Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIII.

2

V Praze, ve čtvrtek dne 9. dubna 1903.

Praha

3

Číslo 98.

4 article

Na rauní a odpol. listy před, lácí so; v Praze v administraei Ba moěsí na čtvrt lsta s dvojí dondškou na neěsls na čtní leta . . . 7 K oh ve mialvách: 2 K 3o h za něste . . .. Tošlout n čtrrt leis . . . . 9 K 50 s drojí zteilko na naěal6 . . . . . ::: k e na ztvrt lota

Praha

5 article Slováci a branná předloha.

Slováci a branná předloha. V posledních dnech rokování o branné před loze v uherské sněmovně ujal se slova František Veselovský, jeden ze čtyř národně smýšlejících Slovákův, kteří při předloňských čistých volbách byli zvoleni vedle několika Slovákův, již kandi- dovali za tak zvanou lidovou stranu. Pokud nás paměť nemýlí, promluvili národní Slováci posud jenom při debatě adresní ihned po volbách a při rozpočtu v únoru r. 1902; tenkráte Veselovský promluvil velikou řeč programovou. Rovněž nynější jeho řeč ke branné předloze má ráz pozoruhodného zásadního a programo- vého projevu slovenského, jehož seznání jest tím důležitější pro nás, čím méně měli dosu Slováci příležitosti použiti volné, sněmovní tri- buny a čím nejasněji se v poslední době utvářejí poměry ve středu neněmeckých národů našeho soustálí.

Slovák Veselovský Slovákův

6 article

Jak dokazuje stenografická zpráva sněmov- ního protokolu „Orszag gyül. Entesitö“ ze dne 4. t. m., byla vyslechnuta řeč Veselovského s plnou pozorností, což zvláště se týká oné její části, v níž pojednal o poměru Slo váků k Maďarům, kdež nabyla formy živého dinlogu pro čelné poznámky, maďarskými po- slanci činěné. V úvodu pojednal Veselovský o posta- vení našeho soustátí v mezinárod- ním koncertu, dospěl ku přesvědčení, že Rakousko Uhersko nemá způsobilosti rozpínav a k obraně svého území že má dostatečné branné síly, jíž není třeba rozmnožovati. „Osad ne- máme, a sotva budeme moci kdy míti; na vý- boje nemůžeme pomýšleti, protože bychom dali do sázky vlastní existenci. Vělikého zahranič- ného, zejmena zámořského obchodu nemáme, na obranu toho, jejž máme, stačí naše válečné loďstvo. Se všemi svými sousedními státy a ná- rody žijeme v přátelství a v míru, dvě sousední velmoci jsou našimi spojenci. Výbojnou válku sotva kdy povedeme, na okupaci pak vyhazovati sta a sta millionů a obětovati spousty lidí, byla by veliká škoda. Uvážíme-li ještě, jak oba státy a národové u nás jsou přetíženi daněmi a zá polí s ustavičnými nesnázemi hospodářskými jest velmi pochybno, můžeme-li unésti posavadn vojenská břemena, ať nedim, abychom nové způ sobovali a zaváděli. Po všeobecném tomto rozhledu přešel Vese lovský na poměrUherkzemím východ níma západní m.

Veselovský Maďar Rakousko Entesitö

7 article

Jak známo, zavdaly známé výnosy Bisma kovy o Němeích v Uhrách, přečtěné nedávnov říšském sněmu německém kaneléřem Bůlowem, příležitost všeněmeckým poslancům a časopisům, aby prohlašovali celé Uhry za kulturní půdu německou. Za Maďary dal na tyto německé útoky velice poučnou a obsažnou odpověď ma- darský poslanec a učenec Thaly, doloživ četnými doklady historiekými kulturní vlivy slovanské (cyrillomethodějské), řecké, později vlašské, fran- couzské a anglické — ovšem i německé — v Uhrách, slovem kulturní vlivy východní i zá- padní, a odbyv tak po zásluze jednostrannost domýšlivost všeněmeckou. Veselovský se v tomto ohledu postavil no obranu Uher po bok Thalyův. Chci se dotknouti i mínění, pravil Veselov- ský, dosti rozšířeného, jako bychom měli tvořiti stráž kultury západní proti domnělému východ- nímu barbarství a jakoby na tom závisela naše budouenost. Ale my sami jsme národy výehod- ními, proti Turkům jsme hájili svou existenci a víru, prospěla-li tato naše obrana Západu, za to nám má býti vděčný, ale pro ná odtud nevzniká nijaká povinnost. A nač bychom také byli obránci Západu proti Vý- chodu, vždyť kultury obou se pronikají, sbli- žují a spojují: v literatuře, v umění, ve vědě, v hospodářství, ve vojenství i v politice, ba vý- chodní spisovatelé, básníci, filosofové, inženýři, právníci, vojevůdci, politikové atd. osvěžilia i přetvořili vkus, city a mysl i smýšlení západ- ních národův právě v posledních desetiletích Kultura evropská je v podstatě tatáž, odehylky

Uher Maďar Veselovský Thalyův Turek Uhry Veselov Thala

8 article

jsou jen ve vedlejších vlastnostech, formách, zbarvení a odstínech. Ex oriente lux! Protivy se tvoří za účely a cíly politickými. Západ má více obyvatelstva, než půdy, má zapotřebí našich urodných polí, našich řek, hor, luk a dolů. Zá- padní národové, námi od tatarské a turecké in- vase osvobození, ovšem pokročili mimořádně v oborech technických, v průmyslu, v obchodě, ale nemůžeme je snad dohoniti? Vždyť vše, co má Západ, zdománělo dnes již až v Asii. Roz- množovati tedy vojsko proti východním národům je zbytečné a bezúčelné. A při té příležitosti vyslovil se Veselovský zvláště zajímavě o jižních Slovanech Tvrdívá se v Uhrách, pravil, že nemůžeme do- voliti, aby se utvořil na východě velký stát; naše zájmy prý toho vyžadují, aby tam byly pouze samé drobné státy. Pováží-li se však, že Srbové Bulhaři a Černohorci jsou si plemenně velm blízcí, že řeč jejich jen málo se liší, že náležej k jedné víře a eírkvi, může se státi, že nechaj- hašteření a spojí se; nám to může býti lhostejno ba pro nás by bylo snáze žíti v dobrém soused- ství s velkým státem, než s množstvím malých. jejichž přátelství a spolek nemá nijaké ceny. Všecky posavadní vývody Veselovského se- tkaly se ve sněmovně i s přímým souhlasem,a přední orgán opposice „Magyar Orszag“ zvláště poznamenal, že Veselovský jest „moudrá hlava a má bystrý rozum“; ostřejší potýčky nastaly Veselovskému, když dospěl k vnitřním po- měrům v Uhrách. Tuto část jeho řeči podá- váme obšírněji, dotýkáť se i nás velmi blízce.

Protiva Veselovský Srba Bulhar Černohorec Magyar Orszag Asie Uhry

9 article

Velmi často slyším tu užívati slova „ná- rod“, a vždy při tom pociťuji bolest, pokračoval Veselovský, a to proto, že (my Uhři) tvoříme po- litieký národ jen v zákoně, ale nikoliv v praxi. v životě; politický národ jest přece souhrn všech občanů státu a musili by míti tedy všicci ob- čaně i politická práva. V Uhrách však politických práv požívá pouze majetek, a sice vírilní jedné jejich polovice a censový druhé; i právo, spojené s osobní kvalifikací, je pouhým snem, bez majetku nedosažitelným. Vyznačiv takto hlavní kategorie občanů, již volí a jsou zastoupeni ve sněmu a posvitiv si zvláště na vládní a úřadní kandidatury, Vese- lovský ukazuje na mladé národy, již požívají všeobecněho práva volebního. Po tomto vřelém a účinném projevu pro roz- šíření volebního práva hájil Veselovský Slováky proti výroku předsedy ministerstva Szella, jakoby v severních Uhrách pouze úřadníci státní byl nositeli uherského vlastenectví, a pro- hlásil, že názor ten mohl vzniknouti pouze z ne- správných informací. Vlastenectví Slovákův níkdy, za žádných okolností nebylo pochybným, a tak jest tomu i nyní, pokračoval řečník. Za doby Arpádovcův státní život byl v severouherských městech, hra- dech, klášterech, školách a úřadech. V sever- ních Uhrách byla zlomena síla Tatarův, podobně bylo i za králův z cizích dynastií. Slováci věrně a celkem ochotně plnili své povinnosti; politicky se chovali korrektně a mnoho vytrpěli, ale n vlast nic nepřipustili. Král Matyáš si Slováky tak oblíbil, že žil mezi nimi, v době vpádu ture- ckého Slováci poskytli útulku všem ostatním.

Veselovský Uher Slovák Slovákův Tatarův Matyáš Uhry Vesa ministerstvo Szella

10 article

I třistaletý boj za svobodu Uher po většině se vedl v severňích krajích, a Slováci měli v něm vynikajíci účastenství. Slováci tvoří i dnes úhelný kámen, základ Uher jednak pro svou zeměpisnou polohu v Karpatech, jednak pro svůj počet a svou píli, jakož i proto, že tvoří pásku mezi Maďary a Slovany, jako ji kdysi tvořili mezi Poláky a Maďary a mezi Maďary a Čechy. I dnes celkem a úplně konají své povinnosti. (Ve sně- movně ozývá se hluk i souhlas.) Nynější stav jest chorobný, možno jej však vyléčit. Zlo je hmotné a duševné či kulturné Iimotnému zlu se dá odpomoci hospodářsky, no- vými zdroji výdělku, zavedením a šířením do mácího a továrního průmyslu, zřízením ho- spodářských a průmyslových škol. Duševnímu a kulturnímu nedostatku dá s odpomoci dobrými školami. Četní ma- ďarští poslanci volají: S jakým vyučovacím ja zykem? Veselovský odpověděl: Žádný národ ne- může prospívati bez intelligence; i Slovácijí mají zapotřebí: kněží, učitelův, soudců, úřad níkův, lékařův, lékárníkův, advokátův, inžený rův, průmyslníkův, obchodníkův. Odkud je maj bráti, nemají-li Slováci středních ško1? Kde se má mladík naučiti slovensky, č mají se massy lidu učiti řeči, jiz jinak pro život nepotřebují? Intel- ligence jest povinna znáti jazyk lidu. Ani župani ani biskupové neumějí slovensky; ovšem jsouv horních Uhrách též rozumní, čestní, dobří úřad- níci, zvláště starší, kteří umějí oba jazyky. Veselovský skončil velmi účinně a sebe- vědomě, připomenutím, jaký vliv mohli Maďař míti od Podmokel — až po Cařihrad, „kdyby se nedali používati za strašáka proti národům, bojujícím za svobodua lidskost.“

Slovák Maďar Polák Čecho Veselovský Uhry Karpaty Podmokly Cařihrad Slovan Intel

11 article „Česká spořitelna“.

„Česká spořitelna“. Jedna z maličkostí, kteráž se českého cilu nejdrzeji dotkla uprostřed všeho toho, co jsme až dosud z německé strany četli v pustém štvaní všech nečistých pudů německých na český lid za čin svépomoci mu vnucený, bylo jedno slovičko v posledním důvěrném oběžníku »Verbandem německých spořitelen v Čechách« vydaném. V oběžníku tom vypravuje se o po- slední valné hromadě »Bratrstva českých feme slníků a živnostníků v Praze a okoli«, v niž bylo učiněno známé prohlášení o přenesen spolkového jmění z České spořitelny do Zemské banky. Okolnost, že Bratrstvu tomuto byl od České spořitelny každoročně přikazován z vý- nosu reservního fondu nepatrný obnos několike desítek, kdežto německé nacionální spolky to hoto odboru dostávají tisíce, přiměla »Verbande ke rčení, že Bratrstvo (vybráním svého vkladul) »přepadlo Českou spořitelnu patrně z vděčnostis Toto jediné slovo jest klíčem k poznán strmé nestydatosti »dárců« v České spořitelně kteří za své obíráni českého lidu, české Prahy chovají nároky na »vděčnost« jako velkoalmuž- níci českého národa! Aby se pochopila nezměr- nost, neobsáhlost této troufalosti, *) nutno jest uvědomiti si, že reservní fond České spořitelny jest ze 75 procent výsledkem vkladů těchlo českých »nevděčníků«, že jest vlaslně ze tři čtvrtin majetkem českým, jehož výnosu dostává se Němcům ze sedmi osmin a z jedné Čechům ovšem s vyloučením všech vý slovně národnich účelů českých jak jsme to viděli nedávno př Ústřední Matici školské.

Verbande Němec Čecho Čechy Praha Český spořitelna

12 article

Tolik o nemravnosti statutu České spoři telny pokud se týče 45 »dárců«, požadujících vděčnosti za to, že mohou doživotně z cizíeh kapes dávati do kapes děti své prolekce. P - myšlení, že se snad nikdy ani nedovíme, který Němec kdy vykoupal se ve zlatém potoku, tekoucím Českou spořitelnou, které mlýny ně mecké žene, že nezvíme, kam rozplýtvány ohromné sumy německo nacionálních diškreci, rozhořčuje jako málo která křivda na národu našem za vysoké protekce trpěná. Že jest zvláště v příčině disposi ce čistým výnosem reservního fondu statut spořitelny, ten tak zvaný statut čili »rechtsbestand« stojí na základé naprosto protizákonném, a že zvlášť postup při rozvrhu tohoto výnosu jest naprosto nelegální, vyplývá z regulativu, který prý byl modelem reformovanému statutu České spořitelny. Tento regulativ pro spořitelny vydaný schválen byl nejvyšším rozhodnulim ze dne 2. záři 1844. Pro utvoření a zatizení spořitelen a dozor knim platí všeobecné zá- sady regulativem timto stanovené *) Dlužno připomenouti, že zpráva o valné hro- madě Bratrstva byla vyňata ze spořitelního tisku z České spořitelny přímo inlormnovaného.

Němec Český spořitelna

13 article

jakož zákonité pravidlo, což v úvodě regulativu výslovně se praví. § 2. regulativu se ustanovuje, že přebytek správní plyne do záložního fondu; kdyby záložní fond dosáhl vyšší sumy, než jest zapotřebí na uhražení ztrát se zřetelem na stav ústavu, může přiměřená část jeho, pak-li ve stanovách pro tento připad jiné opatření se nestalo, po před- běžném svolení spojené dvorní kanceláře k dobro- činným a všeobecně prospěšným místním účelům býti obrácena. »Tyto účely mají býti určeny po vyslyšení místních úřadů a mají vždy především sloužiti prospěchu nezámožných účastníků ústavu.« Poněvadž zásady ve vydaném tomto re- gulativu uvedené mají dle jasného jeho před- pisu zákonitou platnost a mají být zákonitým pravidlem pro spořitelny, vycházíz toho, že takové stanovení účelů dobročinných všeobecně prospěšných, kterým přebytky zálož- ního fondu se věnují, musí se státi po vy- slyšení místních úřadů. Témito »místními úřady« nelze rozumětiv Praze c. k. místodržitelství, které není místním úřadem, nýbrž politickou správou zemskou.

Praha

14 article

Místním úřadem pro Spořitelnu českou mohou býti jedině magistrát král. hlav. města Prahy městská rada. Že ani magistrát ani rada měst- ská v télo věci nebyly nikdy tázány, jest Tomu nevadí, že se ve stanovách České spořitelny § 26. všeobeeně ustanovuje, že jak- mile fond záložní dosáhl výše 20% úsporných vkladů, možno vynaložiti správní výtěžek na příspěvky k dobročinným neb všeobecně uži- tečným účelům místním. Tímto ustanovením stanov nemohla býti měněna zásada regulativu (mající zákonitou platnost) co do způsobu, ja- kým se tyto účely mají stanoviti, neboť stanovy mohou býti pouze v mezích zákona, ne- mohou však státi mimo zákon. Dle toho nemá tedy správa České spořitelny sama, byť se souhlasem c. k. místodržitel- ství určiti dobročinné a všeobecně prospěšné místní účely, ke kterým přebytky záložního fondu se obracejí, c. k. místodržitel stv však jako správa zemská nesm dle regulativu stanoviti tyto účely dříve, dokud o tom neslyšel mIstní úřady; bylo-li slyšení místních úřadů opomenuto, nesrovnávalo se to s regu- lativem. Po tomto novém přispěvku ku karakteri- stice spořitelního skandálu ptáme se: »Které místečko je na České spořitelně ještě zdravé bezůhonné ?e. Žádný ústav pro nevyléčitelné churavce netají v sobě tolik hnisu, co hniloby krýto zdmi »staroslavného« paláce České spořitelny

Praha Český spořitelna

16 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 8. dubna. (Uherští ministi ve Vídni.) Od tě doby, co zkoncováno jednání o rakousko-uherské vyrovnání a zredigovány vy- rovnací předlohy, staly se návštěvy uherských ministrů ve Vídni dosti vzácnými. Kdykoli si Kol. Szell loňského roku zajel do Vídně, tanula obyvatelstvu této poloviny říše na mysli vždy otázka, co uherská návštěva bude státi nás. Nyní meškají ve Vídni opět uherští ministři, ale jich návštěva týká se tentokrát výhradně jen uher- ských věcí. Parlamentní krise v Uhrách neulevila a k obtížím s brannou předlohou přibyly nové obtíže se zatímným rozpočtem, který musi býti prodloužen do konce dubna, nemá-li po 1. květnu nastati v Zalitavsku stav „ex-lex“. Konec zimního zasedání uherské sněmovny přinesl vyjasnění pouze v jedné věci: rozptýlil pověsti o neshodách mezi sněmovním předsedou hr. Apponyem a vládou, jakož i pověstí o napja- tém poměru liberální sněmovní většiny k hr Apponyovi. Prvou z klamných pověstí vyvrátil hr. Apponyi sám ve svém orgáně, prohlásiv, že jeho přátelský poměr ke Kol. Szellovi trvá ne- ztenčený i dále; druhou pověst vyvrátila sama

Praha Vídeň Uhry Zalitavsko uherský sněmovna

17 article

V drobném predejit raaní číslo o sob5 . . . za 8h . . . . za zh odpolodní Ve flialkéch na venkors, ranní díslo. . . . . odpolední . . . . . . . . 5h Inserá t platí se hotově pupřeě. Předplacení a inserty přijimá zdmíni- strape v Mariaaské nlici č.s. Tam nacháznií se 1é5 redakne tlsktun a eapedico „ Rrirednich L.äs tů-. Rakopisy ze novzneri.

Rrirednich L

18 article

sněmovna, jež na sklonku poslední předveliko- noční schůze uspořádala předsedovi hlučnou ovaci a mimo to na podnět vládní strany připravila adresu, která bude hr. Apponyovi ode- vzdána v den jeho jmenin. Adresu podepsali ne- jen vynikající členové vládní strany, nýbrž i čle- nové opposiční menšiny, čímž dokázali, že se hr. Apponyi těší dosud neztenčené důvěře všech politických činitelů a že celá sněmovna ctí auto- ritu svého předsedy. Ale vládní předlohy neposunuly se tím ani o krok blíže ke svému rozřešení, ba v politi- ckých kruzích nemá dosud nikdo, jak doznává dnešní „Bud. Tagbl.“ ani tušení, jak by se nynější krise dala rozřešiti. Jedinou nadějí jest státnická moudrost ministerského předsedy, v ně- hož se skládají naděje, že aspoň za nynějších prázdnin nalezne vhodnou cestu, po které do- spěje aspoň tak daleko, že uchrání zemi od choulostivého stavu „ex-lex“. Situace může se vyjasniti ovšem až po prázdninách; ale pak se musí vyjasniti rychle, neboť sněmovně poslanců na vyřízení zatímného rozpočtu nezbude více než deset dní, poněvadž rozpočet, má-li do 1. května nabýti sankce, musí býti dříve projednán také sněmovnou magnátů. S hledáním oné vhodné cesty souvisí také dnešní návštěva uher- ských ministrů ve Vídni a proto jest pochopitelno, že se v Pešti na její výsledky čeká s netrpěli- vostí.

Buda Vídeň Pešť

19 title

Politické zprávy zahraničné.

20 article

V Praze, 8. dubna.

Praha

21 article

Nový převrat v Srbsku. Nepatrné nedělní demonstrace v Bělehradě zavdaly vládě záminku k vojenskému zakročení proti nim. Co se stalo? Policie nařídila, aby všecky služebné osoby, mezi nimi obchodní pří- ruči, stále při sobě nosily legitimace. Totě ná- vrat k tureckým pořádkům. Taková nucená legiti- mace není nie jiného, než pověstné turecké „te- skere“, dokument, bez něhož nikdo se nesmí hnouti za humna. Obchodní příručí byli tím ura- ženi, protestovali na schůzi, táhli demonstrativ- ným průvodem ulicemi, studenti se k nim při- dali, zástup rozbil okna všem vládním časo- pisům. Vláda honem poslala na demonstranty vojsko, jež oni uvítali radostným pokřikem. Voj- sko odpovědělo salvami a hned se několik de- monstrantů skácelo mrtvých a raněných padlo dle jedně zprávy 11, dle jiné až na třicet. Jedné paní prostřelen život. Také jízda tasila šavle. Jednomu člověku usečeny obě ruce, což posta- čuje za důkaz, že si vedla zbytečně krutě. Use- čení obou rukou není nahodilé, to je zmrzačení rozmyslné a schválné a řadí se k těm junáctvím. kterými se proslavili turečtí bašibozuci a které po nich napodobí bulharští povstalci. Ale jinde na Balkáně bije, vraždí, mučí jeden národ druhý, pokládaje jej, ať právem nebo neprávem za svého odpovědného nepřitele. Toho však ještě nebylo, aby Bulhaři utínali končetiny Bulharům, Turci Turkům, Arnauté Arnautům. Tou slávou se ovenčili Srbové.

Bulhar Turek Srba Srbsko Bělehrad Balkán Arnautý Arnaut

22 article

Pouličné demonstrace dějí se občasněv každém větším městě a ani Bělehrad jich ne- viděl poprvé, aby srbští vladaři mohli býti omlu- veni, že ještě nenabyli praxe v jich utišování. Prasklo-li několik oken na redakcích bělehrad- ských vládních listů, to nebylo dostatečným dů- vodem k tak mimořádné krutosti. Vidno ze všeho, že vládě nešlo jen o rozptýlení demonstracía utišení nepořádku, nýbrž o zastr aše nt všeho srbského národa. Ano, budí se v nás domněnka, že vláda Cincar-Markovičova měla prsty i v uspořádání výtržnosti, jichž po- třebovala, aby mohla dáti sekat a stříleti do Osnova této vládní akce srbské je přílis řídká, tak že prostým okem pozorovati lze každé její vlákno. Také suspensace ústavy byla připra- vena, i proklamace, kterou to král národu ozná- mil. Co jediné nebylo připraveno, je proklamace druhá, kterou prvá zrušena a prohlášeno, že při ústavě z r. 1901 zůstává. lidu.

Cincar Markovičův Bělehrad

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. —a. V Praze, 8. dubna.

Praha

24 article

Pamatuji se na professora, jednoho z těch, na něž vděčné žaetvo nezapomíná. který, když se dopálil, pro toho, jemuž plati jeho hněv, stereotypně hroznou měl věštbu »Člověče, z vás nie jiného nebude než písař. Státi se písařem, bylo mu osudem nejhroznějším Nemohu ani naznačiti, s jakou kyselosti pro- nášel to slovo a jakou zcela zvláštní bolestivos v ně vkládal. Pátrali jsme proto, jak přiro zeno, nebyl-li sám písařovým synem, neměl-l syna písaře anebo nezkřižovalli vůbec nějaký písař dráhu jeho života. Však nikde o něja kém písaři ani potuchy. Později, když jsme se drobet důkladněji poohlédli kolem a když sešli jsme se s t- kovou ubohou sevrklou existencí, jež nu- cena byla za dvacet zlatých měsíčně od rán do večera se dřit a chtěla-li si, či lépe řečeno, byla-li nucena boty si koupit, šest plných noci, tedy po celý týden, zase do rána psát, ovšem jsme pochopili svého učitele, jenž při vzpomínce na písaře vždy se zachvěl. Proč ale právě tato práce tak mizerně se platí? Protože ji každý nejlépe umí. To, co každému pouhou pomůckou pro výkony ostalní, nemá býti mu zdrojem výživy. V tom to vězí. »Co umiš?« »Psát.« »Jinými slovy nic.« Kali- graf může dostoupiti vrchole umění, lakýrnik malíř písma zámožným živnostníkem státi se může, písař nemůže se státi ničím. Pardon Má-li certifikát, dotáhne to někdy až na kance- listu. Více růžiček ale, než jednu na každou stranu, mu erár na límec nevsadí. Za to al

Kali

25 article

s tou jednou růžičkou pořád chodi. Má naká- záno nositi uniformu zrovna tak jako pan dvorní rada. Týž ale snadno může se přes ne- pohodlný předpis přenést, neboť má ješté jiné kabáty, kancelista musí však ve svém dlouhém státním kaftanu se žlutými knoflíky umřít. A přece jak šťastným byl by písař, kdyby si směl třeba jen na den kabát ten navléci a vypit v něm sklenici v některé pokoutní hospůdce. A když sestárne? Písař nikdy nesestárne. Pisař sesýchá. Ubývá mu každého dne gram na váze tak dlouho, až jednoho dne zůstane místo jeho v kanceláři prázdno. Pisař nesmí umřít jako jiný člověk, nýbrž musi zmizet po kouskách v prostoru, neboť kdo by zaplatil mu za pohřeb? Nezasloužený, trpký to los, a věru, že bych raději, než písařem býti, venku pod nebes modrou oblohou seděl na měkkém drně a tloukl tvrdý štěrk. Při tom se člověk aspoů nikdy nezmate, nikdy kaňky neudělá, a může, má-li k tomu náladu a hlas, kdykoli se mu zlib zazpívati si se skřivánkem o závod. Hrozný los A přece prý tak snadně, jako u nás, v žádném druhém národě nemůže se člověk slavným státi. Ostatně také professorský výrok. Je prý nás málo a čím menší národ, tím snaději prý se t v něm šplhá k vavřinu. Jsem jako dobře vychovaný člověk zvyklý přikládati výrokům professorským absolutní víru, však s názorem tím bych se srovnati nedovedl. Naopak, mně se zdá, že ve společnosti, v niž každý o druhém ví, kolik sní z pravidla šveslkových knedliků, mnoho-li je dlužen vt kleré záložně a kolikrát v měsíci přinese si domů špíčku, sláva ani roditi se nemůže. Kdo chce býti slavným, musí býti hodně daleko. Čím vzdá- lenější, tím bytost je slavnější a větší. Proto bytost nejslavnější a největsí je v dáli takové,

Písař

26 article

že lidským duchem ani pochopiti, tim mén změřiti se dá. S kým se na ulici, v hostinci neb v divadl setkávám, nemůže býti slavným. Zde máte vy světlení, proč slavní lidě jezdí jenom v kočáře proč hostinců se straní a proč v divadle sed vždy jen v pozadí lože. Ke slávě je zapotřebí legendy a ta se dá spřádat jenom kolem toho, kdo v mlze je za- halen. Kdo zvyklým je procházeli se po boule- vardech a po veřejných náměstích, kdo trpi. aby se o ného dav otíral, kdo tiskne si ruku s kupcem, krejčím a rukavičkářem, může se státi sice pověslným, ale nikdy slavným, leč by byl krejčím nebo rukavičkářem sám. Tim ovšem nechtěl jsem ani dost málo dolknouti se těchto počestných řemesel, jichž si náramně vážím a jimž bych za žádnou cenu nedal ublí- žiti, doolil jsem si jich pouze užiti jako citátu z Götha a potom že neznám lepších represen- tantů normálních občanských ctnosti, jako právě je. Co jest ostatně slavný muž? Analytický duch davu, ostrý jako kyselina sírová, ničí ne jen všechno, co organicky je složeno, nýbr rozpouští a mění, co je nerostem a co struk- turu má nerostu. Duch ten v niveč rozkládá i slávu, jakoby ve službách resignace a světo- bolu chtěl ke triumfu dopomoci ctnosti. Co je sláva, táže se Bourdeau? Nic, než ozvěna určitého jména v davu, který slepě a aniž by zkoušel, pochvalu mu tleská, toho davu, jímž historik tak tuze povrhuje a jímž přes to tak rád věsti se dává. Není žádně příčiny, proč by ta či ona osoba měla býti výše postavena, než druhá. Lidstvo nesestává z obrů a z pidi- mužíků, nýbrž ze zjevů střední velikosti. Vzne šenost hrdiny není ničim iiným. nez účinkem

Bourdeau sed Göth

27 article

postupujíeího idealisování, které tím vzniká,ž časová vzdálenost, na rozdíl od prostorové, věei tím více zvětšuje, čím jsou nám vzdálenějšl. Přeneste na příklad ze starého zákona Mojžiše do našich dnů. Jak bude se vám jeviti? Jako zázračný rabbi z Cury Humery. Velice přísný pán, chytrý a prohnaný, který výborně zná svého lidu slabosti a vlastnosti ošklivé. Jak by vypadal dnes Žižka, kdyby vstal? Jako pen- sionovaný major boz štábní zkoušky. A Jan Hus? Jako vzdorný kaplan, odsouzený dělati na Hradčanech vokalistu. Paní Rolandová, jež znala velmi důkladně intimity mužův revoluce, byla překvapena, jak málo bylo mezi těmito lidí skutečně vynikajících. Samé prostřední zboží. Slla myšlenky veliké nebývá domovem v určitém mozku slavného jednotlivce, nýbrž ve velikém mozku davu. Pokrok je dílem množství bezejmenných dělníků, již nejrůzněj- šími se zabývají pracemi. A rekem, který před každým jiným zasluhuje, aby skráně jeho bob- kem ozdobeny byly, je obrovský zástup beze- jmenných. Původcem velikosti a vznešenost nikdy nebyl jednollivec, nýbrž vždy jen duše lidstva. Po Koperníkovi, Keplerovi, Galileovia Hookovi musil býti zákon gravitační nalezen. Newton byl pouze posledním článečkem v ře- tězu. Kdyby nebylo bývalo Napoleona, by by se gardám jeho postavil v čelo jiný generál. Ostatně nebylo zapotřebí ani gard. Fran- couzskou revoluci vyhrál lid, jenž měl dosti kuráže, vyjiti si z Paříže na procházku do Ver saillu pro chleba. Cestu mu ovšem naznačili Encyklopedistě, však ty vydupal také jen dav Slavnou byla jen francouzská revoluce, Napoleon nebyl ničím jiným, než touto revolucí v lidské podobě... Tak hlásá francouzský kollektivismus.

Žižek Hus Rolandová Koperník Kepler Galileovius Hook Newton Napoleon Fran Hradčany Paříž Vera

28 article

Je to pravda a ztrácí se skutečně osobitos v pojmu bezedném a bez omezení, jejž zovem duší zástupu? A je tedy marna všechna snaha, státi se slavným u nás i jinde? Aneb je pravda, že dav neznamená nie, to že zástup nevědomých dětí, ženoucích se po pozlátku hezkých, svůdných slov, třeba byla nepravdou a často zjevnou lží? Je pravda, že osudy listva měli odedávna v rukou ti, již vyniknuvše ať již duchem, štěstím neb čím koliv jiným, uchvátili vedení mass a pak jim vůli svou buď obratnou suggescí neb násilím všt- pili? Nuže, jděte na veřejný trh a stopujte, co se tam děje. Nemám na mysli politiky, poněvadž dle Pla- tona, pro muže genialního není polilika. Není-l pravda, pozorujete všude pravý opak toho, jako by byl slavný muž pouhou příležitostnou příci- nou, jež uvolňuje jakousi latentní sílu, ale že je zjevem mnohem mohutnějším, který na snadě jsóucí sily vzpružuje a jim dodává kvality, jakou by jich nikdo z davu opatřiti nedovedl? Jděte a slyšte! A až se vrátite — svou hlavu dám za to — že mi budele referovati o tom, jak šedá je všechna theorie sociol gická, jak docela jinak vypadá to v životě, než v knize. Slavným u nás nesnadno se státi v krá- sném a vznešeném toho slova pojmu. Za t daří se u nás výborně surogátu slávy, k jehož zdaru není zapotřebí ani zvláštní námshy, ani zvlášté dobré, plodné a zpracované půdy, ba který dokonce nese ovoce a uzrává na cizím po- ličku a nic nenamitá, když i jiný jej zalivš a pleje. Je to ta sláva, jež nikdy nespouští se zřetele, že ve volném zpracování Řeka Chabria. více dovede tisíc oslů vedených jedním moudrým než tisic moudrých, vedených jedním oslem.

Pla Chabria