Ročník XXXXVII.

V Praze, ve středu 12. června 1907.

Číslo 160.

Na ranní a odpol. Hstr přeod„ láeř' se- v Praze v alninlslraei . . . . 2 K — ua měsíe n čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou a měsl ntvit l.ta . . . . 7 K c0k vs dlislkách ua něsje . . . . . . 2 K 30h Poštou: Rärtlia . . . . 9 K80h s drojí zíailkou na měal nčivrt ta . . . . 11 K eoh

Říšská rada a rakousko- uherské vyrovnání. Císařským patentem ze dne 8. t. m svolává se říšská rada ke dni 17. t. m., čímž se potvrzují zprávy, kteréž příští ponděl jakožto den jejího zahájení již dříve ozna- čovaly. Nynější letní zasedání rady říšské ne- bude, soudě dle všech okolností, příliš dlouhé jestiť nový parlament, vzešlý ze všeobecného práva hlasovacího, sborem v mnohém ohledu podobným neprozkoumanému dosud území Jednak zasedati v něm bude značné množstv nováčků, kteří se doposud neobeznámil s ovzduším vídeňským, v jehož ne vždy jasném obzoru bude jim vykonávati práci zákonodárnou, jednak změnily se důkladně i poměry mezi stranami politickými, takže jest nepřípustno souditi dle zkušeností s by valým třídním parlamentem o nynějším novém parlamentu — lidovém. Ani vládě nynější nejsou ještě dosti jasny prostředky a cesty, jichž by s úspěchem mohla použíti, aby si zjednala ochotnou většinu pro své návrhy, kteréž neobmezí se na dlouho pouze na obvyklé nezbytnosti státní. Od hlavních voleb ze dne 14. května. jež uvedly do rady říšské značně sesílenou stranu sociálně-demokratickou, která početně bude zaujímati místo druhé, dalo se sice pozorovati úsilí vládní posíliti pokud možna postavení strany křesťanských sociálů, což sledovala nejen podporou různých volebních kompromisů, ale i splynutím s nimi alpských konservativců a zmařením prvního pokusu o utvoření velkého pokrokového klubu ně- neckého. Ale většína nově vzniklých anebo ještě se tvořících formací klubovních různí se na mnoze zásadně ve svých politických programech, aneb nenabyla dosud tak pevné vnitřní organisace, aby umožnily spolehlivý výpočet sil, k řešení té které důležitosti vládní potřebných.

Ani největší nyní klub křesťanských sociálů neznamená dokonalé sjednocení obou složek jeho, vždyť jeden z předních konser- vativců, dr. Ebenhoch, výrokem svým, »že nezamýšlejí rozvinouti zásadních otázek«, dal na jevo, že obě skupiny nepozbyly vě- domí toho, v čem se různí. Proto jeden z orgánů jejich praví, že si představoval sloučení — jinak. Jest pak pouze litovati. že se sloučení deje na vrub — konservativen, ačkoliv »se nedá trvale mysliti spořádanáa vydatná činnost parlamentu, v němž se ne- dostává rázovité strany konservativní. Tento zející nedostatek nemůže prý zůstati nepo všimnut.« Pokud se týče konečného osudu snah po utvoření velkého klubu pokročilých Němců, kze ovšem vyloučení vídeňských pokrokových poslanců pokládati za věc vyřízenou, ale jak se seskupí zbývající němečtí »pokročilí- poslanci, o tom rozhodne se až dne 15. t. m. Ani s formováním ostatních klubů, ze- jnéna slovanských, není to o mnoho jiné zláště tvářnost budoucího kola polskéhoa Hubu jihoslovanského jest ještě pochybna. Za takových okolností nebylo by ovšem ani divu, kdyby akční program vládní, jak bude vyznačen v trůnní řeči, obmezil se skutečně na záležitosti nejnezbytnější, jejichž vyřízení by nenarazilo na žádné straně n zásadní odpor. Otázka rakousko-uherského vyrovnání, tento opravdový gordický uzel současné si lmace, na jehož zdařilém rozvázání závisí nejen zdar veškeré hospodářské činnosi v nejširším slova smyslu, ale i klidný a pra- videlný vývoj veškerých vzájemných styků nezi oběma polovinami monarchie — ta ua př. nedostane se asi na pracovní pro- pam letního zasedání nové říšské rady.

Oznamuje se sice, že porady, ježse právě konají mezi oběma ministerstvy v Pešti, zamenají opětně další sblížení obou stran, nle kdo rozpomene se, kolikráte za oněch deset let, co se vyjednává mezi Vídnía Pešti, došlo nejen »na další sblížení« — vždyť leží v archivech dokonce dva úplne tlaboráty z této periody — ten jest opráv- něn pohližeti co nejzdrželivěji na každou nprávu o vyrovnání vůbec. Tentokráte nutno tím více pozornosti le nejnovější nadějné buletiny o stavu akc vyrovnací následují po spoustě vzrušujícíeh pověstí, jimiž z Vídně zaplavena byla veřej nost o pešťské jubilejní slavnosti koruno vační, o zkrácení pobytu panovníkova v Pešti. o náhlém odjezdu následníka trůnu, o ode- pření žádaných ústavních záruk, o zadržen celé řady vyznamenání pro Uhry určenýc sld. atd, že východisko z tohoto očividného mzporu možno nalézti jen v tendenčnosti zpráv — ať prvé anebo ostatních. Daří-li se akce vyrovnací přes to, že jsbilejní slavnost korunovační tak »neusp- kojivě« dopadla, jsme oprávněni se tázati. o kterém z obou případů referují vídeňské zprávy z Pešti — pravdivě? Či neuspoko- jení korunovačním jubileem má tvořiti pouhou sěnu, za níž by tím bezpečněji se mohl pokračovati v akci vyrovnací? Nejen Ulrách, také ve Vídni dovedou uspořádat tíektní čísla — situačníl Po našem nábledu »neuspokojivé« za- lončení jubilejní slavnosti pešťské velmi dobř tude působiti na náladu svolané rady říšské. pokud v ní jsou hojně zastoupeny směry — lojovné. Ale nebudiž zapomenuto, že ve vy- jednávání samotném stoupenci podobného sěru tentokráte nápadně stojí v pozadí.

Následující pak zprávy o dalším sblížení stran smlouvajících dobře poslouží výkladu, proč vyrovnací opus nebude moci ještě letním zasedání — býti předložen říšské radě »neznámého dosud složení«. Dílo to, uskuteční li se na konec, bude vyžadovati součinnosti rady říšské již »vy- barvené« a »usazené«. A v tomto smyslu zaslubují zvláštního povšimnutí výroky uherského ministra, jena stojí v čele jednoho z nejdůležilějších vyrov- nacích odborů a jehož politický vliv jest ministerstvu uherském nad jiné závažný — totiž Košuta — jenž dle »N. W. Tagbl. pravil, že nyní ještě se nedospěje ke koneč- nému rozhodnutí. Na základě proposic vlády vídeňské nutno prý znova probrati soubor vyrovnací, aby se dospělo k bilanci, jež by poskytla jasný obraz vyrovnacích předpo kladů. Toho si přejí obě vlády; Beckova vláda proto, aby mohla podati říšské radě informace; ale i uherská vláda zamýšlí ještě před prázdninami vyložiti stranám situaci vyrovnací, neboť nemíní bez souhlasu stran nijakých závazků převzíti. — Ujedpání však bude skoncováno asi průběhem leta; bude se v něm příště pokračovati ve Vídni kon- cem června. V těchto vídeňských poradách nastane rozhodující okamžik. Nové kompli kace nelze očekávati, pokud člověk může předvídati. Jak asi dopadne vyrovnací bi- lance, to se do čtvrtka zjistiti nedá. (Nynější porady budou totiž ještě dnes ve středu trvati.) Majíli tudíž zprávy vídeňské, že strany vyjednávající se opět sblížily, pevný podklad napotom nelze výrokům Košutovi připisova- ným rozuměti jinak, než že porady koncem června ve Vídni budou se týkati poslední redakce, kdežto vlastní obsah vyrovnání bude zjištěn již dnešním dnem, či přesněji řečeno ve čtvrteční uherské radě ministerské. Něco z této bilance zví ovšem i rada říšská v nastávajícím zasedání letním.

Zemská výstava pokračovacích ško v Brně. Zdravý ruch zavládl v poslední době v kul ti rním snažení stavu živnostenského. Naše živ nostnictzo vyrůstá ponenáhlu z těch malých po čátků, počíná více se usamostatňovati a uzná vati, že vedle svépomocné hospodářské činnosti jast ta otáaka pouznasaní úrovně vzdělání vše- obecného a odborného, která zabezpečí mu do budoucnosti zlepšení existence a ocenění jeho snažení a význam středních vrstev národa. Ne jen v král. českém otázka tato stojí v popředí aktuálních jednání na sjezdech a schůzích, ale i družná Morava nezůstává ve snahách těchto níkterak pozadu. Toho svědectvím jest právě v Brně konaná výstava grafických prací, český ch školpokračovacích na Moravě. O vy- znamu škol těchto pro stav živnostenský není více pochybnosti. Bylo také o tomto thematu v poslední době v české veřejnosti tolik jednáno a tolik nového proudu po moderním živnosten- ském snažení kulturním zavedeno. Na Moravě školství pokračovací nabylo velikého rozvojo v letech devadesátých a zejména v letech po- sledních. O tom není dnes žádné pochybnosti, že zejména živnostenský slav na Moravě jest z největší části české národnosti a že uměl udržovaná nadvláda německá dala se toliko od- vislostí našeho pracujícího lidu vysvětlovati.

Dnes tyto stíny mizí úplně a to, bohudíky, zvlá- ště z té příčiny, že náš lid na Moravě stává se hospodářsky samostatnějším a zdatnějším. České živnostnictvo vyniká také nad němevkým v kaž- dé příčině. Český průmysl mohutní, obchod če ský roste a s ním se vzmáhá hospodářská vyspě lost našeho středního stavu. Že tomu tak jest, vidíme nujlépe na mohui nění pokračovacího školství českého na Moravé V roce 1906 bylo všech pokračovacích škol živ nostenských 136, 7 škol pokračovacích odbor ných a 21 kupeckých. Z těch jest českých po- kračovacích škol živnosteských 101, 13 kupe ekých a 5 odborných. Již tato čísla ukazují nám zřejmě, na čí straně jest převaha a pro kter živnostnictvo bude také třeba v budoucnost v kulturních jeho snahách ještě mnoho a mnoho vykonati a zanedbané hříchy napraviti.

Nejlépe zračí se pokrok a vyspělost na vý- stavě právě pořádané. Výstavy pokračovacíeh škol mají učně v čilém závodění podněcovatia pedati širším kruhům obraz pokroku a vyko nané práce. V cizině děje se tak od dávný ch let Poukazuji jen na Anglii, kde veřejné výstavy se zkouškami v nejširších vrstvách oceňuj hmotné zaměstnání; poukazuji na Wirtember sko, Hessensko, Badensko, Belgii a Franeii, kde výstavy tyto v kulturním snažení mnoheu a mno hou dobrou věc byly uspíšily. V Karlsruhe v Lipsku, Drážďanech atd. hromadné tyto vý- stavy zemské vždy s úspěchem se potkávají. V živé paměti jest nám ještě výstava pokračo- vacích škol v Praze r. 1902 v Král. Oboře mu scem technologiekým pořádaná, která svým roz sahem a dokonalým systematickým uspořádá- ním vzbudila zájem v nejširších kruzích a vy- vciala pozdější obdobnou výstavů ve Vídni v Re tuzdě a která zajisté přispěla i k letošní zemsk výstavě grafické v Brně. Na Moravě podnět k výstavě této dán by Ústředním spolkem moravských živnostníků již v roce 1905. Čilý a o kulturní i hospodářský život živnostnictva na Moravě velmi zasloužilý tento spolek, pořádá již od roku 1899 výslavy učednické, pečuje o zřizování škol pokračova- cích a přísluší mu zajisté zásluha o to, že český živel na Moravě tak zdatně a sebevědomě ku předu se ubírá. Myšlenka, uspořádati výstavu

tuto na Moravě byla v kruzích živnostenských učitelských velmi sympaticky přijata a dnes vel- mi zdárným výsledkem jest korunována. Výstava umístěna jest v dolejšíchi sálech Rainerova průmyslového musea moravského Účastní se ji výběrem prací všechny školy po kračovací chlapecké a některé dívčí, celkem na 120 pokračovacích škol. Vedlo by nás příliš da- leko, kdybychom chtěli podrobně popisovati jednotlivé vystavené práce; ze všech čiší ne- obyčejná horečná snaha po zdokonalení a to jak v pracích písemných, tak i počtech, účetnictví kreslení a odborných vědomostech. U každé školy vystaven jest vždy výběr, kdežto vělší množství praci leží k disposici u každé školy na stolech. Ač u většiny škol vidíme šablono- vntý postup vyučování a známé tvary různých děl předlohových, přec tu a tam seznáme také práce samoslatné a vedení žáka k vlastní kon- cepci. A to jest důležitý pokrok. Kdo kráčel sálom výstavním a všiml s ěchto podrobností, mnohému se mohl naučitia ednak co kde dobré, jednak co kde má mezery a potřebuje nápravy. Těchto náprav v našem ce- lém školstvi pokračovacím jest celá řada bohudiky zdravému novodobému nazírání bu- leme moci děkovati, že náprava také se stane.

Kdy, záleží na houževnaté vytrvalosti vedoucích kruhů, která musí podlomovati nemilosrdně vše, co jest shnilé, co jest života neschopné. To jes také i dobrý účel těchto výstav. Že i na Moravě jest dosti pracovníků a horlitelů po moderní duchu času odpovídající škole živnostenské, vi dělí jsme za našeho pobytu v Brně a četl v jednotlivých referátech. A to musí každého upřímného přítele rozvoje školství žirnosten- ského jen k dalšímu vytrvalému boji ponoukati Na Meravě značně svítá; byla to první kor porace „Ústřední spolek moravských živnost níků“, která nepokrytě již roku 1905 vyslovila se pro potřebu denního vyučování na školach živnostenských. Praví výslovně v dobrém zdán tamto, „že večerní vyučování jest pravou tortu- rou pro učně i pro učitelstvo a učňové z něho valně mncho nemají“. Takového zřejmého ná- zoru musíme si v dnešních dobách jen vážitil Ústřední spolek moravských živnostníků pečuje o zřízení řemeslnické školy v Brně, k níž by po- kračovací školy byly přivtěleny. Jest toho také pro Brno nutně zapotřebí; neboť 3 české školy pokrače vací navštěvuje 191 učňů, kdežto 5 škol německých má 589 žáků. Že mezi těmito ai 1/4 není Němců, jest prokázanou pravdou. Ale dosul radniční moc každou práci v tomto směru nizt Tsk antkahí adlh onn sované činnosti, aby český učeň v Brně také i českého vyučování na škole pokračovací za každých podmínek byl účasten. Morava po- stradá naprosto odborných škol; český však vzrůstající průmysl a živnostník nezbytně jich však žádají. Musíme tudíž volání Ústředního spolku moravských živnostníků co nejvícesi vážiti a jej v jeho snahách podporovati.

Snaha odbornost do škol pokračovacích za- vésti, nalezla také i na Moravě půdy a doufejme, že v budoucnosti ještě více se osvědči. Z odbor- ných škol jmenujeme obuvnickou školu pokra- čovací v Brně a v Třebíči, krejčovskou v Brně a v Prostějově a kamennickou v Mrakotíně. Mu- síme se aspoň o 2 výborných školách těchto zmíniti. Obuvnická škola v Třebíči jeví úplné odborné vedení ve všech zástojích vyučovacích. Jest to zásluhou zvláště odb. učitele J. Syrového a K. Zelnička, kteří oba jsou absolventi praž- ských kursů obuvnických a z nichž J. Syrový jako učitel na musejních kursech pražských p- sobí. Není o tom pochybnosti, že položen byl školou třebíčskou dobrý základ k založení samo- statné školy obutnické na Moravě, o níž v po- sledním zasedání moravském bylo jednáno. Pr Třebíc, kde obyvnictví jest domovem, byla by škola tato velmí výhodnou. Druhá škola, o niž třeba zmínku učiniti, jest krejčovská škol v Prostějo vě, podmíněná tamějším rozsáhlým průmyslem krejčovským. I její vedení zamlouvá ze nám velmi. Z dívěích škol pokračovacích vystavuje jen několik — avšak i z těchto ukázek vidélí jest d brou snahu a rozumné vedení ku praktické činnosti. Na Moravě o dívčí školství má velikou ásluhu brněnská Vesna, jejíž ředitel školní rad Mareš pravé divy v otázce kulturní na Moravě činí, dále Pöttingeum v Olomouci a ve V. Mezi říčí Světlá. Kromě toho působí ještě tuším 5 div čích škol na Moravě. Jest to naprostý nedostafek dívčích škol pokračovacích, rovněž jako u nás v Čechách, a musí doba přítomná napraviti, co bylo dosud pro vzdělání dívek z lidu zanedbáno.

Práce grafické jednotlivých škol ve výstavě doplněny jsou názornými tabulkami statistický- mi, z nichž zjevna organisace, finanční stava návštěva. K výstavě vydán byl velmi bohatý ob- sažný katalog, v němž bohatá statistická data svědči o veliké píli a svědomitostí pořadatelstva Poučný jest článek inspektora Karla Dolejše o pokračovacím školství, jehož názory kryjí se úplně s reformní snahou u nás v Čechách v po- kračovacím školství zjevnou. Připomenouti tře- ba, že konán byl o svatodušních svátcích v Brně sjezd učitelů pokračovacích škol na Moravě že dán byl podnět, aby po způsobu jiných zemí zřízena byla i na Moravě organisace učitelů těchto škol. Resoluce, na schůzi přijaté, oprav- ňují k nejlepším nadějím do budoucnosti, že škola pokračovací na Moravě co nejvíce se uzpo- scbí praktické potřebě živnostnictva. Podotýkáme ke konci, že čestné přellsed nictví ve výboru výstavním převzali čeští mi nistři dr. J. Fořt a dr. B. Pacák. O výstavu za- sloužil se v prvé řadě Ústřední spolek morav ských živnostníků se svým nynějším předsedou Kličníkem a tajemníkem Hatlákem, dále profe- soři C. Černý a Jan Martinec. Grafická výstav pokračovacích škol na Moravě znamená novou opochu v rozvoji tohoto důležitého skolského odvětví ke blahu a posílení živnostenského sta- vu a českého živlu na Moravě. Všem pracovní- kům o tento zdar výstavy sluší přičísti to za ve likou zásluhu. Weigner.

Politické zprávy domácí, V Praze, 11. června. (Uherské vy rovnání.) V Pešti započaly nové porady ra- kouských ministrů s uherskými o vyrovnání. Výsledek prvé konference shrnuje »N. P. J.« v tato slova: V čelných podrobnostech dospělo se opět k novému sblížení. Elaborát rakouské vlády, jenž obsahuje odpověď na návrhy uher- ské, nebyl dosud projednán a dojde naň pa- trně teprve druhý nebo třeti den. Elaborát ten byl uherské vládě dodán už minulou neděli byl vzat na přetřes v ministerské radě, takže uherská vláda vytkla už přesně své stanovisko k rakouské odpovědi. Zdá se, že rakouská od- pověď stane se základem rozhodného jednání Za nynějších pešťských konfere ncí vyjednávání však ukončeno nebude. Jest toliko naděje, že se pokročí opět o značný kus ku předu že se v nejlepším případě dojde až k poslední stanici. Definitivné rozhodnutí se tedy tentokrát ještě nestane. Tolik však zdá se už nyní jistým, že úprava poměru rakousko uherského po roc 1917 bude rozhodující pro osud celého vyrov- návacího vyjednávání. V Praze, 11. června. (Tvoření parla mentních stran.) Nejen pokrokovým Něm- cům, také Polákům a Jihoslovanům se dosu nepodařilo prověsti zámýšlenou koncentraci U Poláků, zdá se, vůbec na ni nedojde, ne boť nechuť konservativných a klerikálných živlo k polských lidoveům dává se na jevo tak ma kavě, že lidovci při nejlepší vůli nebudou s to, aby vstoupili do společného polského kola hned na počátku činnosti nového parlamentu. Dav.

Abrahamowicz, svolávaje jako předseda starého polského kola nové polské poslance do společné schůze na den 15. t. m., použil obratu, jenž musí polské lidovce plímo odpuditi. Na- psal totiž, že zve do společného klubu ony polské poslance, kteří se podrobuj stanovám polského kola na říšské radě, t. j. těm stanovám, od jichž změnyli- dovci činí závislým svůj vstup do společného klubu. Tím byla už předem dána odpověď, n které se v neděli za předsednictví posl. Bojka a za přítomnosti 14 nových poslanců usneslili- devci. Dokud zemský sjezd celé strany neroz- samostatný klub. Aby však umožnili od případu ku případu dohodu všech polských poslaneů o věcech, týkajících se otázek národních a zem ských, lidovci navrhují polskému kolu, aby zvo lilo zvláštní delegaci, která by měla právo vy jednávati s komisí poslanců lidových. Navrhuj tedy jakousi předsednickou konferenci obou pol ských klubů. Ale ani existence polského kola v užších rozměrech není dosud zajištěna. V neděli ko- nala se současně ve Lvově porada polské „ná- rodní rady“ a v ní se ukázalo, že mezi táborom konservativně-klertkálným a demokratickým pa nují značné rozdíly ve smýšlení. Ukázalo se to zejména při rokování o tom, mají-li se lidovci pozvati, aby vstoupili do společného kola. Kle- rikálové, v jichž čele stojí Stojalowski, vyslovili se rozhodně proti přijetí lidovců, kdežto demokraté jsou pro koncentraci všech polských stran. Rozpor v názorech ukázal se tak znač- ným, že vznikla otázka, nemá-li se národní rada vůbec rozejíti. Kdyby se rozpadla polská národní rada, snad by nedošlo ani na zřízení polského kola, společného konservativcům, klerikálum demokratům.

Lépe se daří koncentrační myšlenceu Jihoslovanů, ač i tu jest jí dosud na pře- kážku neústupnost dra. Šusteršiče. V ne- děli byla v Pazině (v Istriji) výroční schůze spol- ku sv. Cyrilla a Methoda, jenž po způsoby naší Matice vydržuje školy pro slovanské menšiny v Istriji. Za té příležitosti sešli se čtyři slovanští řští poslanci dr. Laginja prof. Mandič a prof. Spinčič za Istriji a dr. Rybář za Terst a po úradě s přítomným poslancem Iv. Hribarem a s důvěrníky istrijskými a terst- skými přijali resoluci, v níž prohlašují, že vidi možnost úspěšné pro Jihoslovany práce jedině v ustavení společného klubu pro všechny jiho- slovanské poslance, při čemž by se jednotlivým členům klubu nesmělo překážeti, aby pracovali teké ve smyslu politického programu té strany k níž náležejí ve vé korunní zemi. S názor istrijských poslanců souhlasí také, jak známo poslanci dalmatšti. Záleží tedy nyní ještě na tom. jak se ku přání dalmatských, istrijských a po- krokových slovinských poslanců zachová vůdee klerikálů, dr. Šusteršič.

Politické zprávy zahraničné.

V Praze, 10. června.

Zprávy z Ruska. Na Kavkaze nedaleko Tiflisu zavražděna vojenská stráž při železné trati; hlava i rucej uřezány. Vraždy se na Kavkaze množí, loupež neubývá, lid je postrašen. V Titlise byl na ulici v pravém slov smyslu rozstřilen rektor semináře Dobronravov Vrazi nechyceni, ale lidé viděli, že jeden z nich byl v uniformě gymnasisty. V okoli Vladikavkazu sveden bitva mezi Inguši a Osetinci. Příčinou krvina. Ubito 9 Ingušů a 7 Osetinců, raněno 40 Ingušů a přes 10 Osetinců. V Žirardově v Polsku oloupen k tolieký kostel. Uloupen obraz Matky Boží, okrá- slený brilianty v ceně 100.000 rublů. Seminář v Penze zavřen, že s minaristé zavraždili rektora, V drobném prauejít ranní čísle o sobě odpolední . . . . . . . za 2 h Vo alialkách na venkovšt ranní číslo. . . .. odpolední . . . . . . . . 4 h Inserát platí se hetově rapřel. Píedplaeení a lnserty přijíná zdmini- strace v Marianské ulici č.3. Tam nnckázejí se též redakee Ulskárna n ezpodice „Národníck Lista“. Bukopisy so nevracsjí. 10h

V Tiflise dva policisté otrá- veni ve vinárně, do které vstoupili, aby při- pomenuli, že už je čas zavřít. Vinárník řekl, že zavře hned, a přátelsky jim nabídl po po- háru vína, o němž pravil, že je něco zvlášt- ního. Policisté si připili a odcházeli, ale na ulici otráveni se skáceli. Případ mučení, jenž se udál v Odasse, byl sice již telegrafieky oznámen, ale zasluhuje doplnění, jímž je skutečnost potvrzena. Židé re- volucionáři zavlekli jinocha Melnikova do pod- zemi, kde jej po 24 hodin mučili, řezali mu záda, ruce, nohy, bruď, trhali po chumáčích vlasy, na noze mu vyřezali písmena »B. 0. C. P.e t. j. »bojová organisace socialných revolucio- nářů«, načež jej obnaženého zabalili do umričího pokrovu a naložili na loďku řkouce, že bude po- věšen. Když jej vysadili na břeh, Melnikov za- hlédl vojáka. Vzkřikl o pomoc a mučitelé se rozutekli. Na umrlěím pokrovu bylo napsáno: »Za veřejné potupení bojové organisace a za oddanost krvopijci Kaulbarsoví uloven 24. května (6. června) 1907.« Melnikov jedva bude zachován na živu. Křesťané jsou ustrnull.

Úřadní zpráva o mučení Melnikova úplně potvrzuje zprávu, námi podanou. O mučeném praví, že se nyní léčí ve vojenské nemocnici vyzývá obecenstvo, aby bylo úřadům pomoeno při pátrání po mučitelích, zachovávajíc pokoj pořádek. Jinak zpráva o mučení Melnikova působila na ruské obyvatelstvo Odessy tak, jak si toho mučitelé sotva přáli. V dobré paměti je každému, že na počátku revoluce Rusů jakoby v Odesse nebylo. Nyní se všechno změnilo. Ruské obyva- telstvo se zmužilo a »Svaz ruského národae, jejž mučitelé Melnikova chtěli zastrašit a dáti mu výstrahu, roste každým dnem. Členové jeho se již odvažují veřejně se ukazovati se spolko- vými odznaky. Nový duch účinkuje i na mládež, jež se vzdává revolučního romantismu. Národní slovanská trikolora všeobecně se nost. I dámy si jí zdobí klobouky. Nieméně není ještě lze sílu revolucionářů podceňovati. Jestliže se neodvažují veřejného útoku, příčina je pouze v tom, že odesská po- sádka je proti revoluci na straně Svazu ru- ských lidl.

Sarajevská resoluce. V Sarajevě se sešli předáci pravoslavných i moslemských Srbů z Bosny a Hercegoviny a porokovavše o všem zlu, které jim přinesla sáhají, že utvoři nerozrušitelnou jednotu, aby pracovali ke kulturnému i materiálnému dobru svého národa. Jednola pravoslavných a moslemských Srbů je potěšlivým krokem a rádi bychom ji nazvali velkou událostí. Schůzka presidenta republiky Falliera s Vilémem II. Vyskytly se pověsti, že příštiho jara má se sejíti německý císař s presiden- tem francouzské republiky a to u příležitosti eísařovy návštěvy v Monaku. Po- věsti ty zaznamenal též pařížský »Tempst. »Süddeutsche Reichskorrespondenz« zabývá se těmito pověstmi, jež dle mínění oficiosního orgánu nebyly šířeny bez dobrého úmyslua dokládá, že nechce na tyto jarní naděje pouštěti příliš ledovou sprehu. Ale varuje přátely ně- mecko-francouzského sbližení před přílišnou obrazotvornosti a optimismem. Setkání presi- denta republiky francouzské a císaře říše ně- mecké zajivté by potěšilo mnoho dobrých ob- čanů v obu říších, ale nemůže býti leč zá- věrkem a nikoli východištěm celé řady příznivých událostí. Jak vidět z tónu této oſl- ciosní noty, jsou přiliš daleko naděje těch, kteří by rádi viděli alianci francouzsko-německou.

Poplašné zprávy z Němeoka. Známý německý spisovatel vojenský, pod- plukovník Gaedke, uveřejnil brožuru » Válka nebo mír«, která nepřispěje k uchlácholení myslí německého obyvatelstva, drážděného tiskem, jenž stále vidí pověstné »černé body« na obzoru. Plukovník Gaedke velmi bezohledně posu- zuje politickou a vojenskou situaci německou. Podle něho vytvořilo nynější osamocen Německa situaci plnou nebezpečí. Toto osamocení je důsledkem všech chyb ně- mecké politiky a diplomacie, spáchaných od pádu Bismarkova. Politika německá je automa- licky řízená cisařem, neboť státníci jsou jen jeho nástroji. Aliance francouzsko-ruská, neshody anglo- německé, okupace Kiao-Čea, stav styků s Ja- ponskem, to vše jsou podstatné chyby, které vytvořily tak znepokoji v stav věcl, že i z malé příčiny by vy- puknouti mohla velká válka. Plukovník Gaedke posuzuje, jak je Německo připraveno. Podle něho má něm. válečné námořnictví cenu, ale nemohlo by podstoupiti zápas s loďstvem an- glickým. Jeho porážka byla by jistá. Bez aliance s Francií ne- může Německo pomýšleti na válku na mořil Kdyby vznikla válka mezi Německema Anglil, nemohla by zůstat Francie nečinnou. Není uvěřitelno, že by zachovala neutralitu. Kdyby se Francie přidružila k Anglii, musila by zakročiti německá pozemní armáda. Tato je zcela na výši své úlohy, ale nemohla by sama bojovati proti francouzské armádě, jež se jí vyrovná, a proli ruské. Armáda rakousko-uherská vyrovná se francouzské a německé, ale je počelně slabšl