ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 e5542900-75e9-11dc-8513-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 42 celkem · entity: person 25, place 53, org 35, work 12
1 masthead
Národni hospodář.
2 masthead
emědělstvi
3 masthead
Obohod
4 masthead
Prmysl
5 masthead
Finančniotví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 159. ze dne 11. června 1907.
7 article
Telegrafické zprávy. Vydání Škodových akcií. Z Vídně, 10. června. (»N. Fr. Pr.«) Vy- dání Škodových akcií potkalo se s výsledkem, který odpovídá příbližně 10násobnému úpisu vyloženého obnosu 30.000 akcil. Záznam dál se dle jakosti upisovatelů, při čemž na uza- vřené kusy byl brán zvláštní zřetel. Na úpisy u bank připadá průměrně 5 proe. Nové akciové podníky v Uhrách. Z Vídně, 10. června. (»N. Fr. Pr.«) Z Pešti se oznamuje: Akciová společ- nost spojených textilních továre započala s pracemi a zamýšlí připojiti k to- várně tiskárnu bavlny. — Firma Orosdi. Back a spol. v Paříži, Kahýře, Smyrně Cařihradě zamýšlí ve spojení s firmami bar. Béla Herzog a HatvanyDeutsch zří- diti v Uhrách velikou továrnu na fezy Továrna má býti postavena v okoli Temešváru — Vídeňská firma zamýšlí zříditi ve Wiesel- burgu továrnu na vlněné stuhy. Na jaře r. 1909 může byti provozování zahájeno, protože sta- vební práce jsou již v chodu. Akciový kapitá činí 800.000 K. Továrna bude zaměstnávat 250 dělníků.
Škodův Herzog HatvanyDeutsch Vídeň Francie Uhry Pešť Paříž Kahýř Smyrna Cařihrad Temešvár Orosdi
8 article
Franconzský ministr linanci a zdanění velkého jmění. Z Paříže, 10. června. (K. k.) Ministr financ salil spolupracovníku listu „Echo de Paris“, že jeho přípis berní komisi, v němž mluví o osnovi daně z příjmů, jež postihla by střední vrstvy, byl ne- správně vyložen. Pravil prý, že velké jmění může se dani z příjmů vyhnouti, a že bude tuddíž Peba, domáhati se obnosů, o něž by se nižším vrst- vám ulehčilo, na zámožných středních vrstvách, jichž příjmy kolísají mezi 25.000 a 50.000 fr Rovněž při slevě daní a osvobození od daní bude třeba počínat i obezřele. Ministr se ostatuě vynasna ží- aby též velké jmění bylo postiženo při- měřenou daní. Dle jeho statistiky jest ve Franci nejvýše 3000 otců rodin s příjmy 100.000 franků pes 100.000 franků. Těchto 3000 poplatníků zaplatilo by dle jeho osnovy zákona o dani z příjmů aspoň 15 mil. franků. Ministr podotkl kanečně, že o jeh osnově o dani z příjmů bude se bohdá brzy ve sně- movně rokovati, a že sněmovna ještě před svým prázdninami projeví o předloze svoje rozhodné ml nění.
Paris Peba Paříž
9 article
Vídeňský trh na hověsí dobytsk. Z Vídně, 10. června. Přibnáno 4853 kusů: 2857 s Uber, 806 z Haliče a 1190 z jiných rakouských zemí. Bylo 3451 volů, 701 býk, 595 krav a 106 buvolů; mezi nimi 4351 kusů krmného a 502 kust slabého dobytka. Krmného dobytka bylo více o 800 kusů než minulý týden. Řezníkům přímo dodáno o 200 kusů více. Protože bylo více o 1000 kusů. byla tendence mdlá, takže Ia. zboží ztratilo 1—2 k ostatní druhy 2—3 K. Býci a slabý dobytek, jichž bylo více o 58 kusů naproti minulému týdnu, udržel své ceny. Znamenali: krmní voli uherští 58—87 K, haličt 72.-92 K, němečti 74—96 K, arciprima 98—101 K býci a krávy 60—86 K, buvoli 58—66 K, slabý do- bytek 48—66 za 100 kg živé váhy. Na zejtřejší trh na vepřový dobytek je přihlášeno na 4000 kusů tučných a na 7500 kust masných. st. Z Pešti, 10. června. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metr. centů, * 10—15 hal. levněji. Platila za 50 kg: plenice tisská 81 kg K 10.324, 80 K 10.15, stolno-bělehradská 77 kg K 9.85 pešťská 79 kg 10.—, 76 K kg K 9.85, ka- ločská 77 kg K 9.85, bačská 78 kg. K. 9.90- lito (— 10 h) K 7.65; oves (— 10 hal.) K 7.90.—7.70; kukuřice (obchod mdlý) K 6.02—8.90; ječmen K 6.60—6.80. Terminový obchod byl mdlý n počasí příznivě. K večeru znamenala: pšenice na říjen 1907 K 10.15: žito na říjen K 8.32; o ves na říjen K 6.94; kukuřice na červenee K 5.82, na květen 1908 K 5.82, řepka n urpen K 16.20. Plodinový trh byl bez odbytu změny. Počasí: parno
Platil Vídeň Halič Pešť kg
10 article
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 10. června. (Peněžní bursa. lávěrečné smýšlení peněžní bursy nepravidelné Obrat akeií 540.000 (380.000). Union-Pacille 1357/2 (136.75). Kanada Pacifie 168.— (168.75). United States Steel Corporman 34.50 (34.50). Baltimore and Ohio 95.25 (95.—). Káva. 10. června 8. červn 6.50 Rlo čis. 7. . . . . . . 5.60 5.60 na červen . . . . . . na srpen . . . . . . 5.35 5.40 10. června 8. červn 3.36 Čakr (Falr Muse.) . . . 3.26 9.40 9.25 Tuky Western Steam . faky známka Wileox . . 9.30 9.50 Pšenice. 10. června 8. černn pohotová . . . . . . . 102.25 1027 104°s na červenec. . . . . . 10 4.25 10 4 . ua září . . . . . . . 10 4 7 % Z Nového Yorku, 10. června. (Obilní bursa.) Smý ilení obilní bursy stálé. Kukuřice 62.—) 62.— na červenec . . . . . . na září . . . . . . . . za prosinee . . . . . . Petrolej 10.90 10.90 raflnovaný, kesonový 8.45 8.45 naíinovaný Standard White Kovy. 10. června 8. června 1ď. . . . . . 24.— 24.50 24.— 24.75 . . 40.50 41.— 40.75 41.— železo čís. 2. . . 25.— až 26.25 25.— až 26 .2 Bavlna. Z Nov. Yorku, 10. června. (Bavlnářská bursa. Lhůty byly po nepravidelném začátku seslabem následkem všeobecných prodejů a uvolňování z razků, závěrek byl sotva stálý. 10. června 8. června 7. červne pohotová . . . . 13.25 13.25 13.25 na červenee . . . 12.— 12.— 11.95 na říjen . . . . 11.78 12.— 11.95 na prosinee . . . 11.78 12.01 11.99 Závěrečné smýšlení sotva stálé. Z Norého Orleann, 10. června. Na červenec 13.0 u215), na říjen 12.12 (12.45).
Nový York Kanada Baltimore Ohio York Norý Orleann UnionPacille Steel Corporman 34.50 rlův čis Čakr Falr Musa 9.40 Tuka western Steam pšenice . 10 naíinovaný standard white 13.25
11 article Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních. V Fraze, 9. června. Před 5 lely u příležitosti podpisu brusselské kon vence v březnu 1902 napsali jsme v těchto místech. že nepřekvapí asi v budoucnosti, že Anglie, kter konvenci ve prospěch svých kolonií si vynutila, bude hleděti jako první z ní se vymknouti. Ostatním stá- tům evropským, kteréž tehda brusselských jednání se zůčastnily, konvence ukládala mimo různé po- vinnosti také jistá práva, neproti čemuž Anglie at zvláště maleřská země podrobovaly se skoro jen po- vinnostem, ohledně kterých nemohlo býti sporu, že dříve či později ve svých následcích čžce se pocíli. Do doby konvence Anglie a s ní též jiné země cukr dovážející byly ve veliké výhodě, že cukr měly o vývozní premie levnější, tedy že kupovaly jej lev- něji než za cenu světovou resp. že pro ně svělová cena vývozními premiemi uměle byla stlačována Tomu Brusselská konvence učinila konec a to n přání vlastm Anglie, jež očekávala od tohoto kroku. že prospěje velice jejím koloniím, které tím naproti cukru řepovému se posílí. Těchto následků obával se také evropští cukrovarníci a skutečně pozvolně stoupající výroba koloniální potvrdila toto očekávání Nicméně nebylo možno přespočetné cukrovary evrop ské na ráz uzavříti resp. výrobu jejich obmeziti jen na domácí spotřebu a zajištěný vývoz, a tak byli jsme svědky velkého zápolení, jež jevilo se ve stále zvětšované výrobě cukerní jak u nás tak v koloniích.
Fraga Anglie
12 article
Tento zápas při své poměrně krátkosti nemohl ovšem rozhodnouti o primátu, ale měl za následek namnoze nové snížení cen cukerních následkem nad- výroby, což znovu těžce dolehlo na kolonie an- glické, aniž by jejih vlasti zvláště prospělo. I když posavadní léta trvání konvence nelze z různých dů- vodů považovati za zcela normální, vysvítalo z nich přece, že následky konvence stihnou nejvíce Anglii. která odkázána bude vždy platiti za cukr více, než platívala dříve v době vývozních premií otevřených i skrytých. K tomuto poznání došli ovšem záhy také v An zlil, a byli to zejména přislušníci průmyslů cukr zpra- cujících, kteří proti konvenci a dalšímu jejímu trván v celé veřejnosti anglické co nejúsilovněji agitovali Dnes po pádu Chamberlainově a Balfourově ne- bylo již nikoho tajno, že také dnové konvence res členství Anglie v ní jsou sečleny, neboť dnešní vlád noucí strana v Anglii zvolena byla právě následkem odporu š.rokých vrstev proti konvenci. Tento týden přinesl konečně ono „překvapení“ na které již pět let Bylo čekáno a jež jsme tehdy zcela správně předvídali. Anglie je syta konvence chce z ní vystoupiti, po případě činí své další člen- ství odvislým od takových podmínek, že na ně ostatn státy přistoupiti nemohou. Jest aspoň nemyslitelno. že by mohly klidně přihližeti k tomu, kterak do Anglie za stejných podmínek dováží se premiový cukr ruský a argentinský, jimž by konvence žád- ných povinností neukládala.
Chamberlainův Balfourův Anglie
13 article
Důležitější otázkou jest, jaké poměry nastanou po vypršení konvence u nás a v cizině. Na znovu- vzkříšení vývozných premií ve způsobě, v jaké dříve stávaly, nelze mysliti, naproti tomu však bude dána možnost ke zvýšení cel a speciálně u nás zavedeni kontingentního zákona cukerního, který v roce 1909 ještě před vstoupením v platnost pro odpor ciziny byl odvolán. S touto eventualitou možno již dnes počitati, a možno tvrditi, že v zájmu našeho prů- myslu cukerního a také našeho řepařství bylo by si přáti, by ke kontingentnímu zákonu tentokráte došlo, jelikož by se jím dostalo oběma vítané opor a domácímu trhu také stability. Konvence poutala v minulém týdnu na sebe v první řadě pozornost trhů cukerních, které mohly se ji obírati tím spíše, an jiných významnějších mo- mentů prc trhy minulý týden nepřinesl. Zpráva o vy- vystoupení Anglie z komvence vzbudila pouze pře chodné rozladění a mírný pokles cen, když však trhy si uvědomily, že výpověď měla by plafnost teprveo září 1908, nastalo opět uklidnění a utrpěná ztráta v cenách byla nahražena. Jinak trhy trpěly nedostat- kem koupěchtivosti, zejména se strany Anglie, kam nabízi se levnější cukr francouzský, následkem čehož rozpjetí mezi surovinou a granulatedem silě se stlačilo. Na našem trhu se surovinou panoval po celý týden klid, při němž závěrka na 1000 pytlů náležela přímo ke vzácnosti. Zejména vázl obchod ve zbozí novém, jehož vybídka ve mnohé dny rovnala se nule kdežto u zboží starého docházelo tu a tam k závěn kám, které týkaly se buď zbytků nebo zadních vý- robků. Trli končí klidným smýšlením a cenam K 22.90 za pohotově zboží a K 21.95 za říjen prosinec franko Úst.
Anglie
14 article
Domácí trh s bilým z 5ožím mohl se v mi- nulém týdnu pochlubiti nečinnoslí ještě větší, nežl trh se surovinou. Maloobchod hradí svoji spotřehu z druhé ruky, při čemž posavadní cena K 71.— z to várny zůstává beze změny. — Také trh ter st sv nečinil od všeobecného klidu výjimky, ačkoliv došlo v minulém týdnu k několika menším závěrkámd Vých. Indie. Centrifugální pilé placeno koncem týdne poho- tové K 28.50 až 30.75 a na červen-srpen K 28.7 až 31.—. — Na londýnském trhu s bílým zko- žím převládala levnější vybídka francouzských kry- stalů, kterou ceny vlačují se tak, že vývozné rali- nerie německé a rakouské svoji kampaňí již chtej ukončiti. Náš granulated obchodován včera poho- tový za sh. 11.6, na červenec-srpen za sh. 11.7 a na říjen-prosinec za sh. 11.5. Na trzích německýchi ustoupily ceny as o B0 fen. následkem červnových výpovědí a menší poptávky anglické. Později, zejména na zprávy o po- ptávce indické, ceny poněkud se zlepšily, takže Hamburk končí při klidném směru záznamy mk 19.95 za červen, mk. 20.25 za srpen a mk. 19.30 z říjen-prosinec. Zřejmé zásoby světové obnášely tento týden: rozdí tun tun tun dle Lichta . . 3,193.560 3.498.272 (— 304.712 dle Czarnikowa. 3,197.150 3,453.290 (— 256.140 Povětrnost minulého týdne nebyla řepě příliš příznivou, neboť zejména chladné noci nepřispívaly k tomu, aby řepa dosavadní opozdění proti dřívějším letům dohonila. Kromě toho byly by skoro všude
Indie Hamburk z říjen
15 article
vífány nově deště, jež By řepám velice prospěly Jinak znějí zprávy o řepě jak u nás tak i z ciziny uspokojivě. Z kofonii oznamuje Kuba, že konečně dosta vily sé tam dávno očekávané deště, od jejichž vydat nosti závisí příští kampaň. Také na Portoriku do stavily se v některých okresech vílané deště, kdežt na Javě přejí si vzhledem k sklizni počasí suché.
Kuba Portoriko
16 article
Obchodeě-politická ústředna obchodních a živno stenských komor a Ústředního svazu průmyslníko konala dle programu, který jsme v neděli oznámili schůzi v místnostech Obchodní a živnostenské ko mory v Praze včera dne 10. t. m. za předsednictví cís. rady L.. Bondyho, později posl. dra. Lichta a cís rady Falkowicze. Prvním předmětem porady byl jednání o statutu zamýšlené říšské živnoslen- ské rady při ministerstvu obchodu. Po dlouhé de- batě byly přijaty nově formulované návrhy v tomto znění: A. Obchodní a živnostenské komory prote- stují proti tomu, že nebyly c. k. vládou přímo do- tázány před vypracováním statutu pro zamýšlenou živnostenskou radu při ministerstvu obchodu. B. Na- vrhují se změny statutu, v mnobých směrech i jinak velmi nedostatečného, a to aby statut jednak se skládal ze 34 členů, volených společenstevními svazy a různými živnostenskými korporacemi, jednak ze 36 členů, volených obchodními a živnostenskými komo rami tím způsobem, že komorám ve Vídni, v Praze, v Liberci, v Brně, ve Štyrském Hradci, v Krakověa Lvově přísluší voliti po dvou členech, ostatním ko- morám po jednom členu. C. 32 členy jmenuje ministn obchodu. Těmito návrhy, které, pokud bylo možno připínají se k osnově vládní, mají býti alespoň čá- stečně odčiněny nedostatky, kteréž vládní osnova v sobě chová. Ostatní návrhy, ve věci ještě činěné byly ponechány úpravě jednotlivým obchodním živnostenským komorám, podobně jako kritika sta tutu, c. k. ministerstvem obchodu předloženého.
Bondy Praha Vídeň Liberec Brno Štyrský Hradec Lvov ústřední svaz Falkowicz živnostenský komora prote
17 article
Zpředu v podstatě uvedené návrhy však budou za- slány jako společný projekt ministersivu obchodn — Na to projednána řada otázek celně-politických, z nichž o vyclívání rostlinných ťuků zmiňujema s zvláště. — Z podnětu dra. J. Grunzela, svého času ministerstvu obchodu předloženého, zabývala se pak Ústředna otázkou podporování příměho sty ku průmyslu s importéry oblastí vý voz ních. Rakouské výrobky totiž bývají do zámořských území vyváženy ponejvíce prostřednictvím cizozem- ských překupníků a následkem toho pozbývají rázu rakouských výrobků. Ano i do některých evropských zemí a na Levantu vsunuje se cizí prostřednictví, Následkem tím je dle dra. Grunzla náš export úplné odvislosti na cizině a nemůže proto dosíci žádoucího rozsahu a rentability. Navrhují se pak různá opatření k podpoře přímého styku s cízinou. Ústředna nesouhlasí s adaptováním »moderního ně- mecko-italského principu« a naprostým zavržením principu »anglického«. Žádoucí osvobození z od- vislosti na cizozemském meziobchodu mělo by se dle názoru Ústředny provésti v podstatě utvořením výkonného domácího meziobchodu s vlastními ob- chodními domy v oblastech importních. Většině prů- myslu nelze radili, aby upustil od spojení s cízím vývozním obchodem a aby bezpodmínečně také přes sousední země pěstoval a stůj co stůj forgoval přímý vývoz. Jsou sice jisté výjimky, kde beze všeho lze pěstovati přímé styky exportní, ale to nemění nic na zásadě, že export továrníků ve vlastní režíi pro risíko nákladů a obtiží s obchodem do většiny zámořských zemí spojených všeobeeně doporučiti nelze. To platí obdobně i o obchodu i mport- ním. Osvobození od závislosti na cizím obchodu je možno pouze vyvinutím národního, t. j. domácího
J Grunzel
18 article
meziobchodu. Nelze určiti ovšem, zda to bude možno iniciativou soukromých interesentů či snad pod vlivem exportní akce, vládou vedené. Současně bude věcí vlády, uplatňovati stále více onu politiku do- pravní, která ochranu našeho hlavního přístavu domácího obchodního loďstva uvede v soulad s pro spěchy, jichž kratší a levnější obchodní cesty sever- ním směrem skýtají průmyslovým zemím severo rakouským. Tím budou podstatně podporovány snahy po vybudování vývozu pod vlastní vlajkou. —— P - sledním bodem jednání byly průvodní předpisy k zá- konu o pensijním pojišťování soukro mých zřízenců. Přeďevším bylo jednáno o pu sobnosti tohoto zákona na úřadníky a zřizence obch. a živn. komor, i usneseno, že zákon na def- nitivní úřadníky obchodních komor, jakož i jejicl ústavů annexních jakožto na úřadníky v eřejnése nevztahuje. Jak naložiti s provisorními zřízenci úřadníky komor, zůstaveno samostatnému rozhod- nutí jednotlivých komor samých. Na to v dlouh debatě jednáno o postupu komor v příčině výpočtu
19 article
všech kategorií osob v jednotlivých odvětvích výrob- ních i obchodních, zákonu o pensijním pojišťování podlébajících, jaký si od komor vyžádaly zemské vlády. Usneseno upustiti od zevrubné nomenkla tury t. j. podrobného výpočtu různých jmen takových zřízenců; mají se stanoviti všeobecně jisté znaky kterými se okruh osob, v zákoně jen všeobecně na značených, blíže ohraničuje, podobně jako tomu je na př. při známém výnosu, určujícím blíže pojem továrny. Úkolem, stanoviti tyto znaky, pověřen užšt komitét, sestávající ze zástupců komory pražské, libe recké, brněnské, vídeňské, krakovské a terstské. Ela- borát tohoto výboru bude však jen nezávaznou direktivou pro eventuální konečně návrhy jedno tlivých komor. Z volných návrhů zasluhuje zmínky návrh zástupce komory bolzanské, aby v některé z příštích schůzí Ústředna vzhledem k chystanému zákonu o hospodářských a výdělkových družstvech jednala o otázce konsumních spolků a velko- nákupních družstev, těžce poškozujících malý i středn
20 article
Vyclívání rostlinných tuků. Loňského roku vzpomněly i zemědělské kruhy, že by maso nebylo tak drahé, kdyby mohli řezníci prodávati sádlo dráže Aby je mohli tedy prodávati dráže, navrhla vídeňskí zemědělská ústředna, aby se zvýšením cla na suroviny potřebné k výrobě t. zv. rost linných omastků sližila konkurence různýcl těchto připravovaných omastků (Ceres, Kunerol, Lau reol, kokosové máslo atd). Vláda z fiskálních důvod dula by si velmi snadno říci, a ve znění našeho celního tarifu měla by dosti dobrou oporu vůči Ně mecku, kleré svojí obchodní smlouvou s námi vázalo jistá cla na tak zv. technické tuky, mezi něž i ře obchod. čené suroviny v celním tarilu spadají. Otázka zmíně ného zvýšení cla způsobila pochopitelný rozruch mezi výrobci tak zv. vegelabilních omasiků, jejichž zisk by se zvýšeníni cla na suroviny zkracoval vzbudila dále zájem margarinového průmyslu, jemuž by se oním zvýšením cla snad poněkud usnadnil soutěž s připravovanými omastky rostlinnými, jenž však si ani tolik nepřeje onoho zvýšení jako spíše snížení cel na některé suroviny, jež sám potřebuje (oleje, jako na př. sesannový olej), konečně dotkla se i zájmů průmyslu mydlářského, poněvadž tento byí By podroben různým kontrolám při používání su- rovin, které i továrny rostlinných omastků odebírají Záležitosti touto zabýval se obchodně-polílický úslř sbor obchodních komor a ústř. svazu průmyslníků ve včerejší schůzí konané v Praze, a většina zástupeů komor vyslovila se rozhodně proti zvýšení cel jež zeměděiská ústředna navrhova la.
Ceres reol Praha
21 article
Spolu bylo doporučeno vládě, aby hleděla snížiti ela na suroviny pro průmysl margarinový Z trhů peněžních. (10. června.) Nový týden za- hájen zvláště následkem neuspokojivých výkazů kon- junkturních, které ani příznivé tendenční správy novoyorské nedovedly zdolati, vesměs v náladě chabé. Nezdaněná zásoba bankovek říšské německé banky o něco vzrostla, vykázavši 132.1 mil. mk. vůči 103 v týdnu předminulém a 235.8 mil. mk. roku loňského. — Z domácích událostí dlužno zazname- nati zevní úspěch subskripce 30.000 kusů akcií závodů Škodových, které, jak se oficiálně sdě- luje, několikanásobně byly přepsány, takže bude nutno provésti značné redukce úpisů. Bankám se má prý dostati jen 5% upsaného obnosu. Ministerstv povolilo znamenání akeií na vídeňské burse, i byly dnes uvedeny v obchod. Dneční první kurs obnásí 280. Přes tyto zevní úspěchy netřeba snad upozor- niti znovu na naše nedělní výhrady. Praha. Na dnešní burse rozvinul se čilejší ob- chod, an jevil se zájem nejen pro renty, ukládac hodnoty, ale i akcie, a došto k závěrkám 4.2% ún- rově renty za K 99.40, 4.2% dubnové renty za K 99.45, 4% květnové renty za K 97.65. Dale ob- chodovány 4% kom. dl. úpisy české zem. banky 4% mel. úpisy téže banky za K 98.25, pak akcie České banky Union za K 241.50, akcie Živnostenské banky za K 242.— a akcie ake továrny na umělá hnojiva za K 404.— Jinak prodáváno za akcie stro- jírny Daňkovy K 441.—, Pražské úvěrní banky K 524.—, První české továrny orient. cukrovinei K 260.—. Vídeň. Poklesnutí kursů na začáteční burs se dnes zostřilo, ačkoli z Nového Yorku došly pří- znivější zprávy a stav osení se zlepšil. Zvlášté došlo ku prodejům v akciích státní dráhy a alpinkách.
Škodův Daňkův Praha Vídeň Nový York Český banka Union živnostenský banka úvěrní banka
22 article
Dobře upevněny byly lombardky a akcie banky pro země rakouské. Na polední burse chabé smýšlení potrvalo a zostřilo se ještě, protože z Berlína došly nepříznivé záznamy. V kulise a ve šraňku došlo ku prodejům. Kreditky, akcie statní dráhy a alpinky byly nižší. Příznivou výjimku tvořily lombardkya akcie banky pro země rakouské, které kupovány byly za vyššího kursu. Ve šraňku byly nejsilněj stisněny akcie pražsko-železářské, které ztratily 34 K Akcie zbrojovky klesly o 19 K, huti Poldiny o 12 K. Také bankovní hodnoty byly stísněny, jen akcie dolnorakouské eskomptní společnosti měly speciální hausu, neboť stouply o 5 K. Slabší byly také boden- kreditky, akcie hoštěhradské dráby, magnesitové, mostecko uhelné a západočeského báňského spolku. Trh k ukládání byl vesměs slabý, jen 5% ruská renta byla pevná. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn. 41/14— 1/2 %. Berlín. Nucené prodeje, jež podnikány v prů- myslových hodnotách volného obchodu, zejména však ony na trhu kasovním přivodily nový několika- procentní pokles kursů železářským i uhelnodolným hodnotám. Motivem byly zpravy o pravděpodobnost ochabnutí koujunktury hospodářské. Rovněž na trhu bankovním setkáváme se vesměs se záznamy niž- šími. Zvláště drážďanská banka laciněji vybízena. Naproti tomu byly akcie jižní dráhy, americké do- pravní společnosti dráže placeny. Rakouská státn dráha i kreditky v souhlasu s Vídní až o 11/2% lev- nějši. Zolavení vlivem Paříže dostavifo se v ruských hodnotách. Soukromý diskont setrval na 4°/2 %.
Poldin Berlín Vídeň Paříž západočeský báňský spolek
23 article
Organisace pivovarů. Veden snahou, prospěti v všech směrech přístušníkům svého stavu, na nějž do- léhají stále krutěji a nesnesitelněji utvářející se po- měry výrobní až do ohrožení samé existence, spolek pro průmysl pivovarský v král. českém znovu podjal se úkolu, provésti již před lety zahájeně, avšak pro nepřihodnost doby odložené sjedoocení pivovarů a sic tentokráte dle obvodů obchodních a živnostenských komor, kterážto organisace již dříve v obvodech ob- chodních komor chebské a liberecké byla provedena a dobře se osvědčuje. Za účelem tím pořádal spolek v těchto dnech a sice dne 8. června v Plzni a dne 9. června v Českých Bodějovicích schůze za inter- vence jednatele spolku, sladka pana Frant. Zvěřiny v Petrovicích, jenž podal účastníkům příslušné in- formace. Obě schůze setkaly se s positivními výsledky a svazy obvodů jm novaných komor utvořeny jako odbory spolku pro průmysl pivovarský v král. če- ském, zvolena jich předsednictva, jakoži výb ry a sou- časně i delegáti do ustavující schůze ochranného svazu pivovarů kral. českého v Praze. Podnikatelé pivovaro obvodu obchodní komory v Praze svolání jsou k usta- vující schůzi komorního svazu na 11. června do ob- chodní komory v Praze a je si jen přáti, aby i tento svaz se ustavil co strážce zájmů průmyslu pivovar- ského tohoto obvodu komorního a jsa v ústředí všech státních a autonomních úřadů království by! ostatním svazům vzorem a příkladem.
František Zvěřina Plzeň Petrovice Praha spolek pro průmysl pivovarský v král živnostenský komora obchodní komora komorní svaz
24 article
Český vývoz žita do Německa, který v posledln době následkem abnormálních poměrů tržních nabyí většího rozsahu, je nyní cpět v poklesu a to z toho důvodu, že zatím došlo do Hamburku kanadoko žilo za levnějších cen a v dobrých kvalitách bylo od- tuď rodáno do Saska. K tomu přistupuje i okelnost že se němečtí konsumenti uklidnili a nehledí s tako- vou starostí vstříc budoucnosti, předpokládajice, že dosavadní obavy o špatnou sklizeň pozbyly na vý- znamu nastalou změnou v počasí.
Německo Hamburk Sasko
25 article
Znamení doby. „Pr. T.“ přináší zajímavá dala o tom, jak značně letos proti loňsku vzrostly vklady pražských bank a obou spolitelen. Kdežto loní kon- cem května vklady pražských bank a spořitelen ob- nášely okrouhle 746 mil., vykazují lelor přes 866 mil. korun. Přírost obnáší tedy 120 mil. korun, z čehož na ústavy ryze české a Zemskou banku připadá lví podíl 80.4 mil. korun. (Číslici tuto ovšem „Tagbl.“ z nasnadně jsoucích důvodů neuvádí.) Nápadno jest — a to sluší zvláště vylknouti, že vklady u České spořitelny stouply absolutně rychleji (o 11.31) nežu Městské spořitelny (o 10.04 mil. K), pro naše emancipační snahy hospodářské me- mento vysoce vážné! Tento rychlý příliv ho- tových peněz bankám a spořitelnám vysvětluje se ovšem dnešní výši míry úrokové. Pokud míra úro- ková udržovala se na nízké úrovni, používalo se pře- bylečných kapitálů ke koupím pevně zúročitelných papírů ukládacích; jakmile však vklady se zúrokují 4% a výše, připlývají hotové prostředky značnější měrou různým peněžním ústavům. Tím se též vy- světluje trvalá stagnace a poklesový proces kursovní na trhu hodnoť ukládacích. Rakouská zemědělská ústředna ve Vídni koná schůzi stálého výboru 12. června t. r. Na programu je zvláště zaujetí stanoviska vůči resignaci dosavad- ního presidenta jejího, knížete Karla Aurrsperga který byv rvolen říšským poslancem v okresu kočev- ském, na hodnost presidentskou, jako s politickým mandátem neslučitelnou, resignoval. Haličská petrolejová montanní společnost, je v život uvedena byla Pražskou úvěrní bankou, má též ve svém maictku důl „Glinski č. 1“ v Tustanowicích
Aurrsperg Glinski Vídeň Český spořitelna úvěrní banka hospodářský Imento
26 article
V dole tomto dosažen při hloubce asi 1200 metrů dne 1. t. m. horizont olejový a denní produkce jeho obnáší průměrně 35 cisteren surového oleje Výzkumná stanice cukrovarnická při české tech- nice v Praze zdarma zodpovidá prostřednictvímp dra. Jindřicha Uzla v Praze, II., v Bená lské ulici č. 7, dotazy po chorobách i škůdcích řepy cukrovéa rostlin kulturních s ní střídavě pěstovaných. K do- tazu připojeny buďtež chorobná rostlina neb její část a domnělý škůdce. Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku ze dne 10. června. (K. k.) Oběh bankovek 1.759,941.000 K (— 36.425.000 K), poklad kov. 1.459, 294.000 (+ 1,437.000 K), zásoba směnek 597,306.000 K — 24.395.000 K), lombardy 55,867.000 331 000 K), dani nepodléhající zásoba bankovek 96,831.000 K (+ 37,863. 000 K). Trhypeněžní. Pražská bursa. V Praze, 10. června. Oficiální záznamy znějí. Zástavní listy české hyp. banky 59% „ „ , , 31/2 Základní úpisy české zem. banky 4 0 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49% „ „ . , , , (v K) 4% Mel. úpisy , . » (ve zl.) 4 % ,, , , (v K) 4 % Žel. „ , , , Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4 % Dlužní úpisy České prům. banky 41/9 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen Zástavní listy mor. hyp. banky 59 % Kom. dl. úp mor. zeměd. banky Želez. úpisy » » „ Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/21 ,, bal, zem. banky. 41/2 Kom. dl. úpisy ., , 4 % Železnič. » » », 4 % Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/, 49o
Uzel Praha II uherský banka Český průmyslový
27 article
„ , Rak.- aherské banky » Dolnorak. byp. ústav 34/2 Kom, dl. úp. , 3 1/2 Zástavní lísty Rak. hyp. banky Prier. obl. spol. rak, míst. drah Ruská stát. půjčka z r. 1900 4.2 10 Únorová spol. renta (v pap- 4.20 Dubnová » , (ve stř. Květnová » , (v pap. Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renta . . » korunová renta . » investiční » . . Česká eskontní banka . . . . Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka Pražska úvěrní banka První česká akc. pojišť. na život Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenska banka . . . . Haličska akc. hypoteční banka. Rakousko-uherská banka . .. Českomoravská strojirna . . . Daňkova strojirna . . . . Rustonova strojírna. . . .. Ceska báňská společnost . .. Česka společnost cukerní . . . Český pivovar v C. Budějovicích Kolinska tovarna chemická .. Podolská cementarna . . .. Poldina hut Pražska železářská společnost První česka raď. v Modranech » tov. orienu cukrov.
Daňkův Rustonův Poldin Zala Hradec Králové Rakousko Česko C . Budějovice Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka první český akciový Živnostensko banka hypoteční banka uherský banka železářský společnost první česko Dubnová
28 article
Vídeňská bursa.
29 article Renty:
Renty: 4procentní papírová květnová . . 4.2procentní » únorová . . kprocentní stříbrná lednova . . . 42procentní , dubnová . . 4procentní zlatá rakouská . . . 4procentní korunová rakouská . . 3zprocentní korunová (invest.) . 4procentni zlata uherska . . .. 4procentní korunova uherská . . 31/aprocentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka . . . . . . . . Záslavní listy; 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 3/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/zproc bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 4 % Losy: 150.50 Celé státní z r. 1860 . . . .. 208.— 251 75 státní z r. 1864 . . . . . . . 432 50 rakouské úvěrní . . . . . . . 460.—— vídeňské komunální . . . . . 144. 50 tisské. . . . . . . . . . . 179.50 turecké . . . . . . . . . .
ústřední banka
30 article
Banky: Česká průmyslova . . . . . . » »Union« . . . . . .. Hospodářská úvěrní pro Čechy . Živnostenská . . . . . . . moravská eskontní . . . . . . 1767.— rakousko-uherská . . . . . . 301.— anglo-rakouská . . . . . . . 439..— banka pro země rakouské . . . 564.— dolno rakouská eskontní . . . . 608.— »Merkur«, směnár, akc. společnost 650.50 rakouský úvěrní ústav . . . . uherská všeobecna úvěrní . . . 750.— všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. 1016.— vídeňská bankovní jednota . . . 537. 75. vídeňská banka »Union« . . . . 548 50 všeobecná depositní banka . . . 462.— Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . . 2915.— » » B . . . 1062.— Česká severní dráha . . . . . 346.— Duchcovsko-podmokelská drába . —.— Rak. severo-západní drába . . . 425.— Polabská dráha . . . . . . . 418.— Pardubická (Jiho-sev.něm. spoj.) . 399.— Pražskoduchcovská dráha kmen. . 219.— 288.50 Pražsko-duchc. dráha prioritní. Ústecko teplická dráha 5540.— Ferdinandova severní dráha . . 564.— Lvovsko-černovická dráha . . . 663.— Státní dráha . . . . . . . .
Ferdinandův Čechy vídeňský banka všeobecný depozitní banka
32 article
jPenizel Zbokí 103.20 100.— 98.25 98.9
33 article
104.— 100.— 101.— 98.75 98.75 98 75 98.75 98.75 98 25 98. 25 98 25 99.75 100.—
34 article
100.75 101.— 100.— 103 35 97.75 97 90 100.75 100 50 96 75 96 50 96 25 100.—
35 article
100.30 98.50 98 90 101.75 98.50 101.5u 97 75 97.50 97 25 100.40 99 65 93.60 92 75 99.50 92.50 99 40 79.65 84.25 99. 50 97 75 97 70 116.45 97.90
101.5 u 97
36 article
98 65 98 60 91.75 98 50 91.50 98 40 78 65 83. 85 99.35 99.55
37 article
99.40 97.60 97.50 116.25 97 70 87.85
39 article
akci 242.— 415.— 150.— 384.50 401.— 528.— 524 — 285.— 270.— 4600.— 445.— 243.— 212 — 588.— 587.— 850.— 860.—
40 article
241.50 414 —— 383 — 399.— 140 —
41 article
441.— 412.— 155.—— 148 — 825.— 875.— 404.— 4 165.— 202.— 204.— 452 — 400.— 2512 2522 260 — 275.—
42 article
Závěrečné kursy 10. června 8. června 97.55 97 80 99.30 93 35 97.50 97 70 99.25 99.40 116 50 116. 40 97 70 97 75 87.60 87 85 110.20 111.05 93 20 93. 35 32 10 82.10 83 85 83 25 98 25 98.25 98 90 100.—— 100.— 150.90 208 - 251 75 461.— 144 50 180.50 414.— 383 — 1766.— 300 75 435.51 560.50 608.— 652 75 752.50 1018.— 535.50 552.50 462.— 1065.— 425.— 419 — 399.— 219.— 288.— 5550.— 565.— 668 28