ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ac47bb40-8fce-11dd-94c6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 110, place 51, work 4, org 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
června 1913. Číslo 15t.
4 article
pisně představuje přechodnou oblast mezi či- stým Srbstvem a Bulharstvem, ale zároveř oblast, jejížto obyvatelé cítili se dříve vždy veřejně a převalnou většinou Bulhary, sym- patisovali a slučovali se v jedno se snahami bulharského obrození, bulharské politiky i bulharských snah církevních, slovem se pokládali za Bulhary až do dob nej- novějších, kdy srbská propaganda, používajíc rozkolu církevního z r. 1870 mezí patriarchisty a exarchisty, dovedla v severním území í- skati mezi částí obyvatelstva půdu a uká- zati, že tam žije také živel srbský. Ne malé odchylky jazykové nebo některý národopisný zvyk, ale staré tradice a uvědomění národní činí posud z Makedonie zemi převážně bul- harskou, a na tomto výsledku nezmění, pouka- zuje-li Stojanovič na to, že na př. sám Jagič vidí v makedonštině dialekty přechodné. Ne- bylo většího srbského šovinisty nad Spiridiona Gopčeviče. A jsten byl nucen připustiti, že Makedonci (po jeho názoru Srbové) na otázku co jsou, odpovídají pravídlem: „Jsem Bul- har.“ (Makedonien 325). Mně se proto mnohem více zamlouvá ote- vřenější stanovisko, které prostě praví: státn zájem nám velí, abychom žádali střední Ma- kedonii pro Srbsko. Káže-li srbské vládě státní zájem, aby tohoto územi nabyla, třeba je bulharské, tak zájem tento rozhoduje, a ne- třeba se více dovolávati pochybného nebo vůbec nesprávného argumentu, že Makedoni není bulharská.
Bulhar Stojanovič Jagič Gopčevič Makedonec Srba Makedoni Makedonie Ma Srbsko Makedonien 325
5 article
Ovšem, je-li nyní srbský státní zájem vskutku takový, aby Srbsko se pro něj pustilo docela do války s Bulhary, rušíc smlouvu do- savadní a spojujíc se docela na úkor Bulharů s nepřítelem makedonských Slovanů — s Řeky o tom není věcí mojí rozhodovati. To si srbští státníci musí rozvážiti sami. Nám ostatním Slovanům, kteří se díváme s láskou na oba národy a s radostí sledujeme oboustranná ví- tězství, zdá se však býti nemožné, aby se ne- dovedli shodnouti obě strany na nějaké střední linii, jak po ní nedávno dr. Kramář toužil. Proto my Čechové, ať jsme příslušníci kterých- kolí politických stran, obracíme se všichní s žádostí za dohodu, adresovanou na obě strany, ale zejména k Srbsku, které rozhodně víc riskuje do budoucnosti než Bulharsko.
Bulhar Řek Kramář Čecho Srbsko Bulharsko
6 article
Srbsko nesmí zapomenouti, že je už předem v postavení nevýhodnějším, poněvadž opoušti zjednanou smlouvu, poněvadž vyžaduje na Bulharsku, aby toto obětovalo kus vlastního národa, který dosud toužil a bojoval za spo- jení s Bulharskem, a poněvadž má už podle dosavadní smlouvy naději na získání výhodné severní části, mající výhodnou strategickou hospodářskou polohu, kdežto Bulharsku zbývá hůře opatřená část dolní. A zdali pak se uvažuje náležitě o budou nosti, která by nastala po nově bratrovražed né válce? Kde má Srbsko záruku, že zvítězí když se našel sám srbský generál, který (aspoň podle novin) o tom pochyboval? dejme tomu, že zvítězí, jaký bude následek Bulharsko oloupeno o kus svého území, svého národa, za jehož osvobození pracovalo po půl století, nezapomene toho a nebude moci za- pomenoutí. Celý jeho vývoj nejblížší směřo- vati bude k sesílení vojenskému a ke zpětné- mu dobytí Makedonie za přirozeného spoje- nectví s Rakouskem a Albanií proti Srbsku jak se bude uprostřed této politiky dařiti srb- skému vývoji, je na bilední. A nastane-li druhá eventualita, prohraje-li Srbsko válku, bude nepoměrně oslabeno a připraveno o valnou část těch úspěchů, které dnes slavně dosáhlo.
Srbsko Bulharsko Makedonie Rakousko Albánie
7 article
Ani v jednom, ani v druhém případě nejsou vyhlídky pro budoucnost Srbska příznivy. Srbsko se bude moci klidně a zdárně vyvíjeti jen na základě trvalého míru a trvalé shody se svými balkánskými sousedy. Proto je proř dohoda s Bulharskem nutná, proto jí musí při- nésti oběti, jako je zase povinností Bulhar- ska, aby vzalo ohled na těžkou situaci, v níž se Srbsko octlo uzavřením Adriatického moře a o níž dobře vykládá Pašič i Stojanovič. Na- jíti půdu k této dohodě je ovšem těžko, ale společnému úsilí státníků tak vynikajících tak povznesených nad radíkální proudy, ja- kými se ukázali býti Pašič a Gešov s Dane- vem, podaří se snad vykoupiti dohodu obou- strannou obětí. To je přání nás všech Čechů, všech Slo- vanů a jistě všech lidí, kterým je hrozné po- myšlení, že by měla zase na Balkáně hřmíti děla a kositi tisíce slovanských příslušníků. Byla by to strašná památka v dějinách, kdyby válka zdvižená za osvobození Srbů a Bulhar ze jha tureckého měla skončiti novou válkou mezi Srby a Bulhary a k tomu ještě válkou kterou by vedlo Srbsko za rozdělení západ- ních krajů bulharských mezi sebe a — Prof. L. Niederle.
Bulhar Pašič Stojanovič Gešov Dan Čecho Srba profesor L Niederle Srbsko Bulharsko Balkán
8 title
Reckol
9 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. [Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“) Z Vídně, 3. června. Záhy po 1. hodině s poledne došla do sněmovny poslanecké z Pešti zvěst, že Desy ve svém procesu s m.-p. Lukacsem byl osvobozen a že státní správ byla odsouzena hraditi útraty tohoto sensačního politického procesu. Je pochopitelno, že zpráva tato způsobila všeobecnou sensaci, která ještě stupňována byla, když vešly ve známost dů- vody, jimiž motivuje se tento neobyčejný rozsudek, který považuje se všeobecně z ortel, vynesený nad nynějším chefem ma- darské vlády. Jest přirozeno, že mysli za- letěly již k nástupci jeho. Myslí se, že ne- bude jím nikdo, leč bývalý chorvatský bán a bývalý m.-p. hr. Khuen-Hedervary. Dlužno vyčkati ovšem, jak se kabinet uherský dnes večer a jak se vládní strana uherská postaví k situací tímto prostým nálezem způsobené. Roku 1892 zabývala se poslanecká sně- movna po celý červenec reformou va- luty. Když byli v parlamentě při debatách o této věci, pamatují se, že zájem byl veliký, účastenství poslanců bylo veliké, presence ve sněmovně skoro plně početní. Dnes první úterek červnový začala sněmovna ro- kovat o malém finančním plánu, obsahujícím šest předloh, ale jak děsná prázdnota zela v zasedací síni! Některého zpravodaje většiny poslouchali sotva čtyři lidé. Daleko dnes rozprava nedospěla. Nedomluvili ani zpravo- dajové menšin. Z těch hodlají zejtra a po- zejtří posl. Holubovič a Budzynov- ský vyplniti po jedné schůzi.
Des Lukacs Khuen Hedervara Vídeň Pešť poslanecký sněmovna
10 article
Referent menšiny dr. Renner tvrdi o zemích, že jsou milostnice státem vydržo- vané. Tento poslanec napsal několik knih které svědčí o jeho velkých vědomostech, ale že mohl takový výrok učiniti, prozrazuje že o poměru zemí ke státu nemá náležité představy. Kdyby se byl tím poměrem řádně zabýval, byl by seznal, že naopak země vy- držují stát, konajíce za něj četně úkoly, které by konati měl on. O tom bude ještě s centralisticko-německým poslancem pro- mluveno. Kdy počne vlastní diskuse a kdy do- stanou se ke slovu posl. dr. Funk a d Rašín, nelze dnes pověděti. Oba dali se zapsati pro finanční plán nejen z molivů formálních, ale také věcných. Budou pro plán ten také hlasovati. Pevně a důsledně, jsouce přesvědčení, že konají tím dobrou službu českému úřadnictvu, království če- skému a jeho financím. Ministr financí dr. Zaleski hodlá do rokování zasáhnouti později. Konec schůze byl opět bouřlivý, takže s presidia uděleno bylo několik důtek. Posl Hanusch řekl posl. Hummrovi, že je kašpárkem parlamentu. Byl za to pokárán Posl. dr. Verstovšek pravil o nynějším chefu justice, že je »druhým Redlem«. Tez on byl pokárán, avšak dostav důtku, volal na presidium: »Oběste ho, na lucernu s ním, jako poslanec se jí vnucoval.« Poslední věta je narážka na řeč, kterou měl dr. Hochenburger jako poslanec za Štyrský Hradec, vykládaje, že členové kabínetu Thunova by zasluhovali být oběšen na vídeňské lucerně.
doktor Renner Funk Zaleski Posl Hanusch Posl Verstovšek Redl Hochenburger Thunův d Rašín Štyrský Hradec
11 article
Z Vídně, 3. června. (K. k.) Sněmovna projednává především legitímační zprávy. Volby poslanců Němce a Měchury schva- lují se bez debaty. Zpravodaj posl. dr. Bachmann referuje pal o volbě poslance dra. Lichta a praví, že po zevrub- ném vyšetření dospěl ku přesvědčení, že v prote- stech obsažené námitky jsou v podstatě nesprávny. Zpravodaj menšiny posl. Winarsky prohla- šuje, že volba dra. Lichta byla provedena všemi prostředky vykonávání vlivu a nátlaku. Kdo chee uznati právo a zákon, musí hlasovati pro návrh minoritní, žádající zrušení volby Lichtovy. Zpravodaj dr. Bachmann praví ve svém doslovu, že materiál, jejž měl k disposici, vypra- coval s naprostou loyalitou vůči sněmovně a že opřel zprávu svou o motivované výroky soudů úřadů. Zpravodaj doporučuje, aby volba byla uznána. Při hlasováni byl minoritní návrh Winarského. aby totiž volba posl. dra. Lichta nebyla uznána, zamítnut 106 proti 53 hlasům. (Výkřiky a vo- lání soc. dem.: Heil Rothschild!) Návrh výboru na uznání volby byl pak schválen. Následující bod jednacího pořadu jsou zprávy línančního výboru o berních zákonech.
Němec Měchura doktor Bachmann Vídeň Heil Rothschild
12 article
Předseda prohlašuje, že na základě ná vrhu Finkova, jenž schválen byl jako podklad nynějšímu jednacímu pořadu, aby totiž ještě tři předlohy byly pojaty do rokování, provedena bude společná povšechná debata o všech osnovách zá- konných, jež projednány býti mají ve druhém čtení. Zpravodaj dr. Steínwender: Od roku 1899 ne- hradíme výdaje z běžných příjmů a zvláště v po- sledních letech objevil se průměrný roční scho- dek okrouhle 200 milionů korun. Ovšem vůči to- muto schodku stojí snad přibližně v téže částce umořování dluhů a investice a s tohoto stanovisk mohla by tedy použita býti cesla úvěru. Avšak dovolávati se úvěru zakazuje již delší dobu situace na peněžním trhu. Nastoupíme-li cestu úvěru přec pak nastane, co se stalo. Vyháníme úrokovou míru do výše a přispíváme k tomu, že Rakousko v ná- rodohospodářském světě se stane ostrovem dra- hoty a omezení výroby. Ovšem jsou kruhy, které mají na tomto vývoji veliký zájem. Mobilní kapitál jest toliž na tom interesován, aby státu, zemím obcím vedlo se co možno nejhůř. V zemích čini 1912 dle rozpočtů deficit přes 80 mílionů a n rok 1913 stoupne asi na 100 milionů. Obcím ne- vede se mnohem lépe. Musí tedy býti otevřeny nové příjmy, ovšem v měřítku zcela jiném, než se zde navrhuje. Kdo však nese zodpovědnost, že po- škozuje stát a lid, hubí střední stav, produktivní vrstvy obětuje vykořisťování a kdo, aby tyto před- lohy znemožnil, zneužívá našeho bezmocného jed- nacího řádu, prohřešuje se na parlamentarismu.
Finkův doktor Steínwender Rakousko
13 article
Co se zde navrhuje, daleko potřebám nevyhovuje. Jest to nouzová akce předeyším pro úřadníky pak pro učitele, po případě pro země, ale akce ta má aspoň to dobré, že se nestaví v cestu po- zdější větší reformě, neboť při každé reformě bude hráli roli daň z přijmů a daň lihová. Zpravodaj žádá, aby se zahájila debata podrobná, ale aby vzhledem na to, jak se oceňují delší řeči ve ve- řejnosti, byla co možno brzy ukončena. (Živá po- chvala.) Zpravodaj posl. Miklas podává zprávu o osno- vě ve příčině spotřební dávky ze šu- mivěho vína a prohlašuje, že systém, vládou navržený, nemohl býti doporučen ku příjetí, pro- tože výbor finanční soudil, že zdanění jednou pr vždy má býti provedeno, tedy u továrníka, po případě exportéra. Proli zdanění producenty, na- vrhovanému dle obchodní ceny, vláda se právem vyslovila. Doporučuje se spíše, aby stanovena byla jednotná berní sazba, při níž by pouze šumivým vínům z ovocných vín přiznána byla nižší berní sazba. Také při nejopatrnějším výpočtu vynesla by tato daň při nejmenším milion korun. Uchýlení se od berního systému vládní předlohy a zavrhnutí každého odstupňování dle ceny učinilo nulným úplně přepracování zákonné osnovy, čímž namnoze dosaženo bylo zjednodušení ustanovení.
Miklas
14 article
Zpravodaj vypočítává úlevy, poskytnuté inter- esentům a žádá o schválení osnovy, kterou rakou- ský stát v krátku dostal by nový, rozvoje schopný daňový pramen, spotřební dávku, jež na rozdíl o jiných daní nezatěžuje šíroké masy lidu, nýbrž týká se luxusního nápoje bohatých a vyšších spo- lečenských kruhů na prospěch berních pokladen Zpravodaj posl. Fink poukazuje ke své písemné zprávě o poplatku totalisatorském a ze sázeku bookmackera, jakož i opatření na potlačení po- koutních sázek a vyhražuje si, že na konci debaty odpoví k námitkám, vyskytnou-li se nějaké. Zpravodaj posl. Tonelli uznává velké výhody automobilů pro průmysl, obchod a návštěvu ci- zinců. Nesmí však býti přehlíženo, že vůči hospo- dářské výhodě nutno si uvědomiti velké nevýhody Zpravodaj prohlašuje, že daň z automobilů jest vý- hradně daní účelovou, kterou, pokud možno, mají býti napraveny škody, jež automobily na silnicích způsobí. Zpravodaj menšiny dr. Renner hájí svoje mino- ritní návrhy k reformě osobní daně. Řečník vytýká většině, že při berní reformě ponechala úplně stra- nou myšlenku finanční reformy a nahradilaji fiskálním opatřením. (Hlučný souhlas u soc. dem.) Sociální demokraté žádají systematickou a pro- nikavou berní reformu. Nikoli sociální demokraté ale strany většiny svou neschopností zpozďovaly po celý rok reformu finanční. Řečník vyslovuje se proti temu, že úřadníci a učitelé jsou bráni za připřež pro finanční opatření, Finanční reforma pro země bude míti teprve potom účel, až budou reformovány zemské správy, které jsou dnes ve stavu stavovsko-foudálním. Na místě zákonao údělech navrhují sociální demokraté zákon o škol- ních dolacích, kterým má býti učitelům opatřeno, co jim většina po pět let slibovala a zůstala dlužna.
Fink doktor Renner stavovskýfoudální
15 article
Dále navrhují vybudování učitelské autonemie zří- zením učitelského poradního sboru v presidiu mi- nisterské rady. Též vzor zákona o zemském ho- spodářství navrhují sociální demokraté, kterýž má odtraniti nedostatky zemských správ. Těmito opa- třeními mají býti zároveň splněny potřeby úřad- níků a učitelů. (Živá pochvala u soc. dem.) Místopředseda Juckl volá k pořádku poslance Hanusche pro výrok, pronesený proti jistému po- slanci. Na to projednává se pilný návrh Freslův ve příčině zrušení daně z masa. Posl. Fresl přípomíná, že stejný návrh podal již v dřívější sněmovně. Tehdy byla usnesena pil- nost a meritum návrhu bylo přikázáno bernímu výboru, jemuž uloženo, aby do 10 neděl podal sně- movně zprávu. V červenci 1911 slíbil předseda mi- nisterstva svob. p. Gautsch výslovně, že vládav otázce masa něco učiní. Nestalo se však nic. Proto zůstaly též ceny masa na téže výši, ano částečně ještě stouply. Jestliže proti zrušení daně z masa se poukazuje na nepříznívý finanční stav státu, tu navrhl přece ve svých meritorních návrzích cestu, kterou by bylo možno úbytek 17—18 mi- lionů nahraditi. Navrhl zvýšiti osobní daň z příjmů ve stupnicích příjmových od 10.000 K nahoru. Za- tížení lidu nepřímými daněmi jest u nás neobyčejné.
Hanusch Freslův Posl Fresl Gautsch
16 article
Zdražení masa daní z masa činí průměrně 15 h s připočtením cla 45 h při kg. Pro případ, že b nebylo nyní možno prosaditi zrušení daně z masa, žádal ve formě eventuálních návrhů odstranění řady nespravedlností, které plynou ze způsobu vy- bírání daně té. Takovou nespravedlností jest ze- jména různost ve vyměřování daně z masa v jedno- tlivých místech, která ve třech kategoriích, pod 10.000, 10—20.000 a přes 20.000 obyvatelů jsou roz- děleny. Není však v poměrech odůvodněno, aby v mistě s 21.000 obyvatel na dani z masa se pla- tilo o plných 50 více nežli v městě s 9000 oby- vateli. Řěčník pojednává pak o závadách, jež jsou spojeny s plncením daně z masa pronájmem a do- kazuje, že leckdy z téhož množství masa musí býti daň placena několikrát. Stěžuje si, že nelz dosící restituce daně, neoprávněně vybrané. Právě zavedení nových daní poskytuje příležitost zrušiti nespravedlivou daň z masa. Osnovu zákona o zru- šení potravní daně při nucených porážkách nemůže schvalovati, protože vykazuje mnoho mezer. Roz- luštění otázky této Jest velmi naléhavé. Jižv r. 1911 učinila sněmovna v tomto smyslu jedno- hlasné usnesení a žádá proto sněmovnu, aby jeho návrh schválila. (Souhlas.) Posl. dr. Matakjevič soudí, že osvobození nu- cených porážek od masné daně je mnohem naleha- vější a potřebuje rychlejšího vyřízení, než vše- obecné zrušení masné daně. Žádal vládu, by po- užila svého vlivu na plenum panské sněmovny, aby dalo ústavní souhlas k zákonu o osvobození nu- cených porážek od masné daně z masa. Pro pilný návrh Freslův hlasovati nemůže. (Hlučný souhlas. Také rokování o tomto předmětu přerušuje se
Posl doktor Matakjevič Freslův panská sněmovna kg
17 article Dotazy
Dotazy podali poslanci: Choc a s. po nedostatečném per- sonálu u erárních poštovních úřadů v království Českém; — Kratochvil a s. po stavbě budovy okr. soudu v Kamenici n. L.j — Iro a s. po pro- pužtění zálohy vojenského loďstva na dovolenou — Ant. Němeca s. po vypovězení dělníka z pru- ského Slezska pro jeho příslušnost k českému ná- redu.
Choc Kratochvil Antonín
18 article Dotazy na předsedu
Dotazy na předsedu Posl. Iro prohlásil, že starý kuriatní parla ment, ani nynější lidová sněmovna nezaujaly dosud vážně stanovisko proti hospodářství § 14 Tázal se proto předsedy ústavního výborui 1. Je-li ochoten ihned svolati výborovou schůz a dáti na pořad Jediný předmět: Prozkoumání čet- ných nařízení, provedených na základě § 14., jež dosud nebyla ve sněmovně projednána — poku se týče jich ústavnosti. 2. Je-li ochoten působiti k tomu a dohodnouti se s předsednictvem sněmovny, aby zpráva výboru co nejdříve byla dohotovena a pak tento předmět dán byl na pořad. [Souhlas.) Předseda ústavního výboru dr. Baxa vyhov přání posl. Ira a po dohodě se zpravodajem dá zmíněný předmět na pořad příští výborové schůze Posl. dr. Verstovšek za prudkých výpadů n mimistra Hochenburgra usiluje o zodpovědění dotazů, podaných příslušníky jeho strany, jež tý kají se germanisačních snah soudů jihoštyrských kraňských a korutanských, dále jeho dnešní inter- pelace, v níž protestuje se proti nařízením kraj- ského soudu v Celji, který uložil dosud slovinsky úřadujícím Iarním úřadům, aby ve styku se soudy užívaly němčiny. Tázal se předsedy, je-li ochoten ohlásiti ministru spravedlnosti, že řečníkova stran energicky žádá zodpovědění podaných dotazů (Souhlas Slovinců.) Místopředseda Jukel volal dra. Verstovšek k pořádku pro výroky o ministru spravedlnosti.
Posl doktor Baxa Ir Verstovšek Iarní úřad
19 article
Posl. Starck tázal se předsedy chce-li požá- dati předsedu užšího výboru pro sociální pojištění aby podal ve sněmovně zprávu, jak daleko pokr- čila jednání o sociálním pojištění. Dále, zda před- seda drahotního výboru může oznámiti sněmovně všechny dosud drahotním výborem schválené ná- vrhy a konečně prohlásil, že vzhledem k činnosti tohoto výboru bylo by záhodno drahotní výbor zrušiti, aby sněmovna nepropadla kletbě směšnosti Konec schůze o 4. hodině odpol., příští bude zítra dopoledne.
Posl Starck
20 title
Z parlamentních výborů.
21 article
Z Vídně, 3. června. (K. k.) Rozpočtový výbor rokoval dál o ústřední závěree účtů na rok 1911. Ministr obchodu šl. Schuster líčil opatření z zvýšením hybnosti poštovní spořitelny. Správa jeji soudila, že spořitelna úplně samostatně a neodvisle od zákonné státní záruky musí býti vždy úplně schopna placení a stačiti na myslitelně nejvyšš požadavky, dále že pohyblivý vklad u běžného účtu v prvních bankách a v reeskomptu směnek slouž k tomu, aby peníze scházející se do poštovní spo- řitelny, učiněny byly opět prospěšnými národnímu hospodářství a tím působilo se na regulací peněž- ního trha. Jak těchto cílů bylo dosaženo, ukazuje pohled na závěrky posledních let, jež vykazují po- hyblivost průměrem 32 až 342 veškerých vkladů. Ministr pojednal pak o účasti poštovní spořiteln na rentových emisích a konstatoval, že přes velké rentové transakce koncem r. 1911 poštovní spoři- telna byla majitelkou korunové renty v ceně pouze 2.3 mil., koncem 1912 v ceně za 15 mil. Při vší své činnosti je výhradně řídit se stanoviskem obchodní konvence za úplné bezpečnosti vkladu.
Schuster Vídeň
22 article
Posl. Choc polemisoval s ministrovými vývody a stěžoval si, že se nebere žádného zřetele na ja- zyková přání a nároky Slovanů, zvláště Čechů ve styku s poštovní spořítelnou. Válečné přípravy do 15. m. m. nestály jen 167 mil. To je pouze obnos. který nebyl povolen. Také se nesmí přehlížeti ško- da, kterou utrpělo národní hospodářství povvoláním záložníků. Dále zabýval se řečník pokladními ho- tovostmi, jichž se má použíti na umístění klinik nemocnicích, při čemž však se Vídní neobyčejně nadržuje; Lvov dostane něco a Praha zcela nic. Pojednával o justiční správě Hochenbur gerově prohlásil, že delegace česká musí už pro posledn případ rumburský zahájiti nejostřejší oposici prot vládě. Posl. Bugatto přednesl požadavky Friulska přál si, aby co nejdříve předložena a projednána byla účetní závěrka za rok 1912.
Posl Choc Čecho Friulsko Vídeň Lvov Praha
23 article
Posl. Staněk poukázal na jazykovou otázku u poštovní spořitelny a vytkl nepříznivé poměry Slovanů, pokud jde o úřadnická místa u tohoto ústavu. Žádal, by v brzku byla dána odpověď na četné jeho interpelace a dotazy a stěžoval si n poměry u poštovní správy na Moravě, zejména na nedostatečné zřizování telefonů a nedostatečné spojení poštovní na venkově. Stěžoval si na za- nedbávání Moravy v rozpočtu a činil okolnost, ž Čechy, Morava a Slezsko jsou zdaněny nad své síly, zodpovědnou za to, že jim ničeho nezbývá n ukojení životních potřeb. Posl. Vacek zabýval se poměry telefonními různými nedostatky poštovními. Na to kritisoval zevrubně hospodářství s náboženským fondem, zejména v Čechách a přimlouval se za zvýšení platů nižšího duchovenstva všech konfesí, poně- vadž v nejnovější době se na něm žádají velmi četné práce, spadající do kompetence státu, pro které v jiných státech jsou ustanovení zvláštní správcové matrik. Na konec přál si moderní zjednodušení kontroly a účetnictví u drah.
Posl Staněk Vacek Morava Čechy Slezsko
24 article
Posl. dr. Verstovšek stěžoval si do macešského jednání státu se Štyrskem a navrhl, aby ústřední závěrka za r. 1911 byla vzata na vědomí, avšal účetní závěrka aby schválena nebyla. Posl. dr. Kolischer prohlašuje, že poštovn spořitelna je skvěle řízenou institucí. Přes to je nutno poukázati na některé chyby v organisaci Tak mělo by býti změněno ustanovení, dle něhož všechny úsporné vklady musí býti uloženy ve stát- ních papírech. Posl. Marckhl přeje si zjednodušení rozpočtu a dával na uváženou myšlenku rozpočtu dvou- letého. Posl. dr. Heilinger pojednal o nutnosti reor ganisace nejvyšší účtárny a zastával se zřízen parlamentního kontrolního dvora, jakož i oddělen administrace od účetní kontroly. Po doslovu ref. dra. Steinwendera, jeni podrobně reagoval na všechny návrhy, učiněno za rozpravy, bylo rokování přerušeno. Příští schůze bude zejtra dopoledne s po- řadem: 1. Hlasování o ústřední účetní závěrcez rok 1911. 2. Zatímný rozpočet.
Posl doktor Verstovšek Kolischer Heilinger
25 article
živnostenský výbor pokračoval v povšechné debatě o podomnín obchodu. Právní výbor pokračoval v projednávání advokátního řá du a přistoupil za souhlasu referenta dra. Körner na ustanovení vládní předlohy, které ponechává nedotčenou povinnost advokáta k zachování ta- jemství ohledně závazků, které vyplývají pro advo- káty ze zákonných předpisů, o kolcích a bezpro- středních poplatcích a o řízení, které se týká těcht poplatků. Toto znění bylo obmezeno proti původ- nímu znění vládní předlohy, která se vůbec týkal veřejných dávek. Na to pokračovalo se v rokování o immuni- tě advokátů ohledně projevů, učiněných př vykonávání jejich povolání a jednání bylo skon- čeno po velmi zevrubné debatě, které se záčastni- li poslanci dr. Roller, dr. Stölzel, dr. V Neumann, dr. Körner, předseda dr. Wald ner a vládní zástupce ryt. Schauer. Hlasovati se bude zítra.
Körner doktor Roller Stölzel Wald Schauer Neumann
26 title
Politický přehled.
27 article Země české.
Země české. Vyrovnání v Čechách a německá soc. demokracie. V německém týdenníku českoslovanské soc, demokracie „Der čechoslavische Sozial- demokrat“ zabývá se dr. Alf. Meissner reso- luci zemského zastupitelství německé soc demokracie v Čechách počátkem květnao vyrovnání usnesenou a našim čtenářům na tomto místě sdělenou. Němečtí sociální demo- kraté v Čechách, dovolávajíce se usnesen brněnského sjezdu rakouské soc. demokracie postavili se na stanovisko, že Čechy mají být proměněny v národnostně ohraničené, říšsky bezprostřední kraje a všechny úkoly, které dnos přikázány jsou místodržitelství, okr. hejt manstvím, zemskému sněmu a zemskému vý boru, mají býti přeneseny krajským zastupi- telstvím a kraj. výborům, voleným na základě všeobecného rovného práva hlasovacího. Če- ský kritik vytýká německým soudruhům, že mezi jejich resolucí a brněnským usnesením sjezdovým jsou zásadní rozpory, jmenovitě v tom, že brněnský program soc. demokracie dosazuje na místě korunních zemí a jich sně- mů národnostně ohraničené samosprávné ob- vody, jichž zákonodárství a správu vykoná- vati mají národní komory, kdežto pak veške- ré samosprávné obvody téže národnosti tvo- řiti mají národnostně jednotný svaz, spravu- jíce své národní záležitosti docela autonomně Resoluce něm. soc, demokratů z Čech tvoř národnostní kraje a podřizuje je bezprostřed- ně říší, jejím národnostně nerozděleným cen- trálním úřadům. Kdo by měl spravovati dosa- vadní zemské ústavy, není z resoluce jasno- Ještě hůře dopadalo by to podle ní se zá- konodárstvím, jež přikazuje krajským zastu- pitelstvím. Pro společné zákonodárné úkoly téhož národu v zemi či v říši, na př. v odboru školském, nebylo zákonodárného sboru.
Meissner Čechy
28 article
Německé zastupitelství strany dostalo se do slepé uličky, chtělo podškrtnouti odstra- nění českého zemského sněmu a nedovedl v positivním smyslu na jeho místo postaviti žádnou jinou instituci, Zřízení národních k- mor pouze pro Čechy znamenalo by rozdělení české zemské správy na české a německé sbory a to něm. soc. demokraté nechtěli vy- sloviti, poněvadž by takovou organisaci správ- ní musili žádati pro celou říši a pokud se česko-německého vyrovnání týče pro Čechy Moravu, Slezsko a Dol. Rakousy. Tímto způ- sobem uvádí dr. Meissner resoluci německých soudruhů ad absurdum také pokud se týče politické správy, ochrany menšin, poně- vadž národnostně ohraničené kraje, zahrnu- jící výhradně příslušníky jedné národnosti jsou v Čechách nemožny. I když by se nebra zřetel k nejmenším menšinám, i při nejpečli- vějším národnostním rozdělování vždy vznikly by kraje s národními menšinami vysokého procenta. Ani jednou z těchto otázek se reso- luce německých soc. demokratů nezabývá
Čecho doktor Meissner Čechy Morava Slezsko Dolo Rakousy
29 article
Mluvčí českoslovanské soc, demokracie po- kládá ji také z taktického stanoviska za po- chybenou, i stojí na stanovísku, že nutno se postaviti především na požadavek opravy zemského volebního řádu, kteráž prý mus předcházeti vyrovnání, aby na něm spolupů- sobiti mohli také sociální demokraté. Úkolem sociální demokracie jest podle českého je- jího mluvčího, odděliti volební opra- vu zemskou od vyrovnání, a článel vytýká německým soudruhům, že pasivním svým chováním zavinili, že německé měšťá- ctvo kladlo volební opravě takové překážky V takovém tedy stadiu nachází se tot dobou spor mezí oběma národními tábory so- clální demokracie v Čechách o volební opra- vu zemskou již po drahnou dobu vedený čiře akademicky, při čemž stanovisko německé sociální demokracie ovšem v kritice dra. Meissnera na dobro pohořelo. Co aktuality má ostatně pro sebe i názor, že dlužno provésti volební opravu před vyrovnáním a mímo vy- rovnání, vyplývá ze současných poměrůa momentů.
Meissner Čechy
30 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Ryt. Biliňski a bosenští Srbové. Když se dr. Biliňski po bar. Burianov uvazoval v úřad vrchního správce Bosny Hercegoviny, měl delší řeč k bosenské depu- taci, která přijela do Vídně ho uvítat a pravil mimo jiné, že Slované mají zpravidla nejméně důvěry k bratru Slovanu. On však že doufá, že bosenští Slované budou o něm smýšleti přátelštěji, až poznají jeho činnost. Dnes už bosenští a hercegovští Slované znají ledacos z činnosti ryt. Biliňského, ale sotva o něm smýšlejí příznivěji, než za prvého setkání s ním. Když se Rakousko chystalo zakročiti vá- lečně proti Černé Hoře, zdráhající se vydati Skader, byl v Bosně a Hercegovině vyhlášen výjimečný stav a množství spolků rozpuštěno; jiným zastavena činnost. Po dvanácti dnech výjimečný stav sice zrušen, ale rozpuštěné spolky zůstaly rozpuštěny a nemohou zahá- jiti svou činnost, dokud si nevymohou schvá- lení nových stanov. Mohlo by se zdáti, že to bylo opatření, které se zdálo nutným z dů- vodů vojenských. Ale jest podivno, že ryt.
Ryt Srba doktor Biliňski Burianov Slovan Skader RakouskoUhersko Vídeň Rakousko Boseň a Hercegovina Bosna Hercegovina
31 article
Biliňski pokládal za státu nebezpečné jen spolky socialistické a srbské, ani jediný chorvatský (katolický) a ani jediný mohamedánský. Chorvatské a mohamedánské spolky a organisace mohly pracovati nerušeně i za výjimečného stavu, kdežto 122 spolky srbské byly na vždycky rozpuštěny a činnost jiných 179 srbských spolků a organisací byla zastavena. Tato vybíravost ryt. Biliňského jest tak nápadna, že se nad ní pozastavil i orgán arci- biskupa Stadlera, „Hrvatski Dnevník“, který o ní napsal: Takový nestejný postup bije přímo do očí a jeho tendence je tak prů- zračna, že nepotřebuje komentáře. Víme, že účet za toto Srbům nepřátelské opatření za- platí Chorvaté. Máme v takových věcech smutné zkušenosti. Stranický postup proti srbským organisacím byl čin politického ne- rozumu a zle se pomstí na zemské správě. To je sice její věc, ale následky této moudro- sti ucítí také Chorvaté a to je zase naše věc. Proto přes takový nezdravý a netaktní zjev nemůžeme přejíti mlčením. Ryt. Biliňski rozešel se tedy se Srby na- dobro, ale lásky si nezískal ani u Chorvatů. Pochybujeme tedy, že bosenští Slované bu- dou o něm při odchodu z úřadu smýšleti pří- znivěji, než při prvém setkání.
Stadler Chorvat Ryt Srba Slovan spolek a organizace spolek srbský Hrvatski Dnevník
32 article Za hranicemi.
Za hranicemi. K polsko-ruským poměrům, Vlivný orgán polských realistů, varšavské „Slovo“, kritisuje v úvodním článku řeč předse- dy polského klubu na vídeňské říšské radě, dokto- ra Lea, jenž pravil, že Poláci jsou hotovi přiněst všechny oběti, aby podporovali Rakousko, kdyby došlo k válce mezí ním a Ruskem. List praví, že řeč Leova se o půl roku zpozdila, neboť od té do- by událo se smírné poselství kn. Hohenloha do Petrohradu a demobilisace, a je se diviti, že dr.
Polák Rakousko Rusko Leova Petrohrad
33 article
Leo mluvil tak, jakoby jménem všeho polského národa. Jestliže rakouští Poláci jsou připraveni obětovati se za svého mocnářejenž jim dal možnost svobodného národního rozvoje, přece by odpověd- ný ředitel politiky Kola polského ve Vídni měl po- chopovati, že svými nedosti promyšlenými slovy může uškoditi Polákům ruským, kteří si přejí ží a legálně se rozvíjet v ruském státě. Prohlášení Leovo kromě toho se neshodovalo se skutečností, neboť události loňského roku mohly přesvědčiti, že politické smýšlení v ruském Polsku bylo docela jinčí, než v Haliči; nehledíc k silnému jitření myslí u Poláků rakouských, polská společnost v Rusku zachovávala naprostý klid, což bylo výsledkem politické zralosti a přesvědčení, že je nemožno spojovati všenárodní politiku se záměry státu, při- nuceného počítali s požadavky svého spojence, nej- horšího nepřítele našeho národa, Německa. Kro- mě toho jen vlastní odpovědné politické organi- sace mohou býti výrazem smýšlení obocenstva,a my jsme jisti, že žádná z našich politických sku- pin nevyslovila souhlasu s prohlášením Leovým,a dokonce již ne polští členové hosudarstvenné du- my. Naopak, když začalo jitření myslí v Haliči. varšavské časopisectvo rozhodně protestovalo pro- ti tomu, aby na ni bylo resgováno. Podivno, že Leo nezmínil se o povzbuzování, kterého se ne- spokojeným polským živlům v Haliči dostávalo o vídeňské vlády, pokud nebezpečí války trvaloí nyní pak i orgány krajních stran po zásluze oce- nlly tuto politiku. „Smutné jest,“ končí článek, „že řeč Leova může býti vykořistěna ke zhoršení rusko-polského poměru v Rusku.
Lea Polák Leová Vídeň Leova Polsko Halič Rusko Německo
34 article
„Kurjer Warszawski! praví o řečí Leově s d- razem, že polské veřejné mínění v Rakousku ji ne- schvaluje naskrze, jakž dokazuje článek „Nové Reformy“, jež radí dru. Leovi, aby svě výtky obrá- til proti Německu a nikolí proti Rusku. Varšavský „Kurjer Poranny“ prohlašuje přímo, že řeč Leova je polskému citu nepříjemna, profo- že protipolskému ruskému tisku jen látku dává. aby dovozoval, že ruští Poláci jsou nepřáteli ru- ského a přáteli rakouského státu. Kdo nabízel Srbsku Vardar i Solun? Poznámka v řečí Pašičově o jisté velmocl, která Srbsku nabízela dolinu vardarskou I Solun, zřekne-li se pobřeží Jaderského, vzbudila značnou pozornost v politických kruzích. I rakousko-uher- ská i ruská diplomacie popírá, že by byla podobnou nabídku učinila. „Ruské Šlovo“ uveřejáuje zprávu. pocházející ze zasvěceného petrohradského prame- ne, že vardarskou dolinu a Solun nabízela rakou- sko-uherská diplomacie Srbsku v době rozpaků. když nevěděla, co by Srbsku dala náhradou za Jaderské pobřeží. Tato nabídka prý byla učiněna v ústní besedě bělehradského vyslance Ugronas Pašičem. V Rusku nikdo prý se nediví, že tento krok Ugronův nyní se popírá; nestává se to po- prvé. Nezapomnělo se dosud na to, že bylo po- přeno prohlášení petrohradského vyslance v sou- vislosti s demobilisací, že rakousko-uherská diplo- macie nemá agresivních úmyslů proti jižním Šlo- vanům, na základě kterého prohlášení bylo u- veřejněno rusko-rakouské sdělení o demobilisaci Ruský diplomatický informátor „Ruského Slova“
Leo Kurjer Poranna Polák Srbsko Pašičův Ugronas Pašič Leova Rakousko Německo Rusko Srbsko Soluna Kurjero Warszawski