2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 17. září 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
předpláeí sel
v Praze v administrasi
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí don šikou
na měa
nlta . . . 7k o0k
va fillalkécho
2 R n0
na měsko . . .-
Teštent
a nao ste
na dtert lia . . . . 9 K o0
sdvojí zneilke
na vrěikake
: . . k ek
Praha
6
article
Petr F. Krejčí
Petr F. Krejčí
kupec na Smíchiově.
Volba koná se dne 19. září t. r
V PRAZE, dne 16. září 1903.
Výkonný výbor
národní strany svobodomyslné
Praha
národní strana
7
article
Svolání říšské rady a pozad
krise rakousko-uherské.
Svolání říšské rady a pozad
krise rakousko-uherské.
Císařským patentem svolává se říšská rada
ke dni 23. září; zasedati prý bude jen asi čtyři
dni a bude prý se zabývati jen změnou zákona
o letošním odvodu.
Tím by ovšem stal se pokus odčiniti aspoi
v této polovině soustátí následky rozhodnutí a
mádní správy, že mají vojíni, kteří tři léta koncem
září doslouží, býti na dále ponecháni ve službě
presenční.
Snad tolo svolání rady říšské jest výsledkem
porad tyto dny mezi bývalým předsedou uher
ského ministerstva Szellem a drem. Körbrem
konaných, snad jest to projevem ochoty ke
přání různých sněmů, aby se zákon o odvodu
letošním změnil, ale jest jisto, že znamená příkrý
obrat v posavadním stanovisku jak vlády tak
správy vojenské, jež obě změnu takovouto z dů-
vodů jednotné správy armádní pokládaly za ne-
možnou.
Stane se tudíž pokus, zjednodušiti panujíeí
krisi tím, že aspoň pokud se týče této poloviny
říše, letošní odvodsedefinitivně m
vyříditi.
Ale říšská rada jest sborem nevypočítatel
ným, a příčiny rozervaných poměrů v soustát
jsou tak hluboké, dálekosáhlé a v mnohém ohledu
nové, že účinky jejich mohou zvrátiti i splněn
tohoto jinak jednoduchého úkolu.
Dnes proderou se asi živelní silou i za tohot
krátkého zasedání rady říšské na povrch otázky
které byly uvedeny maďurskou opposicí na pořad
jednací v uplynulých osmi měsících t. r. v uherské
sněmovně a v uherské i naší veřejnosti, a tak by
k řadě nezdařených opatření přibylo radou říšskou
jen ještě nového jitřivého materiálu.
8
article
Situace v Rakousko-Uhersku vyžaduje cel-
kového, vnitřního léčení, pouhé vnější náplast
a přílepky jsou jen svědectvím, že vůdčí státníci
nedovedou se vymknouti z obvyklé šablony, že
řešení snad ani nevyhledávají, ale spoléhají na
vliv — času.
Ani veřejnost nepodává řídícím státníkům
žádoucích spásných myšlenek.
Ba považujeme ze nejpovážlivější známku
krise, v níž se soustáti toto ocitlo, šablonovitost
politických projevů, s nimiž se setkáváme v růz-
ných táborech, neboť to, co hlásají a doporučují
jsou vlastně známá hesla stran. Zapominá se při
tom naprosto, že jak otázka nevyřízeného dosud
rakousko-uherského vyrovnání, tak otázka vo-
jenská jsou spolu v těsné souvislosti, což na nov
doloženo odhalením maďarským o vyjednáván
lidové strany německé s Polonyem v záležitosti
armádní již za ministerstva hraběte Thuna a dra.
Kaizla zde a barona Banffa v Uhrách. Byli t
Němei, kteří již tehda pracovali proti obnově
vyrovnání, pro rozluku hospodářskou a byli pří-
stupni i rozdělení armády. Němečtí theoretikové
národohospodářští i zástupci četných průmyslo-
vých odvětví již dávno šíří myšlénku těsnějšího
hospodářského sblížení této poloviny říše s Ně-
meckem, což by bylo možná urychliti případnou
rozlukou mezi touto a uherskou polovinou
soustátí.
Thun
Kaizl
Banff
Rakousko
Uhersko
Uhry
9
article
Takováto hospodářská rozluka byla by tedy
přechodem k nové středoevrepské ně-
mecké formaci hospodářské.
Maďaři nejen znají tyto hospodářské plány
německé, ale starali se také v čas o dostatečnou
obranu proti nim, zabezpečujíce si jak v úmlu-
vách vyrovnacích, tak v přípravách k novému cel-
nímu tarifu jakožto základu přištích obchodních
smluv takové postaveni, v němž by svůj hospo-
dářský vývoj uhájili i proti převa ze
středoevropské hospodářské po-
litiky německé.
Němci, maříce obnovu vyrovnání rakousko
uherského, pracují nejen pro rozluku, ale po
případě i pro udržení hospodářské převahy nad
Uhrami prostředky mimo obor vyrovnání ležícími,
chtějí tedy jedním rázem dobýti dvojího úspěchu.
i sblížení hospodářského s Německem i udržení
Uher — tohoto „německého kulturního území“
jak řikají Všeněmci — pod vlivem německým.
Maďaři, postihujíce tuto dvojakou hru ně-
meckou, postoupiti ve snahách obranných o krok
dále, a uvedli na pořad jednání „znárodnění“
uherské části společné armády, odvolávajíce se
pří tom na XII. čl. zák. ze dne 31. srpna 1867.
a dokazujíce, že dosud nebyl proveden, pokud
se týče armády. Ze znění § 11. t. z. dovozují
tetiž nejen nárok na vlastní armádu, ale i na za-
vedení služebního jazyka maďarského v ní, proto-
že § 11. tomu se nepříčí a požadavek sám že jest
důsledkem uznání maďarčiny za státní jazykv
Uhrách. Zní pak onen § 11. takto: „Následkem
ústavnich práv výsostních J. V. ve příčině
válečnictví, uznává se, že vše to, co se týká
jednolné správy, vedení a vnitřní organisaee
úhrnné (společné) armády a tudíž i uher-
skéhovojska, jakožto součástky úhrnne
armády, podléhá opatření J. Veličenstva.
Maďar
Němec
Uhry
Německo
10
article
Tento maďarský požadavek jest to, jenž sice
ozářil situaci politickou jakožto zcela novou a
mimořádnou, ale jenž zároveň svou rázovitosti
uvedl dokonalý zmatek do různých politických
projevů, jež se jinak stále pohybují v dřívějších
vyjetých kolejích.
Tak na př. strany konservativní chytají s
úzkostlivě vnější, „jazykové“ jednoty armádní
a vidouce v maďarských požadavcích ohrožen
této jednoty, svolávají všecky národy k její obra-
ně. Ale tytéž časopisy, kteréž přinášejí „hlasy
konservativců“, současně otiskují usnesení „vše-
německého sjezdu“ v Plavnu, v Německu
konaného, v němž se praví: „Zachování uher-
ského němectví jest nejen samozřejmý požada-
vek všeněmeckého smýšlení, ale i reální zá-
jem říšské německé politiky, protože
nejnovější události s dostatek dokázaly, že
Maďaři, kteří podrývají brannou moc a vel-
mocenské postavení rakousko-uherské mon-
archie, nesmějí býti považováni za
oporu trojspolku.
Mají pravdu zdejší konservativci, či Vše-
němci, anebo provozují jedni i druzí trojspol-
kovou politiku?
Maďar
Plavno
Německo
11
article
Ještě patrnější se stává šablonovitosť pro
jevů, přibereme-li hlasy Luegrovců na sněmu
dolnorakouském a podobné myšlénky v různýeh
alpských zemích a na jejich sněmech pronesené
Tam jednak se vyzývá vláda, aby předse
vzala kroky k odluce od Uher a k zaveden
vlastního celního tarifu, jednak se vyzývá (dr
Lueger) k útoku na Maďary; jiní zase volají-
ať mají Maďaři vlastní armádu, ale ať si ji platí
Pryč od Uherl
Heslo Pryč od Uher, volání po rozluee
ozývá se tu a tam také již u nás v Čechách,a
radí se, „abychom my sami provedli rozluku
kdy nám se uzdá žádoucí a ne, až to bude
Uhrám vhod.
Ve všech těchto projevech shledáváme se
s myšlénkou, že Němci jsou pro „jednotu“ ar-
mády, pro pospolitost hospodářskou s Uhrami
jen potud, pokud domnívají si tím zabezpečiti
převahu němectví na celé čáře; ale
ihned jest veta po jejich lásce ke společnému
soustátí, k jednotné armádě, jakmile by tato pře-
vaha němectví, byť i jen částečně, měla vzíti
za své!
Tím však Němci pokračují jen v oné ob-
strukční politice, již zvrátili zásadu většiny na
radě říšské, což musí býti výstrahou všem ne-
německým národům, aby nepodporovali něme-
ekou taktiku ani pokud se týče hospodářské roz
luky, ani pokud se týče rozdělení armády a po-
nechání Maďarům, aby si „svou armádu plati
sami“.
Lueger
Maďar
Němec
Uhry
Čechy
12
article
Správa jednotná, vedoní a vnitřní organisae
armády spočívá v rukou panovníkových, Něme
jsou tedy, kteří svými projevy „Pryč od Uher
ohrožují nejen skutečnou jednotu armády
ale i velmocenské postavení říšel
Proč tak čini, prozradil Prade svým dalším
heslem „Pryč od Čechů“ — oni se lekají proste
možnosti, že mohly by se v Rakousko- Uhersku
seskupiti nové síly, kteréž by dovedly zachovat
i skutečnou jednotu armády i pospolitost hospo-
dářskou, i velmocenské postavení soustátí ra-
kousko-uherského proti snahám oněch Němců.
kteří si zvykli, terrorism svůji vydávati za toložný
se státnímyšlénkou.
Němci tito zapomínají, že Evropa má dosti
na jedné velmoci německé, že sou-
státí rakousko-uherské jest požadavkem rovno-
váhy evropské, a že tomuto svému poslání tín
lépe vyhoví, čím úsilovněji se bude bránit
proti německým odlučovacím
choutkám.
Zvláště pak my Čechové nemáme po posa-
vadních zkušenostech ani náležitě proká-
zané hospodářské, ani národní důvody.
abychom tyto německé odlučovací choutky svým
vlivem podporovali a uskutečnění jejich urychlo-
vali snad jen proto, že Němci jsou dosud
jedinou překážkou provádění zá-
konných našich požadavků.
Nemůže-li formace „království a zemi na
radě říšské zastoupených“ ve své posavadní
podobě obstáti; stala-li se říšská rada, jež právě
opět se svolává ke dní 23. září, nedělnou, a to
bezpochyby při tomto zasedání na novo se po-
tvrdí, pak jest prostě proveden důkaz, že tuto
formaci, tento parlamentní sbor jest nutno na-
hraditi organisací jinou, myšlénce soustátí ra-
kousko-uherského a jeho trvání bližší a přiměře-
nější.
Na štěstí dějiny zemí koruny české doka-
zují, že taková formace na území nyní Cislajtanií
zvaném může se opříti o hluboké, v dějinách
založené základy, a že netřeba než přiodíti je
moderní úpravou a výpravou.
Čecho
Němec
Uhry
Rakousko
Uhersko
Evropa
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. září. (Svolání říšiske
rady.) Na zemských sněmech solnohradském.
dolnorakouském a korutanském, v nichž učiněny
pilné návrhy, čelící k bezodkladnému svolání
říšské rady za účelem změny branného zákona.
dala vláda svými zástupci přečísti stejně znějíei
prohlášení, jež obsahuje i tato slova: „Ať vyzn
jakkoliv usnesení sněmovni, nejen že nebude
prospěšno rozřešení palčivé otázky (vojenské)
nýbrž bude míti za následek ještě nové, vážné
zjevy, jichž vážné příznaky možno již nyní po-
zorovati. Proto vláda nemůže se
usnésti již nyní na svolání říšské
rady atd.“
Dnes sděluje se nám z Vídně, že řií š s ká
rada se svolává na den 23. září ke
krátkému zasedání, aby změnila nešťastný bran
ný zákon, jenž by měl za následek dosluhování
vojáků třetího ročníku. Co umožnilo tuto náhlou
změnu ve stanovisku rakouské vlády? V Uhrách
nepřihodilo se tyto dni nic pozoruhodného. Ale
konala se konference dra. Körbra, Kolomana
Szella a hr. Szecsena. Snad v této konferenei
tkví příčina oné náhlé změny.
Szell
Praha
Vídeň
Uhry
14
article
V Praze, 16. září. (Uherská krise.)
Včerejší porada Kolom. Szella s drem. Körbrem
a býv. uherským ministrem a latere Szecsenem
je, zdá se, záhadou pro listy peštské. „Pest.
Lloyd“ nepřikládá ji politického významu, po-
kládaje ji za pouhou přátelskou schůzku tři sta-
rých známých. „N. P. Journal“ však soudí, že
porada ona byla prvým krokem, jenž má věsti
k obnově kabinetu Szellova. Zmí-
něný list píše: „Szellovi přátelé, kteří znají
nejen jeho záměry, nýbrž i jeho pevnou vůli,
tvrdí, že Szell; vstupuje-li opět do akce, činí to
jen na svůj vlastní účet a nikoli na účet
někoho jiného. Za svého posledního pobytuv
Pešti prý se vyjádřil, že nemůže pro nikoho vy-
konávati nádennické práce. Z toho se soudí, že
mu byla učiněna nabídka, aby upravil si-
tuaci pro sebe a vstoupil u vyjednávání
se všemi činiteli, zúčastněnými v krisi.
Lloyd
Praha
Körbr
Pešť
15
article
Hr. Štěpán Tisza mluvil včera v libe-
rálním klubu ve Vel. Varadině. Opakoval tam to,
co pravil v poštském liberálním klubu, když min
financí Lukaes odmítl poručení, aby sestavíl
nový kabinet. Mluvě totiž o kritickém postavení
země, pravil, že připravuje-lí se lehkomyslně
revoluce a strůjeové její nechají pak svedené
na holičkách, je to pohroma, z níž se národ ne-
sebere. Klub přijal pak na návrh řečníkův reso-
luci, v níž se žádá, aby všechny otázky, jež vy-
plývají z vyrovnání z r. 1867 a vyžadují svého
rozřešení, rozřešily se co nejdříve vzájemnou
dohodou mezi korunou a stranami, před každou
dále sáhající snahou se však varuje.
Pravý opak toho píše však Zoltan Len-
gyel ve „Függ. Mag. Orsz.“ Praviť: „Musíme
odepřiti vládě všechny prostředky, dokud nepo-
volí. Vydržeti to můžeme dlouho. Musíme bojo-
vati jako želvy a dikobrazi. Zalezeme pod sko-
řepinu své správní organisace a zůstaneme tam
nepohnuti. Nám vykvete každoročně požehnání
na našich nivách; živnostníci a kupci budou žit
dále, ale vojáků půda nevydá. My pak
neposkytneme ani jediného vojáka. Čím jedno-
myslnější budeme, tím jistější bude náš úspěch.
Společnost musí v každém směru podporovati zá-
konodárce. Proto ať se nikdo dobrovolně nehlást
k vojsku. Ať nikdo neplatí daní, byť měl peněz
nadbytek. Musíme zemi zorganisovati na cel
čáře. Musíme býti po případě připravení třebas
na desetiletý zápas, neboť i když se k našim po-
žadavkům svolí, vyskytne se snaha, aby se ne-
splnily.
Štěpán Tisza
Mag
Orsz
Praviť
Hradec
Vela
16
article
Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné
předseda ministerstva, vydal, jak se oznamuje
z Londýna, brožurku o svobodném ob
chodu Anglie a rozeslal ji svým kollegům
ministrům. Názory Balfourovy ovšem vzbuzují
pochopitelnou pozornost, veškerý tisk anglický
se jimi zabývá. Balfour poukazuje k rozvoji
zahraničního obchodu své vlasti. Hospodářšti
oprávci v minulém století nemohli tušiti roz-
mach obchodu anglického, ani to, že svět se
postaví proti svobodnému obchodu. Zvětšení ob-
chodu nebylo ve stejném poměru se vzrůstem
hospodářského blahobytu obyvatelstva. Relativní
zmenšení vzniklo následkem nepřátelských tarifů.
V tom ohledu nelze očekávati zlepšení poměrů.
Německo, Amerika a Francie nejeví nija-
kého úmyslu v tom směru, kdežto méně vyvi-
nuté ochranářské státy, jako Rusko a některé
anglické osady se samosprávou, obírají se pilně
tím, kterak posíliti zájmy chráněné ely. Bal-
four uznává vady ochranářství a uvádí v té
příčině četné jednollivosti. Pravi, že Anglie
jest nucena vyhledávati oslabení těchlo vada
to jen prostřednictvím vyjednávání. Misto aby
se dovolávala hospodářských theorií, kterým cizí
státy naprosto nevěří, Anglie musí užiti obehodně
Balfourův
Balfour
Londýn
Anglie
Německo
Amerika
Francie
Rusko
Bala
18
article
politických lakadel, jimž zmíněné státy úplně
rozuměji. Předním a nejdůležitějším cílem Anglie
musí býti, aby vymanila se z pout, do nichž
zapletla se dobrovolně. Zevrubný způsob, kterak
užije pak svobody znovu nabyté, jest jen otázkou
druhého řádu.
»Daily Graphie« uvádí, že v Balfourově
brožurce není zmínky o Chamberlainových
obchodně-politických návrzích a zdá se, že po-
stavení ministra kolonií je oslabeno. »Daily
News« tvrdí však, že Balfour je přívržencem
politiky Chamberlainovy. »Standard« přináší
zprávy o rozhodnutích kabinetní rady konané
14. t. m. v Downing streetu. Bylo prý usneseno
neměniti dosavadní politiku finanční, dokud ne-
bude vydáno provolání k zemi. Během zasedání
nýnějšího parlamentu má se omeziti činnost
ministrů na zkoumání výsledků vyšetřování při-
slušných výborů. Zdá se, že Chamberlainovi
nastává doba rozhodujícího zápasu. Doufá, že
se mu podaří získati voličstvo pro své idey.
Věří v budoucnost a zdar Anglie semknuté
pevně s koloniemi proti cizině.
Chamberlainův
Balfour
Downing
Chamberlain
Anglie
Balfourův
Daily News
19
article
Odměna za vřesenské násilnosti.
Krajský školní inspektor ve Vřesně, Win
ter, z vřesenské školní afféry pro neurvalosť a
bezohlednost, se kterou vystupoval proti polským
dětem a jejich matkám, až příliš dobře známý,
jmenován byl učitelem na učitelském semináři
v Olešnici. Jak dlužno jeho jmenování posuzovati,
vysvítá z těchto slov „Schles. Volksztg.“
„Na přesazení krajškého školního inspektora
Wintra nelze pohlížeti jako na pový-
šení. Učitelé na učitelských seminářích stávají
se ovšem krajskými školními inspektory, ale kraj-
ští školní inspektoři nestávají se učiteli na uči-
tolských seminářich. Pensionovati krajského škol-
ního inspektora Wintra, statného muže v prvých
čtyřieátých letech, nebylo možno, protože by
Poláci mohli si to vykládati jako své vítězství.
Vždyť byl teprve před nějakou dobou vyzname-
nán propůjčením řádu (červeného orla 4. třídy).
avšak všeobecně se již před delší dobou mluvilo,
že Winter se inscenováním vřesen-
ské afféry vládě nikterak nezalí-
bil. Nyní byl pan Winter posunut na slepou
kolej olešnického území, kde nejsou žádne
národnostní protivy a pod věci.“
Krajský školní inspektor vřesenský Winte
tedy již také dostal svoji výslužku; pruská vláda,
která mu ji uštědřila, však nepospíchá, by od-
činila, co spáchal ve Vřesně.
tera
Winter
Polák
Olešnica
20
article
V Praze, 16. září.
Praha
21
title
Živelní pohromy.
23
article
Ohledně slovy depravného pro krytinu na tratich
priv. buštěhradské dráhy vyhlašuje český odbor země-
dělské rady: K žádosti pomocného komitétu a če-
ského odboru rady zemědělské stran slevy doprav-
ného pro dovoz krytiny do krajin živelními pohromami
stižených sdělilo ředitelství priv, buštěhradské dráhy
vyřízením ze dne 7. září 1903 č 33.462, že povoluje
se se zpětnou platností od 20. července t. r. až do
odvolání, nejdéle však do konce září t. r., za
náhradu pro krytinu a sice pro tašky, břídlici, šindel
a latě při podání týchž jako zboží nákladní a zapla-
cení dopravného za 10.000 kg nejméně za každý list
nákladní a vůz, jakož i při dodržení dotyčných tarif-
ních ustanovení, na svých tratích slevu. Sleva tato
činí 50 proc. saeb, v tarifu pro místní dopravu
díl II. ze dne 1. ledna 1898 pro vyjmenované zboži
obsažených, s výhradou nejmenší sazby jednolné
0.2 haléře za 100 kg a 1 km a nejmenší sazby do-
pravní 8 haléřů za 100 kg a to za podmínek násle-
dujících: 1. Jakožto příjemce budiž na nákladním
listě označena některá, v politickém okresu kladen-
ském ležící, krupobitím stížená obec. 2. Obcí, na
nákladním listě jako příjemce označenou, budiž na
nákladním listě potvrzeno, že bylo zásilek akutečně
ke zřízení kroupami peškozených střech použito.
3. Nakládání a skládání musí sírany opatřiti na své
útraty. 4. Původní listy nákladní buďt-ž ředitelství
dráhy předloženy nejdéle do 31. října 1903. U zásilek
již odebraných podmínka adresování jich na obec
odpadá, avšak i v těchto případech musí v odst. 2.
vymíněné potvrzení obce dotyčného místa určení
vykázáno býti.
kg
km
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
— a. V Praze, 16. zářl.
(Poslední »toulka« po Čechách.)
Když máme my Pražáci v našem letním
útulku dlouhou chvili, nebo když schyluje se
k dešti, aneb když třeba již prší — z pra-
vidla vyjdeme si na most. Ano, na most, jenž
vede přes Lužnici tichou, v tom kraji mileném,
kde prodávají nyní párek koroptvi za osmdesát
krejearů a kde za použiti polštáře po čas čtyr
neděl platí se šest zlatých odškodného. Most
hraběte Jana Harracha je naším korsem, je na
ším forem, je naším Pratrem, naším Hyde-
Parkem — je nám shromaždištěm, kde za
určité pohody, v určitou hodinu se všickni se-
jdeme, postavíme se ku pažení, o něž opřem
svá ramena a zadíváme se polovina z nás na
jih proti proudu, a druhá polovina na sever.
po proudu.
Harrach
Praha
Čechy
Lužnice
25
article
Co si při tom myslíme? Leccos. Dle toho.
jakou kdo má z nás fantasii a čím se v ob
čanském životě nejvie zabýváme.
Na věčné spasení domnívám se že nepo-
mýšlí z nás nikdo, za to ale spíše na to, co
bude míti k večeři a kam by vlastně zajíti si
měl, aby ryby braly. Já, který povrhují požitky
tohoto světa a od té doby, co vytažený mnou
na břeh kapr hned zase z břehu do vody se
vrálil, ryb už nechytám, přemýšllm z pravidla
na mostě — o minulosti. Přemýšlím o době,
kdy nad širým krajem od Tábora až k Choust-
niku, od Chejnova až téměř k Bechyni byl pá-
nem starý Sezimův rod, i pátrám po břehu, po
zelených lukách, vroubených sosnovým lesem,
kde za doby noční provozovali Adamité své
reje. Mám za to, že místečko naproti mé kou
pelně výborně se k tomu hodilo. Již jakýsi
vnitřní hlas mi praví, že je to historické místo
prvního řádu. —-
Není-líž pravda, že jisté věci člověku pře-
kážejí, aniž by si dovedl vysvětliti proč? Má
se to tak jako s lidmi. Pamatuji se, že
setkával jsem se před léty denně v určitou
dobu denní s jistým člověkem, jenž mi byl tak
protivný, že neměl jsem toužebnějšího přání,
než mu vytnouti kdesi v ústraní políček, jakkoli
jsem nikdy s ním nemluvil a ani potuchy ne-
měl, kdo by byl. Po nějaké době náhodou jsem
se s ním seznámil a přesvědčil se, že to ná-
ramně hodný člověk, tak že jsem ho po něja-
kém čase, když odbyl v tomto směru přisnou
zkoušku, promovoval na svého dobrého a mi-
lého přítele.
Chejnův
Tábor
Choust
Bechyně
26
article
Tak jako tento muž, překážela mi červená
tabulka, jež visela u mostu vedle té, na níž
bylo označeno, co musí každý kůň a vůl osvi-
cenosti panu hraběti zaplatiti, opováží-li se n
most. A přece to byla tabulka užitečná. Leč
nedbal jsem toho, má nenávisť k té tabulce
neměla příčin, aniž se dala omluviti, ale exi-
stovala.
Existovala tak dlouho, až pojednou se roz-
plynula v niveč. Jednoho dne tázal se mne
člověk kolemjdoucí, jak daleko je ještě do
Malšic. Bože, já a vědět o vzdálenosti do
Malšie.
»Kdybyste, prosím, zvěděti chtěl, jak daleko
od nás Saturnus, kdy se vrátí Bialova kometa,
aneb kdy nastane opět jaké zatmění měsíce u nás
od počátku až na konec plně vidítelné, jsem
vám k službám, však o vzdálenosti Malšie
není mi nie známo, leda že jsou tam na blízku
z »Hradů a zámků« známé Příběnice, jež nazý-
vají českým Herkulanem«. V tom ale utkvěl
zrak můj na červené tabulce.
»Pardon, pane, hned Vám to sdělím. Do
Malšic je dobře spočtěných devět kilometrá«,
Můj božínku, vždyť tabulka není tak zlá.
Je červená, písmo má bílé, je tedy barev vla-
steneckých a ukazuje turistům — jak dnes
říkáme pocestným, jak dlouho mají tam
Bialov
Malšice
Příběnice
27
article
onam ještě šlapat. Dřive to obstarávaly, jak
známo, baby na polich, které udávaly vzdále-
nost dle toho, jak se jim kdo zalibil. Řie
hezkému hochovi třeba o tři kilometry méně než
ošklivému, bylo jim hračkou. Pak se měli ra-
kouští oficíři v roce 1866 v Čechách vyznat.
Z orientační tabulky zvěděl jsem konečně
také, že zcela na blízku existuje jakýs Oustrašický
potok, a že to potok, jakých v království če-
ském je málo. Tak půvabný, krásný, romanti
cký ! Neváhal jsem tudíž i odhodlal se podnik-
nouti údolím, jímž potok ten protéká, výpravu.
Nebylo třeba dlouhého zdržování se přípravou.
poněvadž cesta poděl břehu tohoto potoka po
vodě i proti vodě na vlas byla 4.6 kilo metru
dlouhá.
Čechy
28
article
Obul jsem si šněrovaci botky s alpským
kováním, navlékl si krátký kabátec lodnový.
narazil na hlavu klobouček s tetřevím pérema
zavěsiv kolem beder tašku s příslušným pro-
viantem, vydal jsem se na cestu. Toť se vl,ž
nezapomněl jsem zastrčiti do kapsy legilimaci,
pro případ, kdybych odněkud se sřitil do pro-
pasti, a potom příslušné mapy. Bylo mi sice
řečeno, že je cesta tam i nazpět označena tu-
ristíckými značkami, však mapa je mapa. Ta
neklame.
S bohem, tichá dědinko, s bohem, moj
drazí, na večer snad se opět spatříme, snad
také ne. Život turisty je vždy a všude míčem
jímž sudičky provozují příšernou hru.
Nejdříve třeba dostati se lesem, jenž
označen v katastrální mapě jako » Holeček« a
je vlastnictvím města Tábora.
Nu, dle všeho nebude to nebezpečný prales,
nebudou v něm odvážlivému chodci tarasili cestu
ani od stromu ke stromu pnoucí se liany, aniž
se tam setká se zlým člověkem a se zlou opicí,
jakkoli mi bylo od znalců lesa toho pod rouškou
mlčelivosti sděleno, že tu i tam se i v »Ho-
lečku« dost zajímavá odrůda »čtyřrukých«
objeví. Ba že vyskytnou se tam v celých houfech
zejmena po nějakém výzkumném výletu, jaký
v tuto krajinu se tu i tam pořádá.
Holeček
Tábor
29
article
Aj, zase tabulka.
»Výstraha. Přistup do pasek přisně se za-
kazuje. Zároveň se na to upozorňuje, že letos
vyskytují se v tomto lese v neobyčejném množstv
velice nebezpečné zmije.«
Děkuji. Ještě štěstí, že mám s sebou
amoniak a kyselinu solnou. Tušil jsem hned,
že tak snadno k Oustrašickému potoku se ne
dostanu.
Ono se vám to řekné, ale povážte, když
je člověk v širokém, pustém lese sám a sám.
Když svědkem jeho konání je pouze nějaká
veverka nebo nějaká hloupá pěnice a když právě
tak, jako to čini z pravidla falešný had, při
plíží se k němu tiše, aniž by suchou travou
hnul, smrtonosný reptil. Běda ptákům, k nimž
se zmije vnoří, stojí už v »Zelenohorském
rukopise« a kdyby týž třeba desetkrát byí
falšován, pravdou zůstane, že to je věcí ná-
ramně prekérní, uštkne-li taková potvora docela
bez příčiny, jenom z nízkého pudu škodit a ničit.
člověka do paty.
Tam že právě by to neškodilo, poněvad
má tam člověk z pravidla tvrdou kůži? Pravda.
Tedy do maliku.
Jestli pak mám poslední vůli v pořádku?
Muž moudrý a obezřetný na všechno v čas
pomýšlí. Oh, bylo by to hrozné, kdybych v »Ho
lečku« nucen byl obětovati svůj poměrně ještě
mladý život, neboť co je to padesát čtyří léta
A co by si tu počali moji drazí?
Mám se odvážit do »Holečka« či ne?
Kostelník zvoní. Komu pak? Kdož to ví?
Lidé se rodí a umírají, kostelníci jim zvonía
kněží je křtí a pochovávají.
Také tebe pochovají. Ale zvonit ti nebudou.
Či budou? Podivné to myšlénky. A právě tak
jako vystupovaly černé chmury na duševní obzor
můj, zdálo se mi, že vystupují též tam, kde
pne se starých Táboritů Golgota, z níž staly s
obyčejné Klokoty a odkud vždycky prší.
Holeček
Kostelník
Golgota
30
article
Leč jakási netušená energie mi vjela jako
plamen v žíly. Cítil jsem, že něco zvláštního se
mnou se děje a že pohltil jsem jakési fluidum,
jež v před mne žene. Hr do »Holečka« ! Smrt
všem zmijíml
A než jsem se nadál, stanul jsem nad
hlubokou rokli, lesem porostlou. Tam v té rokli
dole jako tenounká střibrná niť vinul se kyprou
zelení potůček. Obrázek úchvatný! . ..
Potůček Oustrašický. Dolů tedy l
Však opět tabulka.
»Zákaz. Obecenstvu se přístup do tohot
lesa pod pokutou přísně zapovídá. Lesní správa
J. Osvícenosti pana Jana hraběte z Harrachů.«
Tak! Počala se bouřit ve mně krev i tázal
jsem se, má-li Osvicenost k tomu právo, bránit
slušným lidem vzdáti hold svůj přírodě, jejím
půvabům a krásám.
Celá má duševní podstata zaburácela na
tuto otázku hromovým: ne! Ozvěna jakoby se
k nebi nesla, neboť i odtamtud znělo: ne! A již
jsem se hnal dolů.
V tom ale jiná myšlénka šlehla mi mozkem.
»Je to tvůj majetek? Ne. A kdyby to byl
tvůj majetek, bylo by ti to lhostejno, kdyby
člověk cizí ho nerespektoval?«
»Bůh ví, že by mi to lhostejno nebylo.«
Tak tedy!
»Jsi poslancem, máš právo dělati nové zá-
kony, však dříve uč se šetřiti těch, které jiz
jsou.«
Pravda! zašeptal jsem. A v tom již na
mě padla velká kapka z černého nebe.
Obrátil jsem se a vzdor tomu, že dalo so
do lijáku, volným krokem ubíral jsem se domů,
Přemýšlel jsem o tom, jak dopadl můj
výlet v romantický kraj, jejž jsem měl za
humny a jak veliká pravda uložena v tom, že
člověk z pravidla naposledy pozná to, co je mu
nejbliže.
Holeček
Potůček Oustrašický
Jan hrabě
Hradec
Harrach
bůh vědět