1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 4. června 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní llety
předplácí s
V Praze v administ
na Rerie iet
s dvojí donáško
na trli.: : . . 1ke
ve fnikách , K so
na měslo° . .
Poštou.
n i:: : . k
dvojí zásllko
V Praga
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov o 12
stranách.
Praha
6
article
Panamisté.
Panamisté.
Tři věci máme z Ameriky: brambory
tabák a panamisty. Za brambory děkuje
veliká většina rakouského obyvatelstva,
poněvadž v nich našla jedinou náhradu z
chléb a maso; za tabák děkuje rakouský
erár, poněvadž v něm našel nejtrpělivější
dojnou krávu; naši panamisté starají se o
to, aby cizina nezapomněla na skromnou
dunajskou říši. V době, kdy pozornost celé
Evropy jest upjata k Balkánu a čeká, jak
se tam rozhodne poslední, nejchoulostivější
akt velikého dějinného dramatu, dělba
pozůstalosti po turecké říši, někdy postra-
chu celé Evropy, v této době najednou dva
z míry vynikající panamisté zastínili na ně-
kolik dní události balkánské a přinutil
Evropu, aby se zabývala poměry rakousko-
uherskými.
Co jest proti plukovníku Redlovi pan
Kania de Kánya, jenž půl léta děsil svě
strašidelnými příhodami z balkánského po-
loostrova, řinčel šavlí nejen rakousko-
uherskou, nýbrž i šavlí německého spojen-
ce, aby zachránil ubohé albanské oběti o
krvelačnosti srbských dobyvatelů a doved
to šťastně tak daleko, že rakouská armá-
da už byla připravena na pochod do Černé
Hory. Jediný výstřel z malinkého brownin-
gu, jímž smutně skončila smutná činnost
plukovníka generálního štábu, Redla, pře-
hlušil všechny vítězoslavné buletiny pana
Kánie de Kánya a svět s útrpností a více
snad se škodolibostí počítá, jak by byla
vypadla ona akce, kterou se stále hrozilo
v orgánech zahraničního ministerstva, když
k ní učiněny tak důkladné přípravy plu-
kovníkem Redlem.
Redl
Kania
Kánya
Kánie
Amerika
Evropa
Balkán
Černá Hora
7
article
Špionství jest dnes neřest všeobecně
rozšířená, ale nikde dosud se nezmohlo
na tak přímo zdrcující výkon, jako v ra-
kouském případě Redlově. Marně však
vídeňský tisk obrací pokrytecky oči k ne-
besům a táže se, proč právě Rakousko mu-
selo býti obětí tohoto zdrcujícího výkonu.
Ne neprávem odvětil jeden berlínský list
vídeňským pokrytcům, že nemají čemu se
diviti, neboť korupce jest v dunajské říši
tak rozšířena a zdomácnělá, že v jedné po-
lovině říše stala se dokonce podkladem
celého vládního systému. Jiný říšsko-ně-
mecký list, „Frankf. Ztg.“, píše ještě ma-
kavěji, že v Uhersku jest korupce stavem
normálním a orient začíná hned za branami
Vídně.
Máme za to, že písatel článku ve
frankfurtském listě opraví svůj názoro
uherském orientě, až si přečte včerejší roz-
sudek ve při Lukácsově proti poslanci
Désymu. Orient vládne korupcí, ale nemá
spravedlivých soudců. Uherské vlády stoji
sice už léta jen korupcí, ale v Uhrách se
našli soudcové, kteří uznali, že tamější vlá-
da se dopustila nečestných skutků a osvo-
bodila obžalovaného Désyho, který míni-
sterského předsedu nazval ve veřejné schů-
zi „největším panamistou“
Nařčení, že dr. Lukács přijal od ban-
ky, s níž vláda uzavírala obchodní smlou-
vy, dar více než 4 milionů korun pro vo-
lební fond vládní strany, bylo i v Uhrách
tak neslýchané, že dr. Lukács podal jednak
Redlův
Lukácsův
Désy
Lukács
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Uhry
8
article
NARO
NARO
žalobu na Désyho pro utrhání na cti, jed-ljenž tyto volby řídil; což oni vládní ma-
meluci, jimž vláda Khuenova za peníze
nak v parlamentě dne 24. února, krátce
uherské banky mandáty koupila? Dovtípi
před prvním přelíčením, v odpovědí na ob-
se nyní po demisi celého kabinetu, co jest
jednaný dotaz slavnostně prohlásil, žez
jejich povinností?
oné banky neprošly rukama vládních or-
Po prvém přelíčení s Désym jsme psa-
gánů ani čtyři krejcary, neřku-li, čtyři mi-
li, že dr. Lukács se už nevyprostí ze smyč-
liony. Pak bylo přelíčení, při němž projed-
ky, kterou mu vrhl na krk Désy; že smyčka
nána pouze jedna část Désyovy obžaloby
že dr. Lukács prodal v Zálatné státu velm
se bude utahovati, až se v ní dr. Lukács
výhodně své reality, o hlavní žalobě však
udusí. Splnilo se dříve, než jsme se nadáli.
že uherská obchodní banka s vědomím teh-
dejšího ministra financí a nynějšího mini-
sterského předsedy, dra. Lukácse, věno-
vala volebnímu fondu vládní strany 47
milionu korun, soud Désymu nedovolil pro-
vésti důkaz pravdy. Désy byl pro urážku
dra. Lukácse odsouzení odvolal se všakz
rozsudku a apelační soud nařídil první in-
stanci nové přelíčení, při němž má se ob-
žalovanému poskytnoutí příležitost pro-
vésti důkaz pravdy ve všech bodech.
Toto rozhodnutí vrchního soudu pře-
kvapilo, ale vyhovělo asi přání, projevené-
mu z rozhodujících míst, aby pře Lukácsova
byla veřejně projednána celá tak, aby na
ministerském předsedoví nezůstal ani stín
podezření, že by se byl dopustil nečestného
činu. O poctivostí Lukácsově a bezdůvod-
nosti Désyova nařčení nemohlo přece býti
pochybnosti od toho okamžiku, kdy dr.
Lukács ve sněmovně udání Désyovo slav-
nostně popřel.
Lukács
doktor
Désy
Lukácsův
Nara
9
article
Désy a jeho obhájce, posl. Vázsonyi
chystali se tedy k novému přelíčení
oznámili soudu, kteří svědkové mají potvr-
diti obžalobu Désyovu. Mezi nimi byl hlav-
ním svědkem vrchní ředitel uherské banky
Elek, jenž prý peníze do vládního volebního
fondu vyplatil. Výpovědi Elekovy byly by
rozhodující i pro poctivost Lukácsovu. Ale
tu se přihodila věc velice podezřelá. Elek
se právě před přelíčením těžce roznemohl
a musel odjeti z Pešti až do Badenu, aby
nemohl býti vyslechnut uherským soud-
cem. Désy s Vázsonym po marných poku-
sech, aby Elek byl v jejich přítomnosti vy-
slechnut aspoň rakouským soudcem, vzdali
se jeho svědectví a spokojili se svědectvím
osob, s nimiž Elek byl nucen jednati a ho-
vořiti o penězích, vyplacených bankou do
vládního volebního fondu. Z těchto osob
dvě, ředitel banky Vajda a předseda čest-
ného soudu hr. Károlví, potvrdili pravdu
obžaloby Désvovy a tím rozhodli konečný
včerejší nález soudu: obžalovaný poslane
Zoltán Désy osvobozen a státní zastupitel-
stvo odsouzeno zaplatiti soudní útraty.
Lukácsův
Elka
Vajda
Désa
Pešť
Baden
uherský banka
Elka
10
article
V odůvodnění rozsudku se praví: Po-
něvadž je zjištěno, že 3,225.000 korun po-
užito bylo na účely vládní strany a že byly
na základě smlouvy s uherskou bankou
zaplaceny, nepotřebuje soud zkoumati,
zdali obžalovaný ve příčině ostatních nabí-
zených důkazů docilil úspěchu. Neboť ve
smyslu § 263. tr. zák. stačí, když obžalo-
vaný v případě urážky nebo utrhání na cti
dokáže, že označení užil správně. Vzhle-
dem k tomu musel býti Zoltán Désy osvo-
bozen.
Désy označil Lukácse největším pana-
mistou a soud tedy uznal toto označení za
dokázané. Po tomto soudním nálezu ne-
zbylo dru. Lukácsovi ovšem nic jiného, než
svolati na rychlo ministerskou radu a po-
dati demisi celého kabinetu.
A což hr. Khuen-Héderváry, jenž byl
ministerským předsedou, když konány vol-
by za peníze uherské banky; což hr. Tisza.
Désa
Lukács
Khuen
Héderváry
uherský banka
12
article
Demise ministerstva v Uhrách?
Demise ministerstva v Uhrách?
Z Pešti, 3. června. (K. k. ul.)
Dnes o 6. hod. večerní konala se-
ministerská rada, jež trvala asi
hodinu. Ministerská rada usnesla
se na demisi vlády. Usnesení bude
oznámeno v konferenci národní
strany práce, jež se bude konati
dnes o 7. hodině večerní.
Z Pešti, 3. června. M.-p. dr. L ůka cs
zůstal se členy národní strany práce po
schůzi v poslanecké sněmovně. Když chef
tiskové kancelářé sdělil mu, že posl. Desy
byl osvobozen, spráskl chef kabinetu rukama
nad hlavou a zvolal: »Strašné! Toho
jsem se nenadáll«
Z Pešti, 3. června. Min. předseda šl. Lu-
kac s pojede zejtra ráno do Vídně, aby před-
ložil v audienci císaři demisi svou i celého
kabinetu
Z Vídně, 3. června. Ze spolehlivého pra-
mene sděluje se z Pešti „N. W. Tagblattu“, že
min. předseda šl. Lukace již v nedělní audienci
u císaře svoji demisi předpověděl.
Z Vídně, 3. čeryna. S uherské strany s
prohlašuje, že rozsudek v procesu Lukacs-De-
sy je bezesporně pro národní stranu práce
krutá rána, avšak že o jejím zhroucení může
býti právě tak málo mluveno, jako o novém
kursu vládním. Úsilí rozhodujících činitel
směřuje k tomu, aby krise vládní byla co nej-
rychleji r ozřešena. Počítá se s tím, že ka-
binet Lukacsův bude vystřidán vládou, která
udrží nynější vládní systém přes leta, parla-
ment rychle odročí, aby se mohlo na pod-
zimpřikročitikřešeníparlament-
ní krise. Nová vláda může míti proto ráz
vlády přechodní.
doktor
L ůka
N W
sa
Uhry
Pešť
Vídeň
13
article
V uherských kruzích parlamentních ozna-
čují se za nástupce Lukacsovy hr. Khuen-
Hedervary, bar Ludvik Lang, Albert
Berzeviczy, ale počítá se také s tím, že
v čelo nového kabinetu bude povolán některý
člen vlády dosavadní. Jmenuje se tu ministn
honvedů Hazai. Také se počítá s hr. Se-
renyiem a konečně nevylučuje se možnost.
že chefem vlády stane se ministr spravedlno-
sti Balogh. Jisto je, že demise Lu-
kacsovabudepanovníkem přija ta-
Z Vídně, 3. června. Pešťský zpravodaj „N
W. Tagblattu“ dovídá se z pramene prý do-
brého, že šl. Lukacs navrhl císaři za svého
nástupce štěpána Tiszu, který prý projevil
ochotu vstoupiti v čelo nové vlády.
Khuen
Hedervara
bar
Ludvik Lang
Berzevicza
Balogh
Vídeň
Tisza
14
article
Z Pešti, 3. června. (K. k. uh.) Po minister-
ské radě odebrali se všichní členové kabinetu
do klubu národní strany práce. Členové strany
dostavili se skoro v úplném počtu. Přijali min.
předs. šl. Lukacse, který vstoupil v čele mi-
nistrů, s dlouhotrvajícími, stále se opakujícím
ovacemi. Když ovace byly skončeny, prohlásil
šl. Lukacs: „Ct. konference! Právě konaná
ministerská rada se usnesla podati demisi na
základě nastavších událostí a učiní o tomo-
známení v poslanecké sněmovně. Při té příle
žitosti omezím se jen na několik slov a pro-
sím, aby upustilo se od projednání předmětů.
které jsou na denním pořadu, poněvadž zejtra
následkem demise vlády nebude se v posla-
necké sněmovně rokovat a schůze bude odro-
čena, až dojde cís. rozhodnutí ohledně budou-
cích opatření.“ — Slova ministerského před-
sedy byla přijata s opětovnými srdečnými ova-
Předseda strany práce hr. Khuen-Heder
vary pravil pak mimo jiné: Musíme se sklonit
před tímto rozsudkem, jako nynější ohlášení
mínisterského předsedy není ničím jiným, než
výrazem tohoto principu. Berouce rozsudek
na vědomí, tlumočíme ujištění, že city, které
nás k němu vázaly, nebyly otřeseny. Jsme si
toho vědomi, že činnost minister. předsedya
jeho kolegů měla zdárné výsledky pro zemi.
Řečník projevil pak nadějí, že šl. Lukacs vě-
nuje i nadále svůj vynikající talent zemi a uji-
šťoval ho láskou a oddaností strany.
šl. Lukacs děkoval za důvěru a lásku
strany, načež prohlásil, že nechce se nejnověj-
šími udalostmi zabývati, poněvadž jest snad
předpojat, ale ujišťuje stranu, že i v budouc-
nosti bude jeho hlavní snahou, aby sloužil
straně v jakékoliv vlastnosti.
Po těchto slovech ozval se bouřlivý po-
tlesk a provolávání „Eljen“ a konference
skončena.
Lukacs
Khuen
Heder
Pešť
poslanecký sněmovna
16
article
K sporu dvou akademií
o Makedonii.
K sporu dvou akademií
o Makedonii.
Jak je čtenářům „Národních Listů“ z pře-
dešlého čísla známo, dostaly se královvská aka-
demie bulharská a srbská do veřejného sporu
Akademie bulharská pod prvním dcjmem srb
ské žádosti za revisi smlouvy o rozdělení Ma-
kedonie a zpráv o nepřístojnostech, spácha-
ných srbským vojskem proti Bulharům v územ
Srby okupovaném, rozeslala slovanským aka-
demiím, společnostem a jednotlivým osobno-
stem projev, datovaný 30. března t. r., v němž
protestuje na základě obecně uznané bul-
harskosti Makedonie proti násilí, činěnému
obyvatelstvu bulharskému a proti politickým
pretensím srbským na Makedonii, projev,v
němž se při tom dovolává mého „Přehledu
slovanských národů“, publikovaného pod red-
akcí V. Jagiče v ruské Encyklopedii slovan-
ské filologie a v němž dotýká se i nového
Svazu slovanských akademií slovy: „I. Aca-
démie bulgare faísont deja partie de „l' Union
des Académies des Sciences slaves“ qui vient
détre fondée, considérera a l'avenir aussi
comme domaine spécial de son activité scien-
tifique les pays habités par des Bulgares dan
les limités fixées par la science slave (t.j
v Makedonii). Dans cette „Union“ 1' Acadé-
mie bulgare a toujours vu et voit encore
l'avénement significatif d' une re plus radieuse
dans la vie des Slaves, conduisant sur le
terrain de culture vers une solidarité slave
complěte.“
Tento projev vyvolal přirozeně odezvu
král. akademie srbské v shromáždění dne 22.
května 1913. V ní se rozhodně odmítá zata-
hování Svazu slovanských akademií do boje
politického a znamenitý gen. sekretář akade-
mie Ljub. Stojanovič připojuje k tomu ješte
výklad (včera v „Nár. Listech“ uveřejněný)
v němž bulharskému projevu vytýká, že se
dovolává nepřesně mé knihy v slovanské En-
cyklopedii, a mimo to dovozuje na podporu
nových srbských pretensí na Makedonii, že
Bulhar
Srba
V Jagič
I Aca
Slaves
Ljuba
Stojanovič
Makedonie
Ma
1 ' Acadý
akademie srbský
svaz slovanský akademie
17
article
V drobném prodejl
za s
vederniislo o soba
za li
Ve sliálkách na venkově
ranní lo
senr
ei
Inseráty
platí se hotově napřed
ampsraee k iarísPnjire
Tam nacházejí ae ter
redakce.
rakár a ekpedlae
Rukoplay se nevracejí
18
article
obyvatelstvo Makedonie vůbec není v té míře
bulharské, jak to předpokládá a proklamuje
projev bulharský.
Proti vlastnímu projevu srbské akademie
nelze míti námitek. Svaz slovanských aka-
demií, který se bez toho rodí se značnými ob-
tížemi, byl Sofií vskutku nemístně do sporu
zatažen, neboť nemá co činiti s politikou, a
nebyl zřízen k tomu, aby zasahoval a rozho-
doval v politických otázkách nebo sporech.
Také má pravdu přiložený výklad Stojano-
vičův v tom, že moji knihu a mapu nelze po-
kládati za rozhodující dokument pro výhrad-
nou bulharskost celé Makedonie, neboť jsem
v ní výslovně koncedoval existenci živlu srb-
ského, zejměna v části severní a na své mapě
také Tetovsko, Skopalsko a Kumanovsko za-
kreslil jako srbobulharské.
Sofie
Kumanovsko
Makedonie
19
article
Ale na druhé straně nemohu nechati bez
poznámky vlastní meritum věci, pokud se
ostatní Makedonie týká, když jsem byl do
sporu vtažen tím, že se jedna strana mé knihy
dovolává, kdežto druhá jiný názor sdílí a činím
to tím spíše, že mám čest býti současně čle-
nem obou akademií, srbské i bulharské. Vím
sice dobře, že autoritou, na kterou se v této
věci váha klade, není autor knihy mé, nýbrž
spíše redaktor Slovanské Encyklopedie, kte-
rý by byl zajisté nepropustil bez poznámky
mého stanoviska, kdyby se bylo podstatně
protivilo jeho mínění, ale konec konců běží tu
přece jen o mou knihu a moje v ní závěry.
A tu můsím opakovati to, co jsem kdysi na-
psal obšírněji v „Makedonské otázce“ a coje
jádrem stručné stati v I. díle Encyklopédie.
že vskutku podle výsledků dosa-
vadního bádání Makedonie jev
se zemí bulharskou, a srbská politika
by udělala lépe, kdyby se argumentu národo-
pisného ve prospěch svých nejnovějších po-
žadavků vůbec nedovolávala, neboť toto sta-
novisko nemůže jí dodati dostatečného poroz-
umění a podpory, poněvadž právě výsledkem
dosavadních prací je fakt, že Makedonie je
zemí převážně Bulhary obydlenou. Mnohem
spíše najde pochopení její hledisko politické.
Bulhar
Makedonie
20
article
Ostatně jsou si toho i Srbové vědomi, a z po-
slední řeči Pašičovy i z projevu Stojanovičova
vysvitá, že moment národopisný sami odsu-
nují do pozadí, kladouce pří požadavku za re-
visi srbobulharské smlouvy všechnu váhu
hlavně na moment politický, pravíce: S tá t n
zájem vyžaduje další rozšířen
Srbska na jih, ať je národopisný
stav Makedoníe jakýkoliv (uraisons
politiques beaucoup plus graves, que celles
empruntées a Tethnographie“ čteme u Stoja-
noviče).
To je aspoň stanovisko, které se pochopí,
a není naprosto třeba dovolávati se při tom
argumentu, že vlastně Makedonie není zemí
bulharskou a popírati nebo seslabovati proti
bulharské akademii správnost toho, co jsem
napsal v Encyklopedii. Od toho také nemohu
ustoupiti. Kniha moje celou svou povahou
ovšem nemohla býti originální a rozhodující
studií o národopisném stavu Makedonie, ale
napsal jsem passus o Makedonii podle celé mi
známé starší a současné literatury a závěr
jeho je tedy výslednicí dosavadních bádání
Vyplynul-li závěr ve prospěch bulharskosti
stalo se to proto, že to je výsledkem dosavad-
ních směrodatných prací. V té věci by ne-
změnila nic žádná vědecká akademická anke-
ta, poněvadž by konstatovati mohla jen to.
co už dosud bylo vědeckými pracovníky růz-
ných stran konstatováno a známo, že totiž
obyvatelstvo Makedonie jazykově a národo-
Pašičův
Stojanovičův
Stoja
Makedonie
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Z ovzduší vídeňského kon-
gresu.) Napřesrok v září bude tomu sto let-
Vídeň, žijící dotud v neklidu a tísni před
francouzskými pluky, jež nejednou uzřela ve
svých ulicích, oddechla sí posléze. Byloť ne-
jen po bitvě u Lipska a po abdikaci Napoleo-
nově ve Fontainebleau: město chystalo se
uvítat členy kongresu, který měl uspořádati
rozháranou domácnost tehdejší Evropy. Místo
vojenských trubek a bubnů měly se ozvat
číše, zvonící při přípitcích mocnářů a diplo-
matů. V palácích, z nichž nejeden byl druhdly
dočasným vojenským lazaretem, měla slav-
nostně zazářit okna a ostrý svit lustrů mě
dopadat na uniformy zlatem vyšivané i na
drahocenné toalety urozených krásek. Nej-
krásnější, nejveselejší naděje se upíraly k těm-
to dnům a ta či ona měšťanská dcerka snila
o nyvém pohledu některého cizího vladaře
nebo aspoň jeho pobočníka-
Jediný snad, kdo se neradoval, byl tehdej
ší „policejní ministr“ baron František Hager
Očekával jej nesnadný a svrchovaně zodpo-
vědný úkol. Mělť se proměnit v jakési oko
i ucho celého kongresu, vnikat do svědomí
každého ze vlivných účastníků, vědět o všem
důležitém, co se mluví v nejdůvěrnějším sou-
kromi, co se píše nejosvědčenějším přátelům.
konstatovat fakta, tušit záměry, přijít n
kloub všem pletkám a posléze o tom všem,
obyčejně den ze dne, referovat v dvorním
hradě.
Hager
Vídeň
Lipsko
Napoleo
Fontainebleau
Evropa
kongres
22
article
Úkol nikterak snadný, třebaže pan poli-
cejní ministr žil v tradici již vyzkoušené
Tajná policie byla totiž u nás zavedena, dle
pruského vzoru, císařem Josefem II. R. 1793
obdržela vlastní ministerstvo a jejím hlavním
zřetelem se stalo v patách sledovat vše, če-
mu se tehdy v oficiálních kruzích říkalo
„filutářství“, t. j. všechny ty novotářské sna-
hy. které k nám přicházely z revolucionářské
ho západu
Trojího prostředku se k tomu používalo.
Jednak t. zv. interceptů, dopisů, jež v černe
komoře poštovních úřadů byly otevírány, opi-
sovány a teprve pak adresátu doručovány
Ale v době kongresu bylo poštovní tajemstv
již tak zdiskreditováno, že jen v krajním pří-
padě dopravovali páni diplomaté svou kore-
spondenci jinak, než vlastní kurýrskou poštou.
Mnohý však z nich, a třebas i velmni protřelý.
prozrazoval se mimoděk jinak: zapomínal na
to, že roztrhaný a do koše nebo do kamen
hozený koncept promění se v udavače. Poli-
cie se totiž postarala, aby v domácnostech
cizích diplomatů měla své lidi, zaměstnané
jako lokaje, topiče a p.: ti vyprazdňovali koše
na papír, vybírali ohořelé listy, donášeli je na
policejní ministerstvo, kde zkušené ruce slepo-
valy tyto zlomky a znovu vytvářely původni
text. „Chiffony“ se říkalo takovým lepenicím.
Josef II
23
article
Nepomohlo-li však ani to, ani ono, zbý-
valo poslední útočiště: „raporty“. Ve službách
tajné policie stála již tehdy řada lidí z nej-
různějších společenských vrstev. Mezi nimi.
v době vídeňského kongresu, nalézáme šlech-
tice, jako byl na př. hrabě Majláth, nebo hra-
bě T., jenž podepisuje své zprávy znamén-
kem “*. Ale jsou tu i mnozí jiní: básník Car-
pani, Polák pan Otockí, chevalier Freddi.
abate Cancas, signor Ferrari, spisovatel He-
benstreit, který donáší na své soudruhy, pru-
ské nacionály, a mimo uvedené celý zástup
méně významných individuí, od hostinských
a pronajímatelů bytu až ke kancelářským slu-
hům. Všichni referují za mzdu o tom. co spa-
třili i čeho se doslechli a co z toho se jim
uzdálo podezřelým.
Právě z těchto trojích dokumentů je se-
stavena kniha, která odhaluje zajímavé zá-
kulisí kongresu.“) Pestrý svět, jenž intrikuj
a tančí, pomlouvá a kuje politické plány
flirtuje a staví novou Evropu! Přijela sem řada
mocnářů nebo zástupců jednotlivých států
ale vedle interesentů korunovaných jsou te
i nesčetní jiní. Němečtí knihkupci poslali na-
) August Fournier: Die Geheimpolizci auf dem
Majláth
Polák
Otockí
Freddi
Fournier
Evropa
Ferrari
He
die Geheimpolizec auf
24
article
Wiener Rongrecs. Videa 19t3. s.
Wiener Rongrecs. Videa 19t3. s.
kladatele Cottu, aby se domáhal tiskové svo-
body. Napoleonovi maršálové dožadují se
svým agentem peněžní náhrady za územi, jež
pádem císařství v Němcích a Italii ztratili (na
příklad maršálek Ney chce pro sebe roční
rentu 700.000 fr.). Ale i židé dali se zastupo-
vat, neboť cítí, že se tu hraje o osud celého
světa.
Osobností, očekávanou s největším na-
pětím, byl car Alexandr I. Je také beze sporu
nejzajímavějším ze všech hostů. Nepřekročil
tehdy ještě 40. roku. Je v plném rozvití svého
zvláštního zjevu, v němž se slučovala líbez
nost skoro divčí s vojensky švižným vzezře-
ním. Vídeň jásala vstříc mocnému vládcí vý-
chodní říše, ozářenému gloriolou vítězství nad
Napoleonem.
Wiener Rongrecs
Napoleon
Němec
Ney
Vídeň
Italia
25
article
Podobně jako jeho zevnějšek i nitro sam
skládalo se z protikladů, jakoby neslučitel-
ných v jediném člověku. Příjelť na kongres
s úmyslem učinit z Polska království pod car-
ským protektorátem. Tento záměr. spolu s-
silím Pruska, zmocnit se všech zemí saskéh
krále, někdejšího věrného spojence Francouzů
tvořil osu, kolem níž se otáčelo všechno jed-
nání kongresu a do nekonečna se prodluže-
valo. Alexandr houževnatě trval na svém
posléze, třebas i byl donucen slevit se svýc
požadavků, přece jen uskutečnil značnou mě-
rou svou myšlenku. Sám vedl jednáni Ruska
se týkající, neboť diplomaté, s kterými do
Vídně přijel, byli chatrnými státníky. Když
však kongres nebral konce a obyvatelstvo
ohromným zdražením pocítilo neblahé dů-
sledky dvorských slavností (na př. výdělková
daň byla o polovinu zvýšena), obracela se
zášt v první řadě proti němu, světlé stránky
carovy povahy ustupovaly do pozadí a pomlu-
vači měli volné pole.
Mělť nejedno zranitelné místo. Nebot
tehdy, roku 1814, byl ještě dalek mystickému
quietismu pozdějších svých let. Raporty vy-
pravují o řadě milostných pletek, které vy-
střidal v obdobi několika měsíců. Nejedna
urozená i neurozená dáma byla útočným srd-
cem carovým dobyta nebo aspoň obléhána
Francouz
Polsko
Prusko
Rusko
Vídeň
26
article
Od úst k ústům šla tehdy odpověď hraběnky
Széchényiové, již car řekl, že by mu bylo
milo provisorně zaujmouti místo jejího nepří-
tomného manžela. „Sire,“ odvětila Maďarka,
„pokládáte mne za kus území?“ Jiné podrob-
nosti osvětlují jeho přímo dětskou radost
ze života. Jeden raport zaznamenává, co pro-
zradil ruský diplomat Anstett, patřicí do nej-
bližšího okolí carova: „Dnes,“ vypravuje di-
plomat, „přišel jsem k němu, když stál tváři
v tvář 8—9 párům husarských spodků, všecek
nešťasten, že všechny mu jsou příliš těsny
že pruský král se v husarské uniformě dostavil
na poslední redutu ve dvorním hradě. Zvláštní
kurýr byl vyslán do Petrohradu, aby přinesl
uniformu pobočníka hraběte Čarovského.“A
jindy zas se dočteme, že celou noc zůstal na
dětském plese, tanče se všemi maličkými
Széchényiová
Maďarka
Anstett
Čarovský
Petrohrad
27
article
účastnicemi.
Všechny ostatní osobnosti kongresu ustu-
pují před Alexandrem do pozadí. Pruský král
Bedřich Vilém III. stává se brzo terčem vý-
směchu Vídeňáků: chodilť vždy po carově
levici, o půl kroku pozadu. Zaháněl svou ob-
vykle špatnou náladu tím, že navštěvoval ko-
mické divadlo v Leopoldově. Toliko krásná
hraběnka Julie Zichyová dovedla jej plně za-
bavit: na plesích zůstával po celé hodiny jí na
blízku uve zbožném zadívání“, jak podotýká
zpravodaj.
Ale kongres měl také svého bajazza: byl
jím vírtemberský král Bedřich. Na něho sou-
střela se všechna antipathle. Odulý, nein-
tel atní, domýšlivý dráždil všechny ku pro-
j am nenávisti, tím spíše, poněvadž se o něm
proslýchalo, že je oddán zvráceným chtíčům-
On jediný, ze všech mocnářů neodkládal uni-
formy se svého falstaffovského těla, nikdy ne-
vmísil se inkognito mezi lid. V brzku prosluí
svým hrubstvím. Proto se všichni zaradovali
když se proslechlo o lekcí, kterou králi udě-
lilo jedno z pážat, přidělených mu ke službě.
Virtemberák, svým drsným způsobem, poručil
chlapci: „On přinesl mi skleníci vody.“ Páže
však odpovědělo: „Veličenstvo, jsem baron
Alexandr
Bedřich
Vilém
Zichyová
Virtemberák
Leopoldov
mický divadlo
28
article
Becka a když můj císař se mnou mluví, říká mi
Kongres pokračoval, slavnost stihala slav-
nost, ples za plesem, Metterních, intellektuální
původce celého jednání, neustále vysazený ne-
bezpečí, že bude smeten nepřízní ruského
cara, intrikoval jak nejlépe dovedl; volný však
čas věnoval svým věčným záletným spádům:
krásná a duchaplná vévodkyně Zaháňská, z
Babičky známá „paní kněžna“, byla tehdy
vyvolenou jeho srdce. Ale sněmování se pro-
tahovalo, pání diplomaté se přeli o formule,
jen radovánky nebraly konce. Naše poplat-
nictvo pocitilo velmi nepříjemně důsledky:
byloť vydáno šajnů za 500 milionů zl.
Pojednou stihla do Vídně neočekávaná
zpráva. V raportu ze dne 9. března 1815 se
dočítáme: „Madame Montesquiou odebrala se
včera hned z rána k J. V. císařovně Marii
Louise (provdané za Napoleona), aby ozná-
mila zprávu, která jí právě došla. J. V. ji vy-
slechlo beze slova, odešlo do ložnice, kde
chvíli plakalo tak hlasitě, že to bylo v před-
pokoji slyšet. Později se Její Milost vrátila ze
svých pokojů a dala rozkaz, aby všemu slu-
žebnictvu, i kočímu, který obyčejně dováží
hraběte Neipperga do města, bylo přísně na-
kázáno ani slovem nezmiňovat se o této přl-
hodě. Obsah sdělení Mme. Montesqujou byl
ten, že Napoleon 24. února v noci prchl z
ostrova Elby, Angličané že to teprve 26. zpo-
zorovali, že prý nastoupil cestu do Ameriky
a že mnozí, ne však všichní, z jeho gardy od-
pluli s ním.“
Napoleon však nezamířil na západ, nýbrž
na sever, do Francie a již 20. března vstoupil
do pařížských Tuilerií. Pání diplomaté pocí-
tilí rázem nepříjemné mrazení: obrovský stín
toho, který mečem hrozil rozčtvrtit všechny
pracně sestavené formule, položil se jim na
akta. A za nedlouho, druh po druhu, opouštěli
O. T.
Vídeř.
Beck
Zaháňská
Montesquia
císařovna
Marie Louis
Napoleon
Neipperg
Montesquja
Angličan
Vídeň
Elba
Amerika
Francie
Tuilerie