ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 e6b90b30-677a-11dc-bb34-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 24 celkem · entity: person 38, place 33, org 6, work 1
1 masthead
Románová příloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 244. ze dne 4. září 1900.
3 title
Různé zprávy.
4 article
= Zajímavá vzpomínka uveřejněna těchto dnů slavným italským spisovatelem Edmondem de Amicis. »Bylo to roku 1860. Všechna mládež v Italii byla nadšena pro Garibaldiho. V přestávkách mezí vyučováním hovořili školáci v Turině a v Janově skorem výhradně o činech tohoto slavného mužea jeho »rudých košilích« a porovnávali je s hrdinnými činy Leonida a Epaminonda. Bylo mi tehdáž 14 let a sdílel jsem nadšení svých spolužáků. Avšak plato- nické nadšení mi nestačilo a umínil jsem si tudiž, že se dvěma svými soudruhy odeberu se na Sicilii a připojím se ke slavnému tisíci. Složili jsme slav nou přísahu, že svoje tajemství přísně zachováme Rodičové nesměli o tom vědět; byli by se zajistě opřeli odvážnému plánů tří školáků. S největší opa- trností vyhledali jsme republikánského advokáta, jenž v našem okrese řídil najímání Garibaldianů. Advokát vlídně vyslechl naše přání. Schvaloval náš šlechetný úmysl: »Přijďte zase za tři dny.? V usta novený den byli jsme tu na novo. »Pánové,« pravil advokát, »transport vojska, jenž v několika dnech opustí Janov, jest již úplný. Přihlaste se zase příšt týden.« Odešli jsme domů, ale tentokráte dosti mr- zuti. Bylo nám zřejmo, že si z nás tropí šašky a všichni tři připadli jsme na stejnou myšlenku. »Jsme zrazeni! Tento advokát zná naše rodiče a zpravil je.
Amicis Garibaldi Leonid Epaminondas Turin Janov Sicílie
5 article
Jedná ve shodě s nimi. Nikdy neoblékneme červenou košili!« Abychom ihned zvěděli plnou pravdu, vrátili jsme se již příštího jitra k advokátovi a pověděli mu upřímně, jaké máme podezření. »Pánové«, odpověděl slavnostně, »je dobře, odjedete zejtra.« Upokojeni ale poněkud rozčileni radilí jsme se, co činit. S mlu- vili jsme plán útěku. Chtěli jsme, než se rozední, uprchnout z otcovského domu a odebrat se na pro- stranství za městem, kdež se musili shromáždit do- brovolníci, ubírající se k moři. Abychom se po tmě poznali, smluvili jsme heslo »San Fermo« a »Va- rese«, jmena dvou vítězných bitev Garibaldianů, a rozošli se na několik hodin. Vrátiv se domů, změřil jsem výšku svého okna nad zemí. Opatřil jsemsi provaz, a když se setmělo, připevnil jsem jej tak, abych ho s balkonu snadno dosáhl. Rodičové ovšem neměli ani tušení o nastávajícím útěku, to bylo pa- trno. »Nebozí rodičové,« pomyslil jsem si. Když jsem před spaním svoji matku políbil, byl bych má- lem pozbyl odvahy. Avšak odvahu vnukla mi znovu myšlenka: »Jest to pro vlast.« Za jitřního svitání byl jsem připraven na cestu. Ale když jsem chtěl vejít na balkon, abych se spustil po provaze, vešla do pokoje matka: »Neodjedeš, milý hochu, vím vše a schvalují tvoje vlastenectví. Ale není to ještě pro tvoje stáří. Tvoji mladí přátelé rovněž neodcestují.
San Fermo Virginie
6 article
Také jejich rodičové jsou zpraveni.« Mně se tato řeč nikterak nelíbila: plakal jsem, protestoval, prosil, ale matka nedala se obměkčit a musil jsem na konec povolit. Zatím zpozoroval vrátný ze dvora provaz na balkoně a křičel jako posedlý: »Zloděj, zloděj !« Upokojili hodného muže a podezřelý provaz odstr- něn. Musil jsem opět na lože. Poslechl jsem, ales těžkým srdcem. Celé to dobrodružství zdálo se mi teď tak směšné. Ještě dlouho mrzel jsem se na své rodiče. Dnes však vzpomínám s jakousi tesknotou na tuto episodu z doby svého mládí.« = Jubileum podmořského telegrafu. Dne 28. srpna 1850 položena první podmořská te
Musil
7 article
legrafní lano a tento první pokus znamená obrovský pokrok ve vzájemných stycích vzdělaného světa. Plán, spojiti Anglii s evropskou pevninou, pocházíz roku 1840, kdy Wheststone podal anglické sněmovně poslanců návrh k tomuto podniku. Možnost, telegra- fovati pod vodou, dokázal rok před tím náčelník elektrické telegrafie v Indii, O Shengnessy, ponořiv do řeky Hugly, přítoku Ganku drát 7009 stop dlouhý. Avšak provedení plánu Wheatstoňova předcházela ještě řada jiných pokusů. Roku 1842 položil Morse ve přístavu newyorském kabel od Casth. Gardenu k Governors-Islandu. Již tehdáž navrhoval Morse pod- mořské telegrafní spojení Evropy s Amerikou. Roku 1845 položil Ezre Cornell dva dráty, ovinuté bavinou, isolované kaučukem a chráněné olověným obalem nedaleko New Yorku do řeky Hudsonu. Následujícího roku spojil prof. Hey ve přístavu portsmouthském dvě lodi telegraficky se zemí a položil pak v témž přístavu delší kabel do Watering Islandu k ostrovu Wight. Armstrong položil k isolaci kabelu gutaperče a takovýto drát z dělí dvou mil položil roku 1840 ředitel anglické jihozápadní dráhy Walker u Doveru ve přístsvu folkestonském. Tím byla dokázána vhod- nost gutaperče jakožto znamenitého isolačního pro- středku a nebylo již nijaké závady proti provádění větších kabelů. J. Brett ujal se znovu Wheatstoneova plánu, spojiti Anglii a Francii kabelem. Podmořský kabel, jejž dala zhotovit společnost jím v Paříži za- řízená, skládal se z měděného drátu, 1.8 milimetru silného a byl isolován vrstvou gutaperče, 5 milimetrů silnou. Při pobřeží byl kabel opatřen olověnými obaly. Kabel byl kolovým parníkem »Goliath« dne 28. srpna 1850 beze vší nehody za deset hodin po- ložen na dno mořské mezi Doverem a mysem Gris- nez. Pokus se zdařil. Kabel konal znamenité služby.
Wheststone Hugla Ezre Cornell Hey Wight Armstrong Walker J Brett Wheatstoneův Gris Anglie Indie Garden Governor Island Evropa Amerika New York Hudson Watering Island Dover Francie Paříž Kablo
8 article
Třeba že několik dní po té nastalo přerušení služby, poněvadž na skalnatém dně mořském na francouz- ském pobřeží gutaperčový povlak se odřel, byl přece podán důkaz, že po odstranění těchto nepatrných závad, jimž bylo lze snadno zabránit, možno telegra- fovati pod mořem na velké vzdálenosti. Položením prvního kabelu užinou calaisskou zahájena perioda velkých kabelů přes ocean, na jichž kladení počalo se brzy po té pomýšlet. Ovšem první pokusy, opa- tříti podmořské telegrafní spojení Atlantským oceanem, selbaly následkem různých nehod a teprve roku 1866 dokončen první podmořský kabel mezi Evropou a Amerikou a první telegram, jenž po něm byl za- slán, byla zpráva o uzavření pražského míru. = O právu na vlastní podobiznu, píše americký jeden list. Má kdo právo zakázati uveřej- něný, rozšiřování aneb obchodní využitkování své podobizny. Touto otázkou zabývaly se v poslední době častěji americké soudy. Koncem minulého roku žádala v Michiganu vdova po známém právníku a po- litiku zákazy proti továrníku doutníků, jenž jakýs druh doutníků se jmenem a podobiznou jejího ze- snulého manžela prodával jakožto »doutníky Johna Atkinsona«. Vrchní soud státu odepřel vydání zá- kazu. Doznal, že takovéto použití jmena nebo podo- bizny proti vůli dotyčné osoby nebo příbuzných jest neslušnost, ale není prý to porušení zákonného práva. Uveřejněním podobizny nebyla žalobkyni způ- sobena žádná patrná škoda, nebyla prý tím snížena ve veřejné vážnosti. Žaloba vznikla prý toliko z ura- ženého citu a zde zákon nemůže pomoci. Mezi řádky dáno na jevo, že soud považuje zalobkyní za »přílis
Atkinson Evropa Amerika
9 article
citlivou.« — Šťastnější byla před několika měsíci pro- vdaná dáma v Chicagu, známá krasavice, jejíž foto- graficky rozmnožené podobizny použil podníkavý to- várník »letních nápojů« k ozdobě svých láhví. Ža- lobkyně dovozovala, že tímto zneužitím dostává se její podobízna do hostinců a také jiných nikterak slušných veřejných místností, což jest újmou její cti a pověsti. Soudce povolil zákaz z důvodu, že každá dáma má bezpodmínečné právo, zakázati použití své podobizny na jakémkoli druhu lahví. — Ještě dů- kladnější jest rozhodnutí soudce newyorského Su- preme-courtu, jenž těchto dnů u příležitosti žaloby 18leté dívky proti mlynářské firmě, jež užila její po- dobizny k účelům reklamním, rozhodl, že žalobkyně nejen má právo, žádati zákaz, nýbrž že má též ná- rok na odškodné. Neboť nejen že nedovoleným po- užitím a rozšiřováním podobízen spáchána značná urážka citu dotyčné osoby, jež tímto způsobem proti své vůli dostala se na veřejnost, nýbrž jest to i po- rušení práva majetku. Podobizna jest majetkem do- tyčné osoby, a má-li takováto podobizna zvláštní cenu k účelům reklamním neb návěštním, má nárok na výhodu z toho vznikající majitel podobizny a ni- koliv kterákoli osoba, jež jí užila bez dovolení.
Chicago
10 title
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král Praha
11 article
V úterý 4. září.
12 article
295. hra v předpl. (3. čtvrtka.) V studní. Komická opera o jednom dějství. Složil Vilém Blodek. S textem od K. Sabiny. Komedianti. Lyrické drama o dvou dějstvích. Slova i hudbu napsal R. Leoncavallo. Z vlaského přeložil V. J. Novotný. Začátek o 7. hodině.
Blodek R Leoncavallo V J Novotná
13 article Arena na Smíchově.
Arena na Smíchově. V úterý 4. září. Začátek o 7. hod. K dobročinnému účelu: Katakomby.
Smíchov
14 article Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech. V úterý 4. z ačátek o 1/27. hod.
Král Pištěkův letnit divadlo
15 title
Po druhé: Rosenkranz a Giildenstern.
Rosenkranz Giildenstern
16 article Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře. Začátek o 1/27. hod. V úterý 4. září. Po druhě: Paní Leverdierová Konec o 1/810. hod.
Leverdierová
17 title
Národní divadlo.
národní divadlo
18 article Ředitel V. Suk.
Ředitel V. Suk. 20422
V Suk
20 article
zdrtí každého, kdokoli po tomto vyhlášení ještě by se od- vážil protiviti se svrchovanosti národa.« — Nuže, pravil Hulot, když tento výnos konsulů veřejně byl přečten, je to dosti otcovské. Uhlídáte však, že přes to ani jeden royalistický lupič nezmění svého mínění. Velitel měl pravdu. Proklamace tato způsobila jen, že každý se přimknul tím těsněji ku své straně. Po ně- kolika dnech dostalo se Hulotovi a jeho soudruhům po- sily. Nový ministr války jim oznámil, že generál. Brune byl ustanoven, aby převzal velení nad vojskem v depar- tementech l'Orne a la Mayenne. Netušená činnost oživila záhy všecka odvětví vlády. Oběžník ministerstva válkya policie ohlašoval, že k potlačení vzpoury v zárodku již byla učiněna rázná opatření, jichž provedéní bylo svěřeno náčelníkům vojenských velitelství. Ale chouani a Vendějané již byli použili nečinnosti republiky, by zemi pobouřili a se ji úplně zmocnili; také byla poslána nová proklamace od konsula. Tentokráte mluvil generál k vojsku:
Hulot Brun Mayenne tementy l ' Orne
22 article
Na západě již zbývají jen lupičí, emigranti a ná- mezdníci Angličanu. Armáda čítá více než šedesáte tisíc statečných mužů; kéž záhy uslyším, že náčelníci odbojníků dožili. Slávy se dobývá jen namáháním; kdyby možno bylojí nabýt v hlavním stanu ve velkých městech, kdož byjí neměl?... Vojáci! nechť jste jakékoli hodnosti, vděčnost národa jest vám zabezpečena. Abyste se jí stali hodnými, nutno vzdorovati drsnosti počasí, ledu, sněhu, krutému mrazu
Angličan
23 article
— Hlupáku, mám při sobě deset tisíc franků! od- větil d'Orgemont, ukazuje na své široké střevíce. Může se. člověk bránit, má-li tolik peněz u sebe? Měne--Bien škrábal se za ušima a ohlédl se, ale noví jeho soudruzi již úplně zmizeli. Hulot a jeho vojíni zastavili se v Ernée, aby uložili raněné v nemocnici tohoto městečka; po té nepřerušila žádná nehoda dalšího pochodu vojska republikánského, tak že dorazilo bez pohromy do Mayennu. Zde mohl velitel na zejtří rozluštiti všechny své pochybnosti v pří- čině cesty, kterou se ubíral poštovní vůz; neboť druhého dne dověděli se obyvatelé města, že pošta byla oloupena. Po několika dnech dodaly úřady do Mayennu dosti vla- stenecky smýšlejících nováčků, tak že Hulot mohl z nich doplniti řady své polobrigády. Brzy po té rozšířily se o povstání pověsti dosti znepokojující. Vzpoura vypukla všeobecně na všech místech, kde chouani a Vendéjané za poslední války zřídili hlavní ohniska tohoto požáru. V Bretoňsku zmocnili se royalisté Pontorsonu, aby si za- bezpečili spojení s mořem. Saint-James, ležící mezi Pon- torsonem a Fougrem, bylo od nich rovněž dobytoa zdálo se, že z něho chtějí učiniti na krátkou dobu zbro- jiště, střed pro své sklady a operace. Neboť odtud mohli bezpečně udržovati spojení mezi Normandií a Morbihanem. Podřízení vůdcové projížděli tyto tři země, volajíce stou- pence monarchie do zbraně a snažíce se dociliti sjedno- cenosti v celém podniku svém. Tyto rejdy se shodovaly se zprávami z Vendée, kde podobné pikle působením čtyř slavných vůdců, abbého Vernala, hraběte de Fontaine, de Chatillon a Suzannetta zemi pobuřovaly. Rytíř de Valois, markýz d'Esgrignons a Troisville byli prý jejich spojenci v departementě 1'Orne. Hlavou obrovského plánu operač-
Hulot Pontorson Fougr Vernal Fontain jít Chatillon Esgrignons Troisville Měne SaintJames Pon Normandie Vendée Rytíř jít Valois d ' Orgemont 1 ' Orne
24 title
Chonaní.