1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 244. ze dne 4. září 1900.
4
article
= Zajímavá vzpomínka uveřejněna těchto
dnů slavným italským spisovatelem Edmondem de
Amicis. »Bylo to roku 1860. Všechna mládež v Italii
byla nadšena pro Garibaldiho. V přestávkách mezí
vyučováním hovořili školáci v Turině a v Janově
skorem výhradně o činech tohoto slavného mužea
jeho »rudých košilích« a porovnávali je s hrdinnými
činy Leonida a Epaminonda. Bylo mi tehdáž 14 let
a sdílel jsem nadšení svých spolužáků. Avšak plato-
nické nadšení mi nestačilo a umínil jsem si tudiž,
že se dvěma svými soudruhy odeberu se na Sicilii
a připojím se ke slavnému tisíci. Složili jsme slav
nou přísahu, že svoje tajemství přísně zachováme
Rodičové nesměli o tom vědět; byli by se zajistě
opřeli odvážnému plánů tří školáků. S největší opa-
trností vyhledali jsme republikánského advokáta,
jenž v našem okrese řídil najímání Garibaldianů.
Advokát vlídně vyslechl naše přání. Schvaloval náš
šlechetný úmysl: »Přijďte zase za tři dny.? V usta
novený den byli jsme tu na novo. »Pánové,« pravil
advokát, »transport vojska, jenž v několika dnech
opustí Janov, jest již úplný. Přihlaste se zase příšt
týden.« Odešli jsme domů, ale tentokráte dosti mr-
zuti. Bylo nám zřejmo, že si z nás tropí šašky a
všichni tři připadli jsme na stejnou myšlenku. »Jsme
zrazeni! Tento advokát zná naše rodiče a zpravil je.
Amicis
Garibaldi
Leonid
Epaminondas
Turin
Janov
Sicílie
5
article
Jedná ve shodě s nimi. Nikdy neoblékneme červenou
košili!« Abychom ihned zvěděli plnou pravdu, vrátili
jsme se již příštího jitra k advokátovi a pověděli mu
upřímně, jaké máme podezření. »Pánové«, odpověděl
slavnostně, »je dobře, odjedete zejtra.« Upokojeni
ale poněkud rozčileni radilí jsme se, co činit. S mlu-
vili jsme plán útěku. Chtěli jsme, než se rozední,
uprchnout z otcovského domu a odebrat se na pro-
stranství za městem, kdež se musili shromáždit do-
brovolníci, ubírající se k moři. Abychom se po tmě
poznali, smluvili jsme heslo »San Fermo« a »Va-
rese«, jmena dvou vítězných bitev Garibaldianů, a
rozošli se na několik hodin. Vrátiv se domů, změřil
jsem výšku svého okna nad zemí. Opatřil jsemsi
provaz, a když se setmělo, připevnil jsem jej tak,
abych ho s balkonu snadno dosáhl. Rodičové ovšem
neměli ani tušení o nastávajícím útěku, to bylo pa-
trno. »Nebozí rodičové,« pomyslil jsem si. Když
jsem před spaním svoji matku políbil, byl bych má-
lem pozbyl odvahy. Avšak odvahu vnukla mi znovu
myšlenka: »Jest to pro vlast.« Za jitřního svitání
byl jsem připraven na cestu. Ale když jsem chtěl
vejít na balkon, abych se spustil po provaze, vešla
do pokoje matka: »Neodjedeš, milý hochu, vím vše
a schvalují tvoje vlastenectví. Ale není to ještě pro
tvoje stáří. Tvoji mladí přátelé rovněž neodcestují.
San Fermo
Virginie
6
article
Také jejich rodičové jsou zpraveni.« Mně se tato řeč
nikterak nelíbila: plakal jsem, protestoval, prosil, ale
matka nedala se obměkčit a musil jsem na konec
povolit. Zatím zpozoroval vrátný ze dvora provaz na
balkoně a křičel jako posedlý: »Zloděj, zloděj !«
Upokojili hodného muže a podezřelý provaz odstr-
něn. Musil jsem opět na lože. Poslechl jsem, ales
těžkým srdcem. Celé to dobrodružství zdálo se mi
teď tak směšné. Ještě dlouho mrzel jsem se na své
rodiče. Dnes však vzpomínám s jakousi tesknotou na
tuto episodu z doby svého mládí.«
= Jubileum podmořského telegrafu.
Dne 28. srpna 1850 položena první podmořská te
Musil
7
article
legrafní lano a tento první pokus znamená obrovský
pokrok ve vzájemných stycích vzdělaného světa.
Plán, spojiti Anglii s evropskou pevninou, pocházíz
roku 1840, kdy Wheststone podal anglické sněmovně
poslanců návrh k tomuto podniku. Možnost, telegra-
fovati pod vodou, dokázal rok před tím náčelník
elektrické telegrafie v Indii, O Shengnessy, ponořiv
do řeky Hugly, přítoku Ganku drát 7009 stop dlouhý.
Avšak provedení plánu Wheatstoňova předcházela
ještě řada jiných pokusů. Roku 1842 položil Morse
ve přístavu newyorském kabel od Casth. Gardenu k
Governors-Islandu. Již tehdáž navrhoval Morse pod-
mořské telegrafní spojení Evropy s Amerikou. Roku
1845 položil Ezre Cornell dva dráty, ovinuté bavinou,
isolované kaučukem a chráněné olověným obalem
nedaleko New Yorku do řeky Hudsonu. Následujícího
roku spojil prof. Hey ve přístavu portsmouthském
dvě lodi telegraficky se zemí a položil pak v témž
přístavu delší kabel do Watering Islandu k ostrovu
Wight. Armstrong položil k isolaci kabelu gutaperče
a takovýto drát z dělí dvou mil položil roku 1840
ředitel anglické jihozápadní dráhy Walker u Doveru
ve přístsvu folkestonském. Tím byla dokázána vhod-
nost gutaperče jakožto znamenitého isolačního pro-
středku a nebylo již nijaké závady proti provádění
větších kabelů. J. Brett ujal se znovu Wheatstoneova
plánu, spojiti Anglii a Francii kabelem. Podmořský
kabel, jejž dala zhotovit společnost jím v Paříži za-
řízená, skládal se z měděného drátu, 1.8 milimetru
silného a byl isolován vrstvou gutaperče, 5 milimetrů
silnou. Při pobřeží byl kabel opatřen olověnými
obaly. Kabel byl kolovým parníkem »Goliath« dne
28. srpna 1850 beze vší nehody za deset hodin po-
ložen na dno mořské mezi Doverem a mysem Gris-
nez. Pokus se zdařil. Kabel konal znamenité služby.
Wheststone
Hugla
Ezre Cornell
Hey
Wight
Armstrong
Walker
J Brett
Wheatstoneův
Gris
Anglie
Indie
Garden
Governor
Island
Evropa
Amerika
New York
Hudson
Watering Island
Dover
Francie
Paříž
Kablo
8
article
Třeba že několik dní po té nastalo přerušení služby,
poněvadž na skalnatém dně mořském na francouz-
ském pobřeží gutaperčový povlak se odřel, byl přece
podán důkaz, že po odstranění těchto nepatrných
závad, jimž bylo lze snadno zabránit, možno telegra-
fovati pod mořem na velké vzdálenosti. Položením
prvního kabelu užinou calaisskou zahájena perioda
velkých kabelů přes ocean, na jichž kladení počalo
se brzy po té pomýšlet. Ovšem první pokusy, opa-
tříti podmořské telegrafní spojení Atlantským oceanem,
selbaly následkem různých nehod a teprve roku
1866 dokončen první podmořský kabel mezi Evropou
a Amerikou a první telegram, jenž po něm byl za-
slán, byla zpráva o uzavření pražského míru.
= O právu na vlastní podobiznu, píše
americký jeden list. Má kdo právo zakázati uveřej-
něný, rozšiřování aneb obchodní využitkování své
podobizny. Touto otázkou zabývaly se v poslední
době častěji americké soudy. Koncem minulého roku
žádala v Michiganu vdova po známém právníku a po-
litiku zákazy proti továrníku doutníků, jenž jakýs
druh doutníků se jmenem a podobiznou jejího ze-
snulého manžela prodával jakožto »doutníky Johna
Atkinsona«. Vrchní soud státu odepřel vydání zá-
kazu. Doznal, že takovéto použití jmena nebo podo-
bizny proti vůli dotyčné osoby nebo příbuzných jest
neslušnost, ale není prý to porušení zákonného
práva. Uveřejněním podobizny nebyla žalobkyni způ-
sobena žádná patrná škoda, nebyla prý tím snížena
ve veřejné vážnosti. Žaloba vznikla prý toliko z ura-
ženého citu a zde zákon nemůže pomoci. Mezi řádky
dáno na jevo, že soud považuje zalobkyní za »přílis
Atkinson
Evropa
Amerika
9
article
citlivou.« — Šťastnější byla před několika měsíci pro-
vdaná dáma v Chicagu, známá krasavice, jejíž foto-
graficky rozmnožené podobizny použil podníkavý to-
várník »letních nápojů« k ozdobě svých láhví. Ža-
lobkyně dovozovala, že tímto zneužitím dostává se
její podobízna do hostinců a také jiných nikterak
slušných veřejných místností, což jest újmou její cti
a pověsti. Soudce povolil zákaz z důvodu, že každá
dáma má bezpodmínečné právo, zakázati použití své
podobizny na jakémkoli druhu lahví. — Ještě dů-
kladnější jest rozhodnutí soudce newyorského Su-
preme-courtu, jenž těchto dnů u příležitosti žaloby
18leté dívky proti mlynářské firmě, jež užila její po-
dobizny k účelům reklamním, rozhodl, že žalobkyně
nejen má právo, žádati zákaz, nýbrž že má též ná-
rok na odškodné. Neboť nejen že nedovoleným po-
užitím a rozšiřováním podobízen spáchána značná
urážka citu dotyčné osoby, jež tímto způsobem proti
své vůli dostala se na veřejnost, nýbrž jest to i po-
rušení práva majetku. Podobizna jest majetkem do-
tyčné osoby, a má-li takováto podobizna zvláštní
cenu k účelům reklamním neb návěštním, má nárok
na výhodu z toho vznikající majitel podobizny a ni-
koliv kterákoli osoba, jež jí užila bez dovolení.
Chicago
10
title
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král
Praha
11
article
V úterý 4. září.
12
article
295. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
V studní.
Komická opera o jednom dějství. Složil Vilém Blodek.
S textem od K. Sabiny.
Komedianti.
Lyrické drama o dvou dějstvích. Slova i hudbu
napsal R. Leoncavallo. Z vlaského přeložil
V. J. Novotný.
Začátek o 7. hodině.
Blodek
R Leoncavallo
V J Novotná
13
article
Arena na Smíchově.
Arena na Smíchově.
V úterý 4. září.
Začátek o 7. hod.
K dobročinnému účelu:
Katakomby.
Smíchov
14
article
Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech.
V úterý 4. z
ačátek o 1/27. hod.
Král
Pištěkův letnit divadlo
15
title
Po druhé: Rosenkranz a Giildenstern.
Rosenkranz
Giildenstern
16
article
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Začátek o 1/27. hod.
V úterý 4. září.
Po druhě: Paní Leverdierová
Konec o 1/810. hod.
Leverdierová
17
title
Národní divadlo.
národní divadlo
18
article
Ředitel V. Suk.
Ředitel V. Suk.
20422
V Suk
20
article
zdrtí každého, kdokoli po tomto vyhlášení ještě by se od-
vážil protiviti se svrchovanosti národa.«
— Nuže, pravil Hulot, když tento výnos konsulů
veřejně byl přečten, je to dosti otcovské. Uhlídáte však,
že přes to ani jeden royalistický lupič nezmění svého
mínění.
Velitel měl pravdu. Proklamace tato způsobila jen,
že každý se přimknul tím těsněji ku své straně. Po ně-
kolika dnech dostalo se Hulotovi a jeho soudruhům po-
sily. Nový ministr války jim oznámil, že generál. Brune
byl ustanoven, aby převzal velení nad vojskem v depar-
tementech l'Orne a la Mayenne. Netušená činnost oživila
záhy všecka odvětví vlády. Oběžník ministerstva válkya
policie ohlašoval, že k potlačení vzpoury v zárodku
již byla učiněna rázná opatření, jichž provedéní bylo
svěřeno náčelníkům vojenských velitelství. Ale chouani a
Vendějané již byli použili nečinnosti republiky, by zemi
pobouřili a se ji úplně zmocnili; také byla poslána nová
proklamace od konsula. Tentokráte mluvil generál k vojsku:
Hulot
Brun
Mayenne
tementy l ' Orne
22
article
Na západě již zbývají jen lupičí, emigranti a ná-
mezdníci Angličanu.
Armáda čítá více než šedesáte tisíc statečných
mužů; kéž záhy uslyším, že náčelníci odbojníků dožili.
Slávy se dobývá jen namáháním; kdyby možno bylojí
nabýt v hlavním stanu ve velkých městech, kdož byjí
neměl?...
Vojáci! nechť jste jakékoli hodnosti, vděčnost národa
jest vám zabezpečena. Abyste se jí stali hodnými, nutno
vzdorovati drsnosti počasí, ledu, sněhu, krutému mrazu
Angličan
23
article
— Hlupáku, mám při sobě deset tisíc franků! od-
větil d'Orgemont, ukazuje na své široké střevíce. Může se.
člověk bránit, má-li tolik peněz u sebe?
Měne--Bien škrábal se za ušima a ohlédl se, ale
noví jeho soudruzi již úplně zmizeli.
Hulot a jeho vojíni zastavili se v Ernée, aby uložili
raněné v nemocnici tohoto městečka; po té nepřerušila
žádná nehoda dalšího pochodu vojska republikánského,
tak že dorazilo bez pohromy do Mayennu. Zde mohl
velitel na zejtří rozluštiti všechny své pochybnosti v pří-
čině cesty, kterou se ubíral poštovní vůz; neboť druhého
dne dověděli se obyvatelé města, že pošta byla oloupena.
Po několika dnech dodaly úřady do Mayennu dosti vla-
stenecky smýšlejících nováčků, tak že Hulot mohl z nich
doplniti řady své polobrigády. Brzy po té rozšířily se
o povstání pověsti dosti znepokojující. Vzpoura vypukla
všeobecně na všech místech, kde chouani a Vendéjané
za poslední války zřídili hlavní ohniska tohoto požáru.
V Bretoňsku zmocnili se royalisté Pontorsonu, aby si za-
bezpečili spojení s mořem. Saint-James, ležící mezi Pon-
torsonem a Fougrem, bylo od nich rovněž dobytoa
zdálo se, že z něho chtějí učiniti na krátkou dobu zbro-
jiště, střed pro své sklady a operace. Neboť odtud mohli
bezpečně udržovati spojení mezi Normandií a Morbihanem.
Podřízení vůdcové projížděli tyto tři země, volajíce stou-
pence monarchie do zbraně a snažíce se dociliti sjedno-
cenosti v celém podniku svém. Tyto rejdy se shodovaly
se zprávami z Vendée, kde podobné pikle působením čtyř
slavných vůdců, abbého Vernala, hraběte de Fontaine, de
Chatillon a Suzannetta zemi pobuřovaly. Rytíř de Valois,
markýz d'Esgrignons a Troisville byli prý jejich spojenci
v departementě 1'Orne. Hlavou obrovského plánu operač-
Hulot
Pontorson
Fougr
Vernal
Fontain
jít Chatillon
Esgrignons
Troisville
Měne
SaintJames
Pon
Normandie
Vendée
Rytíř jít Valois
d ' Orgemont
1 ' Orne