Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 150, place 50, org 16, work 5
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
10. června 1907. Císlo 158.
4
article
ukončena byla slavnost a obecenstvo se zájmem
prohlíželo pomník. Na náhrobní kámen bylv po-
loženy věnce od Spolku českých žurnalisto
(»Svému bývalému předsedovi«), Spolku abso
ventů Českoslovanské obchodní akademie, v-
davatele a redakce »Zlaté Prahy«. Nepřitomnos
při slavnosti omluvili: cís. r. J. Otto, ceís. .
F. Goller, F. B. Batovec, Máj, Josef Kuffne
kom. r. J. Urban, spolek absolventů obchodn
akademie v Chrudimi a německé v Praze, spolel
»Oliva« aj
Otta
F Goller
Batovec
Kuffne
J Urban
Oliva
Chrudim
Praha
zlatý Praha
spolek absolvent obchodn akademie
5
title
Pátý slet všesokolský
6
article
v Praze.
Praha
7
article
. Ve znamení posledních rušných pří-
prav k slavným dnům eletovým minula první
třetina června! Co do té doby v obrovské orga-
nisaci našeho Sokolstva obdivuhodně pracováno
v zákulisí, co připravováno pevnou a silnou
rukou ne týdny, ale měsíce a snad léta, začíná
samo hlásiti se na veřejnost, vstupovati na je-
viště. Slovanskou Prahou šumí hlučněji a hluč-
něji příznsky velkolepé olempiady, blíží se sp
rem lvím a peruti sokolí. V radostné tuše její
v osvěžívém vánku zdravé sokolské myšlénk
z ní vanoucí, kocháme se blizkosti slavné ud
losti, která vzruší každého upřímného a nadte
ného Čecha poctirou, hlubokou radostí a opráv-
něnou hrdosti nad legiemi naší národní a slo
vanské armády
Že nesmírný zračí se zájem o vše, co s
sletem sokolským souvisí, toho jásavým doklu-
dem a obrazem byl již včerejší den, kdy pouh
jen předzvěsť dalšího, šachový tur n a
allegorický, svedl ohromné zástupy obe-
censtva na cvičiště sletové, do rozsáhlého, tr-
bunami obklopeného prostranství, jež stane s
koncem června jevištém velkolepých cvičení
závodů.
Čecho
Praha
8
article
Kdo do té doby neměl příležitosti shléd-
nouti toto novověké stadion a teprve včer
v hodinách odpoledních nesen proudy lídstva
nebo po nové trati elektrických drah dospěl n
Letnou, zůstal zaraženě státi před rozsáhlou.
do čtvorce stavěnou arenou, jejíž jediná fronta
třemi vchody a branami přerušená, táhne s
bezmála od lotenské vodárny až k letenským
sadům. Brány, provedené elegantními oblouky.
do dálky hlásí se buď čtyřmi, nebo dvěma je-
hlancovitými pilony, které vrcholí symbolem So-
kolstva. .. ostražitým a bystrým jeho ptákem
v letu... Co z venčí věští již arena rozměre
nevidané, uvnitř převyšuje všechno očekávání
Nebýti čtvercové podoby a dřevěného materiálu.
z něhož zrobeny amfiteatrálně tribuny a lože
měli bychom ilusi, že octli jsme se ve staro
věkém závodišti za éry nejslavnějších závodů
helénských. Účelnost a důmyslnost staveb, při
tom vzhlednost a lehkost na první pohled jsou
patrnými. Není místa, odkudž by nebylo viděti-
není místa, kam by z akusticky zbudovaného
orchestru nebylo slyšeti hudby. V těchto dvou
požadavcích exceluje stavba cvičiště.
Letná
9
article
Vedle vzdušnosti, jakou se honosf pro obe
censtvo určené prostory, je to i pohodlí a šiře
komunikaci ke všem mistům vedoucích; an
největší nával diváctva nemůže vésti k tlačenici.
Bylo by opomenutím nevzpomenouti jednoh
momentu, který nasvědčuje, že projektant stavby
měl na myslí využitkovati i čarokrásného pano-
ramatu královských Hradčan: právě v místech
jimiž výhled na zadní trakt královského hrad
se rozevírá, obratně snížil bariéru a tribuny.
takže výsečí, jako mezi dvěma stráněmi, roze-
vírá se malebný obraz, oživený zelení stro-
Cvičistě samo, objaté do čtverce nízkou
hradbou, je prostranstvím, pro které těžko hle-
dati v Praze přirovnání.
Délka Karlova náměstí od radnice Novo-
městské k budově všeobecně nemocnice odpo-
vídá asi jedné jeho straně. Tedy rozměry, jeko
dosud v Praze k účelům cvičení, nikdy nebyly
Pro včerejší turnaj vybrána pouze střední
jeho část, upravená v šachová pole, jednak
bílým pískem, jednak tříslem vysvpaná, takže velm
jasně od sebe se odrážela a poskytovala přehledný
obraz veliké šachovnice. Možno učiniti si při-
bližnou představu o velikosti dle toho, že každý
čtverec — a těch je na šachovnici jak znám
64 — měl 81 m2, takže padesáte i sto oso
zcela pohodlně mohlo na něm zaujati postavení.
Cvičistě
Ted
Praha
Karlov náměstí
Nova
královský Hradčany
m 2
10
article
Od 2. hodiny odpolední počaly se plnit
tribuny, označené čísly daleko viditelnými, takž
každý dle lístku bez dotazu mohl odebratis
na své místo. Ke 3. hodině skýtaly tribuny ji
zajímavý obraz obsazeného divadla; a krátce
před 4. hodinou bylo to prostě mořen hlav.
jichž počtu nikdo nemohl se ani příbližně do-
hádati. Na tuto dobu určeno bylo »K lán
šachové«, veřejnosti naší již povědomé. Je
známo, že u příležitosti Národopisné výstavy
poprvé u nás, zásluhou výborného šachisty, ze-
snulého dra. Dobruského, došlo k aranžování
žachového turnaje se živými figurami. Bylo to
tenkráte alegorické znázornění boje krále Jiriho
z Poděbrad s uherským králem Matyášem Kor-
vínem u Vilémova.
Turnaj, aranžován s jistou -předehrou, zna-
menající rozvinutí boje, v hlavní části své, po-
kud představována bitva, přesunul se na pole
šachovní, kde dle všech pravidel této hry jedno-
tlivé figurky představovaly celé skupiny bojov-
níků v historických krojích a postupovaly dle
pravidel tahů v šachu stanovených. Kombinace
bry a závěrečný »mat« provedeny dle předem
sehrané parlie a ovšem se zřetelem k historicky
známému výsledku bitvy. Tenkráte onen šachový
turnaj, jsa novinkou, vzbudil neobyčejný zájem
ač rozměry jeho byly poměrně dosti úzké
Včerejší naproti tomu byl ji
něčím nevídaným, imposantním
neskonale malebným
Prve než k vylíčení colého obrázku a bry
přistoupíme, dlužno sděliti základní myšlénku.
dle níž zosnován celý turnaj.
Podklad její je historický, z nejslavnějšíe
dob našich se datující a představuje periodu
druhé veliké křížové výpravy proti
českým »kacířům«: stíhání krále Zik-
munda slepým bratrem Žižkou, vytrhnuv-
ším z Kutné Hory, dále vítězný bo
jeho u Habrů dne 8. ledna 1422
vzetí Německého Brodu a úlěk
Zikmundův z Čech.
Dobruský
Matyáš
Žižka
Zikmundův
Poděbrady
Kutná Hora
německý Brod
Čechy
u Vilémov
stíhání král Zik
13
article
Z těch příčin představovalo cvičistě terrain
Z těch příčin představovalo cvičistě terrain
mezi Horou Kutnou (severní strana areny)
a Německým Brodem (jižní strana areny); ša-
chovnice pak představovala bojistě u Habro.
Průběh šachového turnaje.
Rázem o 4. hodině za zvuků hudby, zvlášt
k turnaji komponované šachistou a hudebním
skladatelem p. Karlem Pospíšilem, vyjeli
Zikmundovi špehové na koních směrem od Né-
meckého Brodu a krátce za nimi v řadách vý-
borně vyrovnaných objevito se vojsko: Byla n-
obyčejně zajímavá podivaná na pochod Zikmun-
dova vojska, v malebných historických krojích,
provedených s přesnou věrností dle návrhů
archiváře a konservátora J. Heraina a red.
H. Kuffnera a dle nákresů K. Štapfera.
Vojsko Zikmundovo představovalo n
šachovnici stranu »černých« a to v tako-
vémto uspořádání: Sedláky (rozuměj figurky
šachové na poli) představovaly roty Tatarů pol-
akých, Uhrů a Sekelů sedmihradských (každá
četa nejméně o 20 mužích, vyzbrojená zbra-
němi odpovídajíeími tehdejším); dále věž e n
šachovnici představovány vozy hradebními s pu-
škou (dělem), koně vždy po dvou jezdeleh
a to vévoda Sedmihradský a uherský magnát,
běhouni představování celými oddělenim
v čele a Konrádem Kantnerem Olešnickým
Jindřiehem Rampoldem Hlohovným. Figura
krále, jak se rozumí, zosobňoval sám Z ik
mund (br. Mlch výborně maskován, zrzavý,
v bílém plášti, v přilbě s červeným chocholem,
na koni) figuru, královny pak vzhledem
k její roli představoval Pipo Span z Ozory,
vrchní hejtman králův.
Pospíšil
Zikmund špeh
J Herain
H Kuffner
K Štapfer
Zikmundův
Sedlák
Tatar
Uher
sedmihradský
Kantner Olešnický
Rampold
Figura
Span
Kutná
německý Brod
mecký Brod
Ozor
14
article
Takto vypravené vojsko Zikmundovo,za
případných zvuků hudby, přetáhlo celým cvi-
čištěm, až za šachovnicové pole proti sever, stran
arény (Kutná Hora) a zaujalo zde postavení, které
Herain charakterisoval takto: »Král Zikmun
přiléhá se svými k Hoře Kutné, opřen v čl
jizdou, z boku pěchotou. Útoku nepřátel už ne-
čeká, cítí se v bezpečí a klade vojsko do v
obloukem kolem Hory.
Situace tato naznačena byla na cvičišti roz-
ložením se čet Zikmundových půlkruhem proti
východu směrem k letenské vodárně.
Náhle špehové přinášejí na koních překva-
pující zvěsť: Žižka táhne ve veliké síle o
Kutné Hory.
Zikmundovo vojsko se zdvihá, chystá s
k zaujetí posice, než v tom již doléhá z dálky
zpěv (škoda, že ve skutečnosti hudbou byl na-
značen !) Táborů: »Kdož jste boží bojov-
níci —«
A v okamžiku na to vyráží již i honci hu
sičtí (jezdectvo pátrající) na arénu; za nimi
kvapem vozy, zakrývající dle taktiky Žižkoyy
postup pěchoty. V zápětí, ze soutěsky valís
Husité s cepy a palcáty, lučištníci, sudličníci
kosaři, střelci s kušemi a objevuje se slep
Žižka na koni.
Za bouřlivého potlesku diváctva obracíse
Zikmund se svým vojskem na útěk.
Provedení úprku bylo znamenité a v de-
tailech (padání a zranění prchajících, odnášení
jich na vozy atd.) zcela podařené. Zikmundov
vojsko prchá k Habrám, aby seskupilo se zd
v šik bitevní a postavilo se Žižkovi na o dpor.
Zikmundův
Herain
Zikmundová
Žižek
Zikmund
jíttaily
Kutná Hora
Kutná
Tábor
15
article
Žižka zastavuje pronásledování, sestavnje svoj
šik. A tím předehra bitevní přechází v boj.
ve vlastní turnaj šachový.
Zikmundovo vojsko dle toho pak předsta-
vuje figury šachovnice, zaujímá postavení č en-
ných, Žižka postavení bilý c h.
Na Žižkově straně představují sedlák
lučištníci, sudličníci, kosaři, lid s řemdihy
věže čelné vozy pravého a levého okřídli
koně (jezdcové Jan Hvězda z Vícemilic, b.
dr. Jar. Urban a Kuneš z Bělovic); bě
houny představuje tisieník střelců Pražan
(s kušemí) a tisleník střelců táborských; k rá-
lovnou na této straně je Jan Žižka z Tro
nova (br. L. Srb), figuru krále (vzhledem
k možnosti dání matu) představují kněží s archou
(symbol majestátu víry podobojí.
Až do zaujetí základní posice na šachov
nici, bylo vše předehrou.; na to t ahy
včetně do šestnáctého, provedené za zvuků
hudby, znázorňovaly úvod bitvy. Prováděnt
tahů jednotlivých figur šachových (skupin) dálo
se tím způzobem, že před orchestrem celou
partii na šachovnici hráli za kluby šachisto
»Dobruský« a »Důras« pp. K. Anderle
J. Krautštengel, kteří jednak čísly dalek
viditelnými označovali jednotlivé tahy, jednak
praporcem dávali znamení šachistům v každe
skupině na poli se nalézajícím
Tím způsobem provedeno 16 tahů (všech
do matu bylo 32), takže při nastalé přestávce
před rozhodným zápasem bylo postavení vojsk
znázorněno na šachovniei Zikmundovo (figurky
černé), Žižkovo (figurky bílé), takovělo
Žižek
Zikmundův
Žižkův
Hvězda
Urban
Kuneš
Bělův
Pražan
Dobruský
Důras
K Anderle
J Krautštengel
Vícemilice
Tro nova
16
article
Z obrázku snadno seznál i laik postaveníi přec
Z obrázku snadno seznál i laik postaveníi přec
bojem rozhodným.
Sedmnáctým tabem dokončuje Žižka jeho přípravu.
Tisícník Pražan i Táborů Kuneš z Bělovie a Jan
Hvězda t. j. valné houfy pěchoty i je zdectva jsou
pohotově. Straně Zikmundově nedopřáno rozvinouti
se náležitě, takže posléze druh druhu.
Chtěje si uvolniti, káže král Zikmund Uhrům
vyraziti. Pěší rota postupující v středu zahnána jest
lučištníky seďmihradskými. Však jsou již útočné
proudy Žižkovy v pohybu a strana králova zřejmě
začíná podléhati. Postoupivší prvé Uhři potřeni jsou
rotou sudličníkův, jimž podařilo se vyvábiti Zikmund
z krytého stanoviště a vehnati jej do rány Bzdin-
kovy, jenž neprodleně útočí. Král uchyluje se a strhne
se boj pěchoty středu. Končí útěkem Sekelů, jenž
odhaluje postavení Pípona z Ozory a vydává je pří-
mému útoku Husito.
Jízda uherského magnáta kvapí sice voje-
vůdci na pomoc, do seče zasahují však již i češt
Pražan
Kuneš
Hvězda
Zikmundův
Zikmund Uher
Uher
Zikmund
Sekel
Bělovie
Žižkov
17
article
Iučištníci, ktoří, znašně sesíleni jinou pěchiotou
odbíjejí jezdce, kdežto tisícník Táborů zátlaču
samého krále Zikmunda a Kuneš z Bělovic
náhlým útokem rozprašuje jezdce Uhrů. V roe
hodných okamžicích selhali Němei Konrada
Kantnera; nehýbou se a pouze pěchota uherská.
lcč ukvapeně, pokouší se útokem o Kunše. Ne-
ohrožený hejtman táborský rázem kořistí z chy
nepřátel; proniká až k vojevůdci královu, utkává
se s ním a vydává jej v šanc útoku Žižkovu,
jímž celé křídlo královo uvedeno ve zmatek
Couvaje zadržen jest Pipo úspěšně střelci Pra-
žan a za pokusu povaliti osamělou četu kos vřo
stává se předmětem rázného útoku Bzdinkova.
V zoufalé seči potírá Pipo kosaře a již doufa,
že nyní králem Zikmundem bude vyprostěn.
Osud jeho však už zpečetěn. Krále, ehystajícíh
se pomoci, zadržuje v pravý okamžik rota ji-
ných kosařů, obětavě vrhajíeí se v boj nerovný.
v němž podléhá, leč i prospěch svým zjednává.
Volným prostorem napadají pražšti střelci Pi-
pona Spana, jenž zaskočen a sehnán v samý
střed Žižkova bojovnictva, uvítán jest bojovými
vozy a zatisknut až k levému okřídlí a tu ko-
nečně zachycen bratrem Žižkou.
Tímto 32tým tahom dochází k matu a n
šachovnici utváří se výslední, matová situnce
takto:
Zikmund
Kuneš
Bělův
Kantner
Bzdinkův
Král
Žižka
Žižkov
18
article
Útěkem Zikmundova vojska a ulm zakon
Útěkem Zikmundova vojska a ulm zakon
čenim velkolepé hry šachový turnaj byl zakon-
čen. Obecenstvo, které s napjatou pozornost
nevídanou evoluci provázelo, odměnilo před
stavitele, vesměs bratry Sokoly, zúčastněné po-
čtom přes 400 osob, frénetickým potleskem
jásavou pochvalou.
Všeobecný byl úsudek, že podán tu obraz
jak pro odborníka tak i jaika velmi poutavý
zajímavý, za jehož aranžování zaslouží si po
řadatelstvo všeho uznání a pochvaly. Dlužno
podotknouti, že uspořádání v každé příčině byl
Mezi obecenstvem byl starosta měst praž
ských dr. K. Groš, náměstek posl. Jíro u sek
členové městské rady pražské, sturosta Č. O. s
dr. Sch einer. starosta Svazu slov. Sok. dr. j
Podlipný, náčelník Svazu slovins kých Sa-
kolů dr. Murník a j. v.
Šachovou hru naevičili br. Klenka s b
Otčenáške m. V pořadatelstvu byli: B
Stan. Havlík, předseda, Lad. Srb, jednatel
J. Klenka, K. Posplšil, K. Štapfe
J. Heralin, H. Kuffner, za kluby šachyst
»Dobruský« a »Důras« K. Anderle a
Krautstengel. — Partii šacho vo
sestavil j dr. J. Dobruský a vedli j
pp. K. Anderle a Krautštengel.
Zikmundův
Sokol
K Groš
Jíra
doktor
Podlipná
Murník
Klenk
Havlík
Srb
J Klenk
K Posplšil
K Štapfe
J Heralin
H Kuffner
Dobruský
Důras
K Anderle
Krautstengel
J Dobruský
Č . O
B Stan
svaz slovin
sa
Otčenáške m
20
article
Manifestační schůze
Manifestační schůze
za druhou českou universitu a za
universitu slovinskou a ruskou,
svolaná Svazem českoslovanského studentstva, konala
se včera dopoledne v Lázeňském sále za bojné účasti
z kruhů studentstva i profesorstva vysokoškolského
Z profesorů dostavili se pp.: J. M. rektor prof
Hlava, děkan PhDr. Sobotka, MUDr. Velicb
proděkan právnické fakulty JUDr. Čelakovský
PhDr. Masaryk a prof. české techniky Hrázsky
Omluvili se pp.: PhDr. Drtina, JUDr. Fie d l e
a PhDr. Fob st k a.-
Schůzi zahájil po 10. hod. dopol. místopředse
Svazu českoslovanského sludentstva JUSt. Tvrzi-
cký, vylknuv několika slovy její důležitost. Na t
zvoleni předsedou MUC. Krau s, místopředsedou kol
Bernot, zapisovateli kol. Suchánek a Šrámek
Po úvodních slovech předsedových promluvil za slo
vinské požadavky delší řeč PhDr. Micha el
Rostohar: Chce-li slovinský národ udržeti svoji
existenci a slouti kolturním národem, nezbytně k tom
potřebuje slovinských škol, a především university.
Velká část slovinských abiturisntů je nucena pro
materiální poměry zanechati vysokoškolského studi
pro jeho nákladnost, a proto tolik slovinských abitu-
rientd věnuje se studíím theologickým, při nichž
materiátně jsou zabezpečeni. Když pak jdou na vy-
sokou školu, přečasto ztrácejí ve svém existenčním
boji národní ideály a vracejí se do vlasti jako cizinci
Chauvinismus německých profesorů, vypuzuje slo
vanské studentstvo z universit, jako loni vypuzeni byli
slovanšti studenti z vídeňské mensy. Proti tomuto
úsili je jediný prostředek: zřízení samostatných slo-
vanských universit.
Sobotka
MUDr
Velicb
JUDr
Čelakovský
Masaryk
Hrázsky
PhDr
Drtina
Fie
Fob
Bernot
Suchánek
Šrámek
Micha
d l e
svaz českoslovanský studentstvo
právnický fakulta
svaz českoslovanský sludentstva Justa
PhDr
21
article
Pozoruhodno jest, že poslední dobou každý slo-
vinský kandidát profesury dostane vysvědčení s
zcela protizákonnou poznámkou »způsobilý s vylou-
čením německého jazykového území«; s tímto v-
svědčením může se ucházeti o službu sotva v Lu-
blani, neboť naše gymnasia jsou německá. Vlád
sama již uznala oprávněnost požadavku slovinsk
university, ale vymlouvá se, že zřízením jejím n-
stala by hyperprodukce inteligence, což je lichou v-
mluvou, jak ukazuje statistika. V Krajině obsazen
jest 97 míst Němci, která by dle poměrů národnost-
ních náležela Slovincům. Ve Štyrsku je takovýe
míst dokonce 208, v Korutanecb 63, v Přímoří 171
v celém slovinském území je 565 slovinských úřa-
nických míst, obsazených Němci. O byperprodukc
inteligence nelze tedy mluviti. Dnes máme i potřebné
sily učitelské pro právnickou fakultu a proto žádám
důrazně za neprodlené otevření slovinské právnické
takulty v Lublani. I pro filosofickou fakultu měli
bychom s dostatek sil, kdyby slovinským kandidá-
dátům při habilitaci na německých universitách ne-
kladly se nepřekonatelné překážky. Obracíme se
proto k bratrskému národu českému, aby naše snaby
podporoval a umožnil provisorní habilitaci slovin-
ských docentů na české universitě. Slovinská, ruská
a česká otázka universitní má se řešiti najednou
mezi těmito postuláty má býti inuctim. Zde byl by
reelní podklad pro slovanskou solidaritu. Dost byl
již žádostí, dost loyálních peticí, nyní platí boj
ten musí býti vzájemný. (Dlouhotrvající potlesk.)
Němec
Štyrsko
Korutanecb
Lublaň
22
article
Za Rusiny promluvil kol. Streck. Děkuje student-
stvu českému za jeho podporu snab Rusínů po vlastní
universitě, kleří, ač čítají 31 milionů duší, následkem
své nešťastné historie a geografické poloby, dodnes
nedosáhli zřízení ani jediné university. Dnes ovšem
jde jen o universitu pro Rusíny baličské. Ta vlastně
již byla, neboť universita, založená r. 1782 ve Lvově,
jak její historie dokazuje, dle původních intencf ra-
kouské vlády, byla určena pro Rusíny, a Poláci byli
tu se svými nároky až v druhé řadě. Avšak od
r. 1867 Rusíni byli z ní vyllačováni, až nabyli
vrchu Poláci. Máme na této universitě svá práva,
ale ta jsou jen na papíře a rádí se jich vzdáme
universitu postoupíme Polákům za cenu samostatn
rusínské university. Všechny naše protesty byly po-
sud marné a proto v posledních létech došlo k se-
cesi a k bouřím. Snahám naším kladou se vše-
možné překážky se strany vlády i Poláků. RRečníi
Rusín
Polák
Lvov
23
article
pak podrobně líčí zubožený stav školství rusínského
dovolávaje se úřadních statistických dat.
Obecných škol je málo a většinou jen dvoutříd-
ních, na střední školy zabraňuje se přístup tím, že
přijímají se jen žáci z městských obecných ško,
nikoli z vesnických. Střední ruské školy zřizují
jen v místech, kde již existují polské střední školy.
Zřízení university je naším požadavkem národním
jak dokázaly i poslední volby, neboť strana renegátů
volající po velkoruské universitě, při nich propadla.
Též v Rusku volá se po zřízení škol ruských. K
hlasům našim druží se i pokrokovi Poláci; je třeba
jen ještě s větším úsilím domáhati se našeho poža-
davku. Souhlas utlačených rakouských národů a je-
jich podpora je nám zárukou zdaru našich snah
Rečník apeluje na české studentstvo, aby i na dál
zachovalo princip solidárního postupu. (Hlučný po-
tlesk.
Kol. JUst. Tvrzický promluvil o požadavk
druhé české university v Brně. Zmínil se o bistori-
ckém vývoji tohoto požadavku, naznačil v hlavních
rýsech potřebu zřízení druhé university a vytkl, ž
podmínky pro její existenci jsou jedině v Brně, n-
čež navrhl následující
Polák
Just
Tvrzický
Rusko
Brno
24
article
resoluei:
Slovanské studentstvo české university v Praze
na universitní schůzi dne 9. června 1907 shromá
žděně, formulovalo ve shodě se svými profesory tyt
své požadavky:
Žádáme, aby rakouská vláda předložila v n j-
bližším zasedání říšské rady předlohy, jimiž m
se neprodleně aktivovati: česká universita
v Brně, slovinská universita vLublan
a ruská universita ve Lvově. Tyto mnoho-
násobně zdůvodněně požadavky stojí v prvé řad
stále nesplněných kulturních potřeb slovanských ná-
rodů — v řadě potřeb většíny rakouského obyvatel-
stva, důsledně zadržované na osvětovém postupu o
menšiny organisovaným útiskem, jenž jest patroni-
sován nepřatelským systemem rakouských vlád.
Shromážděné sťudentstvo důrazně poukazuje na
povinnost vlády doplniti všestranně školskou organi-
saci a zříditi řečené slovanské university, které mají
státi v čele osvětového vývoje milionů, jež jich po-
strádají, a umožniti národní výchovu inteligence, z-
stávající rozsáhlé a důležité obory veřejné správy.
Propravou k tomu budtež jmenování docenti doty
ných národností na universitách již existujících, ab
bylo vyhověno aspoň nejnaléhavějším potřebám slo-
vanských studetnů, a aby byl položen základ k pr-
fesorskému statu žádaných slovanských universit,
jichž zřízení v kulturních a politických střediskách
dotyčných národů nedá se zadržeti. Ža těmito poža-
dovky práva a svobody osvětového vývoje stojí cel
slovanské studentstvo, jsouc odhodláno, za sympati
celé kulturní Evropy, všemi prostředky vybojovat
tento program svých národů.
Praha
Lvov
Evropa
český univerzita v Brno
slovinský univerzita Klan
25
article
Tato resoluce byla jednomyslně přijata. Potleskem
přijato sdělení J. M. p. rektora Hlavy, že k resolui
připojují se i přítomní profesoři. K návrhu kol. Phst
Zalara přijat k resoluci následující dodarek Slovinc
1. Čestou zákonodvrnou ať se zaručí úpl na
slovinská universita v Lublani.
2. Vláda aťihned učiní všechny nutné kroky
k otevření úplného slovinského vysokého učení
sice především ať podporuje habilitaci slovinskýc
docentů;
nejvhodnější. pro to je česká universit
v Praze.
3. Žádáme okamžité olevření slovinské fakuliy
právnické v Lublani, poněvadž jsou pro ni dány
všechny podmínky.
Po poznámkách kol. Pravdy a Tera byla
schůze po 12. hodině polední skončena dosloven
předšedovým.
Řádná valná hromada
Spolku českých spisovatelů belletristů
Máje v Praze
konala se za živého účastenství činných členů v ne-
děli dne 9. června t. r. o 10. hodině do-
polední v sekční síni Obchodní a živnostensk
komory pražské za předsednictví Jar o sl a va
Vrehlického. Po zahájení a uvítání členstva,
před čtením protokolu posledního, který byl bez de-
baty schválen, vzpomenul předsedající, vřelými
slovy tři zemřelých členů Máje, Ant. Klo se,
Aloisa Škampy a Polykarpa S tarého,
jejichž památku uctilo shromáždění povstáním.
jítbat
Škampa
Polykarp
Lublaň
Praha
Phst Zalara
český univerzita v Praga
26
article
Zprávy výroční: jednatelská, pokladniční a revisor
úětů, z nichž jasně vysvítá stále vzrůstající pokrok
spolku a v nichž poznamenáno i několik potěšitel-
ných faktů z minulého správního roku, byly rovně
bez debaty schváleny, Z návrhů výboru projednány
položky na representační fond a výše příspěvku roč-
ního a zápisného, načež přikročeno k volbám, při
nichž zvolení pro nový správní rok: předsedou opět
Jaroslav Vrchlický, do výboru: Borecký
z Čenkova, Herites, Hovorka, Panýrek
Rožek, Sekanina a Štech; za náhradníky
Dejmek, Fučík, Panýrek-Vaněk a Prusík
za revisory účtů J. Borotínský a Emanuel Le
šetický z Lešehradu.
Z volných návrhů stal se předmětem živé, leě
důstojné a v základním jádru téměř naprosto s0u-
hlasné debaty dotaz činného člena s pol ku,
jakým způsobem se zachovati míma valná hromad
ko známým článkům časopisu „Týdne“, týkajícím
se volebního projevu pražských středoškolských
učitelů, dotaz, který v poslední době zavdal příčinu
řadě českých časopisů k různým dedukcím a pole-
mických statím, adresovaným přímo i nepřímo n
adresu Máje. Debaty, již předsedající předeslal fo-
mální prohlášení, že vydavatel „Týdne“, dr. V. Řez-
níček odchází z výboru Míáje i z výboru Pensijníh
fondu jeho, účastníli se věcnými poznámkami a ná-
zory téměř všichni přítomní členové spolku; prů-
Během jí vytříbeny a urovnány byly některé formál
body celé záležitosti. Rokování vyznělo v jedno-
hlasný (až na 1 hlas) projev valné hromady, kterýt
v intencíchi projovených názorů stylisovali pp. Ši
méček a Štech takto:
Vrchlický
Herites
Hovorka
Panýrek Rožek
Sekanina
Štech
Dejmek
Fučík
Panýrek
Vaněk
Prusík
Emanuel Le
doktor
Čenkov
Lešehrad
výbor Pensijníh fond
27
article
„Válná Hromada Spol ku českých spiso-
vatelů belletristů Máje v Braze, ko-
naná dne 9. t. m. v sekční síni Obchodn
a živnosten«ké komory pražskě, vidi n
článcích „Týdne“, uveřejněných ze dne 3., 11. a 18.
května 1907 denu nciaci. Valná hrornada tuto
denunciaci o dsu zuje. Jelikož vydavatelem „Týdne“
uveden je činný člen Spolku českých spisovatelů
belletristů Máje dr. Václav Řezníček, ukládá valná
hromada správnímu výboru, aby dal dru. V. Řezní-
čkovi příležitost prokázati, že tyto články ne-
psal, a že jich neschvaluje. Valná hro-
mača ukládá dále správnimu výboru
aby mimořádné valné hromadě do 4 ne-
děl svolaně učinil v této věci odůvo-
něné návrhy.“
Na to rovněž přijat byl valnou hiromadou tento
návrh starého výboru ke schválení předložený:
„Správní výbor Máje v mnohých schůzích svých
uvažoval o neutěšeném zjevu, kterak se v národ
českém velmi zhusta zneužívá veřejného tisku k na-
padání nepohodlných osob, Korporací a stran, a t
často z důvodů pouhé osobní nevraživosti neho
odchylného přesvědčení v otázkáchi nejrůznějšíchi —
že se jednotlivým pracovníkům snahy ztěžují a vol-
nost projevů jejich různýmí, často i nečestnými ce-
stami ničí — což v těžkých dobách našich kulturních
národních a politických zápasů znechucujo mnohým
poctivým pracovníkům účast na životě veřejném
Bylo o věci té jednáno způnobem všestranným, a n
konec doporučeno, a by pro spory, k teré v zni
kají z útoků časopiseckých, byla zrí
doktor
Řezníček
Braga
Obchodn
28
article
zena čeztná rada z delegštů korporací
žurnalístických, literárních, Vměle
ckých a vědeckých, neboť stanovy spolku
Máje, kterýž bývá nejčastějí k projevům vybízen, j
v málo případech dovolují zakročení. Správní vj-
Eor spolku Máje pokláná za naléhavo, a by čl en-
stvo shromážděné ve dnešní vslné hro
madě, prohlásilo, že se zřízením ta
kové čestné publicistické rady sou
hlasí, a že novému výboru ukládá, aby
se o zřízení této instituce postaral
co nejdříve vhodným způsobem. Po z
zení čestné rady dosáhneme snad konečně toho, aby
laždý list za útoky, jež jsou neče stny, mohl
býti pohnán k zodpovědnosti před celou č eskou
veřejnost“
Po vyčerpání programu poděkoval Jaroslav Vrch
lický za hojncu účast členům a případným proslovem
schůzi ukončil.
Jaroslav
29
article
K tomufo relerátu sděluje se nám z kruhů si-
sovatelských: Podnětem resolučního usnesení Máje
byly útoky časopisu „Týdne“, jehož vydavatelem jest
dr. V. Řezníček, který s průhledným úmyslem denun-
ciačním vystoupil proti středoškolským profesorům-
podepsavším v době volebniho ruchu známě pro-
hlášení pro svohodomyslné kandidáty, zastávající mo-
derní názor na školství. Na forum valné hromady
Máje vznesena Eyla záležitost ve formě písemného
dotazu, podaného spísovatelom Jar. Kva pile m
v němž dotyčné články „Týdne“: označeny jako
zřejmé denunciace a morálně za ně zodpovědný dr.
V. Řezníček, činný člen Máje, obviněn ze skutk
„literárně, společensky i národně nečestného““. Pí
semné podání páně Kvapilovo bylo ještě před valnou
hromadou předmětem jednání na výborevé schůni
Máje a důsledkem toho bylo, že dr. V. Rezníčel
uznal za vhodno resignovati na své míste
ve výboru Máje i jeho pensijního londu. V odpově
na podání páně Kvapilovo zaslal dr. Řezníček valné
hromadě Máje — sám se nedostaviv — oběírný spl
v němž obvinění svrehu zmíněné o dmítal; od-
volával se na volnosti smýšlení, na nutnou snášelivos
ve chvíli, kdy jedná se o založení společného českéh
klubu na radě říšské; není prý podepsán na svém
listě jako zodpovědný redaktor (l), a kromě toho li
vychází pod dozorem c. k. censury (11). Dále tvrdil,
že politka do Máje nepatří, a že vyloučením z
spolku — jak stanovy Máje pro čín „lite:
rárně, společensky nebo národně ne-
čestný přikazujíl — byl by hmolně poške-
zen. (Spolek totiž platí za své členy polovici povin
ného příspěvku do pensijního fondu.) O věci ron-
předla se obšírná debata, jíž se zůčastnil předovším
doktor
V Řezníček
Kvapilův
V Rezníčel
Řezníček
30
article
Jaroslav Kvapil, odůvodniv plně svoje obvinění, dál
pp. Ignát Herrmann, dr. Jan Herben, Xaver Dvolál,
F. S. Procházka, Jan Osten, M. A. Šimáček, V. Štech,
A. Pikhart, Jan Červenka, Xaver Merhaut. V debat
bylo panem Ig. Herrmannem výslovně poukázán
na to, že nojde o záležitost politickeu,
nýbrž o věc kulturní a pan Osten vhod při-
pomněl, že časopis „Týden“ již dříve se dopust
denunciace v otázce ryze literární, obviniv z an-
archismu jednoho z předních básníků českých,
němž zřetelně upozorhoval, že jest úřadníkem prat
ské obce. Valná hromada Máje, vyslechnuvši článk
jichž se záležitost týče, uznala jednomy slně,
že články v „Týdnu“ obsažené jscu ne-
spornou denunciací, a odsoudivši je bez-
výhradně, usnesla se na výše uvedené resoluci. K zá-
doucimu vyčištění nezdravých zjevů v českém svět
literárním a žurnalistickém mohlo by podstatně př-
spěti zdárné provodení návrhu, jenž se mezi očistnou
debatou včerejší v Máji vyskyul a Byl formulován
v přijaté resoluci, která se přimlouvala za zřízen
čestné publícistické rady pro obdobné ne-
blahé zjevy v životě literárním a novinářském, jejich
jedním článkem jest právě působení klerikálního tj.
donníku Řezníčkova. Také tato resoluce přijata byla
jednomyslně všemí přítomnými členy Máje
Kvapil
Herrmann
doktor
Herben
Dvolál
F S Procházka
Osten
Šimáček
V Štech
A Pikhart
Červenka
Merhaut
Ig
Řezníčkův
31
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 9. června. (Doplňovací říl
ské volby ve Vídni.) Při letošních říš-
ských volbách šest poslanců obdrželo po dvou
mandátech: ministr dr. Fořt v Čechách, D-
víd Abrahamowicz a ruský radikál dr.
Trylovský v Haliči, dr. Lueger a dr.
Gessmann ve Vídni a socialista Jan Re
sel ve Štyrsku. Poslanci, majíce více mandátů,
jsou dle jednacího řádu povinni rozhodnouti
nejdéle do osmi dnů od ustavení sněmovny.
který mandát podrží, aby se na druhý mandá
mohla vypsati doplňovací volba. Křesťanšti se
ciálové dr. Lueger a dr. Gessmann ror
hodli se však již nyní a podali o svém roa-
hodnutí zprávu místodržiteli, následkem čehoi
dolnorakouské místodržitelství vypisuje v dne
ních úřadních novinách doplňovací volby ve
vídeňském okrese (po dru. Luegroví) a v 15.
vídeňském okrese (po dru. Gessmannovi)m
čtvrtek dne 20. t. m. a užší volbu, budel
ji třebu, na sobotu dne 22. t. m.
Mimo tyto dvě doplňovaci votby bude třeh
vykonati ještě doplňovací volbu v jednon
z okresů, jež daly mandát dru. Fořtovii
v jednom ze štyrských okresů, jichž mandáíy
má Jan Resel. V Haliči doplňovr
cích voleb nebude, poněvadž za okres
jichž mandátu se vzdají poslanci A b r a he-
mowicz a dr. Try lov s ký, povoláni budo
do sněmovny náhradníci těchto dvou p
slanců.
doktor
Trylovský
Lueger
Gessmann
Jan Re
Resel
Tr
Praha
Vídeň
Čechy
Halič
Štyrsko
32
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Sjezd němockých okrosních slaren
koná se v Č. Budějovicích, i byl zahá jen sobc.
ním vítáním účastníků v městě, jehož němeci
budovy byly vyzdobeny venkoněmeckými bu-
vami. O uvítacím večeru děkoval býv. starost
města Jos. Taschek za to, že byly Č. Buděj-
vice zvoleny ke sjezdu, což jest projevem se-
patie Němcům česko-budějovickým. Němci vč.
Budějovicích mají nutně zapotřebí sympsli
všech Němců v Čechách i Rakousku, majl
svou česko-budějovickou posici zachovati vůbe
německou. Mají-li pak Němci býti jednol
v drobné práci, musí býti tím spíše na poslta-
cích žádáno, aby se vybýbali všemu, co ro-
dvojuje; jenom tak může býti německý majet
na jazykovém pomezí zachován. Pan Köhl
z Ústí n. L. sliboval, že všechny němec
okresy v Čechách přičiní se, aby České Bodl-
jovice byly zachovány německými. Náměste
nejv. maršálka dr. Werunský ponkázal kt-
mu, že Němci v Rakousku nikde nemají přátel
Kdyby němečtí poslanci byli takoví, jacl bjí
mají, musili by tu státi sceleni, neboť prý jesna
tak mohou imponovati národnímnu protirnáe
Němec
Köhl
doktor
Werunský
Č . Budějovice
Jos
Budějovice
Čechy
Rakousko
Ústí