia Inc frangais
26 article
— Slovanský hótel v Karlových Varech. příští nezávislé středisko českého a slovanského života stane se skutkem pomocí prozíravých kruhů vlasteneckých. Jest arciť na každého jednotlivce uvalena řada různých a nezbytných daní národních, avšak národohospodářský postup nesmí býti zaned- bán. Přítomná doba velí, abychom prosluli na novo- dobém poli národohospodářském, pohříchu tak za- nedbávaném. Dokažme, že stojíme na výši doby, že porozuměli jsme novodobým úkolům obchodním s tendencí národní neodvislostí. Nežádá se nijakých obětí, avšak nejnutnější pokrok representační, bez- počně založeným podnikem, spojeným se solidním výtěžkem ve světovém místě, jakým jsou Karlovy Vary, nesmí býti omeškán. Očekává se tedy, že v upisování 5000 podílů po K 200.— zúčastní s pokud možno mnoho jednotlivců, spolků, vlastene- ckých ústavů peněžních atd. Doplň kdo můžeš šiky zakladatelů, jimž v upomínku vlastenecké uvědomě- losti vydány budou čestné diplomy zakladatel Slovanského hötelu v Karlových Varech. Lhůta k přihláškám končí ve středu dne 10. t. m. o 6. hod. večerní. Platny jsou také přihlášky dne 10. t. m. poště odevzdané. Přihlašky přijímá Úvěrní ústav majitelů domů v království českém v Praze.
Karlová Vary Karlov Vara Praha
27 article
— Radnice v Nuslich. Městská rada zadala vypracování projektu na stavbu radnice v Nusli slaviteli Frant. Fričovi tamtéž. — Na pomnik Juliu Zeyerovi přihlásili s u pana dra. Tomáše Černého, pokladníka přípravného komitétu, s podíly třicetizlatovými pp.: dr. F. Hrádek, Ant. Truhlář, Fr. Kohout. Otto Bondy, pl. Marie Šupychová, Oscar baron Villani, ministr dr. Rezek. Jan hrabě Harrach, Richard Šantrůček, pí. K. Staň- ková, dr. Al. Jirák, Ant. Řivnáč. J. Otto, dr. Vácisv hrabě Kounic, dr. J. Polívka, dr. J. Městecký, biskup dr. Brynych, Otakar Červený z Kyjeva, pí. Mari Červená z Kyjeva, pí. Anna Znojemská, Svatoplu Čech, H. Karlik, Spol. cukrovar v Cetně, prof. Aloi Kašpar s chotí, Umělecká beseda v Praze, Jan Bo rovský, biskup dr. Riha, Jan Voborník.
František Frič Zeyer Černý Antonín Truhlář Bond Šupychová Villani Rezek Jan hrabě Harrach Šantrůček doktor Al Jirák Řivnáč Otta Vácisv Kounic J Polívka J Městecký Brynych Červená Anna znojemský profesor Bo Riha Voborník Francie Kyjev Mari Cetno Praha Svatopel Čechy Oscar baron