1
masthead
Národní hospodář.
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 160. ze dne 12. června 1907.
6
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z průmyslové rady.
Z Vídně, 11. června. (K. k.) Šesté oddělení ro-
kovalo o zřízení vývozního komitětu. P
debatě o návrzích expertisy rozhodlo se oddělení
požádati vládu, by všechny záležitosti, týkající s
podpory vývozu, přikazovala jako dosud I. odděl.
které by se rozšířilo o několik stálých znalců s bla-
sem poradním.
V rokování o zřízení námořní rady vyhra-
dilo si oddělení definitivní stanovisko, až mu budou
předloženy stanovy námořní rady k dobrozdání, vy-
slovilo však zároveň přání, by obor působnosti
V. odd., jež event, by se rozšířilo příbráním odbor-
ných znaleů, byl zachován.
Vídeň
8
article
Z Brna, 11. června. Brněnská strojírn
usnesla se dnes vypláceti dividendu 80 K (loni
25 K).
Cla ze pšenice a mouky ve Francii zůstanou.
Z Paříže, 11. června. (K. k.) Celní výbor za-
mítl jednohlasně návrh, aby cla ze pše-
nice a mouky byla zrušena.
Firma Milliken Brothers.
Z Nového Yorku, 11. června. (Assoc. Pres.)
Hlavní věřitelé firmy Milliken Bro-
thers, patřící k nejčelnějším firmám z oboru oce-
lářského a stavby mostů, jež má a celým světem
obchodní styky, žádají za dosazení správce. Právní
zástupce firmy udává, že závazky její činí 6.5, aktiva
9 mil. doll. Závodní kapitál je pry však spotřebován
zřízením rozsáhlých dílen. Prohlašuje, že dle názoru
všech interesentů bylo by v zájmu zachování závodu
nejrozumnějším svěřiti v té příčině řízení soudua
nedávati žádnému věřiteli přednost. Soudce vzal zá-
ležitost tuto v úvahu.
Vídoňský trh na vepřový dobytek.
Z Vídně, 11. června. Přivezeno 11.494 kusů;
1893 tučných těžkých, 2336 prostředních a lebkých
a 7265 prasat masných. Mimo to přihlášeno ještě
1541 kusů (42 tučných a 1499 masných), ale na po-
čátku trhu nebyly na místě. Tučných prasat bylo
méně o 125 než minulý týden, masných méněo
850. Tendence byla proto pevná a cany tučných
prasat zlepšily se o 1—2 K, masných o 4 K.
Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 122—124,
také 125 K, prostřední 114—118 K, lehká a špat-
nější 108—112 K, prasata masná 78—112 za 100 kg.
Tendence obchodu stuky byla chabá pro
skrovnou spotřebu. Sádlo vídeňské, městské zboží
Ia. platilo K 75.—, II. K 78.—. Slanina těžká ne-
dosolená po K 69.—, ve velkém za 50 kg skutečné
výlohy bez obalu.
st. Z Pešti, 11. června. ( Zvl. telegr. »Nár.
Sádlo
Brno
Francie
Paříž
Nový York
Vídeň
Pešť
Milliken Brother
Milliken Bro
kg
9
article
Listů«.) Na trhu prodalo se 20.000 metr. centů,
Smýšlení pevné. Platila za 50 kg: pšeni ce
lisská 81 kg K 10.30, 79.3 kg K 10.10
76.6 kg K 9.825. mezö-turská 80 kg K 10.35,
pešťská 80 kg 10.20, 78 K kg K 9.95, 76.5
kg K 9.621. 75 kg K 9.50, bačská 78 k
K 10.—, bajská 75 kg K 9.20; žito K 7.50
až K 7.60; ječmen (velmi pevný obchod)
K 7.— až K 7.20; oves (+ 10—15 hal.)
K 7.85—825, nový na srpen K 6.65; kuku-
řice (pevná!) K 6.— až 6.10.
Terminový obchod byl vzestupný
na zprávy o mlhách.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
1907 K 10.32; žito na říjen K 8.48; o ves
na říjen K 7.12; kukuřice na červenec
K 597, na květen 1908 K 5.97, řepka n
srpen K 16.20.
Švestky srbské v stejném množství
110/120, 90/100 a 80/85kus, na říjen smlou-
vány po K 38.—, 90/100 kus. po K 38.—
ze savských stanic.
Počasl: parno
Z Paříže, 11. června. (K. k.) Závěr. Oves — na
červen —.—, na červenec —.—, na červenec srpen,
—.—, na září-prosinec —.—, žito mdlé, na červen
19.50, na červenec 19.—, na červenec-srpen 18.75,
na září-prosinec 17.75, pšenice klidná, na červen
25.25, na červenec 25.40, na červenec-srpen 24.65.
na září prosinec 23.40, mouka mdlá, na červen 32.65
na červenec B2.75, na červenec srpen 32.70, n
září-prosinec 31.10. Počasí: krásně,
Z Liverpooln, 11. června. (K. k.) 4 hod. 10 min.
Obrat 4000 žoků. — Dodávky na červen 6.80, n
červen červenec 6.69, na červenec-srpen 6.67, n
srpen září 6.58, na září-říjen 6.52, na říjen-listopad
6.48, na listopad-prosinec 6.39, na prosinec-leden
6.37, na leden-únor 6.36, na únor-březen 6.36, na
březen-duben 6.36, na duben-květen 6.37, Smýšlení
klidné.
Platil
Švestka
K 10
Paříž
kg
10
article
Americké kabelově telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 11. června. (Peněžní bursa.
Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé.
Obrat akcií 630.000 (540.000).
Unlon-Paeifie 133.25 (1357/2).
Kanada Pacifie 167.— (168.—).
Uníted States Steel Corporman 33.75 (34.50)
Baltimore and Ohio 931/2 (95.25).
Káva.
11. června 10. června
6 12
Rlo čis. 7. . . . . ..
5.60
na červen . . . . . . 5.55
5.35
na srpen . . . . . . 5.35
11. června 10. červn
3.36
Cukr (Patr Musc.) . . .
3.36
9.30
Tuky Westeru Steam .
9.25
9.30 9.30
Tuky známka Wileox ..
Pšenice.
11. června 10. černn
pohotová . . . . . . . 99.75 102.25
104 25
za červenec. . . . . . 101.75
104 k2
na září . . . . . . . 102.—
Z Nového Yorku, 11. června. (Obilní bursa.) Smy
šlení obilní bursy chabé.
Kukuřice
na červenec . . . . . .
na září . . . . . . . .
a prosinec . . . . . . 62.—
Petrolej
raílnovaný, kesonový
10.90 10.90
rallnovaný Standard White 8.45 8.45
Kovy.
11. června
10. června
Měď. . . . . . 24.— 24.50 24.— 24.50
. 41.80 42.— 40.50 41.—
železo čís. 2. . . 25.— až 26.25 25.— až 26 20
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 11. června. (Bavlnářská bursa.)
Lhůty byly z počátku nepravidelny, později
ochably prodeji firem novo-orleanských, avšak
konečně se zlepšily úhradami. Závěrek stálý.
11. června 10. června 8. června
13.25 13.25
pohotová . . . . 13.25
na červenec . . . 12.—
na říjen . . . . 11.85 11.78 12.—
na prosinee . . . 11.82 11.78 12.01
Zavěrečné smýšlení stálé-
Z Nov. Orleanu, 11. června. Na červenee 13.02
13.03), na říjen 12.22 (12.12).
Nový York
Kanada
Baltimore
Ohio
York
Paeifie 133.25
Steel Corporman 33.75
Cukr
Patr Musc
Tuka Wester Steam
9.30
Tuka známka Wileox
kov
pohotový
na červenec
11
article
Ze světových trhů obilních
Ze světových trhů obilních
(Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
T. Průběh počasí je trvale příznivý. Není výrob-
ního území, z něhož by v poslední době nebyla došla
zpráva o zlepšení stavu osení a zemědělských po-
měrů. Vždy však nutno následkem dlouhé zimya
nepříznivého vývoje počasi začátkem jara počítati
s tím, že sklizeň na mnoze bude opozděnou a skytne
sotva více než průměrných výnosů.
V minulém týdnu uveřejnilo král. uherské mini-
sterstvo orby odhad očekávaných výsledků sklizňo-
vých. V tomto byl stav rostlin označen uspokojivým
a přes to následkem přezimování počítáno jen s tě-
mito výsledky: pšenice 31 mil. q proti 54 mil.
loňska, žito 10 mil. proti 14, ječmen 13 proti 15
oves 111/2 proti 123/4. Všeobecně selkává se tanto
výpočet v obchodních kruzích s velkou nedůvěrou
pokládá se za příliš pesimistický. Skutečně pak pešt-
ská bursa na něj nereagovala. Naopak: tendence
zůstala i po publikaci výkazu mdlou. Tato okolnost
je tím význačnější, že tamní trh zcela zřejmě až do
poslední doby sledoval snahy hausovní. Zlepšení sta-
vu osení a vyhlídek sklizňových oznámily v minulém
týdnu zvláště také balkánské země a Rusko, toto
zejména z jižních oblastí a Polska. Arci proto ještě
nemusí, jak to učinila zpráva ze Srbska, býti před-
povídána dobrá sklizeň. K tomu nedostává ze vzhle-
dem k předchozímu suchu a ještě dlouhému mezidobí
do žní jakéhokoli podnětu. Význačnými však zůstávají
tyto náhlé převraty ze zcela pesimistických ke zcela
nadějíplným úsudkům přec; ukazujíť, s jakou opatr-
ností dlužno přijímati zprávy o stavu ození a odhady
sklizňové. Platí-li to již o evropských výrobních ze-
mích, jež přece vždy ještě lze snáze kontrolovati, tím
spíše platí to o zámořských zemích výrobních, kde
se spekulace v poměrně rozšířené míře zmocnila
statistiky a sklizňového zpravodajství. Tak na př.
Rusko
Polsko
Srbsko
12
article
nyní jsou velmi důležity pro situaci tržní očekávané
výnosy v Kance a Kanadě. Přírozeně jsou však prá-
vě tamější zprávy vždy plny odporů. Dle jedné zprá-
vy z Kanky dlužno počítati se 40—60% úbytkem.
jiná zpráva odhaduje, že lze čekati dobrý průměrný
výnos. V Kanadě byla až do nedávna sklizeň pro-
hlašována za opozděnou, nyní se oznamuje, že se
v posledních 10 dnech vyhlídky zlepšíly o 35—50 .
Kanada
Kanka
13
article
Toť jsou zprávy, nezasluhující žádné pozornosti
víry docházejí jen u denní spekulace, protože tato
na nich buduje své okamžikové transakce. Více dů-
věry vzbuzují již odhady oněch statistiků a odbor-
ných listů, kteří chrání těžce dobyté proslulosti, Mr-
Suow z chicagské bursy — a k němu připojil se v po-
sledních dnech „Cincinati Price Current“ — odha-
duje výnos zimní pšenice na 75.2% proti 75% po-
čátkem května a vypočítává dle toho sklizeň na 193
mil. hl. Sklizeň letní pšenice je taxována na 88.4 proti
84.6 mil. hl roku loňského. Dle toho by Spojené státy
vykázaly slabou prostřední sklizeň. Amerika má však
tak bohaté zásoby ze staré sklizně, že povolení tamní
soutěže sotva by mohlo přijíti v počet. Že se za mo-
řem situace posuzuje takto a že nepanují žádné oba-
vy, dokazuje okolnost, že ještě zřídka kdy v tuto
roční dobu byly zásoby a dovozy tak velké, jako právě
nyní. K tomu přistupuje, že Argentina letos sklidila
skvělou žeň. Export tamní po přechodném oslabení
opět vzrostl. V minulém týdnu vyvezla Argentina
pšenice 1 mil. hl proti 800.000 hl před 8 dny a proti
670.000 hl v téže době r. 1906. Od 1. ledna vyvezla
Argentina dle toho 28.6 mil. hl proti 21 mil. roku loň-
ského. Indie sklidila dle posledních oficiálních odhadů
téměř tolik jako loni, totiž 116 mil. hl proti 1161
mil., vykáže tedy také letos přebytek 10—12 mil. hl.
Z Australie došly dosud vůbec jen příznivé zprávy
o osevu pšenice.
spojený stát
Amerika
Argentina
Indie
Austrálie
Cincinat Price Current
MisterSuow
14
article
Rozumí se samo sebou, že při zlepšených vyhlíd-
kách sklizňových světový trh byl mdlejší. Dlužno
však konstatovati, že u srovnání a předchozí, za časté
bouřlivou hausou, zpětný pohyb kursů děje se jen
zvolna a váhavě. K tomu přispívá v prvé řadě okol-
nost, že všeobecně se počítá se zpozděnou sklizní.
pročež v popředí stojí především jen otázka potřeby
evropské. To skýtá pohybu kursovému opory. V No-
vém Yorku znamenala pšenice pohotová 103—
1023/2 centu, na červenec 105—104/%, na zář
1051/—104/2, na prosinec 107—106%/ centu. Dovozy
do Evropy obnášely jako v týdnu předminulém
378.000 hl. Úhrnem bylo od počátku kampaně, t.j
od 1. srpna do Evropy naloděno 147 mil. hl proti 154
mil. hl v roce loňském. Dobrá sklizeň 1906 dovedl
zadržeti až do nynějška koupěchtivost importních
trhů. V Anglii, kde lze pociťovati povolení otázky
pevninové, tendence znovu popustila. Ceny se snížily
o 6d. Ve Francii zmízely obavy, že bude až do sklizně
třeba ještě větších dovozů. S lepšími vyhlídkami skliz-
ňovými nastal obrat v tendenci. Dřivější pevnost
ustoupila ochablosti. V Paříži znamenala pšenice na
červen 25.85—25.35, na červenec 26.10—25.60, na
červenec-srpen 25.55—24.90, na záříprosinec 24.05—
23.60 franků. Nejrozhodněji projevila se chabostv
vý York
Evropa
Anglie
Francie
Paříž
cent
15
article
Německu, poněvadž zde také obavy o sklizeň způso-
bily v pravdě nouzové kursy. Během týdne snížily se
požadavky za pšenici o 6 mk. V Berlíně znamenala
dodávka na červenec 210—203.75, na září 200.25—
194.— mk. Na rakousko-uherských trzích udržovala
se tržba v nejužších mezích. Následkem špatného
odbytu mouky nevyvíjí konsum žádnou, neb jen ne-
patrnou potřebu, což má v zápětí, že také obchod
povoluje. Ostatně chybí odbytové vyhlídky, a to jak
do Čech, tak do ciziny. Ceny ukázaly se konečně
o 10—20 hal. levnějšími než v týdnu předminulém
Také na lhůty neučinil pesimistický úřadní výkaz
sklizňový žádného dojmu. Jedině počasí usení příz-
nivé bylo směrodatného významu. Kursy kolísaly
jen o málo a dodávka říjnová končí K 10.31 prot
K 10.33 před 8 dny.
Německo
Berlín
Čechy
16
article
V žitu byl obchod nepatrný, podslatně slabši
než v poslední době. Jak pohotové zboží, tak také
dodávky zlevnily asi o 20 h. V Německu rozladila
menší koupěchtivost saských mlynářů a obchodníků.
Kursy šly asi o 7 mk., tedy zcela značně, zpě.
V Berlíně znamenala dodávka na červenec 210.50—
202.75, na září 184.50—177.50 mk.; v Pešti na říjoo
K 8.63—8.46.
Zcela pozoruhodně rozdílnou je tendence o v s
v tuzemsku od tržní situace v Německu. Tam byln
tržba normální, ceny stálé. V tuzemsku nutí zboží.
ze spekulace dlouho zadržené, k trhu, a ježto konsum
shledává ceny příliš vysokými, jsou začasté nabídky
i při značných slevách zamítány, ačkoli až do nedáv-
na bylo tomu právě naopak a vlastníci i nejmenší
podbídky zamítali. A to vše bez rozumného důvodu.
Odhad uherského ministerstva orby, jenž ještě při
nerozkvetlé rostlině a při větší ploše osevní počítá
se sklizní téměř o 11/2 mil. q menší, není přece váž-
ným důvodem. Patrně nahliží spekulace, když konsum
se zdá býti zabezpečen, že cenová úroveň není při-
měřenou. Oves znamenal v Pešti na říjen K 6.96—
6.80, v Berlíně na září 197—196.50 mk.
Německo
Berlín
Pešť
17
article
Kukuřice Viditelné zásoby kukuřice v Ame-
rice obnášely na počátku týdne téměř 2 mil. hl pro
1.8 před 8 dny a asi 1.2 mil. v témž období loňiska
V minulém týdnu byly ze západních tržišť a atlanti-
ckých přístavů dovezeny 3 mil. hl proti 1.6 mil. týdn
předminulého. Naproti tomuto vzrostu zásob stoj
však jen slabý přírost vývozu, 320.000 hl prot
250.000 hl. Přes to kursy v Novém Yorku ustálily
Znamenaly na červenec 621/4—62 centů, na září. 6
centů. To proto, že slabá sklizeň Argentiny příznivě
působí na tendenci. Státy laplatské nalodily tento
týden 450.000 hl proti 1.1 mil. hl téže doby r. 1906
Na pevnině podněcovaly k chabosti dobré vyhlídky
sklizňové v balkánských slátech a v Uhrách. Všud
tu prospivá rostlina znamenitě a také plocha osevu
značně vzrostla, poněvadž přezimovavší půda pše-
ničná byla osela kukuřicí. V Berlině znamenala čer-
vencová kukuřice 145—141 mk., v Pešti na tutéž do-
dávku K 5.95—5.8k.
Mlýnské výrobky. Obchod s moukou váz-
ne. Mlýny jsou konkurencovány druhou rukou a ježte
surovina tenduje povolně, snížily své požadavky
20 h. Téměř bez úspěchu, Také tržba otrub je klid-
ame
Nový York
Uhry
Berlín
Pešť
cent
18
article
Obohod
Obohod
nější a znamenají o 10—20 H levněji. Také na zahra-
ničních trzích je tendence slabá. Nový York uzavirá
3.80 dol. proti 3.85 dol. před 8 dny. Uherská mouka
zlevnila v Anglii o 1/2 sh. Fleurs de Paris znamenala
na červen 33.85—32.90 fr., na červenec 34.10—33.20
na červenec-srpen 34.10—33.10, na září-prosinec 32—
31 25 franků
Nová York
Anglie
Fleurs jít Paris
19
article
První statistika zemědělských
závodu v Rakousku.
První statistika zemědělských
závodu v Rakousku.
Dne 3. června t. r. Bylo tomu právě 5 let, co
provedeno bylo v Rakousku prvé všeobecné (t. j. pro
všecky země jednotné) sčítání závodů a to jak živno-
stenských a domácko-průmyslových, tak i zeměděl-
ských, (Mimochodem: v Německu právě provádějí
již třetí všeobecné takové sčítání závodů, spojené
se sčítáním povolán; rozhodným dnem je 12. červen
t. r.) Ze sčítání tohoto uveřejněny byly před něja-
kou dobou hlavní povšechné výsledky o závodech
živnostenských, jimž předeslány výsledky provisorní
(do dnes nevydán však na př. definitivně ani sumař
říšský) a teprve nyní, po pěti letech, dochází na zá-
vody rolnické, o nichž vídeňské listy publikují právě
výsledky předběžné. A přece jde o nejzáklad-
nější data, o zemědělské organisaci výrobní u nás, bez
nichž žádná, trochu jen cíle vědomá pohitika agrární
se nemůže obejíti. O jednodivých zemích korunníci
měli jsme tu a tam pokusy o podobnou statistiku.
z nichž nejvyvinutější proveden u nás v království
českém v letech šedesátých. Z novější doby pak je
známé šetření o rozdělení zemědělské půdy na zá-
kladě katastru daně pozemkové z r. 1896 — tedy ne
na základě faktických poměrů hospodaření a ne na
základě přímého sčítání a zjištění všech důležitých
momentů pro posouzení stupně zemědělské výroby
nezbytných — a ostatně ani toto šetření nebylo pro-
vedeno, nerci-li publikováno pro všechny země
dosud vydány jen země české a některé země alpské
Rakousko
Německo
20
article
Proto nynější publikace ústřední statistické komise
které ostatně průtah v uveřejnění nelze přičítati za
vinu, ježto neměla prostředků peněžitých na rychlejší
postup ve zpracování tohoto neobyčejně důležitého
materiálu, má význam dalekosáhlý. Čitujeme zatím
hlavní data pro celou říši, vyhražujíce si na příště
rozbor o jednotlivých zemích, z nichž data pro Čechy
uveřejněná byla nedávno ve výstavním katalogu
zemědělské rady.
V Rakousku bylo napočítáno velkem (2,856.349
rolnických a lesnických závodů, z nichž přes 1.1 mi
čili téměř 40% leží v Haliči a Bukovině. Témět
všecky tyto závody obsahují — byt i nepatrně — rol-
nickou půdu; toliko 9461 závodů sestává výhradně
z lesů. Těmto nejblíže stojí 20.373 závodů, při nichž
lesní plocha činí více než 75% produktivní plochy.
Rakousko
Halič
Bukovina
21
article
Naproti tomu sestává mnohem větší část závodů —
2,133.506 — toliko z rolnické půdy, v tom 3445 pou-
hých zahrad a 19.746 pouhých vinic. K ryzím les-
nických závodům dodávají Čechy téměř 1/4, ryzím
zahradnickým Dolní Rakousy téměř 1/4. Nejčetnější
pouhé vinařské závody nalézají se v Dalmacii, pak
v Dol. Rakousích, Přímoří a Tyrolsku. Nejdůležitěj-
šího významu je členění dle velikosti závodů.
Trpasličí závody s méně než 1/4 ha tvoří asi 1/4 mil.
čili asi 1/2 všech závodů; o něco větší je počet zá-
vodů od 1/4 do 1 ha. Nejhustěji jest obsazena třídh
od 2—5 ha a 806.290 závody čili 28. Čítáme-l
za střední závody od 5 do 50 ha, vyplývá pro tuto
agrárně-politicky zvlášť důležitou třídu úhrnný po-
čet 766.754 závodů, kdežt velkozávodů s více než
50 ha zjištěno jen 36.382. Statistika naše ovšem
zatím neudává, kolik úhrnné plochy na jednotlivé tyto
kategorie připadá. Okrouhle 1/2 všech závodů používá
strojů a to především řezaček, čisticích a roztřiďova-
cích strojů, na třetím místě mlátiček, kdežťo ostatních
druhů strojů používá se jen v malém počtu závodů.
Čechy
Dolní Rakousy
Dalmacie
Dolo
Rakousy
Tyrolsko
ha
22
article
Stroje jsou hnány většinou lidskou nebo zvířecí si-
lou a jen relativně řídce silou mechanickou. Novým
je způsob, jakým je personál v závodech zaměstnaný
přibrán k hosp. a sociální charakteristice závodů s-
mých. Rozeznává se totiž, zda v závodech zaměstnán
je toliko majitel závodu aneb také jeho rodinní pří-
slušníci nebo i cizí osoby, a to jakého druhu, zda
čeleď, nádenníci, kočovní dělníci atd. Z 2.856.348
závodů jsou přes 2 mil., tedy okrouhle 785, ryzich
rodinných závodů, cizí osoby nejsou zaměstnány ani
ve 1/4 všech závodů. Jen asi 36.000 závodů bylo na-
čítáno, kde jsou zřízení úřadníci nebo dozorčí osoby
Počet úřadníků statkových obnáší 12.294, dozorčíhe
personálu 57.657. Tím, že tento způsob charakteri-
stíky zemědělských závodů je dále ještě kombinovár
s jejich velikostí a složením z různých druhů kul-
turních, podstatně se prohlubuje pohled do sociálních
poměrů našeho zemědělství. Přítomná publikace stt
ústř. komise je jen předchůdcem velmi zevrubného
až do podrobností politických, ano i soudních okrest
jdoucího znázornění, jež řešení agrární otázky v Ba-
kousku poskytne novou vědeckou základnu.
K provedení zákona U pensijníma pojišťování sou-
kromých zřízenců. Jak jsme již včera oznámili, usne-
sla se obchodně politická Ústředna obchodních a živ-
nostenských komor a Ústředního svazu průmyslník
rakouských ve schůzi dne 10. června t. r. v Praze
konané většínou hlasů, Eoporučiši korporacím
Praha
ústřední svaz
23
article
Ústředně sdruženým, aby upuštěno bylo od podán
detnilního, zemskými vládami vyžádaného a becedníh
seznamu kategorií zřízenců, povinných pojištěním le
zákona o pojišťování soukromých zřízenců, v uvážen
různotvárnosti příslušných poměrů v jednotlivýc
oborech průmyslu a obchodu a v jednollivýchí zemíeh
korunních, a aby zemským vládám sdělena byl
toliko všeokecná hlediska, kteráž jsou směrodatna
pro posouzení povinnosti pojistné; sestavením těchto
hledisek bylo pověřeno užší komité. Toto komit
sestoupilo se ihned po skončení schůze Ústředny
po delší poradě vzhledem k tomů, že vyčerpávaji
ymezení resp. delinlce pejmu „převážně Duševn
výkony služební“ nemůže býti podána, a že by ta
ková definice nezbavila politické úřady povinnost
zkoumati pojistnou povinnost zvláště v každém jed-
notlivém konkrétním případě, usneslo ze obchodním
a živnostenským komorám doporučiti, aby ve smyslu
shora uvedeného usnesení Ústředny u pustilo s
od podání žádaného seznamu, a aby dopo-
ručen byl zemským vládám tento postup: necho
okresní hejtmanství vyzvou průmyslníky a obchod
níky svých obvodů, aby vyjmenovali zřízence svýcl
podníků, kteří převážně duševně jsou zaměstnáni
došlé seznamy buďtež pak za slyšení obchodních
živnostenských komor podrobeny důkladnému zkou
24
article
Doprava na Labi. (Zpráva firmy Josef Kosta, za
sflatelství a obchod paroplavební v Praze.) Letošn
vývoj dopravy na Labi poskytuje pohled velice z
lostný, neb veškeré výhody, které Labe až dosuo
svoji důležitou komunikační přirozeností skýtalo, obr
tily se pro náš obchod a průmysl v čirý neprospěch
Nedostatečné výzbrojení labských překladišť zavinílo
že příbylé lodi nemohou býti v době jim dopravním
řádem předepsané vyloženy, z čehož povstávají pro
příjemce zboží přímo obrovské výdaje. Tyto poplatky
jsou v jistých případech pro mnohé zásilky tak vy-
soké, že s připočtením dopravní sazby po Labl,
přímou dopravu z Hamburku po dráze na místo svého
určení převyšují. A za tento převrácený poměr mo
pykati celá řada našich firem, aniž by se dalo prot
tomuto křiklavěmu bezpráví něco podniknouti. P
mání.
Kosta
Praha
Hamburk
25
article
minokié firmy jest to přímou Ealastrolou; mämeť celou
řadu druhů zboží, při kterých se pracuje se ziskem
nejvýše K 10.— za vagon. Má-li však platiti někter
firma za předržení lodi mnohdy 15 až 20 marek z
vagon, pak jest více než prokázáno, že doprava na
Labi za daných poměrů jest naprosto nevýhodná
pro obchodníka i průmyslníka nebezpečná. Řádným.
jednomyslným zakročením na povolaném místě bys
měla žádati náprava co nejdůrazněji. Buď jest nutno
labská překladiště řádně vyzbrojiti, by svému účelu
vyhověla, anebo dopravní řád labských paroplaveb
ních spoleností tak upraviti, by se podobnému vykoři
sťování zabránilo.
Z trhů peněžních. (11. června.) Zpětný příliv
Rakousko-uherské banky byl v prvním
týdnu červnovém podstatně vyšší než v témž obdob
loňska. Nezdaněná zásoba bankovek vzrostla o 37.8e
mil. K na 96 83 mil. K (loni o 18.81 mil. na 186.35)
Portefeuile směnečný klesl o 24.4 mil. K na 597.31
(loni o 15.25 na 436.55 mil. K). Oběh bankovek po-
klesl o 36.43 mil. K na 1759.94 (loni o 18.69 n
1697.04 mil. K), kdežto kovový poklad vzrostl o 1.44
mil. K na 1459 29 mil. (loni o 0.11 na 148..97 mil.
kor.) — Stav říšské banky německé zlepšít
se o 29 mil. mk. Také u ní zpětný příliv byl vyšší
než loni. Směnečný portefeuile, lombard a cenné pa-
píry dohromady klesly o 90 mil. mk. proti 59 mi
loňska. Převyšují však vždy 1120 mil. mk. loňské
219 mil. mk. Kovový poklad klesl o 6.4 mil. ink. na
9467 mil. mk. a je o 51.7 mil. mk. menší než loni.
Poměry na něm. trhu peněžním jsou stále velmi na-
pjaty. Zpráva, že by v dnešní schůzí ústř. výbor
banky měla býti snížena úroková míra, se nepo-
tvrzuje. Jde jen o pravidelnou měsíční schůzi.
26
article
Praha. Ačkoliv na dnešní burse převládalo
smýšlení klidně, byl trh značně oživen a placenoz
4.2% únorovou rentu K 99.40, za 4.2% dubnovou
rentu K 99.45, dále obchodovány kom. dl. úpisy
mel. úpisy české zem. banky za K 98.25 a akcie
strojírny Daňkovy za K 441.—. Jinak podávánoz
akcie Živnostenské banky K 243.—, za akcie Hospo
dářské úvěrní banky K 383.—, za akcie První česko-
moravské strojírny K 845.—, za akcie První české
továrny orient. cukrovinek K 260.— peníze.
Vídeň. Pověsti o krisi vyrovnací působily ne-
příznivě na začáteční bursu. Celkem byla nálada
klidná. Lombardky byly kupovány pro Paříž a stouply.
Poptávka byla také po ruských papírech. Kreditky
alpinky zlaciněly. Na polední burse smýšlení ochablo
následkem nepříznivého posuzování uherské sítuace.
Došlo ku prodejům na celé čáře a kursy klesly.
V kulise akcie státní dráhy utrpěly ztrátu 5 K. Oboje
kreditky byly o 4 K, alpinky o 3 K nižší. Turecké
losy klesly o 7 K, akcie anglobanky o 4 K, peštské
banky komerční o 40 K, paroplavební o 6 K, hirten-
berské o 5 K a lejkamsko-josefodolské o 5 K. Na-
proti tomu akcie wienerbergské cihelny a pražsko-
železářské společnosti stouply. Trh k ukládání by
slabý. Na sskontním trhu stav peněz nezměněn
41/14—41/2 proe.
Berlin. Z trhu amerického došly opět zprávy
málo potěšující, které měly za následek pokles kurst
téměř všeobecný. Americké dráhy až 19% laciněj
vybízeny. Prodeje vedoucích papírů železářskýeh
i ubelnodolných trvají dále a způsobily i dnes nove
několikaprocentní ztráty bochumským, akciím spo-
lečnosti Pbönix, harpenským a gelsenkirchenským
Stejně velké ztráty kursové utrpěly kasovní papíry.
Rakouské titry najmě kreditky značně nižší na pro-
deje vídeňské arbitráže. Nezměněny na konci bursy
na Paříž pevnější byly akcie ruských bank i rent.
Praha
Vídeň
Paříž
Berlín
živnostenský banka
27
article
Soukromý diskont setrval na 41/% proc. ae
Z pražského trhu obilního. (11. června.) Obcho
na dnešní burse pohyboval se v klidných kolejích
s výjimkou žita, při němž osení uirpělo vážné škody.
steskům těm však nepřikládáno všeohecně větší váhy
S mizením spekulačních vlivů z peštské bursy vslu-
puje obchod opět v normální dráhy, takže poptávka
a nabidka jsou směrodatny pro tendenci a tvotení
cen. V nákupu pšenice nemají mlýny soutěžea
s klidem kráčejí ke krytí své potřeby; mohly o5
až 10 h levněji nakoupíti a platily z Prahy 77—81 k
K 9.30—9.75, z Tábora 80 kg K 9.75, z Votic 78 k
K 9.25, z Dobřichovic 80 kg K 9.62, z Berouna K 9.30
a z Rakovníka K 9.00—9.20. Obchod s žitem zů-
stal obmezen na koupě ze severních Čech. Pro ex-
port do Saska panovala sice koupěchtivost, avšak
zlevnění 6—8 mk. za 1000 kg na berlínské burse po-
hnulo vývozce k podstatně nižším nabidkám, jež ma-
jiteli byly odmítnuty. Ceny zlevnily jen o /4e h z
50 kg. Z Prahy znamenáno za 72—75 kg K 8.30—
8.50, z Benešova K 8.10—8.30, ze Stránčic K 8.15.
z Bystřice 8.20, z Vlašimi K 7.95—8.10, z Votic 8.10
až 8.20, ze Sedlčan 8.00—8.10, z Rakovniku 8.40
z Roudnice 8.60, : Kutné Hory 8.25, z Ml. Boleslavi
8.35, z Lochovic 8.35, z Heřmanic 8.20 a z Pauova
Praha
Tábor
Votice
Dobřichovice
Beroun
Rakovník
Čechy
Sasko
Benešov
Stránčice
Vlašim
Sedlčany
Roudnice
Kutná Hora
Boleslav
Lochovice
kg
z Bystřice
Rakovnik
z Heřmanice
28
article
8.05. Nálada pro pícniny cítelně oslabila. Nabídk
v ovsu je vydatná. Spekulace nutí se tím více ku
prodeji, že došlé zboží částečně bylo vadné. Takové
bylo o 10—15 hal. levnější i znamenáno z Prahy
K 7.95—8.05. Zboží zdravé bylo jen o 5 h levnější
i bylo placeno K 8.10—3.20 z Prahy, z Benešova
K 7.75—7.95, z Votic K 7.80, Sudoměřic 7.75, Tá-
bora 7.70—7..85, Pacova 7.75—7.95, Cerekve 7.75
Pelhřimova 7.70—7.85. Něm. Brodu 7.50—7.70, Hum-
pole 7.50, Soběslavi 7.50, Golč. Jeníkova K 7.6
až 7.70. Kukuřice docilila slabých obratů. zna-
menala z Vídně 6.35—6.45. V máku byla nabídka
nepatrná, placeno 441/2—45 z Prahy. Pro nový mák
je koupěchtivost, nabidka je však reservovaná
V řepce došlo zdravé, suché zboží na dodávku
srpnovou za cenu K 17.— z Roudnice k závěrce
V ctrubách dlužno zaznamenati obrat v tendenci
Vzhledem k čerstvým krmivům poplávka se zmen-
šila, ceny zlevnily o 25 ha znamenaly otruby pšeničné
13.25—13.50, žitné 13.50—13.75 z Prahy-
Finance řiše a spolkových stářů německýchi. Dl
výkazů cís, něm. slatist. úřadu za r. 1906 obnášely
výdaje států spolkových 4618 mil. mk. (v tom 120
mil. mimořádných), pro říši a státy spolkové 7189 mil
mk. (v tom 407 mil. mimořádných). Státní příjmy ob-
nášely u jednotlivých států 4606, u tíše a členů spol-
kových 7177 mil. mk., z toho mimořádné (z půjček
a jiných státních fondů) 110, resp. 397 mil. mk. Mez
řádnými výdají a plijmy spolkových států stojí příjmy
z podníků výdělkových (2206 ve výdajích a 3099 mil
mk. v příjmech) na prvém místě. Hlavní podíl z toh
připadá na železné dráhy s 1591, resp. 2267 mil. mk
Praha
Benešov
Votice
Sudoměřice
Tá
Pacov
Cerekev
Pelhřimov
Německo
Brod
Huma
Soběslav
Vídeň
Roudnice
Golč
Jeníkov K
29
article
Ostatek děli se na domény státní, lesy, doly, poštu
telegral, státní paroplavbu a j. státní podniky. Z či-
stého výnosu říše na výdělkových přijmech (123 mil
mk.) skýtají pošta a telegral 81 mil., stální dráha 20
ostatek jiné podniky (podíl na říšské bance, říšsk
tiskárna, mincovnictví) Další zdroj příjmů tvoří daně
Na přímých daních vybírají spolkové státy 496 mil.-
na spotřebních 80, obchodových 71, dědických a vý-
čepních 30 mil. mk. Říše vybírá na clech za 627, n
přímých daních 578 mil. mk. (z toho 62 na základ
nových zákonů berních). Číselné výkazy státního
jmění jednollivých států spolkcvých mohly býti po-
dány jen v omezení na důležité voučástky. Vedle pře-
bytků z dřívějších účetních let, hotového jmění ap
mají spolkové státy na doměnách plochu 723. 326 ha.
na lesích 4.964.981 ha, státní dráhy representují
ha
30
article
délku 50.147 km. a investovaný kapitál 13.296 mi
mk. Založené státní dluhy obnášejí počátkem 1900
pro spolkové státy 12.452, pro říši 3384 mil. mk.,
přechodné dluhy úhrnem 103 mil. mk; z toho při-
padá na říši 160, na Hamburk 29 mil. mk
Součinnest spořitelen se záložnami. Provádění
nejlepších myšlenek bývá dosti často spojeno s ob-
tížemi největšími. Úspěch má pak přirozeně cenu tím
větší. Praktická myšlenka, propagovaná některými na-
šimi finančníky (v prvé řadě p. řed. Fr. Prochá zkou).
přivoditi součinnost spořitelen s místními a okolními
záložnami, naráží také ve svém uskutečňování na
mnoho obtíží. Těmito obtížemi jest jednak neporoz-
umění úkolům obou těchto kategorií peněžních ústa-
vů, jednak otázky osobního rázu. A nutno se opravdu
obávati, že jsou to především tyto, které stojí v cestě
vílězství myšlenky. Tu a tam však přece součinnost
spořitelny se záložnou prakticky se provádí a jest
to spořitelna města Holešova, která poprvé ve
své výroční zprávě veřejnosti referuje o tom, jak my-
šlenky se chopila. Zpráva praví o tom: „Na podnět
přednosty kanceláře spořitelny města Holešova, c. k.
František
Prochá
Hamburk
Holešov
kancelář spořitelna
km
31
article
soudního adjunkta pana Josefa Očadlíka, konal výber
spořitelny města Holešova s výborem Občanské zá-
ložny v Holešově, zapsaného společenstva s obme-
zeným ručením, dne 21. června 1905 společnou schů-
zi v zasedací síni obecního zastupitelstva, jejímž před-
mětem byl rozhovor o poměru spořitelny k záložně,
jakož i o poměru obou směrů peněžních vůbec. Za-
hájiv schůzi, dovozoval přednosta kanceláře p. J. Oča-
dlík, že zájem každého občana v městě vůbec a po-
platníka zvláště káže, aby oba ústavy vzájemně byly
součinny v mezích, zákonem vytčených. Oba druhy
peněžnictví, ač podstatou úplně různé podle zákonem
vytčených úkolů a cílů pro lid, vzájemně se musí
doplňovati, by lid měl z nich obou příslušný pro
spěch. Jest tudíž v zájmu obou ústavů nanejvýše
nutno, by nepohlížely na sebe jako ústavy konku-
renění, nýbrž jako ústavy zpřízněné. Probrav stanovy
a účel spořitelen jakož i záložen vůbec, přešel řečník
k místním poměrům a dovodiv nutnost zřízení spo-
lečné informace v příčině osobního úvěru, upozerni.
Očadlík
J Oč
Holešov
výbor občanský zá
obecní zastupitelstvo
32
article
na nutnost zavedení tak zvané „záložensko-spořitelí
směnky“, jakož i na nutnost rozdělení hypotekárních
půjček. Při tom dovodil, že zákonem stanovenáa
zaručená přednost spořitelního směru do výše sirotčí
jistoty za nynějších peněžních poměrů v národě volky
nevolky na každý způsob lidu zjevná, se uplatňuje
sama sebou a není možná se jí vyhnouti. Nesmí proto
výbor obě. záložny ve skutečnosti této hledati kámen
úrazu, nýbrž vážně uvažovati o nových, velmi do-
brých útvarech peněžních v národě, by sám k dobru
svému se dal na cestu změn k l. pšímu vývoji; nebot
kdo zůstává státi a lpí na starém, ztrnulém, již ne-
pokračuje, nýbrž jde zpět. Na konec podal řečník
následující návrh na další jednání správ obou zů-
častněných ústavů: 1. Zástupcové spořitelního i zá-
loženského směru v Holešově zde přítomní vyslovují
plné přesvědčení o nutnosti součinnosti směru spoři-
telního a záloženského pro město i okolí a kladou
za podklad této součinnosti jednak vzájemné si vy-
hovování při postupech vyšetřovacích a všech ostat-
ních výkonech právních i peněžních a jednak dálší
Holešov
častněný ústav : 1
33
article
úmluvu shody k zařízení společ. důkladných informací
úvěrových. 2. Za tou příčinou, by hypotekární obchod
peněžní v městě a okolí byl rozdělen mezi zdejší spo-
řitelnou do výše sirotčí jistoty a záložnou za touto
výší, spořitelna závazně prohlásí záložně, že veškeré
přípaďy své za touto výší bude postupovati a převá-
děti záložně, a že veškeré s jistotou hypote
kární souvislé kroký také ku prospěchu záložny bude
konati. 3. Z té příčiny, aby nový útvar osobního úvě-
ru, tak zvaná „záložensko-spořitelní směnka“ byi
proveden eskomptení spořitelním, záložna i spořitelna
budou postupovati společně k provedení jeho ve
prospěch lidu a obou ústavů. 4. Aby peněžní obchod
z města i okolí zbytečně nebyl vyvážen jinam, oba
úslavy své peněžní operace, pokud možná, budou
prováděti zde v plné shodě a součinnosti. 5. O těchto
bodech správy obou ústavů budou jednati a vymění
si navzájem závazná prohlášení ke společně shodě
a součinnosti ve směrech shora vyznačených. Návrh
ode všech přítomných přijat jednomyslně a sdělen
výboru obou ústavů k uvažováni. Dne 29. června
1905 konaly výbory obou ústavů novou schůzi za
příčinou delinitivního usnesení podmínek shodya
součinnosti, při čemž přijat tento dodatek: „Když
přijde dlužník do Občanské záložny a bude žádati
úvěr hypot. do výše sirotčí jistoty a přes ni, záložna
jej poučí o nižší úrokové míře spořitelny a zprostřed-
kuje mu možnou zápůjčku u spořitelny. Když však
takový dlužník bude chtíti zůstatí u záložny, nebude
ovšem u spořitelny profi tomu žádných námitek.“
34
article
Mimo to, jak nám bylo sděleno, dává spořitelna k na-
hlédnutí záložně všechny spisy, hypot. půjček se tý-
kající, aaproti čemuž záložna podává spořitelně zprá-
vy o úvěru osobním, takže oba ústavy mají navzájem
o úvěruchtivých nejlepší informace. Otázka místní
informační kanceláře jest tím částečně rozluštěna.
35
article
Nepochybujeme, že příklad holešovských ústavů bude
podněcovat k napodobení
Obilní cla ve Francii. Neobyčejné sloupání obil-
ních cen vede k ostré agitaci proti nynějším obilním
clům ve — Francii. Ve sněmovně byl podán návrh,
aby cla na pšenici a mouku byla dočasně suspen-
dována. Netřeba ovšem podotýkati, že návrhu tomu
komorou poslaneckou vyhověno — nebude.
Příjmy uherských státních drahi. V měsíci dubnu
t. r. přijaly uherské státní dráhy (délka 8280 km)
úhrnem 20,137.900 K čili z 1 km. 2432 K; u srovnání
s týmž obdobím loňska vykazuje letošní příjem plus
o 1,974887 K, na km. bylo přijato letos více o 238 K
čili 10.85. Hledí-li se ke všem čtyřem měsícům,
bylo letos úhrnem přijato 81,164.748 K, z toho
20,718.989 K z dopravy osob a zavazadel a 60, 445.759
kor. z dopravy zboží; příjem z 1 km. dosáhl tedy
9803 K proti 9508 K loňska. Za první třetinu 1906
vykázaly státní dráhy uherské celkem příjmů
78.723.466 K, e toho 21,267.335 za dopravu osob
57.456.131-K za dopravu zboží. U dopravy zboží vy-
kázán tedy letos v ohdobí od ledna do konce dubna
příjem o 2.989.628 K vyšší, kdežto při dopravě osob
a zavazadel přijato vtémž období o 548.346 K méně.
Francie
km
36
article
Česká chemická společnost pro vědu a prámysl
konala v sobotu dne 8. června t. r. v restauraci „Mel-
kuru“ členskou schůzi, na níž přednášeli pp. inž
chem. Ottomar Toužimský a dr. J. Sebor. Prvý líči
vývoj českého průmyslu cukrovarnického za poslední
čtvrtstoletí (od r. 1880) zejména se stanoviska zákono-
dárství cukerního, druhý pojednal o národchospodář-
ském významu zdrojů enorgie, zvláště ložisek uhel-
ných a vodní síly v zemích našich. Po přednášce p
dra. Šebora rozpředla se poutavá debata o účastenství
českého kapitálu při podnicích průmyslových, při níž
s jedné straný varováno před oříliš odvázlivými spe-
kulacemi, se strany druhé pak poukazovánc k veliké
nehybnosti českého kapitálu. Schůzí toute zakončila
chemická společnost svou činnost v první salsoně
jarní.
Mel
ch
Toužimský
doktor
J Sebor
Šebor
37
article
Nová labská plavební společnost. Z Hamkurku
oznamuje „B. Tagbl.“, že tamější spediční firmy
zamýšlejí založiti novou plavební společnost abskou,
aby čelila monopolu akc. spelečnosti- Spojených lah-
ských společností, Kapitál nové společnosti, na ní2
se mají zúčnstniti také firny mimohamburské, má
obnášeti 5 mil. mk.
Zlevnění výrobků měděných. Přiměřeně s po-
klesem cen surové mědi doznaly snížení tovary mě-
děné. Kartelované rak-uherské měďárny snížily zá-
kladní ceny měděných plechů s 325 K na 315 K z
100 kg. cena měděných drátů snižena c 310 K na
302 K za 100 kg. Také pro roury měděné snížilv
jednotlivé válcovny v témž poměru ceny
Ruská slátní banka. Dle výkazu z 5. června vys
kazuje banka zlatý poklad obnosem 1166-1mil. rublů
proti 1163.9 mil. r. týdne předchozího. Oběh ban-
kovek vzrostl z 1130.7 na 1149.6 mil. rublů
Trhy. Výroční a spolu veliký trh dobytčí bune
v Červené Rečici v úlerý dne 18. června 1907.
Červená Rečica
kg