ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 344c3b90-6b4c-11dc-b1cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 71, person 128, work 3, org 11
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne I. dubna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo g0.
4 article
Na ranní a odpol. listy pledplácí su v Praze v sdmisástral na měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí des šike na měsín na dtvt leta . . . . 7 K 50 va flialkácht na měi sje Poštons na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvojí zísilkeu na plste n čtvrí leka . . . .nKek
Praha
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Rozkol ve slovinském táboře. Z Vídně, 1. dubna. Když k velikému žalu všech přátel Slovanstva na počátku nové říšské rady Slovinci a Chorvaté ne ustavili se v jediný společný klub, jaký byl v letech 1897 až 1900, nýbrž rozštěpili se ve skupiny dvě, z nichž jedna má Slovince katolicko-národní, druhá Slovince svobodo- myslně a Chorvaty, mohlo se čekati, že aspoň zůstane při těchto forma cích a že budou hledány cesty, vedouc k sjednocení obou frakcí. Bohužel, naděje ta se nesplnila. naopak dlužno dnes konstatovati, že vývoj věcí bere se směrem opačným a že v klubu slovinsko-chorvatském nastalo nov drobení sil. Příčina jest — vyloupnuta ze všeho obalu strannického — tato: Hned od prvopočátku působil klub slo- vinského centra, v jehož čele jest dr. Šu sterčič, k tomu, aby ve klubu slovinsko- chorvatském nastal rozvrat. Věci tv nezů- staly bez úspěchu. Bylo smluveno, že poslanci klubu slovinsko-chorvatského nepředioží čle- nům druhého klubu jihoslovanského žádného podání k podpisu, dokud nebude podepsán liberálními Slovinci. Avšak od dírektivy té staly se úchylky záhy. Tak se vypravuje, ž dr. Ploj podal samostatný návrh, jenž ob sahuje jmeno jeho a který podepsali všichni klerikálové z Krajiny, nepodepsali však po slanci pokrokoví, poněvadž nikdo na nie podpisu nežádal.
Chorvat Šu doktor Ploj Vídeň
6 article
Bylo dále rozhodnuto, že mohou všichn členové slovinsko-chorvatského klubu návrhy a dotazy klubu centra slovanského podepiso vati jenom tehdy, předloží-li se k podpisu také pokrokovým Slovincům. Toho však ne- dbají posl. Ploj, Biankini, Perič, Vu- kovič a Spinčič podepisujíce vše, co jim bylo klubem slovanského centra před- loženo, ačkoli věděli, že klub slovanského centra se usnesl zásadně, že žádného dotazu a žádného návrhu jeho Slovinci pokrokoví podepsati nesmějí. Pokrokoví poslanci kra- jinští snášeli takové ponížení mlčky, do- mnívajíce se, že takto slouží dobré věci a že svou trpělivostí přispějí k polepšení. Potom však měl dr. Ploj rozhovory. na kterých oznámil, že v klubovní schůzi ustanovené ke dni 29. března podá návrh, aby dr. Tavčar z klubu byl vyloučen. Jak se dovídáme, příčinou tohoto ná- vrhu byla stať »Slavenského Naroda« věno- vaná biskupu lublaňskému dru. Jegličovi. který nazván »konfusním«. Po te prohlásil posl. Ploj, že nemohl by v klubu zůstati. kdyby v něm zůstal dr. Tavčar, který jest skutečným chefredaktorem »Slovenského Naroda«, ba že by jeho příkladu následo- vali také kněžští členové klubu: Gregorčič, Spinčič, Biankini a Perič.
Biankini Perič doktor Tavčar Jeglič Gregorčič Spinčič Slavenský Naroda
7 article
Dr. Tavčar dověděv se o tomto zá- myslu napsal dv. r. Plojovi list, ve kte- rém praví, že by vyloučení z klubu musil pokládati za urážku osobní, že však jest ochoten vystoupiti z něho, bude- si toho přáti většina, že není třeba žádné síly brachialní, poněvadž mu dostačí pouhá Dr. Ploj napsal dru. Tavčarov dno 30. března tento list: »Nemusím podotýkati, že jsem Vás ne- chtěl uraziti svým návrhem; vite dobře, že nečelí proti národovci Tavčarovi, který mnoho vykonal a mnoho obětoval pro věc slovinskou, ale proti politiku dru. Tavča- rovi, proti chefredaktoru »Slovenského Na- roda«. O Vašem listě jsem se informoval a v soukromém rozhovoru, kterého se zúčast- nili poslanci Ivčevič, Zaffron, Ferri Biankini, Perič, Šupuk, Spinčič. Rolič a já, jednomyslně projevena vůle. byste Vy, velectěný pane doktore, z klubu vystoupil, protože žádá to národní prospěch a prospěch slovinsko-chorvatského klubu. Věřte, že bylo všem účastníkům velice nemilo, že přišlo k těmto koncům, ale mu- silo k nim dojíti, neboť nejen Robič a ja, ale také Biankini, Perič a Spinčič by z klubu vystoupili. Prosím Vas tudíž, byste nám nepro- dleně oznámil, co hodláte učiniti. Dr. Ploj.« Tento list zodpověděl dr. Tav č a ohláškou, že z klubu slovinsko-chorvatského vystupuje. Jak se dovídáme, překvapil tímto kro- kem dr. Tavčar své vlastní nejbližší přátele, kteří chtěli věc smírně urovnati na sjezdu důvěrníků pokrokové strany slovinské v Lublani. Jak se zachovají dr. Ferjan- čič. Plantan, Gabršček a ostatní li- berální Slovinci, a budouli následovati Tavčara, dlužno vyčkati. Na všechen způsob musíme však my se svého stanovi- ska želeti, že v klubu slovinsko-chorvatském nastala nová secesse. vůle.
doktor Tavčar Ploj Ivčevič Zaffron Ferri Biankini Perič Šupuk Spinčič Vasa Ferjan Lublaň
8 article
Z Vídně, 1. dubna. Ministerský před seda dr. Körber byl včera přijat císačem ve zvláštním a dlouhém slyšení ve kterém podával zprávu jak o prošlém zasedání říšské rady tak o zámyslech vlády pro zasedání po Velikonocích. V ministerstvu připravují osnovu zákona ve příčině programu pro vodn stavby. Přes Pešť dává vláda vystrkovati tykadla, že by pro tyto stavby navrhla ča- slečný přispěvek království a zemí, ukazujíc k tomu, že stejně jest v Německu. Krakovský »Czas« na základě inspiraci kola polského takový podnět z cela rozhodně zamítá klada důraz na to. že vodní stavby jsou záležitostí státní. Z Pešti, 1. dubna. Ve vládních kru- zích samých nepokládá se afféra ministra obchodu Hegedüsa urovnanou tím, co s stalo ve včerejší konferenci vládní strany. naopak vyslovuje se obava, že v podrobné debatě o předloze ve příčině společnost »Adria« v příčině inkompatibility dojde k no- vým výbuchům.
doktor Körber Hegedüsa Adrie Vídeň Pešť Německo Czas
9 article
Nové volby do říšského sněm uherského konati se budou na podzim, je- likož kampaň delegační jest definitivně sta- novena na druhou polovinu měsíce května. Z Pešti, 1. dubna. Ministr-presiden Koloman Szell měl ve Vídni několika- hodinnou poradu s ministrem zahraničních záležitostí hr. Goluchowským, která týkala se stanovení terminu pro delegace a souhlasu maďarské vlády pro nové vydání vojenské zprávy. Do rozpočtu ministerstva vojenství bude položena první lhůta na ňová děl a konečné rozhodnutí o podílu na celkovém nákladu stane se na podzim. Následkem události v Číně žádána bude na delegacích slušná suma k úhradě výdajů, způsobených účastenstvím Ra kouska na věcech čínských a krome toho pak úvěr na osadu v Číně. Z Pešti, 1. dubna. Ze Sarajeva s sděluje, že bosensko-mohamedánská záležitost byla urovnána mezi delegáty mohamedán- skými a vládou v příčině autonomie cír kevní. Bylo dosaženo naprosté shody, kteráž oslavena na hostině, pořádané u barona Kutschery dne 26. března, které se zúčastnili také delegáti mohamedánští a vy- měněny byly srdečné řeči.
Szell Goluchowský Kutschera Pešť Vídeň Čína Sarajevo
10 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Lublaně, 31. března. (C.- B.) Pan arcivévoda Eugen přibyl sem dnes ráno a v poledne zase odcestoval. Z Pešti, 31. března. (C.-B.) V konfe renci liberální strany dnes večer konané pro hlásil posl. Bessenyey, že dne 22. března v rozhovoru v couloirech s několika poslanci právě když šel mimo posl. Rakovszky žertem hlasitě pravil, že se mluví také o tom že třetina akcil jest v rukou ministra ob chodu Hegedüse. Nemohl prý předpoklá dati, že někdo takovou nejapnou nepravdu bude vážně bráti. Bessenyey vyslovil po- litování, že učinil takový beztaktní a lehko- vážný žert, ale že neměl v úmyslu mluviti zle o ministru, jehož si vždy velice vážil, ač koli nemohl předpokládati, že někdo takový absurdní žert vezme vážně. Prosil stranu a ministra za odpuštění, že jim způsobil tak nepříjemnou situaci. Ministr obchodu pro- hlásil, že jest rovněž přesvědčen, že posl. Bessenyey neměl urážlivého úmyslu. čímž prý je věc vyřízena. Litoval případu toho a vyslovil naději, že mu strana za chová dosavadní důvěru. (Všeobecný sou hlas.) Ministerský předseda šl. Szell žádal aby byla celá záležitost pokládána definitivně za vyřízenou a prosil, aby v důsledcích to hoto případu bylo jemu upřímně projeveno každé přání a každá námitka, ale jen zde a nikde jinde. Tím pokladá konferenci bez další diskusse za skončenou. (Hlučný sou hlas ) Ze Zemuna, 31. března. (C -B.)Dle zpráv z Bělehradu upravena v nové ústavě otázka o následnictví na srbském trůne v ten způsob, že pro případ vymření přímé mužské linie rodiny Obrenovičů koruna přejde na ženské potomky panujícího krále v přímé posloupnosti.
N L Eugen Hegedüs Lublaň Pešť Bělehrad Zemuna
11 article
Z Berlína, 31. března. (C.-B.) National liberale Correspondenz« oznamuje: Vyšetřo- vání v Brémách proti Weilandovi jest téměn ukončeno. Akta budou zaslána říšskému soudu, kterýž se ihned věcí tou bude obírat. Z Berlína, 31. března. (C. B.) Rann listy uveřejňují řeč císaře Viléma kterou promluvil dne 29. května 1900 na hostině po cvičení císařské brigády. Císai vzpomenul parádního pochodu gardového pluku před těžce nemocným císařem Be- dřichem dne 29. května 1888 a pokra čoval: Tenkrát bylo zahaleno ještě v mlhách budoucnosti, jaké postavení já vůči armádě zaujmu. Dnes není už o tom možno pochy- bovati. Mohu říci, že jsem od té doby, co na mne přešlo velení armádu cvičil a dřel. abych se mohl spolehnouti, že v době, kdy ji povolám, neselže. Císař dodal pak, že se dlouho rozmýšlel vyhověti žádosti polních maršálků prince Albrechta, Blumen- thala a Walderseea, aby přijal hod- nost polního maršálka, neboť dle pruských tradicí má býti polním maršálkem jen ten, kdo vyhrál nějakou bitvu nebo dobyl pevnosti prvního řádu. Toho mu dosud popřáno ne- bylo, ale může se za to vykázati, že v těch 12 letech pracoval dle svých nejlepších sil pro armádu a má za to, že se mu podařilo udržeti ji na výši jejího úkolu. V několika letech, pravil ke konci své řeči císař, doufám. že budu také dosti silným na moři, abych sjednal německému jménu úctu v celém světě. Tento nový útočný šik, který dodám armádě v mocném loďstvu, učiní Německu možným vyvzdorovati každému nebezpečí. nastalému kombinací jakoukoliv. Z Berlína, 31. března. (C.-B.) Jeden parlamentární zpravodaj oznamuje: Při sly- šení předsednictva panské sněmovny u císaře Vilema projevil místopředseda šl. Mann- teuffel blahopřání sněmovny za příčinou zachránění císaře v nebezpečí života. Císa
Weiland Vilém Albrecht Waldersee Berlín Brémy Blumen Německo Manna panská sněmovna
12 article
Vilém požádal předsednictvo, aby tlumo- čilo panské sněmovně za přání to díkya dodal, že své smýšlení následkem případu brémského nezměnil. Je prý v milosti boha. sleduje své cíle neústupně a bude pro blaho vlasti dle svých sil dale působiti. Z Paříže, 31. března. (C. B.) Při volb do senátu v departem,ntu finisterském zvolen byl admirál CouveFville (konservativec 651 hlasem proti republikánovi Durusquecov místo dosavadního nacionalistického zástupe generála Damberta. Z Londýna, 31. března. (C.-B »Weekly Dispatch« oznamuje: Choroba lorda Salisburya zhoršila se tak, že se zamy šlené cesty na jih musí sejíti. Lze soudit ze Salisbury od řízení minister stva odstoupí a do soukromí s uchýlí. Z Londýna, 30. března. (C.B.) Příjmy pokladního úřadu v prvním čtvrtletí obnášely 53,748.719 liber sterlinků oproti 46,979.686. jež přijaty byly v téže době roku minulého.
Vilém CouveFville Dambert Salisburya Paříž Londýn Salisbury Weekla Dispatch
13 article
Příjmy ukončeného právě finančního roku obnášely 140,018.628 liber šterlinků oprot 129.756.730 lib. finančního roku, jenž uza- vřen byl dne 31. března 1900. Z Londýna, 31. března. (C-B.) Dle dnešní zprávy o chorobě lorda Salis bury a nemocnému sil přibylo a průběhje pravidelný. Z Madridu, 31. března. (C.-B.) Sa- gasta je trochu churav a nevychází z domu — Republikáni zůčastní se ve- směs při volbách a budou volit spo- lečně se socia listy. Z Barcelony, 31. března. (C.-B.) Dne konala se zde protestní schůze prot šíření se církevních řádů ve Španěl- sku. Po schůzi házeli účastníci kamením na jezovitský klášter. Byli rozehnáni četni- ctvem. Z Akry, 31. března. (C.-B.) »Reute rova kancelář« oznamuje: 120 vojáků ode- šlo do Cape Coastu, kdež se 300 mužů zá- padoafrického pluku vzbouřilo. Lidě' ti de- sertovali z Kumy. Obchody v Cape Coast jsou zavřeny; obchodníci obávají se dran- cování. Z Washingtonu, 31. března. (C.- B. »Reuterova kancelář« oznamuje: Státní de partement výzvalo vyslance v Caracasu, abe přijel do Washingtonu a pronesl svoje mí nění o sporu mezi Spojenými státy a Venezuelou, kterýž se valn přiostřil.
Španěl Reuterův Londýn Madrid Barcelona Akra Reut cape Coast Kuma Washington Caracas spojený stát Venezuela státní jít partement
14 article Jubilejní valná hromada Ústřední Matice školské.
Jubilejní valná hromada Ústřední Matice školské. V Pantheonu musea král. českého konala se včera dvacátá řádná a zároveň i jubilejní valná schůze Ústřední Matice školské. Přečetn příznivci a řada korporací sešla se v nádherne síni, aby brala účastenství na rokování, které směřovalo k novému zmohutnění této nejnárod- nější naší instituce obranné. Dvacítiletí plodne a účinné práce na roli národa má Ústřední Ma- tice školská za sebou a s novými silámi a dů- věrcu v osvědčenou štědrost lidu českého vstu puje do příštího období svého působení. Přízen byla Matici na včerejší jubilejní valné hromad zřejmě osvědčena a bude zajisté projevena lidem českým, neboť úkoly Matice jsou daleko sáhlé. S četných stran národně velice ohrože- ných volá se k ni o pomoc. S nevýslovným potěšením bylo by vyhověno požadavkům, jedině nedostatek financi jest překážkou. Tato překážka však bude dojista lidem českým překonána.
Ma muzeum král
15 article
Nechť jest každému štědrému podporovateli Ma- tice ujištěním a přesvědčením, že hřivnou svojí zachraňuje české duše před odnárodněním Z řad četných účastníků včerejší valné hromady uvádíme následující jmena: starosta měst pražských p. dr. Srb s prvým náměstkem p. drem. Fričem, p. dr. Podlipný za Českou Obec sokolskou, za obec vinohradskou starosta p. Víšek a radní p. Fuksa, za obec smíchovskou p. F. Drůbek, rektor české vysoké školy tech- nické p. prof. Hráský, poslanci pp. Anýž, H - rold, Krejčík, dr. Setunský, Němec, předseda »Komenského« ve Vídni p. Maruška, za české gymnasium v Místku p. prof. Schücker, za odbor matiční v Čouši p. Josef Vyskočil, za brněn- skou Matici školskou předseda p. Novák, z odbory Ústřední Matice školské: z Král. Vi- nohradů pp. Bilek, Otčenášek a Zelinger,z Karlína pp. Pastejřík a Cvekl, ze Žiž kova pp. Koníček a Holiha, z Libně p. Hocke, z Kutné Hory p. Hepnar, z Malé s fr an p. Ludvik, z Kuklen p. Pravda. Dále za obe libeňskou pp. Hejtmánek a Filip, za akadem. spolek »Opava« p. Perek, za obchodnický spolek » Mer kur« p. Macháček, za okresní výbor smíchov ský p. Gabler, za obec vysočanskou p. Mašek za Národní jednotu severočeskou pp. dr. Sou ček a dr. Matys, za Národní jednotu pošumav skou p. Hubka, za Jednotu samosprávných úřad níků p. Materka, za obec vršovickou p. Drobný za Moravsko-slezskou besedu p. Rotnágl, dále zástupcové pěveckého kroužku »Tvovačovský« ústředního sboru českých vysloužilců, obcí ba- ráčnických, delegáti místních odborů pražských a p. dr. Baxa za klub strany státoprávní, dál p. Jan Jirman, říd. učitel z Podmokel, vrchní stavební rada p. Hlávka, dále pp. drž Engl, při- sedící zemského výboru prof. dr. Pražák, To- pinka, vlád. rada Křikava a j.v.
Srb Frič doktor Podlipná Víšek Fuksa F Drůbek profesor Hráská Anýž H rold Krejčík Setunský Němec Komenský Maruška Schücker Josef Novák Král Bilek Otčenášek Zelinger Pastejřík Cvekl Žiž Koníček Holiha Hocke Hepnar Malá Ludvik Hejtmánek Perek Macháček Mašek Matys Drobná Rotnágl Baxa Jirman Hlávek Pražák Křikava Ma Vídeň Místek Karlín Libeň Kutná Hora Kukleny Opava Podmokly Engl český vysoký škola technický
16 article
V křeslech uprostřed Pantheonu zaujaly místa četné dámy, zejmena ppí. Podlipná, Čela- kovská, Neffová, R. Tyršová, Víšková, Jahnová Sakařová z Nýřan, Neumannová z Libně, Hruš ková, Rychliková, Sikytová, Čížková, Čihařová Kurzová, Skuhravá, Ronzová, Dufková, Jirás ková ai- Nepřítomnost svoji omluvili: nejvyšší zem- ský maršálek kníže Jiří Lobkovic (vyslovil Ma tici mnoho zdaru) místodržitel hr. Coudenhove dr. Fr. L. baron Rieger, dr. Pacák, dr. Škard a řed. Šubert. Před zahájením jednacího pořadu zapě pěvecký kroužek »Tovačovský« velebný Chorá národa českého, načež ujal se předsednictv náměstek starosty Ústřední Matice školské pan Frant. Kneidl, ředitel měšťanských škol Karlíně, uvítal vřele přítomné a pravil: Dne po druhé dostalo se mně cti, zabájiti a řídi valné shromáždění členstva Ústřední Matice škol ské. V obou případech stalo se tak za okolnost mimořádných a pro Matici velmi vážných. Byl tomu minulé pondeli právě deset let, kdy ko nala se valná hromada, již poprvé nepředseda p. dr. Rieger, který na začátku března r. 189 na hodnost předsednickou resigňokal, a dnes. právě na konci druhého desítiletí nedlli tu zas vlastní hospodář spolku druhý předseda Matice p. prof. Jaromír Čelakovský.
Podlipná Neffová R Tyršová Víšková Jahnová Sakařová Neumannová Hruš Rychliková Sikytová Čížková Čihařová Kurzová Skuhravá Ronzová Dufková Jirás Lobkovic ma Coudenhove Rieger doktor Pacák Škarda Šubert František Kneidl profesor Čelakovský Nýřany Libeň Francie měšťanský škola Karlín ústřední Matica
17 article
Proč se tak stalo, vysvětlil náležitě list své doby v lislech uveřejněný. Pan prof. Čela kovský zvolen byl do výboru Matice před 18 lety a v minulých 10 letech povoláván byl čelo Matice. On byl starostou Matice v nej vlastnějším smyslu slova, staraje se a pečuje p celou tu dobu s horlivostí neúnavnou o jej zdar a rozkvět, obětuje ji svůj čas, své nadání. svou silu i své zdraví. Ve sborech zákonodár ných i u vyšších úřadů školních snažil se s ve- škerou silou nejen usnadniti konání úkolů Ú M. Š., ale vůbec přivěsti k rozkvětu českou školu uvnitř i na hranici oblasti jazy kové,o čemž podává doklad zvláště jeho usilování vydání zvláštního zákona minoritního za účelem zřizování škol. pro národní menšiny. Možn právem říci, že dodělala-li se Matice v minulém desítiletí potěšitelných úspěchů, že hlavní zá- sluha o to náleží prof. Čelakovskému. Jeho vě- hlas a vlastenectvi nedopustilo, aby v ÚJ. MI. Š. pro celý národ tak důležité, která má vždy zů stati půdou neutrálni, všem ochráncům národ nosti naší společné, nebylo sporů a nedoroz umění. Za jeho vzornou práci vlasteneckou veliké zásluhy o Matici vzdalo shromážděn prof. Čelakovskému díky. Pan řed. Kneidl vzpomenul pak hesla »Vytrvejme v díle spasitelném !« prohlášeného po jubilejní valně hromadě, konané v roce 189 v Pardubicích a obsažnými doklady odůvodno val, že slovu danému v plněm rozsahu byl vyhověno. Pravil zejmena: Vytrvali jsme věrně v tom díle spasitelném, v obhajování a v uplat ňování zákonitých ustanovení, dle kterých má každý národ, šedy i národ náš neporušiteln právo vzdělávati svou národnost a svou řeč. dle kterých ustanovení žádná v zemi obvyklá řeč nemá být odstrkována a zkracována, ani některé vyhrazeno nějaké zvláštní, přednější povýšenější místo.
M Š profesor Čelakovský Kneidl Pardubice Matica
18 article
Matice od svého zřízení založila v 93 obeích 52 opatrovny (v Čechách 31, na Moravě 17 ve Slezsku 4), 70 škol obecných (v Čechách 60, na Moravě 7 a ve Slezsku 3), 7 středníe škol, z těch 5 společně s mistními spolky školskými a 1 vyšší školu obchodní. Letos vy- držuje Matice 44 opatrovny, 46 škol obecných a přispívá na vydržování 4 gymnasii a 1 vyšší školy obchodní. Matice shromažďuje mládež, aby dokázala, že jsou tu české děti, kterým se ne dostává vzdělání způsobem přirozeným a aby tak přiměla ony činitele, jichž jest to po právu a dle platných zákonů povinností, zřizovati ve- řejné školy české a německé všude, kde jich jest potřebl, bez ohledu na nějaké čáry de- markační. Avšak Matice, vynakládajíc značné oběti hmotné na zřízení ústavů školních, dbá svědomitě toho, aby peněz, těžce v národě n sbíraných, také účelně a prospěšně bylo užito. Tak snaží se především, aby školy matiční ne zůstávaly pozadu za školami veřejnými a abs byly školami opravdu národními. A přece, jak často hřeší se proti tak jasné pravdě paeda- gogické ve školách, kde prostředkem vychová- vacím není jazyk mateřský! Proto nikdo nesmí matičním školám upří té zásluhy, že zvláště v místech, kde je mneho lidu dělnického, jemuž sotva zbývá času dítko své pocelovati, že tam zabraňují, aby z ciz školy nevystupovala do života mládež citově tupá a lhosíejná ku každé myšlénce ušlechti lejší. Matiční školy nepřestávají na tom brániti aby českému ditěti jazyk nebyl vyrván a nebyla vzata národnost, ale v srdeích dítek vzněcuje se ztlumená jiskra národního vědomí, vzbuzuje se vážnost k drahé mluvě mateřské a pěstuje láska k domácí půdě. A proto nespravedlivě křivdí školám matičním, kdož prohlašují jez dílny národních vášní. Matiční školy nebyly nejsou a nebudou sídlem národní nevraživosti
Čechy Morava Slezsko 4 Matica
19 article
(Souhlas.) A přece naplnily by se již folianty, kdyb sneseno bylo, kolik překážek bylo Maticiz minulé dvaceliletí překonati a kolik obětí byl třeba vynaložiti, než. dodělati se mohla úspěchů nějakých. (Tak jesti) V další řeči uvedl doklady, jak nosprávn je tvrzení, že v nekterých obeích není dosta- tečné množství dítek, aby tam byla zřízen škola veřejná. Tak zejmena v. Ledvicích je 253 ditek, v Třebušicích 265, v Záluží 377, v Ko pistech 503, v Košťanech 306, v Trnovanee 600! atd. Není tudiž s pochopením, ktešl mohlo se zdržovati zřízení veřejné školy na př v Jihlavě, kde po osm let bylo přes /660 dltek a v Mostě byle jich až 718 V poměrech těžkých vykonala Malice, cojí bylo možno. Nehöstinné byly kraje, kam pozor- nost svou obrátíla a podařilo-li se jí i ve tvrdé skále otevříti zdroj přirozeného -vzdělání české mládeži, nejpřednější zásluhu o to má český lid, jeho vzorná obětavost. A idea Matice ne- ochabla, nesestárla, nesevšedněla, nýbrž v moei své a síle před zraky celého národa trvá dosu v drobném prodejii ranní číslo o sobá . . . 2a 8 k odpoledni . . . n2k Ve alialkásh na venkově ranní čole. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . Sh Inserát plalí se hotové papře Fředplaeení a insetty pšijíná sdnini- strace v Marinnské ulici č. a. Tam nackěnejí se též rvdakee tlskárna a sapsice „Nárudnick L.lstl“. Rukopiry se nevraerjí.
Nárudnick Ledvice Třebušice Záluží Košťany Jihlava Most Marinnský ulice
20 article
Řečník uvedl pak číselné doklady o obětavost lidu českého. Všem korporacím, ústavům, časo- pisectvu i jednotlivcům, zvláště pak těm, kteři před svojí smrtí obmyslili Matici značnými legáty, vyslovil jmenem Matice vřelé diky. Děkoval od- borům dámským i mužským a děkoval rovněž rodičům ditek ze škol matičních. Stiskněmež jim v duchu vřele tu mozolnou pravici, ti jsou vla- stenci praví, ti skutkem osvědčují: »Přislibujte si mně, vyhrožujte si mně, přece zrádcem ne- budu !« (Hlučný souhlas.) Dále zmínil se řečník o snaze výboru za- opatřiti učitelstvo v jeho postavení. Výbor Matice používá télo příležitosti k tomu, aby přimluvi se za vyslyšení prosby matičních učitelů, aby při novém upravování služného učitelstva vůbec bylo pamatováno učitelstva matičního a aby dovoleno jim bylo zabezpečiti si pensi. Mimo to dovolává se výbor matiční přízně místních a okresních školních rad, aby bez újmy zasloužilých kandi- dátů ze.škol veřejných, přihlédali ke kompetentům z řad matičních učitelů. Památka zesnulých učitelů matičních, jakož i úřadníků její a dobrodinců uctěna byla po- vstáním. Se slovy paedagoga končil řečník: »Nechť se nejhroznější bouře snese, to cltím přece v nejhlubší ňador Mloubí: Náš drahý ná- rod český neskoná, on hrůzy všechny slavna překoná!« (Hlučný souhlas a potlesk.) Když pěvecký kruh »Tovačovský« zapěl sbor »Milená má vlasti«, přikročeno k vyřízení dalších odstavců denniho pořádku.
Tovačovský Matica
21 article
Pan dr. Fuhrich poukázal k tomu,ž Matiční činnost zejmena na Moravě není ukon- čena. Je tam mnoho míst, kde by bylo nutno školy zříditi, zejmena na Ostravsku a v oblastl od Landškrouna, Zábřehu až k Jindřich. Hradci. Žádal výbor Matice, aby těmto oblastem vě- noval pozornost největší. Pan dr. Mattuš pravil, že je dlužno pro- jeviti poněkud všeobecnější ohlas o věci, o které se jedná, také ze středu členstva. S potěšením stojíme na prahu dvacátého roku Ústř. Matice školské; s potěsením, pravím. Především dotk se již toho také pan předseda, že v této sini, v tomto spolku přes všechnu roztřištěnost na- šeho národa na stránce politické svornost jest heslem naším a jenom na této svornosti možno docíliti velikých úkolů národních, z kterých jeden sleduje naše Ústř. Matice školská. S radostí můžeme pohližeti na výsledky, kterých Matice vy- dobyla během těchto dvaceti let. Ukáži jen k jednomu z těchto četných výsledků, které nelze dosti oceniti a to jest, že střední škola ve Slezsku převzata byla konečně ve správu státní, proti které ale veden krutý boj nepřá- telský. Doufám, že jest dílo to postaveno na pevném základě žulovém a že vytrvá. Řečník vyslovil diky oběma prvním předsedům Matice jakož i členům výboru.
doktor Fuhrich Jindřich Mattuš Morava Ostravsko Landškroun Zábřeh Hradec Slezsko Matica
22 article Náš národ ovšem má veliké úkoly před
Náš národ ovšem má veliké úkoly před sebou a jest nabádán zvláště v oboru hospo- dářském, aby se přičiniti hleděl, pokud možno se vyrovnati se svým sousedem. Jedna z těch vlastností, kterých u něho hledávám a které mu doporučuji, jest zvláště spořivost, i říkám: hleď ušetřiti, třeba jsi bojoval i s hmotnými poměry nepříznivými, ukládej po krejearu a po zlatých. Řekl bych: do jisté míry Ústřední Matice školská mně připadá jako ústav úsporný, nebot každý ten haléř a každá koruna, kterou tam přispívá vlastenecká oběťovnost tisíceré úroky přinese, ne ovšem tomu, kdo je uložil, ale ná- rodu celému. A nyní, když stojíme na prahu třetíh desetileti činnosti, můžeme vysloviti jen jedno přání: aby tento boj, který se vede, který z naší strany ovšem jest pouze bojem obran- ným, brzy došel konce, aby dospělo se konečně k utváření takových poměrů, že by zákonodár- stvím byl učiněn konec tím, aby veškeré ty školy menšinové, které jsou potřebny ať Čechu, at Němci, sňaly se s bedra chudého národa a aby se vydržovaly veškerou veřejností, tak jako všechny veřejné školy. S díkem tedy k řízení naší Ú. M. za čas minulý dovolují si vysloviti zároveň přání, aby k tomuto šťastnému ukon- čení výbor aspoň v dozírné době dospěl. (Vý- borně.) Pan Novák z Brna pravil, že přináší pozdrav od starší sestry Matice školské brněn- ské, která o 3 leta déle trvá nežli Ú. M. šk.
Čech Němec Novák Brno
23 article
Přináším vám zároveň blahopřání k tomu, co jste pro národ svůj a zajisté i Morava k němu patří, i sebe vykonali a přednáším tu vroucí prosbu, abyste nezapomínali na Moravu a na Slezsko. Jak veliký jest rozdil mezi Prahou, Brnem a Opavou. Morava nemá hlavního města českého, ačkoliv jest češtější nežli Čechy. Zajisté, kdo poměry sleduje, pozná, že národnost česká da- leko více jest rozšířena na Moravě a větší okrsek ovládá nežli národnosť německá a dalo by se souditi z toho, že Brno, hlavní město této české Moravy aspoň poněkud bude sprave- dlivo k českému národu a českému lidu. Avšak jako v Brně ták i v Opavě stále tluče sprave- dlnosť na vrata radnice, která jsou uzavřena stále nespravedlnosť zasedá u stolu těch, kteřl by měli spravedlivě k oběma národům se chovati To, co bylo na Moravě vykonáno, bylo vyko- náno zajisté po většině z národní obětavosti Národní hnuti na Moravě roste, pohlíží k vám. ku Praze, jako ke svému hlavnímu městu, po- čítá na vaši podporu a ví, že jedině spása kyne z Prahy a nikoliv z Brna, anebo z Opavy. A proto zajisté přednáším prosbu jmenem Mo- ravy, abyste nezapomínali sledovati její cíle Pravím to jmenem celé Moravy, která od vás hledá spásu, která ale jest odhodlána stůj co stůj za vámi jíti v před a neohróženě. (Vý- borně). Za 23 let vydobyla brněnská Matice školská teprve 6 národních škol obečných. Pře 6,000.000 K sebrala brněnská Matice školská
Morava Slezsko Praha Brno Opava Čechy