3
masthead
1. dubna 1901. Číslo 90.
4
article
aby ochránila děti chudých rodičů po větsin
dělnických.
Dělníkem byl ten, který stál v čele a který
posílal děti své do školy české a dosud v Brně
hyne přes 3 tisíce českých dětí ve školách ně-
meckých. Přední mužové němečtí přece n-
ostýchají se, aby vydávali plakáty české provo
lání k českým rodičům, aby děti české dává)
zaplsovatí na lkoly němeeká. Za prě jedlně k
mecká řeč dovede je uvésti v život a zajistí
jim existenci! To jest to přátelstvíl
Brněnská Matice školská má ještě mnoh
co vykonati a hledí k vám, bratří čeští, s do
věrou a s přesvědčením, že nejen Ú. M. Š. al
každý, jemuž příležitost se poskytne, bude
pamatovati na školy matiční na Moravě. Nebot
jedině matiční školy založily tam střední školství
i školství národní a zajisté věnujete-li podpory
Moravě a Slezsku, uložíte každý haléř na sto-
násobný úrok a vy největší radost budete mí
z úspěchů vaší sestry, drahé Moravy. (ve-
borně !)
Posl. dr. Herold poděkoval za obšírnou
zprávu, která se členům o dvacetileté činnosti
Ú. M. Š. podává. Pan předseda již vytkl, jak
velká a jak silná jest obětavost českého národa
ve příčině Ústřední Malice školské. A tu jest
třeba skutečně tázati se, proč právě Ú. M..
zapustila tak hluboko kořeny do srdel veškerého
našeho národa, proč chová tento spolek jako
nejdražší klenot novodobé naší činnosti národn
a vychovatelské a proč pokládá trvání a za-
bezpečení Ú. M. Š. za jeden z nejvýdatnějšíe
a nejúspěšnějších prostředků celkového našeho
velkého boje, který ve svých vlastech vedeme.
M Š
Posl
doktor
Herold
Ú M Š
Brno
Morava
Slezsko
ústřední Malice
drahý Morava
5
article
Vidíte, že činnost Ú. M. Š. a českého školství
— a byť konaly pouze jediný kulturní a paeda-
gogický úkol, že české dítě vyučují českým
jazykem — vidíte, že výsledky tohoto kulturníh
a paedagogického úkolu jsou následky politické
které mají vliv na vývoj politických otázel
v této zemi.
A z toho všeho lze čerpati ne snad omluv
ale vysvětlení, proč naši nepřátelé tak houžev-
natě snaží se zameziti zřízení veřejných ško
menšinových a to i tam, kde Ústřední Matice
školská školu již zřídila, kde tedy škola platně
působí. Neboť o to jde, aby v této zemi men-
šina panovala většině národa, jde o zjednán
politické moci pro menšinu, a to takové, aby
se další vývoj českého národa zamezil.
M Š
6
article
Takovýmto snahám Ústřední Matice školská
nejúčinněji čelí a dobrodiní prokazuje veške-
rému našemu národu, na jehož politický vývoj
má vliv blahodárný novými ústavy a novými
školami, jimiž zachránila nám tisíce dítek až
dosud germanisovaných. (Výborně!)
Proč vedeme tento zápas v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku? Kdyby se jednalo o to,
aby každý národ zachoval to, co právé má,
nám by ani nenapadlo, abychom útočili snad
proti krajanům německým; avšak nám připadl
povinnost jiná, my musíme odrážeti útoky, jaké
se na naši národnost podnikají, my brániti se
musíme proti útoku.
Víte, že germanisace u nás neudála se pouz
kolonisací, tím, že na místa, kde dříve žili češt
lidé, nastoupili Němci, nýbrž že byla germa-
nisace nebezpečnější v našich zemích, poněm-
čování školou. A právě v tom, že nechceme
připustiti, aby se tak dálo snad na věčné časy
jestě i tam, kde toto poněmčování nebylo do-
konáno, tkví celá otázka tohoto boje. Neboťty
lisice a tisice českých duší, které každoročně
z valné části se poněmčily v Čechách, na M -
ravě i ve Slezsku, stálé ztráty těchto tisíců če-
ských dušt by postupem času měly za následek.
že by v zemích českých národ náš klesl n
menšinu národu.
Němec
Čechy
Morava
Slezsko
7
article
A jak by se nám vedlo, kdybychom byl
menšinou národní v této zemi, o tom zajiste
mluviti netřeba; víte dobře, jak se nám vedlo,
když jsme se s dostatek nebránili. A tím vyko-
nala Matice veliký národní úkol pro celou ná-
rodnost, že se snaží svýmí školami a dosáhnouti
musi a ode všech členů našeho ná-
roda v tom podporována býti musí,
aby toho dosáhla, by přirozený přírostek če-
ského obyvatelstva byl nám zachován, aby nám
bylo zachováno to, co je našeho, abychomsi
udrželi přirozenou většinu v této zemi. (Vý
borně!) To je úkol všečeský, úkol významný
úkol veliký, který Matice má z tohoto důvodu
a titulu vždy a za všech okolností k celému
českému národu. A proto také celý národ musí
říditi se heslem, — a kdyby poslední groš n
to vynaložiti měl, že především jiným musí
Matici podporovati, poněvadž je prodchnut pře-
svědčením, že Matice zachraňuje to, co jest nám
nejdůležitější: ne přitomnost, ne minulost, ale
lepši budoucnost! (Výborně !) V tom smyslu
přál bych si, aby Matice v následujícím dvaceti-
letí mohutněla, vzrůstala, aby stala se velko-
lepou obrannou organisací našeho národa, aby
byla silna i tenkráte, když by lepší poměry na
staly; neboť u nás bude Matice vždy potřebí
u nás bude vždy potřebí organisace, která b
chránila před útiskem a pronásledováním česke
dítky ! (Výborně! Potlesk.)
Matica
8
article
Pan JUC. Sedlák vzpomonul spolupůso-
bení dam při úkolech Matice a odůvodňoval
nutnosi školství pro vždělání mládeže.
Pan Pešek z Opavy pronesl přání, aby
výbor Matice nezapomenul Slezska.
Pan Maruška, předseda »Komenského
z Vídně, sdělil, že přináší jubilejní valné hro-
madě bratrský pozdrav od výboru spolku »Ko-
menského«, od sboru učitelského, od těch po-
nejvíce chudých dítek, jež školu naši navště-
vují a vzdávám zároveň srdečný dík výboru
Ústřední Matice školské za vřelou účasť a z
výdatnou podporu, které dosud jsme požíval
a zejmena v posledních letech od ni jsme do-
sáhli. Jsme přesvědčeni, že znáte poměry, že
víte o našem boji, který vedeme na půdě ne-
hostinné. Škola naše, jedna to kaplička, kterou
tak zveme my Čechové vídeňšti, vydržován
jest také z těch krejcárků, z mozolných krej-
cárků, které stále po 29 roků se sbírají. My
potřebujeme, abychom školu 7třidní vy-
držovali, 20 tisíc každý rok.
Přes 1200 dítek jest tam a při zápis
každoročně běduje veliký počet matek, na-
říkajících, proč prý jejich dítky nemůžeme
přijati. Nedoslatek místa jest toho pří
činou.
Po 29 roků pracujeme ve Vídni pro
české školství, 17 roků stála škola naše, ne
majíe dosud práva veřejnosti a již za po
sledních let myslilí jsme, že nebudeme s to
tuto školu dále vydržovatí. Jenom za podpory
a příspěvku Ústřední Matice školské podařilos
nám, že dnes škola tato ještě stála a doufáme
že i na dále tento boj povedeme a že ji z-
chováme ! (Výborně!)
Na to byly schváleny zprávy výroční
k návrhu přodsedajíelho p. Kneidla vysloven
býly dlky rovlsorům účtá.
Pap dr. Pospíšil vylíčil potom v obšírn
řečí záhy pana prof. Jaromíra Čelakovskéh
o trédní Matici, která se mu za vše odvděčit
může jedině tím, že ho doporučuje jmenovat
čestným členem Ústřední Matice školské.
JUC
Sedlák
Pešek
Maruška
Komenský
Čecho
Kneidl
Pap
doktor
Pospíšil
profesor
Jaromír Čelakovskéh
Opava
Vídeň
Matica
Slezsko
výbor spolek » ko
9
article
Návrh tento za souhlasu jednomyslně byl schválen.
Dále vykonány volby a zvoleni: sta ro stou
(na jeden rok) p. František Kneidl, ředitel
měšťanských škol v Karlíně. Do výboru na t
roky pp.: Josef Anýž, redaktor »Národníeh
Listů« a poslanec zemský v Praze. JUDr. Jaro-
mír Čelakovský, c. k. universitní professor
a poslanec zemský v Praze. JUDr. Vratislav
Černý, kandidát advokacie v Praze. PhDr.
František Drtina, c. k. univ. professor n
Smíchově. JUDr. Otto Gintl, advokát na Král.
Vinohradech. Perdinand Hausa, okr. tajemník
na Smíchové. Paní Růžena Jelinko vá-
Doubková v Praze. Pán Josef Kumm er
redaktor »Pofitik« v Praze. Pan Jindřich Ne-
chanský, starosta N. J. S. v Praze. Pani
Anna Podlipná, předsedkyně odboru dam
Ústřední Matice školské v Praze. Pan JUDr.
Jaroslav Pospl5ilí, advokát v Praze. Pn
Josef Webr rytiř Pravomil, c. k. dvorní rad
n. o. v Praze.Na dva roky pp. : Ludvik
Bratršovský, redaktor »Národní Politiky
v Praze. Antonín Nýdrle, ředitel lihovarnick
školy v Praze. JUDr. Jaroslav Egon S a l a ba,
kandidát advokacie a spisovatel v Praze. N
rok p. Václav Koliha, učitel v Žižkově
Revisory účtů pp.: Jaromír Čelakovsk
revident Zemské banky král. českého v Praze
Felix Goller, likvidátor Zemské banky král.
českého v Praze. Guslav Peter ka, adjunk
Městské spořitelny v Praze.
Nový siarosta p. K neid! poděkovalza
volbu, načež přečetl telegrafické a písemn
omluvy, pokud se týče pozdravy, jež zaslali
místodržitel hr. Coudenhove, odbor okresu karlin
ského, brněnská společnost, odbor z Loun, sbo
učitelský v Pohledu, odbor v Jihlavě, městsk
rada libeňská, česko-budějovická Matice, zno
jemský odbor, Čechové třebusičtí a z Téšina
Po sdělení, že připis spolku » Gallaše« v Hira-
nicích bude podroben ve výboru důkladné úvaze.
byla valná schůze skončena.
Kneidl
Anýž
JUDr
Čelakovský
Černá
PhDr
Drtina
Gintl
Král
Jelinko
Josef Kumma
Pofitikum
Jindřich
Pan Podlipná
Pospl
Webr
Pravomil
Ludvik Bratršovský
Nýdrle
Koliha
Čelakovsk
Goller
ka
Coudenhove
Čecho
Gallaš
Karlín
Praha
Smíchov
Žižkov
Louny
Jihlava
Hiro
Perdinand Hausa
rada můj . o
zemský banka
Matica
10
article
Fiasko Masarykovců.
Fiasko Masarykovců.
V Benešově, 31. března.
Pdv. zpráva »Nár. Listoe
Naši lidovci zavítali na svých cestách z
»vědou« také do Benešova a uspořádali zde
v březnu 4 veřejné přednášky, jež proslovili pp.
prof. dr. Fr. Drtina, dr. Z. V. Tobolka, dr. J
Gruber a dr. Č. Pinsker. K přednáškám těmto
vydán společný program, po němž, když 24.
března byl vyčerpán, vydán program nový s je-
dinou přednáškou, ustanovenou na den 31. bře-
zna. Přednášeti měl pan prof. dr. T. G. Ma-
saryk o »programu Palackého a Havlíčka .
1848 a 1849«. Benešovští přivrženci jeho do-
mnivali se patrně, že dřivějšími přednáškam
jest pro něho v Benešově půda již připravena.
Proti přednášce prof. dra. T. G. Masarvk
ozývaly se sice hlasy hned, jakmile byla ohlá-
šena, což však nebylo by zajisté vadilo, abyse
konala, kdyby nebyla se v poslední chvíli při-
hodila jiná věc, které hlavně dlužno přičítati, že
přednáška byla zmařena.
Po městě rozesláno bylo dne 30. březn
asi 20 dopisů tohoto znění: »Dovolují si Vá
žádati, abyste mě buď dnes, v sobotu odpo-
ledne, anebo zejtra v neděli dopoledne v me
kanceláři laskavě navštívil. V úctě dr. Veselý.
profesor
doktor
František
Drtina
V Tobolka
Gruber
Pinsker
T G ma
Palacký
Havlíček
Benešův
T G Masarvk
Veselá
Benešov
11
article
Dopisy tyto obdrželi mezi jinými obuvník pan
Pánek, stavitel pan Jaroslav Škoula, pan F t
Škoula, truhlář pan Mas, malíř p. Modr, diur-
nista pan Jos. Feuerstein a jiní, kterým advokát
pan dr. Veselý, když vyzvání jeho vyhověli
navštívili jej, domlouval, by hleděli při Masa-
rykově přednášce udržeti klid, působili na svě
dělnictvo, by přednášku vyslechlo, že se něčemu
přiučí a zároveň činil je zodpovědnými, jestli
se při ní něco přihodí.
S panem drem. Veselým předvolával
zvláště živnostníky také advokát p. dr. Taussig
v témže směru s nimi vyjednával, oba pak či-
nili za příčinou Masarykovy přednášky i osobnt
návštěvy, v čemž pomáhal jim i majitel liho-
varu pan Mauric Steindler. Čím více však páni
tito ve svém samovolném jednání pokračovali
čím úsilovněji je prováděli, tím více jitřilo a po
popuzovalo se ve městě veřejné mínění proti chy
stané přednášee, až konečně odpor proti ní do
stoupil takového stupně, že již předem nebyl
pochyby, že klidně nemine.
Pánek
Škoula
Modr
Jos
Feuerstein
doktor
Veselá
Taussig
Masarykův
Mauric Steindler
12
article
Za těchto poměrů zavítal včera p. prof. d.
Masaryk do Benešova. Přijel z Prahy vlaken
po 6. hod. odpolední. Ač příjezd jeho byl n
hodinu tulo předem určen, očekáván byl oběm
stranami již při příjezdu odpoledního rychilíku
vlaku odjíždějícího z Prahy ve 2 hod. odpo
ledne. Na nádraží očekavali jej pp. dr. Taussin
dr. Veselý, Steindler a j. a dostavily se také ně
které osoby z tábora národního. Prof. dr. Mas
saryk vstoupil se zmíněnými pány do povozu
odjel bez vyrušení.
Jediný výkřik, který ozval se za odjíždě-
jícím již mimo nádraži. »Chce nám přednášet
o Palackém... ať přednáší o macesích«, a kte-
rého zajisté již neslyšel, zavdal podnět k vý-
měně slov mezi přívrženci obou stran z nádraž
odcházejícími.
K přednášce zvolen byl sál hotelu »N
poště«, který byl o půl 8. hod. večer, kdy měl
začíti, naplněn.
Pro přednášejícího zřízeno v něm podiun
se stolkem a puliem, před nímž usadili se n
200 židlích v prvních řadách dámy, za nimi
pak stoupenci řečníkovi, kdežto zadní část sále
a po jeho stranách rozestavili se odpůrci pro
Masaryka
Po půl 8. hod. večer vystoupil na podium
p. dr. Veselý a vyzvav přítomné, by zvolil
si předsedu, navrhl za něho úřadujícího ná-
městka starostova p. Korybovského. Sálem
ozval se však neprodleně odpor a hlasy : »N
ne ! Nikdy ne -
Pan Korybovský prohlásil za hlučne
pochvaly, že za volbu děkuje, ale že jí přijati
nemůze.
Pan dr. Veselý vyzývá, by zachoval se
klid a praví: »Žádám vás, abyste ji přijal, po-
něvadž se to srovnává s vaší povinností, udržet
pořádek v něstě.
profesor
Masaryk
doktor
Taussin
Veselá
Steindler
Palacký
Korybovský
Benešov
Praha
13
article
Pan Korybovaký: »Nejsen svoli
telem a také zádné odpovědnosti nemám. (vs
borně ! Potlesk. Veliký hluk.)
Vládní komisař p. Kokoška: »Vyzývám
po druhé, by zachoval se klid, jinak byc
musil část obecenstva, která jej ruší, dáti vy-
klidit. «
Předsedou zvolen pak k návrhu p. dr.
Veselého kníhkupec p. Aug. Sýkor a
místopředsedou účetní p. Laš, kteří volbu
přijali.
Když otázka předsednická vyřízena, vstou-
pil na pokyn postranními dveřmi do sálu pan
prof.. dr. T. G. Masaryla se svým průvodem
a za všeobecného ticha přistoupil k pultu
pravil: »Já mám dnes mluviti . . «
Více neřekl. V sále, jakmile ozval se jeho
hlas, nastal hřmot a takový povyk, že dále
mluviti nemohl. V pronikavě zvuky píšťalek.
brkaček a nejrůznějších nástrojů mísily se vý-
křiky: »Nechceme vás slyšeti ! Nel« a pod.
Od okamžiku tohoto nastala v sále vřava,
která potrvala téměř hodinu a řečníka ke slovu
nepřipustila. Když časem ochabovala a zdálo
se, že opposice již umdlévá, učinil prof. Masa-
ryk nebo předseda pokus, promluviti ku pří-
tomným, avšak slova hned v počátcích vždy
zanikla v novém sesíleném odporu
Hned po prvém přerušení prof. M a sa-
ryka vystoupil na kraj podia p. dr. Tau s si
a něco křičel, avšak ani slova mu nebylo roz-
uměti, hluk jej utlumil.
Za ním vystoupil p. dr. Vesel? a vol l
Prosím vás, nehlučte! Přišli jste poslechnout
přednášku universitního professora p. dra. Ma-
saryka, který vám poví něco, co stojí za po
slechnut.
Sálem zaburácela sesílená bouře od poru
hlasy: Nechcem
Prof. Masaryk stojí za pultem nepohnut
se založenýma rukama a pozoruje zdánlive
s klidem, co se v sále děje.
Přivrženci jeho pojednou vstávají ze žídl
ale na povel s podia opět usedají. V zadní část
sálu zavzněly pak zvuky národní hymny » Kd
domov můj«, která zpívána delší dobu.
Korybovaký
Kokoška
doktor
Veselý
Aug
Laš
profesor
T G Masaryl
tao
Masaryk
Ma
14
article
Vládní komisař radí se za zpěv
s předsednictvem a dává si pak zavolati poli
cejního revisora.
Prot. M asary k změnil mezi tím pos
a opřev se rukama o pult, klepá na něj prstv
Čím dále, tím znáti na něm větší rozechvění.
Vládní komisař udilí rozkazy př
šedšímu policejnímu revisoru, který odchází pak
do zadu sálu, kde uvítán byl bouřlivým po-
tleskem a zpěvem písně: »Bývali Čechové . . «,
po níž následovala: »Spi Havlíčku . .
Když po novém sesílení pískotu a hluku
nastal poněkud klid, pokusil se prof. dr. Ma-
saryk promluviti. Pravil: »Volnost sloval
Kdyz jste zpívali: »Bývali Čechové . . . « ví
nebylo tu rozuměti. Bouře odporu slova jeho
naprosto přehlušila. Prof. M asary k postupuje
na okraj podia a stále něco křičí, avšak v od-
vetu slyší jen: »Hanba ! Hanba!« Konečně vy-
zivá demonstrující, by šli na podium a chtějí-l
néco, by promluvili. Ze řad zadních však odpo-
vídá se mu stále pískotem a nejrůznějšími,
předu sálu nesrozumitelnými výkřiky, z nichž
pronikají slova: »Nás zrodila naše vlast !«
Prof. dr. Masaryk: »To jsou frase.
Opětný odpor a hluk. Hlasy: »Nesm
mluvit !«
V předsednictvu zaujali po poradě taktiku
vyčkávací v přesvědčení, že se demonstrujíe
unavi, s nímž se netajili.
Zmýlili se však, neboť demonstrace propu-
kává znovu a znovu.
Prof. dr. Masaryk křičí: To jsteto
daleko dotáhli v Čechách
Vy jste to dotáhl ! dostává se mu v o-
pověd.
Prof. dr. M as ary k volá - Pojďte sem
mluvte! To sem můžete postaviti splašenéh
býka a také to udělá.
Hlasy: Hanba! Hanba ! Silný pískot.
Za chvilku, když hluk ochabl, pravil prok
dr. Masaryk: Vy se bojíte Palackého
Havlička ?
Prot
Čecho
Havlíček
profesor
doktor
ma
Masaryk
Palacký Havliček
Čechy
15
article
Nový sesílený pískot a hluk, který trvá
delší dobu.
O 9. hodině večer praví předseda p. S
kora: Ctěné shromůždění, kdo nesouhlas
s dnešní schůzí, ať vztáhine ruku nahoru. (Nikd
ruky nezvedá.)
Pan Sixta: Kdo nesouhlasí s dnešní
schůzi ať zvedne ruku. (Nikdo jí nezvedá.) Ko
statují, že celé shromáždění s ní sou hlasí (Hluk
a pískot neustává), poněvadž nikdo ruky nezved
a ti, kteří dělají hluk snad se ji bojí zvednouti.
Kdo soublasí se schůzí? (Přivrženci Masary kovi
v předu sálu zvedají ruce.)
Pan Sixta konstatuje, že jest to většina.
Mluviti však není pro hluk možno.
Pan dr. Veselý po chvilce: Když někd
vykonává násilí na české menšině, jest to hanba,
ale když vykonává je na svém vlastním bratru
Čechu, jest to ještě větší hanba
Zvuky plšťalek a trubek a provolávání
hanby byly mu odpovědí.
Na demonstrující křiči p. dr. Č. Pin-
s ker, advokát z Votic: »To vás naučili čeští
poslanci!«
Znovu zavířily prudce trubky a píštaly
načež zpívá se hymna »Hej Slované !«
Pan dr. Č. Pinsker: »Kořalka
chlapi mizerní!« (Hluk trvá dále a v 8 hodin
14 minut zpívá se píseň »Spi Havlíčku« s va-
riací: »Čech se Masaryka nebojí«.)
Pan dr. Veselý: Kdybychom měli jedi-
ného policajta, zmohli bychom všechno, ale
kdyby policajti začali zatýkati, tak zatknou nás.
V sále buráci to dále a v pískot mísí s
časem i dupot. Později znovu se zpívá »Kde
domov můj«
Hlasy Masarykovců: Co si o nás
myslíte? Jsme lepší Češi nežli vy. Jsouto
jen kluci.
»Nejde to!« Hluk a zpěv.
V 8 hodin 27 min. předstupuje prof. dr.
Masaryk znovu před pult na pokraj podi
a snaží se hluk ořekřičeti slovy: O Havličkovi
Inechcete nic slyšeti?« (Hlasy : Od vás ne !) Ani
o Palackém? (Hlasy: Ne, od vás ne!) Proč pak
nechcete nic o Havlíčkovi slyšeti? (Odpor
hlasy: Od vás nechceme!) Ale prosím, pánové,
to jest pro nás všechny poučné.
Sixt
Masar
doktor
Veselá
Čech
Slovan
Pinsker
Kořalka
Havlíček
Čo
Masaryk
profesor
Palacký
Č . Pino
Votice
16
article
Řečník musil pro sesílený hluk a dapoo
Řečník musil pro sesílený hluk a dapoo
ustanti. Demonstrující vystupují na židle, pl-
skají a hrají na vše, co mají v ruco. V sále
ohlušující vřava, za které vystupuje předseda
p. Sýkora a prohlašuje: »Pro tak málo
intelligence schůzi rozpouštím. Prohlašuji schůzi
za skončenou.« (Bouřlivý potlesk a hluk.) Vyzý-
vám shromáždění, by sál hned opustilo. (Nikdo
se nehýbe a vřava trvá dále. Po chvilce
Opakuji ještě jedenkráte, že jest schůze skon-
čena a vyzývám, by přítomní opustili sál v klidu
a pořádku.
Hluk trvá dále. Na podiu někdo křičí: »At
žijí národní chasníci !«
Pan Sixta: »Já vám děkuji. že jste nám
připravili tak skvostné ...« (Další slova zanika
v hluku.)
Když nikdo ze sálu po delší době neod-
cházel, vystoupil vládní komisař a pravil: »V,
zývám policejního revisora, aby přítomní opusti
sál, a kdyby ho neuposlechli, by šel do kasáren
pro četnictvo«.
Ze sálu odešli nejdříve přivrženci professora
Masaryka, načež opposice jala se za hluku
pískotu postupovati k podiu, kde stálo ještě
předsednictvo s prof. Masarvkem. Předsednictvo
zastupuje jim cestu a prof. Masaryk mezi tím
neprodleně postranním východem odehází.
Vládní komisař: Vyzývám vás ještě
jednou, abyste opustili tuto místnost; když se
tak nestane, vyklidím ji násilím.
Přítomní odcházejí jen pozvolna a v sál
hluk a pískot každě chvilky znova se sesiluje.
Vládní komisař sestupuje s podia a jde
k demonstrujícím, kteří zůstali v sále již až na
malý hlouček Masarykoveů u podia téměř sami.
Po chvilce pak sál opustili.
Na ulici zachován klid.
Při odjezdu byl p. prof. dr. Masaryk oče-
káván na nádraží svými stoupenci, kteří se s nim
rozloučili provoláváním slávy.
Sýkora
Sixt
Masaryk
profesor
Masarvk
doktor
Ata žít národní chasník
17
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 31. března. (Po rozcho d
říšské rady.) Všechny velké listy vídeňské
uvažují dnes o výsledcích dvouměsíčního zase-
dání říšské rady a o tom, jaké jsou vyhlídky
na sněmování povelikonoční. Ve všech úvahách
vyskytují se buď zjevné nebo zastřené obavy,
že obstrukce dosud není zažehnána, že zejmena
český klub zachoval si pro jarní sněmování
úplně volnou ruku a že tedy nelze dosud mlu-
viti o uzdravení parlamentu. Dosti růžově po-
hlíží do budoucna »Fremdenblatt«. Činíto
ovšem z povinnosti vládního listu, chváli při
tom obratnost dr. Körbra, dušuje se, že před-
seda nynějšího kabinetu má opravdovou vůli.
vládnouti jen parlamentně a tedy bez užití § 14
a dovozuje, že jsou tedy marny všeliké obavy
na levici, jakoby to dr. Körber s parlamentem
nemínil upřímně.
»N. Fr. Pressé« má za to, že se obstrukce
se strany české netřeba obávati ani po velikono-
cích. Soudí to z některých míst listu Pacákova,
otištěného tyto dni v našem listě, zvláště pak
z posledních událostí na říšské radě, z nichž na
prvé místo klade svorné postupování českých
i německých poslanců z Čech ve věci meliorace
a úpravy vodních toků. Vidí v tom prvé kličky
vzcházejícího osení, jež sice neočekávaný mráz
může spáliti, jež však přes to věští bližící s
jaro s hojným, zúrodňujíeím »zlatým deštěm« na
investice, jenž pro orgán vídeňské bursy má
ovšem největší význam.
doktor
Körbr
Körber
Pacákův
Praha
Čechy
18
article
Méně optimistický je »N. W. Tagbl. « V zimn
činnosti parlamentu nevidí nijakých důkazů oprav-
dové dělnosti, nýbrž jen účinky dohody od přl-
padu k případu a budouenost říšské rady jeví
se mu zastřenou neprůhledným mrakem. Nej-
správněji posuzuje situaci »Arb. Ztg.«, jenž ne-
věří v živoucnost nynějšího parlamentu a v le-
tošní jeho činnosti vidí jen snahu rakouských
národů, aby se dodělali takové státní a parla-
mentní formy, jež by odpovídala jejich pote-
bám. Co se letos dělo v parlamentě, byly pouh
episody. »O únosnosti tohoto vysíleného purla-
mentu — praví »A. Ztg.« — nerozhodnou z-
konodárně drobotiny a indiferentní věci; teprv
skutečné státní otázky ukážou, je-li parlament
schopen udržeti stát. Aby Rakousko ohdržel
takový parlament, jaký potřebuje, musí se ny-
nější parlament, jejž nemůže potřebovat, sám
přivésti ad absurdum, sám se prokázati n-
možným. . «
V Praze, 31. března. (Němčina na
říšské radě.) »Gros Narodu« velice zazlívá
členům polského kola, že nepodporují akci
české delegace, směřující k zabezpečení rovného
práva všem jazykům rakouským v parlamentě.
Ohledy na zjednodušení práce a ušetření něko-
lika zlatých, jež by se musily zaplatiti slovan-
ským stenografům, nesmějí tu padati na váhu.
Jakmile by zástupcové všech ostatních rakou-
ských národů uznali němčinu za jediný jednaeí
jazyk říšské rady, připravili by tím sami cestu
k uzákonění státní něměiny a zejmena Poláci
naložili by si sami na šíji to jařmo, pod nímž
stěnají jich bratří v Poznaňsku. »Čechům —
píše dále »Gl. Nar.« — náleží proto dík
uznání za statečný zápas na obranu rovnopráv-
nosti jazyků neněmeckých v parlamentě, lho-
stejným poslancům, zejmena však Polákům patří
za to nejostřejší pokárání, že v této nad obyčej
vážné otázce mlčí a neumějí ani správně oceni
její význam.«
N W Tagbl
A Ztg
Gros Naroda
Polák
Čecho
Gl
Rakousko
Praha
Poznaňsko
Nara
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 31. března.
K poslední řeči anglického ministr
zahraničných věcí Lansdowna
o smlouvě mandžurské píše berlinský »National-
Zeitung«: »Jest nám známo, že při vyjednáván
o anglo-německé smlouvě lord Salisbury učinil
návrh v příčině territoriálního ohraničení zájmo-
vých obvodů jednotlivých států, jehož přijetím
Mandžursko výslovně z druhého odstavee
smlouvy bylo by bývalo vyjato.« Mluví-li »Nat.-
Ztg.« pravdu, byl by býval markýz, když v po-
slední řeči své opak mluvil, jednal ovšem na
nejvýše obojetně. V druhém odstavci smlouvy
zminěné slibují si Anglie a Německo učinii
společné kroky, když by so něktorý stát dotk
celistvosti Činy, aby jeho akce byla paralysována.
Opět odsouzený polský redaktor.
Redaktor »Práce« byl, jak se sděluje, od-
souzen na 10 měsíců do vězení pro článek
pMene tekelt, v námž vypočllávány křivdy.
jichž se království pruské za svého 200letého
trvání bylo dopustilo. Odsuzování polských re-
daktorů pruskými soudy jest vůbec teď opět na
denním pořádku.
Praha
Salisbury
Ztg
Anglie
Německo
20
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
V Praze, 31. března.
Zpravodaj »Daily Nows« měl v Londýně
rozmluvu se zástupci Hollanďanův kapských,
soukmenovců to burských s Mermonem a
Sauerem, kteří tam přibyli. Prohlásili, že-
přišli projeviti názory Hollanďanův kapských,
kteří jsou proti anexi republik bur-
ských. Kdyby ale úmysl vlády britské brl
nezměnitelný, budou protestovati proti tomu, by
z anektovaných republik byla zřízena pouhá
korunní osada. Takovým opatřením byla by
obrožena svoboda jižní Afriky. Zřízení repre-
sentativní vlády po způsobě kanadském jest —
dodali mužové upřímně — jediným pro-
středkem zameziti odpadnutí celé
jižní Afriky od Anglie.
Z Kapského města, 31. března. (C. -B)
»Reuterova kanc.« oznamuje: Generál French
pokračuje ve svých operacích ve východní části
Transvaalu. V různých bitkách bylo 17 .Burů
zabito a raněno, 57 zajato a 93 se vzdali. B-
rové spůsobili vyšinutí dvou vlaků z kolejl,
avšak byli při pokusu, vlaky ty vydrancovat,
se ztrátou 6ti mrtvých zahnáni.
Hollanďanův
Sauer
Reuterův
French
Bur
Praha
Londýn
jižní Afrika
Anglie
Transvaal
Daily Nows
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Politický svatotýden zahájil staro-
český tisk velkolepým zpytováním svědomi —
poslanců mladočeských. Podle starého zvyku,
kterýž veli použiti záminky svátků k povědo-
mým dotazům, co poslanci přinášejí domů za
nadílku, při čemž dějí se narážky na vánoční
stromek, na velikonoční vajíčka a na mazance,
podle toho jaká jest právě sezona, shledáváme
se v staročeském více méně veřejném mínění
se serií takových otázek. Vládne-li v některé
staročeské redakci vyvinutější fantasie, rozpřá-
dají se metafory tyto v delšt allegorie. Na-
jednom místě dočítáme se chutného srovnání
velikonočních vajíček dokonce s vejci — za-
páchlými a příslušný list táže se, zdali by sna
neměl přivítati poslance z Vídně se vracející
oslavou za použití takových méně čerstvých
vajec. O tom, že jest jich na staročeských pů-
dách dostatek, nepochybujeme ani dost málo,
zbyly tam z oněch starých zlatých časů, za
kterých nejhledanějším staročeským kumštem
býval tanee mezi vejci a to nejen o velikono-
cích ale vždycky, kdykoli se poslanectvo pod
vůdcovstvím Riegra, Mattuše a — Zeithammra,
již politiku našeho národa hlídali, domů vracelo.
Riegr
Mattuš
Zeithammra
Vídeň
22
article
»Politik«, kteráž přinesla včera tuto pohrůžku
starými vejci,dh,— že by k takové odvotě byla
přiležitost zvlášť svůdná, kdyžtě list náš po
všech českých stranách bez rozdílu metá nej-
roztomilejšími sottisami. Litujeme velice, ale my-
slíme, že se na nás také nemluví zrovna tak
sotta voce ! Rada, abychom těchto stran použili
raději ke krytí ústupu mladočeské strany, jest
pro nás poněkud přílis drahá, především nejedná
se o žádný ústup, nýbrž spíše o postup a z
druhé neužíval dosud žádný velitel ke krytí zad
ani na ústupu oddílů, kteréž jeho vlastnímu voji od-
jakživa střílejí do zad. Nehledě ani ke stranám tak
zvaně radikálním a jich směšným holedba-
vostem, myslíme, že ani včerejší velkonoční
špenát »Politiky« i když z něho odstraníme
garnituru ztrouchnivělých vajec, kteráž jak
známo jsou jen čínskému jazyku pochoutkou,
není právě ralliancí staročeskou ke krytí takti-
ckého postupu mladočeského. A přece venkon-
cem vzato, udílí tisk staročeský naší delegaci
do jisté míry odpustky, ovšem odpustky neplno-
mocné, kteréž poslance svobodomyslné nemají osvo-
boditi ani od časného trestu staročeské kritiky ani od
věčného ohně, kterýmž hrozí »Hlas Národa«
ve způsobě připomínky zemských voleb pod-
zimních, (což jest zvláště »Hlasu Národa« mo-
tivem velmi dráždivým) a poukázáním, že radika-
lismus prý »má ještě stále ostruhy.« Připou-
štíme s tou výhradou, že ovšem nikoli na no-
hách! Upuštění od obstrukce schvalují Mlado-
čechům všechny staročeské listy, na jednom
Mlada
23
article
místě dokonce s výslovným doznáním, že ob-
strukci nepovažovala strana staročeská nikdy za -
vhodnou. »Politik« považuje upuštění od ob-
strukce dokonce za úspěch, pravíc do-
slovně: Toto jediné faktum dostačuje nám,
poněvadž vycházejíce z reálně politických úvah
jsme toho názoru, že po důkazu síly ze dne
8. června roku minulého bez nej k r aj-
nější nutnosti sáhnutí zpět po
obstrukcionářské taktice nen
více opportunním, neboť její re-
aktivování by zadrželo rozdrobo-
vací proces na německé straně,
jehož počátky již dnes jsou zřej-
mě viditelny. Pokládáme tu d íž
za úspěch, že čeští poslanci do-
vedli obstrukci uniknouti, aniž by
svému dekoru nějak ub lížili.
Pakliže mimo to hospodářské a kulturní výhody
přinášejí, budeme je vděčně kvitovati, až dlužní
úpis vládní bude vyplacen.« Kdežto pak » Nár.
Politika«, pojednávajíc o situačním dopise posl.
dra. Pacáka o jeho důvodech píše: »Tyto dů-
vody předsedy klubu českých poslanců na radě
řišské jsou zajisté dosti přesvědčivy«, dodržuje
»Hlas Národa«, kterýž však tváří se jako ne-
smířitelný velkoinkvisitor, svou nelitostnost vůči
dru. Pacákovi s veškerou důsledností, vytýkaje
právě jeho vývodům »nezdravotu«. A je te
právě »Hlaš Národa«, kterýž dí, že mu »ob-
strukce není principem ani taktickým prostřed-
kem« a přece jen snaží se potříti Paeákovy
důvody pro opuštění obstrukce. Mohlo by.
se mysliti, že tedy právě »Hlas Ná-
roda« bude vymýšleti a s genialnosi
sobě vrozenou a hromaditi důvody pro zásadu
setrvání v obstrukci i po Velikonocích, když je.
mu tak bezobstrukční dělná sněmovna vzáenou.
Leč nikoli. Řečený list sahá sice se žhavost
roztouženého paši po závoji vymožeností »dosud
Pacák
Paeákův
Velikonoce