1
masthead
4. prosince 1913. Číslo 333.
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
Volby za venkovské obce budou se ko-
nati 9. prosince, města a obchodní komora
volí 10. prosince a velké statky 22. prosince
vAnol Posl. Stapíňskí.
Pádem teůrce a dosavadního vůdce pol-
ské lidové strany, Jana Stapiňského, za-
bývá se stále polaká veřejnost, jež hledá pra-
vou přičinu, která připravila tohoto nevšed-
ního politika o přízeň strany, kterou tak
obratné založil a dlouhá léta vedl. Soudě dle
projevů. vycházejících přímo z lůna lidové
straný, Stapiňski nepadl pro své hříchy poli-
ticke, ači tyto spolupůsobily k jeho pádu, ny-
brž hlavně pro své osobní obchody.
vmV neděli, dne 30. lintopadu, byla schůze
lidové strany v Tarnově, jíž se účastnilo
na 150 delegátů a v níž posl. Witos vy-
světlil, proč Stapičski musil odstoupiti z před-
sednicfva. Zmníniv se o kompromisu Stapin-
ského s konservativei, který vedl k utvoření
kurie siředních statků a znamená úplný obrat
v politíce lidové straný, řečník přešel na osob-
ní obehody Staničského. Dotknul se známá
historie Parcelačního banku (na jehož sana i
žádul od českých finaněních úřadů 2 miliony
slibuje za to, že přistoupí se svou stranou k
vAnol Posl
Stapiňský
Stapiňski
Tarnov
parcelační banka
5
article
Slovanské jednotě a když nedostal peněz
z Čech, vzal je ed ryt. Biliňského ze státn
pokladny, proměniv se za den z úhlavního
odpůrce v největšího přítele ryt. Biliňského).
zpeněžení koncese na Lidovou banku a ko-
nečně prodeje státních lesů bar. Popperoví.
začež mu Popper poskytl penize na koup
časopisu „Kuryera Codzienného“. Tento po-
slední obchod byl prý pravou příčinou resi-
gnace Stapiňského na hodnost předsady v klu-
bu strany lidové a místopředsedy v Kole pol-
ském.
V příjaté pak resoluci schvaluje se změ-
na, provedená v předsednictvu lidové strany
poslancům se vyslovují díky za jich mužn
postup a na Stapiňského se vznáší prosba
aby nyní, když pozbyl důvěry u většiny par-
lamentního lidového klubu, nevystupoval ne-
přátelsky proti celé straně.
Popper
Čechy
lidový banka
Kuryer Codzienný
6
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Rozmach Srbska.
Srbsko
7
article
-oc
S. K. Dvě šťastné války pomohly Srbsku
k veliké pozornosti světa. Vídeňští háncové
Srbska, kteří jeho dobré jmeno po desítky let
všemi silami špinili, jsou překonáni. Nic na-
plat, že Rakousko-Uhersko snaží se i nyn
Srbsko isolovat a přístup do něho ztěžuje
den co den přiváží „orientexpress“ do Běle-
hradu plné vlaky cizinců z celé Evropy, kteř
přicházejí buď ze zvědavosti nebo s prakti-
ckými úmysly. Nabízejí Srbsku kapitály a dě-
lají všemožné projekty. Nebude lze všech-
no najednou začít, ale to již dnes třeba kon-
statovati, že Srběko je na pokraji velkého ho-
spodářského a kulturného rozmachu. Hodlá-
me upozorňovati na větší práce, které se tam
po válce podnikají.
Přes Dunaj bude z rumunského břehu na
srbský vystavěn veliký most. Obě vlády
jmenovaly už členy do komise, která vyhledá
pro ten most nejvhodnější místo na obojím
břehu. Náklad na most bude společný, ale prá-
ci provade Rurunsko, jemuž Srbsko po zú-
čtováni nehradí polovinu, která na ně vypadá.
Tento most bude míti velikou du-
ležilost pro spojení jižního Ru-
ska a Rumunska přes Srbsko
s Adrií.
Skupina berlíníkých kapitali
stů počne příštím jarem stavěti v Běle-
hradě veliký hotel. Kapitál společno-
sli čicí 5 mil, marek, z čehož milion jest už
vydán na přípravná práce. Ve společnosti bu-
de zastoupen také srbský kapitál. Hotel bude
zařízen neivzornějí a nejmoderněji. Po dokon-
čení bude holel odevzdán nuské společ
nosti k expleataci.
V osvědčenám srbském pyrotechni-
ckém závodě v Kragujevci bude vr
1914 vyrobeno 12 mil. patron do pušek. Zá-
vod lest i úyni v plné činnostl.
Srběko
Adrie
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Běla
Evropa
Dunaj
Rumunsko
Kragujevac
hrad plný vlak
8
article
Citoliské kupectvo se usneslo na
scházi, konané za přítomnosti zástupce mini-
stra obchodu, zřídit obchodni kemoru
jež se bude starat o povznesení obchodu v b
toliském kraji a vstoupí v nejtěsnější spojen
s bělehradskou obchodní komorou.
Římská banka (Banca di Roma) po-
dala ministerstvu žádost, aby ji dovolilo zí-
diti Iiliálky v Bělehradě, Skoplj
a Bitolji. Italská vláda se za tuto žádos
vřele přimlouvala a srbská již dovolení dala
přes to, že mnohé srbské listy se prohlásil
proti tomu, ukazujíce, že Římská banka pra-
cujé také v Albanii a byla svým kapitálem
zúčastněna na albanské vzpouře.
Letos se utvořila Německá společ-
nost pro plavbu po Dunaji se si-
dlem v Řezně, jejímž účelem je spojiti tou-
to obchodní cestou Německo se Srbskem
tedy s balkánskými státy tak, aby Rakou-
sko-Uhersko bylo pominuto. Ak-
ciový kapitál činí 4 mil. marek. Srbské kupe-
ctvo tento podnik vítá a také veřejnost mu
přeje. Tímto spojením Srbsko zabezpečí své-
mu obilí vývoz do jižního Německa a Něme-
cko svým průmyslovým výrobkům vývoz do
Srbska.
V Bělehradě bude zřízena velká mo-
derni tržnice. Na obvodě města budou vysta-
věny čtyry menší tržnice.
Ministerstvo orby hodlá zříditi hospo-
dářské školy v monastýrech Žiči.
Studenici a Kaleniči.
Varšavská továrna na sukna
obdržela od srbského státu zakázku na 50.000
vojenských stejnokrojů po 11/4 mil. Potřeb
mundurů tím není ukojena a stát učiní ještě
jiné zakázky na ně.
Srbský obchod, jenž už před válka-
mi byl v rozmachu, nyní je na počátku nebý-
valého rozkvětu, což je následkem důvěry v
Srbsko, které nabyl cizí svět, i následkem
sebedůvěry, kterou nastalý obrat naplňuje
každého Srba.
Banco
Rom
Bitolja
Srba
Bělehrad
Skoplj
Albánie
Dunaj
Řezno
Německo
Srbsko
Ak
Nout
Studenica
RakaskýUhersko
9
article
Turecká armáda v německých rukou.
Rozhodnutí mladoturecké vlády, svěřit
reorganisaci turecké armády německému vo-
jenskému poselstvu a jmenovati generála Li-
mana ze Sandersu velitelem v Cařihradě, se-
tkalo se se silným odporem mocností troj-
dohody. Rusko přímo protestovalo a také An-
glie a Francie postavily se proti tomu, i za-
hájeno diplomatické jednání, Turecko však
patrně podporované Německem, způsobilo
přes to již hotovou událost a generál Liman
jmenován sultánovým iradém náčelníkem vo-
jenské inspekce a velitelem prvního armád-
ního sboru cařihradského. Nutno vyčkati, jaké
kroky podniknou nyní mocnosti trojdohody
buď za účelem uplatniti přes tento čin sve
stanovisko, nebo k dosažení kompensací.
Liman
sultánův
Cařihrad
Rusko
Turecko
Německo
10
article
Londýnský dopisovatel „Tempsu“ k tomu
sděluje:
Jmenování německého generála velitelem
armádního sboru cařihradského působí zde
jako v Petrohradě nepříjemný dojem. Je jasno
setrvá-li se na tomto jmenování, že Turecko
se stane skutečným německým protektorátem
a že všechna vyjednávání s cařihradskou vlá-
dou by nabyla nutně jiného rázu. V diplomati-
ckých kruzích panuje ostatně dojem, že re-
formy přáli si spíše Mladoturci, než německá
vláda sama. S německým generálem v čele
armády nemusí se Mladoturci ohávati revo-
luce, vždycky možné s generálem tureckým
Pyla by to pro ně naprostá bezpečnost a sko-
ro trvalá. Uvědomila si to německá vláda
přesně? Zde se o tom pochybuje a doufá se.
že se vůči námitkám jiných mocností neukáže
nesmířitelnou. Pokud jde o možnost dáti kom-
pensace jiným mocnostem a zvláště Rusku.
jeví se zde skepse. Žádná kompensace nen
s to, aby vyvážila politický vliv, který by dala
Německu přítomnost německého generálav
čele armádního sboru cařihradského.
Z Cařihradu, 3. prosince. (K. k.) Dle
bezpečné zprávy bylo dnes vydáno iradé.
jímž generál Liman jmenuje se náčelníkem
vojenské inspekce a členem nejvyšší vojen-
ské rady, jakož i velitelem I. sboru s hod-
ností divísního generála.
Z Berlína, 3. prosince. K poslednímu po-
bytu ministerského předsedy Kokovcov
sdělují, že činil na příslušných místech ná-
mitky proti německé misi v Turecku. Jed-
nal v té věcí s kancléřem a st. tajemníken
Jagowem.
Liman
Petrohrad
Turecko
Rusko
Německo
Cařihrad
Berlín
Temps
11
article
Srbsko a Dimovičova akce
v Bosně.
Srbsko a Dimovičova akce
v Bosně.
V Bělehradě, 2. prosince.
Srbské listy i buletiny srbské tiskové kance-
láře sledovaly krok a krokem vývoj vyjednávání
sarajevského advokáta p. Danila Dimoviče o kon-
strukci pracovní většiny v bosenském sněmu. Zprávy
ze Sarajeva i z Vídně byly dosud prostě uveřejňo-
vány. Žádný bělehradský list nezaujal stanoviska
k Dimovičovi a jeho nové straně, jež se máv
nynějších doplňovacích volbách do bosenského
sněmu teprve vytvořiti. Vše bylo přesvědčeno, že
nový pokus ministra Bilinského o získání dělnosti
bosenského zákonodárného činitele zapadne tak,
jako všechny předcházející; nikdo nevěřil, že ra-
kouská vláda dá Dimovičovi kompensace, kterých
žádal.
Teprve dnes, kdy jest jisto, že podnik Dimo-
vičův se na celé čáře zdařil, vystupují orgán levých
radikálá „Odjek“ i polooficiální „Tribuna“ ze
své reservy a přímo odsuzují Dimoviče i
joho stranu, a nešetří výtek proti osobě p.
Dimoviče a vyjadřují nedůvěru k jeho úspěchu.
Dimovičův
Dimovič
Bilinský
Srbsko
Boseň
Bělehrad
Sarajevo
Vídeň
Dimo
12
article
Objektivně vzato, zní tato kritika o vnitřní poli-
tice v Bosně trochu divně, zejména užívá-li se
rčení „nedopustíme, aby se Srbové Bosny a Hercc-
goviny vháněli vládě do klína, té vládě, která je
nejhrubřím způsobem urážela a zcela sprostě kla-
mala“, tim spíše, jestli to čteme ve slušném listě.
jakým jest „Odjek“. Takové odsuzování práce
Dimovičovy je zcela nesprávné a svědčí o jedno-
stranných informacích.
Srbskou politiku v Bosně v době boje o cír-
kevní autonomii a odtud až do dneška vedli a
vedou bosenští gazdově, lidé dobře situovaní.
většinou velkostatkáři a obchodníci, advokáti, pro-
fesoři a kněži pravoslavní, které všechny karakte-
risuje radikální nacionalismus i jakási subjektivní
vyvýšenost nad národem. Lidovými tito politikove
nejsou. Stojí nad masou, která je volila. Málo
který z poslanců spatřil svoje voliče po svém zvo-
lení. Pamatuji se, že z Varear Vakufu psali dva-
kráté svému poslanci, aby svolal schůzi a referoval
o své práci, ale marně.
Srba
Bosna
Dimovičův
Boseň
13
article
Potom není divu, jestli sedlák mluví o dneš-
ním sněmu se značným pohrdáním. To, co jej nej-
více pálí, toho zbaven není. I populární vyvazení
kmetů bylo sněmem řeleno kuse, takže nezískalo
poslancům žádného zvláštního vděku mezi intere-
sovaným lidem. Pouhé nacionalisování lid bosen-
ský sice snese, ale mnoho jej nezajímá. Na prvni
volby do sněmu přišli sedláci do jednoho, protože
očekávali zlepšení svých poměrů. Loni však řekl
mi jeden rolník, že na nové volby nepřijde, že se
ho vůbec netýkají. A to byl jeden z t. zv. advokátuí
Zlidovění politiky bosenské, o jaké se pokou-
šel Koéié a několik jiných poslanců, soustředě-
ných okolo „Otadžbiny“, se nepodařilo pro
odpor gazdů, kteří svoje odpůrce stigmalisovali jako
„vládinovce“, ač tito nezadávali žádného ze svých
národních práv. leč neztráceli se v nacionalismu
kořeníce jej programem o hospodářských refor-
mách. Tato myšlenka měla spoustu přívrženců mez
stavem rolnickým, ale nemohla se vyvinouti, pro-
tože lid je písma neznalý a jediní jeho vůdci,
učitelé a kněží, stáli pod vlivem školních a církev-
ních výborů, které jsou úplně v rukou gazdů.
Koéié
14
article
Jestli tedy dnes vidíme, že „Srpska Riječ“ a
„Narod“ dískreditují úspěch Dimovičův, nesmí ná
to másti: To je hlas gazdů, kterým oposice už
přešla do krve a kteří nejsou ve hlavním bodě
programu Dimovičova, vyvazení kmetů, intereso-
váni. Ta ohromná negramotná massa kmetů mlčí.
protože se ozvati může jen při volbách. Ostatně.
kdo zná personální charakter bosenské poliliky.
nebude se diviti rozmrzelosti gazdů proti Dimovi-
čovi. Neníť bosenská politika representována pro-
gramy, nýbrž osobami. Gazda ochotně odsuzuje
program i dobrý jen proto, že jej přináší člověk
jemu osobně nesympatický, který nechce přiznati,
že by gazdovství přinášelo s sebou také intelek-
tuální přednosti.
Obava, kterou vyslovuje „Odjek“, že bude
země platiti úroky vyvazovacích zápůjček kmetov-
ských ze zvýšené daně lihové, čímž zase postihne
sedláka, není podstatná, protože daň tato tíží n
producenta raklje (slivovice), nýbrž konsu-
menta, má tedy charakter výchovný. Finanč-
ně vůbec program Dimovičův nezatě-
žuje bosenský lid. nýbrž mu ulehčuje.
A politicky přináší úspěch tím, že
vláda se zavazuje dátí zadöstiučinění Srbům zn
přikoří učiněné jim zavedením výjimečného stavu
v květnu t. r. i znovu povoliti všechny tehdy roz-
puštěné srbské instituce bez proměny statut, čímž
bude velikolepá národní organi sace
srbská v Bosně zase zrekonstruo-
vána
Smír Dimovičův lze tedy bez výhrad přijmouti
jako první počátek zlepšení rakouské politiky jiho-
slovanské. Podezřívání nemá tu místa. Ovšem
vítězstí Mimovičovo značilo by pád gazdovské po-
litiky bosenské, která vedla dosud bosenské Srby
z utrpení do utrpení. Dr. Antonín Hlassmann.
Dimovičův
Gazda
Srba
Mimovičův
doktor
Hlassmann
Boseň
Srpsko Riječ
15
article
Valný sbormoravského odboru
Národní rady české.
Valný sbormoravského odboru
Národní rady české.
n e
V Brně, 1. prosince.
V neděli dne 30. listopadu 1913 o 2. hod. odpo-
lední konal v Besedním domě v Brně mor. odb. Ná
rodní rady české svůj valný sjezd za účasti 175 de
legátů ze všech krajů Moravy, kteří zastupoval
česká města, starostenské sbory, silniční výbory.
národní i odborné korporace.
Schůzi předsedal předseda mor. odb. Národní
rady české dv. r. prof. inž. M. Ursíny, který
v úvodním svém proslovu vřelými slovy vzpomně
zesnulých členů Národní rady: předsedy české ku-
rie a zem. posl. dra. Frant. Šromoty. zem. a říš.
poslance a zpravodaje Národní rady P. Tom. ši-
lingra a dlouholelého mistopředsedy posl. dra
Jos. šl. Koudely. Shromáždění uctilo povstáním
světlou památku těchto mužů, o českou Moravu
tak zasloužilých.
profesor
Ing
M Ursíny
František
Šromota
Tom
Koudela
Morava
Jos
odbor národní rada
e V Brno
besední dům v Brno
zpravodaj národní rada
16
article
Po přečtení protokolu posledního valného
sboru ze dne 9. června 1912 tajemníkem a schvále-
ní jeho valným sborem, přednesl tajemník JUC
Karel Riedl obšírnou zprávu o činností Národni
rady za minulé období. Zpráva obsahovala v hru-
bých rysech všechny důležitější akce Národní rady
v oboru moravského života národohospodářského,
líčila velkou činnost železeiční a úřadnickou, za-
sahování Národní rady do otázek školských, akee
jazykové i činnost komisí a odborů Národní rady
na Moravě. Zpráva bez debaty s pochvalou vzala
na vědomí, načež podal tajemník za omluveného
pokladníka c. r. tov. Donáta zprávu pokladní
která po zprávě revisní, již podal jménem revisorů
z, vicesekr. JUC. Frant. Spurný, schválena.
Předseda apeluje na přítomné, aby působili ve
svých městech ve prospěch zlepšení finančního
stavu Národní rady a pro větší podporu.
Na to přikročeno k volbám. Předseda sděluje,
že ústřední výbor v poslední schůzi přijal přihlášku
strany lidové ku práci v Národní radě a že strana
ta jmenovala také do Národní rady své zástupce,
z nichž dva jest nutno schváliti valným sborem.
Riedl
Donát
František
Spurná
národní rada na Morava
národní rada
17
article
Tím počet členů, vyslaných politickými stranami
a schvalovaných valným sborem, stoupne na 16.
kdežto organisační statut Národní rady, odpovída-
jící poměru polilických stran v době jeho sestave-
ní, zná jen počet 14. O tomto předmětu rozvinula
se čilá debata, do které zasáhli pp.: dr. Jaroslav
Stránský. přís. Msgr. prof. P. Jan Šrámek,
posl. dr. H. Bulín, vl. r. řed. Vojtěch Dvořák,
P. Jos. Plhál, posl. dr. Jos. Kirchm a n n, vl. r.
Josef Mašek, taj. JUC. Fr. Němeček a vl. r
dr. Fr. Kameníček. Dr. Jar. Stránský jmé-
nem strany lidovopokrokové přiznal sice straně
lidové právo vyslati jednoho delegáta do ústřední-
ho výboru, schválení však ostatních dvou valným
sborem nepokládá za připustné s ohledem na sta-
novenou číslici 14. Naproti tomu jiní řečníci nevi-
děli v tom závadu, ježto právo politických stran
stojících na českém národním programu, vysílati
do ústředního výboru své zástupce, jest v jiných
odstavcích jasně dáno a pokládá-li buď věc samu
za formální, anebo činí-li návrh, aby organisační
statut mor. odb. Národní rady české byl ihned pe-
změněn tak, aby počet 14 byl z něho vypuštěna
příslušné odstavce tak upraveny, aby umožnily ne-
jen přihlásivší se lidové straně, nýbrž i každé dalš
straně, která by se snad ustavila a ku práci národ-
ní hlásila, zastoupení v ústředním výboru Národní
rady. Na konec přijato jednomyslně: organisační
řád budiž v naznačeném smyslu pozměněn; změna
tato vstoupí v platnost při příštím válném sboru:
ústřední výbor se zmocňuje, aby jmenované dva
zástupee lidové strany zatím do výboru kooptoval.
Na to volby provedeny a jest příští ústřední
výbor s oněmi členy, které strany přímo jmenova-
ly, složen takto: za stranu agrární: přís. Kune
Sonntag (náhr. posl. Šimon Vacula), zem. a říš. posl.
doktor
Stránský
profesor
Šrámek
H Bulín
Dvořák
Jos
Mašek
František
Němeček
Kameníček
Kun Sonntag
Vacula
Francie
národní rada
18
article
Rud. Malik, taj. Jaroslav Marcha fnáhr. zem. a říš.
posl. Frant. Staněk, posl. Ant. Jedlička), za stranu
křesť. sociální: přís. Msgr. prof. P. Jan Šrámek
(náhr. prof. Frant. Drobný). posl. dr. Jos. Dolan-
ský, Boh. Koukal (náhr. Bedř. Bozděk, taj. Ant.
Čuřík): za stranu národní: dv. r. prol. inž. M
Ursty (náhr. učitel Josef Slabý), vl. r. ředitel dr-
Frant. Kameniček, úč. rada Jan Ševčák (náhr. dr.
Fel. Rudiš, c. r. Arn. Kličník)i za stranu nár. so-
ciální: zem. a říš. posl. Al. Konečný (náhr. Jos.
Sedláček). taj. Jan Pelikán. dr. Ludvík Haní (náhr.
Aleš Andrys, of. Jar. Kokrhánek): za stranu k at.
národní: vl. r. Josef Mašek (zem. posl. dr. H
Světlík), tal. JUC. Frant. Němeček, zem. a říš. posl.
Josef šamalik (náhr. posl. P. Vine. Ševčík, taj. Čer-
venkali za stranu polit. živnostenekou
taj. Frant. Feaněk (náhr. Josef Vojla ze Židenic).
Miloslav Procházka z Olomouce, red. Rudoli
Mlčoch z Olomouce (náhr. Al. Novotný ze Židenie.
Josef Sláma z Olomouce), za stranu lidovo
jmenován: posl. dr. H. Bulin (náhr. dr. Jos. Jano-
šek); za stranu lidovopokrokovou: nám. dr
Lad. Pluhař (náhr. prof. Pavel Váša), red. Arnoš
Heinrich, zem. a říš. posl. Vilém Votruba (náhr
odb. uč. Karel Mrázek, prof, řed. Jos. Bezdíček
Revisory účtů zvoleni: řed. Jaroslav Linhart, zem
vicesekr. JUC. Frant. Spurný.
Malik
March
František
Staněk
Jedlička
profesor
Šrámek
Drobná
doktor
Jos
Koukal
Ing
Ursta
Slabá
Ševčák
Fel
Rudiš
Arn
Sedláček
Pelikán
Ludvík hanit
Andrys
Mašek
Němeček
šamalik
Ševčík
Vojl
Procházka
Rudoli Mlčoch
Novotná
Židenie
Sláma
Jana
Pluhař
Pavel Váša
Arnoš
Heinrich
Votruba
Mrázek
Bezdíček
Linhart
Spurná
Dolany
Čuřík
Kamenička
Kokrhánek
H Světlík
Čer
Židenice
Olomouc
doktor lada
19
article
Po volbách přikročeno ku projednání volných
návrhů, jichž provedení přikázáno ústřednímu vý-
boru (návrhy se týkaly postátační reálky v Lipní-
ku, otázky zákona Perkova a ustanovení právního
poradce pro věci školské, akce proti zákonu Ko-
liskovu a soustředění národní daně.
Ke konci zodpověděl ředitel Frant. Charvá
k plnému uspokojení shromáždění i interpelantů
interpelací ohledně domnělého hájení rozpočtu n
něm. školství v obecním zastupitelstvu v Husovi-
cích.
Valný sbor mor. odb. Národní rady české při-
jal pak jednomyslně tento projev proti uzá-
konění zákona Koliskova v Dol. Ra-
kousích: Mor. odb. Národní rady české jménem
celé české Moravy, která svými zástupci celá jes
záčastněna, co nejdůrazněji protestuje proti uzáko-
nění zákona Koliskova, dle něhož vyučovacím ja-
zykem na všech veřejných obecných a měšťan-
ských školách v Dol. Rakousích má se státi jedině
lazyk německý. Česká Morava považovala by uzá-
konění této vzdělaného národa nedůstojné zásady
jejíž účelem je znásilniti českou větev na Dunajía
přivoditi tak její asimilaci za vypovězení boje ce-
lému českému národu, což by mohlo míti důsledky
nedozírné. Česká Morava prohlašuje se úplně soli-
dární se svými bratry v Dol. Rakousích, kterým
slibuje v případu boje svou úplnou podporu.“
Poděkováním všem, kdož Národní radu v její pů-
sobnosti podporovali, ukončil předseda význačnou
tuto schůzi
Perkův
František
Hus
Koliskův
Mor
Lipní
Dolo
Morava
Rakousy
Český Morava
Český Morava
20
article
Akce pro zřízení
východočeské obchodní komory
v Hradci Králové.
Akce pro zřízení
východočeské obchodní komory
v Hradci Králové.
K řadě manifestačních schůzí, o jichž proje-
vech obšírně jsme již včera referovali, přípojuji
se ještě tato další:
Z Nové Paky. Schůzi, konanou dne 30. listo-
padu, zahájil starosta města p. Jindřich Záhej-
ský, načež referent p. MUDr. Václav Maty
velmi výstižným způsobem zdůraznil nutnost zří-
zení nové obchodní komory, jednoho z nejstarších
a nejoprávněnějších hospodářských požadavků vše-
národních. Pan Hyka a slarosta Záhejský v
debatě poukázali na chováni se liherecké komory
k pokračovacímu školství živnostenskému, načež
kancelista p. Vrabec, zmíniv se o důležitosti
zřízení nové východočeské obchodní komory, na-
vrhl ku přijetí resoluci, jež jednomyslně schválena.
Schůze uapořádána byla městskou radou.
Z Kosteice n. Orl. V neděli 30. listopadu uspo-
řádala městská rada za účasti místních živnosten-
ských a obchodních korporací v městské zasedací
sini schůzi, na níž referát o nutnesti zřízení ko-
mory přednesl dr. A. Viškovský. Na konec
k návrhu předsedajíního JUC. Fr. Nuce, náměst-
ka starostova, schválena přislušná reroluce.
Z Jablonného n. Orl. Manifestační schůze pro
výchedočeskou komoru, svolaná městskou radou
v Jablonném n. Orl., konala se 30. listopadu za
hojného účastenství členů všech společenstev, zá-
stupců obce a průmyslu místních i z okolí. P
vyslechnutí referátu, předneseného p. V. Ha-
brem ze Žamberka, přijata jednomyslně případní
resoluce.
V Třebechovicích konala se rovněž zdaříla
schůze za týmž účelem dne 30. t. m.
Jindřich záhý
MUDr
Mato
Hyk
Záhejský
doktor
A Viškovský
František
Nuce
Hradec Králové
Nová Paka
Jablonné
Orlický
Žamberk
Třebechovice
východočeský obchodní komora
21
article
Denní zprávy
Denní zprávy
— Mládež a vyrovnání česko-německé
V Plzni mezi žáky českých a německých
středních škol čile se navazují nitky vyrovná-
ní česko-německého. Čeští studenti navštěvuj
ve školách německé a naopak, rozmlouvaj
mezi sebou v obou zemských jazycích a jsou
při tom velice šťastni. Jejich dobrý příklad
došel již následování: žáci vyšších tříd něme-
cké reálky v Ústí n. L. korespondují česky
se žáky reálky české v Plzni, tito jim na je-
jich dopisy odpovídají německy a radost z to-
ho maji — i „Pilsner Tagblatt“ i „Bohemia“
listy, které jindy svolávají hromy a blesky na
každý český dopis, došedší německého úřa-
du od strany nebo úřadu českého. Styk mezi
žáky českých a německých škol středních
sluší vítati nejen z důvodů paedagogických,
nýbrž i z důvodů styku společenského. Mnohý
předsudek, v mládeži vychovaný jednostran-
ným prostředím, padne, hroty se ubrousí a
mládež česká a německá ve svých citech ná-
rodních zajisté nestane se méně nacionáln
v nejušlechtilejším slova smyslu než je dosud
ale ovšem psát „o vyrovnání česko-německém
od mládeže k mládeži“ je naivní a vyjímá se
zrovna komicky zrovna v časopisech výše
jmenovaných, jichž německý nacionalismus
je toho nejodpornějšího jádra.
— Immatrikulace posluchačů na české vysoké
škole technické v Praze konati se bude dne 6. pro-
since o půl 10. hod. dopolední. J. M. rektor dr
Theodor Kašpárek prosloví přednášku „O umě-
lém oplozování.
Theodor Kašpárek
Plzeň
Ústí
Bohemia
český vysoký škola technický v Praga
Pilsner Tagblatt
22
article
— Nový tiskárenský taril. Organisací majitelů
knihtiskáren byl nám zaslán tento projev: „Na
sklonku tohoto roku končí se smlouva, kterou u-
praveny jsou mzdy a vzájemný poměr mezi maji-
teli tiskáren a tiskárenskými pomocníky v Rakou-
sku. Dne 2. listopadu byly vyměněny vzájemné
návrhy k uzavření nové smlouvy. Organisace ti-
skárenských pomocníků prohlásila však návrh
principálů za provokaci, nehodnou další diskuse.
Teprve po zdlouhavém vyjednávání dostavili se
delegáti pomocničti k jednání a umožnili poradu.
Po provedení všeobecné debaty precisovali prin-
cipálové svoje zásadní stanovisko. Prohlásili, že
přes obtížnou hospodářskou situací v celém Ra-
kousku jsou hotovi ke zlepšení existence dělníků
vydatným zvýšením mezd. Naproti tomu však žá-
dají, aby nový tarif byl přiměřený poměrům sou-
sedních zemí (imenovitě Německa a pro Halič Kon-
gresovku) a dále žádají, aby využití nových tech-
nických vymožeností ke zlevnění výrobních ná-
kladů dálo se v zájmu všeobecném a nikolí jen
výhradně na prospěch dělnictva. Posléze v provo-
zování svojí živnosti činí nárok na potřebnou svo-
bodu ve volbě vhodných sil pracovních, jakož
právo disposiční uvnitř svých pracovních místno-
stí, kteréžto návrh pomocničtva jednostrannými
předpisy v nejvyšší míře zúžuje. Jakožto odpověd
na to zaujali pomocníci stanovisko do té míry ne-
povolné, že další jednání musila býti odročena.
Německo
Halič
Kon
23
article
Tarifní úřad ve Vídní, který tvoří nejvyšší doho-
dovou lnstanci obou stran, měl přerušená vyjed-
návání opět zahájiti. Ale dřív než k tomu došlo, za-
hájili dělníci ve vídeňských tiskárnách stávku a pa-
sivní resistenci. Na to bylo reagováno tím, že jisté čá-
sti dělnictva v různých korunních zemích byla dána
14denni výpověď, jakožto vážná výstraha, která
má přivésti k rozmyslu ony elementy, jež vhánějí
veřejnost do těžkého a neodůvodněného, ve svých
následcích nedohledného a škodlivého boje. Vše-
obecná kritická hospodářská situace podryla ob-
chod a průmysl v celém Rakousku, je pociťována
také v obchodu knižním a tiskárnách velmi ci-
telně, kteréžto obory již plná dvě léta prodělávají
těžký a celou řadou insolvencí znamenaný exi-
stenční zápas. Před 2 léty tiskárny s chledem na
prekérní sítuaci dělniciva následkem zdražení při-
znaly všem dělníkům zvýšení mezd, ačkoliv k fo-
mu trvajícím tarifem nebyli zavázáni. Také dnes
stojí principálové na témž stanovisku a nabízejí
dělníkům od Nového roku zvýšení mezd, nehle-
díce na to, že současná špatná konjunktura uspo-
kojení takového stoupnutí platů činí téměř ne-
možným. V zájmu živností, v zájmu spisovatelství.
v zájmu všeobecném však nemohou majitelé tiská-
ren spolupůsobiti při utvoření platebního tarifu.
Vídeň
Rakousko
24
article
který podnikatele tisíci klausulemi omezuje, činí
mu nemožným svobodnou volbu pracovních sil, ke
zdravému vývoji živnosti nutných, dále ukládá mu
veliká břemena a současně připravuje ho o právo
disposiční ve vlastním domě, a konečně ztěžuje
zdražuje produkci. Takový tarií může posloužiti
jen cizozemské konkurenci, která již nyní pracuje
daleko laciněji a úspěšněji za podmínek racionelně
a v dohodě s dělnictvem stanovených a při delší
pracovní dohě než u nás. Tarif, který nám má býti
vnucen, ubírá příjmy nejen zaměstnavatelům, nýbrž
i dělníkům, kteří ve své krátkozrakosti zastupuii
zájmy ciziny. Vzhledem k nesmiřitelnému stanovi-
sku, které zaujímá Ústřední pomocnická organi-
sace a které činí každé dorozumění nemožným.
musili majitelé tiskáren podniknouti kroky obran-
né u vědomí, že splnění požadavků pomocnictva
přivodilo by zničení živnosti knihtiskařské ku
prospěchu ciziny a nesmírně zdražilo produkci n
útraty veřejnosti. Organisace principálů.
25
article
— Zemská správní komise král. Českého vy-
řídila ve své schůzi, konané 3. prosince za před-
sednictví hrab. Schoenborna, mezi jinými též tyto
záležitosti: Reforát člena komise c. k. míst. rady
Püchla: V záležitostech stavebních vzat byl na
vědomí nález c. k. správního soudu, jímž zamítnuta
stížnost firmy J. Innwald v příčině parcelace po-
zemků ve Velkém Březně, jakož i nález téhož
soudu, jímž zrušeno bylo ke stížnosti Ter. Zajíčko-
vé a M. Přenonilové v Jičíně rozhodnutí zem. vý-
boru v příčině parcelace pozemků v Dobrovicích.
V důsledku tohoto nálezu bylo pak usneseno pro-
vésti příslušné dodatečné šetření. — Zamítnuta
byla stížnost Jos. Tajsicha ve Vraném v příčině
přestavby stodoly ve Vraném (okres Slaný). S na-
vrhovaným složením okres. zastupitelstva v Lom-
nici n. L. vysloven byl c. k. místodržitelství sou-
hlas zemské správní komise. — Mimo to schváleno
několik hypotečních zápůjček, jež uzavřeny býti
mají u Hypoteční banky král. Českého a vzato na
vědomí několik zpráv o zemských revisích okres.
hospodářských záložen. — Referát člena komise
c. k. dvor. rady Widimského: Vyřízena byla
řada záležitostí, týkajících se hospodářských učí-
lišť, pokračovacích škol živnostenských, zem. po-
rodnice a nalezince, zem. fondu sirotčího, jakož i
řada stížností chudinských. — Referát čl. komise
c. k. dvor. rady Spory: Kuratorium zem. jubil.
Püchl
J Innwald
Ter
M Přenonilová
Velký Březno
Jičín
Dobrovice
Slaný
Lom
26
article
fondu císaře a krále Františka Josefa I. ku pod-
poře malých živností a kuratorium zem. jubil. fon-
du cís. a krále Františka Josefa I. ku podpoře ze-
mědělských malovýrobců byla v posavadním slo-
žení pro tříletí 1914—1916 obnovena a dosavad-
ním členům těchto kuratorií vysloveny byly díky
zem. správní komise za jich činnost. — Král. zem.
stavební rada Jos. Ježek imenován byl zástup-
com ředitele zem. železníčního oddělení a til. zem.
stavební rada Ed. Ponotz jmenován byl skutečným
král. zem, stavebním radou. — Referát člena ko-
mise c. k. dvor. rady Přecechtěla: V záleži-
tostech obecních vzal byl na vědomí nález c. k.
správního soudu, jímž zamílnuta byla stížnost osn-
dy Krahulčí, jakež i J. Harimara a soudr. tamže
v příčině výročních účtů obce Nový Hrádak. —
Zamitnuty byly stížnosti: Frant. Fischera v Po-
Našim P. T. lnserentůmi
V neděli dne 7. t. m. vyjdou
„Národní Listy“ s bohatým
obsahem a se zábavnou a poučnou
přílohou. Jelikož se bude číslo tato
nalezati dva a půl dna v rukou
čtenářstva (v pondělí dne 3. t. m.
„Národní Listy“ nevyjdou, at
v úterý dne 9. t. m. v poledne),
doporučují se k výhodné inserci.
Jest však nutno, aby nám byly
dodány rukopisy nejdéle do soboty
do 10 hod. dopoledne.
Král
Ježek
Přecechtěl
J Harimar
Zamitnuta
František
Fischer
Nová Hrádak
Jos
Ed
da Krahulčí
národní List
král František Josef I
27
article
dole v příčině rozpočtu obce Podola na rok 1913,
Ant. Brabce a soudr. v Zeleném v příčině úpravy
obecních cest tamže, Jana Šlajse v příčině odpro-
deje obecních pozemků v Předslavi. Jos. Fledlera.
člena obecního výboru v Černochově, v příčině
uložení pokuty, městského důchodního Jos. Mlád-
ka v Jilemnici v příčině disciplinární záležitosti.
Frant. Vavřince v příčině zvýšení t. zv. poplatků
z hudeb a udělení povolení stavebního v Hrdlo-
řezích. Ant. Stránského a soudr. v příčině povo-
lení nápojové dávky v Bubenči, manželů Hofraite-
rových v příčině užívání obecního statku v Mili-
nově (okr. Blovice). Frant. Štěpána a Václ. Jelínka
v příčině obecního hospodářství v Křtěně, Jana
Keclíka v Blovicích v příčině odpisu přirážek
obecních a školních, Jos. Salivara v Košíříchv
příčině adaptací ve školní tělocvičně v Košířích.
Václava Pelikána v příčině pronájmu obecního
lomu v Zalužanech (okr. Mirovice). Frant. Jirky.
lesního v Kasejovicích, v příčině jeho služebního
poměru a propuštění z obecních služeb, a Adolfa
Kühnela, nadstrážníka v Řetenicích, v příčině pro-
puštění z obecních služeb. — Referát člena komise
c. k. dvor. rady Stitzenbergera: Stanovenv
byly v souhlasu s c. k. místodržitelstvím ošetřo-
vací sazby v těchto v. v. nemocnicích: na Král.
Brabec
Šlajs
Černochův
František
Vavřinec
Stránský
Štěpán
Václ
Jelínek
Keclík
Salivar
Pelikán
Jirka
Kühnel
Král
Podol
Anta
Předslav
Jilemnice
Bubeneč
Mit
Blovice
Košíře
Zalužany
Mirovice
Kasejovice
Řetenice
obecní výbor
28
article
Vinohradech obnosem 2.50 K pro III. tř., 6 K pro
II. tř., a 10 K pro I. tř.; v Litomyšli obnosem 2.14
kor. pro III. tř. v Příbrami obnosem 1.90 K pro
III. tř.; v Opočně obnosem 2.30 K za osobu a den.
— C. k. místodržitelství projeven byl souhlas, aby
při pražské všeob. nemocnici ponechána bylav
platnosti na r. 1914 pro III. tř. ošetřovací sazba
2.60 K za osobu a den. — Mimo to vyřízena byla
řada záležitostí, týkajících se zem. ústavů pro
choromyslně, v. v. nemocnic a veřejné služby
zdravotní. — Referát člena komise c. k. dvor.
rady Kvěcha: Zástupcem zem. správní komise
ve vojenské podpůrné komisi okresní v Rokyca-
nech jmenován byl Fr. Veselý, okres. starostav
Rokycanech. — V záležitostech policie požární
zamítnuty byly stížnosti Arnošta Nováka a firmy
David Kreitner a synové v Třebechovicích, jakož
i Vojtěcha Měchury v Klenči. — Mimo to vyřízena
byla řada záležitostí, týkajících se zem. polepšo-
ven a donucovacích pracoven, ubytování četnictva
a král. čes. zemského a Národního divadla. — Re-
ferát člena komise c. k. míst. rady Dostra ši lat
V záležitostech honebních bylo vyhověno stížnosti
Jos. Hübnera a soudr. ve Svateboru v příčině pro-
nájmu honitby. — Zamitnuty byly stížnosti: Václ.
Kvěch
Veselá
Novák
Kreitner
Měchura
Hübner
Václ
Litomyšl
Příbram
Rokyca
Francie
Rokycany
Třebechovice
Kleneč
národní divadlo
Re
29
article
Havrdy v Roudničce a Frant. Záveského ve Vel.
Radošíně v příčině pronájmů společ. honitby tamže
jakož i Frant. Heziny a soudr. v příčině volby ho-
nebního výboru v Plačkově. — Mimo to vyřízeno
několik záležitostí školských a osobních, jakoži
žádostí za propůjčení výstaviště v Král. Oboře. —
Referát čl. komise c. k. míst. rady Lendecke:
Zamítnuty byly stížnosti: obce Malé Hleďsebev
příčíně uzavření obecní cesty tamtéž, a rozklad
okr. výboru v Budějovicích v příčině vysázení
stromořadí v Plavě. — Předsedou dozorčí radv
při odboru zemské centrálky pro sprostředkování
práce dělnictva kampaňového v Praze jmenován
byl král. zem. vrchní rada dr. Rudolf Krejčí, členv
této rady jmenovány byly osobnosti, navržené zů-
častněnými korporacemi. — Mimo to vyřízeno
bylo několik záležitostí, týkajfcích se sprostředko-
vání práce, vodních družstev, melioračních pro-
jektů, hrazení bystřin a regulace řek.
— Manifestační schůze protestní učitelstv
středních Čech koná se v pondělí 8. t. m. o půl 10.
hod. dopolední v Praz e, ve Smetanově sále Obec-
ního domu u Prašné brány. Učitelstvo i kruhy
mimoučitelské dostavtež se v počtu imposantním
na tuto poslodní z manifestačních schůzí učitel-
ských.
Havrda
František
Záveský
Král
doktor
Krejčí
Roudnička
Vela
Plačkov
Budějovice
Praha
Čechy
Smetanův
30
article
— Spor o neplatnost poslední vůle prof. dra.
E. Kaufmanna byl včera u zemského soudu v Pra-
ze vyřízen smírem. Po výslechu čtyř svědků pro-
hlásil zástupce žalující strany, že od žaloby upou-
ští, přesvědčiv se dosavadním řízením soudním,
že proti poslední vůli prof. dra. E. Kaufmanna ze
dne 4. července 1912 činěné námitky spočívaly
na neznámých informacích. Žalující strana uznává
plnou platnost této poslední vůle. Na to záslupce
žalovaného pražského ústavu hluchoněmých, ksterý
je ustanoven universálním dědicem pozůstalostí
prof. dra. Kaufmanna, oznámil, že ústav — neuzná-
vaje žalobního nároku — doplňkem k poslednímu
pořízení zesnulého jest ochoten sl. Josefě Kanf-
mannové ve Vídni zaplatit obnos 6500 korun, sl.
Marcele Kaufmannové, sl. Gabriele Kaufmannové
v Opavě a sl. Anně Kanímannové dohromady
6500 korun, celkem tedy 13.000 korun a sice do
8 dnů.
— Rozpočet příjmů a vydání zastapitelského
okresu žižkovského na rok 1914 jest od středy
dne 3. prosince po 14 dnů do 16. prosince t.r.
včetně k veřejnému nahlědnutí v kanceláři okres-
ního výboru v Žižkově v městské radnice ve III
patře v úřadovně č. 31 veřejně vyložen.
— Přednášky. Historický spolek má
v úterý 9. t. m. o 5. hod. odpolední valnou hro-
madu v místnostech král. české společnosti nauk
v Celetné ulici čís. 20 s přednáškou dra. R. Ur-
bánka: »Katolíci a utrakvisté za krále Jiřího «. —
Ženský klub český pořádá v pátek 5. t. m.
o 6. hod. večerní přednášku sl. Ph. St. H. Chyti-
lovy: »O Rembrandtovi«. — Řemeslnicko-
živnostenská beseda v Praze pořádá ve
středu 10. t. m. o 8. hod. večerní v besedé před-
nášku pana Ed. Kříže: »O cestě po Španělsku«.
doktor
E Kaufmann
profesor
Kaufmann
Kanf
Kanímannová
Jiří
Stanislav
Rembrandt
Ed
Kříž
Vídeň
Opava
Žižkov
Celetná
Ur
Praha
Španělsko
řemeslnickýživnostenský beseda
31
article
— Česká společnost zeměvědná ma schůzi
5. t. m. ve velké posluchárně zoologického ústavu
prof. Vejdovského u Karlova o 6. hodině večerní
s přednáškou pana Richarda Storcha: »O cestách
po Sudanu«. — V Americkém klubu předná-
šeti bude 5. t. m. o 8. hod. večer Miss A. Trem-
bath o americkém básníku Edgaru A. Pocovi.
Přednáška »Z Amsterodamu do Argentiny« od-
kládá se na čtvrtek 11. t. m. v 81/2 hod. večer. —
Svaz Osvětový pořádá dnes 4. t. m. o 1/28. hod.
večerní ve škole ve Vladislavově ulici v Praze
přednášku cyklu »Hygiena domácnosti«: »První
pomoc« [IL) s demonstracemi. Přednáší p. MUDr.
Josef šebor. Vstupné 20 h, dělníci a studenti 10 b.
Satna zdarma. — Z Pražského odb. Spolku
inženýrů státních drah. V sobotu 6. t. m.
o 128. hod. večer přednáší inženýr Ant. Balcars
»O elektrických lokomotivách«. — Spolek po-
sluchačů inženýrství v Praze pořádá ve
čtvrtek o 7. hod. večerní přednášku p. inženýra
Jos. Slavíka: »O nových vodních stavbách Ně-
mecka, zejména o největší nádrži evropské v Hem-
furtu« (se skioptikonem) v sále č. L. nového che-
mického ústuvu české techniky v Praze-II., Tro-
janova ulice. Příspěvek: členové odborných slu-
dentských spolků technických 10 h, ostatní 20 h.
— Ústřední spolek českých žen pořádá
v pátek 5. t. m. o 5. hod. odpol. ve spolkovém
pále (Spálená ulice 34) přednášku pana inženýra
Rotněčia: »Slovensko«. Vstup volný. — Spolek
architektův a inženýrů v král. Českém
pořádá zejtra v pátek o 1/28. hod. večer týdena
profesor
Vejdovský
Storch
A Tr
Edgar
Poc
MUDr
šebor
Antonín
Súdán
Amsterodam
Argentina
Vladislavův ulice
Praha
Jos
Tro
Slovensko
u Karlov
II
spolek technický 10 h
spolek architektův