ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e66350a0-8f10-11dd-b918-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 78, person 70, org 10, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí 9. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 156.
4 article
Narannlavečerní listy předpláci ne- V Praze v administraci:- na měsle na štvrt leta . . . 6 K —h s dvojí donáškou na čtvrt letn : . . . 7 K ehh ve Hiliálkáchí na měsle . . . . . 2 K 30 na měslo, . . . . . 8 K 20h na čtvrt leta . . . . 9 K 50h s dvojí zásilkou na měsic. . . . . . na čtvrt leta : . . . 11 K 40 h
Praha
5 article
cerni daní. V drobném prodejí: ranni čislo o sobě . za s večerní . . za 4 Vo fliálkách na venkově ranni čislo večerní . lneeráty platí se hotově napřed- Předplacení a inserty příjlna- administrace v Mlarinnské ul., p Tam nacházeji sa těl re lakce, tiskárna a expodice „Národatnh Llstá“. Bukopisy se nsvracsn
Národatnh Llstat Mlarinnský ulice
6 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Poláci varšavští pro smír srbsko-bulharský. Z Varšavy, 6. června. (Pův. dop. „N. I. Skupina čelných politických osob- ností varšavských zaslala do Sofijea do Bělehradu ministerským předsedům, před- sedům sněmoven, rektorům universit, vynika- jícím politikům a denníkům srbským i bulhar- ským tento srdečný projev: „Ještě plní radostí a obdivu nad zname- nitými úspěchy balkánských Slovanů, doví- dají se podepsaní Poláci s bolestí, že mezi spojenci vzníkly rozpory. Nepřipomínají dě- jiny Poisky našim bratřím balkánským, že zvítěziti není všechno, nýbrž že nutno zůstati jednotnými a nedá- vati nepříteli na západě přileži- tost, aby naše spory proměnilv boje? Nikoli, nechceme věřiti! Jestliže Francie a Španělsko se spojují, když by se byly málem staly nepřáteli pro Marokko, c ož by mohlo zlomiti spolek Slevanů, kteří společně zvítězili nad svým utiskovatelem? Zdravý smysl, zájem i vaše společná sláva vám to praví. Vaše jednota tvoří sílu vaši i naši. Evropa na vás pohliží. Přinutíte ji, aby se vám obdivovala v míru jako vle válc e. Kníže Zdzislaw Lubomirski, Antoni Žwan. Adolf Suligowski, Fryderik Jurjewicz, hrabě Rogier Lubieňski, Ludwik Czarnowski, Pavel Gorski, hrabě Edward Plater, Czeslaw Hor- nowski, hrabě Karol Skarbek, hrabě Alfre Alorsztyn aj.
Polák Zdzislaw Lubomirski Antoň Žwan Suligowski Rogier Lubieňski Czarnowski Pavel Gorský Plater Skarbek Balkán Varšava Bělehrad Francie Španělsko Maroko Evropa Czeslaw hora Fryderik Jurjewicz Alfre Alorsztynamo
7 article
Bulharsko nepovoli revisí smlouvy bulharsko-srbské. Ze Solije. 8. června. (K. k.) Oficiosní „Mir prohlašuje, že nikdy žádná vláda ne- projeví souhlas s revisí bulhar- sko-srbské smlouvy. Jestliže Srbové si nepospíší odvolati tento požadavek, ne- slibujeme si naprostožádného vý- cledku od schůzky čtyř minister- ských předsedů, jež odložena byla pro tuto chvíli v důsledku bulharské minis terské krise, a to tím spíše ne, protože hrůzovláda Srbů a Řeků vůči Bulharům v Makedonii není žádnou dobrou předzvěst pro možnost, aby došlo k dohodě mezi spojenci.
Srba Řek Bulhar Bulharsko Makedonie Mir
8 article
Válečné přípravy bulharské. M. Z Kolína, nad Rýnem, 9, června. (Zvl telegr. „N. L.“) Bukurešťský dopisovatel „Köl- nische Ztgu.“ dovídá se, že se konají v bul- harských přístavních městech kvapné a úsi- lovné válečné přípravy. Tisíce záložníků a mí- ličních vojáků vstupují tam na parníky a do- pravují se na srbskou hranici. Ministerská krise bulharská. Z Paříže, 9. června. „Matinu“ telegrafují ze Sofije: Včera konala se schůze předsedni- ctva strany, ke které náleží dr. Gešov, jenž vyložil důvody, pro které kabinet jeho podal demisi. Prohlásil, že balkánský svaz je rozbit jen úklady Srbska, čímž Bulharsko je před novou situací. Následkem toho podal žádost za propuštěnou, aby králi zjednal na- prostou volnost. Následovala dlouhá rozprava. za které vysloven jednomyslný názor, že nejlepším východiskem ze sítuace bylo by do- sazení nového kabinetu, jehož chefem byl by Gešov, který by se opíral o všechny strany. Orgán dra. Daneva prohlašuje proti tomu, že demise Gešova je neodvratnou, z čehož je vidno, že oba vůdcové vládní strany se úplně rozcházejí. Oposíční ruch v Bělehradě. Z Bělehradu, 9. června. Většina zdejších listů byla včera zabavena, poněvadž žádaly odstoupení ministerského předsedy Pašičea resignací krále Petra, obviňujíce je, že chtěji povoliti Bulharsku.
Matin Gešov Petro Kolín , nad Rýn Paříž Srbsko Bulharsko Bělehrad Gešov Pašičea resignace král
9 article
Srbsko odvolalo své zástupce z mírové kon- ference. Z Londýna, 9. června. Srbští zástupcové na konferenci mírové byli včera neočekávaně odvolání. Srbsko-řecká aliance pro případ války s Bulharskem. Z Caříhradu, 9. června. (K. k.) Zdejší ře cký časopis „Neologos“ uveřejňuje prohlášen srbského politika, který sem nedávno přiby z Bělehradu, že proti všem poloúřadním de- menti z Athén jest srbsko-řecká dohoda ho- tavou událostí. Podepsání dotyčné „smlouvy stane se teprve v předvečer případného vy- hlášení války, poněvadž aliance byla uza- vřena jenom pro případ války s Bulharskem Válečná opatření v Caříhradě nebyla odvolána. Z Cařihradu, 7. června. (K. k.) Oproti zprávám, uveřejněným jistou zdejší agentu- rou, že se Porta usnesla uvésti opět v činnost majáky a dáti odstraniti podmořské miny, pro- hlašuje se úřadně, že Porta neučinila v těte příčině dosud žádného rozhodnutí.
Port Srbsko Londýn Bulharsko Caříhrad Bělehrad Atény
10 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Audience. Z Vídně, 9. června. Císař přijal dnes dopo- ledne ministerského předsedu hr. Stürgkha a ministra práv šl. Hochenburger a ve zvláštním slyšení. Ismail Kemal bej ve Vídní. Z Vídně, 9. června. Presidentprovi- sorní vlády albanské Ismail Ke- mailbej přibyl sem dnes ráno z Říma. Admirál Haus operován. Z Vídně, 9. června. (K. k.) Admirál Haus byl dnes ráno v jisté zdejší sanafoři operování jde zúžení vrátniku žaludečního, jež musilo býti od- straněno umělým spojením žaludku s tenkým stře- vem. Stav admirálův jest po operaci úplně dobrý. Pacient bude muset asi 14 dní zůstat na loži. Z Vídně, 9. června. (K. k.) O stavu velitele válečného loďstva admirála Hause byla vydána tato zpráva: Při dnešní operaci, provedené na ve- liteli válečného loďstva admirálu Hausovi, bylo konstatováno zúžení žaludečního vrátníku jako ná- sledku lehkého nádoru žaludečního. Toto zúžen vzniklo utvořením pištělného vředu mazi žalud- kem a střevem. Stav pacienta jest uspokojivý. Po- depsán profesor Eiselsberg.
Stürgkh Kemal Ismail Haus Eiselsberg Vídeň Řím Hausa
11 article
Obnovené ministerstvo uherské. Z Peští, 9. června. Všichni resortní čle- nové bývalého kabinetu kromě ministra orby Serényiho podrželi svůj portefeuil- le. Hr. Serényi odmítl vstoupiti do Ti- szova kabinetu vzhledem na rozrušené zdraví. Hr. Tisza se ještě jednou pokusí, aby hr. Se- rényiho získal pro svůj kabinet. Nezdaří-li se jeho pokus, bude svěřen portefeuille ministra orby místopředsedovi národní strany práce bar. Emerichu Hillanyimu. Ministrem vnitra bude Jan Sandor, švakr Tíszův,a ministrem na královském dvoře bude bývalý společný ministr financí bar. Burian. Do- sud není jisto, zdali ministr pro Chorvatsko bar. Josipovich vstoupí do Tiszova ka- binetu. Dnes ukončena budou vy- jednávání, načež hr. Tisza odebere se do Vídně, aby předložil panovníkovi seznam čle- nů nového kabinetu ke schválení. Kabinet představí se poslanecké sněmovně a sněmov- ně magnátů ve čtvrtek nebo v pátek. V klubu národní strany práce prohlásil včera hr. Tisza: „Budete-li chtíti, abychom žili, pak mne podporujtel Carská rodina v Moskvě. Z Moskvy, 8. června. (P. t. a.) Car Mikulái navštívil v průvodu svých dcer, jakož i ostatních
Serényi Tisza Hillanyi Sandor Tíszův Burian Pešť Hradec Chorvatsko Vídeň Moskva Tisza poslanecký sněmovna
12 article
velkých kněžen a radů sdružení moskevských ob- chodníků. Sdružení se usneslo za příčinou této ná- vštěvy věnovati 300.000 rublů na dobročinné účely
13 article Slovanství u Slovinců.
Slovanství u Slovinců. Z Lublaně, koncem května.
Lublaň
14 article
Slovanské vědomí u Slovinců bez odporu val- mi sesílilo. O tom jsme se přesvědčili na příklad letos v dubnu, kdy veškerá slovinská veřejnost zamítla vývody p. dra. M. Rostohara, univ. docenta v Praze, vývody, jež o „novoillyrském hnutí“ uve- řejnil v naší „Únion“. Přímo rozhořčeni byli Slo- vinci, že dr. Rostohar k vůli slovinské autonomii horlil pro nějakou autonomii — Albanie. Velmi význačným jest v tomto ohledu článek „Slovinci a albanská autonomie“, jenž jest takřka replikou na albanofilství Jenslovinců“ a vyšel v lublaňském denníku „Dan. Uvádíme tento článek proto, že v druhé části své je aktuálním takév dnešním srbsko-bulharském sporu a podstatně sou- hlasí s nedávnými vývody dra. K. Kramáře v „Ná- rodních Listech“. Článek zní v překladě: Jsme my Slovinci pro albanskou autonomii? Nikoliv! Slovinci nikdy! Můžeme-li na základě autonomní Albanic hájiti svojí autonomíe? Nikoliv My máme více práva na ni. Kdo by chtěl slovin- skou autonomii ideově podepřiti albanskou auto- nomií, podepřel by ji špatně; ba, on by ji vůbee nepodepřel, nýbrž zviklal by docela Její základy. Autonomie používají města, která mají dostatek inteligence a morální síly, že sobě vládnouti do- vedou. Autonomii mají z téhož důvodu university.
Slovinec M Rostohar doktor Rostohar K Kramář Praha Albánie Ná
15 article
Veškerá Evropa jest přesvědčená, že Albanie neni zralá pro autonomii. Albanie potřebuje vedou autority. My Slovinci však máme svou kulturu, kulturu, kterou žádný nepopírá ani ji nemůže po- příti. Ta kultura, která vydala již mnoho bystrých hlav a nám, jak se pronesl dr. Ilešič, „rozsvítila líc“, jest základem našich snah a požadavků, ni- koli však jako paralela s Albanci. Nám Slovincům tudiž není třeba se rozehřívati pro albanskou autonomii již proto také, že bude tato anto- nomie, pokud jí bude chránit Evropa, toliko fik- tivní, zdánlivou a nepravdivou, jelikož jest ne- možna. Bylo by s námi zle, kdyby mělo Slovin- ství stát a padnout s Albanií. Ještě jest jeden dů- ležitý moment, jenž nám ukazuje absurdnost mí- nění, že autonomie Albanie jaksi ospravedlňuje náš slovinský boj a vůbec boj malých slovanských ná- rodů. [Vytknouti to je třeba proto, ježto se příliš odvoláváme — na Albance a při tom vidíme toliko svůj malý počet.) Při každém tvo- ření ptáti se musíme: Proč? Velmoci chtějí Albanii vychovati; snad vznikne tam nová úřadní řeč nová literatura? V dnešní době všemožných komu- nikačních prostředků a politiky ve velkém slohu, v době velestátů stane se z toho kámen úrazu. nová překážka, nový prah. Také my, Slovinci, byli bychom člověčenstvu jenom v cestě, kdybychom byli sami; avšak my jsme částí Slovanstva a ja- kožto takoví nabýváme svého velikého významu.
Ilešič Evropa Albánie Slovinsko
16 article
Toliko naše spojení se Slovanstvem nám dává prá- vo na vlastní existenci. My nechceme býti pře. ástrnsiín- kážkou vustavného celku. Nejbližší dějiny nebudou bojem mezi Slovinstvem na jedné a němectvím na druhé straně, nikoliv, tyto dějiny budou zápasem mezi celým Slovanstvem a Němectvem. Dle toho jest vůbec lhostejno, je-li několik vesnic ve Slezsku českých nebo polských, také jest vůbec lhostejno. je-li několik krajin v Makedonii bulharských nebo srbských, jsou-li v Lice Chorvaté nebo Srbové. je-li v Istrii slovinská nebo chorvatská škola. A je slovinská nebo chorvatská, pro ni jakožto slo- vanskou bude veden boji ona stojí za to a je po- třebí, aby se pro ni jakožto slovanskou školu bo- jovalo. Proto jest též docela zbytečno, pořád mlu- viti: „My“ Slovinci. „Vy“ Chorvaté, „Vy“ Srbo- vé. V těchto velikých zápasech jsme všichni jenom
Chorvat Srba Slezsko Makedonie Lika Istria
17 article
Žádné vlastenectví, nýbrž výslovná krátkozra- kost a veliká nesoudnost jest proto — volá-li „Jsem Jenslovinec!“ Takovým křikem sám sobě kopá jámu pod nohama, protože béře svému náro- du „raison d'etre“, právo na zápas před světovými dějinami. Proto prvě s každým Jenslovinstvím! My známe Slovinstvo jakožto živou část Slovanstval Jaká splynutí se časem stanou sama sebou, jest věcí vývoje, kterému žádná umíněnost jednotlivých lidí nedovede zabrániti. Proto není třeba, abychom měli před nimi obavy. Dlouho se Chorvaté vyhý- bali stykům se Srbstvem, ježto se báli, aby se ne- posrbili. Dnes pozvolna splývají v jedno, a proto nejsou méně Chorvaty, ani méně silnými; naopak jsou tím sebevědomějšími. Ještě se někteří Slo- vinci vystříhají styků s Chorvatstvem a se Srb- stvem, ježto se bojí, aby se nepochorvatili nebo neposrbili. Avšak to jest přirozená reakce. Sply- neme-li s Chorvaty a Srby v jednotu, nebudeme nic méně Slovinci, naopak budeme sebevědoměj- šími a silnějšími.“
Jenslovinec Chorvat Srb Srba
18 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Němečtí učitelé pro sílnou vládu a národnostn
20 article
Teplický učitelský spolek měl v sobotu Trnovanech schůzi, věnovanou otázce učitelských platů a při tom silně politickou. Usnesl se totiž na resoluci, v níž prohlašuje, že zmar poslední, ně- kolikaleté dorozumivací akce dokázal, že doroz- umění lid od lidu není možno. Zmarem dorozumě- ní byla škola vydána v šane zkáze. Proto teplický učitelský spolek nyni očekává odpomoc jen o činů nestranné silné vlády, která, když sporné strany nemohou se shodnouti, musí určiti zásady pro smírné soužití obou národů. Tuto zprávu má dnes „Bohemia“. Zapadne-l sobotní projev teplického učitelstva, může se tak státi jen proto, že je dílem nepatrné hrstky inter. osentů. Ale přes to je svědectvím, že mezi učitel- stvem německým zavládla nespokojenost se zma- rem dorozumívací akce, nespokojenost s německý- mi stranami i s nynější vládou. Že část — třeb jen malá část — německého učitelstva se od ně- meckých stran utíká pod ochranu vlády dosud ne- existující, nestranné vlády, je zvlášt pro německo- nacionální politiku v Čechách povážlivo; vždy touha ta znamená vlastně volání o všestrannou oktrojírku.
Trnovany Čechy Bohemia
21 title
Státní péče o odborné školství
22 article
ve Slezsku.
Slezsko
23 article
Jest známou věcí, že rakouská vyučovaee správa v podstatě stejným otázkám věnuje roz- dílnou péčí a sice dle toho postupuje, zda jedná se o požadavky české, či německé. Markantní do- klady pro toto tvrzení daly by se uvésti ze stát- ního rozpočtu, pokud tento týká se království če- ského, markantnější ale, pokud se týká Moravy Moravské položky české stlačovány jsou na mi- nimum a takřka do nejposlednější podléhají dobrému zdání německých poslanců, kteří přes to, že moravským paktem z roku 1906 byli nuceni vy- dati zemi přirozené, české většině, uchovali si ne- zkrácený vliv na rozhodování vlády ve všech. Mo- ravy se týkajících záležitostech. Leč ať jde o Čechy aneb o Moravu, al jde o školství odborné, nebo střední, přece jen říci se dá, že vláda k českému obyvatelstvu se chová alespoň poněkud slušně, vycházejíc mu svým rozpočtem tu a tam vstříc Daleko hůře mají se však poměry ve Slezsku. Nedá se říci, že by Slezsko bylo státním roz- počtem zkracováno a zejména pokud jde o od- borné a střední školství. Jest faktum, že v této korunní zemí vydržuje stát třináct škol střednich pět ústavů učitelských a šest škol odborných. o jest počet jistě dostatečci troce, velmi trpce stě- žovatil Státní správa totiž výše vzpomenutý počel středních, odborných škol a učitelských ústavů vy- držuje takřka výhradně pro německé obyvatelstvo. jakkoliv toto jest i dle úředních výkazů statisti- ckých v minoritě!
če ský Morava jít o Čechy aneb o Morava Slezsko
24 article
Dle sčítání lidu z roku 1910 jest ve Slezsku 305.000 Němců, 173.000 Čechů a 235.000 Poláků. Je tedy poměr slovanského obyvatelstva k německému asi jako 57.43. Rakouská vyučovací správa však tento poměr nerespektuje. Ani zhruba ne, neboť ze třinácti středních škol vydržuje jen jednu českou. jen jednu polskou a jedenáct německých! Z pěti státních učitelských ústavů jsou německé tři! Ze šesti škol odborných není ani jedna česká, ani jedna polská — všechny jsou výhradně německé. Náš stát na německé školství střední ve Slezsku vydává ročně 874.000 K. na německé učitelské ústavy vydává 270.000 K. na německé odb. školy vydává 364.000 K. Celkem vydává na účely ně- mecké 1.512.000 K, na účely slovanského školství však jen 309.000 K. Poměr vydání tedy je asi jako 17.83, jakkoliv poměr obyvatelstva jest 57.43l A nejhorší na celé věci jest to, že přes tyto zahanbující poměry státní správa ani zdaleka ne- jeví ochotu, přičiniti se o změnu dosavadního stavu. Nadále nás nutí, abychom si sami vydržovali po- třebnou střední školu orlovskou a pokud se týče škol odborných, stále poukazuje se k nedostatku finančních prostředků a k dostatečnému počtu škol již trvajících. Rádi věříme, že odborných škol v Slezsku je dost. Avšak jsou to školy německéa my máme právo na české odborné školy i pro tuto korunní zemi, na školu obchodní a průmyslovou především. Právo toto opíráme nejen o svůj počet ale o skutečně pociťovanou potřebu, jež jest tím naléhavější, že moravská průmyslovka v Brně je přeplněna a jelikož také přeplněny jsou školy ob- chodní, nehledě k tomu, že studium tak vzdálené se nepoměrně zdraží. Že není peněz, to nás v na- šem volání po státních českých ctlborných školách
Čecho Polák Slezsko 305.000 Němec Brno
25 article
ve Slezsku neodstraší a nemůže odstrašiti. Našly se prostředky pro věci méně naléhavé a musí se nalézti tedy i pro požadavek tento, pro požadavek na ten čas pro Slezsko stejně důležitý, jako jest sestátnění střední školy orlovské a to tím spíše, že ministr vyučování pro Slezsko slibuje opět novou střední školu a sice frýštátským Němcům. Slezsko z valné své části je kraj průmyslový. Dobře vyvinutý obchod i živnosti, stejně jako prů- mysl je ovládán Němci a německými židy. V těchto kruzich, zejména v městech, je slovanských článků velmi málo. Slovanšti obchodníci a živnostníci jsou velikou částí odkázáni na zemědělský venkova i zde velmi těžce jest jim zápasiti se židovskou konkurencí, neboť venkovský židovský obchodník málevný nákupní pramen u městských velkých firem a nezřídka se stává, že je zde držen stůj co stůj jako německý důvěrník. Také obchodní ko- mora, která jest výhradně v německých rukou, podporuje každou svou akci jen příslušníky ně- mecké a s nimi jdoucí židy, jichž hlasům a vlivu nejedno místo vděčí za svůj německý ráz. Za ta- kovýchto okolností jest patrno, že český obchod- ník a český živnostník, má-li se udržeti — a aby se udržel, to jest zájem celého nároďa, neboť jest za nynějších řádů volebních do obcí jedním z hlav- ních pilířů slovanskosti Slezska — musí býti co nejlépe odborně vzdělán a k budoucímu boji o exi- stenci náležitě uzpůsoben. Němci vědí, že nás ho- spodářsky a tím národně zasáhnou co nejcitlivěji.
Němec Slezsko
26 article
podryjí-li existenci našich obchodníků, živnostníků a k tomu nese se veškerá jejich činnost, podporo- vaná opavskou obchodní komorou, zemí, průmyslo- vými závody atd. Aby se však v řady těchto na- šich nepřátel stavěl také stát, to nelze připustit, a staví-li se v ně, svým ignorováním našeho volání po odborných školách ve Slezsku, nelze k tomu mlčet. Stát má povinnosti ke všem obyvatelům země stejné, poněvadž ode všech vybírá daně a poplatky. Argumenty o vyšší německé poplatnosti, jimiž proti nám tak často idou němečtí nacionálové, mohou platiti snad pro nějaké „Volksráty“ a pro „objektivní německé obchodní a průmyslové ko- mory, ale nesmějí platiti pro stát. A jiných důvodů proti volání slezských Čechů po odborných ško- lách státní správa vyučovací nemá. Nuže, ať koná svoji povinnost!
Čecho Slezsko
27 article Glossy.
Glossy. Čtyři důstojníci neznámých jmen a distinkcí. kteří v hotelu Klomserově v pokoji č. 19 v noc na 25. květen zpovidali plukovníka Redla a dali mu prý absoluci tím, že, opustivše pokoj, zane- chali mu na stole zajímavou lekturu o užívání browningu s příslušnou šestistrannou přílohou, měli by teď po ministru Georgim dostati se k slovu. „Bezohledná přímost“ ministra zemské obrany za- sloužila by ještě bezohlednější dodatek, který by mohli podati jedině tito čtyři pánové, účastníci a svědkové posledních hodin života Redlova. Bylo by toho třeba, neboť přese všechna, jtr šečná a to tín spíše, že dle slov ministrových vo- jenská komise poslána byla s rozkazem chéfa ge- nerálního štábu, aby Rédla zatkla. Jinými slovy zrádce neměl být poslán na onen svět, ný- brž do garnisonního vězení Kdo zná disciplinu vojenskou, ono stručné a řízné „Befchl wiederhollen und abtreten“, ví, že neuposlechnutí rozkazu tresce se jako porušeni subordinace, těžko pochopí, jak asi tito čtyři pá- nové o své intervenci mohli druhého dne podá- vati chélu generálního štábu raport a odůvodniti, proč plukovníka Redla nepřivádějí živého. Když tolik zajímavého bylo o aféře sděleno a nezamlče- ny ani takové nechutné podrobnosti, jakou byla ona o ženských kalhotkách, jež Redl nosil, nemělo být zamlčeno také toto, vlastně nejzajímavější.
Redl Georgi Redlův
28 article
Nemůže býti přece sporu o tom, že Redl, jako každý jiný vyzvědač, měl býti souzen řádným sou- dem vojenským. Onen čtyřčlenný noční senát, který zasedal v hotelu Klomserově, snad sice ne- vynesl přimo rozsudek, ale umožnil svým záhad- ným chováním Redlovi, aby pravděpodobný ortel sám na sobě vykonal dříve, než byl obžalována souzen. A v tom je cosi nepřirozeného, něco, co nelze odbýti slovy, že chystal se beztoho k sebe- vraždě dýkou a provazem. Těmito prostředky se dosud nikdo nezastřelil — — Objevily se už tu a tam domněnky, proč prý oni čtyři pánové umožnili Redlovi vyhnutí se sou- du: Celá aféra měla prý jeho sebevraždou býti za- tušována. Je nyní otázkou, zdali po striktním roz- kazu chéfa generálního štábu byli tito emisarové jeho oprávněni měniti disposice a snad utajitiz falešného, nemístného studu věc tak ohromného dosahu? Mohli tušiti, že tohoto hlavního vinníka ne- budou při dalším pátrání a vyšetřování více po- třebovati? Redl mohl jim sice v kritické proň chvíli učiniti doznání nejupřímnější, ale není vy- loučeno při mizernosti jeho povahy, že mohla zpo- věď býti nejpustší lží Mohl také z důvodů osobní zášti nařknouti ze spoluviny řadu zcela nevinných
Redl Klomserov
29 article Různé zprávy.
Různé zprávy. O vlašťovkách, jejich potravě a nepřátelích zaslal nám z Fürstenbergu nad Odrou krajana bedlivý pozorovatel přírody tento článek: Oproti klamným zvěstem a výkladům v příčině vlašťovek, dovoluji si českému tisku podati vysvětlení ze svě- ho vlastního pozorování. Vlašťovka jest pták velmi něžný a citlivý. Ona miluje sice bouřku a také vítr a silný déšť, ale jenom déšť teplý, nikoliv však déšť studený. Sucho a studeno snáší také, jen když má potravu. Mladé vlašťovky, zvláště pokud jsou v hnízdě, jsou proti zimě velmi citlivy a při stále studené povětrnosti snadno hynou, jako se děl roku loňského. Hmyzu pro jejich potravu se i při studeném špatném počasí nalézá vždy dosti. Hmyz ani při špatné, studené povětrnosti tak snadno nehyne.
Fürstenberg nad Odra
30 article
Vlašťovky pak jsou ale velmi chytré a chápavé, ony vědí dobře, kde se hmyz při špatné, studené povětrnosti nejraději zdržuje. Na zdech lidských pří- bytků, na dřevěných trámech, okolo chlévů, zá- chodů a hnojišť, vůbec kde není průvanu a je „za větrem“. Ale nastane-li stálý, rozšířený studený déšť, tu vlašfovky nechtějí nebo nemohou, jak jsem vypozoroval, k létání se připraviti a vypra- viti. Následkem toho schází jim ptorava a ony trpí nouzi, zimu a hlad, zvláště vlašťovky mladé. Na základě svého důkladného pozorování do- dávám, že u nás je největším nepřítelem vlašťovek, vrabec. Vrabci ničí miliony vlašťovek v každém roce. Ubohé užitečné a pilné vlašťovky musí celou třetinu hnízd stavěti jenom pro vrabce. Pozoruji ročně ty nejsmutnější případy z jara. Právě i leto jsem pozoroval, že vlašťovky na jednom místě tři hnízda vedle sebe vystavěly a do všech třech, je- ště nedostavených hnizd se usadili vrabci. Take jsem často zpozoroval, že vlašťovky, opustivše ta- kové hnízdo, stavěly na jiném místě a tu zase si jejich hnízdo vrabci osvojili. Vrabec jest tedy v této příčině dravý a velmi škodlivý pták a dle mého pozorování jenom jednou třetinou užitečný dvěma třetinami pak škodlivý. To uznávali již naš
Vrabec
31 article
předkové. Proto má být každý vrabec pronásledo- ván a bezbolestně usmrcen. Na příklad zde v Německu mají tu samé vrabce: od samého ošklivého vrabčího vrzánía skřeku není ani jiného ptáka už slyšetí. Pak se německý tisk často v roce diví, že je tu málo vlašťovek, nevěda ovšem, že vrabec je hubí a že kde vrabci hnízdí, nehnízdí nikdy vlašťovky Máme Italům za zlé, že tam hubí vlašťovky; zajisté a právem jim to vytýkáme, ale měli bychom sami u nás hubiti nepřítele vlašťovek, kterým je v první řadě vrabec. Na některých místech zde v Německu je už vypsána peněžitá odměna za každého vrabce. U našich předků bylo zvykem, že kdo neodvedl na podzim tolik a tolik vrabců, musil zaplatit takovou a takovou pokulu. Bylo by žádoucno, aby se zase něco podobné- ho u nás a vůbec ve střední Evropě zavedlo. Na- proti tomu se má každý užitečný a zpěvavý pták velmi šetřiti a každé chytání a pronásledování zpěvného ptactva přísně trestati. Ptačí zpěv patří do zahrady, do lesa a sadu, ale nikoli do světnice František Smoček.
Italos Smoček Německo Evropa
32 article
— Císař Frantíšek Josef a sedm chovanek pensionátu. Sedm mladičkých Rakušanek, chova- nek pensionátu „Beau rivage“ v Latour de Peilz oslavilo narozeniny císaře čokoládou, šlehanou smetanou a zpěvem. Jedné z nich napadlo, aby napsaly císaři gratulaci. Od nápadu k činu nebylo daleko a nejlepší písařka napsala blahopřání a na konec všecky prosily císaře, aby poslal každéz nich svou podobiznu s vlastnoručním podpisem. Dopis odeslaly a netrpělivě čekaly, jak vše do- padne. Za několik dní objevil se v pensionátě ra- kouský konsul, vyptal se na odesilatelky listu dal si je představiti. Slyšel jen chválu a také jejich osobičky musily na něj učiniti dobrý dojem, nebot así za týden na to došlo do pensionátu sedm ka- binelních fotografií císařových s jeho vlastnoruč- ním podpisem. Děvčátka byla ovšem v sedměm nebi. = Slavná tanečníce Pavlová o tangu. Spolu- pracovník jednoho z londýnských listů měl příle
Josef Rakušanka rivage Pavlová Latour jít Peilz
33 article
žitost, mluviti se slavnou tanečnicí Pavlovou o ultramoderních společenských tancích, přicháze- jících z Ameriky a z Paříže. Odpověď, kterou mu dala umělkyně na jeho otázku, byla nepředpojatým a velmi temperamentním odsouzením a odmftnutím tohoto druhu tance. A Pavlová nespokojí se jen slovem. Chce také příkladem přispěti k tomu, aby tyto tance zmizely ze společnosti tak, jako se v n objevily. Má v úmyslu přijati do svého programu některé staré, zapomenuté tance a ukázatí lidem. jakou krásu odložili pro nechutnost. Mezi jiným pravila umělkyně. „Tango? Medvědí tanec? Nebo snad krocaní tanec? Jsou-li tyto tance ušlechtilé? Jsou-li krásné? Jak bylo by to možnol Mohou býti groteskní, ale krásné? Ne, krásnými nikdy nemohou býti, jsou-li tančeny tak, jak původně byly myšleny. Všecky tyto tance jsou v základě nemožny v moderní plesové sini. To nejsou tance, hodící se pro mladé dámy. Proč? Pro motivy a tendence, z nichž vyply- nuly. Je třeba říci to otevřeně: jsou to dráždivé vyzývavé tance. Jsou plodem dnešního hladu po vzrušujících sensacích. Snivé kolébání krásného valčíku nechová vzrušení, proto nechává se za- padat do starých časů . ..
Pavlův Amerika Paříž
34 article
— Zbylí stávají se briganty... Italské listy zuří proti francouzské výchovné methodě vůbe a proti pp. Schradarovi a Galloudecovi a proti pa- řížskému nakladatelství Hachette zvlášt. Jmeno- vané nakladatelství vydalo totiž pp. Schradarem a Galloudecem sepsanou učebnici zeměpisu „pro potřebu dívčích škol ve Francii a v Tunisu“, v niž doslovně stojít „Oficiální statistiky dokazují, že v celé Nalii panuje nesmírná bída. Ač je země vlastně bohata na víno, musí její obyvatelé přece píti vodu. V Lombardsku živí se obyvatelstvo vý- hradně kukuřicí, jež, namočena jsouc ve vodě, je nahnilá a špatně vařená. Kam se jen podíváme, je nedostatečná potrava, bídné příbytky, žalostné existenční podmínky! Sedlák je bídou přinucen vy- stěhovati se, zbyli stávají se brlganty. Ne- jednou stalo se v posledních dvaceti letech, že celé provincie se vzbouřily a zástupy mužů ve zjevné revoluci se vrhly na majetek bohatých. Zvláště věta: „zbylí stávají se briganty“, byla při- jata v celé Italii s nesmírným rozhořčením, jak proti geografům, tak proti francouzskému školství, jež takové nehoráznosti pouští do škol. = Kilometr dlouhý železníční most. Ze Svi- jaška, 8. června. (K. k.) Železniční most přes Volhu, dlouhý jeden kilometr, byl dopravě otevřen. = Nový proces princezny Louisy Koburské.z Bruselu, 8. června. „Soir“ píše: Princezně Louise Koburské hrozí nový proces. Princezna koupila před několika léty zámek „Turko“ v Bukovině nezaplatila na kupní cenu ani haléře. Nyní chce smlouvu zrušiti, bez zaplacení odškodného za po- užívání zámku. — K tomu podotýkáme, že dle zpráv některých listů „kupuje“ nyní princezna Louisa nové panství v Uhrách.
Louisa Louis koburský Francie Tunis Lombardsko Svi Volha Brusel Soira Bukovina Uhry
35 article
= „Sarto.“ Zbožní poutníci, kteří přišli složit papeži do Říma svůj hold, byli mile dotčeni, když četli na vozech pouliční dráhy slovo „Sarto“. Ne- bylo pochyby, Řím uctívá papeže tím, že jeho jmé- no píše na omnibusy. Ale brzy byli zklamáni, když se dověděli, že „Sarto“ jsou jen začáteční písmeny názvu omnibusové společnosti, který zni: „Societa Anonima Romana Tramways Omnibus = Poslední vůle Garibaldiho. Dr. Curatolo majitel a správce archivní pozůstalosti Garibal- diho, uveřejňuje v „Giornale d'Italia“ zajímavé zprá- vy o poslední vůli velkého italského hrdiny bojů za svobodu. V dodatku své závěti, napsaném právě jedenáct měsíců před smrtí, určil Garibaldi, aby jeho mrtvola byla ihned spálena na hranici a te- prve, až by byl z ní jen popel, aby byla purkmi- strovi ohlášena jeho smrt. Toto opatření má svou příčinu v dosud neznámé třetí kapitole jeho „Poli- tické závěti“, o jejímž obsahu dr. Curatulo rovněž referuje. Garibaldi tu píše: „Prosím své synya přátele, aby mou mrtvolu spálili; myslím, že mám právo nad ní rozhodovati, když jsem po celý život bojoval za právo lidstva, a prosím dále, aby trochu popela byla dána do kříšťálové nádoby a ta aby byla zakopána pod mým oblíbeným stromem, ja- lovcem v levo u cesty k prádelně“. Ale přece ne- bylo jednáno dle této poslední vůle. Mnozí viděl pak projev nelibosti ducha zesnulého reka v tom že právě v okamžiku, kdy rakev s Garibaldovými pozůstatky byla spouštěna do hrobu, vypukla nad Caprerou strašlivá bouře. Nebe zatáhlo se černým
Romanus Tramways Garibaldi doktor Curatolo Curatula Garibaldův Řím Sarto Giornale d ' Italia
36 article
mračny, hrom burácel, blesk stíhal blesk a moře se vzdouvalo, jako by chtělo pohltiti celé to množ- ství pohřebních hostí, kteří neposlechli přání starce z Capreri. = Ředítel spořitelny spáchal sebevraždu. Z Curychu, 8. června. Při revisi pokladny, provádě- né ve spořitelně a záložně v Burgdorfu, kanton Bern, zastřelil se ředitel závodu Zillinger. Revisí bylo zjištěno, že ředitel zpronověřil několik set tisíc korun. —Zamílovaný profesor. Před časem prošla novinami zpráva o tom, že pařížský profesorz Collěge de France, Jean Psichari, muž 55letý, dia- betik v pokročilém stadiu, opustil ženu a děti, aby žil sám. Ukázalo se však, že nehledal klid, ale že prostě následoval svou milenku. Nyní se pro- fesor ospravedlňuje před světem v knížce veršů, prý dost bombastických, které však přes to byly přijaty houfem autorových příznivců s jakýms takýms nadšením. — Verše snesou všecko. = Neštěstí na jatkách. Z Paříže, 8. června. Velké neštěstí událo se na jatkách v La Villette.
Zillinger Franc Psichari Curych Burgdorf Bern Paříž Le Villette Ředítel spořitelna Capreri
37 article
Vůl, který měl býti odveden na porážku, se utrhl a nabodl na rohy dva řeznické pomocníky. Oba těžce zranění museli býti dopraveni do nem«cnice. Splašené zvíře vyběhlo pak na ulici a porazilo několik dětí, kterým se však na štěstí nic nestalo. Konečně bylo zvíře strážníky zastřeleno. 30.000 cenných knih v ohni. V obecní knihovně v Mudies v Anglii vypukl v těchto dnech požár, který zničil 30.000 cenných knih mezi ni- mi mnohé vzácné a nenahraditelné exempláře. = Plovoucí umělecká výstava. Svým velkým zájmem o umění známá francouzská hraběnka Greffulhova dala podnět k tomu, aby na velkých cestovních lodích byly pořádány umělecké výsta- vy. První taková plující výstava byla instalována na největším parníku společnosti „France“, který plul z Havru do Nového Yorku. Výstavu obeslali i největší francouzští umělci, jako Rodin. Bour- delle. Maillol. Decoeur atd. Hlavní pohnutkou k tomuto podniku bylo, že umělci mají tak příleži- tost vystaviti svá díla obecanstvu mezinárodnímu, vybranému, a co hlavní, také koupěchtivému a ku- pujícímu.
Greffulhův Maillol Anglie Havre Nový York Franca