2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
4. prosince 1913. číslo 333
4
article
tímto způsobem v názoru, že civiln
orgány selhaly, a že při událostech nepo-
skytly mu (vojsku) ochrany žádné anebo nedo-
statečnou ochranu. Civilní úřady savern-
ské popíraly to co nejrozhodněji.v
této skutečně nevyjasněné otázce stojí tedy
názory místních úřadů přikře proti
sobě. Kdo z nich má absolutní pravdu, nen
mi možno dle nynějšího stavu vyše-
třováni rozhodnouti. Zda bude to možno
v budoucnosti, o tom nechcí rozhodovati. (Slyšte
Slyštel)
Posl. Ledebour: To jest ohlášen
vašeho bankrotu.
Říšský kancléř: Chci také pánům uvést
důvody, proč jsem... (Hluk, výkřiky, trvalý ne-
pokoj.) Kdybyste mne nechali mluviti a nepřerušo-
vali výkřiky! My samozřejmě trvale hájili jeme
stanovisko, že i při rozmnožení civilních bezpeč-
nostních orgánů přece není možno, jakmile se něce
stane, míti na každém místě města potřebné or-
gány ihned pohotově. (Bouřlivá veselost.) Na jedné
straně hájily vojenské úřady stanovisko, že ne-
smějí nechati na sobě urážky, které byly učiněny
jejich cti (živá pochvala na pravici) a ctění pá-
nové, zvláště v tomto případě, kde nešlo o ojedi-
nělá obtěžování, nýbrž o celý řetěz po sobě ná-
sledujících. (Živý nepokoj a vřava.) Že se udála
porušení trestního zákonníka, to se musí jeviti ne-
pochybným, prosím však, aby se v těchto vážných
a po mnohých stránkách též smutných událostech
nezapomnělo, že srmáda má právo chrá-
niti se proti přímým útokům. (Výkřiky
Slyštel
Posl
5
article
„Zcela správně“ na pravici, hlasy na levici: „Ale
lid také!“) Armáda má nejen právo, má také po-
vinnost. Kdyby to nečinila, nemohla by žádná
armáda na světě existovati. Královský stejnokroj
musí býti za všech okolností respektován. (Vše-
obecný veliký nepokoj na levici.) Ctění pánové,
to jest vědomi této povinnosti, chrániti se a za-
kročiti, to jest povinností, i jestliže poz ději
při opatřeních, k nimž se sáhlo, ne-
byly zachovány zákonné meze. (Slyštel
Slyštel na levici.) Musím se však co nejostřeji
ohraditi proti tomu, že posl. Pekrotes v poznámce
o důstojnících, jíž se nemohlo neporozuměti, mlu-
vil o velezrádcích v Savernu. To se dle
mého názoru nesmí státi. Ohražují se proti tomu
(všeobecný nepokoj a výkřiky) a prosím, aby mně
byl označen, kdo by se byl mohl dopustiti vele-
zrády. (Výkřiky: To všecko hraničí přece na
velezrádu!) Nejdůležitějším zdá se mně býti snaha
politováníhodné události v Savernu nevyložiti
zvláštními okolnostmi, nýbrž považovati je za pro-
jev hluboké všeobecné protivy mezi správou občan-
skou a vojenskou. Konstatoval jsem objektivně, jak
případ vznikl. Z poměrně malých místních událost
a slov v kasárnách vznikl stálým stupňováním
účinků a protiúčinků událostí.
Případ tento není ani charakteri-
stickým pro všeobecné poměry u nás.
ani nemůže, ani nemusí býti všeobecný rozpor mezi
vojenskou a civilní správou v říšských zemích
činěn zodpovědným, jako příčina těchto nehodv
6
article
Savernu. Pánové! Neměli bychom, jakkoli tyto
události v Savernu jsou málo potěši-
telzé, hleděti toliko na minulost, nýbrž i na
budoucnost. Pro budoucnost bude záležeti, přede-
vším na tom, aby v ohnisku, kde vzniklo vzrušení
t. j. v Savernu, nastaly opět normální poměry
aby události, jako nynější, při nichž nedošlo
ke kooperaci mezi veřejnými úřady.
se nemohly opakovati. K tomu náleží trva ly
styk mezi vojenskou a civilní sprá-
vou, k tomu náleží obnoveni dobrého
přátelského poměru mezi vojskem
obyvatelstvem, jak tomu jest v Německu
všeobecně a jak tomu zvláště bylo v Savernu až
do nedávna. Zemská správa a vojenská správa
pracují společně k tomuto cíli. Do Savernu
byl vyslán generál, aby též s vojenské
stránky učinil, čeho třeba. (Hlučné výkřiky, ne-
pokoj a odpor.) Jest však naprosto třeba —
vyslovuji nejvřelejší naději — aby elsaské obyva-
telstvo tuto snahu úřadů samo podporovalo, jinak
nemůže toto úsilí vésti k cíli. A já mám důvěru
k elsaskému obyvatelstvu, že, třebas i když se ho
zmocnilo následkem těchto událostí vzrušení, bude
usilovati spolu s úřady a s námi o tento cíl.
Německo
Savern
7
article
Právě se zřetelem na vzrušení, jež jest
v Elsasku a jež se rozšířilo též n
celé Německo, právě se zřetelem na to, dal
jsem si práci, abych případ tento objektivně vy-
ličil. (Bouřlivý, trvalý lomoz a odpor u soc. dem.)
Vylíčil jsem skutečnosti objektivně a zdržel jsem
se jakéhokoliv vášnivého líčení. (Odpor u so
dem.) Řekl jsem minulé pondělí a tím chci skon-
čiti, že autorita veřejných mocí musi
býti právě tak chráněna, jako auto-
rita zákona. Na tom trvám. (Pochvala na pra-
vici. Trvalý velký nepokoj u soc. demokratů.)
Min. voj. š1. Falkenhayn ujímá se slova a
dovozuje: Pokud přicházejí v úvahu události ze
dne 6. až 11. listopadu, nemám ničeho podotknouti
ke svému nedávnému prohlášení. Soudil bych, že
obsahovalo vše, čeho bylo třeba k vyjasnění. Jedno
ovšem nemohlo obsahovati, totiž slib, že vojenský
úřad se lomozícími tumultanty a štva-
vými tiskovými orgány... (Tato slova
rozpoutávají na levici poslanecké sněmovny obrov-
ský hluk. Ministr pokouší se marně mlu-
viti dále. Teprve po několika minutách zdařilo
se předsedovi zjednati opět klid. Ministr opakuje
svoje poslední slova a opět nastává lomoz.
Německo
poslanecký sněmovna
8
article
Posl. Ledebour volá: Mluvite jako a gent
Provokatér. Další výkřiky Ledebourovy byly
přehlušeny bouřlivými výkřiky na levici. Předseda
Kaempí volá posl. Ledeboura k pořádku.)
Ministr vojenství: Nejde dávno jižo
více nebo méně přehnané poklesky
poručíka nebo jcho nováčků. Jdeo
vyslovené pokusy, získati časopise-
ckými štvanicemi, útoky a systemati-
ckým tupením vojska nezákonný vliv
na rozhodnutí příslušných úřadů. (Ne-
smírná vřava a odpor u soc. dem.) Chci bez dal-
šího připustiti, že ustoupilo-li by se před tím, snad
by tím byl mohl býti na okamžik zjednán kelid.
ale to by byl býval klamný klid, neboť, jak známo,
chuť roste při jídle, (Opětné bouřlivé přerušovánt
na krajní levici, hlasy u soc. dem.: Neslýchánol
Ministr zdůrazňuje, že takové události naprosto
nesměji býti trpěny. Pohříchu jest však ještě
mnoho živlů, které si přejí snížene
armády. Armáda nesmi však před o-
sěmi živly ustoupiti v zájmu pořádku
záko: (Bouřlivé, stále přerušováni)
Ve vývode h jsterpelantů se mnoho mluvilo o nut-
nosti šetřiti p. mezinárodních a já jsem zcel
Posl
Ledebourův
Neslýchánol Ministr
9
article
jistě téhož názoru, ale nesmí se při tom zapomínati.
že armáda jest částí národa a zajisté nikoliv nej-
méně důležitou. (Odpor u soc. dem.)
Ministr obrací se pak, jsa témě
při každé větě přerušován výkřiky
levice, proti žádosti, že poručíka šl. Forst-
nera měli prostě vyhnati, zdůrazňuje, že
armáda potřebuje mladé vůdce i když se někdy
mladá mysl projevuje poněkud silně.
V reglementu jest zásada, že opomenut
a omeškání jsou těžším přečinem, ne
chyba ve volbě prostředků. Této zásady
musí býti dbáno při ocenění událostí v Savernu.
Ministr přečetl pak vyhlášku krajského ředitele
v Savernu, v níž se občané napomínají ke klidu.
aby vojsko nemělo žádné příčiny k sebeobraně
a prohlašuje, že se úplně připojuje k vý-
vodům říšského kancléře o právní ch
otázkách. Armáda jest strašnou zbra-
ní a musíjí býti, má-li vyhověti svým
účelům. Armáda, prohlašuje ministr, nen
skutečně určena, vykonávati policej-
ní a bezpečnostní služby mimo svů
obvod a vojenským úřadům dostalo
se opětovně výstrah. Zakročí-li však
armáda jednou, jsou příkrosti zeela
nevyhnutelny. (Hlučné výkřiky na
levici)
Ministr prohlašuje konečně, že nemůž e
procházkách důstojníků spatřovati
žádnou provokaci. Tolikéž pak musí být
nadhozena otázka, bylo-li by lépe, aby dů-
stojnik v Savernu, jenž byl potupe
sprostými nadávkami, vrazil dotyč-
némukorddotěla protakovou nadáv-
ku (Trvalý nepokoj a výkřiky.), nebo aby vzal dva
muže, kteří mu pomchou útočníka klidně sebrati
a dopraviti na policii. Poručík Forstner pravil v in-
strukční hodině: „Napadne-li tě někdo, braň s
řádně a útoč na něj sám“. Nerozumím, koně
ministr, jak senatommůže shledávat
něco zlého. (Hlučný odpor.)
Na to počíná rokování o dotazech. (Viz tote
v dalších zprávách telegraí)
Ministr
Forstner
Forst
Savern
10
article
Ríšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 182
Ríšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 182
Z Vídně, 3. prosince.
Sněmovna se dnes večer rozešla na
šestidenní prázdeň, která vyhrazen
jednak a hlavně zemskému sněmu haličskému.
aby projednal volební reformu, jednak výbo-
rům poslanecké sněmovny a rakouské dele-
gace. Je to nejdelší pausa, která učiněna v
sněmování, dosud nevalně plodném, v prvním
týdnu prosincovém, kde před vánoci bude
třeba ještě leccos důležitého ve sněmovně
projednati.
S napětím čeká se, co stane se ve L vově
kam přeloženo těžisko situace vnitropolitické.
Prognosy, odtamtud činěné dnes o volební re-
formě, byly poněkud ponuré. Bylo však
doloženo, že chmury budou zažehnány a mož-
no doufati ve zdar celého díla. Co by se stalo.
kdyby tento zdar se nedostavil, je nedozírno.
Již pomalu vystrkují ve sněmovně tykadl
snahy, které čelí k tomu, nepropustiti před vá-
noci žádnou jinou věc, leč finančnirefor-
mu. Obzor nad říšskou nadou je zkalený. Kro-
mě toho ohlašují z hlavního města král. halič-
ského nové půtky, některé povahy jen
osobní, z polské strany lidové, o kterých nená
vyloučena možnost, že sešlehnou na lavici mi-
nisterstva.
Sněmovna rozešla se dnes na celotýdena
skoro prázdeň za smýšlení nevalně radost
ného.
Vídeň
Prognosa
poslanecký sněmovna
11
article
Z Vídně, 3. prosince. (K. k)
Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi -
11 hodin.
Při dodatečné volbě delegáta za Horní Ra-
kousy byl zvolen delegátem dosavadní náhradník
Weiss, náhradníkem posl. Pichler. — Na to po-
kračovalo se v podrobné rozpravě
o novele k osobní daní.
Správce ministerstva financí svob. p. Engel
promlouvá o pozměňovacích návrzích posl. Viškov-
ského, Funka, Tonelliho a dra. Adolfa Grosse, jež
byly podány za debaty.
Správce ministerstva financí svob. pán Engel
praví dále, že vyznačil již zásadní stanovisko vlá-
dy a požádal sněmovnu, aby schválila předlohu,
jak vyšla z výstižných porad výboru, uváživších
všechny důvody pro a proti u vyskytnuvších se
otázek. Samozřejmě měl by se při tom vzíti zřetel
na stylistické změny, uvedené zpravodajem. Mus
se tudíž vysloviti proti podaným minoritním ná-
vrhům, i pozměňovacím návrhům. Pokud jde o ná-
vrh Tonelliho, upozorňuje obzvláště na to, že
návrh ten měl by nejen za následek velmi citelný
úbytek přijmů, ale obsahuje též kontingentování
daně, které — prohlašuji to zcela ctevřeně — per-
horeskují zásadně v každé formě. Prosím tudíž.
aby tyto návrhy byly zamítnuty. Slavná sně-
movna mohla by pro vvšechny připady schváliti
podněty posl. dra. Adolía Grosse o zařaděni
slov „na vyzvání“ do článku 2. a snížiti na tři roky
5letou lhůtu, stanovenou v odst. 5. tohoto článku.
Neboť v těchlo návrzích nejsou obsaženy žádné zá-
sadní změny celého vybudování zákona. Rovně
nemohu se svého stanoviska býti samozřejmě prot
podnětům posl. dra. Funka, aby v § 260 a) byla
škrtnuta slova „bývalí finanční úřadníci“, poněvad
tím bylo by odstraněno neodůvodněné obmezováni
ve volbě.
doktor
Sylvester
Weiss
Pichler
Engel
Funk
Tonelli
Gross
Adolía Gross
Vídeň
Horní Ra
12
article
Posl. Díamand: Dvorní úřadníci jsou tak
vyloučeni.
Správce min. financi: To jest privile-
gium, na které my jako úřadníci finanční nemáme
nároku.
Nyní chci se zmíniti o navržených resolucích
které byly za rozpravy podány ve značném počtu
V této souvislosti dovolím si uklidniti ony pány
kteří mají pořád ještě jisté obavy k vůli prohlídce
knih a dále k vůli vyžadování vysvětlívek a zkou-
mání pomůcek. Prohlídka knih a druhé opatření.
o kterém jsem se zmínil — úmyslně a se vším dů-
razem poukazuji zde na obě tato opatření — jsou
výjimečnými eventualitami, jež mají působiti víc
možností své proveditelnosti než skutečným jich
užíváním. V žádném případě nemá býti každo-
denním nástrojem řízení ukládacího. Račte býti u-
jištění, že — pokud bude na mně — budu pů-
sobiti v tomto směru. Těmito slovy chtěl bych do-
poručiti schválení předlohy. (Pochvala.)
Posl. ryt. Abrahamowicz polemisuje se
zpravodajem drem. šl. Lichtem a prohlašuje, že
daň z osobních příjmů činí u služebních platů
cvšem 40 proc., ale příjem ze služebních platů jest
podroben jen dani z osobních příjmů, resp. dani
ze služného, kdežto pozemkový majetek jest za-
tížen celou řadou břemen. Protestuje co nejroz-
hodněji proti tomu, aby agrárníci byli prohlašováni
za berní defraudanty, a vítá, že novelováním osobní
daně byly zjednány nejchudším třídám různé úle-
vy a výhody. Rolnictvo bylo však z těchto výho
vyloučeno. (Pochval- ey P. láků.)
Posl
doktor
13
article
Posl. Fink dovozuje: Křesťanští sociálové jso
zásadně pro nejrychlejší uzákonění finančního plá-
nu, poněvadž jest finančním předpokladem slu-
žební pragmatiky a sanace zemských financí. (Po-
chvala.)
Na to debata skončena a hlavními řečníky byl
zvoleni: Posl. Löwenstein pro a poslanec Gansen
proti.
Posl. Wüst konstatuje naproti zpravodaji, ž
ustanovení, týkající se nahlédnutí do knih zajisté
více znamenají než výstrahu. Ukazují spiše, jakému
chikanování jest poplatník vydán. Také amnestie
nebude štěstím pro poplatníky, očekávají se z toho
jen vyžší obnosy daní. Všeněmečtí poslanci nikdy
se nepropůjčí, aby pomáhali zvyšovati daň malého
muže. Proto budou všichni hlasovati proti nahlížení
do knih. (Pochvala u Všeněmců.)
Posl. Šamalík prohlašuje, že jeho strana bu-
de hlasovati pro zvýšení osobní daně z příjmu při
přijmech vyšších než 10.000 korun, očekávajíc, že
bude učiněna přítrž dosavadnímu nekorektnímu
jednání berních orgánů při vyměřování této daně
a že bude postaráno, aby přestalo dosavadní ne-
spravedlivé berní zatížení malých sedláků a ma-
lých živnostníků.
Pokud jde o osvobození daně z osobních příjmů
od přirážek, soudí, že toto osvobození jest u méně
majetných tříd obyvatelstva ovšem úplně odůvod
něno, že by však k dani z osobních příjmů měla
se při příjmech přes 10.000 K platiti přirážka. (Po-
chvala u Čechů.)
Posl. Votruba dovozuje, že zákon o osob-
ních daních potřebuje jisté reformy, ale reforma
měla by se pohybovati hlavně ve třech oborecho
v oboru zdaňovacího základu, zdaňovacího řízení
berních sazeb. Nynější existenční minimum jest pří-
liš nizké a mělo by býti zvýšeno na 2400 korun.
Potom promlouvá o prohlidce knih, jež by byla
spojena s četnými nebezpečími, takže i nejlovál-
nější poplatník musí proti nim míti závažné ná-
mitky.
Posl
Fink
Löwenstein
Gansen
Wüst
Šamalík
Čecho
Votruba
14
article
Po skončení debaty byla podána řada resoluei
a návrhů.
Hlavní řečník pro posl. Löwensteln dovo-
zuje, že námitky, uvedené proti prohlidce knih, ne-
byly rozptýleny. To platí zejména o zřízení komise
za šetření obchodního tajemství poplatníkova.
Nejde však jen o šetření obchodního taje mství.
nýbrž o to, že zákon dává úřadu možnost vniknouti
do soukromých záležitosti poplatníka. Při všech
t. zv. zárukách nebudou vyloučeny přehmaty. Po-
kud jde o amnestii, závisí amnestie od počátku at
do konce a zvůli úřadu. Dosavadní zkušenosti
finančními orgány nabádají k největší opatrnosti,
neboť všude dlužno bojovati s nejkřiklavějším fis-
kalismem. Této praxi musí býti učiněna přítrž.
Vláda musí dospěti k vědomí, že jesť v zájmu stá-
tu, aby nebyla zvyšována berní kvota, nýbrž po-
pletní sila obyvatelstva, jež jest největším statkem
státu. (Hlučná pochvala.)
Hlavní řečník proti, posl. Ganser, praví, že
příjmy měly by býti zvýšeny jen cílevědomou ho-
spodářskou politikou, nikoli však stálým přitužová
ním berního šroubu. Brojí proti berním chikánám
zejména vůči živnostníkům a vyslovuje se prot
prohlídce knih. Bude-li prohlídka knih provedena,
pak musil by se vziti aspoň zřetel na složení zkou-
matelů knih. Podává příslušný návrh. Amnesti
lidu neprospěje. Budeme, praví řečník konečně
hlasovati proti prohlídce knih, poněvadž ji nepo-
važujeme za nutnou, ale jinak pro předlohu. (Po-
chvala.)
Posl. Votruba kritisuje podrobná usta-
novení o prohlidce knih a podává řadu pozměňova-
cích návrhů. Na konec zabývá se složením odhad-
ních komisí a prohlašuje, že bude hlasovati pro zvý-
šení berních sazeb, ale proti nucené prohlidce knih
(Pochvala u sloupenců.)
Posl. Hummer polemisuje s poslancem Ku-
randou.
Posl
Votruba
Hummer
Ku
15
article
Minoritní zpravodaj dr. Adolf Gross dovozu-
je, že zavedení prohlídky knih v trestním řízení
jest velmi ostrým opatřením, které velmi snadno
může vésti ke zneužívání, pročež podal minoritní
votum, podle něhož dokumenty a papíry mohou
býti ve spojení s prohlídkou knih žádány jenom
tam, kde knihy skutečně existují.
Řečník doporučuje dále svá minoritní vota
prohlažuje ve přičině ustanovení o amnestii, že
amnestie je tak zaklausulována, že censit je vždy-
cky závislý na dobré vůli úřadu. Doufá, že v pro-
váděcích nařízeních budou odstraněny všecky pří-
krosti ustanovení o amnestii.
Zpravodaj menšiny posl. Kralt poukazuje n
důležitost svých minoritních návrhů a přejest
pronikavé sanace financí obcí a měst a vyzývá vlá-
du, aby ve vhodnou dobu podala příslušnou před-
lohu. (Pochvala.)
Když byl promluvil ještě zpravodaj menšiny
Diamand, bylo rokování přerušeno. K pilnému
návrhu ve příčině úpravy platů učitelských mluvi
posl. Konečný, načež rokování přerušeno a schů-
ze ukončena.
Příští schůze ve středu dne 10. t. m.
doktor
Gross
16
article
Z Vídně, 3. prosince. (K. k.) Poslanci dr. Lan-
genhan a soudr, podali dnes interpelaci na mini-
stra obchodu k vůli zmírnění předpisů o nedělním
klidu v prosincových nedělích před vánocemi. V
interpelaci se praví m. j.: Poněvadž valná část oby-
vatelstva má na vánoční nákupy čas jenom v ne-
dělí odpoledne, jest nucení, aby obchody právě
v tuto dobu byly zavřeny, skutečnou škodou pro
obchodníky. Dvojnásobnou jest tato škoda v pohra-
ničních územích, poněvadž obyvatelstvo právě
následkem u nás panujícího rozšířeného klidu ne
dělního jde často přes hranice, aby tam obstará-
valo nákupy, poněvadž v Německu jsou méně přísné
předpisy o nedělním klidu. Dovolení, aby obchody
směly býti otevřeny v prosincových nedělích, mus
býti vázáno na podmínku, že prodej obstarávaj
výhradně majitelé obchodů, eventuelně za pomoe
svých nejbližších příslušníků.
doktor
Lana
Vídeň
Německo
17
article
Delegace,
Delegace,
Z Vídně, 3. prosince. (K. k.)
Vojenský výbor rakouské delegace měl dopo-
ledne schůzi, na jejímž jednacím pořadu byla
dobata
o rozpočtu námořnictva.
Del. dr. Schlegel zahájil rozpravu zevrub-
ným rozborem rozpočtu námořního
Velitel válečného loďstva admi-
rál Haus poukazuje na své včerejší exposé a rea-
fuje jen na některé vývody zpravodajovy. Zvýšení
rozpočtu jest předem povolený vzestup rozpočtu
na rok 1914. V rakouské delegaci byla schválena
resoluce, kterou se vláda vyzývá, aby věnovala
svoji péči rozmnožení a sesílení válečného lod-
stva. Delegace vybočila z toho, co usnesli ministří
ve svých konferencích. Toto vybudování představuj
si, jako můj předchůdce, admírál hr. Montecuccoli.
aby totiž naše námořnictvo bylo počtem udržen
přibližně na nynější výši. Přes to vynasnažím s
vždy, abych dle možnosti bral co největší zřetel
na finanční situaci obou států.
Posl. Němec táže se vojenské správy, co hodlá
učiniti na ochranu immunity poslanců a zda-li jes
ochotna oběma svědkům naznačiti, že nejsou opráv-
nění poháněti k zodpovědnosti poslance a svá-
děti je k porušování zákona? Řečník žádá, aby po-
dána byla předloha o lodním programu. Co nám
pomůže osm válečných lodí, jestliže budeme vytla-
čeni ze všech trhů, které jsme dříve ovládali? Dále
táže se velitele válečného loďstva, z jakých důvodů
byla stavba plovoucího výtonidla zadána do ciziny?
Del
doktor
Schlegel
Montecuccoli
Posl
Němec
Vídeň
18
article
Del. kn. Schönburg promlouval zevrubně
otázce náhrady našich bitevních lodí. Kdybychom
byli svému námořnictvu umožnili v době annekční
krise, aby rozvinulo sílu, již musilo rozvinouti vůč
bojkotu Turecka, byli bychom mohli zeela jinal
upraviti své hospodářské poměry na Balkáně. Po-
něvadž lze očekávati velký hospodářský rozmac
ve státech balkánských, bylo by na čase, abychom
zachovali svou hospodářskou převahu ku prospěchu
svých průmyslových odvětví. Jest na delegfaci, aby
naléhala na nejrychlejší zbudování lodí, poněvadi
hrozí nebezpečí, že by se staly nemoderními ješte
před dohotovením.
Del. Leuthner žádá, aby předložen byl lodní
program a praví v polemice s knížetem Schönbur-
gem: Můžeme-li zasáhnouti na Balkáně, nezávisí o
našeho poměru ke státům balkánským, nýbrž jal
se zde jasně projevuje, od našeho poměru k
Rusku a trojdohodč. Při tom nehraje žádnou
úlohu otázka, máme-li více jednotek. Nechce-li Ra-
kousko naprosto nic než podržeti si Jaderské moře
nepotřebuje ani jediné válečné lodi. Stavíme-l
však velké bitevní lodi, hodláme takto promluviti
buď velké slovo ve Středozemním moři nebo vy-
dáváme bezúčelně peníze. Řečník přerušuje poton
své vývody až do 4. hodiny odpolední
V odpolední schůzi del. Leuthner pokra-
čuje ve svých vývodech právil: Zdá se, že naše
námořnictvo po příkladě anglickém odchýliti s
chce od typu čistého dreadnoughtu, a končil:
Jsme jediným státem v Evropě, který nepotřebuje
loďstva na svou obranu.
Schönburg
Leuthner
Turecko
Balkán
Rusko
Evropa
19
article
Del. Neumann na Leuthnerovu otázku, nač
potřebuje námořnictva, odpověděl, že jako člen
trojspolku máme plniti svou povinnost a musíme
vyzbrojiti vojsko a námořníctvo, aby-
chom pro všecku budoucnost zůstali hledanými
spojenci. Representativný význam loďstva není tak
zbytečný. Naši zámořští obchodníci jsou nucení
prodávati pod německou vlajkou a pod ní vyřizo-
vati své obchody, protože náše agrární poli-
tika ve státě se stala tak mocnou. Protože stala
se rozhodujíci pro projednávání našich otázek ob-
chodně-politických, dospěli jsme k špatným po-
měrům k balkánským státům. Rakouský průmysl
má v první řadě za podmínku silný selský stav
jako odběratele, ale agrární stanovisko němělo by
býti přece příliš silně zdůrazňováno. Učinili bychom
si balkánské státy lepšími přáteli. Dosud to ne-
bylo možno, protože jsme jim neměli co dáti. Vzda-
lovaly se od nás se svými produkty, a po stránee
národní stály proti nám nepřátelsky. Toto hospo-
dářské a národní nepřátelství je příči-
nou nynější situace Pravil-li del. Němee
že dreadnought stojí víc než náš obrat na Východ
mohlo by to platiti před 60 lety, ale r. 1912 činil
tamní náš obrat přes 377 mil.
Leuthnerův
Neumann
20
article
Zadání plovoucího doku do ciziny je věc
zásadného významu, i žádá proto vojenskou sprá-
vu i námořnictvá, aby upustilo se od dosavadní
praxe. Rakouské komory, spojené v obchodně po-
litické ústředně a průmyslová rada projevily sou-
hlasné přání, že při vypisování dodávek a přidě-
lování prací má právo veta příslušeti rakouskému
a uherskému mín. obchodu. Jest nutno bezpodmí-
nečně žádati, by rakouští dělníci, pokud je to
vůbeč možno, mohli vydělávati si v tuzemsku
chléb, a jest úkolem námořní a vojenské správy
aby podporovaly v tomto směru co nejsilněji ra-
kouský průmysl.
Del. Laginja soudí, že v posledních letech váž-
ně bylo otřeseno přesvědčení všech Chorvatů, že
rakouské námořnictvo je především určeno hájit
bezpodmínečně a samo proti každému východni
břehy Jaderského moře. Rakousko, aniž by bylo
musilo, rozdělilo se tedy dobrovolně o možnost
ovládání východního Jaderského moře s jinou moe-
ností, která nemá co hledat ani v Dalmacii, aniv
Přímoří, aní v nově zřízené Albanii
Třeba, aby naše lodstvo bylo uvedeno v ta-
kový stav, aby mohlo nepřátelskému loďstvu n
Jaderském moři vítězně čeliti. Našemu námoř-
nictvu musíme dáti potřebné prostředky s vřelým
doporučením, aby s dosavadními prostředky bylo
co možná šetřeno.
Chorvat
jaderský moře
Rakousko
Dalmacie
Albánie
21
article
Řečník navrhl resoluci: Správa vojenského
námořnictva se vyzývá, aby vhodnými opatřeními
navčas zamezila úbytku dělnictva v námořním ar-
senále a j. příslušných podnicích, jako jsou pozem-
ní a vodní stavby, skladiště střeliva a pod. v Pulji
jenž by mohl nastati soutěží velikých podniků pr
stavbu lodí v Tržiči. Rěce atd
Del. hr. Clam-Martinic: Bude nutno říšského
oba ministry financí přesvědčiti o naprosté nutno-
sti zvýšiti tit. 7, nebo přijde na zmar veliký po-
krok, který loďstvo už učinilo. Je prý neštěstím
vyslovuje-li se mínění, jako bychom skutečně byli
pozbyli velmocenského postavení. Dokonce i okol-
nost, že rakousko-uherská banka nedávno snižila
úrokovou máru o půl proc., byl namnoze vysvětlo-
ván tím, že v tom dlužno spatřovati jen předzvěst
nových půjček. Nesmíme zůstati pozadu vůči ostat-
ním státům. Stáváme se stále víc vývozním stá-
tem, industrialisujeme se. Naše námořnictvo musi
býti vybudováno tak, abychom byli s to čeliti všem
eventualitám a za všech okolností byli způsobil
ke spolku.
Del. Goll přednese své poznámky v užším vý-
boru pro vojenské dodávky.
Velitel námořnictva admirál Haus odpověděl
k dotazům, poznámkám a přáním, jež předneseny
byly za rokování, načež povšechná debata skon-
čena.
Po doslovu ref. Schlegela byly námořní
úvěry příjaty beze změny a resoluce Laginjovy po-
stoupeny veliteli námořnictva k ocenění
Příští schůze bude zejtra dopoledne.
V dopolední schůzi linančniho výbor
byly dle návrhů hlavního zpravodaje dra,šl
Grabmayra schváleny rozpočty společ-
ného ministerstvalinancí a společn
nejvyšši účtárny (referát Ptasův), účetn
závěrka, rozpočet celního důchod
a všeobecná ustanovení zákona fi-
nančního.
Del
Martinic
Goll
Schlegel
Laginjův
Ptasův
Hausa
22
article
Vojenský výbor uherské delegace.
Na počátku schůze ministr vojenství ryt. Kro-
batin uvedl, že požadavky vojenské správy jsou
velké a tím těžší, poněvadž jsou kladeny v době,
kdy oba sláty mocnářství ocitají se v poměrech
po stránce finanění méně příznivých. Líčí však
zevrubně v důvěrné schůzi důvody, jež přiměly
vojenskou správu, aby již za krise učinila zvýšená
vojenská opatření.
Na to byla schůze prohlášena opět za veřej-
nou a ministr pokračoval ve svých vývodech
nutnosti zvýšení kontingentu branců a organisač
ním vybudování branné moci.
Odpovídal pak na různé dotazy. Na dotaz del
Lovászyho o uherské dělovce prohlašuje, že uher-
ská vláda podle uzavřené smlouvy přejala 7 mil
z akciového kapitálu 13 milionů a že je odůvod-
něnou domněnka, že také slátní zájmy budou do-
jista se strany uherské vlády chráněny při stano-
vení cen.
Schůze byla pak přerušena do půl 4. hod. odp
Uherský vojenský výbor schválil vojen-
ský rozpočet povšechně i v podrob-
nostech.
23
article
Finanční výbor schválil v odpoledn
schůzi rozpočet společného ministerstv
financi.
Čtyřělenný výbor v zejtřejší schůzt
odpolední projednávati bude bose ns ky
úvěr.
parlamentních výborů.
Z Vídně, 3. prosince. (K. k.)
živnostenský výbor rokoval dál o podom
ním obchedě.
Posl. Wohlmeyer ukončiv svou řeč, na
vrhl různé resoluce o provádění zákona; — dr
Stojan, aby obecná debata byla skončena; —
Schäfer tomu odporoval.
Při hlasování vyslovilo se 14 členů pro,
členů proti návrhu. Poněvadž více přítomných
členů nezúčastnilo se hlasování, zahájil předsec
hlasování dle jmen. Proti tomu protestovali ně-
kteří členové výboru a odešli ze zasedací síně.
Při hlasování dle jmen hlasovalo 24 členů
Poslanec Schäfer zdržel se hlasování, načež
předseda Pacher prohlásil, že výbor není způso-
bilý se usnášet a skončil schůzi.
Příští schůze bude ve čtvrtek dne 11
prosince.
Posl
Wohlmeyer
Stojan
Schäfer
Pacher
Vídeň
24
title
Politický přehled.
25
article
Země české.
Země české.
Hnutí pro a proti vyrovnání v Čechách
K zjevům, již nikoli ojedinělým, že se
myšlenkovém životě obou národních kmenů po
vrstvách a stavech vzmáhá tendence, směřu-
jící k vzájemnému sblížení za cílem národnost-
ní shody, dlužno počítati také pokusy, které
k pokynu profesorů zemských jazyků na střed-
ních školách a za podpory ředitelstev těchto
5kol v Plzni vedly k vzájemným návštěvám
žactva na ústavech druhého jazyka, prováze-
ným proslovy učitelů v obou jazycích a odve-
tami žáků a jinými jazykovými a společenský-
mi vzájemnostmi. Styky těmito, ať už podní-
ceny byly spontanním hnutím svého iniciatora,
anebo jiným pokynem, docíleno sblížen
žactva obou národností již téměř na všech
středních školách v Plzní a jak sdělují nové
plzeňské zprávy, národnostní sbližovací sna-
hy mezi studujícími středních ústavů obou ja-
zyků překročily již i obvod plzenský a způso-
bily hromadné dopisné spojení mezi první stát-
ní reální školou českou v Plzni a německou
realní školou v Ústí nad L., při němž čeští
studenti píší německy a němečtí česky. Jest-
liže pak sympatický text, kterým „Pilsner
Čechy
Plzeň
Ústí nad L
26
article
Tagbl.“ a „Prager Tagbl.“ provází tyto ukáz-
ky sblížení, aneb dokonce, jak píší, „vyrovná-
ní od mládeže k mládeži“, si slibuje realní
idealní prospěch z něho, idealní proto, že se
takto v generacích intelektuálů obou národno-
stí připravuje půda pro národnostní vyrovnání.
a realní, že se pěstuje obapolná ználost zemt-
ských jazyků rozšířením těchto vztahů na
kruhy rodin zúčastněných studentů, k čemuž
pracováno býti má meziměstskými návštěva-
mi a výlety takto spřátelených ústavů — nelze
než přisvědčiti a od srdce si přáti splnění těch-
to slibů. Netřeba býti ani krajním optimistou
vyrovnacím, aby se uznalo, že by to mohla
býti jedna z cest, která by připravila nové ge-
nerace, internímu smyslu vyrovnání v Če-
chách přístupnější než generace současné. Vý-
chova k národnostnímu smíru mohla by v tom-
to směru míti jistou, nepopíratelnou národně-
politickou hodnotu a doporučovalo by se —
nezakřiknouti toto hnutí.
Vedle těchto symptomů, pozorovatelných
mezi různými stavy a povoláními — nejzname-
nitější z nich byla zajisté manifestace obchod-
ního a výrobního světa obou národů v Čechách
pro mír — jest ovšem v mnohých končinách
německého tábora stále ještě znatelna fanati-
cká nesmiřitelnost namnoze neseslabenými pří-
znaky štvavosti. Zatím co v Č. Budějovicích
národnostní vyrovnání postoupilo tak blízkok
svému meritornímu uskutečnění a z Plzně sdě-
lují se tak výmluvné ukázky úlevy v bývalém
přepjetí národnostní polarity, severočeské me-
tropole protičeského záští předstihují sev
projevech jeho způsobem namnoze až odpor-
ným.
Prager Tagbl
Čechy
Č . Budějovice
Plzeň
27
article
Ze Slezska.
Slezsko
28
article
[Sociálně demokratické manifestace
pro opravu sněmovního volebníh
řádu. — Zemská školní rada v novém
složení.)
Českoslovanská strana sociálně demokratická
uspořádala v neděli v 11 slezských obcích mani-
festační schůze, na nichž zdůrazněno bylo volání
občanských vrstev slovanských po novém volebním
řádu na sněm. V resoluci, všemi schůzemi jedno-
myslně přijaté, se praví mimo jiné: Jsme syti sou-
stavného a úmyslného oddalování provedení voleb-
ní opravy, na níž široké vrstvy lidové všech tří ná-
rodností zemi obývajících vzhledem ke svému vý-
znamu a důležitosti pro rozvoj země mají plné
právo. Těžce neseme dosavadní bezprávnost a
méněcennost jak ve směru národnostním, tak ve
směru sociálním a to tím tíže, že v říši jsme pova-
žování za občany plnoprávné, kdežto ve své rodné
zemi, kde žijeme, pracujeme, kde na zemské po-
třeby přispíváme buď jako přímí nebo jako ne-
přímí poplatníci, jsme považování za občany II
řádu. — Projev sociálně demokralický končí pro-
testem proti eventuelnímu zavedení volební re-
formy po vzoru Badenovy V. volební kurie, jíž by
se dělnictvo vzepřelo se vší rozhodností.
V těchto dnech provedeno bylo jmenování no-
vých členů zemské školní rady císařem. Mezi ji-
nými jmenován i Čech, nadučitel Rosypal z Polské
Ostravy. Poněvadž zemský výbor jmenoval dra.
Michejdu na místo dra. Stratila, zůstává pan Ro-
svpal jediným českým členem zemské školní rady.
Tento fakt jest opětovným svědectvím toho, že
naše požadavky ve Slezsku, byť by i byly sebe
oprávněnější, nejsou aní v tom nejmenším respekto-
vány. S nynějším složením zemské školní rady
české Slezsko není spokojeno a protestuje proti
němu co nejrozhodněji
Badenův
Čo
Rosypal
Michejda
Stratil
ro
Ostrava
Slezsko
slezský obec man
29
article
Rakousko-Uhersko.
Volby do sněmu kraňského.
Zdá se, že sláva klerikální strany slovin-
ské přešla svůj zenit i v Kraňsku. Výsledek
prvního volebního dne, 1. prosince, kdy se vo-
lilo ve všeobecné kurii 11 poslanců, je takový,
jaký očekávali i v táboře liberálním; ve všech
deseti venkovských okresích zvolení na ráz
kandidáti klerikální a pouze v Lublani bude
zvolen liberál Turk, ovšem až v užší volbě,
jako při minulých volbách. Nikdo ani v libe-
rálním táboře nekojil se nadějí, že se podaří
již nyní urvati nějaký mandát klerikálům.
kteří ovládají venkovské obce asi 1000 zor-
ganisovanými duchovními, s nimiž mezi lidem
agitují kostelníci, varhaníci a vše, co je zá-
vislé od duchovní správy. Mimo to značně do
voleb zasáhl klerikální zemský výbor, který
v posledních letech pracoval jen ve prospěch
venkovských klerikálních organisací, neštítě
se vystupovati zřejmě na úkor nejen hlavního
města Lublaně, nýbrž i uvědomělejších měst
venkovských.
A přes to přese všechno s výsledkem
pondělních voleb mohou býti liberálové více
spokojeni, než klerikálové. Podařiloť se jim
získati pro sebe o 40% více hlasů, než dostali
při posledních volbách a počet hlasů klerikál-
ních kandidátů sklesl o 10%%. R. 1911 kleri-
kálové dostali při volbách ve všeobecné kurii
56.619 hlasů, letos pouze 50.894; protiklerikál-
ních hlasů (liberálních a socialistických) bylo
letos již 31.464. Kandidáti strany liberální,
kteří dostali r. 1911 celkem 18.659 hlasů, mo-
hou se letos vykázati již 25.816 hlasy, tedy
o 7160 hlasů více. Značné ztráty klerikálů
velký přírostek liberálních hlasů vykazují
zvláště okresy Nové Město, Krško, Postojna,
Radovlice a lublaňské okolí.
Krška
Postojna
Radovlice
RakouskoUhersko
Kraňsko
Lublaň
Nová město