Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

V Praze, v úterý II. června 1907.

Praha

3

Číslo 159.

4 article

Na ranní a odpol. list přodplácí ses v Prazei v sdnrinl ntvrt na * drojí donknk v. nllslvao kei

5 article

Rvk n a . rojtou:

6 article

na . .. sdvojí zisntko

7 article Po jubileu.

Po jubileu. Z Pešti dolétají sensační zvěsti o veli kém překvapení v politických kruzích ma darských. Císař odjede prý již zítra (v úterý hned po dvorní hostině, k níž jsou též mi nistři pozváni z hlavního města Uher, ale nikoliv na zámek do Jedlové, jak bylo n programu jubilejní korunovační slavnost. nýbrž přímo do Vídně. Za důvod této náhlé změny v pobytu panovníkově na půdě uherské uvádí se oficiálně, že prý by císat rád ještě uviděl arcivévodkyni Marii Valerii před jejím odjezdem do mořských lázn Avšak jinak vypravuje pověsť, které prý je dle telegramu »Wiener Allgemeine Ztgu- Pešť plna. Již v sobotu 8. t. m., tedy vlastní jubilejní den, byla veřejnost uhersk vzrušena skutkem, že následník trůn p. arcivévoda František Ferdinand zavítavší s králem ke slavnosti tak památné. neprodlel než přes slavnostní »Te Deum v Pešti a ještě téhož dne 8. června z Úhe odejel; jistý peštský list domníval se znat příčiny tohoto nahlého odjezdu následníka trůnu a nepokrytě je vyložil způsobem vlád uherské tak nepohodlným, že tato dala jeh výklad telegrafní kanceláři uherskou vyhlási za zcela nesprávný. Vladní to vyvrácení ze dne 8. června znělo

Valerius František Ferdinand Pešť Uhry Vídeň Wiener Allgemeine Ztg T Deum

8 article

»Dnešní odjezd pana arcivévody následníka Františka Ferdinanda jevil se brt jistému zdejšímu listu uzpůsobeným, a k němu připojil výklady Jak málo však je k tomu příčin vysvítá z toho, že Jeho cis a král Výsost z vlastní vůle rozhodla se j0 týročí korunovace obcovati slavnostnímu Deu po boku Jeho Milosti královské. V škeré Uhry porozumějí velkému a ra- dostnému významu tohoto vla st- ního rozhodnutí se, jehož účinek n může býti žádnými píkly (machina- cemi) zmařen Jelikož však nebylo z příčinou oslavy památky 40 výročí korun - vace na programu žádných jiných slavností než toliko slavné děkovací služby boží, ne- měl také nejjasnější p arcivévoda následník žádného dalšího předsevzetí, než obcova slavnostním těm službám božím«.

František Ferdinand

9 article

Z celého tohoto vládního vyvrácení z- jisté svět si nejvíce asi povšímne divné te zmínky a jakýchsi tajných »machinacíche čili pikiech, o nichž dosud nikomu není pra ničeho známo — a jež snad existují tolik v nervosně vzrušené fantasii dotyčných kru hův maďarských. Nuže a nyni po dvou dnech také král sám náhle se odhodlal ku předčasnému odjezdu z Uher, hned p dnešní dvorní hostině. Nejtrapnější překva- pení, ba hotový poprask nastal prý z toh v politckých kruzích peštských na všech stranách. Koluje pověst, že prý následník trůnu důtklivě zráží krále, aby nesvoloval k An- drássovým návrhům na obmezení práv krá loyských rozhojněním ústavních záruk pr větší ještě svobodu komitátův uherských, soudí se, že náhlý odjezd panovnlkův z Uhe znamená nepovolnost koruny v důležitosti »k vytouženému sblížení mezi vládou Weke- lovou a korunou nedošlo« — usuzuje s v Pešti, a tak jest situace politická po slav- nostech horší, než byla před nimi. Neslý- chaný páteční útok vládních poslancův na romunského poslance Vajdu v dolní sně- movně uberské prý císaře nad míru rozírpčil. Šiří se v Pešti výrok dvorních kruhů, že sféra Vajdova byla divnou předehrou ke slavnosti korunovační. To si asi pomysli

Vajda Vajdův Uhry Pešť dolní snít

10 article NARO

NARO ttaké celý vzdělaný svět. Neboť podobné svěřepé neurvalosti v žádném parlamentu obou hemisfér zeměkoule ještě slunce nevi- dělo. Cože zavinil onen rumunský poslane Vajda? Před několika nedělemi, mluvě ve sněmu uherském, žehral na krutou zášť a sočivost maďarských hegemonův proti národu rumun- skému v Sedmihradsku; žaloval, kterak zu- řivci maďarští na potkání urážejí, hanobí tupí své spoluobčany rumunské, a na dokla uvedl hanebný popěvek maďarský, složený na potupu národa rumunského, v němžse tento tupí jako sběř smíšená z nejrůznějšíeh pronárodů Asie a Evropy. Dávaje pak Ma- ďarům na uváženou, kam takové uráženía štvaní národnosti vede, citoval o dvetny popěvek rumunský, kde se odpovídá Ma- ďarům, že oni bůh ví od kterých asijskýeh pronárodův pošli, je dosud hledají, ale ne- nalezli své původní domoviny v Asii atd Byla to tedy prostě veta za vetu. Avšak kdež by pýcha maďarská snesla rovné od- vety! Maďarští poslanci strhli ve sněmovně děsnou bouři, div Vajdu již tehda neutkloukli a neroztrhali. »Ven ! Ven s vlastizrádceml zuřili tak dlouho jako zběsili, až rumunsky umělec odešel.— Nuže po týdnech, v pátek dne 7. červn opět přišel do směnovny. Snad doufal, že za pobytu panovníka v Pešti bude ušetřen insultův.

Vajda Nara Sedmihradsko Asie Evropa Ma Pešť

11 article

Avšak jedva ho maďarští vládní poslane shlédli, — jako sršáni vrhli se na něho za pekelné vřavy brozili mu, že ho vypolí- čkují a vypohlavkují ze sněmovny, pakli se okamžitě neodklidí. A předseda sněmovny pan Justh ? Zastal se snad ohrozeného, mlcí- ciho poslance? Nikoliv; nýbrž po nějaké chvíli, když bouře neulevovala, přerušil schůz a vydal ho tak na pospas nasilnostem roz zuřené většiny. Došlo k bracchiálnímu zá- pasu, v němž ovšem hlouček rumunskýc poslancův nemohl zvítězit a tak poslanec Vajda násilím vytlačen ze sněmovny a vy- hozen až na schody. Pak teprv si gentlemani řekli: »Teď dost!« a schůze slavné sněmovny obnovena. Tak zahájili Maďaři za přítomno- sti krale uherského jubilejní slavnosti koru- novační. »To je naš sněm! volali při tom rabiátní ti vyhazovači maďarští, bezpečícese patrně, že jim už projde všechnol Zvykli tomu za těch 40 let své samo- statnosti. Oni jsou neobmzeným, jedinými pány Uher a všickni nemaďaršti národové jsou jim ve psí dáni jako otroci jejich, ktere mohou mrskati a týrati do zvůle, aniž by kohos bylo na světě, jenž by se jich troufal a směl zastati! V tomto zpupném názoru byli utvrzeni hegemoni maďarští od časův

Justh Vajda Maďar Uhry

12 article

Andrássových a Beustových. V tom duchu obořoval se Koloman Tisza na Srby uherské- Bánffy na Rumuny, Khuen-Hederváry na Chorvaty a všickni posavadní minist maďaršti na nešťastné Slováky. »Slovák nen člověk!« Ale všeho do konce, ani topoly maďarské pýchy a nesnášelivosti nedorostou do nebes. Ten výbuch bezpříkladné neurva- losti z minulého pátku proti zástupci rumun- ského národa vyrazil dno V dnešní schůzi rumunský poslane Maniu stal se skvělým mstitelem uraženo důstojnosti národa uvědomělého a stateč- ného, jakým jsou sedmihradští Rumuni. Zna- menitou řečí, kterou na jiném místě podá- váme, zbičoval, poznamenal a na pranýt postavil surový ten zločin fanatismu maďar- ského, spáchaný na zákonu, na ústavě, na parlamentarismu a na svobode před tváří všeho světa, i před tváří krále uherského. jenz není toliko králem jediných Maďarův,

Andrássový Beustův Koloman Tisza Srba Rumun Khuen Chorvat Slovák Maďarův

13 article NÍLIS

NÍLIS Jalebrž králem všech národů Uher, Sedmihradska a Chorvat s ko-Slavonska, kteří ne pouhými slovy. alebrž skutky, službami a obětmi neplatněj- šími po věky osvědčovali svou věrnost dynasti habsburské a proto zasluhují rovné záštity a spravedlnosti láskyplné pro svou národnost a svobodu, pro svou přítomnost a budoucnos jako národ maďarský. — Před málo dny napsal hrabě Ferdinan Trauttmannsdorff Weinsberg zajímavou studi v »Oesterreichische Rundschau« o budouc politice Rakouska, v níž živě domyslil na sledky, jaké by měla hospodářská rozluk od Cislajtanie pro budoucnost monarchie habsburské.

Chorvat Ferdinan Trauttmannsdorff Uhry Sedmihradsko Slavonsko Rakousko Oesterreichische Rundschau

14 article

Po rozluce hospodářské neúprosně ná- sledovati bude rozluka vojenská i diploma- tická, a tedy na konec úplný rozklad Ra- kouska Možno tomuto nebezpečí konečnému ještě zabránit. Hrabě Trauttmannsdorff odpo vídá: Ano, a spatřuje lék v takové úpravě státní Rakouska, aby nemaďarské ná- rodnosti uherské: Chorvaté, Slováci a Ru muni po roce 1917 toužili na rozdíl od M darů nikoli po rozluce, nýbrž po nejtěsněj- ším pokud možná hospodářském spojen s touto naší polovinou říše, tak aby Maďar se svými choutkami separatistickými zůstali osamoceni na holičkách. K tomu konci nechť se v Rakousk neotálí s poctivým vyrovnáním zdejších sporů národních podle zemí udělením samo správy národní v rámči historických hranic království a zemí, šetřením tedy jejich teritoriální celistvosti a jednoty. Tedy vyjasnění státoprávního postavení říš a zemi, příslušné rozdělení komipeten mezi ně, reformou ústavy a správy i financí — a vyrovnání národní před L tavou: pak vzejde i nemaďarským národům za Litavou zoře lepší budoucnosti a tím při vedeni budou Maďaři k žádoucí rozvaze Rýsoval tu autor jen do vzduchu tužbya náhledy své osobní, či tlumočil snad názory. k nimž dospívá se znenáhla v kruzích roz- hodujících o budoucí politice vídeňské?

Trauttmannsdorff Chorvat Slovák Maďar Rakousko

15 article Pryč s tím, co zbylo z punktaci.

Pryč s tím, co zbylo z punktaci. Jak krutě jest nám zápasiti za každou pl národní volnosti, jak se brániti proti nástrahám, jež proti nám ličí i takové vlády, o nichž s domníváme, že nám nejsou neslMday, toho nad jině smutným dokladem 40 tak zvaný zákon Perkův, do něhož vpašováno jediné neblahé slovo, jehož se odpůrci uchytili, aby dobrou spravedlivou intenci zákona zmařili, ba průvod- ním nařízením obrátili v pravý opak. Na zákoně Perkově máme nejvýmluvnějšr doklad, co znamenají jakékoli punktace uza- vřené s národními nepřáteli pod patronanci vl- deňské vlády té či oné. V jedné věci jsou si Němci a vídeňisk vlády za jedno: v hájení němčiny a jejího pri- vilegovaného poměru ve veřejném životě tohoto státu. Nechť odhodlají se k čemukoli, i k zdánlivým ústupkům naproti nám, čertovo ko- pýtko germanisace čouhá ze všeho a jsou-li punktace z roku 1890 mrtvy, vlastní jejich podstata žije: vybraditi němčině v ze- mích koruny české místo výs adn a první s plnou platností ve všem kraji, češtině pak jen místo po- družné a to pouze v českém kraji. Touto zásadou je, přes formální odklizení punktací, prodchnuta všechna státní správa,to jest vedoucí myšlenka vídeňské politiky, ji se vlády bez rozdílu směru všechny houževnatě přidržují. A s touto vůdčí zásadou, jež přiči se zákonům, příčí se spravedlnosti a slušnost

Perkův Němec čertův ko

16 article

[a jež je zdrojem věčné nespokojenosti a ne- ustálých bojů, musí býti učiněn stůj co stoj Tak jako dosud, dál to nepůjde a mýlil by se chef vlády, kdyby se domníval, že čeští mi nístři v kabinetu mají poslání, krýti protičeský postup vlády. Za to by se nejen český lid co nejuctivěji poděkoval, nýbrž především ministri Proberme jeden resort po druhém pátrejme, je-li v jediném z nich provedena poctivě jazyková rovnoprávnost. Přesvědčíme se. že není oboru, v němž by jazyk náš nebyl po- pelkou a sice ne pouze co do užívání jazyk našeho uvnitř úřadu, nýbrž i na venek. Nebot jen slepý neviděl by, že právě pan b a r o Beck zahájil tiše a nepozorovane akci, čelíeí k tomu, aby v příči ne jazykových nařízení Stremayro vých vyhověno bylo Němcům a jazyk náš byl ze smíšeného kraje i v jednání se stranami úplně vy- konen.

Beck Němec

18 article

tl a č en. Projděmež jednotlivé obory. Jak opatřena rovnoprávnost v politické správě, je s dostatek známo. V místodržitelství neúřaduje se na širokém bezpečném podkladě práva, jež nečiní mezi zemskými jazyky roz- dílu, nýbrž způsobem zcela zvláštním. Něm- čina je rovnou uvnitř i zevně, j e tam, kde by to křičelo, dovolen češtině se protlačit. Ještě hůř to vy- padá ve smíšeném kraji na hejimanstvích. Z těch dnes čeština jakoby byla již vyloučena a čím dál, tím bude hůř, zejména až proveden bude ideál, že v »německém úřadě« smi působiti jen úřadník německý. Němci neusilují o německé úřadníky — jak se za to má — jen z důvodu hmotného prospěchu, nýbrž i z příčin nacionál- ních. Až všechna místa úřadnická ve smíšeném kraji obsazena budou Němci, stane se tam český úřadník a nařízení Stremayrovo vůbec nemožným. Tím uvedeno bude toto nařízení ad absurdum a naši milí krajané druhého ja- zyka budou tím nenáviděného českého přívažku nejsnadnějším způsobem zbaveni. Nejinak má se to v oboru justice.Je přece známo, že přes rozhodnuti nejvyššího soudu o kabinetním listě cisaře. Ferdinanda, tajnou protekcí vyšších instancí podporování jak mohou soudcové ve smišeném kraji vzpiraji se tomuto nalízení a nové a nové vyvolávají

Němec Ferdinand Německo

19 article

Je známo, jak chabě státní správa chrání zákonitost naproti německé zpupnosti, jež česká přeličení ve smišeném kraji nechce trpéti a ž třeba k tomu národního heroismu vymoci v ta zvaném »německém« měště, v němž mnohdy žije více než polovina Čechů, co káže zákon co by se mělo rozuměti samo sebou. Obratm hrot a tažme se, co by se stalo, kdyby v Kutn Hoře nebo ve Slaném nechtěli čeští obyvatel trpěti přelíčení německé. Případ turnovský,o němž jsme se teprve těchto dnů zminili,je ostatně velice charakteristickou ilustrací názoru, jejž chová, pokud jde o rovné právo jazykové při soudech, pan president — Wessely. Zdás nám aspoň, že tak se píše. A což na poště? V Praze smí každý příslušník cechu, jen chodí v zapadlých čtvrtích s pytlem po obchodě, zamitnouti na poště tiskovinu s »rovnopsaným«. totiž napřed s německým a potom teprve če- ským textem a vyžádati si výhradně německou. Žádejte v Praze a jinde v ryze českém kraji za poštovní poukázku výhradně s českým tex- tem a uvidíte, jak pochodíte. Ve smišeném zraji na poštách buď »rovnoprávné« tiskoviny vůbec nemají, neb je vydati smějí, jen kd y strana o ně výslovně žádá. Jinak spory

Čecho Wessel Kutn hoře Praha

20 article

V drobném proaejit rarl číslo o sobě . . . sh odpelodní . Ve alialkách na voskorí capolednlo. . . . . . . . Inserat plati se kotově napřel. Předplaceni a inrerty příjímá admini strace v Míariasské ulici č . a tiskárna nespelee ktrenics inas Rukopisy se novrsoeji

Míariasský ulice

21 article

prodávají tiskopisy jen německé. Tak to u nás vypadá. A což na drahách? V Chotovinách, na Praskáčce, ve Chrásti atd., kde nikdy nebylo. Nemce, nuceni jsou konduktéři vyvolati stanici také po německu. Jakmile se ale octnou v kraji, jejž Němcům zlíbia prohlásiti za »uzavřený«, uschovají průvodaaku češkiha do, svého slu- žebného vakuÚstí n. L. na příklad, kde nastoupí i sdpí za měsíc tisíce Čechů, česky stanici kondukter vyvolati nesmí. Hyzdil by se tím německo-národní ráz to- hoto města. A tak probírejte jeden resort státní správy za druhým, všude se přesvědčite o tom, jak nepozorovaně, chytře a s uznání hodnou houževnatostí, dere se všemi skulinami do ve- řejného života našeho duch punktací a jak dnes již se roztahuje i tam, kam že novnikne, vši- chni jsme se domnívali — do základních zá- konů paedagogiky, jež kroutiti bude nyní na Moravě německý učitel s německým školním úřadem, aby pokud možná nejvíce poněmčili če- ských dětl. Punktace ve svých hlavních částech kru- tým bojem v roce 1890 až 1891 sice ubily, však duch jejich vznáší se dosud nad vodami a otravuje atmosféru, v níž bez toho tak ne- snadno národně nám žíti a se vyvíjeti. Aby konec učiněn byl těmto podloudným manevrům proti nám, k tomu nésti se musl všechna naše energie. Punktace musejí býti do- bity a vyhlazeny z kořene.

Němec Čecho Chotoviny Morava

22 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 10. června. (Poláci o čes ké koncentraci.) Usnesení zástupců všech če- vkých národních stran z Čech a z Moravy, aby reškeři národní poslanci češt utvořili ve Vídni společný český klub, jehož úkolem by bylo há- jiti národních a státoprávních zájmů národa če- ského, jenž by však v ostatních otázkách poli- tických a bospodářských rvým členům pone- chával úplnou volnost, přijato s pochvalou jak u Jihoslovanů, tak i u Poláků. Orgány pokro- kových Slovinců staví českou koncentraci za vzor dru. Šusteršiči, jenž se dosud nomůže od- hodlati ke zřízení společného jihoslovanského klubu, v němž by vedle klerikálů zasedli také pokrokovei, aby mohli společně hájiti národních potřeb slovinských, nečiníce jinak příkoří svému přesvědčení.

Polák Jihoslovan Šusteršič Praha Čechy Morava Vídeň

23 article

Podlobně vyslevuje se o české koneentraci orgán polských lidovců, „Kur. Lwow.“, aby uká- zal, že i v polském kole mohou vedle sebe se- děti přivrženci různých politických směrů. „Če- ská koncentrace — praví — jest i pro Poláky poučením, neboť dekazuje, že jest možna soli- dárnost různých stran v otázkách národních, aniž by se zbytečně tisnila svoboda stran v otáz- kách, ktere se nelýkají celého národa, nýbrž pouze některých jeho vrstev. Čechové nesnaží se ve společném klubě majorisovati kteroukol stranu tichým neb zjevným kartelem jiných stran, nýbrž už predem vedle zásady většiny uznávají také zásadu rovnoměrného zastoupení vřech stran. „Slowo pol.“ vidí v české koncentraci ve- liký zisk pro český národ. Poněvadž nový český klub bude vedle křestansko-sociálního a sociali- stického největší na říšské radě, „Slowo pol. soudí, že bude míti také rozhodující vliv na další osudy Rakouska a každá vláda bude nucena dbáti společných českých požadavků. Přáli bychom si, aby se předpověď Ivovského listu splnila, V Praze, 10. června. (Židé v novém parlamentě.) V nové poslanecké zněmovně bude celkem 16 židů. Většinu z nich, totiž de- sot, dodala Halič. Odtud přijdou do parla- mertu tři sionisté dr. Mahler, Gabler a Stand. dva socialisté dr. Diamand a Liebermann, di-

Polák Čecho doktor Mahler Gabler Stand Diamand Liebermann Rakousko Praha Halič

24 title

FEUILLETON.

25 article Dr. František baron Kaska.

Dr. František baron Kaska. Je tomu sotva čtvri roku, co zaznamenai nov ny, že dr. František baron Kaska v Mexik jmenován byl komthurem řádu Františka J sla Pokud mi povědumo, pouze „Český Svě urtřejnil při té příležitosti podobiznu statnéh sarce, kterému zdénlivě neuškodil ani půlstolet tnět pobyt v těžko snesitelném podnebí vysok plosiny mexické. Právě za ruchu předvolebníh dála pak zpráva, že týž krajan náš zemřel dn 10. květra Nehodlám psáti životopisu barona Kasky — nreltím se k tomu ani oprávněn — pouze však h okolnost, že byl jsem posledním z našinc Herý měl příležitost poznati vynikajícího kr jana toho v jeho domově, nutká mne k tomu tbyeh věnoval mu krátkou tuto vzpomínku. Paronu Kaskovi doporučil mne do Mexik tesnulý geolog český, prof. dr. Alfred Slavik jdaalel musea království českého. Již na lodi jda ze Španělska, doslechl jsem se mnoh něm, neboť nebylo snad v celém Mexiku osob ud něho známější a populárnější, takže i šp těští obchodníci, kteří v různých krajích M- tša jen občasně prodlévali, dovedli mi mnoh ( něm vypravovati. Baron Kaska byl lékárníkem a lékárn jha — jedna z nejvýnosnějších v městě M- aku až do poslední doby stála na Calle Sa lnacie, dům od rohu hlavní třídy Svatého Fran- Druhý den po svém příjezdu do Mexika, v polovici srpna minulého roku, vyhledal jsem Vkárnu a nenalezl majitele tam. Mezi tím, c sem domlouval se lámanou španělštinou s pro vorem, vešel hbitým krokem, opíraje se o si- ta hůl, starý baron. Postavy byl prostředni, né, ač ne otylé, obličej vroubený sporým bílý vasem s velkým zahnutým nosem byl rázu pažkud posupného, pouze oči zyté neoby- čejně silnými víčky hleděly z pravidla vesele a přívětivé.

doktor František baron Kaska profesor Slavik Baron Kaska Fran Mexiko Španělsko muzeum království Calle sa lnacie

26 article

Představil jsem se mu česky, starý pán však, zřejmě pohnut, sdělil mi, že za dlouhá léta pobytu v cizině česky zapomněl a proto přešli jsme do němčiny. Přes to však, že česk niluvit zapomněl, hlásil se baron Kaska vždy k svěmu českému původu a měl i české knihy ve své bibliothece, které s oblibou čítal. Během zasedání mezinárodního kongresu geologického v Mexiku mluvil jsem s barone Kaskou každého dne. Dvakrát neb třikrát vedl jsem k němu cizí odborníky, kteří přáli si vi- děti jeho sbírky. Dr. Kaska účastnil se i tří slav- nostních večerů kongresových a byl tomu velmi rád, že internacienální společnost jeho osobě sbírkám věnovala zaslouženou pozornost. Zv též nás rakouské příslušníky kongresu k sob na oběd, leč pro různosti v denních programech nedošlo k tomu Hovoříval jsem mnoho s baronem o jeho sbírkách a zvěděl též o jeho plánech. Pravil m několikráte, že odkázal sbírku mineralogickou museu království českého, ostatní pak sbírk dvornímu museu vídeňskému a že hodlá co nej dříve lékárnu prodati a usídliti se ve Vídni, kd měl ještě několik přátel z mlád. Z Mexika odjel jsem na dva měsíce do Kali fcrnie a když v prvních dnech listopadu jsen se vrátil, zastal jsem barona sklíčeného zimnici.

Kaska doktor Mexiko Vídeň Kali mineralogický muzeum království

27 article

Přes to, že byl značně churav, věnoval mi starý pán mnoho pozornosti. Netušil jsem, že dal jsem mu s bohem na vždy a on se toho nadál sám ještě měně; bylť jedna z těch silných povah stareckých, které ještě, ačkoliv překročily dávno sedmdesátku, nemyslí na smrt a kují plány ještě pro celé čvtrtstoletí. Tato svěžest duševní a tě- lesná spojovala jej s těmi, jimž oddán byl úctou upřímnou, s naším císařem a králem a s presi- dentem mexickým, generálem Porfiriem Diazem. S tímto spojovalo jej vřelé přátelství. S obdivem a úctou vzpomínal baron Kaska těch dnů, kdy Don Porfirio Diaz jako velitel z epublikánské

Porfirie Diaz Kaska Porfirio Diaz

28 article

armády obsadil r. 1867 kapitulující Mexiko; jak nestrpěl, aby vojsko drancovalo v domech pří- vrženců císařství a jak pevnou rukou dovedl za- vésti pořádek tam, kde všichni ostatní byli bez rody a odhodláni dáti průchod svým strannickým vášním Don Porfirio nedopustil, aby ani jedno- mu z cizozemských průvodců císaře stala se křivda a hájil cizí živnostníky v jich právech tak jako by byli nejvěrněji sloužili republice. Těmto zásadám spravedlnosti vůči cizincům zů- stal pak velký generál i jako president věren a tomu děkuje Mexíko valnou měrou za dnešní svůj blahobyt. Jak mi píše pan Ludvík Weil, zástupee rakouských vývozeů v Mexiku, zemřel František baron Kaska neočekávaně, v noci pa 10, května. raněn byv mrtvicí. Okolnosti nasvědčovaly tomu. že záchvat nenastal náhle a že baron hled l léky, aby zmírnil své útrapy v hodinách noč- ních. Dožil se věku 74 let. Narodil se v Plzni, studoval ve Vídní a přišel pak s dobrovolnický- mi sbory císaře Maximiliana do Mexika, i bl vojenským lékárníkem, nežli si zakoupil lékárnu v městě.

Weil František Kaska Maximilian Mexiko Plzeň Vídeň

29 article

Baron Kaska, nezapomínaje nikdy staré své vlasti, byl zároveň dobrým vlaste ncem me- xickým. Znal Mexiko velmi dobře z vlastního názoru, cestoval mnoho a to vejen pro zábavu a sport lovecký a rybářský, nýbrž i za účelem vědeckým. Vystoupil před léty na Citlaltepet. nojvyšší sopku v Mexiku, která známa jest šíře pod názvem Pik Orizabský, a změřil tlakoměrem rtuťovým její výšku. Jako pravý vlastenec me- xieký věnoval největší čásť jmění svého n sbírky vědecké a umělecké, které výhradně tý- kaly se Mexika. Jisté části svých sbírek, vztahující se ku památce císaře Maximiliana, věnoval bar. Kask již před léty našemu panovníku, cennými kusy ze svých sbírek mineralogických obdařil mu- seum království českého i dvorní museum ví- deňské. Prostranný byt jeho byl suseem vášni- vého sběratele, který dovedl nashromážditi pra- vé poklady. Rozsáhlá knihovna, sbírka minera- logická, archeologická, numismatická, Maximili- aneum a sbírka obrazů byly hlavní jeho oddily.

Baron Kaska Maximilian Mexiko Maximit pik Orizabský

30 article

Knihovna obsthovala vedle beletrie a vše- obecných děl vědeckých téměř kompletní novějšk bistorickou literaturu o Mexiku a velmi mnoho děl i z jiných oborů vědeckých, pokud před- mětem jich bylo Mexiko. Na stole v knihovně vedle velkých meteoritů a ilustrovaných děla časopisů ležely publikace Strnadovy a Hruškovy o rodišti baronově, královském městě Plzni. Velká skleněná skříň chovala sbírku mine- ralogickou, nevelikou sice, ale bohatou vzácný- mi kusy. Vzácné exempláře zlata, stříbra i rud kovových z různých dolů mexických, překrásne druzy krystalů, řidkých v podobné dokonalosti, drahocenné opály mexické velikých rozměrůa spousta kusů z pověstného meteoritu toluckého byly nejcennějšími členy této sbírky, která podle věle majitelovy má se dostati do musea králov- ství českého. Podubně jako sbírka mineralogická měly nečetné výrobky staré kultury indiánské, roze- stavené v přijímacím pokoji, cenu velice znač- aou. Vedle krásných skulptur v kamenu byl v majetku baronově i předhistorická soška me- xická z pálené hlíny — unikum to, které baro- novi věnovala rodina po presidentu Gonsalezovi (1880—84). Sbírka numismatieká obsahuje ve- škeré mince mexické, nejen běžné, od počátku epochy koloniální, nýbrž i pamětní a počet jich jde snad do tisíců, neboť za doby koloniální při každé slavnostní příležitosti razila jednotlivá města své pamětní mince. Oddělení teto obsa- huje velmi mnoho unik ceny nesmírné. Maximilianeum je již valně ochuzeno tím. že mnoho kusů, zvláště památných, přišlo do Vídně, obsahuje však dosud četné, drahocenné přodměty z doby nešťastného panovníka. Jsou to vásy a stojany, skvosty a — jiné předměty. které císař a císařovna Charlotta sami nosili, neř rozdávali v upomínku, řády, obrazy a jiné věci, které vesměs baronovi vybavovaly tklivé

Strnadův Hruškův Gonsalez Charlotta Mexiko Vídeň královský město Plzeň Maximilianeum

31 article

dojmy z dávno zašlých, krásných, ale tak tra- gicky zakončivších let slávy císařské. Na oddělení toto, které srdci jeho bylo nej- dražší, věnoval baron největší náklad, nebot nechtěl dopustiti, aby památky jemu tak drahé dostaly se do rukou Amerikánů se vším kupčí- Sbírka obrazů obsahuje vedle několika por- tretů z doby cisařské zvláště krajiny mexické od nejlepšího mexického malíře krajináře Ve- lasoa. Kůže vlostnoručně zabitých šelem, parohy srnčí a malý aršenál střelných zbraní svědčil o barcnově zdatností lovecké, kterou udržel si až do poslední doby v míře neztenčené. Baron Kaska byl ctěn a milován nejen cizi- neckou kolonii, nýbrž i společnosti mexickou zůbec. S presidentem jezdíval na hony a obco- val v nejpřednějších domech hlavního města, kamž sotva který jiný cizinec rodem byl pravi- delně zván. Pohostinnost baronova, dobrý jeho humor a uhlazenost mravů, kterou vyrovnal se mexickým kreolům úplně, učinily z něho osobu velice populární. Baron Kaska vynikal až do poslední doby výbornou chutí k jídlu a jeho obědy byly pověstné svou opulentností, právě tak jako jeho vína svou výbornou jakostí. Za dlouhé doby, více než třiceti let, ne- mělo Rakousko v Mexiku officiálního zastoupení a po celou tu dobu baron Kaska s obělavostí nevšední podnikal veškeré povinnosti svědomi- tého konsula a zůstal i potom, kdy vyslanectví i konsuláty znovu byly zřízeny, nejvlivnějším členem rakousko-uherské kolonie v Mexiku. Pozůstatky barona Kasky byly za hojného Účastenství obyvatelstva městského provázeny sroustou vžnců dopraveny na německý hřbitov v Mesiku a tam pohrbeny. “) Dr. Jiři V. Daneš.

Baron Kaska Kaska doktor Jiř V Daneš Rakousko Mexiko Mesika mexický zůbec uherský kolonie

33 article

*) Obšírnou vzpomínku na barona Kasku při- nesla v čísle 120. ze dn. 26. května 1907 „Moravská Orlice“ z pěra dra. Josefa Karáska.

Kaska Karásek Orlice