Ročník II. (XI.)

V Praze, dne 15. května 1902.

Číslo 10.

ZENSKÝ

LIST

Vychází každou druhou středu s datem následujícího dne. Redakce, administrace a expedice nalézá se Praha II., Myslíkova ulice číslo 1959. Peněžní zásilky, jakož i veškerou korespondenci zasílati nutno jedině na adresu: Svěcený Antonín, Praha II. Myslíkova ulice č. 1959. — Složní lístek poštovní spořitelny číslo 854.151. — Dopisy nevy- placené se nepřijímají, nepodepsané se odkládají. — Reklamace se nezalepují a nefrankují. — Majitel: Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické. — Předplatné: Na rok 2 K 8 h, na půi roku 1 K4 h. Do Německa a ostatních států o poštovné více. — Jednotlivá čísla v drobném prodeji 8h. Stížnosti zasílány buďtež na adresu: Dr. F. Soukup, Praha. II. 1959.

Domácký průmysl. Domácký průmysl, toto zlo, proti němuž ochranné zákonodárství dělnické dosud se slabým úspěchem bojuje, má dosud široké pole. Domácké dělníky a dělnice nalézáme ve velkých městech a městečkách, v osa- mělých vískách i v nepřístupných téměř údolích a horských vysočinách. Choulí se v doupatech sklepních i v podkrovních komůrkách a nemají většinou pevných sídel, zvláště ve velkoměstech stěhují se s místa na místo Je to snadné, kde není potřebí těžkých strojů jako v továrnách. Tento po- hyblivý, roztříštěný průmysl domácký uniká takto takřka všemu úřednímu dozoru; právě ti nejbídněji placení dělníci, z vláště děl- nice a děti, jsou v průmyslu do- máckém docela bezochrany, nikdo neví o jejich strádání a v tupé resignaci často sami ani o pomo nevolají. Jen občas prolétne novinami zpráva některého živnostenského inspekto- rátu o děsných poměrech bytných a exi- stenčních v domáckém průmyslu a pak to zapadne znova, zástupy žen a dětí pracují dále dlouhou, nadlidskou pracovní dobu, aby si přivydělaly, co chybí na bídné mzdě, která nestačí naprosto, by uchránila rodinu před hladem. Mezi domáckými dělníkya dělnicemi převládá často názor nepříznivý každé organisaci; následkem osamocení cítí se domácký dělník i dělnice nesmělými a příliš slabými, by domáhali se zlepšení své životní úrovně.

Hrozné poměry domáckého dělnictva nutí k přemýšlení, jak v těchto podmín- kách pro sociální práci a ochranné zákono- dárství dělnické nanejvýše nepříznivých, dalo by se přece docíliti nápravy. Přiro- zeně sociální demokracie, která v programu svém postavila si zásadu působiti proti vy- kořisťování dělnictva, musí obraceti zřetel svůj k vrstvám nejzanedbanějšího dělnictva. které nejvíce vydáno je zatemňování a za- halování třidních protiv. Neboť nejdůleži- tější požadavky dělnické, osmihodinný maximální pracovní den, zákaz práce nedospělých, zákaz práce žen v oborech organismu škodli- vých, všechny ty požadavky děl- nického ochranného zákonodár- ství nejvíce jsou zneužívány v prů- myslu domáckém, a to hlavně proto, že není v oboru tom kontroly a zřídka podaří se vystoupiti důrazně proti zlořádům tak skrytým, proti bezpráví, pá- chanému na existencích nejbídněji živo- řících. Podnikatel ví, že zřídka bude do- paden; jsou příklady, že když jistý německý průmyslník byl pokutován pro přestoupení zákona o práci dětí, řekl cynicky: „Eh, co, v osmi dnech to zase z dětí vydřu!“ Hlavně v oboru konfekcionářském řádí vykořisťování domácích dělníků měrou úžasnou. Mnohý kupující v nádherném skladu v hlavní třídě velkoměsta užasl by, kdyby věděl, jaké krvavé mzdy od kusu zaplatil konfekcionář domáckému dělnictvu. A u vědomí toho, že zákonodárství ochranné je slabé, oproti skrývanému zlu, konfek- cionářství a celá řada jiných závodů po- užívá stále ve značné míře dělnictva do- máckého, neboť zisk z něho je pro podni- katele úžasný. Možno podnikateli snadno platiti ohromnou režii z drahého krámu v hlavní třídě skvěle elektricky osvětleného. když neplatí nájem z dílny, ze strojů — vůbec má tisíceré výhody na účet domá- cího dělníka a dělnice.