Periodikum ALTO Viewer

1

Suana2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

14. června 1907. Císlo 162.

4 article

lární ve svém kraji, který jej po několik let znovu a znovu volí za poslance, může se nyní po rozhodnutí kasačního soudu, uznavšího n kompetenci soudní autority, vrátiti volně do Italie. V Římě se nemluvilo o ničem jiném. No viny šly na dračku. Nepřátelé Nasia rozhorleně kritisovali rozsudek kasačního soudu. Dokonce se proslýchalo, že bude uspořádána demonstrace proti soudu kasačnímu. »Avanti« píše prudce proti rozsudku, kter dal svobodu Nasimu, jemuž se policie vždý obrstně vyhnula, aby ho nemusila zatknout, sněmovna, kde Camorra je mocná, vrátí zlo- činci Nasimu jeho hodnosti. Naproti tomu přá- telé Nasia jásají. V Sicilii je slavnostní nálad a pořádají se národní projevy radosti. — Nas bude uvitán v Palermu jako vracející se tri- umfátor.

Řím Sicílie Palermo

5 article Pátý slet všesokolský

Pátý slet všesokolský v Praze-

Praha

6 article

Příjezd první výpravy z Ameriky na všesokolský slet do Prahy. Po dlouhé době zahlaholilo v ulicích praž ských opět jednou radostné nadšení. Z dalekých končin zámořských sto dvacet našinců, dětí če- ských matek, přibylo do své otčiny, aby zde okřáli mezi svými bratry a sestrami, aby se zde pokochali pohledem na rozmach našeho národ- ního cítění a dychtění. Už dlouho lid náš nemě příležitost tak vroucím způsobem projeviti svo sympathie hostům, kteří nelekali se obtíží a sví zelů daleké cesty a s radostí podnikli výpravu do stověžaté matičky Prahy, o níž se zalíbenín si vypravují. Včera přibyla do Prahy první část výpravy ameriekých Čechů a dle její přijeti lidem če ským možno se nadíti, že v nedalekých dnech Praha bude svědkem obrovského nadšení, a že američti krajané naši budou slaviti triumfáln vstup vvůj do zlaté slovanské Prahy. Stručná zpráva, že první díl výpravy ame- rických Čechů přibude do Prahy o 3. hod. pod- mokelským rychlíkem, tato zpráva stačila, aby nepřehledné zástupy lidu českého dostavily se k uvítání drahých hostí.

Čecho Amerika Praha

7 article

Výpravě amerických Čechů vyjeli z Prahy do Podmokel vstříc br. Mülbach a p. Urbá- nek. Jakmile vlak stanul v Podmoklech, už po- znali účastníci výpravy, že jsou ve své drahé otěině. Sokolská jednota a veškeré české spolky podmokelské přišly americké Čechy uvílati. Z nadšeného provolávání „Na zdar!“ stanul vlak a nastalo nejvroucnější vítání. Když pak vlak hrul se dále ku Praze, opětné projevy české zahlaholily nádražím. Na nádraží v Kralupech shromáždili se členové městské rady, spolků Sokola a množství obecenstva. Zde při nadše- ném uvítání, pokud čas dovolil, připraveno ame- riekým Čechům občerstvení, které přišlo velmi vhod při panujícím vedru. Za stálého provolá- vání Slávy a Na zdar rychlík vyjel z nádraži Uvítání výpravy v Praze bylo v pravdě vel- kolené. Zde na peronu shromáždili se zejména starosta České obce sokolské a předseda slav- nostního výboru V. sletu všesokolského dr. J S cheiner. členové odborů sletu: technického zábavního, hospodářského, vítacího a ubytova- cího, dále za Zemský svaz pro povznesení ná vštěvy cizinců pp. restauratér Fr. Zaví el kom. rada A. Reinwart, B. Lantner, vrchní účet ní rada Novák a tajemník Chvátal, za Národ- níradu konsul m. s p. Fr. Korbel, místo- předseda zahraničního odboru pan dr. Vrat Černý, členové tohoto odboru pp. katecheta P. Svojsík, dr. Auerhahn, tajemník Národní rady A. Seifert, za spolek hoteliérů pa Rebhahn, dále p. posl. Filip, členové Sokola pražského a jednot předměstských, studentstvo, spisovatelé a žurnalistě a velké množství dam.

Čecho Sláva doktor A Reinwart B Lantner Novák Chvátal Korbel Černá P Svojsík Auerhahn Rebhahn Praha Podmokly Čechy Kralupy spolek Sokol národní rada A . Seifert Sokol pražský

8 article

Na ulicích: Havličkově, Hybernské a Dláž- děné shromáždily se nepřehledné zástupy obe- censtva. Rychlovlak opozdil se o 17 minuta této doby využiíkováno bylo k vyjednávánío zjednání místa k oslovení a uvitání účasíníků výpravy. Svízele byly velmi značné. Nejprve ustanoveno uvítání na peronu, pak zase v če- kárně prvé tříďy na straně do Hybernské ulice. a konečně po dlouhém vyjednávání dospěli zá- svupcové sokolských korporací ku přesvědčení. že nejvhodněji bude vykonáno uvítání v sále ho- telu „Orient“ naproti nádraží v Hybernské ulici Sotva že tento postup stanoven, dáno zna mení, že rychlovlak blíží se do stanice.

Havličkov hybernský ulice Dláž

9 article

Ještě vlak nezastavil a už rozlehlo se ná- dražím nadšené provolávání „Na zdar!“ Obe- censtvo na peroně mávalo klobouky a hrnulo k vagonům, z nichž sestupovali američtí Če- chově. Nastalo vřelé, srdečné a nadšené vítání. Se slzami v očích tiskli si pravice a celovali se upřímně Čechové z Ameriky s Čechy z králov- ství. Jakmile vystoupili z vlaku členové sokolské župy Tyrš-Fügnerovy z Chicaga, a vztyčili pra por, nadšení lidu dostoupilo vrcholu.

Čecho Fügnerův Ob Amerika Čechy Chicago sokolský župa Tyrš

10 article

Za provolávání „Na zdar“ postupovali drazi krajané hustým špalirem obecenstva vestibulem před nádraží, kde převeliké zástupy ohecenstva propukly v nadšený, nevylíčitelný jásot. Dlužno s politováním vytknouti, že zde o pořádek ne- bylo nikterak postaráno se strany orgánů veřejné bezpečnosti. Kdežto na peroně hemžilo se taj- ných orgánů, ze samé zbytečné péče, venku pře nádražím dovoleno bylo nákladním vozům vjí- žděti do zástupu. Kdyby se na ulici propadla stoka, celá doprava by se přerušilo, ale na čtvrt hediny přerušit dopravu pro vřelé uvítání ame- rických Čechů, to se nestalo. Největší neštěsti se mohlo státi, neboť jakmile cbicagský Sokol vystoupil z nádražní budovy, plašili se dva kon spediterského valniku. Lid zděšeně prchal. Do stal jsem se proudem až k policistovi č. 677 upozorňuji jej: „Pane, podívejte se, stane se neštěstí, koně se vzpínají, pospěšte je zadržet!“ Udatný strážce odvětil: „Když tady tak řvou !“ ale nespěchal ke koním, nýbrž s proudem li statečně se vzdálil. Plašicí se koně zadrželo pa několik diváků, kterým náleži zásluha, že zabrá- nili neštěstí. Ovšem také kočí mohou mí telik uznání, a nemusejí spěchat. Když je n příklad pohřeb nějakého rady, čekají rovněi trpělivě. Na štěsti bez pohromy a za stáléhc nadše ného pozdravování odebrali se američtí Čechové do sálu hotelu „Orient“. Zde uvádíme jména účastníků vý pravy Seznam účastníků chicngské výpravy do království českého v červnu 1907.

Čecho Sokol Lido

11 article

Jaroslav Košař, předseda, náčelník so kolské župy Fürgner-Tyršovy v Chieagu, Joseť Souhrada, místopřed seda, Frant. Zajíček, tajemnik výpravy, pl. Bastlová Františka z Chicaga, p. Bauml John z Algonquinu, pl. Baumlová Klementina z Algonqu inu, pl. Benešová Aloisie z Chicaga, pl. Bernášková Julie, pí. Bízková Anna, p. Biskup Adolí, sl. Bízkova Anna, pí. Bondyová A., sl. Lizzie Březino vá, p. Chmel Ant., pl. Chvátalová Marie, sl. Chvátalov a Antonie, vesměs z Chi pí. Cnylerov á Germaine z Travorse Ciy Michigan, p. Dvořák Josef z Chicaga, pl. Dvořákov á Antonie, p. Duda Josef, sl. Dudova Josefa, vesměs z Chieaga pl. Dunnová Josefa z Traverse City pl. Dušková Marie z Chicaga, pl. Erhartová P., p. Fant! Morie, p. Frajt Josef, vesměs z Chicaga, p. Havel Antonín z Pocatello (Idaho), p. Have! Václav z Pocatello, p. Hammerle Václav z Chieaga, pí. Hlaváčková Františka, p. Hodr Jaroslav, p. Karas Vojtěch, p. Kasík Eda, p. Karlovský Prokop, caga,

Košař Tyršův Souhrada František Zajíček Bastlová Bauml John Klementina Benešová Bízková Anna Adolit Bízkův Bondyová Březina Chmel Chvátalová Marie Cnylerov Germaine Dvořák Josef á Antonia Duda Dudův Dunnová Cita Dušková Erhartová Frajt Havel Have Václav Hammerle Hlaváčková Hodr Jaroslav Karas Kasík Fürgner Chicago Algonquin Moria Idaho Chieago Travors Cia Michigan Chieag Algonq Bernášková Julie Pocatello

13 article

p. Kejla Josef, p. Kettner Frank, p. Klicman Josef, p. Kolá ř Josef, sl. Kolářov a Marie, p. Konfirst Frank, pl. Konfirstov á Marie, Zástupce českého Sokolstva vítá p. Kosař Jaroslav a rodinou. americké Čechy. p. Košatka Jan, pl. Košatková Kateřina, Prostorný sál v »Orientě« v Hybernskél pl. Kotkov á Anna, byl záhy přeplněn. Přišli četní přátelé a znám sl. Kotkova Anna, členů výpravy, aby byli účastni oslovení ameri- pl. Koželuhov á Marie, ckých Čechů zástupcem českého Sokolstva. p. Král Josef. Bratr dr. Josef Scheiner, starosta České pl. Krametbauerov á Antonie, obce sokolské, milé hosty takto oslovil: p. Krametbauer Ch., Drazí bratři, drahé sestry, vzácní hosté pl. Krištůfkov á Marie, pánové a dámy! p. Kust Dominik, Dovolte, abych Vás jménem českého Sokol- p. Kubal Jan, stva pozdravil při Vašem vstupu na svatou pí. Kublalová Magdalena, krásnou půdu všem nám drahé domoviny. Vá- pl. Löw yová Berta, n žili Jste dalekou cestu, abyste zase pookřáli n v p. Lnkašovský Jan, srdci milované matky naší. Přišli Jste jako před- pl. Maca lov á Marie, voj, abyste byli svědky naši radosti, našeho so- oll n pí. M alá Marie, kolského svátku, naší olympiady, kterou chceme sl. Malá Antonie, celému světu ukázati. Český národ nejen žije p. Malý Tomáš, ale roste a mohutní, že na všech stranáh p. Markus Antonín, upevněn klidně hledí vstřic své budoucnosti. sl. Maškova Anna,

Josef Kettner Frank Klicman Kolářov Marie Konfirst Kosař Jaroslav Košatková Kateřina Anna Kotkův Čecho doktor Scheiner Antonia Kust Kubal Jan Magdaléna Löw Bert Lnkašovský Tomáš Markus Antonín Maškův Čechy Košatka Jan Český plurál Konfirstov á Marie Koželuhov á Marie Krištůfkov á Marie Sokolp Mac lov á Marie

14 article

Váš příchod k nám posuzuje se všude jako pl. Maříková Barbora, mohutný projev poctivých srdcí českých, on v- sl. Mayerová Dal. C., znivá jako zvučný ohlas Vašich čistých duši, p. Mazanec Albert. které, byť tak daleko od staré vlasti, přeee p Mrázek Jpsef, s velkou láskou Inou ke své domovině, k níž — sj pl. Melezinkov á Božena, jako dítě prchá ke své matce — vracejí se v p. Melezínek František, chvíli radosti a potěchy. sl. Melezinková Marie, Vítám Vás! Nechať Vaše velká láska k vlast pl. Neradová Frant., vesměs z Chieaga. jest příkladem celému národu. Dnes — odpusťte — vítá Vás jen maly pi. Newtonová E A., z Traverse City zástup, ale až nadejdou velké dni slavnostní Miebi gan, celá Praha, celý národ pozdraví Vás jako sv sl. Newtonova Germ., z Traverse City drahé a milé bratry; jako věrné syny své Michigan, vlasti. p. Novák Frank z Chicaga, Buďte nám víláni! Vy, kteří tak dlouh p. Ondrás Martin, léta trávili Jste daleko od rodné půdy, přesvěd- pí. Pelikánov á Marie, číte se, že jsme v této době nelenili, nýbr p. Pelikán Osto, pilně pracovali, že jsme na všech stranách pí. Pinzov á Marie, ve všech směrech rostli a sílili. p. Pin z Josef, vesmřs z Chiceaga, Vy stanete se zde svědky radosti i nadšen pí. Pexová Terezie z Milwauke, Wis, našeho lidu, který, doufám, pevně a mocn p. Pexa Ervín z Milwaukce, kráčí v před své velké budoucnosti. Buďte prot p. Plachý Josef z Chicaga, vítánil p. Pondělik Josef,

Maříková Mayerová Mazanec Albert Mrázek Jpsef Melezinkov Božena Melezínek František Neradová Newtonův Novák Frank Pelikánov Marie Pinzov Pin Josef Pexová Pexa Ervín Plachá Praha Chicago Milwauke velký láska Ina Melezinková Marie Newtonová E A Ondrás Martin Wis Milwaukka

15 article

Pozdravuji Vás jménem celého tábora s p. Rabiňák Jindřich, kolského v naší královské Praze. Kéž pobyt Váš pl. Rajdlová Anna, v našem královatví přinese Vám ony krásné pí. Rosenbergová Marie, velké chvíle, kterých se v životé nezapo- pl. Šerhantová Anna, pl. Sezemská Anna, Buďte pozdraveni jménem nás všech ! N p. Šimo n Frant., zdar! (Bouřlivé Na zdar ! Výborně! Dlouho- pí. Sklenářová Josefa, vesměs z Ch trvající potlesk.) Jménem Národní rady pozdravi americké Čechy konsul m. sl. p. Korbel, který uvítal je krátkými a srdečnými slovy, vzpo- menuv svého 53letého pobytu za Oceánem. Ke konci připomenul ještě zejména, že Národn rada česká vychází vstříc zahraničním krajanům při sletových slavnostech také tím způsobem, ž dává jim k disposici mlstnosti svoje pro vyřizo- vání korespondence a zanechávání sdělení pr jiné krajany, za kterýmžto účelem doporučuje vedle sletové kanceláře zanechání adres bytů různých sdělení také v kanceláři Národn rady české (ve Vodičkově ulici číslo 20. Srdečná jeho slova provázena byla nadšeným voláním »Na zdar!« Po vřelém tomto uvítání spěchali Čechové američtí do náručí svých příbuzných. Pouze 1 účastníků výpravy bylo ubytováno v hotelích ostatní dostali se do vlídných domácností při buzenstva. Členové cbicagského »Sokola« po 13den ním oddechu započnou neprodleně cvičiti. Sdě- luje se s námi, že k provedení pravidelného cvičení odjedou do Plzně, aby nebyli vyru šováni. Dnes o 9. hud. dopolední sejdou se ame ričtí Čechové ve slavnostní kanceláři v »Louvru na Ferdinandské třídě. caga, pí. Šlederová Kalořina z Traverse Cily

Rabiňák Anna Rosenbergová Marie František Josef Korbel Čecho Šlederová Kalořin Cila Praha Čechy Vodičkův ulice Plzeň Louvre Ferdinandský třída Šerhantová Anno Národn Sokol

17 article

sl. Šnajdrova Emma z Chicaga, p. Smrček Jaroslav, p. Souhrada Josef, pí. Souhradov á Karolína, pí. Staudová Celia, vesměs z Chicsga p. Steng! Jiři z Antigo, Wisconsin, p. Švestka Alexandr z Chicaga, pl. Švestková Marie, pí. Svobodová Kristina, sl. Svobodov a M- pl. Suchá Františka, sl. Šuleov a Helena, sl. Tejčkov a Marie, sl. Tvrdá Marie, vesměs z. Chicaga, p. Tellin Frank z Richmond, Jowa, pl. Váňová Anna z Chicaga, pí. Váňová Barbora, sl. V aska Marie, p. Veselý Karel, sl. Vodákova Karolina, vesměe z Chi

Šnajdrův Jaroslav Souhrada Josef Souhradov Staudová Steng Jiř Antiga Švestka Marie Svobodová Kristin František Šuleov Helena Tejčkov Tellin Váňová Anna Barbora Karel Vodákův Chicago Wisconsin Richmond Jowa Emma á Karolín Karolina

18 article

caga p. Vodička Fr. J. z Prairie du Chieu Wiseonsin, sl. Vrbova J. z Chicaga, p. Vokál Jos. s rědinou, p. Vrba Václav, pí. Vrbová Anna, p. Zajíče k F .

Vodička Prairie Chieu Wiseonsin Vrbův Vokál Vrba Václav Vrbová Anna Chicago

19 article

pí. Zajíčková J., pí. Zasadilová Julie, p. Žáček Rudolf, sl. Živná Antoni«, p. Zajíček Václav, vesměs z Chicsga

Zajíčková Zasadilová Julie Žáček Rudolf Antoň Zajíček

20 article

míná — —

21 article

Pan J. de Selves, préfekť sekvanský, který byl pozván městskou radou pražskou k slavnostem V. sletu všesokolského, zaslal sta- rostovi dru. Grošovi omluvný list tohoto znění: »Pane starosto, byl jsem velmi potěšen laska- vým pozváním městské rady pražské, jež mi bylo zasláno k slavnostem sletu všesokolského. Jsem však bohužel ve dnech těchto zane- prázdněn sezením generální a municipální rady a nebude mi tudíž k největší své lítosti možno opustiti Paříž a zavítati mezi Vás. Připojuji se však s nejsrdečnějšími sympatiemi ke skvělým projevům, jichž jevištěm bude Praha a vyslo- vuji Vám nejupřimnější blahopřání k šťastnému výsledku dnů slavnostních, zároveň s nejvře- lejším díkem za laskavou pozornost, kterou jste mi ráčili prokázati. Račte přijati, pane starosto, ujištění mé hluboké úcty.e Taktéž omluvil se ke slavnostem sletovým lord-mayor londýnský W. P. Treloar, který dékuje za poctu, prokázanou mu pozváním k návštěvě — jak praví — »slavného i histo- rického města Prahy« a lituje, že úřadní za neprázdněnt brání mu, aby navštívil památné hlavní město naše; ohledně účasti se strany rady londýnské slíbil p. lord-mayor podati další zprávy. Pokud se týče hosti slovanských, došly dosud zprávy z Lublaně, jejíž starosta, v českých kru- zích pražských známý župan Ivan Hriba v čele pětičlenné deputace městské rady lublan- ské ke sletu se dostaví; dle soukromých sdělení , ze Záhřeba došlých, bylo právě usneseno měst- skou radou král. svob. města Záhřeba, aby v zastoupení jejím zúčastnil se sletu starosta MUDr. JUDr. Emil Amruš, který loňského roku při sletu chervatském s pravou slovanskou pohostinnosti Čechy a delegaci pražskou vítal, v čele šestičlenné deputace mě st- ské rady záhřebské.

J Selves Groš Treloar Hrib MUDr JUDr Amruš Paříž Praha Lublaň Záhřeb Čechy

22 article

II. den sletových slavnosti jest v neděli, 16. června 1907 na slavnostním cvičišti na Lelné. Za- čátek přesně o 4. hod. odpol. Na pořadu jest: Dětské hry. Provedou děti obecných a měšťanských škol pražských a vinohradských. Cvičí 32 družstva dívek a 37 družstev hochů; každé družstvo jest po 25 členech (počet jieh v zájmu snadnějsí a čilejší hry omezen). Úprnný počet zúčastněné mládeže činí 1700 děti Jednotlivá družstva prováděti budou různé hr a společná evičení s jedním střídáním za vreh- ního vedení řed. p. Jos. Klenky. Pořadají spolk pro pěstování her české mládeže v Praze a n Král. Vinohradech. Cilová hra s míčem, provede současně družstvo pražských učitelek a studentů. Autorem hry, jejímž účelem jest prohoditi míč zvláštní brankou a při níž nesmí se noha (na rozdíl o kopané) míče dotknouti, jest řed. p. Jos. Klenka Šachový turnaj, při němž bude počet jezdců i účinkujících oproti poslední neděli roz- množen. Ceny : lože K 10.—, sedadla K 2.— místo k stání 50 h. Listky možno obdržeti v prodejně sletové kanceláře, u četných obchod- níků pražských, jakož i před evičením na cvi čišti na Letné. Na permanentní (stálé) lí s t ky a členské legitimace v olný vst up. K veřejnému cvičení školní mládeže šachovému turnaji dne 16. če rvna. Z příčin veřejné bezpečnosti a zejména nebezpečí požáru bylo nutno stanoviti pro jednotli vé dny hodiny, kdy bezpodminečně bude slavnostní cvičiště uzavřeno. V neděli dne 16. června uzavřeno bud o 7. hodině večer, v neděli dne 23. červn o 8. hod., dne 28. a 29. června, jakož i 1. čer- vence o 9. hod. večer. Obecenstvo s žádá, aby vždy v ustanovenou h - dinu cvičiště opustilo a tak po- žární i bezpečnostní hlídky usnad- nilo. Rovněž i veškeré hostin budou v tyto hodiny uzavřeny.

Jos Klenk Král Praha Letná

23 article

A dále právem by se mohlo hlásati: »Víee slovanství!«, ale to už by teprve někteří se od vrátili s indignací. Ostatně obě hesla žádala by výklad svůj a zde přece běželo jen o stručné naznačení několika drobných otázek vždy vděčné látky k přemýšlení, o literatuře domáci, vlastní o které lze říci: jest našel Dr. Prokop Haško vec.

doktor Prokop

24 article

Slovanské spisy.

25 article

* Valerij Brjusov: Zemnaja cz. S. Pelěr burk 1907. Brjusov kráčí v čele ruských dekadentů. Znám byl do nedávna jako lyrik silně individuálního rázu Přílomnou sbírkou povídek objevil se prosaikem sty- listou prvního řádu. »Zemská osaz, podivný titulek Pod ním shrnuto sedm povídek jistě ne obvyklého rázu. Autor nevypravuje sám, klade zprávu do úsl svých hrdin a vyniká aměním, přizpůsobit sloh zcela povaze i okolnostem osoby, která má slovo. Nejpo- divnější věci zná postavit tak, že se zdají pravděpo- dobnými V povídce »Republika Jižného kříže« vypravuje novinářský zpravodsj průměrným reporterským slo- hem o strašné katastrofě, jaká stihla stát budoue- nosti na jižné točně. Přišla epidemie, vzpoura lidu všeobečná stávka, luzovláda. Vše líčeno suše, zpra- vodajsky, ale udalosti jsou tak zajímavy a dráždivy. že čienář zimničně hitá stránku za stránkou. — Dne 8. června strašná rána stihla město. Personál ústřední stanice elektrické, zachvácen šílen- stvím, zničil stroje. Elektřina shasla, město, ulice soukromé domy, vše ponořeno ve hlubokou tmu. Ji nému osvětlení než elektrikou tidé v městě nezvykli nevědí si rady. Starosta města, předvídaje nebezpečí, dal nahromadit velikou zásobu smolnic a paliva. Na ulicích zapáleny veliké ohně, množství lidu poděleno smolnicemi. Však slabá světla ohňů nestačila ob- jasnit obrovité průzory hvězdného města, táhnouci se přímočarně do vzdálenosti třiceti a čtyřiceti kilo- metrů, aniž byla s to dosáhnouti svým blykotem do závratných výšin domů až třicetipatrových. Tma padla na město a všechna disciplina se rozvázala.

Brjusov

26 article

Hrůza a šílenství zmocnily se duší. Zdravé nebylo už nijak lze rozeznati od nemocných. Všechny pří- šerné orgie zoufalých duší Povídka je označena datem 1904—05. Dokon- čena-li před říjnovými dny r. 1905, kdy zmatky aa Rusi dostoupily známého vrchole — a okolnosti zdají se nasvědčovati — je autorův dar divinace vskutku obdivuhodný a způsob vypravovatele připomíná arci poněkud Edgara Poč. V jiných kusech sleduje Brju- sov z lehka jiné vzory. Nejraději volí si látku na samé hranici mezi možností a nemožností, mezi stří- zlivým rozumem a zbrklostí, mezi normální polohou a perversí. Z nejtenčejí vybraněných je povídka »V zrcadle« Hrdinka vypravuje, co sama zažila. Od mládí mivala chorobnou zálibu v zrcadlech. Neúnavně obhlížela svůj vlastní obraz, v každém zreadle připadala si jinou, až se ji zdálo, že postavy v zrcadle mají svů život. Dostala velké zrcadlo a zdání se hrozným způ- sobem splnilo. Žena v zrcadle vstala a — pokročila. Druhá naproti musí učinit rovněž. A stala se nutná a přec nepochopená věc. Obě postavy se srazily a — prostoupily se. Vypravovatelka divá se teď ze zrcadla ven na okolní svět. Vše vylíčeno s průvodem psycho- logických dějů.

Hrůza Edgar

27 article

Povídka označena za »manuskript z archivu psy- chiatra«. Thema zbrklé, duševní stav vypravovatelky však sdělen tak přesvědčivě, že čtenář se neodtrhne. S pravou ruskou skromností přiznává se auton v předmluvě bez okolků ke svým vzorům. — Vím dobře, v povídkách »Republika Jižného kříže«, anebo »Teď, kdy jsem se probudil«, je vliv Edgara Poč nápadný, vím, že »V podzemním vězení- spíše připomíná vkusné imitace Anatola France, neži opravdovskou italskou novelu a v »Sestrách« n příklad vím, že jenom opakuji manýru Przybyszew ského. Cltím zároveň, kterak se mi často nepodařilo zachovat plnou jednolitost slobu a kdekoliv se mi udá mluvit vlastní osobou, že prósa moje pozbýv lehkosti i pevnoty, jakéž má neměně zapotřebí, nežl verš . .. Skromnost až nemístná! Přímost sebekritiky je chvalná věc i nutná, však přes to čtenář dobře vy- cítí, kde je vlastní síla spisovatelova originálníh talentu.

Edgar Franc

28 article

* Kretz Fr., Ornamunty slovácké. Uberské Hradiště. Nákladem vlastním. Sešit I. 1907. (S dalším titulem francouzským a německým ) Máme v rukou počátek nové nádherné publikace národopianě: sbírku lidového vyšívání slovenského jež lemuje límce, konce rukávů a vyplňuje vložky na ramenou. Vlastně lemovalo a vyplňovalo. neboť to, co se dnes nosí, je buď v židovském krám koupené vyšívání strojové nebo domácí práce, ale už daleko ne té ceny a té zručnosti v technice, jakou měly výšivky starší. Slovem, i tyto práce valem dnes upadávají a my musíme býti vděční panu Kretzovi, jenž ve svých sbírkách měl před časem největší kolekci těehto rukávcových vložek (nyní přešla do Národopisného musea) a jenž mimo to jich na tisíce měl v rukou a před očima, že se od- hodlal reprodukovati z nich vzory staré, pěkné a ty- pické. První sešit díla přináší 16 vzorů z Kostelan u Uher. Hradiště. Barevný tisk obstarává osvědčený závod Unie, ale nemůžeme zamlčett pochybnost, zdali jsou barvy vždy správně reprodukovány. Bez srovnání s originálem to rozsouditi nelze. Sešit díla stojí 3 K a je nyní věcí našich musejních ústavů škol, aby nenechaly nový záslužný podnik v takové nesnázi jako poslední dílo Jurkovičovo.

Kretz Ornamunt slovácký Jurkovičův Francie Uberský Hradiště Kostelany Uhry

29 article

Nové práne Gorkého a Andrejeva. Maxim Gorkij dlí — jak známo — v zájmu svého zdraví na ostrové Capri. Vzdor tomu, že je churav, ukončil již nový velký svůj román »Matka«. Nové toto dílo jež vycházelo v new-yorkském časopise »Appletons- Magazins«, líčí sociální hnutí po zavraždění Ale xandra II. Leonid Andrejev, jenž jako host dlí u Gorkého dokončil rovněž nové své drama »lgdis sanat« (Ohet léč) nazvané. Ličí v něm život v klášteře, jehot mniši žijí z vykořišťování zázračného obrazu. —š. * Nové drama o Napoleonovi od polského spiso vatele Nikorowicze přeloženo do němčiny Kasi mirem von Rozycki. Drama to má za předmět osuo milenky Napoleonovy, Marie Walewské, a mělo ne polských scěnách neobyčejný úspěch. Dle hlasů kri tiky jest toto drama velice působivé a vhodný pen dant ke hře Madame Sans Gěna.

Gorký Andrejev Gorkij Matek Rozycký Napoleonův Walewská Capri AppletonMagazin San Git

30 article Bibliografie.

Bibliografie. * Jaroslav Vlček: »Dějiny české litera fury«. Sešit šestnáctý. Dílu druhého čásť druhá : Sto letí devatenácté. Nákladem Jednoty českých filologů Tiskem B. Stýbla * »Noviny Mládeže« č. 18 přinášejí příspěvky Dr. Jar. Květ: Pivoňky. Jar. Vrchlický: K otevřen školy. A. J. Glinski: O dcerce dědkově a babině Přeložil Č. Kredba. K. Vettrovský: Ptáci. Dr. R.j Kronbauer: Román českého plavčíka. Zprávy. * Spisy Julia Zeyera. Běžný sešit 285. (postední o 3 tisk. arších se dvěma svěllotiskovými podobiz- nami jako zvláštními přílohami: Julius Zeyer o prof. Jana Voborníka. Nákladem »Unie« v Praze.

Vlček Stýblo Květa Vrchlický A J Glinski Kredba K Vettrovský Pták doktor Kronbauer Zeyer Julius Zeyer profesor Voborník Praha

31 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Terna. Fraška o 3 dějstvích. Naps Jaroslav Balák. Režisér K. Mušek. Mravokárcům se svět nezachová. Sed si stranou v rákosí, řežou svoje píšťalky, pozo- rují po očku život a věčně nacházejí nesrov nalosti. Za starých časů nebývala spravedlnos na světě. Všecko měli v rukou velei páni a kdo se milostivé vrchnosti nezachoval, k ničemu s nedostal. Nezbývalo, než ponapravit trochu ari stokratický řád světa. Provedena operace, až řádu světa v kostech zapraskalo. Stará panstva odklizena na důležitá místa dosazena demokratická společ nost. Ale páni mravokárci vedou dále svoji Není-li hůře, aspoň prý není lépe. Dříve udilel protekce urození pánové a paničky, a lidé k tomu stvoření, líbali jim ruce a trnuli při tom do- konce jistou rozkoší. Dnes rozhodují o místech všelijací strýcové a tety, kořit se jim nepova- žuje už nikdo za rozkoš, ale nieméně, bez do- poručení žádné místečko. A všecko záleží na osobě, která — doporučl. Však to už je »předmluvy« tuze mnoho »Terna« nejsou mravokárná hra! Jen taková pověsť novinku předběhla. Chvíli jen se zdá, že se něco klube jako společenská komedie. Ale jen chvili! Pak venku na ulici spadne někomu nějaký květník na hlavu, přivedou na scénu po- loomráčeného pasažéra, domácí dcera, která by

Fraško Balák

32 article

se ráda vdala, pomáhá mu se zotaviti,« pozná v něm dávného známého a po chvili už víte, n čem s novinkou jste. »Protekční hospodářstvíe je sice thema, ale jen tak, aby bylo kolem čeho navázat řeči a výjevy co možná nevázané. Vskutku se hned také najdou známé dveře, kam se někdo zavře, aby po chvili mohly se srazit dvě osoby, které se nikdy neviděly. A zde cípel dialogu: — Člověče, kdo pak jste — Já? . . . Jsem bratranec rodiny . . — To tedy byste měl znát — Jak pak bych neznal, vždyť je to ma tetička — Není možná .. — Chtěl jsem říci moje . . . maminka .. — Co pak máte nějakou maminku ? Vždy ta osoba je dávno mrtva . . — Víte, já jsem měl vlastně dvě ma minky . . Tak nějak! Nebožtík Šamberk to taks zálibou pěstoval. Část obecenstva může se pro takové výjevy utleuci. Ve druhém jednání je patetická scéna. Žadatel o výpsané místo praktikanta v bance příšel se představit řediteli. Má kvalifikaci, žádal už na mnoha místech, ale všude byl odmrštěn. Také zde nemá naděje. Není v »ternu« a pro- tekci nemá žádnou. Nezbývá mu, že, než záhnout si na život. Obrací se do hlediště, mluvío sociálních převratech, o pohromách, jaké se přivali na národ. Hsozně do opravdy zamýšlená scéna! Na ředitele, směšného patrona, neudělá patetický mladík nejmenšího dojmu. Na diváka — rovněž ne. Výstup neni organicky srostlý s ostat- ním masem látky. Holá pěsť na oko. Žádná úměrnost, žádná jednotná nálada ! Chvílemi i řeknete, autor má přece nějaké smysly pro lepší hru! Episodky jsou skoro venkoncem ži- votny, jsou i dobré nápady a rozběhy na kresb postav. Ale duch, který všecko pojí, nemá kázněl

Šamberk

33 article

Hrdina z prvního aktu objeví se na konci druhého v kanceláři banky jako žadatel o místo s bouli na čele a v cízém fraku. Ředitel p- znává — svůj vlastní frak. Kterak cizí muž přišel ke fraku, je právě vlastním »obsahem« dějstv předeházejícího. Odehrálo se v rodině ředitelově Ředitel domnívá se míti před sebou pověstného defraudanta. Policie sem !. Skandál. Muže od- vedou! Třeti akt si domyslíte. Patrně zakročí sle- činka z prvního aktu, dcera ředitelova. Domnělý defraudant stane se švakrem pana ředitele dostane vypsané místo, ačkoliv nebyl v »ternue Měl — protekci. Nebyli jste už ani zvě- davi. Škoda lepších kvalit hry, že se jen topi v ledabylostech a nevázanostech. Jedno z dvo jiho! buď nevázaná fraška nebo komedie s vál- nou tendenci. Každý druh má svoje předpo klady, svoje požadavky, každý svoji logiku svůj sloh. Každý může být svého rodu uměle- cké dílo. Ale strakatina dojmů všeho druhu jen ledabylo sešitých, třeba o sobě vtipnýeh, nedá jedno ani druhé. Mladý autor, zdí se, má ideály čisté, a vůli dobrou. Sna zkušenost prvního kroku přivede potřebné vzpa- matování. Dámy Benoniová, Danzerová, Pštro sová, Červená, pánové Sedláček, Viener, Steln berk, Mušek učinili pro úspěch hry, co se dal.

Benoniová Danzerová Pštro Sedláček Viener Steln

34 article Eudba.

Eudba. + Zpěvohra. Po úspěšně zakončeném cyklo Smetanově, jenž ode »Dvou vdov« ubíral se jih chronologickým pořadem, svědčii o zdárné výko- nosti našeho operního souboru a také v obecenstvu našel představením »Dalib ra« počínajíc, návštěvy svému významu odpovídajíci, po události na sklonk saisony, původní zdařilé premieře, a po radostnén momentu padesátého provozování nejlepší zpěvohn Dvořákovy, poetické »Rusalky«, dochází řada na letnl zvyšování zájmu pro návštěvu divadelní, na hry po- hostinské. Tak je též schvalujeme, nikoli v saisoně kdy zdají se nám vždy býti jakýmsi vpádem, zkra- cováním vlastní činnosti zpěvoherního aparátu, jeni především má pracovati k povznesení domácího umění. Paní Janina Korolewiezova-Wa rdová tan nám ještě sympaticky na mysli z prvého setkání s s jejím ušlechtilým uměleckým zjevem. Není sic z řádu hvězd, ostňujících první velikostí a virtuosní září, ale umění její má tak milé rysy, vznešené tpt- soby, solidní basí technickou, poesii veškerého pro- jádření, ať zevnějškem půvabným a výrazem před- nesu i umírněné hry, že vždy rádi se 1 ní shledá- váme znovu. Zpívala na poprvé Markétku a vynikl zvláště v zahradní scéně a to jak baladou o král z Thule, tak brilantně podanou šperkovou arila dvojzpěvem s Faustem. Hias pěvkyně zdá se nám, že sesílil. Úspěch nalezla umělkyně u našeho sbe- censtva velice vřelý. Ale proč na českém jevíští ne- zpívá ve své mateřštině? Shlížila by se nám. T mělo by se žádat kontraktně, aby slovanští zpšvád zpívali na slovanském jevíšti slovansky, Z našehe souboru vynikli pp. Mařák a Kliment.

Smetanův Dvořákův Markétka Faust Mařák Kliment Thule Janin Korolewiezův