ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ae1ca390-717f-11dc-9097-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 49, org 2, person 36, work 4
1 masthead
Ročník XXXXI
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 17. září 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 254.
4 article
Na ranní a odpol. Iisty předpláeí sel v Praze v administrasi na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí don šikou na měa nlta . . . 7k o0k va fillalkécho 2 R n0 na měsko . . .- Teštent a nao ste na dtert lia . . . . 9 K o0 sdvojí zneilke na vrěikake : . . k ek
Praha
6 article Petr F. Krejčí
Petr F. Krejčí kupec na Smíchiově. Volba koná se dne 19. září t. r V PRAZE, dne 16. září 1903. Výkonný výbor národní strany svobodomyslné
Praha národní strana
7 article Svolání říšské rady a pozad krise rakousko-uherské.
Svolání říšské rady a pozad krise rakousko-uherské. Císařským patentem svolává se říšská rada ke dni 23. září; zasedati prý bude jen asi čtyři dni a bude prý se zabývati jen změnou zákona o letošním odvodu. Tím by ovšem stal se pokus odčiniti aspoi v této polovině soustátí následky rozhodnutí a mádní správy, že mají vojíni, kteří tři léta koncem září doslouží, býti na dále ponecháni ve službě presenční. Snad tolo svolání rady říšské jest výsledkem porad tyto dny mezi bývalým předsedou uher ského ministerstva Szellem a drem. Körbrem konaných, snad jest to projevem ochoty ke přání různých sněmů, aby se zákon o odvodu letošním změnil, ale jest jisto, že znamená příkrý obrat v posavadním stanovisku jak vlády tak správy vojenské, jež obě změnu takovouto z dů- vodů jednotné správy armádní pokládaly za ne- možnou. Stane se tudíž pokus, zjednodušiti panujíeí krisi tím, že aspoň pokud se týče této poloviny říše, letošní odvodsedefinitivně m vyříditi. Ale říšská rada jest sborem nevypočítatel ným, a příčiny rozervaných poměrů v soustát jsou tak hluboké, dálekosáhlé a v mnohém ohledu nové, že účinky jejich mohou zvrátiti i splněn tohoto jinak jednoduchého úkolu. Dnes proderou se asi živelní silou i za tohot krátkého zasedání rady říšské na povrch otázky které byly uvedeny maďurskou opposicí na pořad jednací v uplynulých osmi měsících t. r. v uherské sněmovně a v uherské i naší veřejnosti, a tak by k řadě nezdařených opatření přibylo radou říšskou jen ještě nového jitřivého materiálu.
8 article
Situace v Rakousko-Uhersku vyžaduje cel- kového, vnitřního léčení, pouhé vnější náplast a přílepky jsou jen svědectvím, že vůdčí státníci nedovedou se vymknouti z obvyklé šablony, že řešení snad ani nevyhledávají, ale spoléhají na vliv — času. Ani veřejnost nepodává řídícím státníkům žádoucích spásných myšlenek. Ba považujeme ze nejpovážlivější známku krise, v níž se soustáti toto ocitlo, šablonovitost politických projevů, s nimiž se setkáváme v růz- ných táborech, neboť to, co hlásají a doporučují jsou vlastně známá hesla stran. Zapominá se při tom naprosto, že jak otázka nevyřízeného dosud rakousko-uherského vyrovnání, tak otázka vo- jenská jsou spolu v těsné souvislosti, což na nov doloženo odhalením maďarským o vyjednáván lidové strany německé s Polonyem v záležitosti armádní již za ministerstva hraběte Thuna a dra. Kaizla zde a barona Banffa v Uhrách. Byli t Němei, kteří již tehda pracovali proti obnově vyrovnání, pro rozluku hospodářskou a byli pří- stupni i rozdělení armády. Němečtí theoretikové národohospodářští i zástupci četných průmyslo- vých odvětví již dávno šíří myšlénku těsnějšího hospodářského sblížení této poloviny říše s Ně- meckem, což by bylo možná urychliti případnou rozlukou mezi touto a uherskou polovinou soustátí.
Thun Kaizl Banff Rakousko Uhersko Uhry
9 article
Takováto hospodářská rozluka byla by tedy přechodem k nové středoevrepské ně- mecké formaci hospodářské. Maďaři nejen znají tyto hospodářské plány německé, ale starali se také v čas o dostatečnou obranu proti nim, zabezpečujíce si jak v úmlu- vách vyrovnacích, tak v přípravách k novému cel- nímu tarifu jakožto základu přištích obchodních smluv takové postaveni, v němž by svůj hospo- dářský vývoj uhájili i proti převa ze středoevropské hospodářské po- litiky německé. Němci, maříce obnovu vyrovnání rakousko uherského, pracují nejen pro rozluku, ale po případě i pro udržení hospodářské převahy nad Uhrami prostředky mimo obor vyrovnání ležícími, chtějí tedy jedním rázem dobýti dvojího úspěchu. i sblížení hospodářského s Německem i udržení Uher — tohoto „německého kulturního území“ jak řikají Všeněmci — pod vlivem německým. Maďaři, postihujíce tuto dvojakou hru ně- meckou, postoupiti ve snahách obranných o krok dále, a uvedli na pořad jednání „znárodnění“ uherské části společné armády, odvolávajíce se pří tom na XII. čl. zák. ze dne 31. srpna 1867. a dokazujíce, že dosud nebyl proveden, pokud se týče armády. Ze znění § 11. t. z. dovozují tetiž nejen nárok na vlastní armádu, ale i na za- vedení služebního jazyka maďarského v ní, proto- že § 11. tomu se nepříčí a požadavek sám že jest důsledkem uznání maďarčiny za státní jazykv Uhrách. Zní pak onen § 11. takto: „Následkem ústavnich práv výsostních J. V. ve příčině válečnictví, uznává se, že vše to, co se týká jednolné správy, vedení a vnitřní organisaee úhrnné (společné) armády a tudíž i uher- skéhovojska, jakožto součástky úhrnne armády, podléhá opatření J. Veličenstva.
Maďar Němec Uhry Německo
10 article
Tento maďarský požadavek jest to, jenž sice ozářil situaci politickou jakožto zcela novou a mimořádnou, ale jenž zároveň svou rázovitosti uvedl dokonalý zmatek do různých politických projevů, jež se jinak stále pohybují v dřívějších vyjetých kolejích. Tak na př. strany konservativní chytají s úzkostlivě vnější, „jazykové“ jednoty armádní a vidouce v maďarských požadavcích ohrožen této jednoty, svolávají všecky národy k její obra- ně. Ale tytéž časopisy, kteréž přinášejí „hlasy konservativců“, současně otiskují usnesení „vše- německého sjezdu“ v Plavnu, v Německu konaného, v němž se praví: „Zachování uher- ského němectví jest nejen samozřejmý požada- vek všeněmeckého smýšlení, ale i reální zá- jem říšské německé politiky, protože nejnovější události s dostatek dokázaly, že Maďaři, kteří podrývají brannou moc a vel- mocenské postavení rakousko-uherské mon- archie, nesmějí býti považováni za oporu trojspolku. Mají pravdu zdejší konservativci, či Vše- němci, anebo provozují jedni i druzí trojspol- kovou politiku?
Maďar Plavno Německo
11 article
Ještě patrnější se stává šablonovitosť pro jevů, přibereme-li hlasy Luegrovců na sněmu dolnorakouském a podobné myšlénky v různýeh alpských zemích a na jejich sněmech pronesené Tam jednak se vyzývá vláda, aby předse vzala kroky k odluce od Uher a k zaveden vlastního celního tarifu, jednak se vyzývá (dr Lueger) k útoku na Maďary; jiní zase volají- ať mají Maďaři vlastní armádu, ale ať si ji platí Pryč od Uherl Heslo Pryč od Uher, volání po rozluee ozývá se tu a tam také již u nás v Čechách,a radí se, „abychom my sami provedli rozluku kdy nám se uzdá žádoucí a ne, až to bude Uhrám vhod. Ve všech těchto projevech shledáváme se s myšlénkou, že Němci jsou pro „jednotu“ ar- mády, pro pospolitost hospodářskou s Uhrami jen potud, pokud domnívají si tím zabezpečiti převahu němectví na celé čáře; ale ihned jest veta po jejich lásce ke společnému soustátí, k jednotné armádě, jakmile by tato pře- vaha němectví, byť i jen částečně, měla vzíti za své! Tím však Němci pokračují jen v oné ob- strukční politice, již zvrátili zásadu většiny na radě říšské, což musí býti výstrahou všem ne- německým národům, aby nepodporovali něme- ekou taktiku ani pokud se týče hospodářské roz luky, ani pokud se týče rozdělení armády a po- nechání Maďarům, aby si „svou armádu plati sami“.
Lueger Maďar Němec Uhry Čechy
12 article
Správa jednotná, vedoní a vnitřní organisae armády spočívá v rukou panovníkových, Něme jsou tedy, kteří svými projevy „Pryč od Uher ohrožují nejen skutečnou jednotu armády ale i velmocenské postavení říšel Proč tak čini, prozradil Prade svým dalším heslem „Pryč od Čechů“ — oni se lekají proste možnosti, že mohly by se v Rakousko- Uhersku seskupiti nové síly, kteréž by dovedly zachovat i skutečnou jednotu armády i pospolitost hospo- dářskou, i velmocenské postavení soustátí ra- kousko-uherského proti snahám oněch Němců. kteří si zvykli, terrorism svůji vydávati za toložný se státnímyšlénkou. Němci tito zapomínají, že Evropa má dosti na jedné velmoci německé, že sou- státí rakousko-uherské jest požadavkem rovno- váhy evropské, a že tomuto svému poslání tín lépe vyhoví, čím úsilovněji se bude bránit proti německým odlučovacím choutkám. Zvláště pak my Čechové nemáme po posa- vadních zkušenostech ani náležitě proká- zané hospodářské, ani národní důvody. abychom tyto německé odlučovací choutky svým vlivem podporovali a uskutečnění jejich urychlo- vali snad jen proto, že Němci jsou dosud jedinou překážkou provádění zá- konných našich požadavků. Nemůže-li formace „království a zemi na radě říšské zastoupených“ ve své posavadní podobě obstáti; stala-li se říšská rada, jež právě opět se svolává ke dní 23. září, nedělnou, a to bezpochyby při tomto zasedání na novo se po- tvrdí, pak jest prostě proveden důkaz, že tuto formaci, tento parlamentní sbor jest nutno na- hraditi organisací jinou, myšlénce soustátí ra- kousko-uherského a jeho trvání bližší a přiměře- nější. Na štěstí dějiny zemí koruny české doka- zují, že taková formace na území nyní Cislajtanií zvaném může se opříti o hluboké, v dějinách založené základy, a že netřeba než přiodíti je moderní úpravou a výpravou.
Čecho Němec Uhry Rakousko Uhersko Evropa
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. září. (Svolání říšiske rady.) Na zemských sněmech solnohradském. dolnorakouském a korutanském, v nichž učiněny pilné návrhy, čelící k bezodkladnému svolání říšské rady za účelem změny branného zákona. dala vláda svými zástupci přečísti stejně znějíei prohlášení, jež obsahuje i tato slova: „Ať vyzn jakkoliv usnesení sněmovni, nejen že nebude prospěšno rozřešení palčivé otázky (vojenské) nýbrž bude míti za následek ještě nové, vážné zjevy, jichž vážné příznaky možno již nyní po- zorovati. Proto vláda nemůže se usnésti již nyní na svolání říšské rady atd.“ Dnes sděluje se nám z Vídně, že řií š s ká rada se svolává na den 23. září ke krátkému zasedání, aby změnila nešťastný bran ný zákon, jenž by měl za následek dosluhování vojáků třetího ročníku. Co umožnilo tuto náhlou změnu ve stanovisku rakouské vlády? V Uhrách nepřihodilo se tyto dni nic pozoruhodného. Ale konala se konference dra. Körbra, Kolomana Szella a hr. Szecsena. Snad v této konferenei tkví příčina oné náhlé změny.
Szell Praha Vídeň Uhry
14 article
V Praze, 16. září. (Uherská krise.) Včerejší porada Kolom. Szella s drem. Körbrem a býv. uherským ministrem a latere Szecsenem je, zdá se, záhadou pro listy peštské. „Pest. Lloyd“ nepřikládá ji politického významu, po- kládaje ji za pouhou přátelskou schůzku tři sta- rých známých. „N. P. Journal“ však soudí, že porada ona byla prvým krokem, jenž má věsti k obnově kabinetu Szellova. Zmí- něný list píše: „Szellovi přátelé, kteří znají nejen jeho záměry, nýbrž i jeho pevnou vůli, tvrdí, že Szell; vstupuje-li opět do akce, činí to jen na svůj vlastní účet a nikoli na účet někoho jiného. Za svého posledního pobytuv Pešti prý se vyjádřil, že nemůže pro nikoho vy- konávati nádennické práce. Z toho se soudí, že mu byla učiněna nabídka, aby upravil si- tuaci pro sebe a vstoupil u vyjednávání se všemi činiteli, zúčastněnými v krisi.
Lloyd Praha Körbr Pešť
15 article
Hr. Štěpán Tisza mluvil včera v libe- rálním klubu ve Vel. Varadině. Opakoval tam to, co pravil v poštském liberálním klubu, když min financí Lukaes odmítl poručení, aby sestavíl nový kabinet. Mluvě totiž o kritickém postavení země, pravil, že připravuje-lí se lehkomyslně revoluce a strůjeové její nechají pak svedené na holičkách, je to pohroma, z níž se národ ne- sebere. Klub přijal pak na návrh řečníkův reso- luci, v níž se žádá, aby všechny otázky, jež vy- plývají z vyrovnání z r. 1867 a vyžadují svého rozřešení, rozřešily se co nejdříve vzájemnou dohodou mezi korunou a stranami, před každou dále sáhající snahou se však varuje. Pravý opak toho píše však Zoltan Len- gyel ve „Függ. Mag. Orsz.“ Praviť: „Musíme odepřiti vládě všechny prostředky, dokud nepo- volí. Vydržeti to můžeme dlouho. Musíme bojo- vati jako želvy a dikobrazi. Zalezeme pod sko- řepinu své správní organisace a zůstaneme tam nepohnuti. Nám vykvete každoročně požehnání na našich nivách; živnostníci a kupci budou žit dále, ale vojáků půda nevydá. My pak neposkytneme ani jediného vojáka. Čím jedno- myslnější budeme, tím jistější bude náš úspěch. Společnost musí v každém směru podporovati zá- konodárce. Proto ať se nikdo dobrovolně nehlást k vojsku. Ať nikdo neplatí daní, byť měl peněz nadbytek. Musíme zemi zorganisovati na cel čáře. Musíme býti po případě připravení třebas na desetiletý zápas, neboť i když se k našim po- žadavkům svolí, vyskytne se snaha, aby se ne- splnily.
Štěpán Tisza Mag Orsz Praviť Hradec Vela
16 article Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné předseda ministerstva, vydal, jak se oznamuje z Londýna, brožurku o svobodném ob chodu Anglie a rozeslal ji svým kollegům ministrům. Názory Balfourovy ovšem vzbuzují pochopitelnou pozornost, veškerý tisk anglický se jimi zabývá. Balfour poukazuje k rozvoji zahraničního obchodu své vlasti. Hospodářšti oprávci v minulém století nemohli tušiti roz- mach obchodu anglického, ani to, že svět se postaví proti svobodnému obchodu. Zvětšení ob- chodu nebylo ve stejném poměru se vzrůstem hospodářského blahobytu obyvatelstva. Relativní zmenšení vzniklo následkem nepřátelských tarifů. V tom ohledu nelze očekávati zlepšení poměrů. Německo, Amerika a Francie nejeví nija- kého úmyslu v tom směru, kdežto méně vyvi- nuté ochranářské státy, jako Rusko a některé anglické osady se samosprávou, obírají se pilně tím, kterak posíliti zájmy chráněné ely. Bal- four uznává vady ochranářství a uvádí v té příčině četné jednollivosti. Pravi, že Anglie jest nucena vyhledávati oslabení těchlo vada to jen prostřednictvím vyjednávání. Misto aby se dovolávala hospodářských theorií, kterým cizí státy naprosto nevěří, Anglie musí užiti obehodně
Balfourův Balfour Londýn Anglie Německo Amerika Francie Rusko Bala
18 article
politických lakadel, jimž zmíněné státy úplně rozuměji. Předním a nejdůležitějším cílem Anglie musí býti, aby vymanila se z pout, do nichž zapletla se dobrovolně. Zevrubný způsob, kterak užije pak svobody znovu nabyté, jest jen otázkou druhého řádu. »Daily Graphie« uvádí, že v Balfourově brožurce není zmínky o Chamberlainových obchodně-politických návrzích a zdá se, že po- stavení ministra kolonií je oslabeno. »Daily News« tvrdí však, že Balfour je přívržencem politiky Chamberlainovy. »Standard« přináší zprávy o rozhodnutích kabinetní rady konané 14. t. m. v Downing streetu. Bylo prý usneseno neměniti dosavadní politiku finanční, dokud ne- bude vydáno provolání k zemi. Během zasedání nýnějšího parlamentu má se omeziti činnost ministrů na zkoumání výsledků vyšetřování při- slušných výborů. Zdá se, že Chamberlainovi nastává doba rozhodujícího zápasu. Doufá, že se mu podaří získati voličstvo pro své idey. Věří v budoucnost a zdar Anglie semknuté pevně s koloniemi proti cizině.
Chamberlainův Balfour Downing Chamberlain Anglie Balfourův Daily News
19 article
Odměna za vřesenské násilnosti. Krajský školní inspektor ve Vřesně, Win ter, z vřesenské školní afféry pro neurvalosť a bezohlednost, se kterou vystupoval proti polským dětem a jejich matkám, až příliš dobře známý, jmenován byl učitelem na učitelském semináři v Olešnici. Jak dlužno jeho jmenování posuzovati, vysvítá z těchto slov „Schles. Volksztg.“ „Na přesazení krajškého školního inspektora Wintra nelze pohlížeti jako na pový- šení. Učitelé na učitelských seminářích stávají se ovšem krajskými školními inspektory, ale kraj- ští školní inspektoři nestávají se učiteli na uči- tolských seminářich. Pensionovati krajského škol- ního inspektora Wintra, statného muže v prvých čtyřieátých letech, nebylo možno, protože by Poláci mohli si to vykládati jako své vítězství. Vždyť byl teprve před nějakou dobou vyzname- nán propůjčením řádu (červeného orla 4. třídy). avšak všeobecně se již před delší dobou mluvilo, že Winter se inscenováním vřesen- ské afféry vládě nikterak nezalí- bil. Nyní byl pan Winter posunut na slepou kolej olešnického území, kde nejsou žádne národnostní protivy a pod věci.“ Krajský školní inspektor vřesenský Winte tedy již také dostal svoji výslužku; pruská vláda, která mu ji uštědřila, však nepospíchá, by od- činila, co spáchal ve Vřesně.
tera Winter Polák Olešnica
20 article
V Praze, 16. září.
Praha
21 title
Živelní pohromy.
23 article
Ohledně slovy depravného pro krytinu na tratich priv. buštěhradské dráhy vyhlašuje český odbor země- dělské rady: K žádosti pomocného komitétu a če- ského odboru rady zemědělské stran slevy doprav- ného pro dovoz krytiny do krajin živelními pohromami stižených sdělilo ředitelství priv, buštěhradské dráhy vyřízením ze dne 7. září 1903 č 33.462, že povoluje se se zpětnou platností od 20. července t. r. až do odvolání, nejdéle však do konce září t. r., za náhradu pro krytinu a sice pro tašky, břídlici, šindel a latě při podání týchž jako zboží nákladní a zapla- cení dopravného za 10.000 kg nejméně za každý list nákladní a vůz, jakož i při dodržení dotyčných tarif- ních ustanovení, na svých tratích slevu. Sleva tato činí 50 proc. saeb, v tarifu pro místní dopravu díl II. ze dne 1. ledna 1898 pro vyjmenované zboži obsažených, s výhradou nejmenší sazby jednolné 0.2 haléře za 100 kg a 1 km a nejmenší sazby do- pravní 8 haléřů za 100 kg a to za podmínek násle- dujících: 1. Jakožto příjemce budiž na nákladním listě označena některá, v politickém okresu kladen- ském ležící, krupobitím stížená obec. 2. Obcí, na nákladním listě jako příjemce označenou, budiž na nákladním listě potvrzeno, že bylo zásilek akutečně ke zřízení kroupami peškozených střech použito. 3. Nakládání a skládání musí sírany opatřiti na své útraty. 4. Původní listy nákladní buďt-ž ředitelství dráhy předloženy nejdéle do 31. října 1903. U zásilek již odebraných podmínka adresování jich na obec odpadá, avšak i v těchto případech musí v odst. 2. vymíněné potvrzení obce dotyčného místa určení vykázáno býti.
kg km
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. — a. V Praze, 16. zářl. (Poslední »toulka« po Čechách.) Když máme my Pražáci v našem letním útulku dlouhou chvili, nebo když schyluje se k dešti, aneb když třeba již prší — z pra- vidla vyjdeme si na most. Ano, na most, jenž vede přes Lužnici tichou, v tom kraji mileném, kde prodávají nyní párek koroptvi za osmdesát krejearů a kde za použiti polštáře po čas čtyr neděl platí se šest zlatých odškodného. Most hraběte Jana Harracha je naším korsem, je na ším forem, je naším Pratrem, naším Hyde- Parkem — je nám shromaždištěm, kde za určité pohody, v určitou hodinu se všickni se- jdeme, postavíme se ku pažení, o něž opřem svá ramena a zadíváme se polovina z nás na jih proti proudu, a druhá polovina na sever. po proudu.
Harrach Praha Čechy Lužnice
25 article
Co si při tom myslíme? Leccos. Dle toho. jakou kdo má z nás fantasii a čím se v ob čanském životě nejvie zabýváme. Na věčné spasení domnívám se že nepo- mýšlí z nás nikdo, za to ale spíše na to, co bude míti k večeři a kam by vlastně zajíti si měl, aby ryby braly. Já, který povrhují požitky tohoto světa a od té doby, co vytažený mnou na břeh kapr hned zase z břehu do vody se vrálil, ryb už nechytám, přemýšllm z pravidla na mostě — o minulosti. Přemýšlím o době, kdy nad širým krajem od Tábora až k Choust- niku, od Chejnova až téměř k Bechyni byl pá- nem starý Sezimův rod, i pátrám po břehu, po zelených lukách, vroubených sosnovým lesem, kde za doby noční provozovali Adamité své reje. Mám za to, že místečko naproti mé kou pelně výborně se k tomu hodilo. Již jakýsi vnitřní hlas mi praví, že je to historické místo prvního řádu. —- Není-líž pravda, že jisté věci člověku pře- kážejí, aniž by si dovedl vysvětliti proč? Má se to tak jako s lidmi. Pamatuji se, že setkával jsem se před léty denně v určitou dobu denní s jistým člověkem, jenž mi byl tak protivný, že neměl jsem toužebnějšího přání, než mu vytnouti kdesi v ústraní políček, jakkoli jsem nikdy s ním nemluvil a ani potuchy ne- měl, kdo by byl. Po nějaké době náhodou jsem se s ním seznámil a přesvědčil se, že to ná- ramně hodný člověk, tak že jsem ho po něja- kém čase, když odbyl v tomto směru přisnou zkoušku, promovoval na svého dobrého a mi- lého přítele.
Chejnův Tábor Choust Bechyně
26 article
Tak jako tento muž, překážela mi červená tabulka, jež visela u mostu vedle té, na níž bylo označeno, co musí každý kůň a vůl osvi- cenosti panu hraběti zaplatiti, opováží-li se n most. A přece to byla tabulka užitečná. Leč nedbal jsem toho, má nenávisť k té tabulce neměla příčin, aniž se dala omluviti, ale exi- stovala. Existovala tak dlouho, až pojednou se roz- plynula v niveč. Jednoho dne tázal se mne člověk kolemjdoucí, jak daleko je ještě do Malšic. Bože, já a vědět o vzdálenosti do Malšie. »Kdybyste, prosím, zvěděti chtěl, jak daleko od nás Saturnus, kdy se vrátí Bialova kometa, aneb kdy nastane opět jaké zatmění měsíce u nás od počátku až na konec plně vidítelné, jsem vám k službám, však o vzdálenosti Malšie není mi nie známo, leda že jsou tam na blízku z »Hradů a zámků« známé Příběnice, jež nazý- vají českým Herkulanem«. V tom ale utkvěl zrak můj na červené tabulce. »Pardon, pane, hned Vám to sdělím. Do Malšic je dobře spočtěných devět kilometrá«, Můj božínku, vždyť tabulka není tak zlá. Je červená, písmo má bílé, je tedy barev vla- steneckých a ukazuje turistům — jak dnes říkáme pocestným, jak dlouho mají tam
Bialov Malšice Příběnice
27 article
onam ještě šlapat. Dřive to obstarávaly, jak známo, baby na polich, které udávaly vzdále- nost dle toho, jak se jim kdo zalibil. Řie hezkému hochovi třeba o tři kilometry méně než ošklivému, bylo jim hračkou. Pak se měli ra- kouští oficíři v roce 1866 v Čechách vyznat. Z orientační tabulky zvěděl jsem konečně také, že zcela na blízku existuje jakýs Oustrašický potok, a že to potok, jakých v království če- ském je málo. Tak půvabný, krásný, romanti cký ! Neváhal jsem tudíž i odhodlal se podnik- nouti údolím, jímž potok ten protéká, výpravu. Nebylo třeba dlouhého zdržování se přípravou. poněvadž cesta poděl břehu tohoto potoka po vodě i proti vodě na vlas byla 4.6 kilo metru dlouhá.
Čechy
28 article
Obul jsem si šněrovaci botky s alpským kováním, navlékl si krátký kabátec lodnový. narazil na hlavu klobouček s tetřevím pérema zavěsiv kolem beder tašku s příslušným pro- viantem, vydal jsem se na cestu. Toť se vl,ž nezapomněl jsem zastrčiti do kapsy legilimaci, pro případ, kdybych odněkud se sřitil do pro- pasti, a potom příslušné mapy. Bylo mi sice řečeno, že je cesta tam i nazpět označena tu- ristíckými značkami, však mapa je mapa. Ta neklame. S bohem, tichá dědinko, s bohem, moj drazí, na večer snad se opět spatříme, snad také ne. Život turisty je vždy a všude míčem jímž sudičky provozují příšernou hru. Nejdříve třeba dostati se lesem, jenž označen v katastrální mapě jako » Holeček« a je vlastnictvím města Tábora. Nu, dle všeho nebude to nebezpečný prales, nebudou v něm odvážlivému chodci tarasili cestu ani od stromu ke stromu pnoucí se liany, aniž se tam setká se zlým člověkem a se zlou opicí, jakkoli mi bylo od znalců lesa toho pod rouškou mlčelivosti sděleno, že tu i tam se i v »Ho- lečku« dost zajímavá odrůda »čtyřrukých« objeví. Ba že vyskytnou se tam v celých houfech zejmena po nějakém výzkumném výletu, jaký v tuto krajinu se tu i tam pořádá.
Holeček Tábor
29 article
Aj, zase tabulka. »Výstraha. Přistup do pasek přisně se za- kazuje. Zároveň se na to upozorňuje, že letos vyskytují se v tomto lese v neobyčejném množstv velice nebezpečné zmije.« Děkuji. Ještě štěstí, že mám s sebou amoniak a kyselinu solnou. Tušil jsem hned, že tak snadno k Oustrašickému potoku se ne dostanu. Ono se vám to řekné, ale povážte, když je člověk v širokém, pustém lese sám a sám. Když svědkem jeho konání je pouze nějaká veverka nebo nějaká hloupá pěnice a když právě tak, jako to čini z pravidla falešný had, při plíží se k němu tiše, aniž by suchou travou hnul, smrtonosný reptil. Běda ptákům, k nimž se zmije vnoří, stojí už v »Zelenohorském rukopise« a kdyby týž třeba desetkrát byí falšován, pravdou zůstane, že to je věcí ná- ramně prekérní, uštkne-li taková potvora docela bez příčiny, jenom z nízkého pudu škodit a ničit. člověka do paty. Tam že právě by to neškodilo, poněvad má tam člověk z pravidla tvrdou kůži? Pravda. Tedy do maliku. Jestli pak mám poslední vůli v pořádku? Muž moudrý a obezřetný na všechno v čas pomýšlí. Oh, bylo by to hrozné, kdybych v »Ho lečku« nucen byl obětovati svůj poměrně ještě mladý život, neboť co je to padesát čtyří léta A co by si tu počali moji drazí? Mám se odvážit do »Holečka« či ne? Kostelník zvoní. Komu pak? Kdož to ví? Lidé se rodí a umírají, kostelníci jim zvonía kněží je křtí a pochovávají. Také tebe pochovají. Ale zvonit ti nebudou. Či budou? Podivné to myšlénky. A právě tak jako vystupovaly černé chmury na duševní obzor můj, zdálo se mi, že vystupují též tam, kde pne se starých Táboritů Golgota, z níž staly s obyčejné Klokoty a odkud vždycky prší.
Holeček Kostelník Golgota
30 article
Leč jakási netušená energie mi vjela jako plamen v žíly. Cítil jsem, že něco zvláštního se mnou se děje a že pohltil jsem jakési fluidum, jež v před mne žene. Hr do »Holečka« ! Smrt všem zmijíml A než jsem se nadál, stanul jsem nad hlubokou rokli, lesem porostlou. Tam v té rokli dole jako tenounká střibrná niť vinul se kyprou zelení potůček. Obrázek úchvatný! . .. Potůček Oustrašický. Dolů tedy l Však opět tabulka. »Zákaz. Obecenstvu se přístup do tohot lesa pod pokutou přísně zapovídá. Lesní správa J. Osvícenosti pana Jana hraběte z Harrachů.« Tak! Počala se bouřit ve mně krev i tázal jsem se, má-li Osvicenost k tomu právo, bránit slušným lidem vzdáti hold svůj přírodě, jejím půvabům a krásám. Celá má duševní podstata zaburácela na tuto otázku hromovým: ne! Ozvěna jakoby se k nebi nesla, neboť i odtamtud znělo: ne! A již jsem se hnal dolů. V tom ale jiná myšlénka šlehla mi mozkem. »Je to tvůj majetek? Ne. A kdyby to byl tvůj majetek, bylo by ti to lhostejno, kdyby člověk cizí ho nerespektoval?« »Bůh ví, že by mi to lhostejno nebylo.« Tak tedy! »Jsi poslancem, máš právo dělati nové zá- kony, však dříve uč se šetřiti těch, které jiz jsou.« Pravda! zašeptal jsem. A v tom již na mě padla velká kapka z černého nebe. Obrátil jsem se a vzdor tomu, že dalo so do lijáku, volným krokem ubíral jsem se domů, Přemýšlel jsem o tom, jak dopadl můj výlet v romantický kraj, jejž jsem měl za humny a jak veliká pravda uložena v tom, že člověk z pravidla naposledy pozná to, co je mu nejbliže.
Holeček Potůček Oustrašický Jan hrabě Hradec Harrach bůh vědět