2
masthead
Přiloha „Národnich Listu
5
title
Národní hospodář.
6
article
Po stopách vznikajícího českého
průmyslu textilního.
Po stopách vznikajícího českého
průmyslu textilního.
III.
Při toulce podél Zlatého Potoka, rozkošným
údolím, kde jímavá krása přírody vás opředea
kde život lidu podává tolik látky a podnětů
k myšlení, kde v šum vody zapadá nepřetržitý
zvuk stavů, kde naseto půvabů, ale kde životje
tak těžkým, při cestě za vyrůstajícími tkalcov-
nami upozorňují nás v Bystré, že dva mecha-
nické stavy pracují i v domku p. K. H. S vý-
sledky práce jeho synů shledali jsme se již
dříve. Jeden z nich pracuje na 16, druhý na 10
stavech ve vlastních tkalcovnách. Z té vlídné,
bílé chaloupky tedy vyšli v život.
V rozsáhlé síni vítá nás majitel. Bílý sta-
řeček s úsměvem na rtech. V protější menší
síňce má dva mechanické a dva ruční stavy.
Vše svítí čistotou v tom domku mezi zelenía
z klidným životem. Na jednom ručním stavu
začal, druhý přikoupil později. Když děti dorů-
staly, koupil po železné práci a po bezpříklad-
ném spoření dva mechanické stavy, hnané pro-
stým zařízením vodním. Výnos této malé živ-
nůstky jest jeho výminkem, základem tichého
stáří. Dnes — ale dříve byl neobyčejně účin-
ným prostředkem k výchově dětí. Při neúmorné
práci skládán groš ke groši, vštěpována dětem
oddanost ku povinnosti, připravovány v život
do kterého jim otec nahospodařil ne značný sice,
ale v těch poměrech překvapující obnos peněz.
Dnes pracují synové ve svém, v plném roz-
machu sil, vytrvalí a jední z předních zástupeů
tohoto ruchu malých, mechanických tkalcoven.
7
article
Jejich úspěch připravován v tomto domku, kde
byla práce životem. Počátek podnikatelské tra-
dice vyrůstal v tomto tichém údolí, kam neza-
bloudí ruch světa. Jest to typický vývojový
příklad pro vzrůst onoho malého zatím prů-
myslu, o němž píši. U synů nalezl jsem tutéž
víru v práci jako u otce. Jich synové půjdou již
do odborných škol a budou pokračovati ve vět-
ším měřitku. Vysilující práce generací zakládá
tu úspěch, ale diseiplinuje zároveň život i ducha.
Překotný úspěch často oslní, draze odřikáníma
napjetím všech sil zaplacený postup vytvořuje
však povnější základy budoucna. A právě ono
vzepjetí sil, ona víra a láske ku práci, ona touha
po úspěchu, ona solidnost, již jsem zde zřel.
zakládají v neposlední řadě názor, že nám v této
perné škole životní vyrůstá a vyroste nejeden
silný a vítězný podnikatel, že se zde kladou zá-
klady budoucích úspěchů, které nebudou lehky
ale bohda, (rvaly.
Nežije se v těch tkalcovnách nad poměry
Majitel pracuje zde sám od rána do večera, živo-
bytní náklady jsou minimální, jedíná touha září
v život: růsti, síliti. Na odborném vzdělání
často ještě mnoho chybí. Nemůže býti jinak. Ale
práci svého stavu rozumí podnikatel dobře.
Srostl s ní a začíná zvolna chápati, že krajní
využiti jeho výkonnosti jest nejbezpečnějším pro-
středkem postupu a vzrůstu. Stavy, na kterých
se zde pracuje, nejsou ovšem prvé jakosti, ale
voskrze naprosto způsobilé a vhodné pro výrobu,
která zde vládne, pro výrobu pestrého zboží
(kanafasy, oxfordy a zefíry). Podnikatel jest sám
sobě vlastním strojníkem, praxe naučila ho dopo-
drobna znáti stroj, na kterém pracuje. Nové
stroje opatřuje si pomocí některého velikého pod-
nikatele a nutno v té přičině konstatovati, žese
dává přednost dražšímu a tedy lepšímu stavu.
8
article
Zařízení závodů je účelné a myšleno veskrze
na možnost zvětšovati je. Zvětšování u pokroči-
lejších také dosti rychle pokračuje. Fř. Hejzlai
začal se 6 stavy před čtyřmi léty, loni zakoupil
si větší tkalcovnu, kde mu pracuje 16 stavů,
Josef Hejzlar propracoval se během 4 let k 10
stavům, J. Světlik po 3 létech k 12 stavům atd.
Práce koná se po výtce ve mzdě, pro většt
podnikately a obchodníky, kterým jest neoby-
čejně vítaným tento ruch. Podnikatel naši malé
tkalcovny dostává (přijímaje suroviny od za-
datele práce) z pravidla za práci tolik, co stoji
stejný výkon pracovní v továrně veliké. A kdyby
někdy placeno bylo i o něco měně, tato kalku-
lace jest pro našeho podnikatele neobyčejně vý-
hodna. Nemaje veliké režie, která je důsledkem
velkopodníků, obstarávaje sám řízení závodua
pracuje u stavů se svou rodinou, nejvýše se
2—3 přibranými ženskými silami, vydělává dosti
značný obnos, dostatečný pro hražení životních
nákladů, pro zúročení a amortisování půjček,a
pro úspory další. Peněžní závody obvodu hovi
úvěrovým potřebám dosti ochotně a jak jsem
z povolaných úst informován, nedožily se smut-
ných zkušeností. Také s jiných stran slyšel jsem
velmi dobré informace o těchto malých „továr-
nicích“, jak sami si říkají.
Hejzlar
J Světlik
9
article
Děti pracují sebou. Malé u snovacích
strojů, odrostlé škole u stavů. Nenalezl jsem pří-
padu, kde by otec nezamýšlel syna dáti do od-
borné školy nebo kde by syn v ní nebyl. S vět-
šími závody udržují se dobré styky i potud, že
sem přicházejí malí naši podnikatelé, informo-
vati se o stavu produkce, o trhu, o technických
otázkách. Dnes ovšem jde o prvé kroky a vědo-
mosti jsou více měně náhodné — ale ona snaha,
dáti dětem dobré odborné vzdělání, ukazuje na
dobrou vůli a poctivou snahu.
A ještě jeden moment zasluhuje pozornosti
Namanul se mi více náhodně. Když jsme pro-
hlédli jednu tkalcovničku, zve nás majitel do
světnice. Útulné a čisté. Nad stolem na polici
řada knih. Maně čtu nápisy na -hřbetech. Ko-
menského Kšaft, Evangelický besedník, pět kra-
lickych biblí v levné edici anglické společnosti. .
„Jste evangelíci?“ „Ano — vyrostli jsme ve
víře otců,“ zní prostá odpověď. A jindy zase.
kdy vstoupili jsme do tkaleovny v polední pause.
zřím na stavech položené knihy. „Pomocníci““,
odběhše na chvíli, zapomněli je zde. Jiráskův
velkolepý historický obraz „Proti všem“ a
Evangelický besedník. Nepátrám z pravidla po
náboženském přesvědčení a po víře jednotliveů.
Jest mi lhostejnou. Ale tyto momenty přivedly
mne k tomu, že jsem tentokráte činil výjimku.
Myslím, že by také obraz těchto malých podni-
katelů nebyl úplným, kdybych nedodal, že vět-
šina jich jsou evangelíci, horliví čtenáři, svědo-
mití lidé, železní v práci a podnikaví. Zde v
poblíží pruských hranic, za něž proniká český
živel skoro veskrze evangelický, udržely se tra-
dice „české víry“, jak říkají, pevně a silně.
V největších protivenstvích byla kniha útočištěm.
Pronásledování fysické i duševní zocelilo po-
vahu a tak nese trpká zkouška generací dobr
ovoce. Stálost v přesvědčení v nejhorších dobách
Jiráskův
ko
10
article
musila vyrovnati povahu a dáti základ oné pra-
covní solidnosti a vytrvalosti, která jest charakte-
ristickou známkou těchto čtenářů-pracovníků.
Vedle těchto tkaleoven udržel se zde na
Zlatém Potoce, Olešnici, Metuji, a dále na ho-
rách i ruční tkadlec. Dosud stojí u oken stavy
a dosud hrčí od rána do noci. Skrovné pole skýtá
trochu bramborů a trochu obilí a při malé
ještě úrovni živobytní míjí život v práci. Nejlepšt
tkadlec vydělá maximálně týdně 10 K na stav
V malé síni pracuje celá rodina, děli snovují, ro-
diče střídají se u stavu. Někde pracuje se i na
dvou stavech. Obchod se zbožím zde vyrobeným
není v našich rukou. Výjimky jsou zde ovšem.
Lépe jest v té příčině na Kostelecku, kde působí
řada dobrých českých firem. Nečeský kapitál
hraje zde značnou úlohu. Průkopníků organisač-
ních jsme zde dosud nenalezli. Ke své a svého
lidu škodě.
Zaměstnanost byla v posledních létech
dobrá. Teprve v posledních měsících působí ne
jasný stav trhu surovinného i zde. Na malé tkal
covny i ruční tkalce. Tenčici se zásoby surovinn
podnikatolů a obchodníků nemohly zůstati be
vlivu na zaměstnanost ve mzdě pracujících sil
A tak vkrádá se neslyšně a zvolna nezaměstna
nost v domky. Snad ozdraví trh dříve, než dojdo
k nějaké krisi.
Jen ješťě jedno: Když procházel jsem ves-
nice, znějící drkotem stavů, působila jich či
stota milým dojmem. Nebylo tu špíny a ubohost
vesnic z druhého konce Čech. Převládnutí prů
myslové výroby působí i v tom směru zdárně
nehledé ani k velikým úspěchům co do otázky
bytové, kterých docílila velkovýroba, jako na př
svým porozuměním pro otázku tuto tkalcovna
pp. Bartoňů v Náchodě. Ta krásná osada, která
vzniká jich součinností kolem jich továrny, za
sluhuje skutečně pozornosti.
Bartoň
Olešnica , Metuje
Kostelecko
Čechy
Náchod
11
article
Továrna na cellulosu účastinné společnosti v Tur-
čanském sv. Martině — píše se nám z kruhů inter
essovaných — svolává na neděli 26. t. m. mimo-
řádnou valnou hromadu do Turč. sv. Martina
v níž má býti projednána olázka prodeje to
várny. Akcionáři jsou vyzváni k hojnému účasten
ství a zvláštní oběžník, podepsaný českomorav-
skými členy správy, podává stručnou historii obtí
a překážek, jež maďarská správa navalila podniku
v cestu a jimiž znemožnila uskutečnění jeho v rukou
československých akcionářů. Po dlouhém schováván
se za malicherné vyláčky přiznali Maďaři otevřeně
a bez ostychu hlavní svůj moliv odporu proti zlízen
továrny: politické obavy. Bojí se hospodářsky zdra-
vého a finančně silného podniku česlého v centru
„agitace panslávské“, místní vrchnost strachuje se o svo-
ji posici při volbách. Bylo k tomu třeba křížové cesty
deputscí a intervencí, aby mohlo býti zjištěno, že
na ten čas nelze vůbec mysliti na investování českého
kapitálu na Slovensku. Že myšlenka byla jinak dobrá
hospodářsky i obchodně rozumná, jde z toho, že po-
dařilo se továrnu prodati — ovšem s výhradou schvá-
lení svolanou valnou hromadou — Brašovské to-
várně cellulosové (podnik financovaný Uher-
skou úvěrní bánkou) za lakovou cenu, že akcioná i
českoslovenští dostanou po zákonite
1hůtě likvidační dle vší pravděpodob-
nosticelý kapitál. Po stránce hospodářské tedy
neskončila akce slovenské s fiaskem a je třeba uznai
činnost správy, že docílila toholo výsledku, jímž za-
bránila možně ztrátě našeho kapltálu. Ovšem s národ-
ně politického hlediska jest litovali, že podník, českou
pílí a důmyslem zbudovaný, přejde do rukou cizích.
Martino
Maďar
Slovensko
Uhry
čanský svatý . Martin
12
article
Jenom s lé strany lze pochopiti oběžníky sv-martin-
ských Slováků, kteří vzpírají se ze všech sil prodeii
továrny a působí proti lakovému návrhu. Výtky, které
tam správě činí, jsou dle našich bezpečných informací
naprosto neoprávněny Slováci sami z vlasiní historie
politické i nejmladší mohou nějlépe vědět. co zmůže
všecko i psaně právo proti zvůli adminištrativy i ju-
slice. Je nemožno očekávati v dohledně době, ve lhůlě,
která by budovy, stroje, zásoby neznehodnila, příznivě
vyřízení tam, kde od všemocného ve stolici vrchního
župana až po ministry všichni více méně zdvořile
se staví na půdu bezohledného nacionálního chauvi-
nismu, nemluvě ani o tom, že by úřady politické, že-
lezniční a j. mohly nejrůznějšími chikanami zdárně
provozování podniku tak ztěžovati, že by se stal ne-
možným, s neodvralným závěrečným effektém úplné
ztráty akciového kapitálu. Těmito úvahami vedeni,
že totiž hospodářské otázky je možno zas jenom s ho-
spodářského hlediska posuzovati, přimlouváme se, aby
továrna prodána byla. Zachrání se tím aspoň kapitá
k další možně práci
Rakouský kartel železářský a hornoslezské hulě
Oznamuje se: Před několika týdny sděleno z Vra
tislavi, že sjednána dohoda mezi rakousko-uherskými
železárnami a hornoslezskými hutěmi o ochraně
vzájemných odbytišť. Opakem k této zprávě píše
»Bresl. Gen Anz.«: Od té doby, co se rakouské žele
zárny zkartelovaly, pokoušejí se neustále, aby ob
mezily odbyt hornoslezských hutí resp. vývoz jejich.
martin
Slovák
13
article
Rakouský kartel snaží se uplatniti svůj vliv na ra-
kouské dráhy a paroplavební společnosti potud, aby
byly zrušeny zvláštní výhody dopravní, kterých se
lostává německým závodům v dopravě přes překla
J.ště vídeňské, anebo aby se dostalo rakouským
závodům ještě větších výhod. Účelem toho jest zne
možniti drahými sazbami soutěž slezského železa
zvláště v zemích podunajských. Vzhledem ke stální
subvenci dunajské paroplavební společnosti žádají
rakouské závody, aby společnost zrušila výhodne
sazby pro hornoslezský materiál do Rumunska. Ně-
necká vláda poznala ihned nebezpečí, hrozící z těchto
snah a pomýšlelo se z počátku na le, zavésti zvláštní
výhodný tarií přes Pasov, který by byl tak upráven,
aby za pomoci německé dunajské paroplavební spo-
lečnosti nebyl vývoz do zemí balkánských zdražen.
V poslední době změnila se tato siťuace opět ve
prospěch Horního Slézska. Uherská paroplavební spo-
lečnost totiž prohlásila, že bude dopravovati želez
hornoslezské za platné sazby rakouské dunajské spo
lečnosti. Překladiště přeloženo by bylo při použit
košické dráhy do Prešpurku. Při tom nulno upo
zornili kartel, že bude proti němu postupo-
váno stejnými prostřeldky.
Rumunsko
Pasov
Prešpurk
14
article
Různé zprávy. Dle zprávy »Köln. Zlg « byly na
cssenské schůzi rýnsko westíálského syn-
dikátu uhelného zastoupeny všechny dosavad
interessované podniky až na dva. Po delším jednání
prohlásila veškerá těžařstva až na dvě: smlouva
bude obnovena, podepíšou li ji do 30. t. m. veškeré
kartelované závody. — Jak se z Londýna ozna-
muje, očekává se tam opětné zvýšení ofli-
cnální bankovní míry úrokové. — Nč-
mecké ocelárny vyzvaly své anglické zástupce
aby odvolaly dosavadní offerty, protože budou cen
pro případ utvoření všeohecného ocelářského svaz
zvýšeny. — Jednání o německo- švýcar ské
obchodní smlouvě bude v polovině října za-
hájeno v Berlíně, Bernu nebo některém městě mezi
nimi ležícím. Titiž zmocněnci, kteří jednají s Ruskem
budou vyjednávati i se Svýcarskem
Köln
Londýn
Nč
Berlín
Bern
Rusko
15
article
Slova dopravného pro krytinu na tratích společ-
nosti státní dráhy rakousko uherské. Český odbor rady
zemědělské vydal tuto vyhlášku: K žádosti pomocnéhe
komitétu a českého odboru rady zemědělské o slevě
dopravného pro dovoz krytiny do krajin, živelními po-
hromami stížených, sdělilo ředitelství společnosti stál-
ní dráhy rakousko-uherské vyřizením ze dne 12. zář
1903, že ředitelství jest ochotno těm obcím královstv
českého, kleré krupobilím byly postiženy, poskytnouti
pro materiál za krytinu sloužící, jako tašky, břidlici
atd., při dopravě v plných vagonech, na tratích spole-
čenských jistou slevu v cestě refakční, bude-li o slevu
od případu k případu zažádáno. V žádostech dotyčných
nutno uvéšti vedle stanice podací a dodací též váhu
materiálu, jenž bude dopravován. Co se týká výměry
této slevy, zůstavuje si ředitelství rozhodnutí v jedno-
tlivých případech dle toho, které trati k dopravě tě
bude použito. Žádosti další o poskytnutí slevy pro
dopravu darovaného obilí pro krajiny postižené ředi-
telství vyhověti nemůže
Sjezd pro vnitrozemskou plavbu v Mannheimu.
Po zahájení třetí schůze přečetl předseda podlěkováni
Mannheim
Český odbor rada
český odbor rada zemědělský
16
article
za holdovací depeše od císaře německého a velko-
vévody badenského. Na to podávali zprávy mag. rada
Ditthorn ze Rezna o významu Dunaje pro do-
pravu petroleje do Německa, ředitel dr. Vosberg
šl. z Rekowa (z Berlína) o působnosti dopravních
prostředků, prof. J. V. Hráský z Frahy o jednotném
řešení vodních cest a o melioraci přilehlých pozemků,
dr. Behrend, syndikus z Děvina, o výši poplatků
na vodních cestách, městský stavební rada Eisen-
lohr z Mannhcimu o příslavech průmyslových a ko-
nečně c. k. stav. rada Blum z Vídně o úpravě Visly
v Rakousku. Posléze schválena byla změna stanov
a sjezd odpoledne ukončen.
Oprávněnost uhorských obchodních cestujících k
uzavírání obchodů v Předlitavsku. Vzhledem k nuce-
nosti legitimační pro obchodní cestující, která jest zá-
konem ze dne 25. února 1902 ř. z. č. 49 stanovena.
byly v zemích uherské koruny, kteří v tomto státním
území objednávky vyhledávají, za účelem jich legi-
timování zavedeny legitimační lístky podle zde pla-
ticího vzoru, jejichž vydávání děje se tamními obchod-
ními a živnostenskými komorami. Podle dotyčného
poměru smlouvou ujednaného uznává se platnost
těchto lístků legitimačních pro území královstvía
zemí na radě říšské zastoupených a jsou podle toho
obchodní cestující ze zemí koruny uherské zmíně-
nými legitimačními lístky opatření slejně jako tuzemšti
obchodní cestujíci, kteří legitimační lístky minister-
ským nařízením ze dne 27. prosince 1902, ř. z.
č. 242, předepsané (formulář A) mají, podle zdejších
platných předpisů oprávněni v tomto státním území
k vyhledávání objednávek. Zmíněné legitimační lístky
vydávají se v maďarské, po případě též od chorval-
ských a rěekých obchodních komor v jejich úřadní
Ditthorn
doktor
Vosberg
profesor
Hráská
Behrend
Blum
Dunaj
Německo
Berlín
Vídeň
Rakousko
Předlitavsko
městský stavební rada Eisen
Rekow
Děvina
17
article
Z Pražské plodinové bursy. Za příčinou slavnosti
israelitského nového roku a dsraclitské slavnosti smí
ření nekoná se dne 22. a 23. září t. r. a pak 1. Híina
t. r. žádná bursa. Hlavní bursa konati se bude na
místě dne 22. záři t. r., v pondělí dne 21. září
t. r. o 9. do 11. hod. dopol. a od 2 do 3 hod. odpol.
Trhy. Na výroční trh v Klatovech, v úterý
dne 15. září 1903 konaný, přivedeno bylo 1546 kusů
hovězího, 283 kusů vepřového dobylka a 125 koní. —
Výroční trh v Kardašové Řečici bude se konati
dne 22. září 1903. Na trh tento přihnáno bývá veliké
množství pěkného hovězího dobytka. Stanice Karda-
šová Řečice dráhy transversální Veselí—Jihlava jest
u samého města a jest ustanovena jako nakládacía
skládací stanice pro přežvýkavce a vepře. — Příšt
trh dobytčí v Golčově Jeníkově bude konán ve
stíedu dne 30. září.
řeči.
Klatovy
Kardaš Řečice
Karda
Jihlava
Golčův Jeníkov
Híina t
18
article
Trhy peněžní.
V Praze, 16. září. (Pův. zpráva »Nár. Lislů «.
Dnešní bursa minula klidně a jednány opětně 4 0
zástavní listy české hyp. banky za K 100 15. Akcie
strojírny Daňkovy (zbož!) vybízeny za K 361.—
avšak k peněžitému podání nedošlo. Dále podáváno
za: akcie Živnostenské banky K 250.50, české banky
»Union« K 243.50, akciové továrny na vyrábění
umělých hnojiv v Kolíně K 325.— peněz.
Jiné papíry uváděny nebyly.
Ofiiciální záznamy zněji:
Daňkův
Praha
Kolín
živnostenský banka
český banka
19
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1R98
» » Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886 . .
» » Teplice r. 1887 ..
„ » Smíchova r. 1889,
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
„ , » kom. dl. úp.
„. . » mel. úpisy
„ „ „ » želez úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové . .
Buštěhradská dráha . .
„ 1872
dlo.
Místní dráha Německý Brod
Humpolec.
Česká montanni Em. 1896 ..
Česká eskomptní banka . . .
„ banka »Union« . . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomplní banka .
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústecko teplická dráha . . . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Pražská spol. paroplav. po Vltavě
a Labi . . .
Akc. tov. na um. hnojiva v Kolfně
Podolská cementárna
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
Prvni česká všeob. zajišť. banka
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
První českomorav. tov. na stroje
L. čes. akc. spol. továrna na Orient.
cukrovinky a čokoládu . . .
Z Vídně, 16. září. (Závěrečné úř adn
kursy.)
100 10 Ivovskočernovická
570 —
Daněk
Ruston
čes
R 98
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
německý Brod
Humpolec
Morava
Vltava
Orient
Vídeň
Ivovskočernovická
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomplní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
stroj . společenský
20
article
Únorová renta
Únorová renta
99 60 spola ste dri rak uh.
645.75
květnová » .
červenc.
99.50 jižní dráha
100 10
štyrsko hr.-köfl..
říjnová .
119. 40
severní dráha.
5400.—
rakouská » zlatá
99 95
„ » kor.
430 —
rak. severozáp dr.
117 95
uherská » zlatá
pardubická dráha
96 65
polabská dráha
416 —
» kor.
česká sev. dráha
368.—
rak. invest. renta
uher. »
buštěhradská A
976 —
4% zást. listy Hyp
banky král. č..
pražsko - duchcov.
312% zást. 1. Hyp.
duchcov.- podmok.
banky král č.
ústecko tepl. dr.
867 .—
4% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb
Zem. banky kr. č.
645.—
rakouský Lloyd
4% žel. dl. úpisy
350. —
turecká tabák rež.
99. 60
Zem. banky kr.č.
350. —
rak. zbrojovka
státní losy 1851
170 —
Rudolfova hut
„ 1860
364.50
alpská montan. sp.
152 —
po 500 zl. ..
444.—
rým.- muráň. spol.
po 100 zl..
182 —
247 —
Poldina huť .
státní losy 1864
247 —
1660. —
praž. želez. sp.
losy úvěrního úst.
438 —
česká mnontan. sp.
1060
vídeň l. komun.
482 —
358.—
Daněk . . .
tisské losy . . .
154 85
zapadočeská uhl.
turecké losy . .
116.—
severočeská uhl.
rak. uh. banka .
1562 —
mostecká uhl. sp. 650 —
rak. úvěrní ústav
640.50
videň. slavební sp.
b. angiostakouska
270.50
Schodnica . .
710 —
511.—
vídeňská unionka
peštska vagonka.
b. pro země rak.
402. —
devisa německá . 117.45
uh. úvěrní banka 707 50
» pařížská . 95-
46.50
bank jednota . .
» curyšská . 95 —
r. úst. pro úv. poz 909 —
londvaská 233 2
česká b. Union . —.— dvacelifrank
12°0
doktor
Daněk
hypa banka
A 976
Rudolfův hut
Poldin huť
21
article
Živnost. banka . —.— marka papírová . 117.45
roln. úvěr. banka 320.— rubl
. 203 25
Eskentní sazby 31/13—4 precenk.
Po slabém kolisání smýšloni na konec klidné
upevněné.
x. Z Víčně, 16. zář. (Telfgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Úpadek v renlách a papírů k uklá-
dání potrval také dnes a soustřeďoval hlavní zájem
bursy, avšak na smýšleni nejevil žádného vlivu.
Přispělo k tomu faktum, že třebas konaly se prodeje
hojně v papírech ukládacích a třebas i vrženy byly
na trh velké zásoby uherských záslavních listo,
přece papíry ty šly dobře na odbyt. Zejmena ra-
kouské renty, ve kterých rakouská korunová a zlatá
dosáhly částečné reprisy, zůstaly nezměněny. Poně-
vadž pak offiiciálně prohlášeny pověsti o vyslání
rakouského loďstva válečného do Soluna bezpodstat-
nými a z Beriina zvlášté v hodnolách uhielnodolnýeh
oznámeny pevné záznamy, bylo zde smýšlení přízni-
vější. Ovšem ukládala si spekulace reservu vzhledem
na nevyjasněnou situaci uherskou, takže obraty ne-
nabyly valného rozsahu. Obě kreditky dosáhly vyš
ších kursů, akcie länderbanky zlaciněly, státní dráha
jižní a buštěhradská lit. B klesly, obě severozápadn
naproti tomu stouply. Železářské hodnoty byly cel
kem pevny, jen muráňské trpěly nepříznivým odha
dem bilance. Za to však alpinky, jejichž pololetn
bilance posuzována nepříznivě, podražily, jsouce do
časně hojně kupovány. Obě petrolejové zlevnily pro
deji. Uherská korunová a uherské zástavní listy stla
čeny na kursy nižší. Devisy a valuty nezměněny
Stav peněz týž. 31/1e proc.
x. Z Vídně, 16. září. (Telfgrm »Nár. Listůe.
Vídeň
22
article
(Večerní bursa.) Kreditky 643 50 (po —.—)
uherské kreditky 708.—, anglobanka 271. —, bankovn
jednota 468 50, unionka 511 50, länderbanka 403 50
státní dráha 646 25, jižní dráha 80.—, polabská de
417.—, severozápadní dráha 430.50, turecké tabákové
350 —, rýmavsko muráňské 365 —, alpinky 445.50
květnová renla 99.60, uherská korunová 96 65
turecké losy 116 25, marky za hotové 117 43, na
ultimo —.—. Smýšlení klidné.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboži.
Amsterodam šek a krůtké lh. 100 hol. zl. K 193 15
198.35. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—. —.—, Německo šeka
krátké lh. za 100 mk. 117.371/2, 117 571/2, Německo n
delší ihůty 117 40. 117.75. Londýn šek a kr. lh
za 10 lib st. 239 25, 239.45, Londýn na delší lh
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95 0712
95 20, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. ——.—. —.—, Paříž šek
a králké lh. za 100 tr. 94 971/2, 95 721/2, Paříž delší lh
—.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95.—, 93 121/2, delší Ilůty —.—, —.—, Švýcarý
šek a kr. lh. 95 —, 95.12/2, na delší lhůty —. —,
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
polabský jít 417
Italia šek
23
article
Berlínská bursa, 16 září. (Zvl. telel. zpráv
»Nár. Listů«.) Zahájení bursy bylo slabší na chab
smýšlení burs západních. V uhelných akciích byly
z počátku realisace, čímž také železářské akcie po
někud ulrpěly. Bankovní akcie nižší, zvláště diskouto
komanditní na očekávání zvýšení diskonta německe
řišské banky; ústřední výbor banky však dosud ke
schůzi svolan nebyl. Jenom schaffhausenské akcie
řišská banka pevné. Kanada, Pacific, Henry, rakouské
a italské dráhy povolovaly, uhelně akcie se pozděj
silně zotavily na větší koupě pařížské, rovněž hu
Lauřina se zlepšila. Turecké losy poněkud klesly.
španělské exterieury podražily. Na kasovním trhu
bylo smýšlení přiznivě. Německé půjčky pevnější
Soukromý diskont 31/490.
Henry
Lauřin
Kanada
Pacifik
24
article
První cifry znamenají začáteční, druhé konečne
kursy: Rakouské kreditky 201.40, 201.18. Diskonto
18620), 185.12, Německá banka 211.40, 211.12. Ob-
chodní společnost 152.30, 152 12, Drážďanská banka
146 —, 145.87, Spanělské exterieury —.—, 91. 50
Bochumské ocel. 183.25, 183.12, Lauřina huť 227. 10,
228—, Dortmund. Union lit. C. 83 25, 84.25, Har-
penská uhl. spol. 183 90, 185.25, Gelsenkirchenská
uhl. spol. —.—. —.—, Hibernia 181 20, 183 —
Consolidace 401.75, 407.—, Severoněmecký Lloy
101 50, 101.37, Packet 103.75, 103 87, Kanada 122.10.
121 75, Transvaal 162 50, 162.75, turecké losy 127.90
128.—,
Z kasovních papírů: Concordia 310.—, Escl
weilské 224 —, Gelsweidské 154.—, Hochdahi! 163..50.
Katovické 208 —, Wilhelm 223.50, Phömix 145.60
Rh. Stahl 167..25, Schatker Gr. 421.—, Westfalia
132.—, Orenstein 147 75, Rn. Metati 72 50, Haspen
170 64. Donnersmark 228.75, Huld schinský 112. —
Vulean 206 75, Bismark 226.50. Caro 103 40, Hoescl
166 60 Georg Marie 110 10, Königsb. —.—, Nor
stern 225 80.
Z Berlina, 16. září. (C.-B.) Kreditky 201.40, státn
dráha 138.50, jižní dráha 16.60, diskontu 185.90
německá banka 211.10, obchodní b. 152.10, dráž
danská b. 145 90, darmštadtská banka 135.90, ná
rodní banka 118.50, dráha Henri 106 40, Transvaal
—.—, Kanada 121.70, Gotthard. —.—, Lloyd 101. 40.
Wilhelm 223.50
Stahl
Cara
Georg
Marie
Königsb
Nora
Henri 106
Lloyd 101
Ob
Lauřin huť
Dortmund
Haro
Kanada
Transvaal
Gelsweidský
Hochdahi
Schatker Gr . 421
Orenstein
Hoescl
110
Berlín
Gotthard
německý banka
drážďanský banka
Hibernia 181 20
Rn
103 87
Concordia 310
Westfalia 132
loupen 170 64
Hulda schinský 112
Vulean 206 75
25
article
Pcket 103 80. — Za hotové: Lauřina huť 228 70
dortmundské 84.40, bochumské 183.40, gelsenkir
chenské 191 20, Hibernia 183.—, harpenské 185.50
Consolidace 406.25. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 16. září. (Tel. závěrečné kursy.
Úvěrní akcie 201 50, akcie společnosti státní dráhy
138 70, lombardy 16.75, paplrová renta —.—, stří
brná renta 100.40, zlatá renta 101.55, uherská zlalá
renta 99.20, uh. korunová renta 97 15, 4% rak
korun. renta 99.95. Smýšlení klidné.
Z Franklurtu, 16. září. (Dodateč. bursa.) Uvěrn
akcie 201.50, státní dráha 135 70, lombardy 16.70.
Z Berlina, 16. záři. (0 1 hod. 15 min. odpol
Kreditky 201 10, státní dráha 138 25, lombardy 16.75
Sinýšlení kolisavé.
Z Pařiže, 16. září. (Počáteční bursa.) Bpro
renta 96.62, 312% půjčka —.—. Smýšlení upevněné
Z Paříže, 16. září. (Telegrat. zavěrečné kursy.
Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 96.57
312; roc. renta —.—, italská renta 102.65, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1270, státní dráha .—.—
lombardy 83—, směnky na Londýn 25.20, rakou
ská zlatá renta 103.25, uberská zístá renta 100 90
otomanská banka 577.—, tabáková rožie 386 —, tu
recké losy 124.75.
peníke
kolisavý
Frankfurt
Berlín
Paříž
Londýn
Lauřin huť
Hibernia 183
Consolidace 406.25
90
26
article
zboží
98 20
96.75
96.75
97. 40
105.—
100-
93.30
101 25
99.60
99.60
100 . 25
27
article
106.—
101.—
93 9
102 25
100 60
100 60
99.60
100 60
101.25
100.—
99 40
31
article
98 35
244 50
406.—
329.—
404.—
320.—
580.—
5560.—
250 50
2290
3e8.—
2300
976.—
32
article
252. 50
23300
372.—
2320
952.—
325.—
345.—
35
article
Trhy na zboží-
Pražská plodinová bursa, 16. září.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: p šentc
česká 1903 77—82 kg K 7.80, 8 30, uherská 1903—
— kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská
jakosť — kg 0.—, 0.—, česká stará 0.—, 0.—
vadné jakosti 7.50, 7.70; žito české 1903 jakosti
73 —76 kg 6..90, 7.20, české 1903 00 —00 kg 0.— a
0.—; moravské —.— až —.—; vadné 0.— az
0.—; ječmen výběr 7.90, 8.10, první jakost
740, 7 50, střední 7.15, 7 20, merkantilní 6.90, 7.—
ječmen k seti 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry
chlík 1902 6 40. 6.45, prima 1902 6.15. 6.20. merkantilní
6—, 605, k setí 0.—, 0.—, oves 1903 0 —. 0.—
kukuřice uher. 1902 0.—, 0.—, cizozem. 7 20. 7 25
cinquant. 1902 K 8.20 8.30; vikev česká 7 30, 7 40
haličská 7.—, 7 25, uher. K 7 25, 7.40, poha n e
0.— 0.—, proso 0.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito : pše
ničná mouka č. 0 K 28.—, 29 —, č. 1 27.—, 28.—
č. 2 25 50, 26.50, č. 3 23.50, 24.50, č. 4 22.5), 23.—
č. 5 21 50. —.—, č. 6 19.50, —.—, č. 7 17. 50, —
č. 8 14.40, —.—, Žitná mouka č. 1. 22.—, —.—, č. Il,
21.—, —.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, —
Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.70 hrubé 10 50
1070, otruby žitné 10.80, 11.—, krupice 28.—, 29 —
prach 11.40, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0
39.—, čís. 3/0 39.— čís. 2/0 39.—, čís. U 38.—, čís.l
36 50. čís. 2 35.—, čís. 3 33.50, čís. 4 32.—, čís.
29 50. čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A —.—, čís-
9A —.—, zlom 20.—, 21.—.
kg
8.30
32
36
article
Semena. Cony za 50 kg.: řepka sklizeň zimní
suchá 1902 —.—. —.—, zimní sucha 1903 11.40, 11.50
zimní mokrá 1903 11.—, 11.10, mák modrý český
23.50, 25 25, modrý ruský — —, — —, kmin český
—.—, holandsky 26.50, 27.50, jetel bílý 60 —, 80.—
červený 49.—, 60.—, růžák 16.—, 19.—, konopna
semena uherská —.—, —.—, haličská 10.25, 11.—
lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrus
Lnžtěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K 12.—, 14.—, ke krmeni —.—, —.— boby —.—
—, hrách Viktoria 13.50, 14.—, k vaření žlutý
10 25, 11 25, k vaření zelený 11.50, 12 75, ke krmen
0 —, —.—, čočka 1903 12 75, 17.—
Sušsné ovoca. Ceny za 50 kg! Švestky české
K 12 25, 14.—, bosenské 110/120, 80/85 16.—, 19.50
srbské —.—, —.—, višně 41.50, 46.—, třešně —
—.—, hrušky 19.—, 26.—, křižaly 10.75, 12. 25.
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transilo: seno li-
sované K 3.—, 3.30, nelisované 3.—, 3.30, cizi 0.—
0.—, sláma cepy mlácená 1.70, 1.80, ke krmení 1.50
1.60, ke stlaní 1.40, 1.60, cizí 0.—, 0.—
Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh.
78 —, 79.—, sadlo amer. —.—, —.—, 1ůj —.—, —. —
220. —
215.—
Švestka český K
kg
Viktoria
srbský
1.60
39
article
Obilí.
M. Z Vídně, 16. září. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Plodinova bursa. Smýšlení ve pšenici se po-
někod změnilo směrem k lepšímu, obraty však byly
skrovné. Jiné jsou však poměry, pokud se týče žita.
Venkovské mlýny ubradily svou potřebu, následkem
čehož nabídky bursovní stávají se hojnější a proda-
vači musili proto přijati ceny o 5 h. menší. V ječ-
meni byl obchod klidný při cenách dosavadních.
V pícninách tolikéž. V kukuřici a ovsu jeví se smý-
šlení povolnější u prodavačů, ovšem beze všeho
účinku na ceny. Znamedaly: pšenice tisská nová
8.05, 8.45, pšenice slovácká 7.50, 8.—, z moravského
pole 7.50, 8.—, žito slovácké 6.55, 6.70, z okolí Pešti
6.50, 670, z jižní dráhy a různé uherské 6.40, 6.65,
dolnorakouské 6.45, 6.65. Ceny ječmene, kukuřice,
ovsa a řepky stejné jako včera, ceny moučných vý.
robků jako v sobotu.
Z Vídně, 16 září. (Telegram.) Pšenice tisská
stará 0.——, 0.—, nová 8.05, 8 45, pšeníce banátská
nová 7.65, 8.15, slovácka 7.50, 8 —, nová 0.—, 0.—
Smýšlení chabé. Žito slovácké 6.55, 6.70, nové peštské
645, 6.60. Smýšlení chabé. Ječmen moravský 7 10,
7.50. Smýšlení upevn. Kukuříce uherská 6.60, 6 75,
cinquantinská 7.50, 8.—. Smýšlení klidné. Oves
uherský prostřední, 5 85. 6.—, uherský prima 0.—.
Plodinův
Ječmen
Vídeň
Pešť
moravský 7 10
40
article
0.—. Smýšlení klidně. Repka —.—, —.—. Smýšlení
stálé. Počasí zamračené.
Z Pešti, 16. září. (Telgram.) Pšenice na říjen
7 47, 7.48. pšenice na duben 774, 7.75, žito na říjen
6 24. 6.25, žito na duben 6.53, 6.54, oves na říjen
547. 5.48, oves na duben 5.73, 5.74, kukuřice na
záři 619, 6.20, kukuřice na květen 5 41, 5.42. —
Nabídky pšenice byly mírné, koupěchtivost slabi,
smýšlení mdlé. Obraty činily 33.000 q. Ceny pše-
nice o 21/2 h. zlaciněly. Ostatní druhy obilí chabé,
oves o 5 h levnější. Trh termínový byl zabájen
smýšlením mdlým za kursů povolujících. V dalším
průběhu se kursy na úhrady plně zotavily. Počasí
krásné.
Z Pešti, 16. září. (Zvl. tel) Závěreční kursy.
Repka
Pešť
41
41
article
Pšenice, smýšleni stálé, říjen, 7.47, 7.48, duben
7.74. 7 75, žito, smýšlení klidně, říjen 6.23.
6.24, duben 6 53, 6.54, oves, smýšlení slálé, říjen
54), 5.46, duben 5.73, 574, kukuřice, smýšlení klidné,
záři 6. 20, 6.21, květen 5.43, 5.44. Řepka nominální.
Počasí zamračené a deštivé.
Z Berlina, 16. září. (Telegram ) Pšenice klidná,
na září 158.—, na říjen 159.50, na prosine
163.25. Žito chabé, na září 130 —, na říjen 131 75,
na prosinec 134.50. Oves klidný, na září —o
na prosinec 128.—. Kukuřice chabá, na září 118 25,
na prosinec —.—,
Z Hamburku, 16. září. (Tige.) Pšenice mdlá,
holštýnská 154.—, 164 — žito liknavé, meklenburské
134—, 140—. žito ruské mdlé, 1 2 —, 108.—.
Zamračeno.
Z Paříže, 16. září. (Telegr.) Žito klidné, na
září 14.90, na říjen 1475, na listopad-únor 14.90. na
leden-duben 15.—, pšenice pevná na září 21.10, na
říjen 2115, listopad-únor 21.25, na leden duben
21.35, mouka pevná, na září 300.40, na říjen 29. 45.
na listopad únor 28 70, na leden duben 23.55. P'očasí
krásné.
Z Paříže, 16. září. (Zvl. tel.) 3 hod. 15 min.
Oves, smýšlení klidné, září 15.10, říjen 15.15
listopad únor 15.3), leden duben 15.45, žito, smý-
šlení klidné, září 14.90, říjen 14.75, listopad úno
14.90, leden-duben 15.—, pšenice, smýštení pevné,
září 21.10, říjen 21 15, listopad únor 21.25, leden-
duben 21.35, mouka, smýšlení pevné, září 30 40,
říjen 29.45, listopad-ůnor 28.70, leden-duben 26 55
Počasí krásné.
Řepka
Berlín
Hamburk
Paříž
28 70
42
article
Cukr.
—n— V Praze, 16. září. (Původní zpráva
»Nár. Listů«.) Surovina, Dnešní cukerní trh
poskytoval stejný obraz jako včera, pouze s tou
odehylkou, že ceny byly u nás o 5 h vyšší
to na základě poměrně stejně vyšších kursů
německých. Při zahájení podávěno bylo za řijen
K 20.40 a za říjen-prosinec K 20 45 z Ústi,
na kteréžto úrovni ceny udržely se po celý den,
poněvadž pro nedostatek zájmu na straně kupeů
také zahraničné trhy hlásily nezměněné kursy.
Trh náš končí proto při klidném směru výše
uvedenými cenami.
Na trhu s bílým zbožím obcho
úplně vázne a znamenané ceny mají hodnotu
použe jmenovitou.
Dnešní celkové zásoby hamburské ob-
nášejí 209.570 t. proti 220.210 t. před týdnem
a 218.010 t. před rokem.
Úřadní záznamy pražské bursy oukerní. A. Su-
rovina. I. výrobek basis 86 procent rend. za
100 kg. pohotového zboží k dodání z Ústí nad
Labem ze stanice K 22.—, —.—, z Ústí nad Labem
přístaviště 22—, —.—, z Prahy —.—, —.—, z Prahy-
Karlína překladiště —.—, —.—, z Kolína —.—,
z Pardubic —.—, —.—, z Kralup —.—, —
Dodávky na lhůty: z Ústi nad Labem stan. n
řijen-pros. —.—, z Ústí z přístaviště na říjen 2090 40,
20 45, na říjen prosinec 2043, 20.55, na listop d-
prosinec 20 45, 20.55. Z Hamburku na říjen
—, —.—. Zadní výrobek z Usli nad
Labem basis 82 procent —.—, —.—, basis 88 pro-
cent —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg:
pohotové zboži: rafináda I. 72.50, 73.50, rali-
náda II. —.—, —.—, pilé centrifugální 71.50, 72.50,
cukr kostkový v bednách I. 74.50, 75.50, cukr kost-
kový v bednách II. 74. —, 75 —, cukrová moučka
v pyšlích 74.—, 75.——, centrifugální pilé transito k do-
dání z Terstu 23.871/2, 24.50; zboží lhůto vé:
rafináda I. na m. srpen — —, —.—, surový cukr pro
potřebu maloživnostníků z Prahy —.—, — .—.
B Cukr
Praha
Ústí nad Labe
Karlín
Kolín
Pardubice
Kralupy
ústit nad Labe
Ústí
Hamburk
Terst
kg
45
43
article
Poslední telegramy.
První číslice penize a druha zbožl.
Z Hambuvku, 16 září 5 hod. 45 m. (Pavodní
tel.) Smýšlení klidné, na září 16.80, 16.95, na říjen
18.—, 18.10, na listopad 18 —, 18 —, na prosinee
18.05, 1815, na leden 18.15, 18.25, na únor 18 25,
18.35, na březen 18 40, 18.45, na duben 18.45, 18.55.
na květen 18.65, 18.70, na červen 18.75, 18.80, na
červenec 18.85, 18.95, na srpen 19.—, 19.05. Počasí:
chladno.
Z Magdeburku, 16 září. 5 hod. 45 min. (Pav.
telegr.) Smýšlení klidně, na záři 16.90, 17 03, na
říjen 18.—, 18.10, na listopad-prosinec 17.95, 18.05,
leden březen 18 25, 18.35, na duben 18..40, 18.50, n
květen 18.60, 18.65. Zamračeno.
Z Pařiže, 16. září. 3 hod. 15 min. (Původní
telgr.) Smýšlení pevné. Bílý cukr č. 3., za 100 kg.
na září 261/4, na říjen 261/4, na leden duben 27 1/e.
na březen-červen 281/2. Surovina klidná, 22 75, 23.—
Rafináda 59.—, 59.50. Krásně.
Z Londýna, 16. září. 3 hod 30 min. (Původní
telegr.) Smýšleni klidné, na září 8.5, 8 51/4, na
říjan prosinec 90, 901/2, na leden březen 9.11s,
9 154, na duben-červen 9 3, 9.31/2. Obrat — pyt ů.
Magdeburk
22 75
Londýn
kg
44
article
Káva.
Z Hamburku, 16. září. 5 hod. 30 min. (Zvl. tel.)
Smýsiení klidné, září 26 50, prosinec 27.——, březen
27..50, květen 28.—
Z Havru, 16. září. 3 hod. 30 min. (Zvl. telegr.)
Smýšlení stálé, září 32.50, prosinec 33.—, březen
33.50, květen 34.—
Z Hamburku, 16. září. 5 hodin 30 min. (Pa-
vodní telegram.) Santos good average, na září
26 50, na prosinec 27.—, na březen 27.50, na květen
28 —. Smýšlení upevněno.
Z Hamburka, 16. září. (Telegr.) (Závěr ka.)
Káva na září 26 50, na prosinec 27.—, na březen
27.50, na kvělen 28—. Smýšlení upevněno.
Z Havra, 16. září. 3 hodiny 30 minut. (Po-
vodní telegr.) Santos goud average na září 32.50
na prosinec 33 —.
Lih.
V Praze, 16. září. (Pův. zpráva »Nár. Lislů« )
Za váznoucího obchodu a při cenách nezměněných
znamenáno dle polohy a stanice za zboží kontingent.
K 39.75 až K 40.50, za zboží nekontingent. K 22. 25
až K 22.75.
Officiální záznamy znějí
nekonting
Hamburk
Havre
Praha
45
article
konling.
čistěný lih z Prahy transito 132 50 133 —
40.— 40 75 —.— —.—
lih z bramborů z Prahy
39.50 40.50
z trati Kolln-Pardubice
z trati Kolín-Ném. Brod i 2 39 50 40. 50
z trati Praha-Podmokly
89.25 40 25
z dráhy Františka Josela
39.25 40 25
lih z melasy z Prahy
39 75 40.50
22 25 22.7
z trati Praha - Podmokly)
39 25 40 25
21.50 222
Josel
Praha
Kolln
Pardubice
Kolín
Ný
Podmokly