ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e803aa60-660b-11dc-9654-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 23 celkem · entity: person 135, place 39, org 11, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
1. dubna 1901. Číslo 90.
4 article
aby ochránila děti chudých rodičů po větsin dělnických. Dělníkem byl ten, který stál v čele a který posílal děti své do školy české a dosud v Brně hyne přes 3 tisíce českých dětí ve školách ně- meckých. Přední mužové němečtí přece n- ostýchají se, aby vydávali plakáty české provo lání k českým rodičům, aby děti české dává) zaplsovatí na lkoly němeeká. Za prě jedlně k mecká řeč dovede je uvésti v život a zajistí jim existenci! To jest to přátelstvíl Brněnská Matice školská má ještě mnoh co vykonati a hledí k vám, bratří čeští, s do věrou a s přesvědčením, že nejen Ú. M. Š. al každý, jemuž příležitost se poskytne, bude pamatovati na školy matiční na Moravě. Nebot jedině matiční školy založily tam střední školství i školství národní a zajisté věnujete-li podpory Moravě a Slezsku, uložíte každý haléř na sto- násobný úrok a vy největší radost budete mí z úspěchů vaší sestry, drahé Moravy. (ve- borně !) Posl. dr. Herold poděkoval za obšírnou zprávu, která se členům o dvacetileté činnosti Ú. M. Š. podává. Pan předseda již vytkl, jak velká a jak silná jest obětavost českého národa ve příčině Ústřední Malice školské. A tu jest třeba skutečně tázati se, proč právě Ú. M.. zapustila tak hluboko kořeny do srdel veškerého našeho národa, proč chová tento spolek jako nejdražší klenot novodobé naší činnosti národn a vychovatelské a proč pokládá trvání a za- bezpečení Ú. M. Š. za jeden z nejvýdatnějšíe a nejúspěšnějších prostředků celkového našeho velkého boje, který ve svých vlastech vedeme.
M Š Posl doktor Herold Ú M Š Brno Morava Slezsko ústřední Malice drahý Morava
5 article
Vidíte, že činnost Ú. M. Š. a českého školství — a byť konaly pouze jediný kulturní a paeda- gogický úkol, že české dítě vyučují českým jazykem — vidíte, že výsledky tohoto kulturníh a paedagogického úkolu jsou následky politické které mají vliv na vývoj politických otázel v této zemi. A z toho všeho lze čerpati ne snad omluv ale vysvětlení, proč naši nepřátelé tak houžev- natě snaží se zameziti zřízení veřejných ško menšinových a to i tam, kde Ústřední Matice školská školu již zřídila, kde tedy škola platně působí. Neboť o to jde, aby v této zemi men- šina panovala většině národa, jde o zjednán politické moci pro menšinu, a to takové, aby se další vývoj českého národa zamezil.
M Š
6 article
Takovýmto snahám Ústřední Matice školská nejúčinněji čelí a dobrodiní prokazuje veške- rému našemu národu, na jehož politický vývoj má vliv blahodárný novými ústavy a novými školami, jimiž zachránila nám tisíce dítek až dosud germanisovaných. (Výborně!) Proč vedeme tento zápas v Čechách, na Moravě a ve Slezsku? Kdyby se jednalo o to, aby každý národ zachoval to, co právé má, nám by ani nenapadlo, abychom útočili snad proti krajanům německým; avšak nám připadl povinnost jiná, my musíme odrážeti útoky, jaké se na naši národnost podnikají, my brániti se musíme proti útoku. Víte, že germanisace u nás neudála se pouz kolonisací, tím, že na místa, kde dříve žili češt lidé, nastoupili Němci, nýbrž že byla germa- nisace nebezpečnější v našich zemích, poněm- čování školou. A právě v tom, že nechceme připustiti, aby se tak dálo snad na věčné časy jestě i tam, kde toto poněmčování nebylo do- konáno, tkví celá otázka tohoto boje. Neboťty lisice a tisice českých duší, které každoročně z valné části se poněmčily v Čechách, na M - ravě i ve Slezsku, stálé ztráty těchto tisíců če- ských dušt by postupem času měly za následek. že by v zemích českých národ náš klesl n menšinu národu.
Němec Čechy Morava Slezsko
7 article
A jak by se nám vedlo, kdybychom byl menšinou národní v této zemi, o tom zajiste mluviti netřeba; víte dobře, jak se nám vedlo, když jsme se s dostatek nebránili. A tím vyko- nala Matice veliký národní úkol pro celou ná- rodnost, že se snaží svýmí školami a dosáhnouti musi a ode všech členů našeho ná- roda v tom podporována býti musí, aby toho dosáhla, by přirozený přírostek če- ského obyvatelstva byl nám zachován, aby nám bylo zachováno to, co je našeho, abychomsi udrželi přirozenou většinu v této zemi. (Vý borně!) To je úkol všečeský, úkol významný úkol veliký, který Matice má z tohoto důvodu a titulu vždy a za všech okolností k celému českému národu. A proto také celý národ musí říditi se heslem, — a kdyby poslední groš n to vynaložiti měl, že především jiným musí Matici podporovati, poněvadž je prodchnut pře- svědčením, že Matice zachraňuje to, co jest nám nejdůležitější: ne přitomnost, ne minulost, ale lepši budoucnost! (Výborně !) V tom smyslu přál bych si, aby Matice v následujícím dvaceti- letí mohutněla, vzrůstala, aby stala se velko- lepou obrannou organisací našeho národa, aby byla silna i tenkráte, když by lepší poměry na staly; neboť u nás bude Matice vždy potřebí u nás bude vždy potřebí organisace, která b chránila před útiskem a pronásledováním česke dítky ! (Výborně! Potlesk.)
Matica
8 article
Pan JUC. Sedlák vzpomonul spolupůso- bení dam při úkolech Matice a odůvodňoval nutnosi školství pro vždělání mládeže. Pan Pešek z Opavy pronesl přání, aby výbor Matice nezapomenul Slezska. Pan Maruška, předseda »Komenského z Vídně, sdělil, že přináší jubilejní valné hro- madě bratrský pozdrav od výboru spolku »Ko- menského«, od sboru učitelského, od těch po- nejvíce chudých dítek, jež školu naši navště- vují a vzdávám zároveň srdečný dík výboru Ústřední Matice školské za vřelou účasť a z výdatnou podporu, které dosud jsme požíval a zejmena v posledních letech od ni jsme do- sáhli. Jsme přesvědčeni, že znáte poměry, že víte o našem boji, který vedeme na půdě ne- hostinné. Škola naše, jedna to kaplička, kterou tak zveme my Čechové vídeňšti, vydržován jest také z těch krejcárků, z mozolných krej- cárků, které stále po 29 roků se sbírají. My potřebujeme, abychom školu 7třidní vy- držovali, 20 tisíc každý rok. Přes 1200 dítek jest tam a při zápis každoročně běduje veliký počet matek, na- říkajících, proč prý jejich dítky nemůžeme přijati. Nedoslatek místa jest toho pří činou. Po 29 roků pracujeme ve Vídni pro české školství, 17 roků stála škola naše, ne majíe dosud práva veřejnosti a již za po sledních let myslilí jsme, že nebudeme s to tuto školu dále vydržovatí. Jenom za podpory a příspěvku Ústřední Matice školské podařilos nám, že dnes škola tato ještě stála a doufáme že i na dále tento boj povedeme a že ji z- chováme ! (Výborně!) Na to byly schváleny zprávy výroční k návrhu přodsedajíelho p. Kneidla vysloven býly dlky rovlsorům účtá. Pap dr. Pospíšil vylíčil potom v obšírn řečí záhy pana prof. Jaromíra Čelakovskéh o trédní Matici, která se mu za vše odvděčit může jedině tím, že ho doporučuje jmenovat čestným členem Ústřední Matice školské.
JUC Sedlák Pešek Maruška Komenský Čecho Kneidl Pap doktor Pospíšil profesor Jaromír Čelakovskéh Opava Vídeň Matica Slezsko výbor spolek » ko
9 article
Návrh tento za souhlasu jednomyslně byl schválen. Dále vykonány volby a zvoleni: sta ro stou (na jeden rok) p. František Kneidl, ředitel měšťanských škol v Karlíně. Do výboru na t roky pp.: Josef Anýž, redaktor »Národníeh Listů« a poslanec zemský v Praze. JUDr. Jaro- mír Čelakovský, c. k. universitní professor a poslanec zemský v Praze. JUDr. Vratislav Černý, kandidát advokacie v Praze. PhDr. František Drtina, c. k. univ. professor n Smíchově. JUDr. Otto Gintl, advokát na Král. Vinohradech. Perdinand Hausa, okr. tajemník na Smíchové. Paní Růžena Jelinko vá- Doubková v Praze. Pán Josef Kumm er redaktor »Pofitik« v Praze. Pan Jindřich Ne- chanský, starosta N. J. S. v Praze. Pani Anna Podlipná, předsedkyně odboru dam Ústřední Matice školské v Praze. Pan JUDr. Jaroslav Pospl5ilí, advokát v Praze. Pn Josef Webr rytiř Pravomil, c. k. dvorní rad n. o. v Praze.Na dva roky pp. : Ludvik Bratršovský, redaktor »Národní Politiky v Praze. Antonín Nýdrle, ředitel lihovarnick školy v Praze. JUDr. Jaroslav Egon S a l a ba, kandidát advokacie a spisovatel v Praze. N rok p. Václav Koliha, učitel v Žižkově Revisory účtů pp.: Jaromír Čelakovsk revident Zemské banky král. českého v Praze Felix Goller, likvidátor Zemské banky král. českého v Praze. Guslav Peter ka, adjunk Městské spořitelny v Praze. Nový siarosta p. K neid! poděkovalza volbu, načež přečetl telegrafické a písemn omluvy, pokud se týče pozdravy, jež zaslali místodržitel hr. Coudenhove, odbor okresu karlin ského, brněnská společnost, odbor z Loun, sbo učitelský v Pohledu, odbor v Jihlavě, městsk rada libeňská, česko-budějovická Matice, zno jemský odbor, Čechové třebusičtí a z Téšina Po sdělení, že připis spolku » Gallaše« v Hira- nicích bude podroben ve výboru důkladné úvaze. byla valná schůze skončena.
Kneidl Anýž JUDr Čelakovský Černá PhDr Drtina Gintl Král Jelinko Josef Kumma Pofitikum Jindřich Pan Podlipná Pospl Webr Pravomil Ludvik Bratršovský Nýdrle Koliha Čelakovsk Goller ka Coudenhove Čecho Gallaš Karlín Praha Smíchov Žižkov Louny Jihlava Hiro Perdinand Hausa rada můj . o zemský banka Matica
10 article Fiasko Masarykovců.
Fiasko Masarykovců. V Benešově, 31. března. Pdv. zpráva »Nár. Listoe Naši lidovci zavítali na svých cestách z »vědou« také do Benešova a uspořádali zde v březnu 4 veřejné přednášky, jež proslovili pp. prof. dr. Fr. Drtina, dr. Z. V. Tobolka, dr. J Gruber a dr. Č. Pinsker. K přednáškám těmto vydán společný program, po němž, když 24. března byl vyčerpán, vydán program nový s je- dinou přednáškou, ustanovenou na den 31. bře- zna. Přednášeti měl pan prof. dr. T. G. Ma- saryk o »programu Palackého a Havlíčka . 1848 a 1849«. Benešovští přivrženci jeho do- mnivali se patrně, že dřivějšími přednáškam jest pro něho v Benešově půda již připravena. Proti přednášce prof. dra. T. G. Masarvk ozývaly se sice hlasy hned, jakmile byla ohlá- šena, což však nebylo by zajisté vadilo, abyse konala, kdyby nebyla se v poslední chvíli při- hodila jiná věc, které hlavně dlužno přičítati, že přednáška byla zmařena. Po městě rozesláno bylo dne 30. březn asi 20 dopisů tohoto znění: »Dovolují si Vá žádati, abyste mě buď dnes, v sobotu odpo- ledne, anebo zejtra v neděli dopoledne v me kanceláři laskavě navštívil. V úctě dr. Veselý.
profesor doktor František Drtina V Tobolka Gruber Pinsker T G ma Palacký Havlíček Benešův T G Masarvk Veselá Benešov
11 article
Dopisy tyto obdrželi mezi jinými obuvník pan Pánek, stavitel pan Jaroslav Škoula, pan F t Škoula, truhlář pan Mas, malíř p. Modr, diur- nista pan Jos. Feuerstein a jiní, kterým advokát pan dr. Veselý, když vyzvání jeho vyhověli navštívili jej, domlouval, by hleděli při Masa- rykově přednášce udržeti klid, působili na svě dělnictvo, by přednášku vyslechlo, že se něčemu přiučí a zároveň činil je zodpovědnými, jestli se při ní něco přihodí. S panem drem. Veselým předvolával zvláště živnostníky také advokát p. dr. Taussig v témže směru s nimi vyjednával, oba pak či- nili za příčinou Masarykovy přednášky i osobnt návštěvy, v čemž pomáhal jim i majitel liho- varu pan Mauric Steindler. Čím více však páni tito ve svém samovolném jednání pokračovali čím úsilovněji je prováděli, tím více jitřilo a po popuzovalo se ve městě veřejné mínění proti chy stané přednášee, až konečně odpor proti ní do stoupil takového stupně, že již předem nebyl pochyby, že klidně nemine.
Pánek Škoula Modr Jos Feuerstein doktor Veselá Taussig Masarykův Mauric Steindler
12 article
Za těchto poměrů zavítal včera p. prof. d. Masaryk do Benešova. Přijel z Prahy vlaken po 6. hod. odpolední. Ač příjezd jeho byl n hodinu tulo předem určen, očekáván byl oběm stranami již při příjezdu odpoledního rychilíku vlaku odjíždějícího z Prahy ve 2 hod. odpo ledne. Na nádraží očekavali jej pp. dr. Taussin dr. Veselý, Steindler a j. a dostavily se také ně které osoby z tábora národního. Prof. dr. Mas saryk vstoupil se zmíněnými pány do povozu odjel bez vyrušení. Jediný výkřik, který ozval se za odjíždě- jícím již mimo nádraži. »Chce nám přednášet o Palackém... ať přednáší o macesích«, a kte- rého zajisté již neslyšel, zavdal podnět k vý- měně slov mezi přívrženci obou stran z nádraž odcházejícími. K přednášce zvolen byl sál hotelu »N poště«, který byl o půl 8. hod. večer, kdy měl začíti, naplněn. Pro přednášejícího zřízeno v něm podiun se stolkem a puliem, před nímž usadili se n 200 židlích v prvních řadách dámy, za nimi pak stoupenci řečníkovi, kdežto zadní část sále a po jeho stranách rozestavili se odpůrci pro Masaryka Po půl 8. hod. večer vystoupil na podium p. dr. Veselý a vyzvav přítomné, by zvolil si předsedu, navrhl za něho úřadujícího ná- městka starostova p. Korybovského. Sálem ozval se však neprodleně odpor a hlasy : »N ne ! Nikdy ne - Pan Korybovský prohlásil za hlučne pochvaly, že za volbu děkuje, ale že jí přijati nemůze. Pan dr. Veselý vyzývá, by zachoval se klid a praví: »Žádám vás, abyste ji přijal, po- něvadž se to srovnává s vaší povinností, udržet pořádek v něstě.
profesor Masaryk doktor Taussin Veselá Steindler Palacký Korybovský Benešov Praha
13 article
Pan Korybovaký: »Nejsen svoli telem a také zádné odpovědnosti nemám. (vs borně ! Potlesk. Veliký hluk.) Vládní komisař p. Kokoška: »Vyzývám po druhé, by zachoval se klid, jinak byc musil část obecenstva, která jej ruší, dáti vy- klidit. « Předsedou zvolen pak k návrhu p. dr. Veselého kníhkupec p. Aug. Sýkor a místopředsedou účetní p. Laš, kteří volbu přijali. Když otázka předsednická vyřízena, vstou- pil na pokyn postranními dveřmi do sálu pan prof.. dr. T. G. Masaryla se svým průvodem a za všeobecného ticha přistoupil k pultu pravil: »Já mám dnes mluviti . . « Více neřekl. V sále, jakmile ozval se jeho hlas, nastal hřmot a takový povyk, že dále mluviti nemohl. V pronikavě zvuky píšťalek. brkaček a nejrůznějších nástrojů mísily se vý- křiky: »Nechceme vás slyšeti ! Nel« a pod. Od okamžiku tohoto nastala v sále vřava, která potrvala téměř hodinu a řečníka ke slovu nepřipustila. Když časem ochabovala a zdálo se, že opposice již umdlévá, učinil prof. Masa- ryk nebo předseda pokus, promluviti ku pří- tomným, avšak slova hned v počátcích vždy zanikla v novém sesíleném odporu Hned po prvém přerušení prof. M a sa- ryka vystoupil na kraj podia p. dr. Tau s si a něco křičel, avšak ani slova mu nebylo roz- uměti, hluk jej utlumil. Za ním vystoupil p. dr. Vesel? a vol l Prosím vás, nehlučte! Přišli jste poslechnout přednášku universitního professora p. dra. Ma- saryka, který vám poví něco, co stojí za po slechnut. Sálem zaburácela sesílená bouře od poru hlasy: Nechcem Prof. Masaryk stojí za pultem nepohnut se založenýma rukama a pozoruje zdánlive s klidem, co se v sále děje. Přivrženci jeho pojednou vstávají ze žídl ale na povel s podia opět usedají. V zadní část sálu zavzněly pak zvuky národní hymny » Kd domov můj«, která zpívána delší dobu.
Korybovaký Kokoška doktor Veselý Aug Laš profesor T G Masaryl tao Masaryk Ma
14 article
Vládní komisař radí se za zpěv s předsednictvem a dává si pak zavolati poli cejního revisora. Prot. M asary k změnil mezi tím pos a opřev se rukama o pult, klepá na něj prstv Čím dále, tím znáti na něm větší rozechvění. Vládní komisař udilí rozkazy př šedšímu policejnímu revisoru, který odchází pak do zadu sálu, kde uvítán byl bouřlivým po- tleskem a zpěvem písně: »Bývali Čechové . . «, po níž následovala: »Spi Havlíčku . . Když po novém sesílení pískotu a hluku nastal poněkud klid, pokusil se prof. dr. Ma- saryk promluviti. Pravil: »Volnost sloval Kdyz jste zpívali: »Bývali Čechové . . . « ví nebylo tu rozuměti. Bouře odporu slova jeho naprosto přehlušila. Prof. M asary k postupuje na okraj podia a stále něco křičí, avšak v od- vetu slyší jen: »Hanba ! Hanba!« Konečně vy- zivá demonstrující, by šli na podium a chtějí-l néco, by promluvili. Ze řad zadních však odpo- vídá se mu stále pískotem a nejrůznějšími, předu sálu nesrozumitelnými výkřiky, z nichž pronikají slova: »Nás zrodila naše vlast !« Prof. dr. Masaryk: »To jsou frase. Opětný odpor a hluk. Hlasy: »Nesm mluvit !« V předsednictvu zaujali po poradě taktiku vyčkávací v přesvědčení, že se demonstrujíe unavi, s nímž se netajili. Zmýlili se však, neboť demonstrace propu- kává znovu a znovu. Prof. dr. Masaryk křičí: To jsteto daleko dotáhli v Čechách Vy jste to dotáhl ! dostává se mu v o- pověd. Prof. dr. M as ary k volá - Pojďte sem mluvte! To sem můžete postaviti splašenéh býka a také to udělá. Hlasy: Hanba! Hanba ! Silný pískot. Za chvilku, když hluk ochabl, pravil prok dr. Masaryk: Vy se bojíte Palackého Havlička ?
Prot Čecho Havlíček profesor doktor ma Masaryk Palacký Havliček Čechy
15 article
Nový sesílený pískot a hluk, který trvá delší dobu. O 9. hodině večer praví předseda p. S kora: Ctěné shromůždění, kdo nesouhlas s dnešní schůzí, ať vztáhine ruku nahoru. (Nikd ruky nezvedá.) Pan Sixta: Kdo nesouhlasí s dnešní schůzi ať zvedne ruku. (Nikdo jí nezvedá.) Ko statují, že celé shromáždění s ní sou hlasí (Hluk a pískot neustává), poněvadž nikdo ruky nezved a ti, kteří dělají hluk snad se ji bojí zvednouti. Kdo soublasí se schůzí? (Přivrženci Masary kovi v předu sálu zvedají ruce.) Pan Sixta konstatuje, že jest to většina. Mluviti však není pro hluk možno. Pan dr. Veselý po chvilce: Když někd vykonává násilí na české menšině, jest to hanba, ale když vykonává je na svém vlastním bratru Čechu, jest to ještě větší hanba Zvuky plšťalek a trubek a provolávání hanby byly mu odpovědí. Na demonstrující křiči p. dr. Č. Pin- s ker, advokát z Votic: »To vás naučili čeští poslanci!« Znovu zavířily prudce trubky a píštaly načež zpívá se hymna »Hej Slované !« Pan dr. Č. Pinsker: »Kořalka chlapi mizerní!« (Hluk trvá dále a v 8 hodin 14 minut zpívá se píseň »Spi Havlíčku« s va- riací: »Čech se Masaryka nebojí«.) Pan dr. Veselý: Kdybychom měli jedi- ného policajta, zmohli bychom všechno, ale kdyby policajti začali zatýkati, tak zatknou nás. V sále buráci to dále a v pískot mísí s časem i dupot. Později znovu se zpívá »Kde domov můj« Hlasy Masarykovců: Co si o nás myslíte? Jsme lepší Češi nežli vy. Jsouto jen kluci. »Nejde to!« Hluk a zpěv. V 8 hodin 27 min. předstupuje prof. dr. Masaryk znovu před pult na pokraj podi a snaží se hluk ořekřičeti slovy: O Havličkovi Inechcete nic slyšeti?« (Hlasy : Od vás ne !) Ani o Palackém? (Hlasy: Ne, od vás ne!) Proč pak nechcete nic o Havlíčkovi slyšeti? (Odpor hlasy: Od vás nechceme!) Ale prosím, pánové, to jest pro nás všechny poučné.
Sixt Masar doktor Veselá Čech Slovan Pinsker Kořalka Havlíček Čo Masaryk profesor Palacký Č . Pino Votice
16 article Řečník musil pro sesílený hluk a dapoo
Řečník musil pro sesílený hluk a dapoo ustanti. Demonstrující vystupují na židle, pl- skají a hrají na vše, co mají v ruco. V sále ohlušující vřava, za které vystupuje předseda p. Sýkora a prohlašuje: »Pro tak málo intelligence schůzi rozpouštím. Prohlašuji schůzi za skončenou.« (Bouřlivý potlesk a hluk.) Vyzý- vám shromáždění, by sál hned opustilo. (Nikdo se nehýbe a vřava trvá dále. Po chvilce Opakuji ještě jedenkráte, že jest schůze skon- čena a vyzývám, by přítomní opustili sál v klidu a pořádku. Hluk trvá dále. Na podiu někdo křičí: »At žijí národní chasníci !« Pan Sixta: »Já vám děkuji. že jste nám připravili tak skvostné ...« (Další slova zanika v hluku.) Když nikdo ze sálu po delší době neod- cházel, vystoupil vládní komisař a pravil: »V, zývám policejního revisora, aby přítomní opusti sál, a kdyby ho neuposlechli, by šel do kasáren pro četnictvo«. Ze sálu odešli nejdříve přivrženci professora Masaryka, načež opposice jala se za hluku pískotu postupovati k podiu, kde stálo ještě předsednictvo s prof. Masarvkem. Předsednictvo zastupuje jim cestu a prof. Masaryk mezi tím neprodleně postranním východem odehází. Vládní komisař: Vyzývám vás ještě jednou, abyste opustili tuto místnost; když se tak nestane, vyklidím ji násilím. Přítomní odcházejí jen pozvolna a v sál hluk a pískot každě chvilky znova se sesiluje. Vládní komisař sestupuje s podia a jde k demonstrujícím, kteří zůstali v sále již až na malý hlouček Masarykoveů u podia téměř sami. Po chvilce pak sál opustili. Na ulici zachován klid. Při odjezdu byl p. prof. dr. Masaryk oče- káván na nádraží svými stoupenci, kteří se s nim rozloučili provoláváním slávy.
Sýkora Sixt Masaryk profesor Masarvk doktor Ata žít národní chasník
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 31. března. (Po rozcho d říšské rady.) Všechny velké listy vídeňské uvažují dnes o výsledcích dvouměsíčního zase- dání říšské rady a o tom, jaké jsou vyhlídky na sněmování povelikonoční. Ve všech úvahách vyskytují se buď zjevné nebo zastřené obavy, že obstrukce dosud není zažehnána, že zejmena český klub zachoval si pro jarní sněmování úplně volnou ruku a že tedy nelze dosud mlu- viti o uzdravení parlamentu. Dosti růžově po- hlíží do budoucna »Fremdenblatt«. Činíto ovšem z povinnosti vládního listu, chváli při tom obratnost dr. Körbra, dušuje se, že před- seda nynějšího kabinetu má opravdovou vůli. vládnouti jen parlamentně a tedy bez užití § 14 a dovozuje, že jsou tedy marny všeliké obavy na levici, jakoby to dr. Körber s parlamentem nemínil upřímně. »N. Fr. Pressé« má za to, že se obstrukce se strany české netřeba obávati ani po velikono- cích. Soudí to z některých míst listu Pacákova, otištěného tyto dni v našem listě, zvláště pak z posledních událostí na říšské radě, z nichž na prvé místo klade svorné postupování českých i německých poslanců z Čech ve věci meliorace a úpravy vodních toků. Vidí v tom prvé kličky vzcházejícího osení, jež sice neočekávaný mráz může spáliti, jež však přes to věští bližící s jaro s hojným, zúrodňujíeím »zlatým deštěm« na investice, jenž pro orgán vídeňské bursy má ovšem největší význam.
doktor Körbr Körber Pacákův Praha Čechy
18 article
Méně optimistický je »N. W. Tagbl. « V zimn činnosti parlamentu nevidí nijakých důkazů oprav- dové dělnosti, nýbrž jen účinky dohody od přl- padu k případu a budouenost říšské rady jeví se mu zastřenou neprůhledným mrakem. Nej- správněji posuzuje situaci »Arb. Ztg.«, jenž ne- věří v živoucnost nynějšího parlamentu a v le- tošní jeho činnosti vidí jen snahu rakouských národů, aby se dodělali takové státní a parla- mentní formy, jež by odpovídala jejich pote- bám. Co se letos dělo v parlamentě, byly pouh episody. »O únosnosti tohoto vysíleného purla- mentu — praví »A. Ztg.« — nerozhodnou z- konodárně drobotiny a indiferentní věci; teprv skutečné státní otázky ukážou, je-li parlament schopen udržeti stát. Aby Rakousko ohdržel takový parlament, jaký potřebuje, musí se ny- nější parlament, jejž nemůže potřebovat, sám přivésti ad absurdum, sám se prokázati n- možným. . « V Praze, 31. března. (Němčina na říšské radě.) »Gros Narodu« velice zazlívá členům polského kola, že nepodporují akci české delegace, směřující k zabezpečení rovného práva všem jazykům rakouským v parlamentě. Ohledy na zjednodušení práce a ušetření něko- lika zlatých, jež by se musily zaplatiti slovan- ským stenografům, nesmějí tu padati na váhu. Jakmile by zástupcové všech ostatních rakou- ských národů uznali němčinu za jediný jednaeí jazyk říšské rady, připravili by tím sami cestu k uzákonění státní něměiny a zejmena Poláci naložili by si sami na šíji to jařmo, pod nímž stěnají jich bratří v Poznaňsku. »Čechům — píše dále »Gl. Nar.« — náleží proto dík uznání za statečný zápas na obranu rovnopráv- nosti jazyků neněmeckých v parlamentě, lho- stejným poslancům, zejmena však Polákům patří za to nejostřejší pokárání, že v této nad obyčej vážné otázce mlčí a neumějí ani správně oceni její význam.«
N W Tagbl A Ztg Gros Naroda Polák Čecho Gl Rakousko Praha Poznaňsko Nara
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 31. března. K poslední řeči anglického ministr zahraničných věcí Lansdowna o smlouvě mandžurské píše berlinský »National- Zeitung«: »Jest nám známo, že při vyjednáván o anglo-německé smlouvě lord Salisbury učinil návrh v příčině territoriálního ohraničení zájmo- vých obvodů jednotlivých států, jehož přijetím Mandžursko výslovně z druhého odstavee smlouvy bylo by bývalo vyjato.« Mluví-li »Nat.- Ztg.« pravdu, byl by býval markýz, když v po- slední řeči své opak mluvil, jednal ovšem na nejvýše obojetně. V druhém odstavci smlouvy zminěné slibují si Anglie a Německo učinii společné kroky, když by so něktorý stát dotk celistvosti Činy, aby jeho akce byla paralysována. Opět odsouzený polský redaktor. Redaktor »Práce« byl, jak se sděluje, od- souzen na 10 měsíců do vězení pro článek pMene tekelt, v námž vypočllávány křivdy. jichž se království pruské za svého 200letého trvání bylo dopustilo. Odsuzování polských re- daktorů pruskými soudy jest vůbec teď opět na denním pořádku.
Praha Salisbury Ztg Anglie Německo
20 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. V Praze, 31. března. Zpravodaj »Daily Nows« měl v Londýně rozmluvu se zástupci Hollanďanův kapských, soukmenovců to burských s Mermonem a Sauerem, kteří tam přibyli. Prohlásili, že- přišli projeviti názory Hollanďanův kapských, kteří jsou proti anexi republik bur- ských. Kdyby ale úmysl vlády britské brl nezměnitelný, budou protestovati proti tomu, by z anektovaných republik byla zřízena pouhá korunní osada. Takovým opatřením byla by obrožena svoboda jižní Afriky. Zřízení repre- sentativní vlády po způsobě kanadském jest — dodali mužové upřímně — jediným pro- středkem zameziti odpadnutí celé jižní Afriky od Anglie. Z Kapského města, 31. března. (C. -B) »Reuterova kanc.« oznamuje: Generál French pokračuje ve svých operacích ve východní části Transvaalu. V různých bitkách bylo 17 .Burů zabito a raněno, 57 zajato a 93 se vzdali. B- rové spůsobili vyšinutí dvou vlaků z kolejl, avšak byli při pokusu, vlaky ty vydrancovat, se ztrátou 6ti mrtvých zahnáni.
Hollanďanův Sauer Reuterův French Bur Praha Londýn jižní Afrika Anglie Transvaal Daily Nows
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Politický svatotýden zahájil staro- český tisk velkolepým zpytováním svědomi — poslanců mladočeských. Podle starého zvyku, kterýž veli použiti záminky svátků k povědo- mým dotazům, co poslanci přinášejí domů za nadílku, při čemž dějí se narážky na vánoční stromek, na velikonoční vajíčka a na mazance, podle toho jaká jest právě sezona, shledáváme se v staročeském více méně veřejném mínění se serií takových otázek. Vládne-li v některé staročeské redakci vyvinutější fantasie, rozpřá- dají se metafory tyto v delšt allegorie. Na- jednom místě dočítáme se chutného srovnání velikonočních vajíček dokonce s vejci — za- páchlými a příslušný list táže se, zdali by sna neměl přivítati poslance z Vídně se vracející oslavou za použití takových méně čerstvých vajec. O tom, že jest jich na staročeských pů- dách dostatek, nepochybujeme ani dost málo, zbyly tam z oněch starých zlatých časů, za kterých nejhledanějším staročeským kumštem býval tanee mezi vejci a to nejen o velikono- cích ale vždycky, kdykoli se poslanectvo pod vůdcovstvím Riegra, Mattuše a — Zeithammra, již politiku našeho národa hlídali, domů vracelo.
Riegr Mattuš Zeithammra Vídeň
22 article
»Politik«, kteráž přinesla včera tuto pohrůžku starými vejci,dh,— že by k takové odvotě byla přiležitost zvlášť svůdná, kdyžtě list náš po všech českých stranách bez rozdílu metá nej- roztomilejšími sottisami. Litujeme velice, ale my- slíme, že se na nás také nemluví zrovna tak sotta voce ! Rada, abychom těchto stran použili raději ke krytí ústupu mladočeské strany, jest pro nás poněkud přílis drahá, především nejedná se o žádný ústup, nýbrž spíše o postup a z druhé neužíval dosud žádný velitel ke krytí zad ani na ústupu oddílů, kteréž jeho vlastnímu voji od- jakživa střílejí do zad. Nehledě ani ke stranám tak zvaně radikálním a jich směšným holedba- vostem, myslíme, že ani včerejší velkonoční špenát »Politiky« i když z něho odstraníme garnituru ztrouchnivělých vajec, kteráž jak známo jsou jen čínskému jazyku pochoutkou, není právě ralliancí staročeskou ke krytí takti- ckého postupu mladočeského. A přece venkon- cem vzato, udílí tisk staročeský naší delegaci do jisté míry odpustky, ovšem odpustky neplno- mocné, kteréž poslance svobodomyslné nemají osvo- boditi ani od časného trestu staročeské kritiky ani od věčného ohně, kterýmž hrozí »Hlas Národa« ve způsobě připomínky zemských voleb pod- zimních, (což jest zvláště »Hlasu Národa« mo- tivem velmi dráždivým) a poukázáním, že radika- lismus prý »má ještě stále ostruhy.« Připou- štíme s tou výhradou, že ovšem nikoli na no- hách! Upuštění od obstrukce schvalují Mlado- čechům všechny staročeské listy, na jednom
Mlada
23 article
místě dokonce s výslovným doznáním, že ob- strukci nepovažovala strana staročeská nikdy za - vhodnou. »Politik« považuje upuštění od ob- strukce dokonce za úspěch, pravíc do- slovně: Toto jediné faktum dostačuje nám, poněvadž vycházejíce z reálně politických úvah jsme toho názoru, že po důkazu síly ze dne 8. června roku minulého bez nej k r aj- nější nutnosti sáhnutí zpět po obstrukcionářské taktice nen více opportunním, neboť její re- aktivování by zadrželo rozdrobo- vací proces na německé straně, jehož počátky již dnes jsou zřej- mě viditelny. Pokládáme tu d íž za úspěch, že čeští poslanci do- vedli obstrukci uniknouti, aniž by svému dekoru nějak ub lížili. Pakliže mimo to hospodářské a kulturní výhody přinášejí, budeme je vděčně kvitovati, až dlužní úpis vládní bude vyplacen.« Kdežto pak » Nár. Politika«, pojednávajíc o situačním dopise posl. dra. Pacáka o jeho důvodech píše: »Tyto dů- vody předsedy klubu českých poslanců na radě řišské jsou zajisté dosti přesvědčivy«, dodržuje »Hlas Národa«, kterýž však tváří se jako ne- smířitelný velkoinkvisitor, svou nelitostnost vůči dru. Pacákovi s veškerou důsledností, vytýkaje právě jeho vývodům »nezdravotu«. A je te právě »Hlaš Národa«, kterýž dí, že mu »ob- strukce není principem ani taktickým prostřed- kem« a přece jen snaží se potříti Paeákovy důvody pro opuštění obstrukce. Mohlo by. se mysliti, že tedy právě »Hlas Ná- roda« bude vymýšleti a s genialnosi sobě vrozenou a hromaditi důvody pro zásadu setrvání v obstrukci i po Velikonocích, když je. mu tak bezobstrukční dělná sněmovna vzáenou. Leč nikoli. Řečený list sahá sice se žhavost roztouženého paši po závoji vymožeností »dosud
Pacák Paeákův Velikonoce