2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
11. června 1913. Číslo 158.
4
article
měmi zbavilo by ho možnosti z těchže pramenův
budoucnosti pro sebe čerpati. Příčina toho odporu,
i když abstrahujeme od eventuálních politických
poměrů a patrných snah po omezování autonomio
zemských, jest jasna — ona spočivá v platném stát-
ním systému finančním, o jehož vadách měl jsem
příležitost podrobně již jednou ve slavné sněmovně
promluviti. Každý finanění ministr musil počítati
tím, že vzrůstající množení se státních potřeb, vy-
volané vzrůstem úkolů moderního státu, bude mu-
siti rozmnožiti i požadavky jeho na besní měše
poplatníků, krytí řádné potřeby musí býti hledá-
no v prvé řadě ve výnosu berní, což ale předpo-
kládá pružnost jednoilivých daní a systému jako
celku. Převážná nerovnoměrnost rozdělení břeme-
ne daňového, jež vlastní jest bernímu systému na-
šemu, zejména tlak našeho systému výnosových
daní přímých, béře našemu systému tuto pružnost.
A tu musilo se počitati s tím, že zvýšení daní plat-
ných sotva bude možné v míře dostatečné. Zvýše-
ní takové mělo by rozmnožení slávajících nerovno-
měrnoslí v zápětí. Musilo tudíž počítáno býtis
nulností otevření nových pramenů příjmových pro
stát, s možností záplatování platného systému az
důvodu toho — z opatrnosti — okupoval stát ra-
ději již předem jednotlivé prameny berní pro
Vybudování opravdu trvale pružného a zásadě
steinoměrnosti vyhovujícího systému berního touto
cestou bude asi sotva lze dosáhnouti. Docílení toho
skutečně i umožnění trvalého pořádku ve finaně-
ním hospodářství zemí nebude jinak možno, než
cestou revise a reformy celého systému platného
a to reformy takové, v jejichž mezích umožněno
bylo by i vybudování berního systému zemského.
5
article
Řečník poukazuje na jednomyslnost v této otázce
ve výboru finančním a vítá přijatý zde návrh na
utvoření 15členné komise, jíž revise a reforma ta-
ková byla by přikázána — neočekává, ač sám byl
jedním z navrhovatelů tohoto projektu, tak brzké
uskutečnění této relormy — s ní musí počíláno
býti zatím jako s veličinou immaginární, kde po-
čátek působnosti jest dies incertus an incertus
quando.
Spíše a bez vyčkávání výsledku reformy ta-
kové, případně léty terminované, mohlo by snad
přiblíženo se býti k uspořádání poměrů zemí, k dy-
by obyvatelstvo zemi došlo ke správ-
nému poznání, že neuspořádané po-
měry hospadářství zemských nejsou
škodny jen zemi jako takové, ale
všem obyvatelům země a že nejvhas-
nější jich interess uspořádání tako-
vé vyžaduje.
Nepříznivé stanovisko státu k autonomnímu
uspořádání poměrů zemských nad jiné umožněno
bylo rozháranými poměry jich a bezúčelnými ná-
rodnostními boji. Dnes jest státu daleko snáze
možno omezovati autonomii zemskou v oboru fi-
nančním, než kdyby za požadavkem tím
stálo veškeré obyvatelstvo a tudíž
země celá.
Tak žádoucí odstranění bojů ná-
rodnostních v jednotlivých zemleh
bylo by nejen v interesu státním, ale
i v interesu zdárného rozvoje auto-
nomií zemských. Ale i když národno-
sti se stanoviska smyslu pro zájem
celku nemohou býti pohnuty svorně
spolupůsobiti, měly by se k tomu dáti
pohnouti jich nejvlasinějším egoisti-
ckým hospodářským záj mi e m.
6
article
Pak přešel řečník ku požadovanému junktim
se strany polské a rušínské mezí ma-
lým plánemfinančním a reformou do-
movní daně třídní. Poukázal na to, jak da-
leko reforma navrhovaná vzdálena jest i pojmu
skutečné a žádoucí reformy a podrobnými daty
statistickými dovodil, že jde pouze o prospěch
dvou zemí. Haliče a Bukoviny, jež na úbytku, který
z navrhovaných úlev by vzešel (circn 41/% mil. K)
samy participují částkou kolen 3 milionů korun.
Straně řečníkově nelze připustiti junctím ta-
kové při reformě — malém plánu finančním — na
které dle jich poměrů stejnoměrně mají býti účastny
veškeré země a kde dvěma zemím, jež dle stejných
zad jako jiné země mají dostati podilu, nelze při-
zíati oprávněný nárok, aby dostaly extra plus ce-
stou reformy daně třídní. Nehledě však k tomu.
dlužno očekávatí pří stavu věcí nynějším, že se-
trvání na junctim takovém mohlo by způsobiti prů-
tah vyřízení malého plánu finančního a tím i po-
čátek akce sanační a vstoupení v platnost služební
pragmatiky, ale zároveň i prátah ve vyřízení r-
formy daně třídní samé: Všeobecně uznává se nut-
nost reformy daně domovní — ale pojem ten ne-
vyčerpává se reformou daně třídní. Daleko žádoucí
jest i reforma daně činžovní, po které stejným prá-
vem volají zástupci měst jako ti, pro jichž okresy
má význam reforma daně třídni. Každý pokus
po jednostranném řešení pouze jedn
části relormy daně domovní musil by
vyvolati nejostřejší boj zástupe
měst proti reformě daně třídní.
Halič
Bukovina
7
article
Řečníkova strana nemůže uznati
jiné junctim než mezi reformou daně
činžovní a třídní. Reforma třídní daně ne-
dosáhne se cestou junctim s finanč. plánem, nýbrž
pouze solidárním poslupem zástupeů
zastanců obou reforem a společný m
tlakem na vládu, by vyhověla koneč-
ně tolikráte opakovaným slibňm o re-
formě daně činžovní v celku. Tím docí-
lilo by se dle úsudku řečníkova více než vzájem-
ným se potíráním. Bude-li předložena reforma daně
činžovní, i strana řečníkova ochotna je posilivně
spolupůsobiti při reformě daně třídní. Řečník kri-
tisuje pak ostře prohlášení finančního ministra, jež
učinil při poslední intervenci zástupců měst a jež
jest v podstatném rozporu s tím, co prohlásil ve
finančním výboru a apeluje vřele opětně na soli-
dární postup zástupců obou reforem.
8
article
Detaily finančního plánu nechce se řečník za-
bývati již nyní a vyhražuje precisování svého sta-
noviska k jednotlivým principielním otázkám po-
radě speciální. Jen několika slovy chce dotknouti
se reformy osobní daně z příjmu, již považuje za
nejdůležitějěí vzhledem k významu, jaký má daň ta
již v platném systému a jejíž význam při jakékoliv
celkové reformě systému budoucí, činí nutným při
reformě její zvláště opatrně postupovati. Poukazuje
na slova, jimiž v exposé finančního ministra Stein-
bacha ze dne 19. února 1892 reforma ta byla do-
provozena a doporučena jako daň vskutku ideální.
již zejména dosaženo býti mělo přiblížení rozdělení
břemena daňového skutečné způsobilosti platební
a na naděje, jež exposé to skládalo na vybudování
morálky berní. V rozporu s tímto exposém stojí
stále stesky poplatníků, jež čelí proti této dania
výsledky statistické, jež svědčí tomu, že morálkn
berní u nás žádoucích forem nenabyla. Co bylo
příčinou toho? Řečník spatřuje hlavní závadu ne
v materielně-právních ustanoveních zákona, ale
v předpisech o řízení ukládacím a v praxi, jež
ovládána jesl snahou docíliti prostředky zákona
více, než zákon chce.
Stein
9
article
Zabývá se principem officiality, na němž ří-
zení spočívá, jednostranným šetřením, jež tvoři
téměř výhradně základ, pro vyměřování rozhodný.
zneužíváním priacipu „volného uvažování““, přísnosti
kontumačních účinků, nedostatkem předpisů, jež
zaručovaly by poplatníkovi nárok právní na te, by
prostředky, jím vedenými, dokázal správnost svých
tvrzení a dochází k úsudku, že v předpisech těch
spočívá hlavní důvod pro stesky poplatnictva, že
jimi znemožňuje se dosažení materielní pravdy, což
hlavní i překážkou pro žádoucí vývoj berní mo-
rálky. Vná změný, jež proponují se předpisy, fi-
nančním výborem přijatými, a speluje na sněmov-
nu, by předpisům těm vzhledem k jich důležitosti
věnovala zvýšený zřetel.
I nejlepší normy nebudou však stačiti, když
v praxi nedojde náležitého zřetele zásada, že pro-
středky zákona nemá docíliti se více, než zákon
chtěl a když nebude porozumění pro to, že úkolem
orgánů ukládacích jest zjednatí nejen průchod ná-
roku státu na správnou daň, ale vyhovětí i přání
poplatníka na spravedlivé zdanění.
Těm, jimž řízení financi státních přísluší, dlužno
o docílení toho dbáti a pak dá se očekávati, ž
splní se to, co finanční ministr ve svém exposé ve
finančním výbor uvytkl: harmonie mezí úřadya
10
article
sebe.
poplatníkem a že mnohé z toho vymizí, co hlavní
jest příčinou porušování morálky berní a stižností
poplatnictva. (Bouřlivý potlesk; řečníku se blaho-
přeje.)
Mezi došlými spisy nalezá se návrh posl.
dra. Bodirakého a soudr. o reformě právní-
ckého studia.
Interpelace podali posl. Buřiv ala
soudr. o reformě vyplácení pensí, rent atd. želer-
ničním zřízencům; Jirásek a soudr. o pro-
pouštění záložníků, Pokorný a soudr. o obsa-
zení místa okresního hejtmana ve Vyškově; Bian-
kini stěžuje si v dotaze na předsedu, že oproll
různým jiným sborům armádním nebyli záložníci n
Dalmacie ještě propuštěni a žádá předsedu, aby
upozorníl vládu na nutnost rychle a příznívě od-
povídati na příslužné interpelace.
President prohlašuje, že sdělí tento dola
vládě.
Příští schůze zítra o 11. hod. dopol. s pokračo-
váním dnešního jednacího pořadu. Konec schůze
o 1/43. hod. odpol.
Jirásek
Vyškov
bian
Dalmacie
11
article
Posl. dra. Funka došel lento přípls
Velevážený p. profesorel Pracovní výbor svazu
českých majitelů domů v král. Českém a presidiální
komise ústř. sboru majitelů domů v zemích koruny
české pojednaly ve společné schůzi, konané v Pra-
ze 7. t. m., o Vašich snahách o dosažení reformy
daně činžovní. Se zřetelem na pilnost reformy daně
činžovní a na oprávněnost obav, že po vyřízení
úlev při domovní dani třídní by reforma daně čin-
žovní byla na nedozírnou dobu zmařena, bylo ve
schůzi řečené jednomyslně usneseno vyslovití Vám
nejplnější souhlas s taktikou, již jste v berním vý-
boru poslanecké sněmovny se chopil. Zároveň bylo
usneseno poděkovati Vám za onergii, se kterou jste
se ujal daně činžovní a požádati Vás, abyste ne-
ohroženě a nedbaje kterýchkoli bezdůvodných vý-
tek, setrval při vymáhání reformy daně činžovní.
která je nepoměrně tíživější než daň třídní a týk
se vrstev hospodářsky i seciálně namnoze ještě
slabčích než reforma daně třídní.
Boj o reformu daně činžovní je záslužný, ne-
boť o tuto reformu mají veliký, uznaně oprávněný
zájem všechny ty miliony obyvatelstva — nikoliv
pouze majitelé domů — jež zastaralými zákony
daní činžovní trpí.
S úplnou úctous Ústřední sbor majitelů dom
pro země koruny české v Praze, Svaz českých
majitelů domů v král. Českém. (Následují podpisy.l
Posl
Funk
Praha
svaz český majitel
poslanecký sněmovna
12
title
Z parlamentních výborů.
13
article
Z Vídně, 10. června. (K. k.)
Vídeň
14
article
Výbor rozpočtový
pokračoval v rokování o zatímním rozpočtu.
Ministr železnic svob. pán Forster prohla-
šuje, že
státní rozpočet ministerstva železníc
na r. 1913 vykazuje ve vydání celkovou částk
840 mil, a v úhradě celkovou částku 687 milionů
tedy přebytek 47 milionů. Tento přebytek zdá be
sice přítiš malým vzhledem na šestimiliardový zá-
vodní kapitál státních drah, má však svou příčinu
v tom, že do vydání jsou vřaděny též výdaje inve-
stiční, které jsou preliminovány 130 míliony a které
— protože ponejvíce přinášejí užitek — dle sv
povahy vlastně do státního rozpočtu by nenáležely
jsou však do něho pojaty jen z důvodů evidence.
Forster
15
article
Srovná-li se letošní rozpočet s rozpočtem z r. 1912,
je na straně potřeby plus 42.5 mil., při úhradě
značné plus 49 milionů, takže rozpočet na r. 1913
končí saldem o 612 mil. příznivějším. Ministr po-
jednává pak o jednotlivých důležitých položkách
státního rozpočtu a pojednává především po této
stránce o potřebě na příspěvky na zřízení pro sta-
robní zaopatření a jiná humanní zařízení, jež činí
úhrnem neobyčejně vysokou částku 47 milionů, je
tedy vůči rozpočtu z roku 1912 plus 2.7 milionu,
jehož příčinou jesti hlavně rozmnožení personálua
zvýšení požitků, které bylo v poslední době pro-
vedeno. Rozpočet vykazuje zvýšení personálníh
nákladu o 7.2 mil. K jako výsledek postupu a po-
výšení zřízenců všech kategorii na základž pevných
závazných norem. Při věcném vydání činí zvýšený
požadavek něco přes 30 mil. K. z čehož 24 milionů
připadá na zvýšení výdělkových daní, kteréžto
zvýšení má svou přičinuv tom, že výsledky státních
drah v letech 1911 a 1912 se značně zlepšily. Pře
50% z této sumy připadá na přirážky. Náklad na
uhlí zvýšil se o 4.5 mil. K. Při příjmech dlužno po-
čítati se zvýšením asi 49.1 mil. K. Máme totiž v bě-
žícím roce opatřiti oproti roku předchozínu částku
asi o 15 milionů vyšší. První měsíce letošního roku
byly po stránce dopravně-politické méně příznívé.
Smulné příčiny tohoto zjevu jsou všeobecně známy.
ale dojista se nechybí, vysloví-li se předpověď, že
poměry se pozvolna začínají zlepšovati a že s vý-
jimkou některých odborů výrobních jdeme vstříc
příznivé konjunktuře, takže můžeme s bezpečností
počítati s tím, že preliminovaného příjmu bude do-
saženo.
16
article
V oboru jízdních řádů
V oboru jízdních řádů
byly v posledních letech učiněny zcela mimořádné
pokroky. Po léta usiluje ministerstvo železnic o to,
aby doplněním jízdního řádu usnadnilo možnost do-
pravy a umožnilo zkrácením jízdní doby rychlej-
šího dosažení etle. Tak zaveden byl 1. květnem
t. r. expresní vlak z Vídně do Prahy
jenž urazí tuto vzdálenost asi v 3/46. hodině
umožňuje cestujícím zdržeti se v Praze 2 hodiny
ještě týž den vrátiti se do Vídně. Ministr obírá
se pak reorganisačními opatřeními, jež ministerstvo
železnic dlouhou dobu provádí. Za jeden z nej-
důležitějších úkolů pokládá ministr
úpravu odborného železničního vzdělání.
V řadě hlavních měst jako na př. v Linci, v Praze
a ve Lvově máme zřízeny tak zv. železniční
odborné kursy. Toto vyučování se reformuje.
Jedná se právě o zřízení čtvrtého kursu, jenž
pravděpodobně umístěn bude ve Vídni. V bu-
doucnosti budou musiti veškeří úřadníci přední
železniční alužby tyto odborné šloly absolvovati.
Vídeň
Praha
Lvov
17
article
Ministr uznává zvláště výkony želez-
niční odborné školy Pražské, je
dnes může platiti za vzor a příkl ad
všem odborným ostatním školám,
což jest zásluhou funkc lonáře, sto-
jícího v čele ústavu. Ministr poukazuje
dále na zařízované školy pro traťmistry, jež mají
zřízeny býti v různých částech říše dle poměrů
jazykových a národnostních. Ministerstvo želez-
nic pokládá za svoji zvláštní povinnost, aby vy-
školeni byli správcové dopravy, jež fungují jako
přednostové místních drah. Zvláštní váhu klade
ministr na to, aby vyškolení absolventů vyso-
kých škol pro vůdčí místa dálo se úplněji. Ml-
nistr probírá pak dále reformu instrukcí vůbec,
reformu placení a pokladniční, dále reorganisani
udržování trati a dozorčí traťové služby. Po-
ukazuje na pokroky, jež provedený byly v oboru
reformy jízdního řádu nákladních vlaků. Také po-
kud se týče přidělování vozů jednotlivým staní-
cím, nastalo značné zlepšení. Dopravě na místních
drahách věnovalo ministorstvo železnic zvláštní
péči tím, že pro tuto dopravu dosadilo velmi
energickou místní, kontrolu.
Ministr obrací se pak k otázce
zlepšení platu personálu
18
article
a probírá nejprve ona opatření, jež provedena
byla ministerstvem železnic od schválení resoluce
poslaneckou sněmovnou ze dne 16. prosince 1911.
Dnes může výboru sděliti, že při provádění my-
šlenky, kterou vláda vždy zdůrazňovala, že přání
železničních zaměstnanců postupně budou realiso-
vána, také latos pomýšlí se na řadu opatření.
Část těchto opatření oznámil ministr již v zi-
mě, totiž individuelní jmenování podúřadníků úřad-
níky, přídavek za noční služby pro výhybkáře
jistá místní mzdová zlepšení pro dělníky. Mim
to usnesla se vláda ještě na řadě dalších opatření
která ještě v tomto roce mají nabýti platnosti.
Mezi těmito opatřeními pomýšlí se nejprve na
ona, jež dle své povahy, poněvadž týkajíse
poslanecký sněmovna
19
article
úřadníků, musí býtí uvedena v bližší konnexl
eventnelním uzákoněním služební pragmatiky.
tom směru hodlá vláda zvýšiti konečné příjmy
nynějších úřadníků VII. a Ví. služební třídy, po-
volením přídavku 400 K. čímž zřízena býti má
parita se státními úřadníky. Mimo to uvažuje ze
o zavedení přechodních ustanovení pro adjunkty
statusu 3 ve lhůtě pro povýšení a konečně
povolení adjuta 50 K volontérům, jež mají dostá-
vati již při nastoupení své služby, kdežto dosud
dostávalo se jim adjuta teprve po složené te-
legrafní zkoušee. Dalším opatřením pro běžící rok
jest vyrovnání rozdílu, o kterém děje se zmínka
v resoluci poslanecké sněmovny a to pro ony
podářadníky, kteří následkem svého pokročilého
stáří nebudou moci pravděpodobně dosáhnouti
pragmalicky jim příslušícího nejvyššího platu. U
aluhů pomýšlí se na zvýšení konečných platů, al
s obmezením jenom na jisté, obzvlášť kvalifikované
kategorie. Všeobecné zvýšení platů neodpovídalo
by také názoru, který převládá v personálu. Ko-
nečně má býti personálu na lokomotivách zlepšen
plat potud, že chystá se zvýšení premií za ušetření
materiálu a jest také v úmyslu zvýšiti hodinové
posunovačů. Dále se pomýšlí na to, pokračovati ve
zvýšení mzdy podle potřeby. Na všechna tato
opatření bude v druhém pololetí roku 1913 třeba
3 milionů korun z roční potřeby 6 milionů korun.
ko
poslanecký sněmovna
20
article
Všechna tato opatření jsou předmětem dodatečné
předlohy k rozpočtu na běžící rok, která bude po-
dána poslanecké sněmovně. Dále pomýšlí se v roce
1914 na zlepšení platu státních zřízenců obnosem
4 milionů korun a v roce 1915 obnosem 5 milionů
korun. To všechno činí dohromady 15 milionů
korun, čímž vláda musí akei na zlepše-
nípoměrů železničaích zřízenců pro-
hlásiti za definitivně skončenou, Se
zřetelem na tyto vývody prosí ministr jménem vlá-
dy, aby zamítnuty byly předložené návrhy, které
se týkají zvýšení platu personálu a prosi o ne-
změněné schválení prozatimního rozpočtu, který
byl předložen výboru.
poslanecký sněmovna
21
article
Ministr financí ryt. Zaleski chce sděliti stano-
vísko vlády k návrhům, jež podány byly ve výboru
od jaho poslední řeči. Co se týče návrhu posl.
ryt. Pantze. Němce a Tomschika, které týkají se
opatření, jež mají býti učiněna pro železniční zři-
zence a dělníky, nemá ministr ničeho, co by při-
pojil k vývodům ministra železnic, který se vyslovil
proti oněm návrhům. Pokud jde o návrhy poslanců
Friedmanna a Goslinčara, kterými se vládě ukládá
aby opatřila nové úvěry na investice telefonní a
aby zmocněna byla k úvěrním operacím, opakuje
ministr dřívější své problášení a poukazuje na
vývody ministra obchodu. Rovněž ministr prosí, aby
zamítnut byl návrh Diamandův o lihových bonifi-
kacích a rozdělení kontingentu podle usnesení vý-
boru z prosince minulého roku. Co se konečně týče
návrhu Staňkova o rozdělení kontingentu, soudi
ministr, že také navrhovatelem zamýšlená úprava
této otázky má býti provedena v souvislosti s pro-
vedením novely k zákonu o dani kořaleční. Proto
jest správnější nepojímati toto ustanovení do pro-
zatímního rozpočtu, nýbrž ponechati je tam, kam
patří a učiniti příslušné usnesení při projednávání
novely k zákonu o daní kořaleční. Do té doby bu-
diž zachován status quo.
Zaleski
Němec
Tomschik
Friedmann
Goslinčar
Staňkov
22
article
Na to byla schůze přerušena až do 3. hodiny
odpolední.
V odpolední schůzí posl. Scholswohl, zabývaje
se aférou Redlovou, dovozuje, že velice
vzrušila obyvatelstvo, poněvadž Redí byl takřka
formálně dohnán se strany úřadní k samnovraždě.
Odpovědí na dotaz nebyl spokojen. Pro Tom-
schikův návrh rjeho stranu, přejíc úřadnictvu,
bude hlasovati. Prohlášení ministra železnic o pod-
kladu předlohy stran místních drah způsobile
v obyvatelstvu veliké rozladění
K návrhu posl. Langa byla debata uzavřena.
Posl. Gostínčar navrhl resoluci o zlepšení po-
měrů dělnictva v tabákových továrnách. — Kralt
a Teuiel podali několik návrhů na sanování fi-
nanci městských a obecních. — Rytíř Onciul stě-
žoval si do odstrkování rumunštiny v Bukovině.
Scholswohl
Redlův
Lang
Posl
Teuiel
Bukovina
23
article
Posl. Choc vytýká vládě, že se nestará
české menšinové škěly v Čechách, ale
je povinna teď zasaditi se o jejich převzetí do
správy německých obcí. Měla by také pokárati.
že plenum zemské školní rady v Čechách nebylo
svoláno od listopadu. Školství ve Vídni zůstavuje
bezmezně řádícímu magistrátu. Je povinna odstra-
niti pečeli na české škole ve III. vídeňském okre-
su. Zvýšení platů státnich sluhů a zří-
zenců má býti braženo z běžných státních přijmů
a pokladních přebytků. Dále přímlouval se pak za
požadavky výpomocných sluhů. Propuštění
záložníků je nezbytně nutné, každé zpoždění
znamená hospodářskou katastroíu pro vojáky a je-
jich rodiny. Třeba také pomocné akce k zmírnění ve-
likých škod těchto rodin. Další pohotovost na jihu
je zbytečna. Ministerstvo zahraničních věcí nemělo
by také štváti Bulhary proti Srbům. Konečně u-
pozprnil řečník na kongres pro volební prá-
vo žen v Praze a žádal, by provedena byla
sněmovní resoluce z r. 1907.
Posl. dr. Franta promluvil napřed sympa-
ticky o volebním právu žen a vyslovil
povděk, že možno dnes již debatovati v roz-
počtovém výboru o vážných politických vě-
cech, čemuž vláda dříve nechtěla. Zabýval se
včerejšími výklady dra. Rosnera a dra. Ellen-
bogena, souhlase s drem. Rosnerem, že válkou
balkánskou nastala krise dualismu a
pravě, že jest přírozeno, nabývá-li stát během
doby nových formací. Zmínil se pak o Něm-
cích, o úspěšném vývoji, který učinil tento
stát, jehož jedna část jest samostatná a po-
rovnal poměry jeho s poměry rakouskými.
Uznal správnost výroku dra. Ellenbogena, že
jest velkou smělostí řídících politiků odkazo-
vati Srbsko pro Albanii a pravil, že s tát by
potřeboval dnes řídícího phli
tika, jenž by vedl a nikoliv poli-
tika, ktený je sám veden.
Posl
Choc
Bulhar
Srba
doktor
Franta promluvit
Rosner
Ellen
Čechy
Vídeň
Praha
Německo
Srbsko
Albánie
24
article
Naproti odbornému chefovi Riedelovi při-
pomenul, že stát zanedbával jihoslovan-
ské země a zvláště Dalmacii, tolikéž pak
kulturní pokrok slovanského lidu v Bosně a
Hercegovině a vyslovil se protizaváděn
němčiny do nových odvětví správy veřej-
né v zemích s většinou neněmeckou. Promlu-
vil stručně o česko-německém vyrov-
nání, ukazuje na pozadí známých výnosů mi-
nistra dra. Hochenburgra. Přešel potom na
jednotlivé kulturní požadavky, zevrubně za-
býval se nedostatky české univer-
sity a jejich ústavů. Žádaje za rychlou ná-
pravu, naléhal na stavbu fakult a jednotli-
vých ústavů a na přestěhování technické
knihovny na půdu neutrální. Vypočetl náklad
na jedinou českou universitu a na pět něme-
ckých a prohlásil novou německou universitu
na Moravě úplně zbytečnou. Žádal rychlé zří-
zení vyšší textilní školy v Hrade
Králové, stavbunovýchbudov pro
střední ústavy v Hradci Králové
a Rychnově, zřízení reálného gym-
nasia v Chotěboří a reálky v Hum-
polei, mlynářské školy v Bělé, střední školy
v Nuslích. Uvedl potom data v rozpočtu pro
odborné školství v zemích českých, promlu-
vil o pedagogiích pro učitele a učitelky, po-
svítil si na malou péčí Víddně o české kulturní
věci, doprovázeje tuto část daty o nedostatku
českého úřadnictva v ministerstvech, při čemž
zmínil se, jak centrální úřady rozšiřují stále
svou kompetenci přes to, že před několika lety
vydán byl t. zv. lex Star zy ns ki.
de
Na konec upozornil na slova, jež pronesl
posl. Marckhl v rozpočtovém výboru, že byl
by rád, aby nalezl se modus vivendi mezi ná-
rody při obhajování národního ho-
spodářského rozvoje, vyslovuje plně
svůj souhlas s touto myšlenkou. Doložil, že by
stačilo, kdyby Němci rozumně uvažovali a zů-
stali rozumni.
Riedel
Němec
Dalmacie
Boseň a Hercegovina
Morava
Hrad Králové
Hradec Králové
Rychnov
Chotěboř
Huma
Bělá
Nusle
východ ústav
Víddno o český kulturní věc
25
article
Posl. Miklas ltuje, že se opět projednává jen
zatímný rozpočet. Křesťanšti sociálové budou pro
něj hlasovati, ale zamítnou všechny jiné návrhy.
V otázce českých menšinových škol ve
Vídná je stanovisko jeho strany zcela jasnéa
nepotřebuje se vykládati. Naléhal na propuštění
záložníků, domáhal ee zvýšení úvěru na meliorace,
vyřízení malého finančního plánu ještě v červen-
covém zasedání a brojil proti přeplňování dstředen
právníky.
Posl. Tomschik konstatoval, že kompromis stran
většíny s vládou o zlepšení poměrů železničních
zřízenců má příčínu v tvrdošijnosti, a jakou soe.
demokratičtí poslanci hájili ve sněmovně zájmy
železničních zřízenců. Zvýšení konečných platů ně-
kterých kategorií sluhů neznamená mnoho, ne-
bude-li splněn nejdůležitější požadavek železnič-
ních zřízenců, dvouletá doba postupu. Trvá na
svém návrhu o 17 mil. pro železniční zřízencea
státní dělníky a žádá, by sněmovna pro něj hla-
sovala. Mimo to podal resoluční návrh:
„Ministerstvo železníc se vyzývá, aby o učiněných
opatřeních ke zlepšení mzdy dělníků a to o zlepše-
ní mzdy, o mzdovém postupu (mzdovém řádu)a
pracovním řádu sdělilo jednotlivě dle ředitelských
okresů vydané náklady neprodleně ve zprávě v po-
slanecké sněmovně.
Posl. Němec žádá za bezodkladné propuštění
záložníků. Je nepochopitelno, že vychová-
vají sč albanští hoši nákladem 200 K
měsíčně, avšak českým dělníkům se
brámní vyučovati děti v mateřštině ve
školách, které zi za svůj groš posta-
vili a sami vydržují. Německému dívčímu
lyceu v Praze poskytují se státní subvence, če-
skému lyceu se subvence odpírá. Řečník pojednal
pak o poměrech ve Škodových závodech
a ministra železnic odbyl, že možno činiti úspory.
ale ne na dělnictvu a zřízencích, nýbrž na vyšších
místech v ministerstvech. Konečně naléhal na vy-
řízení spolkového zákona.
Posl
Miklas
Tomschik
Němec
Praha
26
article
Posl. Frízdmann si přeje, aby úřadnická otázk
byla konečně vyřízena loválním a upřímným splně-
ním daných slibů. Trvá při svém návrhu na uza-
vření umořitelné půjčky na stavbu telefonů.
Posl. dr. Schrelner ohradil se proti tvrzení, že
někdejším výnosem ministra spravedlnosti vyrov-
nací vyjeduávání v Čechách uvázlo a ko-
nočně bylo úplně přeručeno. Důvod přeručení vy-
jednávání spočíval v tom, že české strany jevily
příliš malou ochotu, pokud jde o vnitřní úřadní
řeč a že zejména pokud jde o užívání vnitřní ně-
mecké úřadní řeči u úřadů společného zemského
hlavního města Prahy vznikly obtiže, jež stěží bylo
lze překonati. Stěžoval si do způsobu vyřizevání
vojenských záležitostí u pražského magistrátu a do
poměrů u poštovní správy v Praze a zastává se
rozdělení pražského poštovního ředitelství. Přeje
si, aby zadržení ještě záložníci byli brzo propu-
štění. Pojednávaje o hospodářských otáz-
kách, žádá vydatné zvýšení melioračního fsndu.
Urgoval předlohu o úpravé řek, jakož i založení
nového melioračního fondu pro tyto regulace. Na-
vrhl několik resolucí. Vytkl nutnost přiměřeného
vybudování a reformy velice opozdilého hospodář-
ského pokračovacího školství a obracel pozornost
vlády na otevření ložisek drasla v Haliči a štyr-
sku, podotýkaje, že vláda je povinna opatřovati
zemědělstvu laciné draslové hnojivo. Na konec pro-
hlašuie, že bude se zřetelem na prohlášení ministra
železnie hlasovali proli Tomschikovu návrhu.
Posl. dr. Kolíscher zabýval se zevrubně inve-
stiční politikou státních drah, a podával několik
návrhů.
Příští schůze bude zejtra.
Posl
doktor
Schrelner
Tomschikův
Kolíscher
Čechy
Praha
Halič
27
article
Výbor pro změnu jednacího řádu
konal dnes schůzi, ve které po debatě, které se
zúčnstnili vládní zástupci odborný přednosta dr.
žl. Simonelli am. j. posl Dürich, Hummer
dr. Adler a Miklas, zamítnuty byly návrhy
posl. Exnera a Düricha na přechod k jednacímu
pořadu, načež schválen byl návrh posl. Rosnera
na prodloužení prozatímního řádu jednacího, a to
na návrh posl. ntiklasa se stanovením lhůty pro
platnost prozatímního jednacího
řádu do 15. května 1914. Dodatečné návrhy
posl. Hummra a Sedláka byly zamítauty. Schvá-
lena byla dále resoluce posl. Düricha, kterou se
vláda vyzývá, aby v nejkratší době předložila
osnovu zákona, kterým zrušuje se dosavadní zá-
kon o denních dietách a činí přiměřené opatření
na hmotně odškodnění poslanců, které odpovídá
důstojnosti parlamentu. Dále byla schválena re-
soluce posl. Miklasa, kterou se president posla-
necké sněmovny vyzývá, aby zprávu výboru
pro změnu jednacího řádu, týkající se definitiv-
ního řádu jednacího, dal jako první bod na jednac
pořad první schůze podzimního zasedání poslane-
cké sněmovny.
Z Vídně, 10. června.
Do dnešní schůze tiskového výboru dostavil se
také ministr dr. Hochenburger a žádal, by
se výběr usnesl, že podmínky pro konfiskaci časo-
pisu jsou dány, dopustí-li se přestupku § 302.
305. r. z.
Posl. dr. Adler vyvstal proti tomuto poža-
davku a konstatoval, že nynější chef justi-
ce je mnohem zpátečnější naproti ti-
sku, než byli všichni jeho předchůded.
a vyložil, že na takovém základě žádná reforma
tiskového zákona není možna.
Posl. Hummer promluvil potom obstrukč-
ni řeč, kterou vyplnil schůai.
Usneseno projev dra. Hochenburgera dáti de
tisku a rozdati jej všem členům výboru.
doktor
Dürich
Adler
Miklas
Exner
Hummra
Sedlák
Miklasa
Hochenburger
Posl
Vídeň
Hummer
cký sněmovna
28
article
Substituti okres. školních
inspektorů.
Substituti okres. školních
inspektorů.
Stát účastní se nákladu na školství v míře
mizivě nepatrné. Zdá se při obrovském viivu,
který státní správa na školství vykonává
zosla neuvěřitelno, že stát hradí z celkového
nákladu pouze 0.3% a přece jest tomu tak,
jak možno se ze statistického spisu dra. Jos.
Mráze přesvědčiti. A při této na myslitelné
minimum omezeně míře povinností vyhrazuje
si státní administrativa tolik vlivu a práv ve
školství národním, že druzí interesenti t.j
obce a země, upozaděni jsou v právech do
koutka zcela odpovidajícího svrchu řečeným
ubohoučkým třem selinám precentta.
Tento rozhodující vliv státní správy je
hotovou přitěží v rozvojí školství, neboť stačí
prostě veto státního funkcionáře, aby v zá-
rodku utlumilo úsilí o jakékoliv nadlepšen
školství národnímu nebo učitelstvu, když prá-
vě projektovaná reforma se nehodí do jed-
notného rámce správy centrální, která by tuze
ráda školství zuniformovala na způsob svých
úřadů a institucí. Příklady takové brzdy stát-
ní péčí na rychlo opatřené, kdy šlo vskutku
o dobré reformy, jsou dosud v čerstvé pa-
měti, jako na př.: znemožnění zákonů o 35lete
službě, zařazení učitelstva do tříd s platem
úplně se rovnajícím platům úřadnickým a j.
Také při stilisaci osnovy zákona o úpra-
vě platů učitelských uplatňovala vláda tuze
svůj vliv, bohužel, že v nejednom případě
na újmu učitelstva (viz článek o překládání
Mráz
zákon o 35 let
29
article
z příčin služebních). Nechtějí-li tedy osnova-
telé nového zákona konati již napřed práci
marnou, opatřují si pochopitelně dříve vládní
votum pro zásadní usnesení, čímž vyvinula se
praxe, dle níž nelze o kterékoliv podstatnější
změně se usnésti. dokud není známo, čeho
vláda si přeje.
Avšak tímto dosud nevyhnutelným usta-
vičným zřetelem ke stanovisku státní admini-
strativy dochází někdy ke komplikacím tuze
svízelným. Tak jest na př. s otázkou substi-
tutů okresních školních inspektorů. Státní
správa ustanovuje k dozoru jednak učitele
středoškolské, jednak učitele škol měšťan-
ských. Za tyto c. k. okr. školní inspektory
musí býti ovšem ustanovení na školách zá-
stupci, ale vláda platí jen ty, kteří konají
službu na státních školách. Substituti na mě-
šťanských školách placeni jsou z normálního
školního fondu. Avšak platební schopnost to-
hoto fondu je tak nepatrná, že representuje
tolíko 0.06% nákladu na školství a ovšem
nestačí, aby zemský výbor mohl, na normální
školní fond odkázán, dáti substitutům plat ná-
ležitý. Proto vyměřeno jim bylo jen 60 ()
příjmů zákonitých a zástupcům ředitelů dává
se jen 50 funkčního přídavku a dochází se
tak k absurdnosti, že zástupci ředitele měšť.
školy, který jest právě inspéktorem školním,
dostávají až o 100 K menší funkční přídavek
než řídíci učitelé na pětitřídní škole obecné.
30
article
Oprávněnost k této zřejmé nesrovnalosti od-
vozují školní úřadové poněkud odvážným ap-
plikováním příslušných ustanovení dosavad-
ního zemského zákona o zastupování učitelů,
ačkoliv je zcela zřejmo, že poloviční odměna
a zvýšená služební povinnost ukládá se v ře-
čeném zákoně jen proto, že zákonodárcí ta-
nulo na mysli zastupování jen na zcela krát-
kou dobu, pro případ onemocnění, obyčejné
dovolené, vůbec pokud není možno uprázd-
něné místo obsaditi zatímně nebo definitivně,
nejdéle na jeden rok.
Že není dost správno subsumovati zá-
stupce inspektorů do kategorie učitelů povo-
laných „na místo učitelské, o němž lze před-
pokládati, že déle čtyř neděl nebude
moci býti zastáváno“ (8 2. zákona o zastupo-
vání učitelů), a že zastupování inspektora je
nepopíratelně funkce trvalá, jest každému
zřejmo, kdo ví, že c. k. inspektoři zastávají
svůj úřad až do svého odchodu na odpočínek
a že tudíž zástupci ředitelů (ustanovených
za inspektory) budou na jedné a téže škole
zastávati funkci ředitelskou 15 až 25 let a to
za menší plat, při menších právech, ale při
větším počtu učebných hodin než stanoveno
je pro kteréhokoliv jiného zatímního ředitele,
který zastává místo ředitelské, úmrtím, pen-
sionováním nebo jinak na čás uprázdněně.
31
article
K jakým pak nesrovnalostem dochází, vidno
nejlépe z případu kladenského, kde zástupo-
vání inspektora Söhnlera trvá od 31. srpna
1883, tedy již bezmála 30 1etl
Toto znehodnocování zatímných ředitelů
povolaných, aby substituovali definitivní ře-
dřtele, kteří zastávaji úřad inspektorský, není
jediná nepříznivá stránka dosavadní úřadní
praxe. Na každou školu měšťanskou, z níž
buď ředitel, buď odborný učitel stane se in-
spektorem, povolán jest na substituci nový
učitel. Zastává buď ubylého učitele nebo na-
stupuje na místo toho, který pověřen funkcí
zatímného ředitele. Ale postavení jeho je
ubohé; neboť dostává roční odměny všeho
všudy jen 1200 K, přes to, že musí vykonávati
všechnu úmornou práci na škole měšťan-
ské, kde náleží učiteli nejméně 2000 K. Roz-
úmí se, že odborně kvalifikovaní, zkoušení
učitelé s těchto míst při nejbližší příležitosti
prchají a jsou nahražováni pak — mladými,
nezapracovanými, ba dokonce i nezkouše-
nými učiteli. Tím arci škola trpí a jedná se
proti duchu a tendenci základních ustanovení
o měšťanské škole; neboť právě největší před-
ností a význakem školy té je odborná kvalifi-
kace učitelů. A přece při dnešním stavu 459
učitelů, zastupujících inspektory na měšťan-
ských školách, nemá ani zkoušek pro školy
měšťanské.
A tak vidno, že opatření státního dozoru
nad národními školami děje se na úkor pro-
spěchu měšťanských škol. Daleko větší pěči
jeví stát, jde-li o místa, která jsou uprázdněna
na cvičných školách po okresních školních in-
spektorech, kteří dříve byli cvičnými učitel
na c. k. učitelských ústavech. Substituti jme-
nováni jsou prostě definitivně extra statum
nebo ad personam, jak tomu je v Praze, Plzni,
Příbrami i Soběslaví a ústavy, jichž se týče,
nejsou nikterak zkracovány.
Praha
Plzeň
Příbram
Soběslav
32
article
Je velmi na čase, aby konečně učiněn byl
pořádek věcí substitutů i na školách měšťan-
ských. Vhodnou příležitostí je nyní jednánío
substitučním zákoně ve školské komisi sně-
movní.
Nenáležím k těm, kdož docela zoufají nad
osůdem celého elaborátu školské komíse. Má-
me pevnou naději, že tak pracně získaná
osnova nemůže za žádných okolností býtí od-
kládána a proto plně souhlasíme s akcí uči-
telských organisocí, jež směřuje k tomu, aby
také otázka substitutů inspektorských byla
řádně řešena již nyní. Na německé straně je
patrna snaha věc odložiti. Ukazují, že se jedná
právě o defínitivu okr, inspektorů na radě říš-
ské a že tudíž bude rozhodnuto i o substitu-
tech. Ale kdyby i nakrásně ku projednání celé
osnovy o definitivě inspektorské došloa
vláda souhlasila se vším, co nyní bude i po
jejím nepříznivém stanovisku usneseno, ne-
bude ještě tím uzákoněna definitiva v Če-
chách, dokud většína českého sněmu se ne-
vysloví pro změnu § 33. zákona zemského ze
24. února 1873, dle něhož jmenování inspek-
torů je prozatímní. Naskýtá se tudíž otázka,
mají-li trapné poměry substitutů zůstati ještě
po dlouhou řadu let neupraveny? Má se na
dále lhostejně k tomu přihlížeti, aby přibý-
valo na měšťanských školách nezkoušených
učitelů?
Upozorňujíce na tuto závažnou otázku
naši veřejnost a zvláště naše politické činite-
le, přimilouváme se vřele za to, aby konečně
substitutům dostalo se po právu. A to se sta-
ne, bude-lí zastupujícím ředitelům dán úplný
řádný funkční přídavek, budou-li za substitut
ustanoveni jen učitelé zkoušení pro školy mě-
šťanské a budou-li honorováni stejně jaka
jiní učitelé odborní. Dále bude třeba, aby
substituti ustanoveni byli definitivně ad per-