ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e6846d30-8f10-11dd-97a4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 48, person 55, org 21, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu II. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 158.
4 article
in rannia večerní llsty přodplácí sn V Prase v admainistraclt na Bortlcta . . . . 8 K — s dvoji donáškou a měsíe- na čtvrt ista . . . . 1 K elh ve Mliálkáchi na měsle . . . . . 2 K 30 Poštou. na měslo, na čtvrt iota : . . . 8 K 80k s dvoji zásilkou na měsíe, na čtvrt iota !: . : k k
Pošta
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article Válku nebo spolek?
Válku nebo spolek? V posledních dnech září minulého ro- ku docela jinak hleděli jsme k slovanskému jihu. Všecko bylo tehdy ještě v nejistotě, nikdo nevěděl, jak válka skončí, turecká armáda měla na své straně příznivé před- povědí svých německých učitelů, a přátelé Jihoslovanů se skoro báli příliš velkých na- dějí, aby z nich nebyli vyburcování ne- hybnou anebo dokonce nepříznivou sku- tečností. Jenom jedno jsme tenkrát věděli a věřili všichní: že spojení balkánští ná- rodové jdou do boje se silnou politickou myšlenkou, která je všecky sjednocuje, že jedním rázem přenechali minulosti všecko, co dosud měli protí sobě, a svou novou bu- doucnost že si chtějí zbudovati jenom na základě společné vůle a shody. V těžkých. napjatých chvilích, které předcházely, než počaly první články slavného řetězu vítěz- ství nad Turky, bylo nám všem posílou, že jeden velký krok ku předu udělali národo- vé Balkánu už tím, že si podalí ruce, a ten úspěch že jim zůstane i bez ohledu na to, kam se nakloní štěstí v nastávající válce.
Jihoslovan Turek Balkán
7 article
Když je teď celá za námi, když se po- dařil ten div, že skoro celé evropské Tu- recko bylo rozebráno, aniž by se do toho vmísily zbraně ostatní Evropy, když se bal- kánští národové stalí úplnými pány svých osudů a obohatili se nejenom o slávu, pre- stiž a nové kraje, nýbrž i o velkou politi- ekou zkušenost, že jednota přináší jim ta- kovou sílu, že o ní nevěděli sami — je možno, aby to všecko historické, to gran- diosní, co se v posledních měsících dálo, najednou potřísnili svou bratrskou krví? Snad už ji nenazývají bratrskou. Snad místo spojenců a bratří vídí už zase jenom bývalé, a teď obnovené nepřátele, kteří ohrožují životní zájmy jejich kmene a tím pozbývaji nároků na bratrství. Snad v roz- pálené nenávisti nevidí Srbové a Bulhaři druh v druhu nikoho jiného než cizince, na kterého se teď chtějí vrhnout se stejnou prudkostí jako před nedávnem na dlouho- letého asijského trýznitele své rasy.
Srba Bulhar Evropa
8 article
My jenom za to už je prosíme, aby přece nezapomínali, že nejsou na světě sami, aby si vzpomněli na ostatní Slovany. a hlavně na nás. Na jeden z nejtrudnějších okamžiků, který zažila česká duše v po- sledních měsících: na ty chvile, kdy se zdálo, že z balkánské války stane se svě- tová konflagrace, a že se v ní ocitnou ra- kouské zbraně proti ruským. Tenkrát celý český národ se zachvěl bezměrným ho- řem — a z jeho hloubky, z toho, co slyšel tehdy od nás, nechť Srbové a Bulhaři sou- dí, zda smějí sami, nikým nedonuceni, do- pustití věcem tak hrozným. My jsme tehdy s naprostou otevřeností prohlašovali, že jsme za všech okolností pro zachování mí- ru, poněvadž naprosto nemůžeme připu- stiti, aby v hrozící válce bojovali Slované navzájem proti sobě. My jsme ve jménu národního citu a ve jménu všeho, co dosud v dějinách z něho velkého vzniklo, poža- dovali, aby rakouská zahraniční politika těchto věcí náležitě dbala. Chtějí nás ted Srbové a Bulhaři přípravit o důvody, chtě- jí z těch Slovanů, kteří nemají svého státu, takřka na novo udělat pouhé nástroje jiné vůle, nemající práva na spoluurčování vlastního osudu?
Srba Bulhar Slovan
9 article
Vždyť přece balkánské věci nejsou žádné slepé uličce. Pohybují se naopak mezi dvěma poly, z nichž jeden, který ted hrozí, znamenal by hotové šílenství a zlo- čin, druhý však naproti tomu nejkrajnější opak, největší státnickou prozíravosta moudrost. Balkánští státníci dávají na je- vo, že jim ani tolik nejde o přivtělení všech končin s jejich krajany, protože to je čá- stečně geograficky nemožné, jednak jde tu o ethnografické poměry, namnoze skuteč- ně sporné. Naznačují, a to je také docela správné, že jim jde víc o to, co bude dál, jak se budou jejich státy vyvíjet v bu- doucnosti, a aby nynější příležitosti ke ge- nerálnímu účtování skutečně použili k za- jištění hospodářských a geografických pod- mínek, nutných pro příští rozvoj jejich ná- rodů. Je to věc velmi rozumná a vítaná už proto, jelikož se tím z balkánské otázky poněkud odsunuje do pozadí to, co v ní budilo tolik nepěkných vášní, ošklivé boje mezí exarchisty a patriarchisty, sporyo národní příslušnost makedonského oby- vatelstva, věci proto prosycené takovou nenávistí, protože tu zkrátka nebylo vše- obecného měřítka a nestranného soudce.
10 article
Obráti-li dnes každý stát svou po- zornost spíše k tomu, bez čeho v bu- doucnosti jednoduše nemůže žít, poněvadž je to nezbytno k jeho dalšímu vývoji a hraje v něm úlohu daleko vážnější než několik čtverečních kilometrů a několik tisíc oby- vatelů, vypadají věci už docela jinak. Pak už nejde o to, že to, co má jeden, nemůže míti druhý, nýbrž otvírá se možnost kom- promisů, prospěšných oběma. Takový kom- promis však, jehož hlavní úlohou bylo by zaručiti trochu volnou cestu k moři, ne- může býti opřen o pouhý vratký závazek. Jestlíže Srbsko dopustilo, aby bylo od- strčeno od Jaderského moře a spojenos ním až v budoucnosti nejistým pojítkem dráhy, na které budou stále velmi za- městnáni četníci, nemůže nyní dovolit, aby je i od Egejského moře dělil zcela cizí stát. Může se s tím smířit jenom tehdy, když to nebude žádná nepřátelská závora, nýbrž národ, spojený trvalým obchodním i po- litickým svazkem. Bez vážné úpravy po- měrů to na Balkáně zůstati nemůže, vše mluví však pro to, aby se tak stalo ne no- vou válkou, nýbrž mezinárodním svazkem. Mezi válkou a novým svazkem pohybuje se osud balkánských národů. Ať srovnají svoje osudy od Slivnice až do uzavření smlouvy s tím, jak se jim vedlo potom, jednajíl
Srbsko jaderský moře egejský moře Balkán
11 article Bulharsko-srbský spor.
Bulharsko-srbský spor. Sofijská „Večerna Pošta“ píše, že ví, jak bude odpověď nové bulharské vlády, jež dnes nebo zítra uváže se v úřad, na srbskou notu. Odpověď bude zdrželivá, ale rozhodná. Srbsko bude vyzváno, aby vyprázdnilo bez- sporné pásmo. V sporném pásmě budou společné posádky, jež tam zůstanou až do roz řešení sporu. Srbsko i Bulharsko se zaváží de- mobilisovat. Srbsko prohlásí, že nemá žádného zájmu na sporu Bulharska s Řeckem. Jmenovaný list obeznamuje čtenářstvo. co nová bulharská vláda bude považovati za svůj prvý úkol. Slyšmel Oznámí spojen- cům, že mají Bulharsku dáti kom- pensaci (l) za Silistru! Toho se list dověděl z okolí dra. Daneva. Požadavek bul- harský vysvětluje slovy: „Ztráta Silistry je pro Bulharsko nesmírně drahou obětí, protože je částí bulharského organismu; kromě toho Silistra je Rumunsku dána v náhradu za to, co získal celý balkánský spolek.
Silistr Srbsko Bulharsko Řecko Rumunsko
12 article
Týž list oznamuje, že Rusko je prot Bulharsku. Dokazuje to zprávou z Rušču- ku, že ruský parník s dvěma vlečníky veze do Srbska ruské koně a že potrohradský spolek „Slovanská Jednota“ uvítal ve svých místno- stech bývalého srbského ministra Genčiče po rokování o sporu bulharsko-srbském přijal resoluci, příznivou Srbsku. „Sdružená makedonská emigrace“ v So- fiji rozesílá novinám memorandum, v kterém prohlašuje, že nedovolí odstoupiti nikomu an píď makedonské země, jež je naskrze bulhar ská a jen Bulhaři za ní prolévali krev. Nárok „Sdružení makedonské emigrace“ vztahujes na následující města a kraje: Skoplje a Skop- sko. Kičevo a Kičevsko, Debar a Debarsko Strugu a Stružsko, Kruševo a Kruševsko, Ko- stur a Kostursko, Tikveš a Tikvešsko, Jenidže Vardar a JJenidže Vardarsko, Razlog a Razlož- sko. Kumanovo a Kumanovsko, Palanku a Pa- lanecko, Demir Hisar a Demír Hisarsko, Re- sen a Resensko, Prilip a Prilipsko, Lerin a Le- rinsko, Voden a Vodensko, Sěr a Sěrsko, štip a Štipsko, Tetovo a Tetovsko, Kratovo a Kra- tovsko. Ochrid a Ochridsko, Bitolii a Bitolsko.
Genčič Bulhar Tikvešsko Razlož Demir Hisar Prilipsko Sěrsko Tetovo Tetovsko Kratův Bitolsko Rusko Bulharsko Srbsko ko Vardar Kumanovo Kumanovsko Ochrid Ochridsko Debar Debarský Struga Stružský Kruševo JJenidža Vardarský Razlog Demír Hisarský Re Prilip Lerin Sěr Štipský Rušč
13 article
Veles a Velešsko, Jembor a Jemborsko, Solun a Solunsko, Kukuš a Kukušsko, Nevrokop Nevrokopsko. Praví-li se v memorandu, že jen Bulhaří t. j. bulharští komiti prolévali za Makedonii krev, nemožno to nechati bez poznámky, že bohužel prolili v Makedonii také hojně krve srbské. V knize Ivana Ivaniče o Makedoníi je vyjmenováno na 800 Srbů, povražděných Makedoníi od bulharských komitů. Dnes by tato krev, prolitá za Makedonií oběma bratrskými národy, jedním aktivně a druhým passivně, měla véstí ke vzájemnému odauštění, k zbratření a sjednocení, a ne k novému nepřátelství. Zakročení za demobilisaci. Z Londýna, 10. června. Rusko navrhlo evropským kabinetům, aby veškeré velmoe podnikly u balkánských států kolektivní de- marchi, aby balkánské státy demobilisovaly Je ještě naděje, že velmoci tento návrh ruský přijmou. Z Berlína, 10. června. Ve zdejších politi- ckých kruzích trvají pevně na tom, že válka mezi Bulharskem a Srbskem bude přece jen zamezena. Velmoci připravují mezinárodní notu, která zítra bude v Sofiji a Bělehradě podána. Opakuje, co již jednotliví vyslanci oficielně dotyčným vládám přednesli. Nota žádá demobilisaci a další vyjednávání. Záro- veň končí závěrem, že kdo povede vál- ku, ocitne se v rozporu s vůlo Evropy. Ze schůzky premierů sešlo. Ze Solije, 10. června. Jak se zde ujišťuje, schůzka balkánských premierů v Solunu ne- bude se konatí.
Veles Velešsko Jembor Jemborsko Kukušsko Ivanič Makedonía Noto Makedonie Londýn Rusko Berlín Bulharsko Srbsko Bělehrad Evropa Solija Soluna Solunský Kukuš Nevrokop Nevrokopský Srb
14 article
Doprava vojska.
15 article
Ze Sofije, 10. června. Doprava mezi Srb- skem a Bulharskem přes Caribrod byla Bul- harskem zastavena. Veškeré vlaky používány jsou k dopravě vojska. Bulharská vláda dala zatknoutí veškeré srbské úřadníky v pohra- ničních stanicích. Prohlášení srbských narodňáků. Z Bělehradu, 10. června. Včera konala se ministerská rada, ve které nacionalisté po- dali písemné prohlášení, že strana pohechává vládě volnou ruku, ale ta musí převzíti plnou zodpovědnost za své činy.
Srb Sofijá Bulharsko Bělehrad
16 article
Rusko zakročí?
Rusko
17 article
Z Paříže, 10. června. „Tempsu“ telegra fují ze Sofije: Proslýchá se, že lze očekávati přísnou intervenci Ruska v Bělehradě iv Sofijl za účelem odstranění konflíktu. Audíence vojvody Putníka Z Bělehradu, 10. června. (K. k.] Náčel- ník hlavního štábu vojvoda Putnik by včera přijat králem v jednohodinném slyšení
Paříž Rusko Bělehrad
18 article
„Mír“ o stanovísku Srbska. Ze Soiije, 10. června. [K. k.) Vládní „Mir pojednávaje o stanovisku Srbska, praví: Srbo- vé usilují o válku. Za těchto okolností ne- zbývá již Bulharsku střední cesta. Bulharská vláda musí neprodleně žádati vyklizení územi nesporného pásma a musí vyslati, než bude vynesen rozhodčí výrok, do všech obcí spor- ného pásma vojsko, přiměřené počtu srbského vojska.
Srbsko Soiija Bulharsko Mir
19 article Srbská nota.
Srbská nota. Z Bělehradu, 10. června. (K. k.) Ve vče- rejší ministerské radě byl prý revidován tex noty, kterou se žádá od bulharské vlády přes- ná odpověď, souhlasí-li s revisí srbsko-bulhar- ské spojenecké smlouvy, zda a kdy hodlá obe- slati smluvenou solunskou schůzku čtyř mi- nisterských předsedů spojenců. Nota má bý odevzdána vyslancem Spalajko ví č en bulharské vládě. Dr. Danev sestaví nové ministerstvo. Ze Sofije, 10. června. (K. k.) Dr. Dane- byl pověřen sestavením kabinetu.
Noto Spalajko doktor Danev Dan Bělehrad Sofijá
20 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanechá sněmovna. Z Vídně, 10. června. (Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“. Dnešní schůze poslanecké sněmovny ve které konečně začato s obecnou roz- pravou o finančním plánu, byla jen krátká Trvala sotva tři hodiny. V době té promlu- vili dva čeští řečníci: dr. Viškovský. agrárník, jenž finanční a hospodářské poměry království Českého zajisté velmi dobře zná. avšak přešel také k posudku věcí poli- tických vůbec a českoněmeckého vyrovnání zvlášt, zdůrazňuje, že Němci, chtějí-li, by ve vyrovnací akci bylo pokračováno, musí zhostiti se fantomu, jakoby na sněmu král. Českého měli posici díktující menšinya dodal, že nyní veškerá hotová ujednáni pozbyla vůbec existence. Vyzval vládu, by konečně vytkla svůj poměr k německé obstrukci v Čechách a prohlásil, že jeho strana hlasuje proti finančnímu plánu z dů- vodů politických a věcných.
Viškovský Němec Vídeň Čechy Poslanechá sněmovna poslanecký sněmovna
21 article
Prof. dr. Funk podal dnes nový důkaz. že česká delegace v něm má znamenitého od- borníka. Přestal dnes na výkladech výhradně finančních. Pověděl proč hlasuje Český klub pro finanční plán, docela nepokrytě, jak je zvykem poslanců české strany národně svo- bodomyslné, majících odvahu, činí-li něco, ve- řejně a upřímně říci také příčiny svého jed- nání. Pravil, že nepřiměl poslance ty k votu pro finanční plán ani jeho obsah, ani moment důvěry k vládě, nýbrž jedině účel, kterému věnován bude výnos finančního plánu: úhrada výdajů způsobených služební pragmatikou pro státní úřadníky jednak, částečná sanace zemských financí jinak. Docela rozhodně če- lil všem pokusům oddálit termin, ve kterém služební pragmatika má být aktivována, žá- daje v zájmu státních úřadníků, by se tak stalo co nejdříve. Pokud týká se pak zem- ských údělů, nezatajil, že strana, za kterou mluví, nespatřuje v údělech těch nejlepší pro- středek finančního hospodářství pro země nýbrž jedině v autonomii a v reformě nyněj- šího berního systému.
profesor doktor Funk
22 article
Nejrozhodněji protestoval dr. Funk pro souvislosti finančního plánu s reformou do- movní daně třídní, vymáhané Rusíny. Doznal, že je reformy této daně třeba ale mnohem nalebavěji třeba ještě reformy domovní daně činžovní a že je souvislost možna toliko jedna: mezi daní třídní a dani činžovní. Velmi zevrubným způsobem pojednal o daní z osobního příjmu a celém novém řízení ukládacím. Výklady jeho vyzněly v moderní požadavek, aby zjednána byla naprostá harmonie mezi poplatnictvem berním úřadnictvem, harmonie, která by stesky poplatníků na státní správu finanční zmenšila, kdyby nešlo je úplně ukliditi. Dr. Funkovi dostalo se četnými poslu- chači jeho, ze kterých někteří ho opětně přerušovali, hojného souhlasu a hlučné po- chvaly a naposled bouřlivého potlesku. Z Vídně, 10. června. (K. k.) President dr. Syl- vester zahajuje schůzi v 11. hodin. Ministr financ podává dodatečnou předlohu k státnímu rozpočtu na rok 1913. — Návrhy podali poslanci: Slaví- ček a soudr. na zrušení dávek z výčepu pálených lihových nápojů; Krützner, aby vzat byl zřetel na Ploučnici při regulaci řek. Na to přešlo se k dennímu pořádku, na kterém se nalézá druhé čtení finanční předlohy.
Funk Rusín doktor Syl Krützner Vídeň
23 article
Posl. Viškovský prohlašuje, že finanční plán není po stránce berně-politické žádnou soustavnou reformou, nýbrž jenom příštipkářskou prací. Češt agrárníci spatřují v diferencovaném zdanění karte- lů a v soustředování kapitálu v obchodě a prů- myslu náběh k řešení otázky kartelové. Poukazuje na to, že kartel železářský docílil za finanční krise a nebezpečí války rekordních číslic, pokud jdeo výrobu a odbyt. Na venkovských obcích páše se veliké bezpráví, když značná část výdělkové daně přikazuje se velkoměstům, kdežto venkovská města mají sama nésti všechny výlohy, spolené s průmy- slem. Čeští agrárníci spatřují v dnešních ustanove- ních o daní výdělkové podporování vzrůstu Vídně na účet venkovských obcí a zvýšení odlivu pracov- ních sil z venkova. Nemají žádné příčiny, aby Ví- deň obzvlášť protěžovali, poněvadž Vídeň nikdy neocenila národní charakter Rakouska. (Hlučný souhlas u českých agrárníků.) Protestují proti no- vému zdanění nemovitého jmění a vyslovují se pro reformu daně pozemkové a domovní. Nezávidí úřadníkům zlepšení platů, ale nejsou služební prag- matikou obzvlášt nadšeni. Litují, že správní reforma byla opětně odložena.
Posl Viškovský Vídeň Rakousko
24 article
Řečník obírá se puk podrobně služební prag- matikou a praví, že pokud úřadníci jako nájemníc nejsou chránění proti vykořisťování, dokud není postaráno o úvěr, vyvazení z dluhů a výpomoc pro případ nemoci, nebude míti zlepšení platů žádnéhe trvalého výsledku. Promlouvaje o finanční situac státu, praví, že naše budoucnost v ohledu hospo- dářském, kulturním a sociálním jest na dlouhá lét blokována. Pokud se týče sanace zemských financí dostávají se systémem údělů zemské finance pone- náhlu pod státní kuratelu a s nimi zároveň zemská samospráva. Země měly by miti vůči tomuto ne- bezpečí společný orgán, jenž hájil by jejich zájmy finančně-politické vůči státu. Dnešní stav jest ne- bezpečím pro samosprávu zemí a proto Čechové jsou zásadně proti tomuto způsobu řešení a žádají aby zemi přenechány byly jisté berní prameny. zvláště daň z piva, avšak ne na nějakou určitou dobu, nýbrž definitivně. Trpké pocity vzbuzují po- měry v českém zemském sněmu a ztroskotání vy- rovnání. Provolání německých stran zabilo vyrov- nání. Nikdy nebyly vyhlídky na vyrovnání tak příz- nivy, nikdy nebylo tolik ochoty k vyrovnání v če- ském národě, nikdy však také nebyl český národ německými poslanci a vládou tak zklamán, nikdy myšlenka vyrovnání tak zprofanována a učiněna tolik nepopulární jako tentokrát. Provolání něme- ckých poslanců jest příkrým jednostranným odmit- nutím. Tím začíná éra katastrofální politiky. Pro- volání mluví o české většině v zemském sněmu, ale ve skutečnosti nemá český národ přes svoji velikou většinu v zemi většiny v zemském sněmu.
Čecho
25 article
Má se považovati za znásilňování Němců, kdyžz peněz, které českými spořitelnami byly zemi dány k disposici, dostane nyní subvenci německé divadl a německé odborné školy? Zodpovědnost za to, že reforma volebního řádu zemského nebyla provede- na, spadá na Němce a jejich zločinnou obstrukci Řečník zabývá se pak následky této obstrukce pro celý hospodářský život, pro situaci učitelů a celého školství. K vyrovnání, bohužel, nevede již žádná cesta, neboť němečtí poslanci svým briskním jedná- ním zatarasili cestu. Bez národnostní rovnoprávno- sti v úřadě a životě není žádného vyrovnání, žád- ného klidu v Čechách. Čechové nedají si vyrovnání oktrojovati. Řečník prohlašuje jménem své strany. že učiněné úmluvy více neexistují. (Hlučný souhlas u českých agrárníků.) Čechové žádají, aby poměr vlády k obstrukci konečně byl ujasněn. Jest při- značno, že vláda nikdy nepronesla rozhodného slo- va proti obstrukci v českém zemském sněmu, nýbrž vždy povolila anarchii německé obstrukce. Řečník mluví pak o případu Redlově a prohlašuje, že celí postup vojenské správy v aféře Redlově otřásl důvěrou veřejnosti. Řečník prohlašuje konečně, že finanční plán neobsahuje žádné opatření, jež mohlo by jeho stranu upokojovati. Proto nebude stranaz politických i věcných důvodů hlasovati pro fi- nanční plán. (Hlučný souhlás a potlesk u českých agrárníků.)
Němec Čecho Redlův Čechy
26 article
Posl. dr. V. Funk
Posl doktor V Funk
27 article
Sl. sněmovnol Od r. 1902, kdy usnesen byl sněmovnou zákon o dani z jízdních lístků, nedošel žádný zákon berní parlamentního projednání — abstrahujeme-li od zákona o taxe vojenské, jet však nebyla určena sloužiti všeobecným účelům státním. Příčinou tohoto — jisté jen potěšení hod- ného zjevu — nebyla obvyklá již nechuť zastupitel- stva lidového ku povolováni nových zatížení oby- vatelstva ani nedostatek projektů berních. V po- sledním směru byla perioda ta zejm. v letech 190 za Korytowského a 1910 za Biliňského na berní projekty velmi úrodnou. Příčiny dlužno spíše hle- dati v okolnostech jiných. Částečné spočívá důvo v poměrně příznivých poměrech hospodářství etatního této periody, jež ohlížení se po nových prostředcích berních nečinilo nutným.V lelech 1903, 1909 a 1910 vykazuje skutečný vý- sledek dle uzávěrky účetní deficit: v roce 1903 1.894.000 K. r. 1909 5.862.000 K a v r. 1910, kde již rozpočet vykazoval deficit obnosem přes 133 mil. K a vyvolal z části známý finanční projekt Biliňského značný deficit v obnosu 87.945.000 K Leta ostatní zaznamenávají výsledky přebyt- kové (r. 1903 —1000 K, 1904 — 3,121.000 K. 1905 52,136.000 K. 1906 — 136.202.000 K, 1907 43.960.000, 1908 14.489.000 K, 1910 78,696.000)
Biliňský
28 article
To byla příčina jedna. Druhou tvořily po- měry politické, jež vždy jevi reflexivní úči- nek na otázku, zda mají povoleny býti daně nove neb zda staré mají býti zvýšeny. Daně jeví se jako prostředky ku pravidelnému vedení státního ho- spodářství. Otázka, zda státu mají povoleny býti k vedení jeho hospodářství nové prostředky. jest jistě v prvé řadě otázkou hospodái- skou, jež měla by býti posuzována se stanovisk nutnosti a užitečnosti. Zvyklosti parlamentární uči- nily však z otázek takových — a jistě právem — otázky politické. Právem argumentuje se, že při povolování nových prostředků nesmí ani to puštěno býti se zřetele, zda těm, jimž hlavní správa státního hospodářství přináleží — dočasným vlá- dám — může věnována býti důvěra, zda řídí stát- ní hospodářství dobře a v prvé řadě spravedlivě
29 article
Při úvaze o otázce, zda státu nové prostředky mají býti povolovány, vykonává parlament své právo, ano příslušící mu povinnost, posuzovati činnost těch, jimž tímto způsobem vedení hospo- dářství státního materielně má býti umož- něno. — Myslím, že nepochybím, řeknu-li, že tyto úvahy o činnosti těch vlád, jež nové daně od par- lamentu žádaly, tvořily jednu z hlavních příčin, proč nedošlo k parlamentnímu vyřízení těchto pro- jektů berních. — R. 1908 a 1910 předložena řada návrhů na nové daně — známé projekty Korytow- ského a Biliňského. I abstrahuji-li od poměrů poli- tických, mohu říci, že vnitřní obsah těchto projektů byl takový, že sotva může býti pákou k rozvinutí positivní spolučinnosti na jich uskuteč- nění se strany parlamentu. A to bylo i příčinou, jež spocielně v těchto případech, vedle poměrů politických, způsobila pád těchto projektů. Mlu- vilo se o plánech finančních. Sotva kdy jinde bylo možno mluviti o euphemii tak plným právem jako v těchto případech, kde název Hinan- ční plán dán byl konglomerátu daní, jenž pojmu skutečně plánovitého díla, jmenovitě finančního plánu, odpovádajícího požadavkům spravedlivého rozdělení břemena daňového, úplně byl cizím.
Korytow Hinan
30 article
Tak přišel rok 1911, jenž přinesl nám nový plán finanční — plán finančního ministra Meyera a dnes přicházíme k vyřízení jedné části tohoto plánu finančního, t. zv. malého plánu fi- nančního, pro jehož uskutečnění vyslovila se již majorita finančního výboru. A přece možno říci. že to, co uvedl jsem jako jednu z příčin pádu dři- vějších plánů finančních — vnitřní obsah — zde nijak není lepším. I kdyby chtělo se pojmenováni „malý finanční plán“ jen v tom smyslu vykládati. že „malý znamená tolik, jako „poněkud“ finanční plán, nebylo by lze ubrániti se dojmu, že i to jes jen nejvýše nevhodně použitou byperbolou. Roz- hodli-li jsme se — mluvím specielně o stanovisku Českého klubu — pr tento t. zv. malý plán finanční, nebyl pro nás směrodatným přesvědčen o jeho výtečnosti jako plánu Iinan- čního a jeho dobrých vlastnostech. Posuzování se stanoviska toho opravňovalo by spíše jen votum negativum. I kdybychom chtěli malý finanční plán posu- zovati se stanoviska dočasných poměrů politických V drobném prodejlu ranní číslo o sobě za S večerni za dh Ve fliálkách na venkově nanni čislo . . . . . 10 . . čh lnseráty platí se hotově napřed. Předplnconí a inserty příjímá administrace v Marianské ul., B. Tam nacházují se táž redakce, tiskárna a expedle „Národnich Listů Rukopisy se nevracejl
Meyer Roza Český klub
31 article
Jnezbylo by ničeho jiného, než hlasovati proti to- muto plánu. Nejsme bohužel s to odhla- sovati nynější vládě povolením fi- naněního plánu důvěru a uznání její dobré a spravedlivé politiky a ne- chceme to. Nemáme důvěry k nynějšt vládě, v jejímž programu vládní m. pokud nás se týče, slova „spravedl- nost a nestrannost“ jsou slovy příliš málo známými. Bohužel musím tak říci, a bylo by mně milejším, kdybych říci mohl opak.
32 article
Ano, mohu dále jíti a říci: Kdyby se při tét příležitosti jen o to jednalo, aby po- skytnuty byly prostředky k řádné úhradě t. zv. nezbytností státních, že níkdo znás nemohl by zvednoutí ruku „pro“. pokud stává vláda, jež na to za- pomíná, že uspokojení národnost- ních, kulturních a hospodářských nezbytností jednotlivých národnosti náleží těž k nezbytnostem státním, jímž musí býti vyhověno, má-li stát býti zdráv a níkoliv trvale chorob- ným. Idea národností může působiti — jak často dějiny ukázaly — jako element stát udržující neb element stát ochromující. Ona učinila z malých států velké, ona byla vzpruhou rozvoje síly států velikých — a druhé strany přivodila ochromení síly i velkých států. Nemá-li působiti však smě- rem posledním, jest nezbytně třeba, aby ve státech vícejazyčných, jak tomu u nás, všemu bylo vy- varováno, co vyvolati by mohlo odůvodněné stíž- nosti, že jedné národnosti jest nadržováno, druhá že jest utlačována, Jest povinností opatrné a sku- tečných interessů státních dbalé vlády, aby tímtr směrem a za tímto cílem pracovala. Nám často se vytýká, že český nacionalism působí jakožto ele- ment stát ochromující, že nedbáme na nezbytnosti státní, že děláme neodůvodněnou oposici. Parla- mentární dějiny u nás ukázaly — a nemusil bycl k průkazu toho pro daleko ležící příklady jiti — že principielní oposice, jež chtěla by hráti za všech okolností úlohu „ducha vše popírajícího“, nebyla v našem programu. Naopak, když vyšlo se nám na krok vstříc, kvitovali jsme to ochotně a mnohdy až příliš ochotně kroky dvěma.
33 article
Vidíme-li však, že k veškerým našim opráv- něným přáním se nepřihlíží, hrálí bychom úlohu. setrvávajíce v posici vždy vládě přátelské, čle- věka sice krajně ideálního, ale zároveň velmi ne praktického, jenž, když udeřen byl do tváře jed- né, ochotně vystavuje úderu i tvář druhou. M nechceme nadvlády v tomto státě. žádáme jen spravedlnost a dostane- me-li tuto, nebudeme jistě níkdy ne- ochotni spláceti dobré dobrým. Chce- me cítiti se vždy v našem soustátí ja- ko ve vlastti nechceme však hráti rol dobrého, vlastního dítěte, s nímžv otcovském domě macešsky se naklá- Důvody, proč rozhodli jsme se pro even- tuální — a zmíním se o této eventualitě — po- sitivní spolupůsobení na vyřízení plánu finanční- ho, nespočívají v přesvědčení o jeho dobrých strán- kách ani ve zvláštní důvěře k vládě nynější. Pro nás bylo pouze účelové určení toho linančního plánu rozhodným: jeho vztah ku pragmatice služební a sana- ei zemských financí. My, kteří na uskuteč- nění služební pragmatiky positivně jsme spolupu- sobili, byli jsme si vědomi toho, že třeba bude opatřiti prostředky k úhradě nákladů tím vzešlých. ač nemá-li zákon celý zůstati bezcenným kusem papíru a má-li dosaženo býti splnění dlouhole- tých, oprávněných přání úřadnictva a zřízenecíva státního. Nic nebylo by snazšího, než hlasovati pro pragmatiku, ale současně hlásati — poměry politi- cké nedovolují odhlasování nových prostředků ny- nější vládě — to bylo by blízkým pojmu demago- gie, již seriosní strana pěstovati nesmí a jež neníi v našem programu.
34 article
Stav financí zemských jest ve většině zemí kritickým a nepomůže-li se k jich urovnání, mohlo by to přivoditi zkázu celé vnitřní správy, ve kter zemím tak značný úkol jest přikázán. Poměry fak- tické, zejména nedělnost sněmů v mnohých zemích, zbavily je možnosti, aby ve vlastním oboru působ- nosti opatřily si z vlastních pramenů prostředky ku pravidelnému vedení záležitostí jim příkázaných. To byly důvody, že rozhodli jsme se vzdor pře- svědčení o nedostatečnosti dotací z prostředků státních a vzdor přesvědčení, že poskytování do- tací neznačí nejvhodnější cestu k umožnění řádné- ho finančního hospodaření zemí — pro přijetí re- formy, jež částečně poskytnouti má pomoc rozvrá- ceným financím zemským. Pravím „má“ poskyt- nouti. „Býti mající“ není však „jsoucím“. Návrh zákona údělového, jak vyšel z finančního výboru.
35 article
značí „býti mající“ — usnesení sněmovny máz tohoto býti majícího utvořiti jsoucí. Návrh fi- nančního výboru umožňuje splatnost dotací neod- visle od vnitřních poměrů zemí, neodvisle od děl- nosti neb nedělnosti sněmů. A tu prohlašuji zeela otevřeně la tím docházím k zmíněné eventualitě našeho spolupůsobení na uskutečnění plánu finančního), že nepřijeti principu, na němž spočívá formule Steinwen- derova, dle které mají země dostati podíly, pokud neusnese se zákono- dárství zemské o podrobení osobní daně z příjmů přirážkám autonom- ním — jest pro nás podmínkou, Jejíž nesplnění musilo by míti za násle- dek nejostřejší náš boj proti malému plánu finančnímu. Musím konstatovati s plným uspokojením a uznáním, že finanční výbor převážnou vělšinou vycházel ze správného slano- viska, že při poskytnutí dotací musí býti směro- datnou skutečná potřeba, a že politické rozbroje v jednotlivých zemích nesmějí tyto zbaviti prospě- chů z údělů plynoucích, a že vnítřní poměry, jež ochromují jednotlivé země, nesmějí přivoditi zkrá- cení nejen jejich, nýbrž i financi zemí ostatních.
36 article
Bylo by jen žádoucím, a jest nutno v interesu usku- tečnění plánu finančního vůbec, aby tatáž hlediska, jež byla rozhodnými pro finanční výbor i ve slav- né sněmovně, nabyla vrchu, a aby veškeré pokusy byly odmitnuty, jichž zdar eventuálně znamenal by pro úřadnictvo a zřízenectvo státní oddálení žádoucí úpravy jich materiálních poměrů a i pro země — tedy I pro ty země, kde vládnou spořáda- né poměry — ztrátu státních dotací. Nespatřuji v zamyšlené akci údělové ideální prostředek k sanací zemských financí — nýbrž jen prostředek v nejkrajnější nouzi. I pro finance zem- ské platí zásada, jež jest vůdčí pro veškera ho- spodářství veřejná, že příjmy řídily se dle výdajá. Kdyby vo formě všeobecných dotací mělo tohoto principu býti dosaženo a chtělo se ho dosáhnouti musilo by rozdělení předsevzato býti dle nákladů správních jednotlivých zemí, jenž dle vývoje jich jest různým, a vždy různým bude. Nalézti zde klič určitý, trvalý a spolehlivý nebylo by lze a sotva došlo by i souhlasu zemí, kde vývojová tendence poměrně zůstala pozadu. Nejlepší prostředek k trvalému uskutečnění pořádku ve financích zem- ských byl by jen tehdy dán, kdyby zemím umožně- no bylo ve vlastním oboru působnosti a dle jich skutečné potřeby starati se o prostředky z vlast- ních pramenů k úhradě jich výdajů. Bohužel shle- dáváme, že stát stavěl se pravidelně oproti všem pokusům zemí, by z vlastních pramenů dosáhly prostředky k vedení jich hospodářství. Když zem- ské sněmy žádaly nové dávky, prohlašovaly vlá- dy již předem, že nebylo by lze jim příslušná usnesení předložiti k sankci. Stát vždy se obával že okupování jednotlivých pramenů berních zes