Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2

2

NARODNÍ LISTY

3

13. června 1907. Císlo 161

4 article

na ulici povalil manželku plukovníka Kornějen- ka, aby ji oloupil, a spokojil se pouze jejím deštníkem, když při ní nenašel ani peněz, an skvostů. Petrohradská porota nenalezla viny n sedlácích Biskupovi a Sobolevu, kteří chtěli spá- chati násilí na Kuzněcové a rozdrobili jí hlavu kamením, když jim odporovala. Podobných případů bylo by možno zazna- menati na desttky a na sta. Na druhé straně ale soudcové z lidu jsou krutě přísni při samosoudech (lynchování). Zlo děje, lupiče, paliče, kteří přímo je poškodili ubíjejí nejkrutějším způsobem. Často se ani o spáchané vině nepřesvědčí a lynchují pro pouhé podezření. A trestají tak nejen zloděje nýbrž i drobné zlodějičky. To vše jsou známky, že v mravných poně tích ruského lidu nadchází úplná anarchie. Vro zený jeho cit pro spravedlnost, kterému nás na učili obdivovati se slavní ruští beletristé, ná leží už minulosti, „staré Rusi“, na jejíž míst- se dere „mladá Rus“ — nekonečná mravná spélečenská spousta.

Biskup Sobolev Kuzněcová Rus

5 article

Hnutí jiho-francouzských vinařů nabývá tak hrozivého rázu, že se stává záleži tosti velkého významu nejen sociálního, ale i politického. Marcellin Albert, prostý občan z vesniee Argellieru, stal se rázem jednou z nejznámějších osobností francouzských od té chvíle, co se po stavil v čelo nespokojených vinařů v jižní Francii V Argellieru začal Albert agitaci a rychle získa obec a okolí. Zařídil výbor pro hájení poža- davků majítelů vinic, ze všech stran dobýva příspěvky pro výdaje agitační a hnutí rostlo jak lavina. Albert, jenž je stejně poctivý jako vý mluvný, docílil, že se nespokojené obyvatelstv jiho-francouzské schopilo k takové akci mass, jaká zřídka kdy se udála.

Albert agitace Albert Francie Marcellin Albert

6 article

Beziers, Terpignon, Carcasson a Montpellie jsou hlavními středisky obrovské agitace a půso biště Albertovy činnosti. Byly uspořádány shro- máždění a průvody nespokojených, jichž se zúčastnily statisíce lidí. V Montpellieru mohl Albert hrdě prohlásiti, že mluví jménem 800.000 lidí. Příčina tohoto nesmírného a rychlého úspěchu energiekého agitátora je jeho čilý jasný program. Albert hlásá, že vinařům ved se špatně, tak špatně, že vláda musí jim po- moci. Neučiní-li tak v čas, nebude lid jiho- francouzský platit daně a obecní rady zastavo svou působnost. To je velmi jednoduché. Alber neuznal za vhodné nějak podrobně naznačovat a odůvodňovat požadavky vinařů. Jsou mu lho stejny příčiny krise a nestará se o prostředky. jak ji odstraniti. Vláda má povinnost zakročiti proti krisi a pomoci lidu. Nepostará-li se, aby lid netrpěl hlad, bude vládě vypovězen boj. Z počátku podceňovala vláda i tisk hnut v jižní Francii. Na počátku května, kdy hnut vypuklo, byl politický svět příliš zaujat sněmov- ními debatami, v nichž šlo o existenci kabinetu Clémenceanova. Do té politické vřavy slabě jen doléhal hlas roztrpčeného obyvatelstva jiho- francouzského. Z počátku se nikdo nestaral nepokoje na jihu, vláda jim vážněji nečelila.

Carcasson Montpellie Albert Montpellier Francie obecní rada

7 article

Ale když v Careassonu Albert promluvil roz hodně jménem massy několika set tisíc oby vatel, objevila se celá vážnost hnutí. Teď teprve finanční ministr Cailla u spěchá, aby předložil sněmovně zákon, jímž se má pomoci vinařstvl, zejména tím, že se zne- možňuje užití eukru k falšování vína. Ale záko nedostačuje vinařům, kteří žádají mnohem více a způsobuje nespokojenost cukrovarníků. Povážlivé zprávy docházejí z Paříže o po- měru armády k nespokojeněmu lidu, Vojsko sympatisuje s obyvatelstvem, jež hrozí výtrž nostmi. Generál Bailland, velitel 6. armádníh sboru v Montpellieru, oznámil důvěrně ministr vojenství, že v případé srážky s vi naři není možno spoléhati na po slušnost vojá ků. Dále oznamují některé žurnály oposiční, že vojácí 2. zákopnického pluku v Montpellieru v neděli zpěčovali se opatřiti se polní výzbrojí a prohlásili, že ne- zakročí proti vinařům. Vojáci způso bili výtržnost, při níž byli ztýráni dva poddů stojníci a jeden důstojník byl ohrožen. Z Careassonu se oznamuje, že celá munipiciální rada odstoupila. Clovis Hugues. Bývalý poslanec Clovis Hugues, jen včera zemřel, byl zajímavou osobností francouz ské sněmovny, kde patřil k nejtemperamentněj- ším a nejradikálnějším řečníkům. Narodil se 3. listopadu 1851 v Menerbesu a již jako 18letý jinoch psal politické články do republi

Albert Bailland Clovis Paříž Montpellier Menerbes Cailla

8 article

kánských žurnálů. Pro článek, uveřejněný ve »Fraternité« r. 1871 byl vojenským soudem odsouzen na tři léta do žaláře. Když odpykao si trest, založil v Marseilli radikálné socialistický list »La jeune republique«. R. 1881 byl zvolen do sněmovny, kde zasedal do r. 1893 a to vždy na krajní levici. V posledních letech s vzdal politické činnosti. Po nějakou dobu byl též přivržencem Boulangerovým. Clovis Hugues byl literárně činným. Psal básně, z nichž mnohé dosábly značné popularity. Jeho manželka, sličná dáma, zabývající se sochařstvím, stala se hrdin- kou trestní aféry, jež způsobila sensaci po cele Evropě. Pokoutní žurnalista Morin napadal surovými články čest paní Huguesové. Byi od- souzen na 2 léta do vězení. Odvolal se a nové ličení bylo určeno na 27. listopad 1884. N schodišti paláce spravedlnosti setkala se paní Huguesová s Morinem, jejž skolila ranou z re- volveru. Porotci osvobodili paní Huguesovou, která tehdy patřila mezi nejpopulárnější osob nosti Paříže.

Boulangerův Clovis Morin Huguesová Marseille Evropa Paříž

9 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Širší výkonný výbor národní strany svobodomyslné má schůzi dnes o 10. hodině dopolední v místnosti klubovní v II. patře domu Besedy měšťanské. — Akční výbor národní strany svobodo- myslné měl včera odpoledne schůzi. Byly v n připraveny návrhy pro dnešní schůzi šíršího výkonného výboru strany. — Nad rozsudkem „Máje“, proneseným o klurikální denunciaci ve valné hromadě mi- nulé neděle, nemůže se arcibiskupský orgán do- sud nijak zkonejšiti. Poučení, jakého se tu do- stalo křepkým donášečům na středoškolské pro- fesory, šlo patrně hodně hluhoko pod kůži, bylo by jen záhodno, aby se tu setkalo s kýže- ným léčivým účinkem. Je k tomu cvšem malá naděje, soudě podle názorů, projevených v kleri- kálním denníku ještě včerejšího dne. „Čech“ vytýká totiž — středoškolským profesorům „směšný stihomam“, uznali prý za dobré upo- zernit na sebe o volbách, a když prý jsou zato hnánik zodpovědnosti, se směš nou naivností křičí: „Jsme denuncováni“. Poně vadž nejprolhanějším tiskem světa musí bý- právě tisk sloužící „duchu a pravdě“, t. j. kle- rikální, lže i „Čech“ všude, kde se mu nedo- stává pravdy. Dosud nikdo nebyl hnán k zod- povědnosti a také nikdo nekřičí: „Jsme denun cování!“ Věc se má takto: Klerikální orgány

Čo národní strana výbor národní strana svoboda strana

10 article

„Týden“ a „Čech“ vyzvaly, a to zeela nepo- krytě úřady a úřadní orgány, aby hnaly svobodo- myslné středoškolské profesory nejen k zodpe- vědnosti, ale také k disciplinárním trestům, za oprávněný čin, jehož svobodu zaručuje každému státnímu občanu státní základní zákon o volném prcjevu mínění. Neobsahuje-li projev mínění žádné zločiny, ve speciálních zákonech vytčené. nesmí býti za něj nikdo žádným způsebem tre- stán, naopak zákon spiše tresce toho, kdo ji- němu ve volném projevu brání jakýmkoli způ- sobem vydírání. Že středoškolští profesoři, kteř podepsali známý volební projev, nemohou býti za projev ten podle žádného zákona poháněni k zodpovědnosti, tím měně pak trestáni, vědí dobře i „Týden“ i „Čech“, ale vědí také dobře. že existuje přece jedna cesta, kterouž je možno černému spáru trhnouti na nenáviděné hlavy pro- fesorské. A to jest cesta disciplinárně kárná, ono pověstné útrpné řízení, jehož vyšefřování rozsudky dějí se neveřejně a z největší části by ani světlo veřejnosti nesnesly. Celý svět ví, tou že možno podřízenému otráviti celý život, nejrůznějšími šikanami v postupu, pře- sazení atd. bez udání jiných důvodů, než „slu- žebních ohledů“. Neni ohavnějšího a pro právní povahu nějakého státu smutnějšího fakta, než když se politická strana nějaká zmocní ke svým agitačním cílům tohoto disciplinárního aparátu a když jí ho stát propůjčuje k uepání nepoho- dlných úst jednotlivců, anebo celých zájmovýel skupin. Toho chtěli klerikálové do ciliti v Čechách, v Praze v příčin středoškolských profesorů zakr - čením svého tisku, tedy činem podlým jak se všeobeeně označuje, a jak jsme jej ozna- čili i my: denuneiací. „Čech“ hájí se.

Čo Čechy Praha

11 article

bera útočiště k masce hlouposli, jak to bývá už v žurnalistice určitých kategorií zvykem, i pravi že ani on, ani „Týden“ „nespáchaly nic nečest ného, nýbrž jednaly jako muž a občan v práv- ním státě, dovolávajíce se příslušných úřadů. aby rozhodly. Nečestným a ve slušné společnosti diffamujícím počínáním jest už, dovolávati se úřadů na politické provinilce i tehdy. když dopustili se činů podle platných zákono skutečně trestných, nejhanebnější de- nunciací však jest dovolávati se jakékoli výkon- né moci státní na odomstění určitých politických činů, před zákonem úplně bezůhon- ných. A toho se dopustily i „Týden“ i „Čech“ „Čech“ má ostatně i tolik drzosti, že srovnávaje

Čo

12 article

tvrdí, že „N. L.“ jsou v národě českém prvním donunciantem, neboť den jako den kárají prý různé nepřístcjnosti a dovolávají se úřadů, aby proti nim zakročily.“ My dovoláváme se úřadů výhradně v zájmu veřejného práva národního i jednotlivců, my voláme úřady ke konání po- vinnosti proti vyloženému bezprávi v kaž- dém ohledu tam, kde úřady nekonají povinnost svých z jakékoli příčiny, nejčastěji tam, kde po- vinnost svou nekenají z důvodů politických. Jen mrtohlavý klerikál může srovnávati na př. náš rozhorlený výkřik k zákonu na př. naproti ervě nickým ukrutnostem, kde zběsilý Němec ubij Češku v útěžku, se svou tak zbabělou jako ne- stoudnou denunciací mužů, p octivě boju- jícich za svůj politický program proti politickému programu kleri- kálnímu. K tomu účelu vycházíme, vychá- zl-li za účelem podlé denunciace „Čech“ a „Tý- den“, jest nutno potírati oba všemí počestnými prostředky. Naší povinností jest, vyzývati k to- mu všechny slušné živly v národě, to jsme uči- nili. Vyhovělo-li pak v té příčině české spisova telstvo v „Máji shromážděné, a to jednohlas- ně, budiž mu za to nehynoucí čest i sláva i n áš dík za skutek povzbuzující v činnosti, která neni pro nás bez osobních příkoří a utrpenl, jež ovšem vyváží vědomí, že a ipoň spisova- telstvo dostavilo se na mlsto, j ež mu v národě náležíl Na prvníl

Němec Češka Čo

13 article

— Ve včerejší schůzi zemského výboru království českého vyřízena byla mimo jiné též zajímavá záležitost školská. Náhradní člen zem výboru (zastupujíci kanovníka dra. Buriana) kr Wallis navrhl jako zpravodaj, aby zemské školní radě byl vysloven souhlas s tím, aby soukrom měšťanská škola pro dívky v Chrasti (u Chru- dimi) převzata byla do správy veřejné, aby však správa školy a učitelstvo ponecháno bylo horažďovické kongregaci školských sester, jíž škola ta náležela. Proti tomuto návrhu vyslovil se přísedící Adámek a poukázal na to, že návrh zpravodajův odporuje školskému zákonu zemskému z r. 1875; přisedící Adámek navrhl pak, aby správa školy, o kterou jde, spojen byla se správou veřejné školy pro chlapce. Návrh přísedicího Adámka byl přijat větši- nou thlasů; proti němu hlasovali pouze hr. Wallis a přísedící hr. Schönborn. — V dal ším průběhu schůze byla vzata na vědomí zpráva přísedicího dra. Eppingra o seh ů z zástupčů zemských výborů všech zemi předlitavských. — Po návrhu přísedíetho hr. Sehönborna bylo usneseno vy- dati okresním výborům cirkulár o provádění zákona o ničení š ko- dlivého hmyzu. Usnesení to odůvodněno je zkušeností, že letošního roku objevil se v zemi v množství nápadně velkém. — Mlim to byla ve včerejší schůzi zemského výboru jmenována řada úradníků; ředitelem účtárny jmenován byl vrchní účetní rade Maydl; praktikantem Zemské banky jmeno- ván soudní auskuliant JUDr. Albert Keclík. zástupei přednostů pomocných úřadů jmenování byli adjunkti Jindř. Elster, Frant. Rang Leop. Richter.

Adámek Schönborn Sehönborna JUDr Keclík Jindřichův Elster František Richter Wallis Chrast Chr

14 article

— Sjezd učitelstvu hospodářských ško zemí koruny české koná se v neděli 23. červn t. r. o 10. hod. dopol. v místnostech akciového pivovaru v Přerové. Program: 1. »Organisac práce hospodářského učitelstva«, v rozhovo uvede prof. Basil Macalík. 2. Volný rozhovor o současných otázkách školských. Den pře tím, 22. června 1907, bude míti Jednota učiteln hosp. škol v markrabství moravském řádnou valnou hromadu. Hodinu před valnou hromadou koná se výborová schůze. — Požadavky dělnictva a zřízenců pražských elektrických podniků. Sdělili jsme již, že dělnictvo. zaměstnaně v dílnách pražských elektr. podniků, kte- ré domáhalo se již roku 1905 zlepšení svých hospo- dářských poměrů, podalo opět dne 30. prosince 1906. a sice dělníci ze strojovny a kotelny, žádost za 209 přídavek ke mzdě, jáko přídavek draholní a příby- teční. Když do konce května letošního roku nedostalo se jim na tuto žádost zádné odpovědi, tu po uplynut 5 měsíců odpověď urgovali - přáním, by se jim od- povědi dostalo do 10. t. m. Při té příležitosti znov si podali také dělníci z ostatních oddělení tentýž po- žadavek. Dne 10. t. m. obdrželi žadatelé od správní rady následující odpověď: „Správní rada měst. elektr.

profesor Macalík

15 article

podniků, vyslechnuvši ve schůzi ze dne 10. června 1907 zprávu o požadavcích zaměstnaného dělnictv v jednotlivých odvětvích podniku v příčině zvýšení mzdy a úpravy služebních poměrů, jakož i o poža- davcích zřízenců, tlumočených ve zvláštním pamět- ním spise a mimo to ve zvláštní žádosti, podepsané jednotlivými zřízenci, prollašuje předem, že velice nelibě se jí dotkl nesprávný způsob, jimž dělnictvo domáhá se splnění těchto požadavků, jelikož totos dokonce předpisuje téměř t pohrůžkou pevný den kdy splnění těchlo nastati má. Nicméně, přihlížejíc k nepřiznivým poměrům druhotním vůbec, nehodlá tentokráte pro tento nesprávný způsob dovozovat z toho pro své zaměstnané žádných nepříznivých důsledků a nezaujímá také proti požadavkům před- neseným stanovisko úplně zamitavé. Veškeré poža- davky zaměstnaných, zejména také i požadavky zří- zenců dráhy, zvlástním pamětním spisem, jak uve- deno, správní radě předložené, jakož i požadavky podůradníků dráhy musí však zevrubným kalku- lováním býti provedeny a na základě výsledků těcht

16 article

kalkulací společně řešeny. Zevrubné kalkulace tyt dala správní rada s uspíšením prováděti a po pro- vedení jich o požadavcích veškerých zaměstnaných rozhodne, což ovšem vzhledem k obsáhlosti a oblíž- nosti materiálu bude možno teprve v měsíci září příiežitosti jubilea 10letého trvání městských elektr podníků. Při tom zajisté správní rada, jak a jistotou své zaměsinané ubezpečiti může, požadavkům za- městnaných, pokud je shledá oprávněnými a poku fmanční síly podniku dovolí, blahovolně vyhoví. V příčině úpravy koupelen a jídelen pro zaměstnané zmocnila správní rada p. hospodářského inspektora, nám. předsedy Varvažovského, aby příslušná opatření ihned provedl. O tom se dává zaměstnaným k rukám důvěrníků na základě usnesení správní rady měst. elektr. podníků ze dne 10. června věděti. Rteditelství měst. elektr. podniků. Vodička.“ — Odpověď tato dělnictvo neuspokojila a ve schůzi, konané dne 10 t. m. večer usnesli se na následující resolucit

Varvažovský Vodička

17 article

„Dělnictvo z dílon pražských elektr. podniků, shro- mážděné v plném počtu na schůzi v místnostech pivo- varu v Bubnech, vyslovuje s odpovědí správní rady svoji hlubokou nespokojenost, poněvadž opět jes dělnictvo odkazováno, jako již mnohokráte před tím na dobu pozdější, vzdor tomu, že správní rada v své odpovědi sama uznává, že za nynějších drahot- ních poměrů úpravy mzdy dělníků nutně jest třeba Zdá se, že pání ve správní radě nechápou, že, má-li nějaký podnik prospívat, musí se zvláště opírat spakojené dělnictvo, kdežto od dělnictva nespoke- jeného, roztrpčeného, není možno očekávat, aby svojí práci vykonávalo s chutí a energií, čímž podnik sán pak nejvíce trpí. Nechť jen páni nezapominají, že kdo seje vítr, sklízí bouři. A jednání správní rady vůči dějnictvu jest s to, vyvolat takovou bouři, na jejíž utišení by pak již nestačily celé sudy slibů správní rady, dělnictvu činěných. Dosud jest čas, aby věci byly napraveny. Nenajde-li ale rozumější a dělnictvu příznivější názor ve správní radě vrchu, pak necht pání také nesou plnou zodpovědnost za věci, ktere přijíti mohou. Teliva trpělivosti dělnictva jest napnule na nejvyšší míru, dost malý otřes a tato praskne.

Bubno

18 article

Budou míti páni tolik rozumu, by tomu zamezili?“ Resoluce zaslána správní radě elektrických podniků — Americané do Prahy. Dle novinarských zprá přibude jedna z amerických výp ra dnes, ve čtvrtek, o 3. hod. odpol. na nádraži státní dráhy v Hybernské ulici. Slavnostní výbor sletový spolu s ubytovacím dostaví se proto hro- madně na nádraží, aby uvital přibylé hosty. — Oděvnictví na komorní jubilejní výslavě Praze 1903. Ustavující schůze vystavovatelů, přihlá- šených ke skupině mužského i ženského krejčovství vo výstavním pavilonu oděvnictví vyhrazeném, ko- nala se dne 7 t. m. Zůčastnilo se jí 42 z přihlá- šených 70 vyslavovatelů; projednány byly došlé při- hlásky a schválen dosavadním, prozatímním výborem navržený plán úpravy exposice této podskupiny, zá- ležející v první řadě v předvedení životných a umě- lecky provedených výjevů ze života rodinného, spole- čenského, sportovního atd. pomocí interieurů a figu- rin: vedle toho volno jest vystavovatelům zúčastnit se také exposice ve vitrinovém oddělen, pavilonu oděvnického, při čemž setrváno na požadavku, aby z pravidla vitriny byly na náklad vystavovatelů po- řzeny správou výstavní dle jednotně, výstavním ar- chitektem navržené úpravy, kteréž úpravě vitriny výminečně vystavovateli samými pořizené, musí se přizpůsobiti. Na to zvolen byl definitivní výbor pod- skupiny krejčovské, v němž zasedají pp.: předseda

Praha hybernský ulice komorní jubilejní výslava

19 article

Matčj Novák, starosta společenstva krejčí staroměst- ských v Praze, místopředsedové Fr. Matějovský, dv krejčí v Praze, Alois Náhlovský, pánský krejčí, čler sboru obecních starších v Praze, zapisovatel Frant Voršilák, tajemnik společenstva krejčí v Karlině, př- sedíci výboru pp.: Jan Franz, místopředseda spole- čenstva krejči novoměstských v Praze, Kliment Ada- mec, starosia společenstva krejčí malostranských Praze, Jan Putík, starosta společenstva krejčí v Kar- líně, Frant. Braboc, krejčí v Žižkově, Karel Svo- boda, předseda krejčovské tržnice na Král. Vinohra- dech, Vendelín Mottl, c. k. dvorní krejčí v Praze Karel Dědic, damský krejči v Praze, Karel Čermák ženský krejčí v Praze, Emanuel Bělský, továrník Kutné Hoře, Václav Kuchynka, starosta společenstva krejčí na Kladně. Předním úkolem nově zvoleného výboru bude, sestaviti nejděle do konce tohoto měsíce definitivní rozměr plochy, došlými přihláškami za- brané, načež po dodání příslušného materiálu se strany ostatních podskupinových výborů skupiny oděvnické v téže lhůtě přikročeno bude slavební sprá- vou výstavní ke sdělání definitivního plánu na stavbu pavilonu oděvnického. Upozorňujeme výslovně n tuto okolnest s doložením, že ku přihláškám, které by po případě ještě nebyly podány v nejbližších 14 dnech, nebude více lze přihlížeti. Páni vystavovatelé kteří k výstavě se sice již přihlásili, dosud však nezaslali formální přihlášky na příslušném formuláři jejž lze si ve výstavní kanceláři vyzvednouti, a ne- zaplatili zápisného 20 K, vybízejí se rovněž, aby tal v téže lhůtě učinili, aby k jich přihláškám mohl být vzat zřetel.

Matčj Novák Matějovský Náhlovský Voršilák Jan Franz Putík František Karel Svo Král Mottl Karel Dědice Čermák Bělský Kuchynka Praha Francie Karlin Kara Žižkov Kutná hoře Kladno Kliment Ada malostranský Praga

20 article

— Lhůta k prohlášení ke všaobacné daní výděl- kové pro šesté období ukládací (roky 1908 a 1909 z podniků dani výdělkové podrobených, dne června 1907 daní již předepsaných, stanovena do 31 července. Prohlášení k dani výdělkové mohou byt podána písemně neb protokolárně u úřadu pro berně I. stolice (berní správy, okresního hejtmanství), jehož obvodu má daň býti předepsána. — Lékařská prohlídka dětí, pro vyslání na Česko feriální osady určených, konati se bude v tomto po řadu: ve čtvrtek 20. června dostaví se veškeré po volané dívky škol pražských a měst sousedních. v pátek dne 21. června žáci veškerých středních škol a žáci obecných a měšťanských škol pražských v sobotu dne 22. června žáci všech obec. a měšť. škol z obcí a měst ostatních (Karlína, Vinohradů. Smíchova, Košíř, Žižkova, Vršovic, Vysočan atd.y Prohlídka koná se vždy o 5. hod. odpol. v I. patře měšť školy dívčí ve Školské ulici v Praze a dostav se k ní pouze hoši a dívky, kteří budou již v nej bližších dnech školám oznámeni. Vyřízení žádost o přijetí za náhradu neb zdarma stane se později písemně. Bez sčitacího archu nikdo nebude připuště ku problídce. Reditelství a učitelské sbory se žádaj o přesné vyplnění rubrik na listech sčítacích a o po- učení dětí dle přílohy, která se zašle se sčítacími listy.

Česko Karlín Smíchov Košíře Žižkov Vršovice Vysočany školský ulice Praha

21 article

fysiologického ústavu prof. Mareše. Pan docent dr. Babák a asistent dr. Foustka demonstrují pro- jekčním přístrojem. — Výlet Spolku českých lěkařů do Luše k návštěvé Hamzova sanatoria koná se v neděli 23. t. m. Přihlášky možno učiniti v týdenní spolkové schůzi nebo jednateli spolku nejpozdějí do 21. t. m. (dr. Libenský, Štěpánská ul. 40).

profesor Mareš doktor Babák Foustka Hamzův Libenský Luš štěpánský ulice spolek český lěkař

22 article

— Král. česká společnost náuk (třída malh.-pří- rodnická). V pátek dne 14. června o 5. hod. předloži třídní tajemník práci p. prof. V. Junga: „Kompla nace šroubových ploch přímkových, jichž řídící kužel jest točný“. — Prof. dr. B. Němec předloží práci p. Stra- ňáka: „O Myxomycetech jeskyní moravských“ — Plírodovědecký shor Musea král. českéla konal 24. m. m. za předsednictví řed. J. Kořenského schůzi, ve které schváleny účty za minulý rok a vy- řízen rozpočet na rok 1907. Úděleny při tom menší subvence na sbírání a studium některých skupin české fauny a zkamenělin. Na to prof. dr. Ant. Frič přednášel o své letošní cestě na jih. Líčil geol. profil, jaký se jeví na nových tratích ze Selztalu do Gorice, jež značně zkracují cestu z Prahy na Terst a Italii, nastínil obraz fauny a flory v okoli Nervi, kdež po delší dobu se zdržoval, a přičinil několik poznámek o musejích, jež na zpáteční cestě navštívil (Milán a Inšpruk). Pan předseda řed. Kořenský věnoval vzpo- mínku právě připadajícím 200letým narozeninám pro- slulého Linnča, načež p. prof. Cyr. ryt. Purkyně před- nášel o některých památných zjevech z českého di- luvia. Zvláštní pozornost při tom věnoval vertikál- nímu rozčlenění českého diluvia a v něm konstato- vaným analogiím se čtyřmi glaciálními epochami, s znanými v Alpách, s tím souvisícím terasám ře a štěrkovým nánosům, v různé výši nad nynější hladinou se nacházejícím. Dále vysvětlil profil diluvia u Doudlebců v okolí Plzně, a promluvil o původu některých druhů diluviálních hlin, zejména loessu čili spraše. Debaty o tom předmětu zúčastnili se prol.

Král profesor V Jung Němec J Kořenský doktor Antonín Frič Nervi Kořenský Cyr Selztal Gorica Praha Terst Milán Alpy Plzeň Plírodovědecký shor muzeum král

23 article

Frič a Kořenský. Na to demonstroval adjunkt musea p dr. Perner odlitky obrovských lebek třetihorních ssavců z Fayumu v Egyptě. Předloženy byly zkame: něliny z nově objeveného naleziště pásma D—du Zlejčiny a fosforitová koule s krystalem galenitu uvnitř z Ru.ka, kterou daroval museu p. inž. Fiala — Ústřední spolek českých profesorů v Praza pořádá v sobotu dne 15. června o 5. hod. občasnon schůzi v c. k. reál. a vyšš, gymnasiu v Křemencové ulici (Praha II.). Program: „Polřeba školních lékařů a nezbytnost vyučování hygieně na střední škole.“ Re- feruje p. MUDr. Vítězslav Smutný. — Výlet do Ifebenic, pořádaný v neděli dne 9. t. m. Klubem vlast. přátel dra. Paříka a Třebenicka v král. hl. městě Praze za hojného účastenství členů Řemeslnickc-živnostenské besedy a Besedy „Dobrov- ský“ vydařil se velmi pěkně. Vybraná společnost vý- letníků, mezi nimiž byle četně dam, uvítána byla při příchodu do Třehenic sborem obecního zastupitel- stva se svým starostou p. Janem Kalousem v čele který tlumočil díky českého obyvatelstva města Tře- benic za návštěvu, slibuje přítomným, že třebeničtí Čechové neustanou hájiti rodnou českou půdu svou proti přívadu německému a to tím spiše, když vidí, že jest při nich tolik upřímných přátel a velká česká veřejnost. Na uvítání to odpověděl posl. pan JUDr.

Frič Kořenský doktor Perner Zlejčina Ing Fiala MUDr Smutná Pařík Třebenicko Kalous Čecho JUDr Egypt Křemenec ulice Praha Ifebenice Řemeslnickce

24 article

Karel Baxa. Výprava odebrala se pak ke hroby vel- kého vlastence dra. Václava Paříka, kdě rovněž pro- neseny byly zmíněnými pány případné řeči. Př řeči místopředsedy Klubu vlast. přátel dra. Paříka p. Tom. Bureše, který připomínal heslc zemřelého vůdce Čechů třebenických dra. Paříka o „poctivém konání vlasteneckých povinnosti“, bylo zříti mnohou slzu. Byl to okamžik nevýslovně úchvatný. Po tom prohlédnuta byla továrna na ovocné konservy firmy V. Kraupner. Moderní zařízení a výkonnost této továrny překvapily všeobecně a jest si jen přáti, aby naše uvědomělé hospodyňky, od nichž existence to- hoto jediného a ryze českého podniku závisi, výrobky Kraupnercvy továrny odebíraly a tím své vlastenecké smýšlení dokumentovaly. Po společném obědě na- vštívena zřícenina starobylého hradu Košťálova. Za krásného večera nastoupena pak cesta dílem povozy a dílem pěšky do Lovosic. Požitek krásného toho vý- letu a návštěvy ráje české země Tiebenicka byl však přece jen rušen vědomím, že účastenství z české strany nebylo tak imposantní, jak by toho repre- sentace česká vyžadovala, neboť s politováním musí se konstatovati, že Němců, kteří v tentýž den pořádali do Třebenic trucvýlet, dostavílo se šestkráte tolik, co českých výletníků. Lze však vše napraviti, nebot

Baxa Pařík Tom Bureš Čecho V Kraupner Tiebenick Němec Košťálov Lovosice Třebenice

25 article

Klub vlast, přátel dra. Paříka zamýšlí v září t. r. pořádati opět výlot do Třebenic, ku posilnění t- mější české posice a zve českou veřejnost již nyní k hojné účasti. Předběžné přihlášky přijímá již nyní klub ve Spálené ulici „u Brejšky“. Jízdné bude malé, když se přihlásí nejméně 300 osob do 15. srpna t. r. jinak musí se použíti zábavního rychliku do Lovosic za K 4.40 za osobu III. tř. tam i zpět — Zvláštní vlak z Prahy do Turnova vypraví žižkovská odbočka Zemské jednoty zřízenců drah v král. českém v neděli dne 16. června 1907. O- jezd z Prahy v 6.30 hod. ráno, příjezd do Turnova v 9.29 hod. ráno. Odje 1 z Turnova v 9.05 hod. večer, příjezd do Prahy ve 12.12 hod. v noci. Cena jízdy tam i zpět 3 K. Lístky lze si koupili: u Josefa Sänze, vrátného společnosti státní dráhy, u p. Jos.

Pařík Brejšek Sänz Třebenice Spálená ulice Lovosice Praha Turnov státní dráha

26 article

Bauera, vrátného na Františkově nádraží, v restau- raci u p. Anderla „Na Sklenářce“ v Karlově tříde č. 22, v české budějovické pivnici u p. Králíka v Ce- letné ulici v Praze. Listky prodávají se až do s- boty večer do 8 hodin. Po příjezdu do Turnova ob- čerstven v restauraci p. Barthy „U nádraží“. O 1/411 hod vyjde první proud, o 11. hod. vyjde druhý proud. oba z náměstí. Pochod Soboteckou ulicí na Hlavatici, odtud pak lesem na památný hrad Valdštýn, kolem hájovny na Skalní město, na Marianskou a na Hru- bou skálu, Myší dirou do Dračí skály a do lázní Sedmihorek pak do Podháje, kdež odpočinek. Na večer odjezd ze stanice Sedmihorek do Turnova. Jizdu ze Sedmihorek do Turnova jest každý povinen sám si zaplatiti. Kdo si přeje z Podháje do Turnova jti pěšky, nechť se přihlásí u některého člena výboru. — Zvláštní vlak z Prahy do Roudnice a zpět s vycházkou na věkopamátný Řip vypravi Zemská jedneta zříz. drah v král. českém, odb. Praha VII. v neděli dne 7. července t. r. Pořad: Dopol. vycházka na Řip, odpol. prohlidka města, zámku a jeho sbírek. Listky lze obdržeti u p. Jos. Sähze, vrátného rak.-uh. spol. st. dráhy. Hybernská ul., a u vrátného v Pražské městské spořitelně, Uhelný trh; v Praze VII.: up. Jos. Biedermanna, Skuherského ul. č. 739, u p. Rud. Davida, galanterní obchod. Rudolfova ul. č. 841, u p. Ant. Klacla, Plynární ul. č. 487; na Smíchově:

Bauer Králík Barth Biedermann Skuherský David Klacl Františkov nádraží Karlov tříde Praha Turnov U nádraží Valdštýn lázeň Sedmihorky Podháj Sedmihorky Roudnice hybernský ulice Rudolfov ulice Smíchov

27 article

ného způsobu zpracování, jako svět Poesie, vysvět- luje jednak dramatický tmel, jejž tento živel tvořía svou sázkou a zápasem s Poesií udržuje v drama- ticky křebounké jinak látce, jednak okolnost, že i hmola, hterouž Satyr se svou družinou zosobňuje, není než částí téže přírody, z níž vychází Poesie, a že na konec i ona uzná vítězství její. Oba živly skladatel zpracoval s největší láskou, ba s nadšením umělce pantheisty, vidoucího všude v přírodě duši. Vždyť i representanta poesie mezi lidmi dává n konec měniti se ve strom a splývati tak a přírodou. s duchem věčnosti. Našel v tom všem plno nej skvostnějších nálad, pino vzácné a sugestivní poesie tónové, uhodil pro celý ten svět vidin a nejvzneše- nějších pomyslů na výraz schopný sledovati vzlet těchto myšlenek.

Satyr

28 article

Bylo tu však nebezpečí. Nestane se tolik poetické abstrakce, krásy bez těla a pozemské krve na konee unavujícím? Neumdlíme při tom ustavičném letu mezi pojmy? Vždyť ještě k tomu jediný průbojník a zástupce Poesie mezi lidmi je chorý bolestín, při němž nevidíme činorodé síly, jíž dovedl by sám ví- těziti v boji poesie a prosy . . . Skladatel bylsi vědom úskalí. A proto vybavil druhý svět díla, svět všednosti, celou životností, jaké jen byl mocen. Pro tento svět neuvedl v činnost žádných samostatných motivů, jen na kolik motiv zlata sám téměř od sebe ohebně poddal se k utvaření melodickému. Zásadně nastupuje tu vláda uzavřených forem, věta homo- fonní, rythmy ponejvíce taneční, harmonie nejobvyk- lejší, melodika kupletového rázu. Některým posuzo- vatelům zdá se, že skladatel zachází tu v líčení ba- nálnosti příliš daleko. Ale myslim, že učinil tal s plnou rozvahou a vědomím zodpovědnosti. Báseň, jež není dramatická a na jevišti přec chce žíti, musí přirozeně hledati si nové podmínky své existence. Nezbyly jiné, nežli antithesa, kontrast. nežli proti tónu vážnému, poeličností unikajícímu skoro až v éther, položiti tón tronie a satiry, zvonici rolničkami, pestrý a tučný v nánosu barev, parodu- iící banálnost třeba s nebezpečím, dotýkati se jejího

29 article

prahu. Transcendentálnost hudby prvého světa přím vyžadovala takovouto až makavou realitu světa druhého. Básnická spravedlnost byla by ovšem vy- žadovala, aby svět skutečný nebyl tak venkoncem nepříznivě líčen, avšak to spadá na účet textu. Hudba při daném podkladu dějovém mohla již jíti jen jedinou cestou, kterou skutečně šln. Právě v tom spojení obou protilehlých živlů. v té dovednosti, s jakou skladatel ovládl oba póly vznešenost i banálnost, tuto ovšem se satirickým záměrem, vidím originalitu díla. Ladislav Prokopje v základu vloha eklektická. Co chvili můžete se přesvědčiti o vzorech, jež naň působity. V operní prvotině jeho je to zvláště Wagner, z domácích vzorů Smetana a ještě spíše Fibich. Wagner působil hlavně ideově, v motivické struktuře, v principu dramatickém, ať týká se situace, nálady, charakteri- stiky, či slova, deklamace. Avšak i na výraz měl

Ladislav Prokopje Wagner Smetan Fibich

30 article

Wagner často vliv, co se smyslné žhavosti a roz- touženosti týče, a tu dal se mladý skladatel zvláště orchestrálním mordentem Wagnerovým, jejž mistr sám později odložil či aspoň pečoval se mu vybý- bati, dle našeho citu svésti k přílišnosti. Jinde opět nelze nepoznati vliva Čajkovského, Masseneta, ve sboru mlh na počátku prvého dějství dokonce stopu italské melodiky veristické, jíž, jak známo, ani Fibich neodolal ve své idylle »V podvečer«. Ale možno zazlívati vlivy umělci vůbec, neřku-li umělci mla- dému? Vždyť přejímání vlivů jest jedinou cestou vývoje a pokroku. Žáleží jen na tom, jsou-li stráveny. nejsou-li otrockým, bezduchým napodobením, opiso- váním, diktovaným vlastní chuďobou myšlenek. Nuže. u Prokopa není tohoto, jest jen ono prvnější, totiz u něho jest vše ztráveno, jest vše agamické. Prokop má umění, postaviti i známé do nového světla. vylouditi nový odstín, nové zbarvení. A tím působí originálně. Celý zjev jeho prvého operního díla má tuto originalitu nového spojení, nově vržených pa- prsků, nového zorného úhlu. V tom sílí skladatele arci v první řadě jeho dobrá technická výzbroj. Prokop umí zacházeti se

Wagner Wagnerův Čajkovský Massenet Fibich Prokop

31 article

slovem, vyvíjeti z něho melodii, deklamovati je správně a plasticky, dáti mu vůbec vše, co mu ná- leží, ať obsahově, ať čistě formálně. Aby zachoval mu plnou srozumitelnost, je sice ještě mnohdy nu- cen obraceti proud orchestrální, kdykoli vlny jeho hrozily by je pohltiti, ale činí to tak obratně, že tím netrpí jednota hudební, moha se kromě toho i dosta- tečně omluviti vrtkavostí nálad, jež mu jest ličiti. Instrumentace ukazuje výtečného koloristu. Ví, kde která barva působí. Tu hodí tesknou violu, tam an- glický roh, onde basklarinet, naučil se užívati trubek v polohách, kde účinkují velmi náladově, jako zvuky přicházející ze vzdálených, vysokých sfér atd. Nej- více smyslu má pro jas houslí, pro splítání se me- lodil solových nástrojů šmytcových, pro poetickou náladu harf atd. Ale opět kontrastem dovede spustií zcela lidově pištivými zvuky c-klarinetu a zanotovati pořádně od podlahy. Zde přichází mu, na pomoc také jeho vyslovený smysl rhytmický. Se zvláštní zálibou

32 article

používá fagotu, a to nejen pro komické účely, ale v místech náladových a to v poloze, kde znějí značně hutně. Připadá mi to aspoň v počátečním naladění probouzejícíbo se ruchu lesního, i při jeho opako- vání v poslední proměně. Někde skladatel sahá ku prostředkům, jež nesou ráz úmyslnosti. Tak ouver- turu, zvyklou vyjadřovati zhuštěně obsah díla, klade až před druhé jednání. Prvé jednání začíná vyhrou- tím opony za úplného ticha, pokud totiž obecenstvo neklidem svého očekávání ho neruší, totiž čtyřakto- vou pausou, ač pausa svůj esthetický smysl má vlastně teprve, když následuje po nějaké řadě zvu- kové. Skladatel vysvětluje ve svém uvedení, jakou úvahou se k tomuto zvláštnímu začátku dostal. Také zmíněná předebra ke druhému aktu, jeví se nám příliš úmyslně useknuta. Jistě ne ku prospěchu svého účinu, neboť jinak náleží právě tato předehra k nejzdařilejším partilm díla, svým vzruchem a znamenitým podáním boje, o nějž dílu běží. Je tu přímo dilbyrambická gradace Škoda, že co následuje v dějí, chvála šosáckéhoži vota při pivě, neodpovídá agiastické představě

Škoda

33 article

Týdenní schůze Spolku českých lékařů koná se v ponděli 17. t. m. o 6. hod. več. v posluchárně

spolek český lékař

34 article

vzletnou předehrou vzbuzené. Scéna neváže se tu s náladou. Jako předeslaný úvod k celému ději měla by ouvertura více smyslu, a myslím, že i hudebním svým půvabem mocněji by působila. Tak účinkovalo by i ticho prvé scény uměleckým zákonem kontrastu. Druhý akt mohl by obdržeti nový, sousedské náladě více odpovídající, třeba stručný vstup. Posledním scénám básně neškodil by rychlejší spád. Ale ovšem umělec tvoří, umělec má jediný právo určovati své dílo. Nám zbývá jen právo gloss. Za nejkrásnější místa novinky Prokopovy kladu náladové hlasy pro- bouzející se přírody se zpěvy Pocsie v čele, diabo- lický zpěv Satyrův, neobyčejně vřele zakončený. monolog Karlův v lese, jeho baladu tamže, i druby monolog v pokojíku nemocného s nadšenou impro- visací na klavír, dále ukolébavku matčinu, plnou něhy, ale nade vše velkou scénu Poesie na náměstí V té je pravý dramatický puls, gradace a mnoho do- vednosti technické. Svět banální ličen tu čipernou melodikou a chytavými rythmy. Instrumentace i mnohý vokální detail působí dobře umístěnou komikou. Po- chod, valčík, stará píseň Bohatova, kuplety Janovy. ve druhém dějství chvala piva, Zdenčino cvičení s na klavír jsou věci s vtipnou charakteristikou vrženě. Zprostředkujícím členem mezi světem poesie a všed- ností jeví se býti píseň žence a žnečky. Ukázalo se že i v národním tónu Prokop tvoří lehce a půvabně. Tak lze nám uzavříti své poznámky ještě jednou konstatováním, že Prokopem vešel na české jeviště rozhodný talent operní, a přáním, aby talent ten projevil se zase co nejdříve, s dílem, podporovaným dramatickým textem a hlásajícím další pokrok! — q.

Satyrův Bohatův Janův Zdenčin Prokop Karlův v les

35 article

+ Z České akademie pro vědy, slovesnost umění. Studijní podpora z fondu Klementy Kalašové (200 korun) pro mladé hudební skladatele, byla letos udělena panu Rudolfu Piskáčkovi na základe předložené rukopisné skladby »Sonata pro housle klavír«. Podpora tato vyplácí se dne 13. června, den úmrtí zvěčnělé umělkyně, na jejíž památku byl založena.

Kalaš Piskáček Český akademie

36 article

v trafice, Kinského třída (proti „Libuši“); v Žižkovět

Libuše

37 article

+ Molll zůstane v Mnichově. Z Mnichova, 12. června. Mottl rozhodl se odvolati svoji opětnou žádosť za propuštění, kterou podal princi-vladaři a s dvorním divadlem uza- vříti novou smlouvu, podstatně výhodnou. Podle ní zaručuje se mu úplná samostatnost jako řediteli opery: on pak zavazuje se, ž zůstane dalších pět let. Jako pense zabezpečuje s mu třetina jeho gáže, Kromě toho dostane jako ře- ditel opery funkční přídaveh. + Z České Filharmonie. Dnes o 5. hod. odpol koná se koncert na Žofině. Na programu jsou skladby od Smetany, Rozkošného, Nedbala a j. Vstupné 20 za osobu. Městská rada na Král. Vinohradech svo- lila, aby oblibené koncerty v Riegrových sadech ko- nány byly dvakrát v týdnu. Mimo soboty budese v celé zbývající části letní sezony koncertovati také v úterý v Riegrových sadech. Koncerty v Měšťan- ském pivovaře na Král. Vinohradech budou na- staveny.

Molll Mottl Smetan Rozkošný Nedbal Král Mnichov Vinohrady Riegrův Riegrův sad Český filharmonie

38 article

+ Hudební produkci svého žactva pořádá v ne- děli dne 16. t. m. o půl 3. hod. odpolední v diva- delní dvoraně Národního domu na Král. Vinohradech Antonín Čejka, majitel klavírní a pěvecké akademie (zkouš. učitel hudby a zpěvu pro c. k. střední školy a ústavy učitelské). Spoluúčinkuje slč. Anna Bud- lova (recitace). Vstupenky vydávají se zdarma v bu- debním závodě E. Homolky v Palackého třídě, jako i v akademii A. Čejky v Balbinově ulici, čís. 17 na Král. Vinohradech. + Z Vyzokého nad Jiz. První česká pěvecká hudební župa, sdružení 33 pěveckých a hudebních jednot severu král. českého, koná ve dnech 13. 14. července na oslavu památky Karla Bendla XIV župní sjezd ve Vysokém nad Jizereu Dne 14. července o půl 2. hod. odpolední župní koncert v městském parku. Skladby vesměs Ben- dlovy: 1. »Probuzení«, mužský sbor. 2. »Zru- šená láska«, ženský sbor. 3. »Horalov modlitba«, smíšený sbor. 4. První trojli stek národních písní«, smíšený sbor s pr

Král Čejka E Homolka A Čejka Bendl ben Horalov Anna Buda Palacký třída Balbinov ulice Vyzoký nad Jizera Vysoký nad Jizerea národní dom pěvecký akademie Zr