2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
června 1913. Číslo 15t.
4
article
pisně představuje přechodnou oblast mezi či-
stým Srbstvem a Bulharstvem, ale zároveř
oblast, jejížto obyvatelé cítili se dříve vždy
veřejně a převalnou většinou Bulhary, sym-
patisovali a slučovali se v jedno se snahami
bulharského obrození, bulharské politiky i
bulharských snah církevních, slovem se
pokládali za Bulhary až do dob nej-
novějších, kdy srbská propaganda, používajíc
rozkolu církevního z r. 1870 mezí patriarchisty
a exarchisty, dovedla v severním území í-
skati mezi částí obyvatelstva půdu a uká-
zati, že tam žije také živel srbský. Ne malé
odchylky jazykové nebo některý národopisný
zvyk, ale staré tradice a uvědomění národní
činí posud z Makedonie zemi převážně bul-
harskou, a na tomto výsledku nezmění, pouka-
zuje-li Stojanovič na to, že na př. sám Jagič
vidí v makedonštině dialekty přechodné. Ne-
bylo většího srbského šovinisty nad Spiridiona
Gopčeviče. A jsten byl nucen připustiti, že
Makedonci (po jeho názoru Srbové) na otázku
co jsou, odpovídají pravídlem: „Jsem Bul-
har.“ (Makedonien 325).
Mně se proto mnohem více zamlouvá ote-
vřenější stanovisko, které prostě praví: státn
zájem nám velí, abychom žádali střední Ma-
kedonii pro Srbsko. Káže-li srbské vládě
státní zájem, aby tohoto územi nabyla, třeba
je bulharské, tak zájem tento rozhoduje, a ne-
třeba se více dovolávati pochybného nebo
vůbec nesprávného argumentu, že Makedoni
není bulharská.
Bulhar
Stojanovič
Jagič
Gopčevič
Makedonec
Srba
Makedoni
Makedonie
Ma
Srbsko
Makedonien 325
5
article
Ovšem, je-li nyní srbský státní zájem
vskutku takový, aby Srbsko se pro něj pustilo
docela do války s Bulhary, rušíc smlouvu do-
savadní a spojujíc se docela na úkor Bulharů
s nepřítelem makedonských Slovanů — s Řeky
o tom není věcí mojí rozhodovati. To si srbští
státníci musí rozvážiti sami. Nám ostatním
Slovanům, kteří se díváme s láskou na oba
národy a s radostí sledujeme oboustranná ví-
tězství, zdá se však býti nemožné, aby se ne-
dovedli shodnouti obě strany na nějaké střední
linii, jak po ní nedávno dr. Kramář toužil.
Proto my Čechové, ať jsme příslušníci kterých-
kolí politických stran, obracíme se všichní
s žádostí za dohodu, adresovanou na obě
strany, ale zejména k Srbsku, které rozhodně
víc riskuje do budoucnosti než Bulharsko.
Bulhar
Řek
Kramář
Čecho
Srbsko
Bulharsko
6
article
Srbsko nesmí zapomenouti, že je už předem
v postavení nevýhodnějším, poněvadž opoušti
zjednanou smlouvu, poněvadž vyžaduje na
Bulharsku, aby toto obětovalo kus vlastního
národa, který dosud toužil a bojoval za spo-
jení s Bulharskem, a poněvadž má už podle
dosavadní smlouvy naději na získání výhodné
severní části, mající výhodnou strategickou
hospodářskou polohu, kdežto Bulharsku zbývá
hůře opatřená část dolní.
A zdali pak se uvažuje náležitě o budou
nosti, která by nastala po nově bratrovražed
né válce? Kde má Srbsko záruku, že zvítězí
když se našel sám srbský generál, který
(aspoň podle novin) o tom pochyboval?
dejme tomu, že zvítězí, jaký bude následek
Bulharsko oloupeno o kus svého území, svého
národa, za jehož osvobození pracovalo po půl
století, nezapomene toho a nebude moci za-
pomenoutí. Celý jeho vývoj nejblížší směřo-
vati bude k sesílení vojenskému a ke zpětné-
mu dobytí Makedonie za přirozeného spoje-
nectví s Rakouskem a Albanií proti Srbsku
jak se bude uprostřed této politiky dařiti srb-
skému vývoji, je na bilední. A nastane-li druhá
eventualita, prohraje-li Srbsko válku, bude
nepoměrně oslabeno a připraveno o valnou
část těch úspěchů, které dnes slavně dosáhlo.
Srbsko
Bulharsko
Makedonie
Rakousko
Albánie
7
article
Ani v jednom, ani v druhém případě nejsou
vyhlídky pro budoucnost Srbska příznivy.
Srbsko se bude moci klidně a zdárně vyvíjeti
jen na základě trvalého míru a trvalé shody
se svými balkánskými sousedy. Proto je proř
dohoda s Bulharskem nutná, proto jí musí při-
nésti oběti, jako je zase povinností Bulhar-
ska, aby vzalo ohled na těžkou situaci, v níž
se Srbsko octlo uzavřením Adriatického moře
a o níž dobře vykládá Pašič i Stojanovič. Na-
jíti půdu k této dohodě je ovšem těžko, ale
společnému úsilí státníků tak vynikajících
tak povznesených nad radíkální proudy, ja-
kými se ukázali býti Pašič a Gešov s Dane-
vem, podaří se snad vykoupiti dohodu obou-
strannou obětí.
To je přání nás všech Čechů, všech Slo-
vanů a jistě všech lidí, kterým je hrozné po-
myšlení, že by měla zase na Balkáně hřmíti
děla a kositi tisíce slovanských příslušníků.
Byla by to strašná památka v dějinách, kdyby
válka zdvižená za osvobození Srbů a Bulhar
ze jha tureckého měla skončiti novou válkou
mezi Srby a Bulhary a k tomu ještě válkou
kterou by vedlo Srbsko za rozdělení západ-
ních krajů bulharských mezi sebe a —
Prof. L. Niederle.
Bulhar
Pašič
Stojanovič
Gešov
Dan
Čecho
Srba
profesor
L Niederle
Srbsko
Bulharsko
Balkán
9
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
[Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“)
Z Vídně, 3. června.
Záhy po 1. hodině s poledne došla do
sněmovny poslanecké z Pešti zvěst, že Desy
ve svém procesu s m.-p. Lukacsem
byl osvobozen a že státní správ
byla odsouzena hraditi útraty
tohoto sensačního politického
procesu. Je pochopitelno, že zpráva tato
způsobila všeobecnou sensaci, která ještě
stupňována byla, když vešly ve známost dů-
vody, jimiž motivuje se tento neobyčejný
rozsudek, který považuje se všeobecně z
ortel, vynesený nad nynějším chefem ma-
darské vlády. Jest přirozeno, že mysli za-
letěly již k nástupci jeho. Myslí se, že ne-
bude jím nikdo, leč bývalý chorvatský bán
a bývalý m.-p. hr. Khuen-Hedervary. Dlužno
vyčkati ovšem, jak se kabinet uherský dnes
večer a jak se vládní strana uherská postaví
k situací tímto prostým nálezem způsobené.
Roku 1892 zabývala se poslanecká sně-
movna po celý červenec reformou va-
luty. Když byli v parlamentě při debatách
o této věci, pamatují se, že zájem byl veliký,
účastenství poslanců bylo veliké, presence
ve sněmovně skoro plně početní. Dnes první
úterek červnový začala sněmovna ro-
kovat o malém finančním plánu, obsahujícím
šest předloh, ale jak děsná prázdnota zela
v zasedací síni! Některého zpravodaje většiny
poslouchali sotva čtyři lidé. Daleko dnes
rozprava nedospěla. Nedomluvili ani zpravo-
dajové menšin. Z těch hodlají zejtra a po-
zejtří posl. Holubovič a Budzynov-
ský vyplniti po jedné schůzi.
Des
Lukacs
Khuen
Hedervara
Vídeň
Pešť
poslanecký sněmovna
10
article
Referent menšiny dr. Renner tvrdi
o zemích, že jsou milostnice státem vydržo-
vané. Tento poslanec napsal několik knih
které svědčí o jeho velkých vědomostech,
ale že mohl takový výrok učiniti, prozrazuje
že o poměru zemí ke státu nemá náležité
představy. Kdyby se byl tím poměrem řádně
zabýval, byl by seznal, že naopak země vy-
držují stát, konajíce za něj četně úkoly,
které by konati měl on. O tom bude ještě
s centralisticko-německým poslancem pro-
mluveno.
Kdy počne vlastní diskuse a kdy do-
stanou se ke slovu posl. dr. Funk a d
Rašín, nelze dnes pověděti. Oba dali se
zapsati pro finanční plán nejen z molivů
formálních, ale také věcných. Budou pro
plán ten také hlasovati. Pevně a důsledně,
jsouce přesvědčení, že konají tím dobrou
službu českému úřadnictvu, království če-
skému a jeho financím.
Ministr financí dr. Zaleski hodlá do
rokování zasáhnouti později.
Konec schůze byl opět bouřlivý, takže
s presidia uděleno bylo několik důtek. Posl
Hanusch řekl posl. Hummrovi, že je
kašpárkem parlamentu. Byl za to pokárán
Posl. dr. Verstovšek pravil o nynějším
chefu justice, že je »druhým Redlem«. Tez
on byl pokárán, avšak dostav důtku, volal
na presidium: »Oběste ho, na lucernu s ním,
jako poslanec se jí vnucoval.«
Poslední věta je narážka na řeč, kterou
měl dr. Hochenburger jako poslanec
za Štyrský Hradec, vykládaje, že členové
kabínetu Thunova by zasluhovali být oběšen
na vídeňské lucerně.
doktor
Renner
Funk
Zaleski
Posl Hanusch
Posl
Verstovšek
Redl
Hochenburger
Thunův
d Rašín
Štyrský Hradec
11
article
Z Vídně, 3. června. (K. k.)
Sněmovna projednává především legitímační
zprávy. Volby poslanců Němce a Měchury schva-
lují se bez debaty.
Zpravodaj posl. dr. Bachmann referuje pal
o volbě poslance dra. Lichta a praví, že po zevrub-
ném vyšetření dospěl ku přesvědčení, že v prote-
stech obsažené námitky jsou v podstatě nesprávny.
Zpravodaj menšiny posl. Winarsky prohla-
šuje, že volba dra. Lichta byla provedena všemi
prostředky vykonávání vlivu a nátlaku. Kdo chee
uznati právo a zákon, musí hlasovati pro návrh
minoritní, žádající zrušení volby Lichtovy.
Zpravodaj dr. Bachmann praví ve svém
doslovu, že materiál, jejž měl k disposici, vypra-
coval s naprostou loyalitou vůči sněmovně a že
opřel zprávu svou o motivované výroky soudů
úřadů. Zpravodaj doporučuje, aby volba byla
uznána.
Při hlasováni byl minoritní návrh Winarského.
aby totiž volba posl. dra. Lichta nebyla uznána,
zamítnut 106 proti 53 hlasům. (Výkřiky a vo-
lání soc. dem.: Heil Rothschild!) Návrh výboru na
uznání volby byl pak schválen.
Následující bod jednacího pořadu jsou
zprávy línančního výboru o berních zákonech.
Němec
Měchura
doktor
Bachmann
Vídeň
Heil Rothschild
12
article
Předseda prohlašuje, že na základě ná
vrhu Finkova, jenž schválen byl jako podklad
nynějšímu jednacímu pořadu, aby totiž ještě tři
předlohy byly pojaty do rokování, provedena bude
společná povšechná debata o všech osnovách zá-
konných, jež projednány býti mají ve druhém
čtení.
Zpravodaj dr. Steínwender: Od roku 1899 ne-
hradíme výdaje z běžných příjmů a zvláště v po-
sledních letech objevil se průměrný roční scho-
dek okrouhle 200 milionů korun. Ovšem vůči to-
muto schodku stojí snad přibližně v téže částce
umořování dluhů a investice a s tohoto stanovisk
mohla by tedy použita býti cesla úvěru. Avšak
dovolávati se úvěru zakazuje již delší dobu situace
na peněžním trhu. Nastoupíme-li cestu úvěru přec
pak nastane, co se stalo. Vyháníme úrokovou míru
do výše a přispíváme k tomu, že Rakousko v ná-
rodohospodářském světě se stane ostrovem dra-
hoty a omezení výroby. Ovšem jsou kruhy, které
mají na tomto vývoji veliký zájem. Mobilní kapitál
jest toliž na tom interesován, aby státu, zemím
obcím vedlo se co možno nejhůř. V zemích čini
1912 dle rozpočtů deficit přes 80 mílionů a n
rok 1913 stoupne asi na 100 milionů. Obcím ne-
vede se mnohem lépe. Musí tedy býti otevřeny
nové příjmy, ovšem v měřítku zcela jiném, než se
zde navrhuje. Kdo však nese zodpovědnost, že po-
škozuje stát a lid, hubí střední stav, produktivní
vrstvy obětuje vykořisťování a kdo, aby tyto před-
lohy znemožnil, zneužívá našeho bezmocného jed-
nacího řádu, prohřešuje se na parlamentarismu.
Finkův
doktor
Steínwender
Rakousko
13
article
Co se zde navrhuje, daleko potřebám nevyhovuje.
Jest to nouzová akce předeyším pro úřadníky
pak pro učitele, po případě pro země, ale akce
ta má aspoň to dobré, že se nestaví v cestu po-
zdější větší reformě, neboť při každé reformě bude
hráli roli daň z přijmů a daň lihová. Zpravodaj
žádá, aby se zahájila debata podrobná, ale aby
vzhledem na to, jak se oceňují delší řeči ve ve-
řejnosti, byla co možno brzy ukončena. (Živá po-
chvala.)
Zpravodaj posl. Miklas podává zprávu o osno-
vě ve příčině spotřební dávky ze šu-
mivěho vína a prohlašuje, že systém, vládou
navržený, nemohl býti doporučen ku příjetí, pro-
tože výbor finanční soudil, že zdanění jednou pr
vždy má býti provedeno, tedy u továrníka, po
případě exportéra. Proli zdanění producenty, na-
vrhovanému dle obchodní ceny, vláda se právem
vyslovila.
Doporučuje se spíše, aby stanovena byla
jednotná berní sazba, při níž by pouze šumivým
vínům z ovocných vín přiznána byla nižší berní
sazba. Také při nejopatrnějším výpočtu vynesla
by tato daň při nejmenším milion korun. Uchýlení
se od berního systému vládní předlohy a zavrhnutí
každého odstupňování dle ceny učinilo nulným
úplně přepracování zákonné osnovy, čímž namnoze
dosaženo bylo zjednodušení ustanovení.
Miklas
14
article
Zpravodaj vypočítává úlevy, poskytnuté inter-
esentům a žádá o schválení osnovy, kterou rakou-
ský stát v krátku dostal by nový, rozvoje schopný
daňový pramen, spotřební dávku, jež na rozdíl o
jiných daní nezatěžuje šíroké masy lidu, nýbrž
týká se luxusního nápoje bohatých a vyšších spo-
lečenských kruhů na prospěch berních pokladen
Zpravodaj posl. Fink poukazuje ke své písemné
zprávě o poplatku totalisatorském a ze sázeku
bookmackera, jakož i opatření na potlačení po-
koutních sázek a vyhražuje si, že na konci debaty
odpoví k námitkám, vyskytnou-li se nějaké.
Zpravodaj posl. Tonelli uznává velké výhody
automobilů pro průmysl, obchod a návštěvu ci-
zinců. Nesmí však býti přehlíženo, že vůči hospo-
dářské výhodě nutno si uvědomiti velké nevýhody
Zpravodaj prohlašuje, že daň z automobilů jest vý-
hradně daní účelovou, kterou, pokud možno, mají
býti napraveny škody, jež automobily na silnicích
způsobí.
Zpravodaj menšiny dr. Renner hájí svoje mino-
ritní návrhy k reformě osobní daně. Řečník vytýká
většině, že při berní reformě ponechala úplně stra-
nou myšlenku finanční reformy a nahradilaji
fiskálním opatřením. (Hlučný souhlas u soc. dem.)
Sociální demokraté žádají systematickou a pro-
nikavou berní reformu. Nikoli sociální demokraté
ale strany většiny svou neschopností zpozďovaly
po celý rok reformu finanční. Řečník vyslovuje se
proti temu, že úřadníci a učitelé jsou bráni za
připřež pro finanční opatření, Finanční reforma
pro země bude míti teprve potom účel, až budou
reformovány zemské správy, které jsou dnes ve
stavu stavovsko-foudálním. Na místě zákonao
údělech navrhují sociální demokraté zákon o škol-
ních dolacích, kterým má býti učitelům opatřeno,
co jim většina po pět let slibovala a zůstala dlužna.
Fink
doktor
Renner
stavovskýfoudální
15
article
Dále navrhují vybudování učitelské autonemie zří-
zením učitelského poradního sboru v presidiu mi-
nisterské rady. Též vzor zákona o zemském ho-
spodářství navrhují sociální demokraté, kterýž má
odtraniti nedostatky zemských správ. Těmito opa-
třeními mají býti zároveň splněny potřeby úřad-
níků a učitelů. (Živá pochvala u soc. dem.)
Místopředseda Juckl volá k pořádku poslance
Hanusche pro výrok, pronesený proti jistému po-
slanci.
Na to projednává se pilný návrh Freslův ve
příčině zrušení daně z masa.
Posl. Fresl přípomíná, že stejný návrh podal
již v dřívější sněmovně. Tehdy byla usnesena pil-
nost a meritum návrhu bylo přikázáno bernímu
výboru, jemuž uloženo, aby do 10 neděl podal sně-
movně zprávu. V červenci 1911 slíbil předseda mi-
nisterstva svob. p. Gautsch výslovně, že vládav
otázce masa něco učiní. Nestalo se však nic. Proto
zůstaly též ceny masa na téže výši, ano částečně
ještě stouply. Jestliže proti zrušení daně z masa
se poukazuje na nepříznívý finanční stav státu,
tu navrhl přece ve svých meritorních návrzích
cestu, kterou by bylo možno úbytek 17—18 mi-
lionů nahraditi. Navrhl zvýšiti osobní daň z příjmů
ve stupnicích příjmových od 10.000 K nahoru. Za-
tížení lidu nepřímými daněmi jest u nás neobyčejné.
Hanusch
Freslův
Posl
Fresl
Gautsch
16
article
Zdražení masa daní z masa činí průměrně 15 h
s připočtením cla 45 h při kg. Pro případ, že b
nebylo nyní možno prosaditi zrušení daně z masa,
žádal ve formě eventuálních návrhů odstranění
řady nespravedlností, které plynou ze způsobu vy-
bírání daně té. Takovou nespravedlností jest ze-
jména různost ve vyměřování daně z masa v jedno-
tlivých místech, která ve třech kategoriích, pod
10.000, 10—20.000 a přes 20.000 obyvatelů jsou roz-
děleny. Není však v poměrech odůvodněno, aby
v mistě s 21.000 obyvatel na dani z masa se pla-
tilo o plných 50 více nežli v městě s 9000 oby-
vateli. Řěčník pojednává pak o závadách, jež jsou
spojeny s plncením daně z masa pronájmem a do-
kazuje, že leckdy z téhož množství masa musí
býti daň placena několikrát. Stěžuje si, že nelz
dosící restituce daně, neoprávněně vybrané. Právě
zavedení nových daní poskytuje příležitost zrušiti
nespravedlivou daň z masa. Osnovu zákona o zru-
šení potravní daně při nucených porážkách nemůže
schvalovati, protože vykazuje mnoho mezer. Roz-
luštění otázky této Jest velmi naléhavé. Jižv
r. 1911 učinila sněmovna v tomto smyslu jedno-
hlasné usnesení a žádá proto sněmovnu, aby
jeho návrh schválila. (Souhlas.)
Posl. dr. Matakjevič soudí, že osvobození nu-
cených porážek od masné daně je mnohem naleha-
vější a potřebuje rychlejšího vyřízení, než vše-
obecné zrušení masné daně. Žádal vládu, by po-
užila svého vlivu na plenum panské sněmovny, aby
dalo ústavní souhlas k zákonu o osvobození nu-
cených porážek od masné daně z masa. Pro pilný
návrh Freslův hlasovati nemůže. (Hlučný souhlas.
Také rokování o tomto předmětu přerušuje se
Posl
doktor
Matakjevič
Freslův
panská sněmovna
kg
17
article
Dotazy
Dotazy
podali poslanci: Choc a s. po nedostatečném per-
sonálu u erárních poštovních úřadů v království
Českém; — Kratochvil a s. po stavbě budovy
okr. soudu v Kamenici n. L.j — Iro a s. po pro-
pužtění zálohy vojenského loďstva na dovolenou
— Ant. Němeca s. po vypovězení dělníka z pru-
ského Slezska pro jeho příslušnost k českému ná-
redu.
Choc
Kratochvil
Antonín
18
article
Dotazy na předsedu
Dotazy na předsedu
Posl. Iro prohlásil, že starý kuriatní parla
ment, ani nynější lidová sněmovna nezaujaly dosud
vážně stanovisko proti hospodářství § 14
Tázal se proto předsedy ústavního výborui
1. Je-li ochoten ihned svolati výborovou schůz
a dáti na pořad Jediný předmět: Prozkoumání čet-
ných nařízení, provedených na základě § 14., jež
dosud nebyla ve sněmovně projednána — poku
se týče jich ústavnosti.
2. Je-li ochoten působiti k tomu a dohodnouti
se s předsednictvem sněmovny, aby zpráva výboru
co nejdříve byla dohotovena a pak tento předmět
dán byl na pořad. [Souhlas.)
Předseda ústavního výboru dr. Baxa vyhov
přání posl. Ira a po dohodě se zpravodajem dá
zmíněný předmět na pořad příští výborové schůze
Posl. dr. Verstovšek za prudkých výpadů n
mimistra Hochenburgra usiluje o zodpovědění
dotazů, podaných příslušníky jeho strany, jež tý
kají se germanisačních snah soudů jihoštyrských
kraňských a korutanských, dále jeho dnešní inter-
pelace, v níž protestuje se proti nařízením kraj-
ského soudu v Celji, který uložil dosud slovinsky
úřadujícím Iarním úřadům, aby ve styku se soudy
užívaly němčiny. Tázal se předsedy, je-li ochoten
ohlásiti ministru spravedlnosti, že řečníkova stran
energicky žádá zodpovědění podaných dotazů
(Souhlas Slovinců.)
Místopředseda Jukel volal dra. Verstovšek
k pořádku pro výroky o ministru spravedlnosti.
Posl
doktor
Baxa
Ir
Verstovšek
Iarní úřad
19
article
Posl. Starck tázal se předsedy chce-li požá-
dati předsedu užšího výboru pro sociální pojištění
aby podal ve sněmovně zprávu, jak daleko pokr-
čila jednání o sociálním pojištění. Dále, zda před-
seda drahotního výboru může oznámiti sněmovně
všechny dosud drahotním výborem schválené ná-
vrhy a konečně prohlásil, že vzhledem k činnosti
tohoto výboru bylo by záhodno drahotní výbor
zrušiti, aby sněmovna nepropadla kletbě směšnosti
Konec schůze o 4. hodině odpol., příští bude
zítra dopoledne.
Posl
Starck
20
title
Z parlamentních výborů.
21
article
Z Vídně, 3. června. (K. k.)
Rozpočtový výbor
rokoval dál o ústřední závěree účtů na
rok 1911.
Ministr obchodu šl. Schuster líčil opatření z
zvýšením hybnosti poštovní spořitelny. Správa jeji
soudila, že spořitelna úplně samostatně a neodvisle
od zákonné státní záruky musí býti vždy úplně
schopna placení a stačiti na myslitelně nejvyšš
požadavky, dále že pohyblivý vklad u běžného účtu
v prvních bankách a v reeskomptu směnek slouž
k tomu, aby peníze scházející se do poštovní spo-
řitelny, učiněny byly opět prospěšnými národnímu
hospodářství a tím působilo se na regulací peněž-
ního trha. Jak těchto cílů bylo dosaženo, ukazuje
pohled na závěrky posledních let, jež vykazují po-
hyblivost průměrem 32 až 342 veškerých vkladů.
Ministr pojednal pak o účasti poštovní spořiteln
na rentových emisích a konstatoval, že přes velké
rentové transakce koncem r. 1911 poštovní spoři-
telna byla majitelkou korunové renty v ceně pouze
2.3 mil., koncem 1912 v ceně za 15 mil. Při vší své
činnosti je výhradně řídit se stanoviskem obchodní
konvence za úplné bezpečnosti vkladu.
Schuster
Vídeň
22
article
Posl. Choc polemisoval s ministrovými vývody
a stěžoval si, že se nebere žádného zřetele na ja-
zyková přání a nároky Slovanů, zvláště Čechů ve
styku s poštovní spořítelnou. Válečné přípravy do
15. m. m. nestály jen 167 mil. To je pouze obnos.
který nebyl povolen. Také se nesmí přehlížeti ško-
da, kterou utrpělo národní hospodářství povvoláním
záložníků. Dále zabýval se řečník pokladními ho-
tovostmi, jichž se má použíti na umístění klinik
nemocnicích, při čemž však se Vídní neobyčejně
nadržuje; Lvov dostane něco a Praha zcela nic.
Pojednával o justiční správě Hochenbur gerově
prohlásil, že delegace česká musí už pro posledn
případ rumburský zahájiti nejostřejší oposici prot
vládě.
Posl. Bugatto přednesl požadavky Friulska
přál si, aby co nejdříve předložena a projednána
byla účetní závěrka za rok 1912.
Posl
Choc
Čecho
Friulsko
Vídeň
Lvov
Praha
23
article
Posl. Staněk poukázal na jazykovou otázku
u poštovní spořitelny a vytkl nepříznivé poměry
Slovanů, pokud jde o úřadnická místa u tohoto
ústavu. Žádal, by v brzku byla dána odpověď na
četné jeho interpelace a dotazy a stěžoval si n
poměry u poštovní správy na Moravě, zejména na
nedostatečné zřizování telefonů a nedostatečné
spojení poštovní na venkově. Stěžoval si na za-
nedbávání Moravy v rozpočtu a činil okolnost, ž
Čechy, Morava a Slezsko jsou zdaněny nad své
síly, zodpovědnou za to, že jim ničeho nezbývá n
ukojení životních potřeb.
Posl. Vacek zabýval se poměry telefonními
různými nedostatky poštovními. Na to kritisoval
zevrubně hospodářství s náboženským fondem,
zejména v Čechách a přimlouval se za zvýšení
platů nižšího duchovenstva všech konfesí, poně-
vadž v nejnovější době se na něm žádají velmi
četné práce, spadající do kompetence státu, pro
které v jiných státech jsou ustanovení zvláštní
správcové matrik. Na konec přál si moderní
zjednodušení kontroly a účetnictví u drah.
Posl
Staněk
Vacek
Morava
Čechy
Slezsko
24
article
Posl. dr. Verstovšek stěžoval si do macešského
jednání státu se Štyrskem a navrhl, aby ústřední
závěrka za r. 1911 byla vzata na vědomí, avšal
účetní závěrka aby schválena nebyla.
Posl. dr. Kolischer prohlašuje, že poštovn
spořitelna je skvěle řízenou institucí. Přes to je
nutno poukázati na některé chyby v organisaci
Tak mělo by býti změněno ustanovení, dle něhož
všechny úsporné vklady musí býti uloženy ve stát-
ních papírech.
Posl. Marckhl přeje si zjednodušení rozpočtu
a dával na uváženou myšlenku rozpočtu dvou-
letého.
Posl. dr. Heilinger pojednal o nutnosti reor
ganisace nejvyšší účtárny a zastával se zřízen
parlamentního kontrolního dvora, jakož i oddělen
administrace od účetní kontroly.
Po doslovu ref. dra. Steinwendera, jeni
podrobně reagoval na všechny návrhy, učiněno
za rozpravy, bylo rokování přerušeno.
Příští schůze bude zejtra dopoledne s po-
řadem: 1. Hlasování o ústřední účetní závěrcez
rok 1911. 2. Zatímný rozpočet.
Posl
doktor
Verstovšek
Kolischer
Heilinger
25
article
živnostenský výbor
pokračoval v povšechné debatě o podomnín
obchodu.
Právní výbor
pokračoval v projednávání advokátního řá
du a přistoupil za souhlasu referenta dra. Körner
na ustanovení vládní předlohy, které ponechává
nedotčenou povinnost advokáta k zachování ta-
jemství ohledně závazků, které vyplývají pro advo-
káty ze zákonných předpisů, o kolcích a bezpro-
středních poplatcích a o řízení, které se týká těcht
poplatků. Toto znění bylo obmezeno proti původ-
nímu znění vládní předlohy, která se vůbec týkal
veřejných dávek.
Na to pokračovalo se v rokování o immuni-
tě advokátů ohledně projevů, učiněných př
vykonávání jejich povolání a jednání bylo skon-
čeno po velmi zevrubné debatě, které se záčastni-
li poslanci dr. Roller, dr. Stölzel, dr. V
Neumann, dr. Körner, předseda dr. Wald
ner a vládní zástupce ryt. Schauer.
Hlasovati se bude zítra.
Körner
doktor
Roller
Stölzel
Wald
Schauer
Neumann
26
title
Politický přehled.
27
article
Země české.
Země české.
Vyrovnání v Čechách a německá soc.
demokracie.
V německém týdenníku českoslovanské
soc, demokracie „Der čechoslavische Sozial-
demokrat“ zabývá se dr. Alf. Meissner reso-
luci zemského zastupitelství německé soc
demokracie v Čechách počátkem květnao
vyrovnání usnesenou a našim čtenářům na
tomto místě sdělenou. Němečtí sociální demo-
kraté v Čechách, dovolávajíce se usnesen
brněnského sjezdu rakouské soc. demokracie
postavili se na stanovisko, že Čechy mají být
proměněny v národnostně ohraničené, říšsky
bezprostřední kraje a všechny úkoly, které
dnos přikázány jsou místodržitelství, okr. hejt
manstvím, zemskému sněmu a zemskému vý
boru, mají býti přeneseny krajským zastupi-
telstvím a kraj. výborům, voleným na základě
všeobecného rovného práva hlasovacího. Če-
ský kritik vytýká německým soudruhům, že
mezi jejich resolucí a brněnským usnesením
sjezdovým jsou zásadní rozpory, jmenovitě v
tom, že brněnský program soc. demokracie
dosazuje na místě korunních zemí a jich sně-
mů národnostně ohraničené samosprávné ob-
vody, jichž zákonodárství a správu vykoná-
vati mají národní komory, kdežto pak veške-
ré samosprávné obvody téže národnosti tvo-
řiti mají národnostně jednotný svaz, spravu-
jíce své národní záležitosti docela autonomně
Resoluce něm. soc, demokratů z Čech tvoř
národnostní kraje a podřizuje je bezprostřed-
ně říší, jejím národnostně nerozděleným cen-
trálním úřadům. Kdo by měl spravovati dosa-
vadní zemské ústavy, není z resoluce jasno-
Ještě hůře dopadalo by to podle ní se zá-
konodárstvím, jež přikazuje krajským zastu-
pitelstvím. Pro společné zákonodárné úkoly
téhož národu v zemi či v říši, na př. v odboru
školském, nebylo zákonodárného sboru.
Meissner
Čechy
28
article
Německé zastupitelství strany dostalo se
do slepé uličky, chtělo podškrtnouti odstra-
nění českého zemského sněmu a nedovedl
v positivním smyslu na jeho místo postaviti
žádnou jinou instituci, Zřízení národních k-
mor pouze pro Čechy znamenalo by rozdělení
české zemské správy na české a německé
sbory a to něm. soc. demokraté nechtěli vy-
sloviti, poněvadž by takovou organisaci správ-
ní musili žádati pro celou říši a pokud se
česko-německého vyrovnání týče pro Čechy
Moravu, Slezsko a Dol. Rakousy. Tímto způ-
sobem uvádí dr. Meissner resoluci německých
soudruhů ad absurdum také pokud se týče
politické správy, ochrany menšin, poně-
vadž národnostně ohraničené kraje, zahrnu-
jící výhradně příslušníky jedné národnosti
jsou v Čechách nemožny. I když by se nebra
zřetel k nejmenším menšinám, i při nejpečli-
vějším národnostním rozdělování vždy vznikly
by kraje s národními menšinami vysokého
procenta. Ani jednou z těchto otázek se reso-
luce německých soc. demokratů nezabývá
Čecho
doktor
Meissner
Čechy
Morava
Slezsko
Dolo
Rakousy
29
article
Mluvčí českoslovanské soc, demokracie po-
kládá ji také z taktického stanoviska za po-
chybenou, i stojí na stanovísku, že nutno se
postaviti především na požadavek opravy
zemského volebního řádu, kteráž prý mus
předcházeti vyrovnání, aby na něm spolupů-
sobiti mohli také sociální demokraté. Úkolem
sociální demokracie jest podle českého je-
jího mluvčího, odděliti volební opra-
vu zemskou od vyrovnání, a článel
vytýká německým soudruhům, že pasivním
svým chováním zavinili, že německé měšťá-
ctvo kladlo volební opravě takové překážky
V takovém tedy stadiu nachází se tot
dobou spor mezí oběma národními tábory so-
clální demokracie v Čechách o volební opra-
vu zemskou již po drahnou dobu vedený čiře
akademicky, při čemž stanovisko německé
sociální demokracie ovšem v kritice dra.
Meissnera na dobro pohořelo. Co aktuality má
ostatně pro sebe i názor, že dlužno provésti
volební opravu před vyrovnáním a mímo vy-
rovnání, vyplývá ze současných poměrůa
momentů.
Meissner
Čechy
30
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Ryt. Biliňski a bosenští Srbové.
Když se dr. Biliňski po bar. Burianov
uvazoval v úřad vrchního správce Bosny
Hercegoviny, měl delší řeč k bosenské depu-
taci, která přijela do Vídně ho uvítat a pravil
mimo jiné, že Slované mají zpravidla nejméně
důvěry k bratru Slovanu. On však že doufá,
že bosenští Slované budou o něm smýšleti
přátelštěji, až poznají jeho činnost. Dnes už
bosenští a hercegovští Slované znají ledacos
z činnosti ryt. Biliňského, ale sotva o něm
smýšlejí příznivěji, než za prvého setkání
s ním.
Když se Rakousko chystalo zakročiti vá-
lečně proti Černé Hoře, zdráhající se vydati
Skader, byl v Bosně a Hercegovině vyhlášen
výjimečný stav a množství spolků rozpuštěno;
jiným zastavena činnost. Po dvanácti dnech
výjimečný stav sice zrušen, ale rozpuštěné
spolky zůstaly rozpuštěny a nemohou zahá-
jiti svou činnost, dokud si nevymohou schvá-
lení nových stanov. Mohlo by se zdáti, že
to bylo opatření, které se zdálo nutným z dů-
vodů vojenských. Ale jest podivno, že ryt.
Ryt
Srba
doktor
Biliňski
Burianov
Slovan
Skader
RakouskoUhersko
Vídeň
Rakousko
Boseň a Hercegovina
Bosna Hercegovina
31
article
Biliňski pokládal za státu nebezpečné jen
spolky socialistické a srbské, ani
jediný chorvatský (katolický) a ani jediný
mohamedánský. Chorvatské a mohamedánské
spolky a organisace mohly pracovati nerušeně
i za výjimečného stavu, kdežto 122 spolky
srbské byly na vždycky rozpuštěny a činnost
jiných 179 srbských spolků a organisací byla
zastavena.
Tato vybíravost ryt. Biliňského jest tak
nápadna, že se nad ní pozastavil i orgán arci-
biskupa Stadlera, „Hrvatski Dnevník“,
který o ní napsal: Takový nestejný postup
bije přímo do očí a jeho tendence je tak prů-
zračna, že nepotřebuje komentáře. Víme, že
účet za toto Srbům nepřátelské opatření za-
platí Chorvaté. Máme v takových věcech
smutné zkušenosti. Stranický postup proti
srbským organisacím byl čin politického ne-
rozumu a zle se pomstí na zemské správě.
To je sice její věc, ale následky této moudro-
sti ucítí také Chorvaté a to je zase naše věc.
Proto přes takový nezdravý a netaktní zjev
nemůžeme přejíti mlčením.
Ryt. Biliňski rozešel se tedy se Srby na-
dobro, ale lásky si nezískal ani u Chorvatů.
Pochybujeme tedy, že bosenští Slované bu-
dou o něm při odchodu z úřadu smýšleti pří-
znivěji, než při prvém setkání.
Stadler
Chorvat
Ryt
Srba
Slovan
spolek a organizace
spolek srbský
Hrvatski Dnevník
32
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
K polsko-ruským poměrům,
Vlivný orgán polských realistů, varšavské
„Slovo“, kritisuje v úvodním článku řeč předse-
dy polského klubu na vídeňské říšské radě, dokto-
ra Lea, jenž pravil, že Poláci jsou hotovi přiněst
všechny oběti, aby podporovali Rakousko, kdyby
došlo k válce mezí ním a Ruskem. List praví, že
řeč Leova se o půl roku zpozdila, neboť od té do-
by událo se smírné poselství kn. Hohenloha do
Petrohradu a demobilisace, a je se diviti, že dr.
Polák
Rakousko
Rusko
Leova
Petrohrad
33
article
Leo mluvil tak, jakoby jménem všeho polského
národa. Jestliže rakouští Poláci jsou připraveni
obětovati se za svého mocnářejenž jim dal možnost
svobodného národního rozvoje, přece by odpověd-
ný ředitel politiky Kola polského ve Vídni měl po-
chopovati, že svými nedosti promyšlenými slovy
může uškoditi Polákům ruským, kteří si přejí ží
a legálně se rozvíjet v ruském státě. Prohlášení
Leovo kromě toho se neshodovalo se skutečností,
neboť události loňského roku mohly přesvědčiti,
že politické smýšlení v ruském Polsku bylo docela
jinčí, než v Haliči; nehledíc k silnému jitření myslí
u Poláků rakouských, polská společnost v Rusku
zachovávala naprostý klid, což bylo výsledkem
politické zralosti a přesvědčení, že je nemožno
spojovati všenárodní politiku se záměry státu, při-
nuceného počítali s požadavky svého spojence, nej-
horšího nepřítele našeho národa, Německa. Kro-
mě toho jen vlastní odpovědné politické organi-
sace mohou býti výrazem smýšlení obocenstva,a
my jsme jisti, že žádná z našich politických sku-
pin nevyslovila souhlasu s prohlášením Leovým,a
dokonce již ne polští členové hosudarstvenné du-
my. Naopak, když začalo jitření myslí v Haliči.
varšavské časopisectvo rozhodně protestovalo pro-
ti tomu, aby na ni bylo resgováno. Podivno, že
Leo nezmínil se o povzbuzování, kterého se ne-
spokojeným polským živlům v Haliči dostávalo o
vídeňské vlády, pokud nebezpečí války trvaloí
nyní pak i orgány krajních stran po zásluze oce-
nlly tuto politiku. „Smutné jest,“ končí článek,
„že řeč Leova může býti vykořistěna ke zhoršení
rusko-polského poměru v Rusku.
Lea
Polák
Leová
Vídeň
Leova
Polsko
Halič
Rusko
Německo
34
article
„Kurjer Warszawski! praví o řečí Leově s d-
razem, že polské veřejné mínění v Rakousku ji ne-
schvaluje naskrze, jakž dokazuje článek „Nové
Reformy“, jež radí dru. Leovi, aby svě výtky obrá-
til proti Německu a nikolí proti Rusku.
Varšavský „Kurjer Poranny“ prohlašuje přímo,
že řeč Leova je polskému citu nepříjemna, profo-
že protipolskému ruskému tisku jen látku dává.
aby dovozoval, že ruští Poláci jsou nepřáteli ru-
ského a přáteli rakouského státu.
Kdo nabízel Srbsku Vardar i Solun?
Poznámka v řečí Pašičově o jisté velmocl,
která Srbsku nabízela dolinu vardarskou I Solun,
zřekne-li se pobřeží Jaderského, vzbudila značnou
pozornost v politických kruzích. I rakousko-uher-
ská i ruská diplomacie popírá, že by byla podobnou
nabídku učinila. „Ruské Šlovo“ uveřejáuje zprávu.
pocházející ze zasvěceného petrohradského prame-
ne, že vardarskou dolinu a Solun nabízela rakou-
sko-uherská diplomacie Srbsku v době rozpaků.
když nevěděla, co by Srbsku dala náhradou za
Jaderské pobřeží. Tato nabídka prý byla učiněna
v ústní besedě bělehradského vyslance Ugronas
Pašičem. V Rusku nikdo prý se nediví, že tento
krok Ugronův nyní se popírá; nestává se to po-
prvé. Nezapomnělo se dosud na to, že bylo po-
přeno prohlášení petrohradského vyslance v sou-
vislosti s demobilisací, že rakousko-uherská diplo-
macie nemá agresivních úmyslů proti jižním Šlo-
vanům, na základě kterého prohlášení bylo u-
veřejněno rusko-rakouské sdělení o demobilisaci
Ruský diplomatický informátor „Ruského Slova“
Leo
Kurjer Poranna
Polák
Srbsko
Pašičův
Ugronas Pašič
Leova
Rakousko
Německo
Rusko
Srbsko
Soluna
Kurjero Warszawski