Příloha „Národních

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Zprávy o schůzkách panovníků. Z Kodaně, 9. června. (Zvl. tel. »Nár. L Osoby blízké zdejším kruhům dvorským ujišťují že skutečně setká se brzy na německých vo- dách car Mikuláš s císařem Vilémem. Proslýchá se též, že také král Eduard sejde se na pod- zim s císařem Vilémem. Misto a čas nejsou jesté ustanoveny. Cara doprovázeti bude carevna s dítkami, jež se na krátko zdrží buď v Dánisk nebo v Némecku. Klub křesťansko-sociální. Z Vídně, 10, června. Klub poslanců kře- sťansko-sociálních má dnes v poslanecké sně- movně první svoji, schůzi. Bude se v ní roko- vati a rozhodne se v ní také o několika záleži- tostech; především o přistoupení dra. Ebe hocha a dra. Fuchs a ke straně. Není žád- ným tajemstvím, že v antisemitském táboře jsou také odpůrci rozmnožení svých řad poslanci kle- rikálními, zvlášté pak, že mnoho jest poslan t křesťansko-sociálních, kteří si nepřejí míti sv.p Mor sey e kolegou. Kromě toho jsou také ještě úvahy povahy všeobecné a programové, které jsou proti slou- čení s konservativci z alpských zemi. Jest totiž důvodná obava, že by jim strana silně zbarvila se klerikálně. Toho pak chce se dr. Lue gle vyvarovati, věda dobře, že by to strané velice uškodilo. Druhá věc, o kterou jde, jest stanoven kandidáta pro radniční čívrt vnitřního měst kde konati se bude doplňovací volba poslanee 20. t. m, poněvadž dr. L ueger se mandátu za tuto ctvrt vzdal. Nevěři se ve zdejších parlamentních kruzích, že dr. Wittek, bývalý ministr žele znic by kandidaťuru přijal, kdyby mu byla nabídnuta.

Ještě méně se věří, že by bývalý ministerský předseda dr. Arnošt Körber dal se přimě tak zvanými liberály vídeňskými, by vystoup proti dru. Wittkovi, s kterýmí seděl nejen v kabinetě, nýbrž i v jednom ministerstvu ob- chodu. Dr. K örber, jak se podobá, ostatně jest kandidátem toliko »N. F. P O vzniku akademické do té chvile kandi datury Wittkovy se nám sděluje: »O mandát po Luegrovi uprázdněný, chtěli se ucházel někteří z náměstků purkmistrových, avšak dr Lueger nedovolil žádnému kandidovati a sám kandidaturu dra. Wittk a navrhl. Treu věc, o které se v konferencí bude jednati, jest stanovení kandidáta pro hodnost předsedy poslanecké sněmovny. Ve strané samé jest uchazečů několik: dr. Weiskirchner, dr. Pattai a Steiner; kromě toho jes dosud kandidátem dr. Alfred Ebenhoch, kteréh možno pokládati také za příslušníka strany kře- sťansko- sociální V parlamentě tvrdí se, že dr. Weis- kirchner, nestane-li se předsedou sněmovny. bude stranou křesťansko-sociální vládě presen- tován jako kandidát pro minis te r stvo obehod. Dr. Körber a nová volba v radniční čtvrti vídeňské. Z Vídně, 10. června. »Sonn- u. Montag- Ztg.« oznamuje, že voličové radiční čtvrtiv deňské se v posledních dnech usnesli nabídnouti kandidaturu za tento okres dru. K ö rbrov Ústřední výbor německo-pokrokový bude mi dnes schůzi, ve které se také navrhne, aby dr Körber byl kandidován. Tolikéž bude před- ložen návrh, aby zvláštní deputace vyzvala dra. Körbra ku přijetí kandidatury

V nové sněmovně.

Z Vidně, 10. června. Možno nyní již při- praviti se, že v nové sněmovně poslanecké ko- nati se budou tři veliké politické debaty, z nichž jedna může se státi pro vládu vůbec a pro mi- nistra financí zvláště krajně nebezpečnou. S ně- kolika stran podány budou pilné návrhy o pře- sazení několika finančních úřadníků z Vídně. V návrzích těch protestováno bude proti přesa- zení tomu, však návrhy ty nepřestanou pouze na stránce negativní, nýbrž obsahovati budou také požadavek positivní: požadavek služební pragmatiky. Požadavku tomu může vláda něja- kým určitým prohlášením a přesným slibem vy- kověti. V požadavku tom není pro kabinet ne- bezpečí žádného. Jest však a bude v požadavku, by přesazení tří finančních úřadníků bylo zru- šeno a úřadníci ti aby dosazeni byli zase na svá místa. Tomuto požadavku vláda vyhověti nechce a, jak se tvrdí, nemůže v zájmu státní autority — jak se praví — poněvadž všichini tri přesazení úřadníci se dle jejího úsudku určitým způsobem provinili. Není však vyloučena even- tualita, že návrh, aby všichni tři finanění úřad níci byli opět dosazeni na svá stará místa, n- jde ve sněmovně většinu. V tomto případě b se ministr Korytowski, který jednal ve věci tě o své újmě, ocitl v krisí, a byl by nucen po- dati demisi. Jako byrokratický člen kabinelu Beckova mohl by takové votum sněmovn snesti klidně, nikoli však jako parlamentní mi- nietr. Jako takový. byl by morálně nucen od- stoupiti. Křesťansko-sociální strana jest odhodlán prohlásiti ve sněmovně, že přesazení finančníc úřadniků z Vídně nestalo se v její prospěch že je odsuzuje.

Druhá debata politická provede se o ná- vrzích, které podány budou o zlořádech, jež děly se při volbách vůbec a zejména v Halič Třetí, rozsahem zajisté největší a svým ob- shem nejdůležitější debata bude o zatímním rozpočtu na posledních pět měsíců letošního roku. S rozpravou o této předloze finanční bude zsi spojena veliká politická rozprava, kterou na- hrají se adresní debata. Adresy prý nebude, b nebude prý ani navržena volba adresního vj boru. Sdělení poslancům o svolání říšské rady. Z Vídně, 10. června. Ředitelství kancelát poslanecké snémovny rozesílá stejně jako kan celář panské sněmovny všem členům sněmovny oznámení, že císařským patentem, daným 8. června v Pešti, řišská rada svolána jest na den 17. června 1907. Zahajovací schůze posla- necké sněmovny konati se bude 17. červnao 11. hodině dopolední. Konferenoe nemaďarských poslanců říšského sněmu uherského. Z Pošti, 10. čorvna. Včerejší konference po- slanců nemaďarských usnesla se zachovati v taj- nosti své rozhodnutí, učiněné pro dnešní schůzi snému. Pokládá se však jistým, že nemaďaršti poslanci příjdou do sněmovny plným počtem. Po konferenci měli dva rumunští, poslanee uherští poradu s chorvatskými poslanci. V vládním táboře maďarském pořáde se bojí, že nemadarští poslanci odhodlají se k obstrukei. která by se mohla státi nekonečnou a nepře možitelnou, kdyby Chorvaté mluvili svojí mate štinou. Bobel těžce nemocen. Z Berlina, 10. června. Vůdce strany soci álně demokratické v Německu, poslanec říš- ského sněmu německého, Bebel, neboz- pečně onemocněl.

Telegramy korresp. kanceláře.

Pašičovo ministerstvo odstoupilo Z Bělehradu, 9. června. (K. k.) Poně vadž se mladoradikálové zdráhal upustiti od obstrukcedříve, doku neodstoupí ministr vnitra, roz- hodla se vláda, že celý kabinet o- stoupí. Ministerský předseda Pašie podal dnes dopoledne králi žádost z propušténou. Tím jest požada ve mladoradikátů splměn a z a s t a obstrukci, kterou prováděli pr násilnosti policie, spáchané n iteh stoupenctch. Z Bělehradu, 9. června. (K. k.) Skupštin se dnes opět sešla. Před přechodem k jednacím pořadu činí mladoradikálové různé dotazy. N to oznamuje předseda, že obdržel o d mi ni- sterského předsedy Pašiče přípi o demisicelého kabinetu. Přípis tento čte. Praví se v něm: »Pro obstrukci mladora- dikálů nebyly vyřízeny státní záležiťosti, zvlást rozpočet na rok 1907. Marny byly všechny po- kusy vlády odstraniti obstrukci a umožnii skupštině pravidelnou práci. Mladoradikálové po- dali vládě požadavky, kterých přijati nemohla nechtěla-li porušiti svou vážnost, konstituci parlamentarism. Požadavky byly králi známy. neboť byly těchto dnů obnoveny. Vláda má z to, že pohnutky jejich nejsou odůvodněny, ž jsou protiparlamentní. Nepřijímá těchto poža- davků. Vláda má za to, že obstrukce mlado- radikálů je bez ohlasu a bez podpory veřejného mínění národa. Se zřetelem na stav země v ny- nější době a se zřetelem na otázky na jednacím pořadu jsouci nehodlá vláda raditi králi, aby vypověděl obstrukci energický boj, dokud ne- budou vyčerpány prostředky mírnější, jimiž by se tomuto boji předešlo. Proto vláda ustupuje děkujíc králi za jeho nejplnější důvěru.« Předseda Vesnič pak schůzi končí problá- šením, že příští schůze bude svolána po utvo- fení nového kabinetu.

Z Bělehradu, 9. června. (K. k.) Král po- volal k sobě odpoledne předsednictvo skupštiny. aby vyslechl zprávu o parlamentní situaci. Mim to byli do paláce povoláni politikové různých stran na poradu. Z Bělehradu, 9. června. (K. k.) Proslýchá se, že sestavením nového minister- stva bude pověřen Pašič a že d ministerstva toho vstoupí větši n dosavadních ministrů, kromé Pro- tiče. Takové rozřešení nebylo by tudíž žádnou věcnou změnou a demíse celého ministerstva byla by pouhou formalitou, jíž projevuje vláda odstupujícímu ministru vnitra Protičovi opětně svou solidaritu. Lze očekávati, že krise bu de co nejdřive urovnána. Zvláštní turecké poselství v Bělehradě. Z Bělehradu, 9. června. (K. k.) Pro ne- utuchající bolesti v kříži nemohl král Petr ani dnes přijati turecké zvláštní poselství. Nezlepší-l se stav králův, přijme zvláštní komisí zejtra ko- runní princ. O korunovačním jubileu uherském. Z Berlína, 9. června. (K. k.) Ke své tý- denní hlídce píše »Norddeutsche Allg. Ztg. « korunovačním jubileu císaře a krále Františka Josefa: Vzdycky tu stál a stojí císař a krá jako vzor věrného plnění povinnosti před zrakem národů rakousko-uherských a celého světa, pe- sen neunavnou snahou pracovati pro blaho ná- rodů, Prozřetelností mu svěřených a udržeti upevniti mocenské postavení habsburského moc- nářství. Uhry samy, které dnes spolu se svým panovníkem v rámci rakousko-uherskéomonarchie oslavují den uznání své státní samostatnosti, prožily za 40 let ve všech oborech veřejného života velký vývoj a vybudovaly základ, na kterém moudrá vláda země může dále stavěti na blahu státu a říše. Kéž jsou důkazy úcty, kterě s téchto dnů projevují panovníkovi, novými záru- kami zdárné budoucnosti Uher a celého rak.- uherského mocnářství.

Král anglický a dánský. Z Londýna, 9. června. (K. k.) Královšt manželé pořádali včera večer v buckinghamském paláci na počest královských manželů dánských slavnostní hostinu, které se zůčastnili mimo jiné k číslu 159. ze dne 11. června 1907. arcivévoda Bedřich August oldenburský, vele- vyslanci německý, rakousko-uherský, ruský jiní členové diplomatického sboru a mnozí mí- nistři. — Král Eduard a král dánský pronesli navzájem srdečné přípitky. Král Eduard ujistil krále dánského a krá- lovnu, že jsou mu vřele vítáni. Nejson prý n britském území cizinci. Ve svém přípitku vzpo- mněl král Eduard též vlídného přijetí, jehož s mu za různých návštěv v Dánsku dostalo. Král dánský poděkoval za srdečné a skvělé uvítání doložil, že slova krále Eduarda budou slyšána v Dánsku s velkou radostí. Zároven děkuje král co nejvřeleji za vysoké vyznamenání, jehož s mu dostalo, když jmenován byl čestným plu- kovnikem jednoho z nejslavnějších pluků brit. ské armády, pluku to, s nímž byli již jeho předkové spojení a jenž tak statečně bojoval po boku jeho národa u Blenheimu. Opět demonstrace katolíků ve Francii. Z Paříže, 9. června. (K. k.) V Tourcoingu uspořádalo dnes 2000 katolíků před kostelem projev protestující proti zákazu socialistického starosty, aby se nekonala procesí. Četnictvo roze- hnalo lid. Několik osob bylo zraněno, 25 za- tčeno. Konference o střední Americe. Z Mexika, 8. června. (K. k.) Stáiní tajemnik Root hodlá jeti do Mexika, aby prý poznal zem Pravým důvodem jest však asi svolání konference o střední Americe.

Manévry vojska anglického. Z Londýna, 9. června. (K. k.) Vojenský úřad uveřejňuje zprávu o manévrech, kterés mají konati letos. Pod velením náčelníka gene- rálního štábu budou se mimo jiné pořádati kom- binovaná cvičení jízdy a říšské Yeomanry, ku kterým dojde ve Skotsku v době od 15. do 30. června. Yeomanry má tím získati větší při. ležitosti k praktickému výcviku, než kdyby se cvičila odděleně od ostatního vojska. Náčelní generálního stábu uznával již déle nutnost, aby se prováděly oblehací operace. Prospěšnost tako- výchto cvičení dokázaly zkušenosli, získané z vý- chodoasijské války. Proto dojde v červenci av srpnu k manévrům v okoli Chathamu. K zá- věrku má býti znázorněn čelní útok na modern pevnost. Kniže černohorský do Vídně. Z Kotoru, 9. června. (K. k.) Kníže Mikulás černohorský odjel dnes ráno odtud na yachtě »Rumia« přes Rěku do Vídně. Kníže byl uvítán na vachtě polním zbrojmistrem Idiczukem a správcem okresu sl. Budišavljevičem. Z Vídně, 9. června. (K. k.) Dnes ráno při- byli sem královna Olga řecká, princezna Helena a princ Ondřej s chotí a dětmi.

Odhalení pomníku Ferů. Schulze Dne 16. února 1905 zemřel profesor Fe- dinand Schulz. Mnoho a mnoho jeho žáků, příznivců a známých, jichž měl zesnulý řadu nepřehlednou, doprovodilo jej na poslední ceste k věčnému odpočinku na hřbitově olšanském. Veliká vážnost a obliba, které těšil se pro- fesor Schulz mezi svými žáky, přiměla některé jednotlivce z řad absolventů ceskoslovanské aka- demie obchodní v Praze, na kterémž ústavu zesnulý největší část svého práci věnovaného života působil, z podnětu důstojného a vděčného uetění jeho památky zahájiti akci, mezi jeho žáky k cíli zbudování pomníku svému vychovateli. Krátce po pohřbu uveřejnéno bylo stručné pro- volání v »Národních Listech«, adresované české veřejnosti, zejména absolventům českoslovanské akademie obchodní, jakož i známým a přáte- lům zesnulého. Na provolání tomto podepsán byli vesměs žáci profesora Schulze z řad ab- solventů. Akce také ihned zahájena. Ale výsledky její nebyly z počátku úplně uspokojujícími. Z tohoto důvodu odhodlal se pak spolek absol- ventů českoslovanské akademie obchodní pře- vziti celou akci na sebe a prověsti ji sám ž do úplného zdárného jejího zakončení.

Za tim účelem uslavilo se ve spolku zvláštní pomnikové komité, kterému a kce za ú če- lem zbudování pomníku byla postou- pena. V komitě zasedali tito členové a funkcio- náři spolku kol. Josef Bauš, úřadník firmy Hy- nek Gottwald v Praze, Jan Böhm, velkoobchod- ník v Praze, Jan Drimi, disponent firmy J Staus v Praze, K. Janura, úřadník České prů- myslové banky v Praze, K. Procházka. Komité svěřilo vypracování návrhu pomníku akad. sn- chaři p. Bohum. Vlěkovi z Pardubic, jenž dílo to se zdarem provedl. Architektonická čásť po- mniku sestává z moderně tesané pyramidy, na jejímž vrcholu umístěno jest poprsí zvěčnělého profesora Schulze. Poprsí toto dle nejvěrnější podoby sochařem p. Vlčkem modelované a z bronzu lité provedeno bylo firmou V. Mašek v Karlíně. Po pravé straně pomníku stojí socha »Uznání«, smutkem obestřená, jež v upomínkn zásluh položila zvěčnělému lípovou haluz a va- vřínový věnec na sokl před pyramidou. V zadu- mání, mírně svislými pažemi žehná památce ze- snulého učitele, žurnalisty a spisovatele. Socha vytesána jest z bílého hořického pískovce, který sám sochař Vlček ve skalách hořických vyhle- dal. Pozornosti zasluhuje barva pískovce, který bělostí svou tvoří harmonický celek s pomníkem.

Pomník proveden jest celý v žule, a sice firmou V. Ždárský v Žižkově. Lipová ratolest, palmový list nad svítilnou a vavřínový věnec jsou uměle kovány z dílny V. Čížka z Pardubic. Model sochy, poprsí zvěč- nělého a ostatní plastické výzdoby provedl akad. sochař pan B. Vlček. Práce spojené s tesáním sochy pak provedeny sochařem p. R. Ulipem na Král. Vinohradech. Architektonickou čásť po- mníku navrhl architekt pan Ferdinand K ohoute z Chrudimi. Na pomníku pod poprsím jest bronzová deska se jménem a letopočtem zesnulého prot Schulze; níže pak jest jméno a letopočet dcery a spisovatelky + Anežky Schulzovy, jež rovně v hrobě odpočívá. V levo na soklu pod bronzovou svítilnou vytesána do kamene slova: »Pokoj vám t« a na soklu pak samotném vyryto: »Pomník pořízen péčí spolku absolventů Česko-slovanské obchodní akademie«.

Tento pomník byl včera dopoledne slav nostním způsobem odhalen. K slavnostnímu aktu dostavili se četní přátelé, kolegové a žáci zvěčnělého oblibeného profesora, spisovatele žurnalisty. Mezi účastníky byli především svnové zesnulého, členové rodiny zvěčnělého dra. Julia Grégra, starosta měst pražských pan dr. Gros s choti, profesorský sbor Česko-slovanské ob- chodní akademie a ředitelem p. vl. r. Řežábkem, univ. profesor Jar. Goll, spisovatel V. Rais, v zastoupení Spolku českých žurnalistů kol J. Kummer a J. Vejvara, v zastoupení Ob- chodní a živnostenské komory pp. posl. P. P. Krejčí a J. Papež, za Sdružení pokrokového obchodnictva p. ob. st. Skrčený, p. ob. st. Ha- šourek, zem. posl. a ob. st. p. V. Březnovský, za Ústřední jednotu pěveckou p. R. Nejedlý, zá- stupcové Besedy v Bubenči, Klubu samostat- ných obchodníků a průmyslníků, dv. r. Bělo- houbek, prof. a hudební skladatel Ostrčil, před- seda Spolku pro české feriální osady p.p Mellan, předseda »Svatoboru« školní rada a spisovatel Alois Jirásek, redaktor »Zlaté Prahy« A. B. Dostál, dramatický umělec p. Sodláček, redaktor »Světozora« A. E. Mužik, mag. r. v. v dr. Reichert, ředitel olšanských hřbitovů p. P- řina, akad. malir V. Oliva, říšský posl. p. Lisý. řídící učitel p. Jiroš z Č. Šumburku, ředitel Zemské banky p. Procházka a j.v. Slavnostní akt zahájil »Tovačovský zapěním Chorálu od Prause řízením p. Sterzra.

Když ztichly velebné zvuky chorálu, učinil pro- slovení p. Jan Driml, předseda Spolku absol- ventů Č. O. A. Zmínil se především o oslavě 70. narozenin prof. F. Schulze, jíž se poslu- chači i absolventi hojně zúčastnili. Pojednou přišla truchlivá zpráva o jeho úmrtí a působila zdreujícím dojmem. Řečník potom vytkl vlast- nosti zvěčnělého a pravil ; Nám byl učitelem, který s pravým po- rozuměním pro důležitost obchodního stavu v našem národě a z ohledu na potřebu intel- gentního dorostu obchodního, věnoval se s láskou a pečlivostí povolání učitelskému, na nám všem milém mateřském ústavě Českoslov, obchodní akademii, na níž od jejího založení nepřetržité déle než 30 let blahodárně působil. V této dlouholeté učitelské půsebnosti své využil co nejhojněji bohatých darů svého šle- chetného ducha k tomu, by nám, již věnovali jsme se stavu obchodnímu, důkladným ponauče- ním a cennými pokyny připravil a umožnil vstup do života praktického, abychom jako příslušníci tohoto stavu v něm se mohli náležitě uplatniti.

Vzpomínáme zajisté všichni, kteří měli jsme štěst býti jeho žáky, s jakou svědomitostí a horlivostí svůj učitelský úřad vykonával a jak, čerpaje ze svých bohatých životních zkušenosti, vkládal v své výklady rady v pravdé otcovské, jichž význam dovedli jsme v plné míře oceniti teprve po vstou- pení do života praktického. Ne menším vlivem působil on svými, duchem vlasteneckým prova- nutými výklady, na ucelení povahy, aby každý z nás ve svém nitru byl náležitě upevněn tak, jak toho tuhý praktický život obchodní vyžaduje. Jest přirozeno, že z tohoto v pravdě otcovského jednání vyvinul se mezi učitelem a jeho žáky srdečný poměr, klerý neutuehl ani po opuštěn učiliště. U rovu Tvého shromáždili se dnest jež pro život jsi připravoval a jimž otcovsky ra- dívala zlatá ústa Tvá. Dnes sešli se zde, by Ti ošvěděili svou lásku a úctu jako milenému a nezapomenutel nému učiteli svému, jakož i aby osvědčiliT svou vděčnost za vše, co jsi ku jich blahu prospěchu ve své dlouholeté činnosti učitelské byl vykonal. Za vše platí Tobě nehynoucí vděčná pamět. Po těchto slovech spadla rouška s po- mníku.

Velmi vroucí proslovení učiní! ředitel Č. O. A. pan vl. r. Řežábek. Pravil ze- jména: Stojíme u hrobu muže, který po celý život činností svou prováděl důkaz, že život lidský není boj, ani utrpení, nýbrž práce, smě- řující k dokonalému vývoji vlastní bytosti i k po- vznesení širších vrstev národních. Žel, že tolik snahy poctivé, že tolik práce vytrvalé — a co vytrvalosti v práci mohl zesnulý přítel náš býui mladšímu pokolení vskutku vzorem — nevedly ve všech směrech k takovým výsledkům, jakýeh bylo lze očekávati od nevšedních schopností neobyčejného nadání tohoto národního panov- níka. Jak Jules Pavot případně praví ve svém známém spise, tvoří se velká díla jako doko- nale vyhraněné krystaly jen volným pochodem v průběhu dlouhých let nenáhlým přirůstáním nejmenších součástek, ale pak jsou to díla pře- konávající věky. Není mou úlohou, aniž jest zde k tomu místo přiměřené, abych rozbíral ze- vrubně ty přepestré výsledky práce Schulzovy: bylť žurnalistou a redaktorem, pracoval v hi- storii, v literární historii i v belletrii, a ve všech těch oborech zanechal po sobě stopy, svědčící o duchu nevšedním. A také se v mladých l- tech jeho od něho mnoho očekávalo. Sám si připomínám, jak nebožtík professor Hattala s profesorské kathedry, nám, tehdy mladistvým kandidátům filosofie, věštil, že profesor Schulz nám Čechům napíše první pragmatické dějiny literatury české. Pohřichu nebylo mu souzeno, aby provedl všechny pojaté záměry, mnoho zů- slu stalo nedoděláno a mnohé spatřilo světlo svéta v jiné podobě, nežli by se bylo stalo, kdyby byl mohl pracovati s náležitým klidem.

Ale v jednom oboru své činnosti — a ten on sám vždy považoval za hlavní a také k němu přilnul s největsí láskou — vykonal celé dílo, totiž v povolání učitelském jako člen sboru pro- fesorského Č. A. O. Quem dli odere, paeda- gogum fecere — koho bozi měli v nenávisti, toho učinili paedagogem, říkávali staří a třebas tento výrok vztahoval se k jiného druhu pae- dagogům, totiž k ubohým otrokům provázejícím rozmařité jinochy římské, přec ani podnes nene zcela bez významu. I dnes náleží povolání uči- telské a vychovatelské k nejméně záviděnihod- ným. A není divu, neboť vlastní úloha učitel- stva a vychovatelova záleží v tom, aby z mlá- deže jemu svěřené učinil řádné a prospěšná členy společnosti lidské, což arci nemůže se provésti bez většího neb menšího obmezování mladé vůle. Ale ta se proti obmezování zhusta velmi energicky brání, tak že vychovatel mus vychovanci prokazovati dobrodiní — a tím za- jisté jest dobré vychování — často proti jeho vůli, odkud mají původ nářky na nevděčnost učitelského i vychovatelského povolání. Ale muží, jenž k tomu úkolu přilne celým srdcem, při- náší také mnoho radosti, útěchy, ba skutečné zadostiučinění. Vždyť v rukou jeho spočívá vý- chova příštího pokolení, budoucnost národa zachová-li svým přičiněním na dobré cestě mno- hého hocha, jenž by jinak byl přišel na scestí. jaká to radost pro muže dbalého své povinnostil A k těm vzácným učitelům, kteři svou úlohu pojímají se stanoviska prospěchu širšího národ- ního celku náležel v první řadé Ferdinand Schulz.

Řočník dále promluvil o počátcích ústavu a pokračoval Mezi zákopníky nového učilišté v předni ťadě stál Ferdinand Schulz, prodělal s ním vše- chny počátečné krise, dočkal se jeho rozkvětu a několik mésíců po smrti Emanuela Tonner stál i v jeho čele jako zatímní ředitel. Ferdi- nand Schulz jako učitel byl v mnohém ohledu zjev vyjímečný. Zabývaje se studie nejslavnějsí doby z naší velké minulosti, načerpal odtud tolik českého sebevědomí a tolik vlasteneckého nadšení, že jeho ušlechtilý zápal musil bezděky působiti i na posluchačstvo jemu ve škole svě- tené. Výklady jeho z české literatury byly pro posluchače zároveň cvičnou školou ve vlastene- ckém smýšlení, a láska, kterouž někdejší poslu- chači tak tklivým a srdečným způsobem dali na javo svému učiteli češtiny za přiležitosti oslavy jeho sedmdesátých narozenin, jest nejlepším dů- kazem, že učitelské působení prof. Schulze nesl ušlechtilé ovoce. Že jako učitel vychoval tolik mladíků v duchu vlasteneckém, v duchu pravé osvěty a svobodomyslnosti, toť zásluha, která, kdyby, nic jiného nebyl vykonal, sama o sobé by stačila, aby vděční odchovanci postavili mu pomník, jenž jest zároveň památníkem jejich tklivé lásky k výbornému učiteli. Nechť hlásá, že pod tímto klidným rovem odpočívá v pokoj po boji poctivém výborný učitel, vynikající spi- sovatel, dobrý, osvícený muž, věrný Čech Slovan upřímný.

Dále promluvil pan posl. redaktor Josel Anýž a sice jménem české obce novinářské. Tato obec ve Ferd. Schulzovi ztratila nejen svého seniora, ale také jednoho z nejpilnějších činitelů, který pečoval, aby česká žurnalistika v národě tak malém a s tolika nepřáteli boju- jícím, zjednala si místo, které ji náleží. Ferd. Schulz byl při zakládání »Národních Listů« a 40 let své práce a píle věnoval tomuto listu. Byl vyškolen ve všech oborech vědy, zejmena v politickém nazírání a náležel mezi nejhorii- vější obhajovatele za svéprávnost a samostatnost českého království. Byl jedním z téch, kteři obětovali vše, co měli, ku prospěchu národaa nelekali se žádných překážek a protiv. On stá vedle Sladkovského a Baráka, obou bratří Grégrů, s nimiž byl svazkem přibuzenským spojen, vedle Nerudy a Hálka pracoval a vždy měl na mysli jen dobro lidu českého. Jeho články vyzname- návaly se neobyčejnou svěžestí a zanícením, Z jeho bohatého působení jen o jediném se zmíním. Když Národní divadlo lehlo popelem, byl to F. Schulz, jemůž připadl úkol napsnui o katastrofě článek. Napsal tehdá: »Zalkej Čechie, zastři sobě tvář, dílo tvé práce leží v ssutinách Článek končil vyzváním, aby lid český znovu se vzchopil k vybudování nového divadla článek za tehdejších dob měl zázračný účinek. Do týdne byla sebrána na přispěvcích polovice nákladu stavebního a do roka opatřen kapitál celý! F. Schulz jako novinár staral se také o zlepšení sociálních poměrů tohoto stavu. B při zakládání Spolku českých žurnalistů a dlouho- letým předsedou pensijního fondu, toho fondu, který mnoho trudu zažehnal, neboť před tím o vdovy a sirotky nebylo postaráno.

Schulzovi náleží zásluha, že o upravení těchto otázek horlivě pečoval. Mám za to, ze všichni ti, kdož starali se o postavení tohoto pomníku, vykonali skutek, který v tomto při- padě jest zcela na místě a zasluhuje zvláštního ocenění, že jsou ještě vděční žáci, kteří ne- zapomenuli svého profesora. F. Schulz odpočivá se svojí dcerou, poetickou duší, jejíž význam dosud nebyl náležitě oceněn. Je-li pravdou, ze velci duchové neumírají, pak nemáme jiné touhy a přání, než aby duch F. Schulze byl stále mezi námi, abychom byli ovládáni jeho horoucí láskou k vlasti a činorodou vůli pracovati k dobru a štěstí svého národa Souhlas ozval se po tomto proslovení, načež jménem rodiny zesnulého pan Ivan Schu lz adjunkt z. s., poděkoval všem, kdož o postavení pomníku se přičinili, řečníkům a všem účast- níkům slavnosti. Když pak ještě »Tovačovský« zapěl sbor »Milená má vlasti« od Tovačovského,