ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e5d8eaf0-8f10-11dd-888b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 42, org 12, person 76, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 4. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 151.
4 article
Na ranní a večerní llety předplácí s V Praze v administ na Rerie iet s dvojí donáško na trli.: : . . 1ke ve fnikách , K so na měslo° . . Poštou. n i:: : . k dvojí zásllko
V Praga
5 article
Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article Panamisté.
Panamisté. Tři věci máme z Ameriky: brambory tabák a panamisty. Za brambory děkuje veliká většina rakouského obyvatelstva, poněvadž v nich našla jedinou náhradu z chléb a maso; za tabák děkuje rakouský erár, poněvadž v něm našel nejtrpělivější dojnou krávu; naši panamisté starají se o to, aby cizina nezapomněla na skromnou dunajskou říši. V době, kdy pozornost celé Evropy jest upjata k Balkánu a čeká, jak se tam rozhodne poslední, nejchoulostivější akt velikého dějinného dramatu, dělba pozůstalosti po turecké říši, někdy postra- chu celé Evropy, v této době najednou dva z míry vynikající panamisté zastínili na ně- kolik dní události balkánské a přinutil Evropu, aby se zabývala poměry rakousko- uherskými. Co jest proti plukovníku Redlovi pan Kania de Kánya, jenž půl léta děsil svě strašidelnými příhodami z balkánského po- loostrova, řinčel šavlí nejen rakousko- uherskou, nýbrž i šavlí německého spojen- ce, aby zachránil ubohé albanské oběti o krvelačnosti srbských dobyvatelů a doved to šťastně tak daleko, že rakouská armá- da už byla připravena na pochod do Černé Hory. Jediný výstřel z malinkého brownin- gu, jímž smutně skončila smutná činnost plukovníka generálního štábu, Redla, pře- hlušil všechny vítězoslavné buletiny pana Kánie de Kánya a svět s útrpností a více snad se škodolibostí počítá, jak by byla vypadla ona akce, kterou se stále hrozilo v orgánech zahraničního ministerstva, když k ní učiněny tak důkladné přípravy plu- kovníkem Redlem.
Redl Kania Kánya Kánie Amerika Evropa Balkán Černá Hora
7 article
Špionství jest dnes neřest všeobecně rozšířená, ale nikde dosud se nezmohlo na tak přímo zdrcující výkon, jako v ra- kouském případě Redlově. Marně však vídeňský tisk obrací pokrytecky oči k ne- besům a táže se, proč právě Rakousko mu- selo býti obětí tohoto zdrcujícího výkonu. Ne neprávem odvětil jeden berlínský list vídeňským pokrytcům, že nemají čemu se diviti, neboť korupce jest v dunajské říši tak rozšířena a zdomácnělá, že v jedné po- lovině říše stala se dokonce podkladem celého vládního systému. Jiný říšsko-ně- mecký list, „Frankf. Ztg.“, píše ještě ma- kavěji, že v Uhersku jest korupce stavem normálním a orient začíná hned za branami Vídně. Máme za to, že písatel článku ve frankfurtském listě opraví svůj názoro uherském orientě, až si přečte včerejší roz- sudek ve při Lukácsově proti poslanci Désymu. Orient vládne korupcí, ale nemá spravedlivých soudců. Uherské vlády stoji sice už léta jen korupcí, ale v Uhrách se našli soudcové, kteří uznali, že tamější vlá- da se dopustila nečestných skutků a osvo- bodila obžalovaného Désyho, který míni- sterského předsedu nazval ve veřejné schů- zi „největším panamistou“ Nařčení, že dr. Lukács přijal od ban- ky, s níž vláda uzavírala obchodní smlou- vy, dar více než 4 milionů korun pro vo- lební fond vládní strany, bylo i v Uhrách tak neslýchané, že dr. Lukács podal jednak
Redlův Lukácsův Désy Lukács Rakousko Uhersko Vídeň Uhry
8 article NARO
NARO žalobu na Désyho pro utrhání na cti, jed-ljenž tyto volby řídil; což oni vládní ma- meluci, jimž vláda Khuenova za peníze nak v parlamentě dne 24. února, krátce uherské banky mandáty koupila? Dovtípi před prvním přelíčením, v odpovědí na ob- se nyní po demisi celého kabinetu, co jest jednaný dotaz slavnostně prohlásil, žez jejich povinností? oné banky neprošly rukama vládních or- Po prvém přelíčení s Désym jsme psa- gánů ani čtyři krejcary, neřku-li, čtyři mi- li, že dr. Lukács se už nevyprostí ze smyč- liony. Pak bylo přelíčení, při němž projed- ky, kterou mu vrhl na krk Désy; že smyčka nána pouze jedna část Désyovy obžaloby že dr. Lukács prodal v Zálatné státu velm se bude utahovati, až se v ní dr. Lukács výhodně své reality, o hlavní žalobě však udusí. Splnilo se dříve, než jsme se nadáli. že uherská obchodní banka s vědomím teh- dejšího ministra financí a nynějšího mini- sterského předsedy, dra. Lukácse, věno- vala volebnímu fondu vládní strany 47 milionu korun, soud Désymu nedovolil pro- vésti důkaz pravdy. Désy byl pro urážku dra. Lukácse odsouzení odvolal se všakz rozsudku a apelační soud nařídil první in- stanci nové přelíčení, při němž má se ob- žalovanému poskytnoutí příležitost pro- vésti důkaz pravdy ve všech bodech. Toto rozhodnutí vrchního soudu pře- kvapilo, ale vyhovělo asi přání, projevené- mu z rozhodujících míst, aby pře Lukácsova byla veřejně projednána celá tak, aby na ministerském předsedoví nezůstal ani stín podezření, že by se byl dopustil nečestného činu. O poctivostí Lukácsově a bezdůvod- nosti Désyova nařčení nemohlo přece býti pochybnosti od toho okamžiku, kdy dr. Lukács ve sněmovně udání Désyovo slav- nostně popřel.
Lukács doktor Désy Lukácsův Nara
9 article
Désy a jeho obhájce, posl. Vázsonyi chystali se tedy k novému přelíčení oznámili soudu, kteří svědkové mají potvr- diti obžalobu Désyovu. Mezi nimi byl hlav- ním svědkem vrchní ředitel uherské banky Elek, jenž prý peníze do vládního volebního fondu vyplatil. Výpovědi Elekovy byly by rozhodující i pro poctivost Lukácsovu. Ale tu se přihodila věc velice podezřelá. Elek se právě před přelíčením těžce roznemohl a musel odjeti z Pešti až do Badenu, aby nemohl býti vyslechnut uherským soud- cem. Désy s Vázsonym po marných poku- sech, aby Elek byl v jejich přítomnosti vy- slechnut aspoň rakouským soudcem, vzdali se jeho svědectví a spokojili se svědectvím osob, s nimiž Elek byl nucen jednati a ho- vořiti o penězích, vyplacených bankou do vládního volebního fondu. Z těchto osob dvě, ředitel banky Vajda a předseda čest- ného soudu hr. Károlví, potvrdili pravdu obžaloby Désvovy a tím rozhodli konečný včerejší nález soudu: obžalovaný poslane Zoltán Désy osvobozen a státní zastupitel- stvo odsouzeno zaplatiti soudní útraty.
Lukácsův Elka Vajda Désa Pešť Baden uherský banka Elka
10 article
V odůvodnění rozsudku se praví: Po- něvadž je zjištěno, že 3,225.000 korun po- užito bylo na účely vládní strany a že byly na základě smlouvy s uherskou bankou zaplaceny, nepotřebuje soud zkoumati, zdali obžalovaný ve příčině ostatních nabí- zených důkazů docilil úspěchu. Neboť ve smyslu § 263. tr. zák. stačí, když obžalo- vaný v případě urážky nebo utrhání na cti dokáže, že označení užil správně. Vzhle- dem k tomu musel býti Zoltán Désy osvo- bozen. Désy označil Lukácse největším pana- mistou a soud tedy uznal toto označení za dokázané. Po tomto soudním nálezu ne- zbylo dru. Lukácsovi ovšem nic jiného, než svolati na rychlo ministerskou radu a po- dati demisi celého kabinetu. A což hr. Khuen-Héderváry, jenž byl ministerským předsedou, když konány vol- by za peníze uherské banky; což hr. Tisza.
Désa Lukács Khuen Héderváry uherský banka
11 title
NILIS
Nilis
12 article Demise ministerstva v Uhrách?
Demise ministerstva v Uhrách? Z Pešti, 3. června. (K. k. ul.) Dnes o 6. hod. večerní konala se- ministerská rada, jež trvala asi hodinu. Ministerská rada usnesla se na demisi vlády. Usnesení bude oznámeno v konferenci národní strany práce, jež se bude konati dnes o 7. hodině večerní. Z Pešti, 3. června. M.-p. dr. L ůka cs zůstal se členy národní strany práce po schůzi v poslanecké sněmovně. Když chef tiskové kancelářé sdělil mu, že posl. Desy byl osvobozen, spráskl chef kabinetu rukama nad hlavou a zvolal: »Strašné! Toho jsem se nenadáll« Z Pešti, 3. června. Min. předseda šl. Lu- kac s pojede zejtra ráno do Vídně, aby před- ložil v audienci císaři demisi svou i celého kabinetu Z Vídně, 3. června. Ze spolehlivého pra- mene sděluje se z Pešti „N. W. Tagblattu“, že min. předseda šl. Lukace již v nedělní audienci u císaře svoji demisi předpověděl. Z Vídně, 3. čeryna. S uherské strany s prohlašuje, že rozsudek v procesu Lukacs-De- sy je bezesporně pro národní stranu práce krutá rána, avšak že o jejím zhroucení může býti právě tak málo mluveno, jako o novém kursu vládním. Úsilí rozhodujících činitel směřuje k tomu, aby krise vládní byla co nej- rychleji r ozřešena. Počítá se s tím, že ka- binet Lukacsův bude vystřidán vládou, která udrží nynější vládní systém přes leta, parla- ment rychle odročí, aby se mohlo na pod- zimpřikročitikřešeníparlament- ní krise. Nová vláda může míti proto ráz vlády přechodní.
doktor L ůka N W sa Uhry Pešť Vídeň
13 article
V uherských kruzích parlamentních ozna- čují se za nástupce Lukacsovy hr. Khuen- Hedervary, bar Ludvik Lang, Albert Berzeviczy, ale počítá se také s tím, že v čelo nového kabinetu bude povolán některý člen vlády dosavadní. Jmenuje se tu ministn honvedů Hazai. Také se počítá s hr. Se- renyiem a konečně nevylučuje se možnost. že chefem vlády stane se ministr spravedlno- sti Balogh. Jisto je, že demise Lu- kacsovabudepanovníkem přija ta- Z Vídně, 3. června. Pešťský zpravodaj „N W. Tagblattu“ dovídá se z pramene prý do- brého, že šl. Lukacs navrhl císaři za svého nástupce štěpána Tiszu, který prý projevil ochotu vstoupiti v čelo nové vlády.
Khuen Hedervara bar Ludvik Lang Berzevicza Balogh Vídeň Tisza
14 article
Z Pešti, 3. června. (K. k. uh.) Po minister- ské radě odebrali se všichní členové kabinetu do klubu národní strany práce. Členové strany dostavili se skoro v úplném počtu. Přijali min. předs. šl. Lukacse, který vstoupil v čele mi- nistrů, s dlouhotrvajícími, stále se opakujícím ovacemi. Když ovace byly skončeny, prohlásil šl. Lukacs: „Ct. konference! Právě konaná ministerská rada se usnesla podati demisi na základě nastavších událostí a učiní o tomo- známení v poslanecké sněmovně. Při té příle žitosti omezím se jen na několik slov a pro- sím, aby upustilo se od projednání předmětů. které jsou na denním pořadu, poněvadž zejtra následkem demise vlády nebude se v posla- necké sněmovně rokovat a schůze bude odro- čena, až dojde cís. rozhodnutí ohledně budou- cích opatření.“ — Slova ministerského před- sedy byla přijata s opětovnými srdečnými ova- Předseda strany práce hr. Khuen-Heder vary pravil pak mimo jiné: Musíme se sklonit před tímto rozsudkem, jako nynější ohlášení mínisterského předsedy není ničím jiným, než výrazem tohoto principu. Berouce rozsudek na vědomí, tlumočíme ujištění, že city, které nás k němu vázaly, nebyly otřeseny. Jsme si toho vědomi, že činnost minister. předsedya jeho kolegů měla zdárné výsledky pro zemi. Řečník projevil pak nadějí, že šl. Lukacs vě- nuje i nadále svůj vynikající talent zemi a uji- šťoval ho láskou a oddaností strany. šl. Lukacs děkoval za důvěru a lásku strany, načež prohlásil, že nechce se nejnověj- šími udalostmi zabývati, poněvadž jest snad předpojat, ale ujišťuje stranu, že i v budouc- nosti bude jeho hlavní snahou, aby sloužil straně v jakékoliv vlastnosti. Po těchto slovech ozval se bouřlivý po- tlesk a provolávání „Eljen“ a konference skončena.
Lukacs Khuen Heder Pešť poslanecký sněmovna
16 article K sporu dvou akademií o Makedonii.
K sporu dvou akademií o Makedonii. Jak je čtenářům „Národních Listů“ z pře- dešlého čísla známo, dostaly se královvská aka- demie bulharská a srbská do veřejného sporu Akademie bulharská pod prvním dcjmem srb ské žádosti za revisi smlouvy o rozdělení Ma- kedonie a zpráv o nepřístojnostech, spácha- ných srbským vojskem proti Bulharům v územ Srby okupovaném, rozeslala slovanským aka- demiím, společnostem a jednotlivým osobno- stem projev, datovaný 30. března t. r., v němž protestuje na základě obecně uznané bul- harskosti Makedonie proti násilí, činěnému obyvatelstvu bulharskému a proti politickým pretensím srbským na Makedonii, projev,v němž se při tom dovolává mého „Přehledu slovanských národů“, publikovaného pod red- akcí V. Jagiče v ruské Encyklopedii slovan- ské filologie a v němž dotýká se i nového Svazu slovanských akademií slovy: „I. Aca- démie bulgare faísont deja partie de „l' Union des Académies des Sciences slaves“ qui vient détre fondée, considérera a l'avenir aussi comme domaine spécial de son activité scien- tifique les pays habités par des Bulgares dan les limités fixées par la science slave (t.j v Makedonii). Dans cette „Union“ 1' Acadé- mie bulgare a toujours vu et voit encore l'avénement significatif d' une re plus radieuse dans la vie des Slaves, conduisant sur le terrain de culture vers une solidarité slave complěte.“ Tento projev vyvolal přirozeně odezvu král. akademie srbské v shromáždění dne 22. května 1913. V ní se rozhodně odmítá zata- hování Svazu slovanských akademií do boje politického a znamenitý gen. sekretář akade- mie Ljub. Stojanovič připojuje k tomu ješte výklad (včera v „Nár. Listech“ uveřejněný) v němž bulharskému projevu vytýká, že se dovolává nepřesně mé knihy v slovanské En- cyklopedii, a mimo to dovozuje na podporu nových srbských pretensí na Makedonii, že
Bulhar Srba V Jagič I Aca Slaves Ljuba Stojanovič Makedonie Ma 1 ' Acadý akademie srbský svaz slovanský akademie
17 article
V drobném prodejl za s vederniislo o soba za li Ve sliálkách na venkově ranní lo senr ei Inseráty platí se hotově napřed ampsraee k iarísPnjire Tam nacházejí ae ter redakce. rakár a ekpedlae Rukoplay se nevracejí
18 article
obyvatelstvo Makedonie vůbec není v té míře bulharské, jak to předpokládá a proklamuje projev bulharský. Proti vlastnímu projevu srbské akademie nelze míti námitek. Svaz slovanských aka- demií, který se bez toho rodí se značnými ob- tížemi, byl Sofií vskutku nemístně do sporu zatažen, neboť nemá co činiti s politikou, a nebyl zřízen k tomu, aby zasahoval a rozho- doval v politických otázkách nebo sporech. Také má pravdu přiložený výklad Stojano- vičův v tom, že moji knihu a mapu nelze po- kládati za rozhodující dokument pro výhrad- nou bulharskost celé Makedonie, neboť jsem v ní výslovně koncedoval existenci živlu srb- ského, zejměna v části severní a na své mapě také Tetovsko, Skopalsko a Kumanovsko za- kreslil jako srbobulharské.
Sofie Kumanovsko Makedonie
19 article
Ale na druhé straně nemohu nechati bez poznámky vlastní meritum věci, pokud se ostatní Makedonie týká, když jsem byl do sporu vtažen tím, že se jedna strana mé knihy dovolává, kdežto druhá jiný názor sdílí a činím to tím spíše, že mám čest býti současně čle- nem obou akademií, srbské i bulharské. Vím sice dobře, že autoritou, na kterou se v této věci váha klade, není autor knihy mé, nýbrž spíše redaktor Slovanské Encyklopedie, kte- rý by byl zajisté nepropustil bez poznámky mého stanoviska, kdyby se bylo podstatně protivilo jeho mínění, ale konec konců běží tu přece jen o mou knihu a moje v ní závěry. A tu můsím opakovati to, co jsem kdysi na- psal obšírněji v „Makedonské otázce“ a coje jádrem stručné stati v I. díle Encyklopédie. že vskutku podle výsledků dosa- vadního bádání Makedonie jev se zemí bulharskou, a srbská politika by udělala lépe, kdyby se argumentu národo- pisného ve prospěch svých nejnovějších po- žadavků vůbec nedovolávala, neboť toto sta- novisko nemůže jí dodati dostatečného poroz- umění a podpory, poněvadž právě výsledkem dosavadních prací je fakt, že Makedonie je zemí převážně Bulhary obydlenou. Mnohem spíše najde pochopení její hledisko politické.
Bulhar Makedonie
20 article
Ostatně jsou si toho i Srbové vědomi, a z po- slední řeči Pašičovy i z projevu Stojanovičova vysvitá, že moment národopisný sami odsu- nují do pozadí, kladouce pří požadavku za re- visi srbobulharské smlouvy všechnu váhu hlavně na moment politický, pravíce: S tá t n zájem vyžaduje další rozšířen Srbska na jih, ať je národopisný stav Makedoníe jakýkoliv (uraisons politiques beaucoup plus graves, que celles empruntées a Tethnographie“ čteme u Stoja- noviče). To je aspoň stanovisko, které se pochopí, a není naprosto třeba dovolávati se při tom argumentu, že vlastně Makedonie není zemí bulharskou a popírati nebo seslabovati proti bulharské akademii správnost toho, co jsem napsal v Encyklopedii. Od toho také nemohu ustoupiti. Kniha moje celou svou povahou ovšem nemohla býti originální a rozhodující studií o národopisném stavu Makedonie, ale napsal jsem passus o Makedonii podle celé mi známé starší a současné literatury a závěr jeho je tedy výslednicí dosavadních bádání Vyplynul-li závěr ve prospěch bulharskosti stalo se to proto, že to je výsledkem dosavad- ních směrodatných prací. V té věci by ne- změnila nic žádná vědecká akademická anke- ta, poněvadž by konstatovati mohla jen to. co už dosud bylo vědeckými pracovníky růz- ných stran konstatováno a známo, že totiž obyvatelstvo Makedonie jazykově a národo-
Pašičův Stojanovičův Stoja Makedonie
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Z ovzduší vídeňského kon- gresu.) Napřesrok v září bude tomu sto let- Vídeň, žijící dotud v neklidu a tísni před francouzskými pluky, jež nejednou uzřela ve svých ulicích, oddechla sí posléze. Byloť ne- jen po bitvě u Lipska a po abdikaci Napoleo- nově ve Fontainebleau: město chystalo se uvítat členy kongresu, který měl uspořádati rozháranou domácnost tehdejší Evropy. Místo vojenských trubek a bubnů měly se ozvat číše, zvonící při přípitcích mocnářů a diplo- matů. V palácích, z nichž nejeden byl druhdly dočasným vojenským lazaretem, měla slav- nostně zazářit okna a ostrý svit lustrů mě dopadat na uniformy zlatem vyšivané i na drahocenné toalety urozených krásek. Nej- krásnější, nejveselejší naděje se upíraly k těm- to dnům a ta či ona měšťanská dcerka snila o nyvém pohledu některého cizího vladaře nebo aspoň jeho pobočníka- Jediný snad, kdo se neradoval, byl tehdej ší „policejní ministr“ baron František Hager Očekával jej nesnadný a svrchovaně zodpo- vědný úkol. Mělť se proměnit v jakési oko i ucho celého kongresu, vnikat do svědomí každého ze vlivných účastníků, vědět o všem důležitém, co se mluví v nejdůvěrnějším sou- kromi, co se píše nejosvědčenějším přátelům. konstatovat fakta, tušit záměry, přijít n kloub všem pletkám a posléze o tom všem, obyčejně den ze dne, referovat v dvorním hradě.
Hager Vídeň Lipsko Napoleo Fontainebleau Evropa kongres
22 article
Úkol nikterak snadný, třebaže pan poli- cejní ministr žil v tradici již vyzkoušené Tajná policie byla totiž u nás zavedena, dle pruského vzoru, císařem Josefem II. R. 1793 obdržela vlastní ministerstvo a jejím hlavním zřetelem se stalo v patách sledovat vše, če- mu se tehdy v oficiálních kruzích říkalo „filutářství“, t. j. všechny ty novotářské sna- hy. které k nám přicházely z revolucionářské ho západu Trojího prostředku se k tomu používalo. Jednak t. zv. interceptů, dopisů, jež v černe komoře poštovních úřadů byly otevírány, opi- sovány a teprve pak adresátu doručovány Ale v době kongresu bylo poštovní tajemstv již tak zdiskreditováno, že jen v krajním pří- padě dopravovali páni diplomaté svou kore- spondenci jinak, než vlastní kurýrskou poštou. Mnohý však z nich, a třebas i velmni protřelý. prozrazoval se mimoděk jinak: zapomínal na to, že roztrhaný a do koše nebo do kamen hozený koncept promění se v udavače. Poli- cie se totiž postarala, aby v domácnostech cizích diplomatů měla své lidi, zaměstnané jako lokaje, topiče a p.: ti vyprazdňovali koše na papír, vybírali ohořelé listy, donášeli je na policejní ministerstvo, kde zkušené ruce slepo- valy tyto zlomky a znovu vytvářely původni text. „Chiffony“ se říkalo takovým lepenicím.
Josef II
23 article
Nepomohlo-li však ani to, ani ono, zbý- valo poslední útočiště: „raporty“. Ve službách tajné policie stála již tehdy řada lidí z nej- různějších společenských vrstev. Mezi nimi. v době vídeňského kongresu, nalézáme šlech- tice, jako byl na př. hrabě Majláth, nebo hra- bě T., jenž podepisuje své zprávy znamén- kem “*. Ale jsou tu i mnozí jiní: básník Car- pani, Polák pan Otockí, chevalier Freddi. abate Cancas, signor Ferrari, spisovatel He- benstreit, který donáší na své soudruhy, pru- ské nacionály, a mimo uvedené celý zástup méně významných individuí, od hostinských a pronajímatelů bytu až ke kancelářským slu- hům. Všichni referují za mzdu o tom. co spa- třili i čeho se doslechli a co z toho se jim uzdálo podezřelým. Právě z těchto trojích dokumentů je se- stavena kniha, která odhaluje zajímavé zá- kulisí kongresu.“) Pestrý svět, jenž intrikuj a tančí, pomlouvá a kuje politické plány flirtuje a staví novou Evropu! Přijela sem řada mocnářů nebo zástupců jednotlivých států ale vedle interesentů korunovaných jsou te i nesčetní jiní. Němečtí knihkupci poslali na- ) August Fournier: Die Geheimpolizci auf dem
Majláth Polák Otockí Freddi Fournier Evropa Ferrari He die Geheimpolizec auf
24 article Wiener Rongrecs. Videa 19t3. s.
Wiener Rongrecs. Videa 19t3. s. kladatele Cottu, aby se domáhal tiskové svo- body. Napoleonovi maršálové dožadují se svým agentem peněžní náhrady za územi, jež pádem císařství v Němcích a Italii ztratili (na příklad maršálek Ney chce pro sebe roční rentu 700.000 fr.). Ale i židé dali se zastupo- vat, neboť cítí, že se tu hraje o osud celého světa. Osobností, očekávanou s největším na- pětím, byl car Alexandr I. Je také beze sporu nejzajímavějším ze všech hostů. Nepřekročil tehdy ještě 40. roku. Je v plném rozvití svého zvláštního zjevu, v němž se slučovala líbez nost skoro divčí s vojensky švižným vzezře- ním. Vídeň jásala vstříc mocnému vládcí vý- chodní říše, ozářenému gloriolou vítězství nad Napoleonem.
Wiener Rongrecs Napoleon Němec Ney Vídeň Italia
25 article
Podobně jako jeho zevnějšek i nitro sam skládalo se z protikladů, jakoby neslučitel- ných v jediném člověku. Příjelť na kongres s úmyslem učinit z Polska království pod car- ským protektorátem. Tento záměr. spolu s- silím Pruska, zmocnit se všech zemí saskéh krále, někdejšího věrného spojence Francouzů tvořil osu, kolem níž se otáčelo všechno jed- nání kongresu a do nekonečna se prodluže- valo. Alexandr houževnatě trval na svém posléze, třebas i byl donucen slevit se svýc požadavků, přece jen uskutečnil značnou mě- rou svou myšlenku. Sám vedl jednáni Ruska se týkající, neboť diplomaté, s kterými do Vídně přijel, byli chatrnými státníky. Když však kongres nebral konce a obyvatelstvo ohromným zdražením pocítilo neblahé dů- sledky dvorských slavností (na př. výdělková daň byla o polovinu zvýšena), obracela se zášt v první řadě proti němu, světlé stránky carovy povahy ustupovaly do pozadí a pomlu- vači měli volné pole. Mělť nejedno zranitelné místo. Nebot tehdy, roku 1814, byl ještě dalek mystickému quietismu pozdějších svých let. Raporty vy- pravují o řadě milostných pletek, které vy- střidal v obdobi několika měsíců. Nejedna urozená i neurozená dáma byla útočným srd- cem carovým dobyta nebo aspoň obléhána
Francouz Polsko Prusko Rusko Vídeň
26 article
Od úst k ústům šla tehdy odpověď hraběnky Széchényiové, již car řekl, že by mu bylo milo provisorně zaujmouti místo jejího nepří- tomného manžela. „Sire,“ odvětila Maďarka, „pokládáte mne za kus území?“ Jiné podrob- nosti osvětlují jeho přímo dětskou radost ze života. Jeden raport zaznamenává, co pro- zradil ruský diplomat Anstett, patřicí do nej- bližšího okolí carova: „Dnes,“ vypravuje di- plomat, „přišel jsem k němu, když stál tváři v tvář 8—9 párům husarských spodků, všecek nešťasten, že všechny mu jsou příliš těsny že pruský král se v husarské uniformě dostavil na poslední redutu ve dvorním hradě. Zvláštní kurýr byl vyslán do Petrohradu, aby přinesl uniformu pobočníka hraběte Čarovského.“A jindy zas se dočteme, že celou noc zůstal na dětském plese, tanče se všemi maličkými
Széchényiová Maďarka Anstett Čarovský Petrohrad
27 article
účastnicemi. Všechny ostatní osobnosti kongresu ustu- pují před Alexandrem do pozadí. Pruský král Bedřich Vilém III. stává se brzo terčem vý- směchu Vídeňáků: chodilť vždy po carově levici, o půl kroku pozadu. Zaháněl svou ob- vykle špatnou náladu tím, že navštěvoval ko- mické divadlo v Leopoldově. Toliko krásná hraběnka Julie Zichyová dovedla jej plně za- bavit: na plesích zůstával po celé hodiny jí na blízku uve zbožném zadívání“, jak podotýká zpravodaj. Ale kongres měl také svého bajazza: byl jím vírtemberský král Bedřich. Na něho sou- střela se všechna antipathle. Odulý, nein- tel atní, domýšlivý dráždil všechny ku pro- j am nenávisti, tím spíše, poněvadž se o něm proslýchalo, že je oddán zvráceným chtíčům- On jediný, ze všech mocnářů neodkládal uni- formy se svého falstaffovského těla, nikdy ne- vmísil se inkognito mezi lid. V brzku prosluí svým hrubstvím. Proto se všichni zaradovali když se proslechlo o lekcí, kterou králi udě- lilo jedno z pážat, přidělených mu ke službě. Virtemberák, svým drsným způsobem, poručil chlapci: „On přinesl mi skleníci vody.“ Páže však odpovědělo: „Veličenstvo, jsem baron
Alexandr Bedřich Vilém Zichyová Virtemberák Leopoldov mický divadlo
28 article
Becka a když můj císař se mnou mluví, říká mi Kongres pokračoval, slavnost stihala slav- nost, ples za plesem, Metterních, intellektuální původce celého jednání, neustále vysazený ne- bezpečí, že bude smeten nepřízní ruského cara, intrikoval jak nejlépe dovedl; volný však čas věnoval svým věčným záletným spádům: krásná a duchaplná vévodkyně Zaháňská, z Babičky známá „paní kněžna“, byla tehdy vyvolenou jeho srdce. Ale sněmování se pro- tahovalo, pání diplomaté se přeli o formule, jen radovánky nebraly konce. Naše poplat- nictvo pocitilo velmi nepříjemně důsledky: byloť vydáno šajnů za 500 milionů zl. Pojednou stihla do Vídně neočekávaná zpráva. V raportu ze dne 9. března 1815 se dočítáme: „Madame Montesquiou odebrala se včera hned z rána k J. V. císařovně Marii Louise (provdané za Napoleona), aby ozná- mila zprávu, která jí právě došla. J. V. ji vy- slechlo beze slova, odešlo do ložnice, kde chvíli plakalo tak hlasitě, že to bylo v před- pokoji slyšet. Později se Její Milost vrátila ze svých pokojů a dala rozkaz, aby všemu slu- žebnictvu, i kočímu, který obyčejně dováží hraběte Neipperga do města, bylo přísně na- kázáno ani slovem nezmiňovat se o této přl- hodě. Obsah sdělení Mme. Montesqujou byl ten, že Napoleon 24. února v noci prchl z ostrova Elby, Angličané že to teprve 26. zpo- zorovali, že prý nastoupil cestu do Ameriky a že mnozí, ne však všichní, z jeho gardy od- pluli s ním.“ Napoleon však nezamířil na západ, nýbrž na sever, do Francie a již 20. března vstoupil do pařížských Tuilerií. Pání diplomaté pocí- tilí rázem nepříjemné mrazení: obrovský stín toho, který mečem hrozil rozčtvrtit všechny pracně sestavené formule, položil se jim na akta. A za nedlouho, druh po druhu, opouštěli O. T. Vídeř.
Beck Zaháňská Montesquia císařovna Marie Louis Napoleon Neipperg Montesquja Angličan Vídeň Elba Amerika Francie Tuilerie