ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 302de080-8fd2-11dd-a454-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: place 38, person 45, org 8, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
11. června 1913. Číslo 158.
4 article
měmi zbavilo by ho možnosti z těchže pramenův budoucnosti pro sebe čerpati. Příčina toho odporu, i když abstrahujeme od eventuálních politických poměrů a patrných snah po omezování autonomio zemských, jest jasna — ona spočivá v platném stát- ním systému finančním, o jehož vadách měl jsem příležitost podrobně již jednou ve slavné sněmovně promluviti. Každý finanění ministr musil počítati tím, že vzrůstající množení se státních potřeb, vy- volané vzrůstem úkolů moderního státu, bude mu- siti rozmnožiti i požadavky jeho na besní měše poplatníků, krytí řádné potřeby musí býti hledá- no v prvé řadě ve výnosu berní, což ale předpo- kládá pružnost jednoilivých daní a systému jako celku. Převážná nerovnoměrnost rozdělení břeme- ne daňového, jež vlastní jest bernímu systému na- šemu, zejména tlak našeho systému výnosových daní přímých, béře našemu systému tuto pružnost. A tu musilo se počitati s tím, že zvýšení daní plat- ných sotva bude možné v míře dostatečné. Zvýše- ní takové mělo by rozmnožení slávajících nerovno- měrnoslí v zápětí. Musilo tudíž počítáno býtis nulností otevření nových pramenů příjmových pro stát, s možností záplatování platného systému az důvodu toho — z opatrnosti — okupoval stát ra- ději již předem jednotlivé prameny berní pro Vybudování opravdu trvale pružného a zásadě steinoměrnosti vyhovujícího systému berního touto cestou bude asi sotva lze dosáhnouti. Docílení toho skutečně i umožnění trvalého pořádku ve finaně- ním hospodářství zemí nebude jinak možno, než cestou revise a reformy celého systému platného a to reformy takové, v jejichž mezích umožněno bylo by i vybudování berního systému zemského.
5 article
Řečník poukazuje na jednomyslnost v této otázce ve výboru finančním a vítá přijatý zde návrh na utvoření 15členné komise, jíž revise a reforma ta- ková byla by přikázána — neočekává, ač sám byl jedním z navrhovatelů tohoto projektu, tak brzké uskutečnění této relormy — s ní musí počíláno býti zatím jako s veličinou immaginární, kde po- čátek působnosti jest dies incertus an incertus quando. Spíše a bez vyčkávání výsledku reformy ta- kové, případně léty terminované, mohlo by snad přiblíženo se býti k uspořádání poměrů zemí, k dy- by obyvatelstvo zemi došlo ke správ- nému poznání, že neuspořádané po- měry hospadářství zemských nejsou škodny jen zemi jako takové, ale všem obyvatelům země a že nejvhas- nější jich interess uspořádání tako- vé vyžaduje. Nepříznivé stanovisko státu k autonomnímu uspořádání poměrů zemských nad jiné umožněno bylo rozháranými poměry jich a bezúčelnými ná- rodnostními boji. Dnes jest státu daleko snáze možno omezovati autonomii zemskou v oboru fi- nančním, než kdyby za požadavkem tím stálo veškeré obyvatelstvo a tudíž země celá. Tak žádoucí odstranění bojů ná- rodnostních v jednotlivých zemleh bylo by nejen v interesu státním, ale i v interesu zdárného rozvoje auto- nomií zemských. Ale i když národno- sti se stanoviska smyslu pro zájem celku nemohou býti pohnuty svorně spolupůsobiti, měly by se k tomu dáti pohnouti jich nejvlasinějším egoisti- ckým hospodářským záj mi e m.
6 article
Pak přešel řečník ku požadovanému junktim se strany polské a rušínské mezí ma- lým plánemfinančním a reformou do- movní daně třídní. Poukázal na to, jak da- leko reforma navrhovaná vzdálena jest i pojmu skutečné a žádoucí reformy a podrobnými daty statistickými dovodil, že jde pouze o prospěch dvou zemí. Haliče a Bukoviny, jež na úbytku, který z navrhovaných úlev by vzešel (circn 41/% mil. K) samy participují částkou kolen 3 milionů korun. Straně řečníkově nelze připustiti junctím ta- kové při reformě — malém plánu finančním — na které dle jich poměrů stejnoměrně mají býti účastny veškeré země a kde dvěma zemím, jež dle stejných zad jako jiné země mají dostati podilu, nelze při- zíati oprávněný nárok, aby dostaly extra plus ce- stou reformy daně třídní. Nehledě však k tomu. dlužno očekávatí pří stavu věcí nynějším, že se- trvání na junctim takovém mohlo by způsobiti prů- tah vyřízení malého plánu finančního a tím i po- čátek akce sanační a vstoupení v platnost služební pragmatiky, ale zároveň i prátah ve vyřízení r- formy daně třídní samé: Všeobecně uznává se nut- nost reformy daně domovní — ale pojem ten ne- vyčerpává se reformou daně třídní. Daleko žádoucí jest i reforma daně činžovní, po které stejným prá- vem volají zástupci měst jako ti, pro jichž okresy má význam reforma daně třídni. Každý pokus po jednostranném řešení pouze jedn části relormy daně domovní musil by vyvolati nejostřejší boj zástupe měst proti reformě daně třídní.
Halič Bukovina
7 article
Řečníkova strana nemůže uznati jiné junctim než mezi reformou daně činžovní a třídní. Reforma třídní daně ne- dosáhne se cestou junctim s finanč. plánem, nýbrž pouze solidárním poslupem zástupeů zastanců obou reforem a společný m tlakem na vládu, by vyhověla koneč- ně tolikráte opakovaným slibňm o re- formě daně činžovní v celku. Tím docí- lilo by se dle úsudku řečníkova více než vzájem- ným se potíráním. Bude-li předložena reforma daně činžovní, i strana řečníkova ochotna je posilivně spolupůsobiti při reformě daně třídní. Řečník kri- tisuje pak ostře prohlášení finančního ministra, jež učinil při poslední intervenci zástupců měst a jež jest v podstatném rozporu s tím, co prohlásil ve finančním výboru a apeluje vřele opětně na soli- dární postup zástupců obou reforem.
8 article
Detaily finančního plánu nechce se řečník za- bývati již nyní a vyhražuje precisování svého sta- noviska k jednotlivým principielním otázkám po- radě speciální. Jen několika slovy chce dotknouti se reformy osobní daně z příjmu, již považuje za nejdůležitějěí vzhledem k významu, jaký má daň ta již v platném systému a jejíž význam při jakékoliv celkové reformě systému budoucí, činí nutným při reformě její zvláště opatrně postupovati. Poukazuje na slova, jimiž v exposé finančního ministra Stein- bacha ze dne 19. února 1892 reforma ta byla do- provozena a doporučena jako daň vskutku ideální. již zejména dosaženo býti mělo přiblížení rozdělení břemena daňového skutečné způsobilosti platební a na naděje, jež exposé to skládalo na vybudování morálky berní. V rozporu s tímto exposém stojí stále stesky poplatníků, jež čelí proti této dania výsledky statistické, jež svědčí tomu, že morálkn berní u nás žádoucích forem nenabyla. Co bylo příčinou toho? Řečník spatřuje hlavní závadu ne v materielně-právních ustanoveních zákona, ale v předpisech o řízení ukládacím a v praxi, jež ovládána jesl snahou docíliti prostředky zákona více, než zákon chce.
Stein
9 article
Zabývá se principem officiality, na němž ří- zení spočívá, jednostranným šetřením, jež tvoři téměř výhradně základ, pro vyměřování rozhodný. zneužíváním priacipu „volného uvažování““, přísnosti kontumačních účinků, nedostatkem předpisů, jež zaručovaly by poplatníkovi nárok právní na te, by prostředky, jím vedenými, dokázal správnost svých tvrzení a dochází k úsudku, že v předpisech těch spočívá hlavní důvod pro stesky poplatnictva, že jimi znemožňuje se dosažení materielní pravdy, což hlavní i překážkou pro žádoucí vývoj berní mo- rálky. Vná změný, jež proponují se předpisy, fi- nančním výborem přijatými, a speluje na sněmov- nu, by předpisům těm vzhledem k jich důležitosti věnovala zvýšený zřetel. I nejlepší normy nebudou však stačiti, když v praxi nedojde náležitého zřetele zásada, že pro- středky zákona nemá docíliti se více, než zákon chtěl a když nebude porozumění pro to, že úkolem orgánů ukládacích jest zjednatí nejen průchod ná- roku státu na správnou daň, ale vyhovětí i přání poplatníka na spravedlivé zdanění. Těm, jimž řízení financi státních přísluší, dlužno o docílení toho dbáti a pak dá se očekávati, ž splní se to, co finanční ministr ve svém exposé ve finančním výbor uvytkl: harmonie mezí úřadya
10 article
sebe. poplatníkem a že mnohé z toho vymizí, co hlavní jest příčinou porušování morálky berní a stižností poplatnictva. (Bouřlivý potlesk; řečníku se blaho- přeje.) Mezi došlými spisy nalezá se návrh posl. dra. Bodirakého a soudr. o reformě právní- ckého studia. Interpelace podali posl. Buřiv ala soudr. o reformě vyplácení pensí, rent atd. želer- ničním zřízencům; Jirásek a soudr. o pro- pouštění záložníků, Pokorný a soudr. o obsa- zení místa okresního hejtmana ve Vyškově; Bian- kini stěžuje si v dotaze na předsedu, že oproll různým jiným sborům armádním nebyli záložníci n Dalmacie ještě propuštěni a žádá předsedu, aby upozorníl vládu na nutnost rychle a příznívě od- povídati na příslužné interpelace. President prohlašuje, že sdělí tento dola vládě. Příští schůze zítra o 11. hod. dopol. s pokračo- váním dnešního jednacího pořadu. Konec schůze o 1/43. hod. odpol.
Jirásek Vyškov bian Dalmacie
11 article
Posl. dra. Funka došel lento přípls Velevážený p. profesorel Pracovní výbor svazu českých majitelů domů v král. Českém a presidiální komise ústř. sboru majitelů domů v zemích koruny české pojednaly ve společné schůzi, konané v Pra- ze 7. t. m., o Vašich snahách o dosažení reformy daně činžovní. Se zřetelem na pilnost reformy daně činžovní a na oprávněnost obav, že po vyřízení úlev při domovní dani třídní by reforma daně čin- žovní byla na nedozírnou dobu zmařena, bylo ve schůzi řečené jednomyslně usneseno vyslovití Vám nejplnější souhlas s taktikou, již jste v berním vý- boru poslanecké sněmovny se chopil. Zároveň bylo usneseno poděkovati Vám za onergii, se kterou jste se ujal daně činžovní a požádati Vás, abyste ne- ohroženě a nedbaje kterýchkoli bezdůvodných vý- tek, setrval při vymáhání reformy daně činžovní. která je nepoměrně tíživější než daň třídní a týk se vrstev hospodářsky i seciálně namnoze ještě slabčích než reforma daně třídní. Boj o reformu daně činžovní je záslužný, ne- boť o tuto reformu mají veliký, uznaně oprávněný zájem všechny ty miliony obyvatelstva — nikoliv pouze majitelé domů — jež zastaralými zákony daní činžovní trpí. S úplnou úctous Ústřední sbor majitelů dom pro země koruny české v Praze, Svaz českých majitelů domů v král. Českém. (Následují podpisy.l
Posl Funk Praha svaz český majitel poslanecký sněmovna
12 title
Z parlamentních výborů.
13 article
Z Vídně, 10. června. (K. k.)
Vídeň
14 article
Výbor rozpočtový pokračoval v rokování o zatímním rozpočtu. Ministr železnic svob. pán Forster prohla- šuje, že státní rozpočet ministerstva železníc na r. 1913 vykazuje ve vydání celkovou částk 840 mil, a v úhradě celkovou částku 687 milionů tedy přebytek 47 milionů. Tento přebytek zdá be sice přítiš malým vzhledem na šestimiliardový zá- vodní kapitál státních drah, má však svou příčinu v tom, že do vydání jsou vřaděny též výdaje inve- stiční, které jsou preliminovány 130 míliony a které — protože ponejvíce přinášejí užitek — dle sv povahy vlastně do státního rozpočtu by nenáležely jsou však do něho pojaty jen z důvodů evidence.
Forster
15 article
Srovná-li se letošní rozpočet s rozpočtem z r. 1912, je na straně potřeby plus 42.5 mil., při úhradě značné plus 49 milionů, takže rozpočet na r. 1913 končí saldem o 612 mil. příznivějším. Ministr po- jednává pak o jednotlivých důležitých položkách státního rozpočtu a pojednává především po této stránce o potřebě na příspěvky na zřízení pro sta- robní zaopatření a jiná humanní zařízení, jež činí úhrnem neobyčejně vysokou částku 47 milionů, je tedy vůči rozpočtu z roku 1912 plus 2.7 milionu, jehož příčinou jesti hlavně rozmnožení personálua zvýšení požitků, které bylo v poslední době pro- vedeno. Rozpočet vykazuje zvýšení personálníh nákladu o 7.2 mil. K jako výsledek postupu a po- výšení zřízenců všech kategorii na základž pevných závazných norem. Při věcném vydání činí zvýšený požadavek něco přes 30 mil. K. z čehož 24 milionů připadá na zvýšení výdělkových daní, kteréžto zvýšení má svou přičinuv tom, že výsledky státních drah v letech 1911 a 1912 se značně zlepšily. Pře 50% z této sumy připadá na přirážky. Náklad na uhlí zvýšil se o 4.5 mil. K. Při příjmech dlužno po- čítati se zvýšením asi 49.1 mil. K. Máme totiž v bě- žícím roce opatřiti oproti roku předchozínu částku asi o 15 milionů vyšší. První měsíce letošního roku byly po stránce dopravně-politické méně příznívé. Smulné příčiny tohoto zjevu jsou všeobecně známy. ale dojista se nechybí, vysloví-li se předpověď, že poměry se pozvolna začínají zlepšovati a že s vý- jimkou některých odborů výrobních jdeme vstříc příznivé konjunktuře, takže můžeme s bezpečností počítati s tím, že preliminovaného příjmu bude do- saženo.
16 article V oboru jízdních řádů
V oboru jízdních řádů byly v posledních letech učiněny zcela mimořádné pokroky. Po léta usiluje ministerstvo železnic o to, aby doplněním jízdního řádu usnadnilo možnost do- pravy a umožnilo zkrácením jízdní doby rychlej- šího dosažení etle. Tak zaveden byl 1. květnem t. r. expresní vlak z Vídně do Prahy jenž urazí tuto vzdálenost asi v 3/46. hodině umožňuje cestujícím zdržeti se v Praze 2 hodiny ještě týž den vrátiti se do Vídně. Ministr obírá se pak reorganisačními opatřeními, jež ministerstvo železnic dlouhou dobu provádí. Za jeden z nej- důležitějších úkolů pokládá ministr úpravu odborného železničního vzdělání. V řadě hlavních měst jako na př. v Linci, v Praze a ve Lvově máme zřízeny tak zv. železniční odborné kursy. Toto vyučování se reformuje. Jedná se právě o zřízení čtvrtého kursu, jenž pravděpodobně umístěn bude ve Vídni. V bu- doucnosti budou musiti veškeří úřadníci přední železniční alužby tyto odborné šloly absolvovati.
Vídeň Praha Lvov
17 article
Ministr uznává zvláště výkony želez- niční odborné školy Pražské, je dnes může platiti za vzor a příkl ad všem odborným ostatním školám, což jest zásluhou funkc lonáře, sto- jícího v čele ústavu. Ministr poukazuje dále na zařízované školy pro traťmistry, jež mají zřízeny býti v různých částech říše dle poměrů jazykových a národnostních. Ministerstvo želez- nic pokládá za svoji zvláštní povinnost, aby vy- školeni byli správcové dopravy, jež fungují jako přednostové místních drah. Zvláštní váhu klade ministr na to, aby vyškolení absolventů vyso- kých škol pro vůdčí místa dálo se úplněji. Ml- nistr probírá pak dále reformu instrukcí vůbec, reformu placení a pokladniční, dále reorganisani udržování trati a dozorčí traťové služby. Po- ukazuje na pokroky, jež provedený byly v oboru reformy jízdního řádu nákladních vlaků. Také po- kud se týče přidělování vozů jednotlivým staní- cím, nastalo značné zlepšení. Dopravě na místních drahách věnovalo ministorstvo železnic zvláštní péči tím, že pro tuto dopravu dosadilo velmi energickou místní, kontrolu. Ministr obrací se pak k otázce zlepšení platu personálu
18 article
a probírá nejprve ona opatření, jež provedena byla ministerstvem železnic od schválení resoluce poslaneckou sněmovnou ze dne 16. prosince 1911. Dnes může výboru sděliti, že při provádění my- šlenky, kterou vláda vždy zdůrazňovala, že přání železničních zaměstnanců postupně budou realiso- vána, také latos pomýšlí se na řadu opatření. Část těchto opatření oznámil ministr již v zi- mě, totiž individuelní jmenování podúřadníků úřad- níky, přídavek za noční služby pro výhybkáře jistá místní mzdová zlepšení pro dělníky. Mim to usnesla se vláda ještě na řadě dalších opatření která ještě v tomto roce mají nabýti platnosti. Mezi těmito opatřeními pomýšlí se nejprve na ona, jež dle své povahy, poněvadž týkajíse
poslanecký sněmovna
19 article
úřadníků, musí býtí uvedena v bližší konnexl eventnelním uzákoněním služební pragmatiky. tom směru hodlá vláda zvýšiti konečné příjmy nynějších úřadníků VII. a Ví. služební třídy, po- volením přídavku 400 K. čímž zřízena býti má parita se státními úřadníky. Mimo to uvažuje ze o zavedení přechodních ustanovení pro adjunkty statusu 3 ve lhůtě pro povýšení a konečně povolení adjuta 50 K volontérům, jež mají dostá- vati již při nastoupení své služby, kdežto dosud dostávalo se jim adjuta teprve po složené te- legrafní zkoušee. Dalším opatřením pro běžící rok jest vyrovnání rozdílu, o kterém děje se zmínka v resoluci poslanecké sněmovny a to pro ony podářadníky, kteří následkem svého pokročilého stáří nebudou moci pravděpodobně dosáhnouti pragmalicky jim příslušícího nejvyššího platu. U aluhů pomýšlí se na zvýšení konečných platů, al s obmezením jenom na jisté, obzvlášť kvalifikované kategorie. Všeobecné zvýšení platů neodpovídalo by také názoru, který převládá v personálu. Ko- nečně má býti personálu na lokomotivách zlepšen plat potud, že chystá se zvýšení premií za ušetření materiálu a jest také v úmyslu zvýšiti hodinové posunovačů. Dále se pomýšlí na to, pokračovati ve zvýšení mzdy podle potřeby. Na všechna tato opatření bude v druhém pololetí roku 1913 třeba 3 milionů korun z roční potřeby 6 milionů korun.
ko poslanecký sněmovna
20 article
Všechna tato opatření jsou předmětem dodatečné předlohy k rozpočtu na běžící rok, která bude po- dána poslanecké sněmovně. Dále pomýšlí se v roce 1914 na zlepšení platu státních zřízenců obnosem 4 milionů korun a v roce 1915 obnosem 5 milionů korun. To všechno činí dohromady 15 milionů korun, čímž vláda musí akei na zlepše- nípoměrů železničaích zřízenců pro- hlásiti za definitivně skončenou, Se zřetelem na tyto vývody prosí ministr jménem vlá- dy, aby zamítnuty byly předložené návrhy, které se týkají zvýšení platu personálu a prosi o ne- změněné schválení prozatimního rozpočtu, který byl předložen výboru.
poslanecký sněmovna
21 article
Ministr financí ryt. Zaleski chce sděliti stano- vísko vlády k návrhům, jež podány byly ve výboru od jaho poslední řeči. Co se týče návrhu posl. ryt. Pantze. Němce a Tomschika, které týkají se opatření, jež mají býti učiněna pro železniční zři- zence a dělníky, nemá ministr ničeho, co by při- pojil k vývodům ministra železnic, který se vyslovil proti oněm návrhům. Pokud jde o návrhy poslanců Friedmanna a Goslinčara, kterými se vládě ukládá aby opatřila nové úvěry na investice telefonní a aby zmocněna byla k úvěrním operacím, opakuje ministr dřívější své problášení a poukazuje na vývody ministra obchodu. Rovněž ministr prosí, aby zamítnut byl návrh Diamandův o lihových bonifi- kacích a rozdělení kontingentu podle usnesení vý- boru z prosince minulého roku. Co se konečně týče návrhu Staňkova o rozdělení kontingentu, soudi ministr, že také navrhovatelem zamýšlená úprava této otázky má býti provedena v souvislosti s pro- vedením novely k zákonu o dani kořaleční. Proto jest správnější nepojímati toto ustanovení do pro- zatímního rozpočtu, nýbrž ponechati je tam, kam patří a učiniti příslušné usnesení při projednávání novely k zákonu o daní kořaleční. Do té doby bu- diž zachován status quo.
Zaleski Němec Tomschik Friedmann Goslinčar Staňkov
22 article
Na to byla schůze přerušena až do 3. hodiny odpolední. V odpolední schůzí posl. Scholswohl, zabývaje se aférou Redlovou, dovozuje, že velice vzrušila obyvatelstvo, poněvadž Redí byl takřka formálně dohnán se strany úřadní k samnovraždě. Odpovědí na dotaz nebyl spokojen. Pro Tom- schikův návrh rjeho stranu, přejíc úřadnictvu, bude hlasovati. Prohlášení ministra železnic o pod- kladu předlohy stran místních drah způsobile v obyvatelstvu veliké rozladění K návrhu posl. Langa byla debata uzavřena. Posl. Gostínčar navrhl resoluci o zlepšení po- měrů dělnictva v tabákových továrnách. — Kralt a Teuiel podali několik návrhů na sanování fi- nanci městských a obecních. — Rytíř Onciul stě- žoval si do odstrkování rumunštiny v Bukovině.
Scholswohl Redlův Lang Posl Teuiel Bukovina
23 article
Posl. Choc vytýká vládě, že se nestará české menšinové škěly v Čechách, ale je povinna teď zasaditi se o jejich převzetí do správy německých obcí. Měla by také pokárati. že plenum zemské školní rady v Čechách nebylo svoláno od listopadu. Školství ve Vídni zůstavuje bezmezně řádícímu magistrátu. Je povinna odstra- niti pečeli na české škole ve III. vídeňském okre- su. Zvýšení platů státnich sluhů a zří- zenců má býti braženo z běžných státních přijmů a pokladních přebytků. Dále přímlouval se pak za požadavky výpomocných sluhů. Propuštění záložníků je nezbytně nutné, každé zpoždění znamená hospodářskou katastroíu pro vojáky a je- jich rodiny. Třeba také pomocné akce k zmírnění ve- likých škod těchto rodin. Další pohotovost na jihu je zbytečna. Ministerstvo zahraničních věcí nemělo by také štváti Bulhary proti Srbům. Konečně u- pozprnil řečník na kongres pro volební prá- vo žen v Praze a žádal, by provedena byla sněmovní resoluce z r. 1907. Posl. dr. Franta promluvil napřed sympa- ticky o volebním právu žen a vyslovil povděk, že možno dnes již debatovati v roz- počtovém výboru o vážných politických vě- cech, čemuž vláda dříve nechtěla. Zabýval se včerejšími výklady dra. Rosnera a dra. Ellen- bogena, souhlase s drem. Rosnerem, že válkou balkánskou nastala krise dualismu a pravě, že jest přírozeno, nabývá-li stát během doby nových formací. Zmínil se pak o Něm- cích, o úspěšném vývoji, který učinil tento stát, jehož jedna část jest samostatná a po- rovnal poměry jeho s poměry rakouskými. Uznal správnost výroku dra. Ellenbogena, že jest velkou smělostí řídících politiků odkazo- vati Srbsko pro Albanii a pravil, že s tát by potřeboval dnes řídícího phli tika, jenž by vedl a nikoliv poli- tika, ktený je sám veden.
Posl Choc Bulhar Srba doktor Franta promluvit Rosner Ellen Čechy Vídeň Praha Německo Srbsko Albánie
24 article
Naproti odbornému chefovi Riedelovi při- pomenul, že stát zanedbával jihoslovan- ské země a zvláště Dalmacii, tolikéž pak kulturní pokrok slovanského lidu v Bosně a Hercegovině a vyslovil se protizaváděn němčiny do nových odvětví správy veřej- né v zemích s většinou neněmeckou. Promlu- vil stručně o česko-německém vyrov- nání, ukazuje na pozadí známých výnosů mi- nistra dra. Hochenburgra. Přešel potom na jednotlivé kulturní požadavky, zevrubně za- býval se nedostatky české univer- sity a jejich ústavů. Žádaje za rychlou ná- pravu, naléhal na stavbu fakult a jednotli- vých ústavů a na přestěhování technické knihovny na půdu neutrální. Vypočetl náklad na jedinou českou universitu a na pět něme- ckých a prohlásil novou německou universitu na Moravě úplně zbytečnou. Žádal rychlé zří- zení vyšší textilní školy v Hrade Králové, stavbunovýchbudov pro střední ústavy v Hradci Králové a Rychnově, zřízení reálného gym- nasia v Chotěboří a reálky v Hum- polei, mlynářské školy v Bělé, střední školy v Nuslích. Uvedl potom data v rozpočtu pro odborné školství v zemích českých, promlu- vil o pedagogiích pro učitele a učitelky, po- svítil si na malou péčí Víddně o české kulturní věci, doprovázeje tuto část daty o nedostatku českého úřadnictva v ministerstvech, při čemž zmínil se, jak centrální úřady rozšiřují stále svou kompetenci přes to, že před několika lety vydán byl t. zv. lex Star zy ns ki. de Na konec upozornil na slova, jež pronesl posl. Marckhl v rozpočtovém výboru, že byl by rád, aby nalezl se modus vivendi mezi ná- rody při obhajování národního ho- spodářského rozvoje, vyslovuje plně svůj souhlas s touto myšlenkou. Doložil, že by stačilo, kdyby Němci rozumně uvažovali a zů- stali rozumni.
Riedel Němec Dalmacie Boseň a Hercegovina Morava Hrad Králové Hradec Králové Rychnov Chotěboř Huma Bělá Nusle východ ústav Víddno o český kulturní věc
25 article
Posl. Miklas ltuje, že se opět projednává jen zatímný rozpočet. Křesťanšti sociálové budou pro něj hlasovati, ale zamítnou všechny jiné návrhy. V otázce českých menšinových škol ve Vídná je stanovisko jeho strany zcela jasnéa nepotřebuje se vykládati. Naléhal na propuštění záložníků, domáhal ee zvýšení úvěru na meliorace, vyřízení malého finančního plánu ještě v červen- covém zasedání a brojil proti přeplňování dstředen právníky. Posl. Tomschik konstatoval, že kompromis stran většíny s vládou o zlepšení poměrů železničních zřízenců má příčínu v tvrdošijnosti, a jakou soe. demokratičtí poslanci hájili ve sněmovně zájmy železničních zřízenců. Zvýšení konečných platů ně- kterých kategorií sluhů neznamená mnoho, ne- bude-li splněn nejdůležitější požadavek železnič- ních zřízenců, dvouletá doba postupu. Trvá na svém návrhu o 17 mil. pro železniční zřízencea státní dělníky a žádá, by sněmovna pro něj hla- sovala. Mimo to podal resoluční návrh: „Ministerstvo železníc se vyzývá, aby o učiněných opatřeních ke zlepšení mzdy dělníků a to o zlepše- ní mzdy, o mzdovém postupu (mzdovém řádu)a pracovním řádu sdělilo jednotlivě dle ředitelských okresů vydané náklady neprodleně ve zprávě v po- slanecké sněmovně. Posl. Němec žádá za bezodkladné propuštění záložníků. Je nepochopitelno, že vychová- vají sč albanští hoši nákladem 200 K měsíčně, avšak českým dělníkům se brámní vyučovati děti v mateřštině ve školách, které zi za svůj groš posta- vili a sami vydržují. Německému dívčímu lyceu v Praze poskytují se státní subvence, če- skému lyceu se subvence odpírá. Řečník pojednal pak o poměrech ve Škodových závodech a ministra železnic odbyl, že možno činiti úspory. ale ne na dělnictvu a zřízencích, nýbrž na vyšších místech v ministerstvech. Konečně naléhal na vy- řízení spolkového zákona.
Posl Miklas Tomschik Němec Praha
26 article
Posl. Frízdmann si přeje, aby úřadnická otázk byla konečně vyřízena loválním a upřímným splně- ním daných slibů. Trvá při svém návrhu na uza- vření umořitelné půjčky na stavbu telefonů. Posl. dr. Schrelner ohradil se proti tvrzení, že někdejším výnosem ministra spravedlnosti vyrov- nací vyjeduávání v Čechách uvázlo a ko- nočně bylo úplně přeručeno. Důvod přeručení vy- jednávání spočíval v tom, že české strany jevily příliš malou ochotu, pokud jde o vnitřní úřadní řeč a že zejména pokud jde o užívání vnitřní ně- mecké úřadní řeči u úřadů společného zemského hlavního města Prahy vznikly obtiže, jež stěží bylo lze překonati. Stěžoval si do způsobu vyřizevání vojenských záležitostí u pražského magistrátu a do poměrů u poštovní správy v Praze a zastává se rozdělení pražského poštovního ředitelství. Přeje si, aby zadržení ještě záložníci byli brzo propu- štění. Pojednávaje o hospodářských otáz- kách, žádá vydatné zvýšení melioračního fsndu. Urgoval předlohu o úpravé řek, jakož i založení nového melioračního fondu pro tyto regulace. Na- vrhl několik resolucí. Vytkl nutnost přiměřeného vybudování a reformy velice opozdilého hospodář- ského pokračovacího školství a obracel pozornost vlády na otevření ložisek drasla v Haliči a štyr- sku, podotýkaje, že vláda je povinna opatřovati zemědělstvu laciné draslové hnojivo. Na konec pro- hlašuie, že bude se zřetelem na prohlášení ministra železnie hlasovali proli Tomschikovu návrhu. Posl. dr. Kolíscher zabýval se zevrubně inve- stiční politikou státních drah, a podával několik návrhů. Příští schůze bude zejtra.
Posl doktor Schrelner Tomschikův Kolíscher Čechy Praha Halič
27 article
Výbor pro změnu jednacího řádu konal dnes schůzi, ve které po debatě, které se zúčnstnili vládní zástupci odborný přednosta dr. žl. Simonelli am. j. posl Dürich, Hummer dr. Adler a Miklas, zamítnuty byly návrhy posl. Exnera a Düricha na přechod k jednacímu pořadu, načež schválen byl návrh posl. Rosnera na prodloužení prozatímního řádu jednacího, a to na návrh posl. ntiklasa se stanovením lhůty pro platnost prozatímního jednacího řádu do 15. května 1914. Dodatečné návrhy posl. Hummra a Sedláka byly zamítauty. Schvá- lena byla dále resoluce posl. Düricha, kterou se vláda vyzývá, aby v nejkratší době předložila osnovu zákona, kterým zrušuje se dosavadní zá- kon o denních dietách a činí přiměřené opatření na hmotně odškodnění poslanců, které odpovídá důstojnosti parlamentu. Dále byla schválena re- soluce posl. Miklasa, kterou se president posla- necké sněmovny vyzývá, aby zprávu výboru pro změnu jednacího řádu, týkající se definitiv- ního řádu jednacího, dal jako první bod na jednac pořad první schůze podzimního zasedání poslane- cké sněmovny. Z Vídně, 10. června. Do dnešní schůze tiskového výboru dostavil se také ministr dr. Hochenburger a žádal, by se výběr usnesl, že podmínky pro konfiskaci časo- pisu jsou dány, dopustí-li se přestupku § 302. 305. r. z. Posl. dr. Adler vyvstal proti tomuto poža- davku a konstatoval, že nynější chef justi- ce je mnohem zpátečnější naproti ti- sku, než byli všichni jeho předchůded. a vyložil, že na takovém základě žádná reforma tiskového zákona není možna. Posl. Hummer promluvil potom obstrukč- ni řeč, kterou vyplnil schůai. Usneseno projev dra. Hochenburgera dáti de tisku a rozdati jej všem členům výboru.
doktor Dürich Adler Miklas Exner Hummra Sedlák Miklasa Hochenburger Posl Vídeň Hummer cký sněmovna
28 article Substituti okres. školních inspektorů.
Substituti okres. školních inspektorů. Stát účastní se nákladu na školství v míře mizivě nepatrné. Zdá se při obrovském viivu, který státní správa na školství vykonává zosla neuvěřitelno, že stát hradí z celkového nákladu pouze 0.3% a přece jest tomu tak, jak možno se ze statistického spisu dra. Jos. Mráze přesvědčiti. A při této na myslitelné minimum omezeně míře povinností vyhrazuje si státní administrativa tolik vlivu a práv ve školství národním, že druzí interesenti t.j obce a země, upozaděni jsou v právech do koutka zcela odpovidajícího svrchu řečeným ubohoučkým třem selinám precentta. Tento rozhodující vliv státní správy je hotovou přitěží v rozvojí školství, neboť stačí prostě veto státního funkcionáře, aby v zá- rodku utlumilo úsilí o jakékoliv nadlepšen školství národnímu nebo učitelstvu, když prá- vě projektovaná reforma se nehodí do jed- notného rámce správy centrální, která by tuze ráda školství zuniformovala na způsob svých úřadů a institucí. Příklady takové brzdy stát- ní péčí na rychlo opatřené, kdy šlo vskutku o dobré reformy, jsou dosud v čerstvé pa- měti, jako na př.: znemožnění zákonů o 35lete službě, zařazení učitelstva do tříd s platem úplně se rovnajícím platům úřadnickým a j. Také při stilisaci osnovy zákona o úpra- vě platů učitelských uplatňovala vláda tuze svůj vliv, bohužel, že v nejednom případě na újmu učitelstva (viz článek o překládání
Mráz zákon o 35 let
29 article
z příčin služebních). Nechtějí-li tedy osnova- telé nového zákona konati již napřed práci marnou, opatřují si pochopitelně dříve vládní votum pro zásadní usnesení, čímž vyvinula se praxe, dle níž nelze o kterékoliv podstatnější změně se usnésti. dokud není známo, čeho vláda si přeje. Avšak tímto dosud nevyhnutelným usta- vičným zřetelem ke stanovisku státní admini- strativy dochází někdy ke komplikacím tuze svízelným. Tak jest na př. s otázkou substi- tutů okresních školních inspektorů. Státní správa ustanovuje k dozoru jednak učitele středoškolské, jednak učitele škol měšťan- ských. Za tyto c. k. okr. školní inspektory musí býti ovšem ustanovení na školách zá- stupci, ale vláda platí jen ty, kteří konají službu na státních školách. Substituti na mě- šťanských školách placeni jsou z normálního školního fondu. Avšak platební schopnost to- hoto fondu je tak nepatrná, že representuje tolíko 0.06% nákladu na školství a ovšem nestačí, aby zemský výbor mohl, na normální školní fond odkázán, dáti substitutům plat ná- ležitý. Proto vyměřeno jim bylo jen 60 () příjmů zákonitých a zástupcům ředitelů dává se jen 50 funkčního přídavku a dochází se tak k absurdnosti, že zástupci ředitele měšť. školy, který jest právě inspéktorem školním, dostávají až o 100 K menší funkční přídavek než řídíci učitelé na pětitřídní škole obecné.
30 article
Oprávněnost k této zřejmé nesrovnalosti od- vozují školní úřadové poněkud odvážným ap- plikováním příslušných ustanovení dosavad- ního zemského zákona o zastupování učitelů, ačkoliv je zcela zřejmo, že poloviční odměna a zvýšená služební povinnost ukládá se v ře- čeném zákoně jen proto, že zákonodárcí ta- nulo na mysli zastupování jen na zcela krát- kou dobu, pro případ onemocnění, obyčejné dovolené, vůbec pokud není možno uprázd- něné místo obsaditi zatímně nebo definitivně, nejdéle na jeden rok. Že není dost správno subsumovati zá- stupce inspektorů do kategorie učitelů povo- laných „na místo učitelské, o němž lze před- pokládati, že déle čtyř neděl nebude moci býti zastáváno“ (8 2. zákona o zastupo- vání učitelů), a že zastupování inspektora je nepopíratelně funkce trvalá, jest každému zřejmo, kdo ví, že c. k. inspektoři zastávají svůj úřad až do svého odchodu na odpočínek a že tudíž zástupci ředitelů (ustanovených za inspektory) budou na jedné a téže škole zastávati funkci ředitelskou 15 až 25 let a to za menší plat, při menších právech, ale při větším počtu učebných hodin než stanoveno je pro kteréhokoliv jiného zatímního ředitele, který zastává místo ředitelské, úmrtím, pen- sionováním nebo jinak na čás uprázdněně.
31 article
K jakým pak nesrovnalostem dochází, vidno nejlépe z případu kladenského, kde zástupo- vání inspektora Söhnlera trvá od 31. srpna 1883, tedy již bezmála 30 1etl Toto znehodnocování zatímných ředitelů povolaných, aby substituovali definitivní ře- dřtele, kteří zastávaji úřad inspektorský, není jediná nepříznivá stránka dosavadní úřadní praxe. Na každou školu měšťanskou, z níž buď ředitel, buď odborný učitel stane se in- spektorem, povolán jest na substituci nový učitel. Zastává buď ubylého učitele nebo na- stupuje na místo toho, který pověřen funkcí zatímného ředitele. Ale postavení jeho je ubohé; neboť dostává roční odměny všeho všudy jen 1200 K, přes to, že musí vykonávati všechnu úmornou práci na škole měšťan- ské, kde náleží učiteli nejméně 2000 K. Roz- úmí se, že odborně kvalifikovaní, zkoušení učitelé s těchto míst při nejbližší příležitosti prchají a jsou nahražováni pak — mladými, nezapracovanými, ba dokonce i nezkouše- nými učiteli. Tím arci škola trpí a jedná se proti duchu a tendenci základních ustanovení o měšťanské škole; neboť právě největší před- ností a význakem školy té je odborná kvalifi- kace učitelů. A přece při dnešním stavu 459 učitelů, zastupujících inspektory na měšťan- ských školách, nemá ani zkoušek pro školy měšťanské. A tak vidno, že opatření státního dozoru nad národními školami děje se na úkor pro- spěchu měšťanských škol. Daleko větší pěči jeví stát, jde-li o místa, která jsou uprázdněna na cvičných školách po okresních školních in- spektorech, kteří dříve byli cvičnými učitel na c. k. učitelských ústavech. Substituti jme- nováni jsou prostě definitivně extra statum nebo ad personam, jak tomu je v Praze, Plzni, Příbrami i Soběslaví a ústavy, jichž se týče, nejsou nikterak zkracovány.
Praha Plzeň Příbram Soběslav
32 article
Je velmi na čase, aby konečně učiněn byl pořádek věcí substitutů i na školách měšťan- ských. Vhodnou příležitostí je nyní jednánío substitučním zákoně ve školské komisi sně- movní. Nenáležím k těm, kdož docela zoufají nad osůdem celého elaborátu školské komíse. Má- me pevnou naději, že tak pracně získaná osnova nemůže za žádných okolností býtí od- kládána a proto plně souhlasíme s akcí uči- telských organisocí, jež směřuje k tomu, aby také otázka substitutů inspektorských byla řádně řešena již nyní. Na německé straně je patrna snaha věc odložiti. Ukazují, že se jedná právě o defínitivu okr, inspektorů na radě říš- ské a že tudíž bude rozhodnuto i o substitu- tech. Ale kdyby i nakrásně ku projednání celé osnovy o definitivě inspektorské došloa vláda souhlasila se vším, co nyní bude i po jejím nepříznivém stanovisku usneseno, ne- bude ještě tím uzákoněna definitiva v Če- chách, dokud většína českého sněmu se ne- vysloví pro změnu § 33. zákona zemského ze 24. února 1873, dle něhož jmenování inspek- torů je prozatímní. Naskýtá se tudíž otázka, mají-li trapné poměry substitutů zůstati ještě po dlouhou řadu let neupraveny? Má se na dále lhostejně k tomu přihlížeti, aby přibý- valo na měšťanských školách nezkoušených učitelů? Upozorňujíce na tuto závažnou otázku naši veřejnost a zvláště naše politické činite- le, přimilouváme se vřele za to, aby konečně substitutům dostalo se po právu. A to se sta- ne, bude-lí zastupujícím ředitelům dán úplný řádný funkční přídavek, budou-li za substitut ustanoveni jen učitelé zkoušení pro školy mě- šťanské a budou-li honorováni stejně jaka jiní učitelé odborní. Dále bude třeba, aby substituti ustanoveni byli definitivně ad per-