1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu II. června 1913.
Praha
4
article
in rannia večerní llsty
přodplácí sn
V Prase v admainistraclt
na Bortlcta . . . . 8 K —
s dvoji donáškou
a měsíe-
na čtvrt ista . . . . 1 K elh
ve Mliálkáchi
na měsle . . . . . 2 K 30
Poštou.
na měslo,
na čtvrt iota : . . . 8 K 80k
s dvoji zásilkou
na měsíe,
na čtvrt iota !: . : k k
Pošta
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Válku nebo spolek?
Válku nebo spolek?
V posledních dnech září minulého ro-
ku docela jinak hleděli jsme k slovanskému
jihu. Všecko bylo tehdy ještě v nejistotě,
nikdo nevěděl, jak válka skončí, turecká
armáda měla na své straně příznivé před-
povědí svých německých učitelů, a přátelé
Jihoslovanů se skoro báli příliš velkých na-
dějí, aby z nich nebyli vyburcování ne-
hybnou anebo dokonce nepříznivou sku-
tečností. Jenom jedno jsme tenkrát věděli
a věřili všichní: že spojení balkánští ná-
rodové jdou do boje se silnou politickou
myšlenkou, která je všecky sjednocuje, že
jedním rázem přenechali minulosti všecko,
co dosud měli protí sobě, a svou novou bu-
doucnost že si chtějí zbudovati jenom na
základě společné vůle a shody. V těžkých.
napjatých chvilích, které předcházely, než
počaly první články slavného řetězu vítěz-
ství nad Turky, bylo nám všem posílou, že
jeden velký krok ku předu udělali národo-
vé Balkánu už tím, že si podalí ruce, a ten
úspěch že jim zůstane i bez ohledu na to,
kam se nakloní štěstí v nastávající válce.
Jihoslovan
Turek
Balkán
7
article
Když je teď celá za námi, když se po-
dařil ten div, že skoro celé evropské Tu-
recko bylo rozebráno, aniž by se do toho
vmísily zbraně ostatní Evropy, když se bal-
kánští národové stalí úplnými pány svých
osudů a obohatili se nejenom o slávu, pre-
stiž a nové kraje, nýbrž i o velkou politi-
ekou zkušenost, že jednota přináší jim ta-
kovou sílu, že o ní nevěděli sami — je
možno, aby to všecko historické, to gran-
diosní, co se v posledních měsících dálo,
najednou potřísnili svou bratrskou krví?
Snad už ji nenazývají bratrskou. Snad
místo spojenců a bratří vídí už zase jenom
bývalé, a teď obnovené nepřátele, kteří
ohrožují životní zájmy jejich kmene a tím
pozbývaji nároků na bratrství. Snad v roz-
pálené nenávisti nevidí Srbové a Bulhaři
druh v druhu nikoho jiného než cizince, na
kterého se teď chtějí vrhnout se stejnou
prudkostí jako před nedávnem na dlouho-
letého asijského trýznitele své rasy.
Srba
Bulhar
Evropa
8
article
My jenom za to už je prosíme, aby
přece nezapomínali, že nejsou na světě
sami, aby si vzpomněli na ostatní Slovany.
a hlavně na nás. Na jeden z nejtrudnějších
okamžiků, který zažila česká duše v po-
sledních měsících: na ty chvile, kdy se
zdálo, že z balkánské války stane se svě-
tová konflagrace, a že se v ní ocitnou ra-
kouské zbraně proti ruským. Tenkrát celý
český národ se zachvěl bezměrným ho-
řem — a z jeho hloubky, z toho, co slyšel
tehdy od nás, nechť Srbové a Bulhaři sou-
dí, zda smějí sami, nikým nedonuceni, do-
pustití věcem tak hrozným. My jsme tehdy
s naprostou otevřeností prohlašovali, že
jsme za všech okolností pro zachování mí-
ru, poněvadž naprosto nemůžeme připu-
stiti, aby v hrozící válce bojovali Slované
navzájem proti sobě. My jsme ve jménu
národního citu a ve jménu všeho, co dosud
v dějinách z něho velkého vzniklo, poža-
dovali, aby rakouská zahraniční politika
těchto věcí náležitě dbala. Chtějí nás ted
Srbové a Bulhaři přípravit o důvody, chtě-
jí z těch Slovanů, kteří nemají svého státu,
takřka na novo udělat pouhé nástroje jiné
vůle, nemající práva na spoluurčování
vlastního osudu?
Srba
Bulhar
Slovan
9
article
Vždyť přece balkánské věci nejsou
žádné slepé uličce. Pohybují se naopak
mezi dvěma poly, z nichž jeden, který ted
hrozí, znamenal by hotové šílenství a zlo-
čin, druhý však naproti tomu nejkrajnější
opak, největší státnickou prozíravosta
moudrost. Balkánští státníci dávají na je-
vo, že jim ani tolik nejde o přivtělení všech
končin s jejich krajany, protože to je čá-
stečně geograficky nemožné, jednak jde tu
o ethnografické poměry, namnoze skuteč-
ně sporné. Naznačují, a to je také docela
správné, že jim jde víc o to, co bude dál,
jak se budou jejich státy vyvíjet v bu-
doucnosti, a aby nynější příležitosti ke ge-
nerálnímu účtování skutečně použili k za-
jištění hospodářských a geografických pod-
mínek, nutných pro příští rozvoj jejich ná-
rodů. Je to věc velmi rozumná a vítaná už
proto, jelikož se tím z balkánské otázky
poněkud odsunuje do pozadí to, co v ní
budilo tolik nepěkných vášní, ošklivé boje
mezí exarchisty a patriarchisty, sporyo
národní příslušnost makedonského oby-
vatelstva, věci proto prosycené takovou
nenávistí, protože tu zkrátka nebylo vše-
obecného měřítka a nestranného soudce.
10
article
Obráti-li dnes každý stát svou po-
zornost spíše k tomu, bez čeho v bu-
doucnosti jednoduše nemůže žít, poněvadž
je to nezbytno k jeho dalšímu vývoji a hraje
v něm úlohu daleko vážnější než několik
čtverečních kilometrů a několik tisíc oby-
vatelů, vypadají věci už docela jinak. Pak
už nejde o to, že to, co má jeden, nemůže
míti druhý, nýbrž otvírá se možnost kom-
promisů, prospěšných oběma. Takový kom-
promis však, jehož hlavní úlohou bylo by
zaručiti trochu volnou cestu k moři, ne-
může býti opřen o pouhý vratký závazek.
Jestlíže Srbsko dopustilo, aby bylo od-
strčeno od Jaderského moře a spojenos
ním až v budoucnosti nejistým pojítkem
dráhy, na které budou stále velmi za-
městnáni četníci, nemůže nyní dovolit, aby
je i od Egejského moře dělil zcela cizí stát.
Může se s tím smířit jenom tehdy, když to
nebude žádná nepřátelská závora, nýbrž
národ, spojený trvalým obchodním i po-
litickým svazkem. Bez vážné úpravy po-
měrů to na Balkáně zůstati nemůže, vše
mluví však pro to, aby se tak stalo ne no-
vou válkou, nýbrž mezinárodním svazkem.
Mezi válkou a novým svazkem pohybuje
se osud balkánských národů. Ať srovnají
svoje osudy od Slivnice až do uzavření
smlouvy s tím, jak se jim vedlo potom,
jednajíl
Srbsko
jaderský moře
egejský moře
Balkán
11
article
Bulharsko-srbský spor.
Bulharsko-srbský spor.
Sofijská „Večerna Pošta“ píše, že ví, jak
bude odpověď nové bulharské vlády, jež
dnes nebo zítra uváže se v úřad, na srbskou
notu. Odpověď bude zdrželivá, ale rozhodná.
Srbsko bude vyzváno, aby vyprázdnilo bez-
sporné pásmo. V sporném pásmě budou
společné posádky, jež tam zůstanou až do roz
řešení sporu. Srbsko i Bulharsko se zaváží de-
mobilisovat. Srbsko prohlásí, že nemá žádného
zájmu na sporu Bulharska s Řeckem.
Jmenovaný list obeznamuje čtenářstvo.
co nová bulharská vláda bude považovati za
svůj prvý úkol. Slyšmel Oznámí spojen-
cům, že mají Bulharsku dáti kom-
pensaci (l) za Silistru! Toho se list
dověděl z okolí dra. Daneva. Požadavek bul-
harský vysvětluje slovy: „Ztráta Silistry je
pro Bulharsko nesmírně drahou obětí, protože
je částí bulharského organismu; kromě toho
Silistra je Rumunsku dána v náhradu za to,
co získal celý balkánský spolek.
Silistr
Srbsko
Bulharsko
Řecko
Rumunsko
12
article
Týž list oznamuje, že Rusko je prot
Bulharsku. Dokazuje to zprávou z Rušču-
ku, že ruský parník s dvěma vlečníky veze do
Srbska ruské koně a že potrohradský spolek
„Slovanská Jednota“ uvítal ve svých místno-
stech bývalého srbského ministra Genčiče
po rokování o sporu bulharsko-srbském přijal
resoluci, příznivou Srbsku.
„Sdružená makedonská emigrace“ v So-
fiji rozesílá novinám memorandum, v kterém
prohlašuje, že nedovolí odstoupiti nikomu an
píď makedonské země, jež je naskrze bulhar
ská a jen Bulhaři za ní prolévali krev. Nárok
„Sdružení makedonské emigrace“ vztahujes
na následující města a kraje: Skoplje a Skop-
sko. Kičevo a Kičevsko, Debar a Debarsko
Strugu a Stružsko, Kruševo a Kruševsko, Ko-
stur a Kostursko, Tikveš a Tikvešsko, Jenidže
Vardar a JJenidže Vardarsko, Razlog a Razlož-
sko. Kumanovo a Kumanovsko, Palanku a Pa-
lanecko, Demir Hisar a Demír Hisarsko, Re-
sen a Resensko, Prilip a Prilipsko, Lerin a Le-
rinsko, Voden a Vodensko, Sěr a Sěrsko, štip
a Štipsko, Tetovo a Tetovsko, Kratovo a Kra-
tovsko. Ochrid a Ochridsko, Bitolii a Bitolsko.
Genčič
Bulhar
Tikvešsko
Razlož
Demir Hisar
Prilipsko
Sěrsko
Tetovo
Tetovsko
Kratův
Bitolsko
Rusko
Bulharsko
Srbsko
ko
Vardar
Kumanovo
Kumanovsko
Ochrid
Ochridsko
Debar
Debarský Struga
Stružský
Kruševo
JJenidža Vardarský
Razlog
Demír Hisarský
Re
Prilip
Lerin
Sěr
Štipský
Rušč
13
article
Veles a Velešsko, Jembor a Jemborsko, Solun
a Solunsko, Kukuš a Kukušsko, Nevrokop
Nevrokopsko.
Praví-li se v memorandu, že jen Bulhaří
t. j. bulharští komiti prolévali za Makedonii
krev, nemožno to nechati bez poznámky, že
bohužel prolili v Makedonii také hojně krve
srbské. V knize Ivana Ivaniče o Makedoníi
je vyjmenováno na 800 Srbů, povražděných
Makedoníi od bulharských komitů.
Dnes by tato krev, prolitá za Makedonií
oběma bratrskými národy, jedním aktivně a
druhým passivně, měla véstí ke vzájemnému
odauštění, k zbratření a sjednocení, a ne k
novému nepřátelství.
Zakročení za demobilisaci.
Z Londýna, 10. června. Rusko navrhlo
evropským kabinetům, aby veškeré velmoe
podnikly u balkánských států kolektivní de-
marchi, aby balkánské státy demobilisovaly
Je ještě naděje, že velmoci tento návrh ruský
přijmou.
Z Berlína, 10. června. Ve zdejších politi-
ckých kruzích trvají pevně na tom, že válka
mezi Bulharskem a Srbskem bude přece jen
zamezena. Velmoci připravují mezinárodní
notu, která zítra bude v Sofiji a Bělehradě
podána. Opakuje, co již jednotliví vyslanci
oficielně dotyčným vládám přednesli. Nota
žádá demobilisaci a další vyjednávání. Záro-
veň končí závěrem, že kdo povede vál-
ku, ocitne se v rozporu s vůlo
Evropy.
Ze schůzky premierů sešlo.
Ze Solije, 10. června. Jak se zde ujišťuje,
schůzka balkánských premierů v Solunu ne-
bude se konatí.
Veles
Velešsko
Jembor
Jemborsko
Kukušsko
Ivanič
Makedonía
Noto
Makedonie
Londýn
Rusko
Berlín
Bulharsko
Srbsko
Bělehrad
Evropa
Solija
Soluna
Solunský
Kukuš
Nevrokop Nevrokopský
Srb
14
article
Doprava vojska.
15
article
Ze Sofije, 10. června. Doprava mezi Srb-
skem a Bulharskem přes Caribrod byla Bul-
harskem zastavena. Veškeré vlaky používány
jsou k dopravě vojska. Bulharská vláda dala
zatknoutí veškeré srbské úřadníky v pohra-
ničních stanicích.
Prohlášení srbských narodňáků.
Z Bělehradu, 10. června. Včera konala
se ministerská rada, ve které nacionalisté po-
dali písemné prohlášení, že strana pohechává
vládě volnou ruku, ale ta musí převzíti plnou
zodpovědnost za své činy.
Srb
Sofijá
Bulharsko
Bělehrad
16
article
Rusko zakročí?
Rusko
17
article
Z Paříže, 10. června. „Tempsu“ telegra
fují ze Sofije: Proslýchá se, že lze očekávati
přísnou intervenci Ruska v Bělehradě iv
Sofijl za účelem odstranění konflíktu.
Audíence vojvody Putníka
Z Bělehradu, 10. června. (K. k.] Náčel-
ník hlavního štábu vojvoda Putnik by
včera přijat králem v jednohodinném slyšení
Paříž
Rusko
Bělehrad
18
article
„Mír“ o stanovísku Srbska.
Ze Soiije, 10. června. [K. k.) Vládní „Mir
pojednávaje o stanovisku Srbska, praví: Srbo-
vé usilují o válku. Za těchto okolností ne-
zbývá již Bulharsku střední cesta. Bulharská
vláda musí neprodleně žádati vyklizení územi
nesporného pásma a musí vyslati, než bude
vynesen rozhodčí výrok, do všech obcí spor-
ného pásma vojsko, přiměřené počtu srbského
vojska.
Srbsko
Soiija
Bulharsko
Mir
19
article
Srbská nota.
Srbská nota.
Z Bělehradu, 10. června. (K. k.) Ve vče-
rejší ministerské radě byl prý revidován tex
noty, kterou se žádá od bulharské vlády přes-
ná odpověď, souhlasí-li s revisí srbsko-bulhar-
ské spojenecké smlouvy, zda a kdy hodlá obe-
slati smluvenou solunskou schůzku čtyř mi-
nisterských předsedů spojenců. Nota má bý
odevzdána vyslancem Spalajko ví č en
bulharské vládě.
Dr. Danev sestaví nové ministerstvo.
Ze Sofije, 10. června. (K. k.) Dr. Dane-
byl pověřen sestavením kabinetu.
Noto
Spalajko
doktor
Danev
Dan
Bělehrad
Sofijá
20
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanechá sněmovna.
Z Vídně, 10. června.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.
Dnešní schůze poslanecké sněmovny
ve které konečně začato s obecnou roz-
pravou o finančním plánu, byla jen krátká
Trvala sotva tři hodiny. V době té promlu-
vili dva čeští řečníci: dr. Viškovský.
agrárník, jenž finanční a hospodářské poměry
království Českého zajisté velmi dobře zná.
avšak přešel také k posudku věcí poli-
tických vůbec a českoněmeckého vyrovnání
zvlášt, zdůrazňuje, že Němci, chtějí-li, by ve
vyrovnací akci bylo pokračováno, musí
zhostiti se fantomu, jakoby na sněmu král.
Českého měli posici díktující menšinya
dodal, že nyní veškerá hotová ujednáni
pozbyla vůbec existence. Vyzval vládu, by
konečně vytkla svůj poměr k německé
obstrukci v Čechách a prohlásil, že jeho
strana hlasuje proti finančnímu plánu z dů-
vodů politických a věcných.
Viškovský
Němec
Vídeň
Čechy
Poslanechá sněmovna
poslanecký sněmovna
21
article
Prof. dr. Funk podal dnes nový důkaz.
že česká delegace v něm má znamenitého od-
borníka. Přestal dnes na výkladech výhradně
finančních. Pověděl proč hlasuje Český klub
pro finanční plán, docela nepokrytě, jak je
zvykem poslanců české strany národně svo-
bodomyslné, majících odvahu, činí-li něco, ve-
řejně a upřímně říci také příčiny svého jed-
nání. Pravil, že nepřiměl poslance ty k votu
pro finanční plán ani jeho obsah, ani moment
důvěry k vládě, nýbrž jedině účel, kterému
věnován bude výnos finančního plánu: úhrada
výdajů způsobených služební pragmatikou
pro státní úřadníky jednak, částečná sanace
zemských financí jinak. Docela rozhodně če-
lil všem pokusům oddálit termin, ve kterém
služební pragmatika má být aktivována, žá-
daje v zájmu státních úřadníků, by se tak
stalo co nejdříve. Pokud týká se pak zem-
ských údělů, nezatajil, že strana, za kterou
mluví, nespatřuje v údělech těch nejlepší pro-
středek finančního hospodářství pro země
nýbrž jedině v autonomii a v reformě nyněj-
šího berního systému.
profesor
doktor
Funk
22
article
Nejrozhodněji protestoval dr. Funk pro
souvislosti finančního plánu s reformou do-
movní daně třídní, vymáhané Rusíny.
Doznal, že je reformy této daně třeba
ale mnohem nalebavěji třeba ještě reformy
domovní daně činžovní a že je souvislost
možna toliko jedna: mezi daní třídní a dani
činžovní.
Velmi zevrubným způsobem pojednal
o daní z osobního příjmu a celém novém
řízení ukládacím. Výklady jeho vyzněly
v moderní požadavek, aby zjednána byla
naprostá harmonie mezi poplatnictvem
berním úřadnictvem, harmonie, která by
stesky poplatníků na státní správu finanční
zmenšila, kdyby nešlo je úplně ukliditi.
Dr. Funkovi dostalo se četnými poslu-
chači jeho, ze kterých někteří ho opětně
přerušovali, hojného souhlasu a hlučné po-
chvaly a naposled bouřlivého potlesku.
Z Vídně, 10. června. (K. k.) President dr. Syl-
vester zahajuje schůzi v 11. hodin. Ministr financ
podává dodatečnou předlohu k státnímu rozpočtu
na rok 1913. — Návrhy podali poslanci: Slaví-
ček a soudr. na zrušení dávek z výčepu pálených
lihových nápojů; Krützner, aby vzat byl zřetel
na Ploučnici při regulaci řek.
Na to přešlo se k dennímu pořádku, na kterém
se nalézá
druhé čtení finanční předlohy.
Funk
Rusín
doktor
Syl
Krützner
Vídeň
23
article
Posl. Viškovský prohlašuje, že finanční plán
není po stránce berně-politické žádnou soustavnou
reformou, nýbrž jenom příštipkářskou prací. Češt
agrárníci spatřují v diferencovaném zdanění karte-
lů a v soustředování kapitálu v obchodě a prů-
myslu náběh k řešení otázky kartelové. Poukazuje
na to, že kartel železářský docílil za finanční krise
a nebezpečí války rekordních číslic, pokud jdeo
výrobu a odbyt. Na venkovských obcích páše se
veliké bezpráví, když značná část výdělkové daně
přikazuje se velkoměstům, kdežto venkovská města
mají sama nésti všechny výlohy, spolené s průmy-
slem. Čeští agrárníci spatřují v dnešních ustanove-
ních o daní výdělkové podporování vzrůstu Vídně
na účet venkovských obcí a zvýšení odlivu pracov-
ních sil z venkova. Nemají žádné příčiny, aby Ví-
deň obzvlášť protěžovali, poněvadž Vídeň nikdy
neocenila národní charakter Rakouska. (Hlučný
souhlas u českých agrárníků.) Protestují proti no-
vému zdanění nemovitého jmění a vyslovují se
pro reformu daně pozemkové a domovní. Nezávidí
úřadníkům zlepšení platů, ale nejsou služební prag-
matikou obzvlášt nadšeni. Litují, že správní reforma
byla opětně odložena.
Posl
Viškovský
Vídeň
Rakousko
24
article
Řečník obírá se puk podrobně služební prag-
matikou a praví, že pokud úřadníci jako nájemníc
nejsou chránění proti vykořisťování, dokud není
postaráno o úvěr, vyvazení z dluhů a výpomoc pro
případ nemoci, nebude míti zlepšení platů žádnéhe
trvalého výsledku. Promlouvaje o finanční situac
státu, praví, že naše budoucnost v ohledu hospo-
dářském, kulturním a sociálním jest na dlouhá lét
blokována. Pokud se týče sanace zemských financí
dostávají se systémem údělů zemské finance pone-
náhlu pod státní kuratelu a s nimi zároveň zemská
samospráva. Země měly by miti vůči tomuto ne-
bezpečí společný orgán, jenž hájil by jejich zájmy
finančně-politické vůči státu. Dnešní stav jest ne-
bezpečím pro samosprávu zemí a proto Čechové
jsou zásadně proti tomuto způsobu řešení a žádají
aby zemi přenechány byly jisté berní prameny.
zvláště daň z piva, avšak ne na nějakou určitou
dobu, nýbrž definitivně. Trpké pocity vzbuzují po-
měry v českém zemském sněmu a ztroskotání vy-
rovnání. Provolání německých stran zabilo vyrov-
nání. Nikdy nebyly vyhlídky na vyrovnání tak příz-
nivy, nikdy nebylo tolik ochoty k vyrovnání v če-
ském národě, nikdy však také nebyl český národ
německými poslanci a vládou tak zklamán, nikdy
myšlenka vyrovnání tak zprofanována a učiněna
tolik nepopulární jako tentokrát. Provolání něme-
ckých poslanců jest příkrým jednostranným odmit-
nutím. Tím začíná éra katastrofální politiky. Pro-
volání mluví o české většině v zemském sněmu,
ale ve skutečnosti nemá český národ přes svoji
velikou většinu v zemi většiny v zemském sněmu.
Čecho
25
article
Má se považovati za znásilňování Němců, kdyžz
peněz, které českými spořitelnami byly zemi dány
k disposici, dostane nyní subvenci německé divadl
a německé odborné školy? Zodpovědnost za to, že
reforma volebního řádu zemského nebyla provede-
na, spadá na Němce a jejich zločinnou obstrukci
Řečník zabývá se pak následky této obstrukce pro
celý hospodářský život, pro situaci učitelů a celého
školství. K vyrovnání, bohužel, nevede již žádná
cesta, neboť němečtí poslanci svým briskním jedná-
ním zatarasili cestu. Bez národnostní rovnoprávno-
sti v úřadě a životě není žádného vyrovnání, žád-
ného klidu v Čechách. Čechové nedají si vyrovnání
oktrojovati. Řečník prohlašuje jménem své strany.
že učiněné úmluvy více neexistují. (Hlučný souhlas
u českých agrárníků.) Čechové žádají, aby poměr
vlády k obstrukci konečně byl ujasněn. Jest při-
značno, že vláda nikdy nepronesla rozhodného slo-
va proti obstrukci v českém zemském sněmu, nýbrž
vždy povolila anarchii německé obstrukce. Řečník
mluví pak o případu Redlově a prohlašuje, že celí
postup vojenské správy v aféře Redlově otřásl
důvěrou veřejnosti. Řečník prohlašuje konečně, že
finanční plán neobsahuje žádné opatření, jež mohlo
by jeho stranu upokojovati. Proto nebude stranaz
politických i věcných důvodů hlasovati pro fi-
nanční plán. (Hlučný souhlás a potlesk u českých
agrárníků.)
Němec
Čecho
Redlův
Čechy
26
article
Posl. dr. V. Funk
Posl
doktor
V Funk
27
article
Sl. sněmovnol Od r. 1902, kdy usnesen byl
sněmovnou zákon o dani z jízdních lístků, nedošel
žádný zákon berní parlamentního projednání —
abstrahujeme-li od zákona o taxe vojenské, jet
však nebyla určena sloužiti všeobecným účelům
státním. Příčinou tohoto — jisté jen potěšení hod-
ného zjevu — nebyla obvyklá již nechuť zastupitel-
stva lidového ku povolováni nových zatížení oby-
vatelstva ani nedostatek projektů berních. V po-
sledním směru byla perioda ta zejm. v letech 190
za Korytowského a 1910 za Biliňského na berní
projekty velmi úrodnou. Příčiny dlužno spíše hle-
dati v okolnostech jiných. Částečné spočívá důvo
v poměrně příznivých poměrech hospodářství
etatního této periody, jež ohlížení se po
nových prostředcích berních nečinilo nutným.V
lelech 1903, 1909 a 1910 vykazuje skutečný vý-
sledek dle uzávěrky účetní deficit: v roce 1903
1.894.000 K. r. 1909 5.862.000 K a v r. 1910, kde
již rozpočet vykazoval deficit obnosem přes 133
mil. K a vyvolal z části známý finanční projekt
Biliňského značný deficit v obnosu 87.945.000 K
Leta ostatní zaznamenávají výsledky přebyt-
kové (r. 1903 —1000 K, 1904 — 3,121.000 K. 1905
52,136.000 K. 1906 — 136.202.000 K, 1907
43.960.000, 1908 14.489.000 K, 1910 78,696.000)
Biliňský
28
article
To byla příčina jedna. Druhou tvořily po-
měry politické, jež vždy jevi reflexivní úči-
nek na otázku, zda mají povoleny býti daně nove
neb zda staré mají býti zvýšeny. Daně jeví se jako
prostředky ku pravidelnému vedení státního ho-
spodářství. Otázka, zda státu mají povoleny
býti k vedení jeho hospodářství nové prostředky.
jest jistě v prvé řadě otázkou hospodái-
skou, jež měla by býti posuzována se stanovisk
nutnosti a užitečnosti. Zvyklosti parlamentární uči-
nily však z otázek takových — a jistě právem —
otázky politické. Právem argumentuje se,
že při povolování nových prostředků nesmí ani to
puštěno býti se zřetele, zda těm, jimž hlavní správa
státního hospodářství přináleží — dočasným vlá-
dám — může věnována býti důvěra, zda řídí stát-
ní hospodářství dobře a v prvé řadě spravedlivě
29
article
Při úvaze o otázce, zda státu nové prostředky
mají býti povolovány, vykonává parlament své
právo, ano příslušící mu povinnost, posuzovati
činnost těch, jimž tímto způsobem vedení hospo-
dářství státního materielně má býti umož-
něno. — Myslím, že nepochybím, řeknu-li, že tyto
úvahy o činnosti těch vlád, jež nové daně od par-
lamentu žádaly, tvořily jednu z hlavních příčin,
proč nedošlo k parlamentnímu vyřízení těchto pro-
jektů berních. — R. 1908 a 1910 předložena řada
návrhů na nové daně — známé projekty Korytow-
ského a Biliňského. I abstrahuji-li od poměrů poli-
tických, mohu říci, že vnitřní obsah těchto
projektů byl takový, že sotva může býti pákou
k rozvinutí positivní spolučinnosti na jich uskuteč-
nění se strany parlamentu. A to bylo i příčinou,
jež spocielně v těchto případech, vedle poměrů
politických, způsobila pád těchto projektů. Mlu-
vilo se o plánech finančních. Sotva kdy
jinde bylo možno mluviti o euphemii tak plným
právem jako v těchto případech, kde název Hinan-
ční plán dán byl konglomerátu daní, jenž pojmu
skutečně plánovitého díla, jmenovitě finančního
plánu, odpovádajícího požadavkům spravedlivého
rozdělení břemena daňového, úplně byl cizím.
Korytow
Hinan
30
article
Tak přišel rok 1911, jenž přinesl nám nový
plán finanční — plán finančního ministra
Meyera a dnes přicházíme k vyřízení jedné části
tohoto plánu finančního, t. zv. malého plánu fi-
nančního, pro jehož uskutečnění vyslovila se již
majorita finančního výboru. A přece možno říci.
že to, co uvedl jsem jako jednu z příčin pádu dři-
vějších plánů finančních — vnitřní obsah — zde
nijak není lepším. I kdyby chtělo se pojmenováni
„malý finanční plán“ jen v tom smyslu vykládati.
že „malý znamená tolik, jako „poněkud“ finanční
plán, nebylo by lze ubrániti se dojmu, že i to jes
jen nejvýše nevhodně použitou byperbolou. Roz-
hodli-li jsme se — mluvím specielně
o stanovisku Českého klubu — pr
tento t. zv. malý plán finanční, nebyl
pro nás směrodatným přesvědčen
o jeho výtečnosti jako plánu Iinan-
čního a jeho dobrých vlastnostech.
Posuzování se stanoviska toho opravňovalo by
spíše jen votum negativum.
I kdybychom chtěli malý finanční plán posu-
zovati se stanoviska dočasných poměrů politických
V drobném prodejlu
ranní číslo o sobě
za S
večerni
za dh
Ve fliálkách na venkově
nanni čislo . . . . . 10
. . čh
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplnconí a inserty příjímá
administrace v Marianské ul., B.
Tam nacházují se táž
redakce, tiskárna a expedle
„Národnich Listů
Rukopisy se nevracejl
Meyer
Roza
Český klub
31
article
Jnezbylo by ničeho jiného, než hlasovati proti to-
muto plánu. Nejsme bohužel s to odhla-
sovati nynější vládě povolením fi-
naněního plánu důvěru a uznání její
dobré a spravedlivé politiky a ne-
chceme to. Nemáme důvěry k nynějšt
vládě, v jejímž programu vládní m.
pokud nás se týče, slova „spravedl-
nost a nestrannost“ jsou slovy příliš
málo známými. Bohužel musím tak říci, a
bylo by mně milejším, kdybych říci mohl opak.
32
article
Ano, mohu dále jíti a říci: Kdyby se při tét
příležitosti jen o to jednalo, aby po-
skytnuty byly prostředky k řádné
úhradě t. zv. nezbytností státních, že
níkdo znás nemohl by zvednoutí ruku
„pro“. pokud stává vláda, jež na to za-
pomíná, že uspokojení národnost-
ních, kulturních a hospodářských
nezbytností jednotlivých národnosti
náleží těž k nezbytnostem státním,
jímž musí býti vyhověno, má-li stát
býti zdráv a níkoliv trvale chorob-
ným. Idea národností může působiti — jak často
dějiny ukázaly — jako element stát udržující neb
element stát ochromující. Ona učinila z malých
států velké, ona byla vzpruhou rozvoje síly států
velikých — a druhé strany přivodila ochromení
síly i velkých států. Nemá-li působiti však smě-
rem posledním, jest nezbytně třeba, aby ve státech
vícejazyčných, jak tomu u nás, všemu bylo vy-
varováno, co vyvolati by mohlo odůvodněné stíž-
nosti, že jedné národnosti jest nadržováno, druhá
že jest utlačována, Jest povinností opatrné a sku-
tečných interessů státních dbalé vlády, aby tímtr
směrem a za tímto cílem pracovala. Nám často se
vytýká, že český nacionalism působí jakožto ele-
ment stát ochromující, že nedbáme na nezbytnosti
státní, že děláme neodůvodněnou oposici. Parla-
mentární dějiny u nás ukázaly — a nemusil bycl
k průkazu toho pro daleko ležící příklady jiti —
že principielní oposice, jež chtěla by hráti za všech
okolností úlohu „ducha vše popírajícího“, nebyla
v našem programu. Naopak, když vyšlo se nám
na krok vstříc, kvitovali jsme to ochotně a mnohdy
až příliš ochotně kroky dvěma.
33
article
Vidíme-li však, že k veškerým našim opráv-
něným přáním se nepřihlíží, hrálí bychom úlohu.
setrvávajíce v posici vždy vládě přátelské, čle-
věka sice krajně ideálního, ale zároveň velmi ne
praktického, jenž, když udeřen byl do tváře jed-
né, ochotně vystavuje úderu i tvář druhou. M
nechceme nadvlády v tomto státě.
žádáme jen spravedlnost a dostane-
me-li tuto, nebudeme jistě níkdy ne-
ochotni spláceti dobré dobrým. Chce-
me cítiti se vždy v našem soustátí ja-
ko ve vlastti nechceme však hráti rol
dobrého, vlastního dítěte, s nímžv
otcovském domě macešsky se naklá-
Důvody, proč rozhodli jsme se pro even-
tuální — a zmíním se o této eventualitě — po-
sitivní spolupůsobení na vyřízení plánu finanční-
ho, nespočívají v přesvědčení o jeho dobrých strán-
kách ani ve zvláštní důvěře k vládě nynější. Pro
nás bylo pouze účelové určení toho
linančního plánu rozhodným: jeho
vztah ku pragmatice služební a sana-
ei zemských financí. My, kteří na uskuteč-
nění služební pragmatiky positivně jsme spolupu-
sobili, byli jsme si vědomi toho, že třeba bude
opatřiti prostředky k úhradě nákladů tím vzešlých.
ač nemá-li zákon celý zůstati bezcenným kusem
papíru a má-li dosaženo býti splnění dlouhole-
tých, oprávněných přání úřadnictva a zřízenecíva
státního. Nic nebylo by snazšího, než hlasovati pro
pragmatiku, ale současně hlásati — poměry politi-
cké nedovolují odhlasování nových prostředků ny-
nější vládě — to bylo by blízkým pojmu demago-
gie, již seriosní strana pěstovati nesmí a jež neníi
v našem programu.
34
article
Stav financí zemských jest ve většině zemí
kritickým a nepomůže-li se k jich urovnání, mohlo
by to přivoditi zkázu celé vnitřní správy, ve kter
zemím tak značný úkol jest přikázán. Poměry fak-
tické, zejména nedělnost sněmů v mnohých zemích,
zbavily je možnosti, aby ve vlastním oboru působ-
nosti opatřily si z vlastních pramenů prostředky ku
pravidelnému vedení záležitostí jim příkázaných.
To byly důvody, že rozhodli jsme se vzdor pře-
svědčení o nedostatečnosti dotací z prostředků
státních a vzdor přesvědčení, že poskytování do-
tací neznačí nejvhodnější cestu k umožnění řádné-
ho finančního hospodaření zemí — pro přijetí re-
formy, jež částečně poskytnouti má pomoc rozvrá-
ceným financím zemským. Pravím „má“ poskyt-
nouti. „Býti mající“ není však „jsoucím“. Návrh
zákona údělového, jak vyšel z finančního výboru.
35
article
značí „býti mající“ — usnesení sněmovny máz
tohoto býti majícího utvořiti jsoucí. Návrh fi-
nančního výboru umožňuje splatnost dotací neod-
visle od vnitřních poměrů zemí, neodvisle od děl-
nosti neb nedělnosti sněmů. A tu prohlašuji
zeela otevřeně la tím docházím k zmíněné
eventualitě našeho spolupůsobení na uskutečnění
plánu finančního), že nepřijeti principu,
na němž spočívá formule Steinwen-
derova, dle které mají země dostati
podíly, pokud neusnese se zákono-
dárství zemské o podrobení osobní
daně z příjmů přirážkám autonom-
ním — jest pro nás podmínkou, Jejíž
nesplnění musilo by míti za násle-
dek nejostřejší náš boj proti malému
plánu finančnímu. Musím konstatovati s
plným uspokojením a uznáním, že finanční výbor
převážnou vělšinou vycházel ze správného slano-
viska, že při poskytnutí dotací musí býti směro-
datnou skutečná potřeba, a že politické rozbroje
v jednotlivých zemích nesmějí tyto zbaviti prospě-
chů z údělů plynoucích, a že vnítřní poměry, jež
ochromují jednotlivé země, nesmějí přivoditi zkrá-
cení nejen jejich, nýbrž i financi zemí ostatních.
36
article
Bylo by jen žádoucím, a jest nutno v interesu usku-
tečnění plánu finančního vůbec, aby tatáž hlediska,
jež byla rozhodnými pro finanční výbor i ve slav-
né sněmovně, nabyla vrchu, a aby veškeré pokusy
byly odmitnuty, jichž zdar eventuálně znamenal
by pro úřadnictvo a zřízenectvo státní oddálení
žádoucí úpravy jich materiálních poměrů a i pro
země — tedy I pro ty země, kde vládnou spořáda-
né poměry — ztrátu státních dotací.
Nespatřuji v zamyšlené akci údělové ideální
prostředek k sanací zemských financí — nýbrž jen
prostředek v nejkrajnější nouzi. I pro finance zem-
ské platí zásada, jež jest vůdčí pro veškera ho-
spodářství veřejná, že příjmy řídily se dle výdajá.
Kdyby vo formě všeobecných dotací mělo tohoto
principu býti dosaženo a chtělo se ho dosáhnouti
musilo by rozdělení předsevzato býti dle nákladů
správních jednotlivých zemí, jenž dle vývoje jich
jest různým, a vždy různým bude. Nalézti zde klič
určitý, trvalý a spolehlivý nebylo by lze a sotva
došlo by i souhlasu zemí, kde vývojová tendence
poměrně zůstala pozadu. Nejlepší prostředek
k trvalému uskutečnění pořádku ve financích zem-
ských byl by jen tehdy dán, kdyby zemím umožně-
no bylo ve vlastním oboru působnosti a dle jich
skutečné potřeby starati se o prostředky z vlast-
ních pramenů k úhradě jich výdajů. Bohužel shle-
dáváme, že stát stavěl se pravidelně oproti všem
pokusům zemí, by z vlastních pramenů dosáhly
prostředky k vedení jich hospodářství. Když zem-
ské sněmy žádaly nové dávky, prohlašovaly vlá-
dy již předem, že nebylo by lze jim příslušná
usnesení předložiti k sankci. Stát vždy se obával
že okupování jednotlivých pramenů berních zes