2
masthead
V Praze, v ponděli dne I. dubna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
pledplácí su
v Praze v sdmisástral
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí des šike
na měsín
na dtvt leta . . . . 7 K 50
va flialkácht
na měi sje
Poštons
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zísilkeu
na plste
n čtvrí leka . . . .nKek
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Rozkol ve slovinském táboře.
Z Vídně, 1. dubna. Když k velikému
žalu všech přátel Slovanstva na počátku
nové říšské rady Slovinci a Chorvaté ne
ustavili se v jediný společný klub, jaký byl
v letech 1897 až 1900, nýbrž rozštěpili se
ve skupiny dvě, z nichž jedna má Slovince
katolicko-národní, druhá Slovince svobodo-
myslně a Chorvaty, mohlo se čekati, že
aspoň zůstane při těchto forma
cích a že budou hledány cesty, vedouc
k sjednocení obou frakcí.
Bohužel, naděje ta se nesplnila.
naopak dlužno dnes konstatovati, že vývoj
věcí bere se směrem opačným a že
v klubu slovinsko-chorvatském nastalo nov
drobení sil. Příčina jest — vyloupnuta
ze všeho obalu strannického — tato:
Hned od prvopočátku působil klub slo-
vinského centra, v jehož čele jest dr. Šu
sterčič, k tomu, aby ve klubu slovinsko-
chorvatském nastal rozvrat. Věci tv nezů-
staly bez úspěchu. Bylo smluveno, že poslanci
klubu slovinsko-chorvatského nepředioží čle-
nům druhého klubu jihoslovanského žádného
podání k podpisu, dokud nebude podepsán
liberálními Slovinci. Avšak od dírektivy té
staly se úchylky záhy. Tak se vypravuje, ž
dr. Ploj podal samostatný návrh, jenž ob
sahuje jmeno jeho a který podepsali všichni
klerikálové z Krajiny, nepodepsali však po
slanci pokrokoví, poněvadž nikdo na nie
podpisu nežádal.
Chorvat
Šu
doktor
Ploj
Vídeň
6
article
Bylo dále rozhodnuto, že mohou všichn
členové slovinsko-chorvatského klubu návrhy
a dotazy klubu centra slovanského podepiso
vati jenom tehdy, předloží-li se k podpisu
také pokrokovým Slovincům. Toho však ne-
dbají posl. Ploj, Biankini, Perič, Vu-
kovič a Spinčič podepisujíce vše, co
jim bylo klubem slovanského centra před-
loženo, ačkoli věděli, že klub slovanského
centra se usnesl zásadně, že žádného dotazu
a žádného návrhu jeho Slovinci pokrokoví
podepsati nesmějí. Pokrokoví poslanci kra-
jinští snášeli takové ponížení mlčky, do-
mnívajíce se, že takto slouží dobré věci a
že svou trpělivostí přispějí k polepšení.
Potom však měl dr. Ploj rozhovory.
na kterých oznámil, že v klubovní schůzi
ustanovené ke dni 29. března podá návrh,
aby dr. Tavčar z klubu byl vyloučen.
Jak se dovídáme, příčinou tohoto ná-
vrhu byla stať »Slavenského Naroda« věno-
vaná biskupu lublaňskému dru. Jegličovi.
který nazván »konfusním«. Po te prohlásil
posl. Ploj, že nemohl by v klubu zůstati.
kdyby v něm zůstal dr. Tavčar, který
jest skutečným chefredaktorem »Slovenského
Naroda«, ba že by jeho příkladu následo-
vali také kněžští členové klubu: Gregorčič,
Spinčič, Biankini a Perič.
Biankini
Perič
doktor
Tavčar
Jeglič
Gregorčič
Spinčič
Slavenský Naroda
7
article
Dr. Tavčar dověděv se o tomto zá-
myslu napsal dv. r. Plojovi list, ve kte-
rém praví, že by vyloučení z klubu musil
pokládati za urážku osobní, že však jest
ochoten vystoupiti z něho, bude-
si toho přáti většina, že není třeba žádné
síly brachialní, poněvadž mu dostačí pouhá
Dr. Ploj napsal dru. Tavčarov
dno 30. března tento list:
»Nemusím podotýkati, že jsem Vás ne-
chtěl uraziti svým návrhem; vite dobře, že
nečelí proti národovci Tavčarovi, který
mnoho vykonal a mnoho obětoval pro věc
slovinskou, ale proti politiku dru. Tavča-
rovi, proti chefredaktoru »Slovenského Na-
roda«. O Vašem listě jsem se informoval
a v soukromém rozhovoru, kterého se zúčast-
nili poslanci Ivčevič, Zaffron, Ferri
Biankini, Perič, Šupuk, Spinčič.
Rolič a já, jednomyslně projevena vůle.
byste Vy, velectěný pane doktore, z klubu
vystoupil, protože žádá to národní prospěch
a prospěch slovinsko-chorvatského klubu.
Věřte, že bylo všem účastníkům velice
nemilo, že přišlo k těmto koncům, ale mu-
silo k nim dojíti, neboť nejen Robič a ja,
ale také Biankini, Perič a Spinčič
by z klubu vystoupili.
Prosím Vas tudíž, byste nám nepro-
dleně oznámil, co hodláte učiniti.
Dr. Ploj.«
Tento list zodpověděl dr. Tav č a
ohláškou, že z klubu slovinsko-chorvatského
vystupuje.
Jak se dovídáme, překvapil tímto kro-
kem dr. Tavčar své vlastní nejbližší
přátele, kteří chtěli věc smírně urovnati na
sjezdu důvěrníků pokrokové strany slovinské
v Lublani. Jak se zachovají dr. Ferjan-
čič. Plantan, Gabršček a ostatní li-
berální Slovinci, a budouli následovati
Tavčara, dlužno vyčkati. Na všechen
způsob musíme však my se svého stanovi-
ska želeti, že v klubu slovinsko-chorvatském
nastala nová secesse.
vůle.
doktor
Tavčar
Ploj
Ivčevič
Zaffron
Ferri
Biankini
Perič
Šupuk
Spinčič
Vasa
Ferjan
Lublaň
8
article
Z Vídně, 1. dubna. Ministerský před
seda dr. Körber byl včera přijat císačem
ve zvláštním a dlouhém slyšení
ve kterém podával zprávu jak o prošlém
zasedání říšské rady tak o zámyslech vlády
pro zasedání po Velikonocích.
V ministerstvu připravují osnovu zákona
ve příčině programu pro vodn
stavby. Přes Pešť dává vláda vystrkovati
tykadla, že by pro tyto stavby navrhla ča-
slečný přispěvek království a zemí, ukazujíc
k tomu, že stejně jest v Německu.
Krakovský »Czas« na základě inspiraci
kola polského takový podnět z cela
rozhodně zamítá klada důraz na to.
že vodní stavby jsou záležitostí státní.
Z Pešti, 1. dubna. Ve vládních kru-
zích samých nepokládá se afféra ministra
obchodu Hegedüsa urovnanou tím, co s
stalo ve včerejší konferenci vládní strany.
naopak vyslovuje se obava, že v podrobné
debatě o předloze ve příčině společnost
»Adria« v příčině inkompatibility dojde k no-
vým výbuchům.
doktor
Körber
Hegedüsa
Adrie
Vídeň
Pešť
Německo
Czas
9
article
Nové volby do říšského sněm
uherského konati se budou na podzim, je-
likož kampaň delegační jest definitivně sta-
novena na druhou polovinu měsíce května.
Z Pešti, 1. dubna. Ministr-presiden
Koloman Szell měl ve Vídni několika-
hodinnou poradu s ministrem zahraničních
záležitostí hr. Goluchowským, která
týkala se stanovení terminu pro delegace
a souhlasu maďarské vlády pro nové vydání
vojenské zprávy.
Do rozpočtu ministerstva vojenství bude
položena první lhůta na ňová děl
a konečné rozhodnutí o podílu na celkovém
nákladu stane se na podzim.
Následkem události v Číně žádána
bude na delegacích slušná suma k úhradě
výdajů, způsobených účastenstvím Ra
kouska na věcech čínských a krome
toho pak úvěr na osadu v Číně.
Z Pešti, 1. dubna. Ze Sarajeva s
sděluje, že bosensko-mohamedánská záležitost
byla urovnána mezi delegáty mohamedán-
skými a vládou v příčině autonomie cír
kevní. Bylo dosaženo naprosté shody, kteráž
oslavena na hostině, pořádané u barona
Kutschery dne 26. března, které se
zúčastnili také delegáti mohamedánští a vy-
měněny byly srdečné řeči.
Szell
Goluchowský
Kutschera
Pešť
Vídeň
Čína
Sarajevo
10
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Lublaně, 31. března. (C.- B.) Pan
arcivévoda Eugen přibyl sem dnes ráno
a v poledne zase odcestoval.
Z Pešti, 31. března. (C.-B.) V konfe
renci liberální strany dnes večer konané pro
hlásil posl. Bessenyey, že dne 22. března
v rozhovoru v couloirech s několika poslanci
právě když šel mimo posl. Rakovszky
žertem hlasitě pravil, že se mluví také o tom
že třetina akcil jest v rukou ministra ob
chodu Hegedüse. Nemohl prý předpoklá
dati, že někdo takovou nejapnou nepravdu
bude vážně bráti. Bessenyey vyslovil po-
litování, že učinil takový beztaktní a lehko-
vážný žert, ale že neměl v úmyslu mluviti
zle o ministru, jehož si vždy velice vážil, ač
koli nemohl předpokládati, že někdo takový
absurdní žert vezme vážně. Prosil stranu a
ministra za odpuštění, že jim způsobil tak
nepříjemnou situaci. Ministr obchodu pro-
hlásil, že jest rovněž přesvědčen, že posl.
Bessenyey neměl urážlivého úmyslu.
čímž prý je věc vyřízena. Litoval případu
toho a vyslovil naději, že mu strana za
chová dosavadní důvěru. (Všeobecný sou
hlas.) Ministerský předseda šl. Szell žádal
aby byla celá záležitost pokládána definitivně
za vyřízenou a prosil, aby v důsledcích to
hoto případu bylo jemu upřímně projeveno
každé přání a každá námitka, ale jen zde
a nikde jinde. Tím pokladá konferenci bez
další diskusse za skončenou. (Hlučný sou
hlas )
Ze Zemuna, 31. března. (C -B.)Dle zpráv
z Bělehradu upravena v nové ústavě otázka
o následnictví na srbském trůne
v ten způsob, že pro případ vymření přímé
mužské linie rodiny Obrenovičů koruna
přejde na ženské potomky panujícího krále
v přímé posloupnosti.
N L
Eugen
Hegedüs
Lublaň
Pešť
Bělehrad
Zemuna
11
article
Z Berlína, 31. března. (C.-B.) National
liberale Correspondenz« oznamuje: Vyšetřo-
vání v Brémách proti Weilandovi jest téměn
ukončeno. Akta budou zaslána říšskému
soudu, kterýž se ihned věcí tou bude
obírat.
Z Berlína, 31. března. (C. B.) Rann
listy uveřejňují řeč císaře Viléma
kterou promluvil dne 29. května 1900 na
hostině po cvičení císařské brigády. Císai
vzpomenul parádního pochodu gardového
pluku před těžce nemocným císařem Be-
dřichem dne 29. května 1888 a pokra
čoval: Tenkrát bylo zahaleno ještě v mlhách
budoucnosti, jaké postavení já vůči armádě
zaujmu. Dnes není už o tom možno pochy-
bovati. Mohu říci, že jsem od té doby, co
na mne přešlo velení armádu cvičil a dřel.
abych se mohl spolehnouti, že v době, kdy
ji povolám, neselže. Císař dodal pak, že se
dlouho rozmýšlel vyhověti žádosti polních
maršálků prince Albrechta, Blumen-
thala a Walderseea, aby přijal hod-
nost polního maršálka, neboť dle pruských
tradicí má býti polním maršálkem jen ten,
kdo vyhrál nějakou bitvu nebo dobyl pevnosti
prvního řádu. Toho mu dosud popřáno ne-
bylo, ale může se za to vykázati, že v těch
12 letech pracoval dle svých nejlepších sil
pro armádu a má za to, že se mu podařilo
udržeti ji na výši jejího úkolu. V několika
letech, pravil ke konci své řeči císař, doufám.
že budu také dosti silným na moři, abych
sjednal německému jménu úctu v celém
světě. Tento nový útočný šik, který dodám
armádě v mocném loďstvu, učiní Německu
možným vyvzdorovati každému nebezpečí.
nastalému kombinací jakoukoliv.
Z Berlína, 31. března. (C.-B.) Jeden
parlamentární zpravodaj oznamuje: Při sly-
šení předsednictva panské sněmovny u císaře
Vilema projevil místopředseda šl. Mann-
teuffel blahopřání sněmovny za příčinou
zachránění císaře v nebezpečí života. Císa
Weiland
Vilém
Albrecht
Waldersee
Berlín
Brémy
Blumen
Německo
Manna
panská sněmovna
12
article
Vilém požádal předsednictvo, aby tlumo-
čilo panské sněmovně za přání to díkya
dodal, že své smýšlení následkem případu
brémského nezměnil. Je prý v milosti boha.
sleduje své cíle neústupně a bude pro blaho
vlasti dle svých sil dale působiti.
Z Paříže, 31. března. (C. B.) Při volb
do senátu v departem,ntu finisterském zvolen
byl admirál CouveFville (konservativec
651 hlasem proti republikánovi Durusquecov
místo dosavadního nacionalistického zástupe
generála Damberta.
Z Londýna, 31. března. (C.-B
»Weekly Dispatch« oznamuje: Choroba lorda
Salisburya zhoršila se tak, že se zamy
šlené cesty na jih musí sejíti. Lze soudit
ze Salisbury od řízení minister
stva odstoupí a do soukromí s
uchýlí.
Z Londýna, 30. března. (C.B.) Příjmy
pokladního úřadu v prvním čtvrtletí obnášely
53,748.719 liber sterlinků oproti 46,979.686.
jež přijaty byly v téže době roku minulého.
Vilém
CouveFville
Dambert
Salisburya
Paříž
Londýn
Salisbury
Weekla Dispatch
13
article
Příjmy ukončeného právě finančního roku
obnášely 140,018.628 liber šterlinků oprot
129.756.730 lib. finančního roku, jenž uza-
vřen byl dne 31. března 1900.
Z Londýna, 31. března. (C-B.) Dle
dnešní zprávy o chorobě lorda Salis
bury a nemocnému sil přibylo a průběhje
pravidelný.
Z Madridu, 31. března. (C.-B.) Sa-
gasta je trochu churav a nevychází z domu
— Republikáni zůčastní se ve-
směs při volbách a budou volit spo-
lečně se socia listy.
Z Barcelony, 31. března. (C.-B.) Dne
konala se zde protestní schůze prot
šíření se církevních řádů ve Španěl-
sku. Po schůzi házeli účastníci kamením
na jezovitský klášter. Byli rozehnáni četni-
ctvem.
Z Akry, 31. března. (C.-B.) »Reute
rova kancelář« oznamuje: 120 vojáků ode-
šlo do Cape Coastu, kdež se 300 mužů zá-
padoafrického pluku vzbouřilo. Lidě' ti de-
sertovali z Kumy. Obchody v Cape Coast
jsou zavřeny; obchodníci obávají se dran-
cování.
Z Washingtonu, 31. března. (C.- B.
»Reuterova kancelář« oznamuje: Státní de
partement výzvalo vyslance v Caracasu, abe
přijel do Washingtonu a pronesl svoje mí
nění o sporu mezi Spojenými státy
a Venezuelou, kterýž se valn
přiostřil.
Španěl
Reuterův
Londýn
Madrid
Barcelona
Akra
Reut
cape Coast
Kuma
Washington
Caracas
spojený stát
Venezuela
státní jít partement
14
article
Jubilejní valná hromada Ústřední
Matice školské.
Jubilejní valná hromada Ústřední
Matice školské.
V Pantheonu musea král. českého konala
se včera dvacátá řádná a zároveň i jubilejní
valná schůze Ústřední Matice školské. Přečetn
příznivci a řada korporací sešla se v nádherne
síni, aby brala účastenství na rokování, které
směřovalo k novému zmohutnění této nejnárod-
nější naší instituce obranné. Dvacítiletí plodne
a účinné práce na roli národa má Ústřední Ma-
tice školská za sebou a s novými silámi a dů-
věrcu v osvědčenou štědrost lidu českého vstu
puje do příštího období svého působení. Přízen
byla Matici na včerejší jubilejní valné hromad
zřejmě osvědčena a bude zajisté projevena
lidem českým, neboť úkoly Matice jsou daleko
sáhlé. S četných stran národně velice ohrože-
ných volá se k ni o pomoc. S nevýslovným
potěšením bylo by vyhověno požadavkům, jedině
nedostatek financi jest překážkou. Tato překážka
však bude dojista lidem českým překonána.
Ma
muzeum král
15
article
Nechť jest každému štědrému podporovateli Ma-
tice ujištěním a přesvědčením, že hřivnou svojí
zachraňuje české duše před odnárodněním
Z řad četných účastníků včerejší valné
hromady uvádíme následující jmena: starosta
měst pražských p. dr. Srb s prvým náměstkem
p. drem. Fričem, p. dr. Podlipný za Českou
Obec sokolskou, za obec vinohradskou starosta
p. Víšek a radní p. Fuksa, za obec smíchovskou
p. F. Drůbek, rektor české vysoké školy tech-
nické p. prof. Hráský, poslanci pp. Anýž, H -
rold, Krejčík, dr. Setunský, Němec, předseda
»Komenského« ve Vídni p. Maruška, za české
gymnasium v Místku p. prof. Schücker, za odbor
matiční v Čouši p. Josef Vyskočil, za brněn-
skou Matici školskou předseda p. Novák, z
odbory Ústřední Matice školské: z Král. Vi-
nohradů pp. Bilek, Otčenášek a Zelinger,z
Karlína pp. Pastejřík a Cvekl, ze Žiž kova
pp. Koníček a Holiha, z Libně p. Hocke, z
Kutné Hory p. Hepnar, z Malé s fr an
p. Ludvik, z Kuklen p. Pravda. Dále za obe
libeňskou pp. Hejtmánek a Filip, za akadem. spolek
»Opava« p. Perek, za obchodnický spolek » Mer
kur« p. Macháček, za okresní výbor smíchov
ský p. Gabler, za obec vysočanskou p. Mašek
za Národní jednotu severočeskou pp. dr. Sou
ček a dr. Matys, za Národní jednotu pošumav
skou p. Hubka, za Jednotu samosprávných úřad
níků p. Materka, za obec vršovickou p. Drobný
za Moravsko-slezskou besedu p. Rotnágl, dále
zástupcové pěveckého kroužku »Tvovačovský«
ústředního sboru českých vysloužilců, obcí ba-
ráčnických, delegáti místních odborů pražských a
p. dr. Baxa za klub strany státoprávní, dál
p. Jan Jirman, říd. učitel z Podmokel, vrchní
stavební rada p. Hlávka, dále pp. drž Engl, při-
sedící zemského výboru prof. dr. Pražák, To-
pinka, vlád. rada Křikava a j.v.
Srb
Frič
doktor
Podlipná
Víšek
Fuksa
F Drůbek
profesor
Hráská
Anýž
H rold
Krejčík
Setunský
Němec
Komenský
Maruška
Schücker
Josef
Novák
Král
Bilek
Otčenášek
Zelinger
Pastejřík
Cvekl
Žiž
Koníček
Holiha
Hocke
Hepnar
Malá
Ludvik
Hejtmánek
Perek
Macháček
Mašek
Matys
Drobná
Rotnágl
Baxa
Jirman
Hlávek
Pražák
Křikava
Ma
Vídeň
Místek
Karlín
Libeň
Kutná Hora
Kukleny
Opava
Podmokly
Engl
český vysoký škola technický
16
article
V křeslech uprostřed Pantheonu zaujaly
místa četné dámy, zejmena ppí. Podlipná, Čela-
kovská, Neffová, R. Tyršová, Víšková, Jahnová
Sakařová z Nýřan, Neumannová z Libně, Hruš
ková, Rychliková, Sikytová, Čížková, Čihařová
Kurzová, Skuhravá, Ronzová, Dufková, Jirás
ková ai-
Nepřítomnost svoji omluvili: nejvyšší zem-
ský maršálek kníže Jiří Lobkovic (vyslovil Ma
tici mnoho zdaru) místodržitel hr. Coudenhove
dr. Fr. L. baron Rieger, dr. Pacák, dr. Škard
a řed. Šubert.
Před zahájením jednacího pořadu zapě
pěvecký kroužek »Tovačovský« velebný Chorá
národa českého, načež ujal se předsednictv
náměstek starosty Ústřední Matice školské pan
Frant. Kneidl, ředitel měšťanských škol
Karlíně, uvítal vřele přítomné a pravil: Dne
po druhé dostalo se mně cti, zabájiti a řídi
valné shromáždění členstva Ústřední Matice škol
ské. V obou případech stalo se tak za okolnost
mimořádných a pro Matici velmi vážných. Byl
tomu minulé pondeli právě deset let, kdy ko
nala se valná hromada, již poprvé nepředseda
p. dr. Rieger, který na začátku března r. 189
na hodnost předsednickou resigňokal, a dnes.
právě na konci druhého desítiletí nedlli tu zas
vlastní hospodář spolku druhý předseda Matice
p. prof. Jaromír Čelakovský.
Podlipná
Neffová
R Tyršová
Víšková
Jahnová
Sakařová
Neumannová
Hruš
Rychliková
Sikytová
Čížková
Čihařová Kurzová
Skuhravá
Ronzová
Dufková
Jirás
Lobkovic
ma
Coudenhove
Rieger
doktor
Pacák
Škarda
Šubert
František
Kneidl
profesor
Čelakovský
Nýřany
Libeň
Francie
měšťanský škola Karlín
ústřední Matica
17
article
Proč se tak stalo, vysvětlil náležitě list
své doby v lislech uveřejněný. Pan prof. Čela
kovský zvolen byl do výboru Matice před 18
lety a v minulých 10 letech povoláván byl
čelo Matice. On byl starostou Matice v nej
vlastnějším smyslu slova, staraje se a pečuje p
celou tu dobu s horlivostí neúnavnou o jej
zdar a rozkvět, obětuje ji svůj čas, své nadání.
svou silu i své zdraví. Ve sborech zákonodár
ných i u vyšších úřadů školních snažil se s ve-
škerou silou nejen usnadniti konání úkolů Ú
M. Š., ale vůbec přivěsti k rozkvětu českou
školu uvnitř i na hranici oblasti jazy kové,o
čemž podává doklad zvláště jeho usilování
vydání zvláštního zákona minoritního za účelem
zřizování škol. pro národní menšiny. Možn
právem říci, že dodělala-li se Matice v minulém
desítiletí potěšitelných úspěchů, že hlavní zá-
sluha o to náleží prof. Čelakovskému. Jeho vě-
hlas a vlastenectvi nedopustilo, aby v ÚJ. MI. Š.
pro celý národ tak důležité, která má vždy zů
stati půdou neutrálni, všem ochráncům národ
nosti naší společné, nebylo sporů a nedoroz
umění. Za jeho vzornou práci vlasteneckou
veliké zásluhy o Matici vzdalo shromážděn
prof. Čelakovskému díky.
Pan řed. Kneidl vzpomenul pak hesla
»Vytrvejme v díle spasitelném !« prohlášeného
po jubilejní valně hromadě, konané v roce 189
v Pardubicích a obsažnými doklady odůvodno
val, že slovu danému v plněm rozsahu byl
vyhověno. Pravil zejmena: Vytrvali jsme věrně
v tom díle spasitelném, v obhajování a v uplat
ňování zákonitých ustanovení, dle kterých má
každý národ, šedy i národ náš neporušiteln
právo vzdělávati svou národnost a svou řeč.
dle kterých ustanovení žádná v zemi obvyklá
řeč nemá být odstrkována a zkracována, ani
některé vyhrazeno nějaké zvláštní, přednější
povýšenější místo.
M Š
profesor
Čelakovský
Kneidl
Pardubice
Matica
18
article
Matice od svého zřízení založila v 93 obeích
52 opatrovny (v Čechách 31, na Moravě 17
ve Slezsku 4), 70 škol obecných (v Čechách
60, na Moravě 7 a ve Slezsku 3), 7 středníe
škol, z těch 5 společně s mistními spolky
školskými a 1 vyšší školu obchodní. Letos vy-
držuje Matice 44 opatrovny, 46 škol obecných
a přispívá na vydržování 4 gymnasii a 1 vyšší
školy obchodní. Matice shromažďuje mládež, aby
dokázala, že jsou tu české děti, kterým se ne
dostává vzdělání způsobem přirozeným a aby
tak přiměla ony činitele, jichž jest to po právu
a dle platných zákonů povinností, zřizovati ve-
řejné školy české a německé všude, kde jich
jest potřebl, bez ohledu na nějaké čáry de-
markační. Avšak Matice, vynakládajíc značné
oběti hmotné na zřízení ústavů školních, dbá
svědomitě toho, aby peněz, těžce v národě n
sbíraných, také účelně a prospěšně bylo užito.
Tak snaží se především, aby školy matiční ne
zůstávaly pozadu za školami veřejnými a abs
byly školami opravdu národními. A přece, jak
často hřeší se proti tak jasné pravdě paeda-
gogické ve školách, kde prostředkem vychová-
vacím není jazyk mateřský!
Proto nikdo nesmí matičním školám upří
té zásluhy, že zvláště v místech, kde je mneho
lidu dělnického, jemuž sotva zbývá času dítko
své pocelovati, že tam zabraňují, aby z ciz
školy nevystupovala do života mládež citově
tupá a lhosíejná ku každé myšlénce ušlechti
lejší. Matiční školy nepřestávají na tom brániti
aby českému ditěti jazyk nebyl vyrván a nebyla
vzata národnost, ale v srdeích dítek vzněcuje
se ztlumená jiskra národního vědomí, vzbuzuje
se vážnost k drahé mluvě mateřské a pěstuje
láska k domácí půdě. A proto nespravedlivě
křivdí školám matičním, kdož prohlašují jez
dílny národních vášní. Matiční školy nebyly
nejsou a nebudou sídlem národní nevraživosti
Čechy
Morava
Slezsko 4
Matica
19
article
(Souhlas.)
A přece naplnily by se již folianty, kdyb
sneseno bylo, kolik překážek bylo Maticiz
minulé dvaceliletí překonati a kolik obětí byl
třeba vynaložiti, než. dodělati se mohla úspěchů
nějakých. (Tak jesti)
V další řeči uvedl doklady, jak nosprávn
je tvrzení, že v nekterých obeích není dosta-
tečné množství dítek, aby tam byla zřízen
škola veřejná. Tak zejmena v. Ledvicích je 253
ditek, v Třebušicích 265, v Záluží 377, v Ko
pistech 503, v Košťanech 306, v Trnovanee
600! atd. Není tudiž s pochopením, ktešl
mohlo se zdržovati zřízení veřejné školy na př
v Jihlavě, kde po osm let bylo přes /660 dltek
a v Mostě byle jich až 718
V poměrech těžkých vykonala Malice, cojí
bylo možno. Nehöstinné byly kraje, kam pozor-
nost svou obrátíla a podařilo-li se jí i ve tvrdé
skále otevříti zdroj přirozeného -vzdělání české
mládeži, nejpřednější zásluhu o to má český
lid, jeho vzorná obětavost. A idea Matice ne-
ochabla, nesestárla, nesevšedněla, nýbrž v moei
své a síle před zraky celého národa trvá dosu
v drobném prodejii
ranní číslo o sobá . . . 2a 8 k
odpoledni
. . . n2k
Ve alialkásh na venkově
ranní čole. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . Sh
Inserát
plalí se hotové papře
Fředplaeení a insetty pšijíná sdnini-
strace v Marinnské ulici č. a.
Tam nackěnejí se též rvdakee
tlskárna a sapsice „Nárudnick L.lstl“.
Rukopiry se nevraerjí.
Nárudnick
Ledvice
Třebušice
Záluží
Košťany
Jihlava
Most
Marinnský ulice
20
article
Řečník uvedl pak číselné doklady o obětavost
lidu českého. Všem korporacím, ústavům, časo-
pisectvu i jednotlivcům, zvláště pak těm, kteři
před svojí smrtí obmyslili Matici značnými legáty,
vyslovil jmenem Matice vřelé diky. Děkoval od-
borům dámským i mužským a děkoval rovněž
rodičům ditek ze škol matičních. Stiskněmež jim
v duchu vřele tu mozolnou pravici, ti jsou vla-
stenci praví, ti skutkem osvědčují: »Přislibujte
si mně, vyhrožujte si mně, přece zrádcem ne-
budu !« (Hlučný souhlas.)
Dále zmínil se řečník o snaze výboru za-
opatřiti učitelstvo v jeho postavení. Výbor Matice
používá télo příležitosti k tomu, aby přimluvi
se za vyslyšení prosby matičních učitelů, aby při
novém upravování služného učitelstva vůbec bylo
pamatováno učitelstva matičního a aby dovoleno
jim bylo zabezpečiti si pensi. Mimo to dovolává
se výbor matiční přízně místních a okresních
školních rad, aby bez újmy zasloužilých kandi-
dátů ze.škol veřejných, přihlédali ke kompetentům
z řad matičních učitelů.
Památka zesnulých učitelů matičních, jakož
i úřadníků její a dobrodinců uctěna byla po-
vstáním. Se slovy paedagoga končil řečník:
»Nechť se nejhroznější bouře snese, to cltím
přece v nejhlubší ňador Mloubí: Náš drahý ná-
rod český neskoná, on hrůzy všechny slavna
překoná!« (Hlučný souhlas a potlesk.)
Když pěvecký kruh »Tovačovský« zapěl
sbor »Milená má vlasti«, přikročeno k vyřízení
dalších odstavců denniho pořádku.
Tovačovský
Matica
21
article
Pan dr. Fuhrich poukázal k tomu,ž
Matiční činnost zejmena na Moravě není ukon-
čena. Je tam mnoho míst, kde by bylo nutno
školy zříditi, zejmena na Ostravsku a v oblastl
od Landškrouna, Zábřehu až k Jindřich. Hradci.
Žádal výbor Matice, aby těmto oblastem vě-
noval pozornost největší.
Pan dr. Mattuš pravil, že je dlužno pro-
jeviti poněkud všeobecnější ohlas o věci, o které
se jedná, také ze středu členstva. S potěšením
stojíme na prahu dvacátého roku Ústř. Matice
školské; s potěsením, pravím. Především dotk
se již toho také pan předseda, že v této sini,
v tomto spolku přes všechnu roztřištěnost na-
šeho národa na stránce politické svornost jest
heslem naším a jenom na této svornosti možno
docíliti velikých úkolů národních, z kterých jeden
sleduje naše Ústř. Matice školská. S radostí
můžeme pohližeti na výsledky, kterých Matice vy-
dobyla během těchto dvaceti let. Ukáži jen
k jednomu z těchto četných výsledků, které
nelze dosti oceniti a to jest, že střední škola
ve Slezsku převzata byla konečně ve správu
státní, proti které ale veden krutý boj nepřá-
telský. Doufám, že jest dílo to postaveno na
pevném základě žulovém a že vytrvá. Řečník
vyslovil diky oběma prvním předsedům Matice
jakož i členům výboru.
doktor
Fuhrich
Jindřich
Mattuš
Morava
Ostravsko
Landškroun
Zábřeh
Hradec
Slezsko
Matica
22
article
Náš národ ovšem má veliké úkoly před
Náš národ ovšem má veliké úkoly před
sebou a jest nabádán zvláště v oboru hospo-
dářském, aby se přičiniti hleděl, pokud možno
se vyrovnati se svým sousedem. Jedna z těch
vlastností, kterých u něho hledávám a které
mu doporučuji, jest zvláště spořivost, i říkám:
hleď ušetřiti, třeba jsi bojoval i s hmotnými
poměry nepříznivými, ukládej po krejearu a po
zlatých.
Řekl bych: do jisté míry Ústřední Matice
školská mně připadá jako ústav úsporný, nebot
každý ten haléř a každá koruna, kterou tam
přispívá vlastenecká oběťovnost tisíceré úroky
přinese, ne ovšem tomu, kdo je uložil, ale ná-
rodu celému.
A nyní, když stojíme na prahu třetíh
desetileti činnosti, můžeme vysloviti jen jedno
přání: aby tento boj, který se vede, který
z naší strany ovšem jest pouze bojem obran-
ným, brzy došel konce, aby dospělo se konečně
k utváření takových poměrů, že by zákonodár-
stvím byl učiněn konec tím, aby veškeré ty
školy menšinové, které jsou potřebny ať Čechu,
at Němci, sňaly se s bedra chudého národa a
aby se vydržovaly veškerou veřejností, tak jako
všechny veřejné školy. S díkem tedy k řízení
naší Ú. M. za čas minulý dovolují si vysloviti
zároveň přání, aby k tomuto šťastnému ukon-
čení výbor aspoň v dozírné době dospěl. (Vý-
borně.)
Pan Novák z Brna pravil, že přináší
pozdrav od starší sestry Matice školské brněn-
ské, která o 3 leta déle trvá nežli Ú. M. šk.
Čech
Němec
Novák
Brno
23
article
Přináším vám zároveň blahopřání k tomu, co
jste pro národ svůj a zajisté i Morava k němu
patří, i sebe vykonali a přednáším tu vroucí
prosbu, abyste nezapomínali na Moravu a na
Slezsko. Jak veliký jest rozdil mezi Prahou,
Brnem a Opavou.
Morava nemá hlavního města českého,
ačkoliv jest češtější nežli Čechy. Zajisté, kdo
poměry sleduje, pozná, že národnost česká da-
leko více jest rozšířena na Moravě a větší
okrsek ovládá nežli národnosť německá a dalo
by se souditi z toho, že Brno, hlavní město
této české Moravy aspoň poněkud bude sprave-
dlivo k českému národu a českému lidu. Avšak
jako v Brně ták i v Opavě stále tluče sprave-
dlnosť na vrata radnice, která jsou uzavřena
stále nespravedlnosť zasedá u stolu těch, kteřl
by měli spravedlivě k oběma národům se chovati
To, co bylo na Moravě vykonáno, bylo vyko-
náno zajisté po většině z národní obětavosti
Národní hnuti na Moravě roste, pohlíží k vám.
ku Praze, jako ke svému hlavnímu městu, po-
čítá na vaši podporu a ví, že jedině spása
kyne z Prahy a nikoliv z Brna, anebo z Opavy.
A proto zajisté přednáším prosbu jmenem Mo-
ravy, abyste nezapomínali sledovati její cíle
Pravím to jmenem celé Moravy, která od vás
hledá spásu, která ale jest odhodlána stůj co
stůj za vámi jíti v před a neohróženě. (Vý-
borně). Za 23 let vydobyla brněnská Matice
školská teprve 6 národních škol obečných. Pře
6,000.000 K sebrala brněnská Matice školská
Morava
Slezsko
Praha
Brno
Opava
Čechy