1
masthead
V Praze, v uterý dne 4. září.
Praha
2
masthead
K číslu 244.
čislo v Praze za 2t
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy.
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
Praha
4
article
NARU
NARU
na měsíc 2 K — b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
Nara
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Krise.
Z Vídně, 4. září. O krisi vnitro-
politické je zpráv poskrovnu. »Fremden-
blatt« oznamuje: »Rozhodnutí ve příčině ná-
pravy situace se ještě nestalo. Domněnka, že
bude říšská rada rozpuštěna, postupuje
více do popředí.
Zcela nový návrh na zažehnání všech
obstrukcí podává dnes »Reichswehr«.
Podle jejího mínění nespomůže pranic ani
rozpuštění říšské rady, ani by nespomohlo
odstoupení celého kabinetu. Nic by se tímto
opatřením také nepolepšilo. Podle soudu
jmenovaného listu jediná spása kyne, ome-
zí-li se budget tak, aby všichni národové
všechny jich vrstvy to pociťovaly, tak aby
rozpočtem všechny strany byly vyhladověny.
Od takové methody očekává jmenovaný
list, že bude míti v následek, že potom ne-
bude zvolen ani jediný obstrukční poslanec.
»Ostdeutsche Rundschau« vě-
nuje stať postavení ministra dra. Rez ka
vůči kabinetu a vůči českým poslancům a
dospívá k závěru, že poměr na obou stra-
nách je nepřirozený, ježto nemůže býti do-
puštěno, aby zastoupení v kabinetě měla
strana opposiční, natož obstrukční. »Ost-
deutsche Rundschau« zapomíná, že německá
obstrukce měla ve Thunově kabinetu svého
dra. Bärenreithra.
Rez
Thunův
Vídeň
Ostdeutsche Rundschau
6
article
Vídeň žádá opět za pomoc státu.
Z Vídně, 4. září. Zdejší magistrát po
dal vládě žadost, aby vzhledem na blízké
aktivování nového zákona o právu do-
movském, podle kterého stanou se do-
movského práva ve Vídni účastni rokem
1901 obyvatelé 10 let tady meškající, celá
potravní daň státní ve Vídni
byla postoupena obci. Pisatel tohoto
podání, poslanec na říšské radě dr. Weiss-
kirchner vypočetl. že práva domovského
v roce budoucím nabude celkem 663.000
osob, čímž vzejde městu Vídni se zřetelem
na právo chudinské atd. nový výdaj 4 až
41 millionu zl. Celkový výtěžek státní daně
potravní ve Vídni činí za rok 8 millionů
zl. Podle »Neues Wiener Journalu« vláda
prý je ochotna postoupiti městu Vídni
polovinu tohoto výnosu.
Zdražování uhlí ve Vídni.
Z Vídně, 4. září. Zdejší obchodníci
s uhlím v malém oznamují svým odběra-
telům, že zvýšili ceny metr. centu na
1 zl. 6 kr. Tím podražilo uhlí v krátké době
o 30 kr. Zároveň oznamují svými roz-
nášeči konsumentům, že v době nejbližší
dlužno se jim připraviti na nové zvýšení.
doktor
Weiss
Wiener
Vídeň
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 4. září, (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: J. V. císař udělil místo-
držitelovi na Moravě hr. Zierotinovi,
zemskému presidentovi v Bukovině baronu
Bourguigňonovi a zemskému hejtma-
novi v Bukovině Janu Lupulovi hodnost
tajného rady.
císař
Zierotin
Bourguigňon
Lupul
Vídeň
Morava
Bukovina
Wiener Zeitung
8
article
Boje v Číně.
Boje v Číně.
Z Paříže, 3. září. (C.-B.) Admirá
Courejolles telegrafuje, že dal dělové lodi
»Surprise« rozkaz, aby plula co nejdále po řece
Jangtse.
Z Frankfurtu, 3. září. (C.-B.) Dl
zprávy »Frankfurter Zeitung« ze Šanchaje ode-
bere se »Batavia« na přání konsulárního sboru
ze Šanchaje do Vusungu a tam vysadí německé
vojsko, jež bude podporovati Angličany a Fran-
couze při udržování pořádku.
Z Londýna, 3. září. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« dovídá se: Zdá se sotva možným,
aby velmoci ohledně své příští akcey
Číně na něčem určitém se usnesly, dokud vy-
slancové v Pekinu o tamějším stavu věcí ne-
podají zevrubnou zprávu. Ne dosta tek
zpráv z Pekinu působí starosti a
neméně okolnost, že není lze do-
cíliti s vyslanei spojení, anižje
známá toho příčina. Soudí se, že Číňané opět
telegrafické spojení přerušili. Vážnost situace
sesiluje se také další okolností, že se neví, jaké
stanovisko zaujímá a co zamýšlí uprchlá čínská
Z Washingtonu, 3. září. (C.-B.) Dle
zprávy, jež došla generálního lékaře, má a me-
vláda.
Courejolles
Angličan
Fran
Číňan
Čína
Paříž
Frankfurt
Šanchaj
Batavia
Vusung
Londýn
Peking
Washington
Reuterův kancelář
9
article
Předplaceni
a inseräty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
rické vojsko v Číně nemocných 150 mužů
ve Fronte a 200 v Tjencinu.
Oběť německého nátlaku.
V Podmoklech, 2. září 1900.
(Pův. zpr. »Nár. Listů«.)
Dnešním dnem opustil inženýr pan Ant.
Kerhart po šestnáctiletém vzorném působení
Podmoklí. Opustil je jako oběť fanatického
terroru, v jehož čelo se postavila obecní repre-
sentace zdejší a jemuž ochotně povolilo c. k.
železniční řiditelství v Praze, přesadivši, jak
jsme již dříve dopsali, svrchu jmenovaného pana
inženýra do Tábora, kde svoje vlastenectví od-
pykati musí ztrátou as dvě stě zlatých na pří-
bytečném.
K tomuto přesazení dovídáme se zajímavý
fakt, který podivně illustruje nestrannost svrchu
jmenovaného řiditelstva vůči českému úřad-
nictvu:
Dle organisačního statutu může c. k. že-
lezniční řiditelství přesaditi zástupce přednosty
topírny jen se svolením železničního mini-
sterstva.
Antonín
Kerhart
Čína
Tjencin
Podmokly
Praha
Tábor
11
article
Nuže, přesazení pana inž. Kerharta, jenž
zmíněnou hodnost zde zastával, bylo dekreto-
váno v úřadním listě pražského řiditelství č. 33
ze dne 28. července, na zakročení krutě
postiženého úřadníka pak sděleno mu v nedávno
minulých dnech zvláštním výnosem, že c. k.
ministerstvo výnosem ze dne 11. srpna pře-
sazení toto schválilo.
Měli všichni úřadníci tohoto podniku za to,
že ředitelství v Praze jednalo na pokyn z Vídně,
že páky německo-nacionální nasazeny u přístup-
nějšího panu Furnierovi ministerstva, a tu náhle
sám pražský tento úřad centrální doznal, že
železniční ministerstvo o této službičce, proká-
zané zdejším Němcům ani nevědělo, že nikoliv
Vídeň, nýbrž že pražské ředitelství o své
újmě povolilo nátlaku a pro svoji ochotu k pod-
mokelským nacionálům vymahalo sobě schvá-
lení u ministerstva — dodatečně!
Čechové podmokelští těžce nesou ztrátu
pana inž. Kerharta — bylť ve zdejší společnosti
oblíben právě pro tichou, mírnou, nevyzýyavou
povahu; bylť on nepřítelem každé okázalosti
a každého hlučnějšího projevu a jeho rozvaze
Ing
Kerhart
Furnier
Němec
Čecho
Praha
Vídeň
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Kontušovka.
Podává Al. S.
Pamatuji se dobře na náš studentský po-
kojík; byl malý, ale dosti útulný a v něm rok
od roku přebývalo pravidelně tré gymnasistů.
Nejstarší provodil vládu a jemu příslušely také
znamenité přednosti. Měl výhradný stůl, kdežto
my dva mladší sedávali u druhého stolu spo-
lečně; on měl na péči gratulace v den jmenin
našich stravovatelů a jiné funkce příležitostné a
slavnostní, k němu oni se uchylovali zvláště
v písemných svých záležitostech, neboť náš pán,
ač jinak byl člověk z míry dobrý, byl přece
v písmu jaksi sláb a v potýčkách s měkkým a
tvrdým y málo kdy zůstal vítězem. Náš pán
vcházel již do věku kmetského. Za životní po-
volání obral sobě řemeslo sedlářské, jež právě,
když já zaujal místo Benjamina, pověsil na
hřebík a zbytek života svého trávil dále spoko-
jeně v hodnosti domácího pána pěkného ná-
rožního domu.
A jako dnes vidím ho ještě, jak po obědě
na zahrádce, když počasí dovolilo, pokuřuje sobě.
probíral v denních listech stránku za stránkou,
řádku za řádkou, až libý spánek urovnal vše-
chen ten neklid světský, to zrychlení jevící se
ve spletitých politických situacích, v různých
udalostech dne atd. a místo stesku na nynější
časy — zapájeného tak mnohým douškem nade
vše mu milé kontušovky — blahý úsměv spo-
kojenosti vykouzlil.
Benjamin
13
article
Kontušovka to byla jeho »stálice«, jak ří-
kala naše paní a poněvadž není dobře býti člo-
věku samotnému, i náš pán si rád a velmi rád
»pokřápal«. My studenti, mohu říci, jsme měli
pána, ač nás mnohdy svým »křápáním« o dlou-
hou chvíli velmi vzácného času připravil, velmi
rádi. V těch nekonečných zimních večerech bý-
vala chudáku často dlouhá chvíle.
»Pánové,« otevrou se dvéře v našem po-
kojíku a vchází náš pán s lahví ,stálice“, »ne-
máte chuť na ,slzičku“, já vím, že tímhle pan
Alois nezahodí! No, no, já vás nebudu zdržo-
vati, máte-li dnes mnoho učení,« to byla jeho
stálá řeč a při tom obracel se k naší hlavě.
oktavánovi, který již počítal, za kolik měsíců
bude míti po maturitě.
Pustil-li se on do hovoru, i my rozvázali
své jazyky a již to šlo. Hůře však bylo, když
pan oktaván podotknul, že má dnes mnoho dření
a omezil se na pouhý dík za »slzu«. Často jsem
v takové chvíli pozoroval, že náš pán jako se
sklamanou tváří od nás odcházel — a tu již
pravidelně spat . .. Byl-li dobře rozpoložen, rád
hovořil o válce v šestašedesátém roce. Naše
město leželo právě v bitevní čáře a bylo okku-
pováno pruským vojskem. Náš pán znal všecky
podrobnosti a my jeho slabou stránku. Jaký div,
že jsme mívali občas chuť na kontušovku —
vždyť byla tak dobrá . .
V takém rozpoložení bylo jedinou naší sta-
rostí, abychom se nějakým způsobem dostali do
té »prajské války« a to bývalo z pravidla
mou péčí.
Alois
oktaván
14
article
»Tak, pane Alois, co pak jste dělal dnes,«
vtipkoval mne náš pán, což bylo pro nás do-
brým znamením.
A pan Alois již začal, kde byl aneb co se
učil, ale podivno: býval vždycky buď na vojen-
ském cvičišti aneb se učil dějepisu a okamžlkem
svištělo vzduchem olovo, ozýval se rachot střel,
signály — hotová vojna. Nežli však pan Alois
zmobilisoval armádu, svedl čety v šik, ujímal
se pán slova a prajská válka rozvinula se v celé
své velikosti: buď na severu táhly pluky vojska
nepřátelského, buď líčeny podrobnosti v našem
městě aneb konečně táhl ku Hradci Králové.
Jako vykouzlena, záříc, objevila se na stole
»stálice«. S postupem vojska postupovali jsme
i my v tahu a jak soustřeďovalo se vojsko
k rozhodné operaci, sváděny drobné potýčky,
prázdnily se naše sklenky a činěny výpady na
»stálici«, která již polovičním okem pohlížela
na svízele mladších spolubojovníků. Často, dříve
nežli utkaly se přední stráže v boji, padla rána
a okamžikem ustal veškerý ruch na bojišti.
»Starý, což pak jsi se dnes už dost nevy-
křápal?« ozval se hlas naší paní, »jdi už spat.«
»Povolíme bojujícím dočasné příměří,« smál
se starý pán, chystaje se na lože.
»Ať žijí, dosud jsouce ve blahé naději,«
ozval se pan abiturient a na to cinkot čtyř
sklínek.
»Ať žije náš domácí pán!« volá pan Alois.
»A dobrou noc,« dodal náš pán.
Nové přiťuknutí tlumočilo, že jest to přá-
ním všech přítomných.
Alois
Stará
abiturient
Hradec Králové